Obsah: 1. Screeneři základní představení:...2 2. Výukové exkurze:...2 3. Klíčové dovednosti:...2 4. Klíčové stroje:...3 5. Klíčové technologie:...3 6. Klíčové inovace:...4 7. Klíčové tradice:...5 8. Učitelé odborných předmětů:...5 9. Soutěže zručnosti:...6 10. Podnikání absolventů:...6 11. Selektivní podpora nadaným žákům:...7
Screening KREJČÍ 1. Screeneři základní představení: Miloslava Krausová (M. Mode spol. s r.o.) Má mnohaletou praxi v oboru. Šila kolekce pro Osmana Lafitu Módní dům Taiza, Kláru Nademlýnskou s.r.o., na módní přehlídky, navrhovala a šila večerní róby pro FF Karlovy Vary, spolupracoval se světovými kostýmními návrháři a vyráběla kostýmy po film Mlhy Avalonu, Van Helsing, Bratři Grimmové, Omen, Tristan a Isolda. Emanuel Andrej (Krejčovství Andrej) Vyučen v oboru pánský krejčí, pracoval v domech módního odívání Praha, v závodu Diplomat Národní třída. Absolvoval též dvouletý kurz střihač. Působil jako vedoucí provozovny. Nyní je majitelem firmy Krejčovství Andrej. Marie Pešková (OSVČ) Absolventka SUŠ obor krajka. Poté vystudovala textilní a oděvní návrhářství TUL v Liberci, katedra designu. Spolupracovala s krejčovnou divadla F. X. Šaldy v Liberci, s Vambereckou krajkou, Preciosou, a. s.. Účastnila se Bienále krajky Vamberk s kolekcí oděvů se strojovou kajkou. Získala praxi jako shop manager Orsay. Absolvovala školení Leaps pro shop managery a pedagogické minimum jako pedagog volného času. Nyní pracuje v odd. realizace AlpinePro, spolupracuje s CZ Model a Artforma. 2. Výukové exkurze: Výukové exkurze jsou jednou z možností, jak rozšířit vědomosti žáků i učňů, a to za předpokladu, že jsou exkurze vhodně vedeny a připraveny. Pro obor krejčí je možností absolvovat výukové exkurze poměrně hodně, mnohé jsou vhodné i pro žáky posledních ročníků základních škol. Jedná se hlavně o módní přehlídky, výstavy, muzea oděvů, obrazárny, expozice dobových kostýmů na hradech a zámcích, veletrhy starých řemesel, ale například i seznamování se s cizími kulturami během cestování. Učni pak mohou vedle již zmiňovaných akcí a míst absolvovat i specializovanější exkurze do provozů oděvních firem, seznámení se s šicími stroji a žehlicími systémy, návštěva velkoobchodu s metráží, krejčovských salonů a vhodná je i brigáda v zahraničí během prázdnin. Mnoho vhodně zvolených exkurzí může u žáků podnítit skutečný zájem o obor a pomoci k rozvoji osobnosti. Nevhodné naopak mohou být exkurze ve špatně fungujících provozech nebo v případě, že je příliš speciální a odborná. Škola by se měla snažit návštěvu předem domluvit a dobře naplánovat, žáky seznámit s tím, co uvidí a upozornit je, čeho i mají všimnout. 3. Klíčové dovednosti: Kladně screeneři hodnotí znalosti žáků v těchto dovednostech: 1. práce s jehlou a nití, 2. sesazení jednotlivých střihových dílů, 3. párání, 4. dokončovací práce (žehlení, paření atd.), 5. praktická dovednost základních postupů při šití, 6. vypracování základních stehů, švů, technik, 7. šití na stroji a ovládání šicího stroje, overlocku, 8. kresba, tvorba střihů a střihové modelace, 9. střihání (dle střihové dokumentace a materiálů). Všechny zmiňované dovednosti paří k těm zcela základním v oboru, žáci je mnohdy zvládají, ještě než vůbec přijdou na učiliště. Neznamená to však, že žáci v daných technikách nechybují, ale jedná se o chyby, které se praxi snadno eliminují. Průměrně žáci zvládají: 1. stupňování střihů, 2. braní míry postavy zákazníka.
Žáci jen průměrně zvládají páci s krejčovskou pannou, nemají dostatek praxe s braním míry. Důsledkem špatných měr modely nesedí. Žákům ale také schází hlubší znalosti z oboru, poctivost v řemesle, pracovitost, trpělivost, přesnost, komunikace se zákazníkem, schopnost týmové práce či sebedůvěra a zodpovědnost. Žákům zásadně schází nebo nezvládají: 1. znalost strojů, žehlicích technik, technologie zpracování oděvů, 2. znalost textilních řemesel v praxi, 3. vzdělanost v historii oděvů a dějinách umění, 4. konstrukce střihu, 5. střihání, 6. ušití oděvu, 7. kreslení, 8. znalost materiálů. Screeneři upozorňují, že mistr často není v praxi zkušený a učí jen podle osnov. Z toho pak plnou špatné znalosti žáků. Málo se také dbá na skutečné střihy podle měr zákazníka. Ne vždy také žáci dokáží nakreslit model tak, aby si ho ostatní mohli představit. Chybí teoretické znalosti o historickém vývoji oděvů, které by měli žáci ve vlastím zájmu získávat samostudiem. Pokud se mají nedostatky řešit, bylo by dobré zaměřit se na zvýšení praxe mistrů - např. posílat je na stáže (i do zahraničí), dbát na preciznost v práci žáků a umožnit žákům pracovat u firem. Víc by měli žáci pracovat s krejčovskou pannou, mělo by se dbát na rozšiřování přehledu o materiálech. 4. Klíčové stroje: Mezi klíčové stroje a nástroje, které žáci ovládají, patří: 1. klasický domácí šicí stroj, 2. overlock s řezem, 3. žehlička, 4. propařovací stůl, 5. systémy žehlicí techniky, 6. žehlicí lisy, 7. ruční střihací techniky, 8. lepicí techniky (lisy) Žáci mají s těmito nástroji dostatek praxe ve škole. Absolventi jen průměrně zvládají: 1. PC, 2. tkalcovský stav, 3. žakárské stroje, 4. pletací troje, 5. plotry (v koordinaci s PC přepočet 3D do tištěné podoby), 6. průmyslové šicí stroje, 7. začišťovací šicí stroje cover 8. vyšívací stroje, 9. dirkovačka. Průměrné výsledky jsou dány nezkušeností se specializovanými PC programy, malou praxí se specializovanými stroji a nedostatkem strojů ve škole nebo jejich zastaráním. Žáci vůbec nezvládají práci se střihacími pilami, se kterými mají z bezpečnostních důvodů jen minimální kontakt. Screeneři se shodují, že by bylo potřeba více žáky zaměstnávat prací s průmyslovými stroji, více pracovat s výpočetní technikou, kvalitně propojit výuku s praxí, zajistit pro výuku i zkušené učitele s praxí, investovat do vybavení škol a zvyšovat praxi žáků přímo v oděvních firmách. 5. Klíčové technologie: Žáci podle screenerů ovládají: 1. střihová dokumentace, 2. oděvní technologie,
3. znalost velikostních tabulek a práce s nimi, 4. textilní technologie, 5. základy oděvní výroby, 6. konstrukce střihů, 7. polohování, 8. lepení fixační metodou, 9. technika šití sukně. Jedná se o technologie, se kterými se běžně setkávají a žáci zvládají teorii nebo základy technologie. Screeneři ale upozorňují, že složitější úkon jmenovaných technologií už příliš nezvládají. Jedná se o technologie, které žáci ve škole procvičují, a tudíž je bez větších problémů zvládají. Průměrně ovládají: 1. technika šití pánských kalhot, 2. technika šití dámských kalhot, 3. technika šití dámských šatů, 4. základy textilní výroby. Tyto technologie buď žáci hůře zvládají z důvodu akutního nedostatku praxe. Zvládají teorii, ale už hůře postupy. Učni nezvládají: 1. konstrukce dámských oděvů, 2. konstrukce pánských oděvům 3. střihání modelů, 4. vyztužování oděvů, 5. šití pánských sak, 6. šití dámských sak. Žáci nemají dostatek praxe, výuka je zastaralá. Screeneři doporučují zvýšit kvalifikaci vyučujících, snažit se získat pro přednášky kvalifikované pánské krejčí, pro učitele pořádat workshopy a semináře, aby měli kontakt s moderními technologiemi. Žáci by měli být co nejvíce na provozech a v dílnách, aby získali jistotu v práci. Je zapotřebí také kontinuálně rozšiřovat vědomosti učňů i učitelů o moderních materiálech, více se zabývat konstrukcí složitějších střihů apod. 6. Klíčové inovace: Klíčové inovace v oboru krejčí absolventi bohužel zvládají jen průměrně: 1. PC programy, 2. CAD systémy, 3. plotry, 4. interaktivní tabule (3D přenos), 5. scannery, 6. tiskárny, kopírky, 7. tiskařské stroje (sublimační tisk, sítotisk,...), 8. tkací stroje, 9. pletací stroje, 10. speciální šicí stroj n šití strečových materiálů, 11. zažehlovací systémy (lisy), 12. žehlicí systémy pro pánskou konfekci, 13. žehlicí systémy pro dámskou konfekci, 14. kvalitní střihárenská technika. Školy nemají dostatek financí na moderní vybavení. Osnovy jsou málo dostačující, žáci by měli ukončit každý rok zhotovením celého výrobku dle osnov. První rok sukně, kalhoty, druhý rok kostým šatový nebo klasický a 3. rok sako a plášť. Absolventi zvládají špatně nebo vůbec: 1. kreslicí desky (kresba do PC), 2. plnoautomatické šicí stroje, 3. plnoautomatický stroj na knoflíkové dírky, 4. PC konstrukce polohování střihů. Školy s tím nepřijdu vůbec do styku, nemají dostatek financí na vybavení.
Je více než nutné modernizovat ve školách vybavení. Obor se v posledních letech velice rychle vyvíjí a školy na to nemohou reagovat. Žáci se tak učí zastaralé metody a vůbec nezvládají třeba práci s PC programy. Výrobci strojů by také měli nové stroje předvádět na školách a učitelé i žáci by měli častěji chodit do provozů výrobních firem a oděvních firem, které jsou vybavené počítačovou technikou. Bylo by zapotřebí, aby se zejména osnovy a odborný výcvik sjednotily a každý rok žáci skládali zkoušky z praktického výcviku. Mistři odborného výcviku by měli dostávat odborné časopisy a módní značkové katalogy. Byla by dobrá i zahraničí účast stážistů nebo exkurze v zahraničí. 7. Klíčové tradice: Z tradičních metod absolventi nejlépe zvládají: 1. šití, technologie a postupy, 2. základní principy tkanin, 3. párání, 4. tvorba střihů střihové modelace, 5. základní principy pletenin, 6. střihačská dovednost, 7. šití a stroji, 8. žehlení, 9. braní měr postavy. Žáci mají základní praxi, ale postrádají rutinu. Průměrně zvládají: 1. stehovací vyšívací ruční techniky, 2. ruční zpracování výztuh sak, kabátů, 3. aranžování modelů, tvorba, 4. ruční modelace ozdob (květiny apod.), 5. ruční zpracování oděvů na zakázku. Tyto činnosti vyžaduj zručnost, přesnost, představivost. Žáci nemají dostatek praxe, nedokáží vytvořit celý oděv. Nejhůře zvládají: 1. konstrukce střihu a znalost historie, 2. modelace oděvů přímo na postavu, 3. modelace oděvů na zakázku, 4. ruční zdobení oděvů. Není praxe, nikdo je k tomu nevede. Odborníci by měli mít možnost brát si učně už od 2. ročníku., učitelé i žáci by měli mít možnost přednášek a workshopů (i vícedenních) s odborníky na dané technologie a s módními návrháři, mělo by být více praxe. Žáci by měli mít možnost samostatné páce s využitím každé techniky. Pozn. screenera: U tohoto formuláře by spíše měl být požadován návrh na uvedení dalších přidružených řemesel (tradic), formulář se týká hlavně jednotlivých operací, které se nemění a dělají se pořád stejně. Pro jednotlivá řemesla jsou pokaždé jiné tradiční postupy pro každé další řemeslo by měl být další formulář tohoto typu. Pod textilní obor spadá řemesel mnohem více, př. tiskař, barvíř, střihač, krajkář, tkadlec, restaurátor textilu, modista. 8. Učitelé odborných předmětů: Screeneři se shodují, že učitelé odborných předmětů by měli mít pedagogické vzdělání, dostatečnou praxi v oboru (fachman), znalosti šití, znalosti střihů, měli by zvládat zkoušení a změny po zkoušce, ale měli by ovládat i cizí jazyky a marketing. Učitelé odborných předmětů by měli mít také lásku k řemeslu a hrdost k řemeslu, které předávají dál. Měli by být flexibilní, komunikativní, mít organizační a řídící schopnosti, umět analyzovat vlastní činnost a umět motivovat žáky. Kompetence pedagogů by pomohlo zlepšit jejich neustálé sebevzdělávání, úprav výukových mechanizmů a možnost výběru kandidátů na pozici učitele.
Pozn. Screenera: Co se praxe týče: doporučila bych průběžné propojení s výukou, upustit od časově omezené povinné praxe. Ideálně povinné kolečko v průběhu studia v souvislosti s vyučovanými předměty. Dobrá může být též projektová výuka (výuka formou projektů). 9. Soutěže zručnosti: Pro obor krejčí se pořádají tyto soutěže: 1. Euroskill, 2. Design Blok 3. Národní cena za studentský design, 4. Styl Kabo, 5. Cena za studentský obal Mladý obal Soutěže žáky motivují ke kvalitnější práci, dávají šanci se prosadit, je zde zdravá rivalita potřebná k dalšímu vývoji. Přinášejí možnost konfrontovat úroveň škol. Některé soutěže jsou určeny jen pro dobré žáky, což omezuje pole působnosti. Negativem může být i přílišná rivalita či přílišná sebejistota nebo přílišné vyzdvihování úspěchu a drahé ceny. Nevhodné je také zařazovat do soutěže modely, které nejsou šité, ale lepené nebo jinak sestavované dohromady. Screeneři doporučují tyto finálové úkoly a postupový klíč soutěží: A) Model podle zadání. B) 1. návrh vlastního modelu 2. střihová dokumentace 3. ušití celého oděvu C) Zpracování úkolu, který obsáhne pokud možno všechny požadované techniky s využitím maxima známých postupů včetně příprav podkladů k vypracování návrh, technická dokumentace atd. Odprezentování své práce. Klíčem může být hodnocení na stupnici 1 5 ohodnoceno vybranými odborníky z daného oboru. Doporuční členové odborné hodnotící komise soutěže: - řemeslná elita složená z odborníků s prokázanou letitou praxí a zkušenostmi - vybrané osobnosti s aktuálním přehledem v oboru (prokazatelně) - osobnost se schopností odhadnout další uplatnění vybr. výherce - návrháři, podnikatelé, mistři střihači - mistři odborného výcviku - zástupce cechu či HK Mezinárodní soutěže význam mají, umožňují srovnání s ostatními, motivaci a zkušenost, ale bylo by dobré o nich více informovat odbornou veřejnost. 10. Podnikání absolventů: Screeneři jednoznačně hodnotí znalosti a schopnosti absolventů potřebné k podnikání jako průměrné až zcela nevyhovující. Konkrétně se jedná o management, marketing, praxi, finanční gramotnost, správu firmy, řízení firmy, znalost trhu, účetnictví, komunikativní dovednosti, práci s lidskými zdroji, vedení pracovního kolektivu, obchodní právo, znalost technologií, modelace a kreativita apod. Vyskytl se tu i názor, že absolventi by měli mít možnost pracovat pod dohledem v oboru za finanční podpory státu. Samostatně nemají šanci v současné době upět. Dle dalšího screenera je všeobecně známo, že absolventi nemají reálnou praxi při vstupu na trh práce. Řešením by bylo přímo propojit studium s praxí v mnohem širším měřítku než tomu je. Srovnat podíl teorie a praxe už od 1. ročníku. Absolventi dostanou ve škole pouze hrubý nástin k potřebným kompetencím. Tyto znalosti by měly být prohloubeny.
Vhodné vzdělávací kurzy pro absolventy: 1. Teoretická a praktická znalost krejčovských technologií oděvů 2. Obchodní a pracovní právo 3. Základy účetnictví 4. Ekonomie vedení firmy 5. Styly řízení a vedení lidí 6. Komunikace, motivace, mediace, negociace, řešení konfliktů 7. Finanční gramotnost 8. Samostatné práce na oděvu 9. Marketing 10. Střihačský kurz Ideální lektoři kurzu: - Psycholog - Osoba aktivní v managementu - Ekonom, finanční poradce - Projektový manažer - Odborník v oboru oděvnictví - Odborník na obchodní právo 11. Selektivní podpora nadaným žákům: Dle screenerů by bylo velmi dobré věnovat nadstandardní péči žákům, kteří mají nadání a mimořádnou vůli v oboru vyniknout. U elitních žáků předpokládají maximální zručnost, dokonalou znalost teorie, maximální zájem o praxi a praxi, vysokou kreativitu a samostatnost, schopnost poradit si. Screeneři v rámci certifikace nadstandardní připravenosti absolventů učebních oborů očekávají od učňů splnění zadání v plném rozsahu, oborné vyhodnocení, prokázaný rozhled v oboru, splnění zadání na stanovené úrovni. Očekávají dále absolvování praktických zkoušek, střihačských zkoušek, marketingu a prokázání jazykových znalostí. Podpora elitních žáků ze strany podniků je dle screenerů možná, ale vhodných podniků je málo a absolventů moc. Je nutná finanční podpora a brání tomu i legislativa a slabé normy ve výuce a praxi. Screeneři nenašli žádný vhodný podnik pro podporu nadaných žáků. Navrhují stáž v zahraničí. Návrhy témat na krátkodobé vzdělávací kurzy pro elitní žáky: - kurz zdokonalení technologie šití saka - kurz zdokonalení technologie šití kabátů - kurz zdokonalení modelace modelů na postavu - střihačský kurz