FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI The Financial analysis of the chosen company Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Petr VALOUCH, Ph.D. Autor: Bc. Jana SEDLÁKOVÁ Brno, 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2010/2011 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: S E D L Á K O V Á Jana, Bc. Finance FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI The Financial analysis of the chosen company Zásady pro vypracování Cíl práce: Provést finanční analýzu vybrané společnosti se zaměřením na efektivitu fungování jednotlivých středisek společnosti a následná formulace doporučení pro zvýšení celkové ekonomické efektivnosti společnosti. Postup a pouţité metody: 1. Prostudování odborné literatury z oblasti finanční analýzy, 2. Vymezení souvislostí finanční analýzy, struktury finančních ukazatelů, zdrojů dat pro finanční analýzu, 3. Volba vhodných ukazatelů pro vlastní finanční analýzu podniku, případně identifikace vhodných modelů finanční analýzy, 4. Provedení finanční analýzy firmy, formulace doporučení, 5. Závěry. Pouţité metody: deskripce, analýza, syntéza, finančně-matematické metody.

Rozsah grafických prací: předpoklad cca 10 tabulek a grafů Rozsah práce bez příloh: 60 70 stran Seznam odborné literatury: SŮVOVÁ, HELENA. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0. DLUHOŠOVÁ, DANA. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 2. upr. vyd. Praha: Ekopress, 2008. 192 s. ISBN 978-80-86929-44. VALACH, JOSEF. Finanční řízení podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 1997. 247 s. ISBN 80-901991-6-. VALACH, JOSEF. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6. Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Valouch, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: 19. 11. 2010 Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 19. 11. 2010

Jméno a příjmení autora: Bc. Jana Sedláková Název diplomové práce: Finanční analýza vybrané společnosti Název práce v angličtině: The Financial analysis of the chosen company Katedra: Finance Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Valouch, Ph.D. Rok obhajoby: 2011 Anotace Diplomová práce Finanční analýza vybrané společnosti si klade za cíl zpracování finanční analýzy společnosti s ohledem na efektivnost fungování jejích středisek. Teoretická část obsahuje definice základních pouţívaných pojmů a dále stanovení pouţívaných metod finanční analýzy. Praktická část je věnována představení analyzované společnosti, zpracování finanční analýzy společnosti a jejích středisek. V závěru práce je shrnutí zjištěných výsledků, formulace doporučení s ohledem na budoucí vývoj společnosti. Annotation The aim of my dissertation, "Financial analysis of a chosen company", is carrying out a financial analysis of the company with regard to the effectiveness of its departments. The theoretical part contains the definitions of basic terms used and determines the methods used in the financial analysis. The practical part is dedicated to introducing the company being assessed and the elaboration of the financial analysis of the company and its departments. The thesis concludes with a summary of ascertained results and a formulation of recommendations with respect to the future advancement of the company. Klíčová slova finanční analýza, účetní výkazy, horizontální analýza, vertikální analýza, poměrová analýza Keywords financial analysis, financial statement, horizontal analysis, vertical analysis, ratio analysis

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Finanční analýza vybrané společnosti vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2011 v lastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Valouchovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji firmě CARent, a.s. za poskytnuté informace, Ing. Lubomíru Hartmanovi, Ing. Karlu Kostroňovi a všem zaměstnancům společnosti za konzultace a čas, který mi věnovali. Na závěr bych chtěla vyjádřit díky rodině a všem přátelům za podporu při studiu, kterou mi poskytli v průběhu mého studia a za podnětné připomínky k diplomové práci.

OBSAH ÚVOD...- 9-1. FINANČNÍ ANALÝZA...- 11-1.1. ÚVOD DO FINANČNÍ ANALÝZY...- 11-1.2. ZDROJE INFORMACÍ PRO FINANČNÍ ANALÝZU... - 13-1.3. UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY...- 14-2. ÚČETNÍ VÝKAZY...- 17-2.1. ROZVAHA...- 18-2.1.1. Aktiva podniku... - 19-2.1.2. Pasiva podniku... - 22-2.2. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY...- 25-2.3. PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH...- 28-2.4. PROVÁZANOST MEZI ÚČETNÍMI VÝKAZY...- 31-3. METODY FINANČNÍ ANALÝZY...- 32-3.1. HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA...- 32-3.2. VERTIKÁLNÍ ANALÝZA...- 33-3.3. POMĚROVÁ ANALÝZA...- 33-3.3.1. Ukazatele rentability... - 33-3.3.2. Ukazatele aktivity... - 36-3.3.3. Ukazatele likvidity... - 38-3.3.4. Ukazatele zadluženosti... - 40-4. FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI...- 42-4.1. PROFIL ANALYZOVANÉ SPOLEČNOSTI...- 42-4.1.1. Historie a cíl společnosti... - 42-4.1.2. Základní údaje společnosti... - 43-4.1.3. Členění společnosti... - 43-4.1.4. Konkurence společnosti... - 46-4.2. ANALÝZA SPOLEČNOSTI...- 47-4.2.1. Analýza rozvahy... - 47-4.2.2. Analýza výkazu zisku a ztráty... - 54-4.2.3. Analýza Cash flow... - 60-4.2.4. Poměrová analýza... - 62 - Analýza rentability... - 62 - Analýza aktivity... - 64 - Analýza likvidity... - 66 -

Analýza zadluženosti...- 67-4.3. ANALÝZA STŘEDISEK... - 69-4.3.1. Středisko prodej nových vozidel...- 69-4.3.2. Středisko prodej ojetých vozidel...- 73-4.3.3. Středisko prodej náhradních dílů a autodoplňků...- 77-4.3.4. Středisko servis...- 80-4.3.5. Středisko autopůjčovna...- 83-4.4. SHRNUTÍ ANALÝZY... - 87 - ZÁVĚR... - 95 - SEZNAM LITERATURY... - 97 - SEZNAM TABULEK... - 99 - SEZNAM GRAFŮ... - 100 - SEZNAM SCHÉMAT... - 101 - SEZNAM PŘÍLOH... - 102 -

ÚVOD Finanční analýza je základním kamenem finančního řízení podniku a měla by slouţit jako podklad pro rozhodování finančních manaţerů. Praxe ukazuje, ţe spoléhat se v rámci finanční analýzy pouze na interpretaci výsledků z účetních výkazů, které ve skutečnosti nemají pro účely finančního řízení dostatečnou vypovídací schopnost, je krátkozraké. Účetní výkazy splňují sice poţadavky na správnost, průkaznost, přehlednost, srozumitelnost a úplnost, ale neukazují jiţ vývoj jednotlivých, pro rozhodování důleţitých, ukazatelů, nesrovnávají v čase a není z nich moţné ani relevantní srovnání firmy s konkurencí. Tato práce si klade za cíl provést finanční analýzu společnosti CARent, a.s. za účelem zhodnocení efektivnosti firmy, s hlubším zaměřením se na efektivnost jednotlivých středisek společnosti, vyvození závěrů a nastínění doporučení pro zlepšení a stabilizaci jednotlivých ukazatelů. Ke splnění tohoto cíle vyuţiji vybrané metody z finanční analýzy, především horizontální a vertikální analýzu a také vybrané ukazatele z poměrové analýzy. Diplomová práce bude rozvrţena do dvou částí teoretické a praktické. V teoretické části vymezím pojmy finanční analýza, zdroje informací ze kterých finanční analytik čerpá, a dále v ní určím uţivatele analýzy. Ve druhé kapitole obecně definuji jednotlivé výkazy a jejich poloţky, se zohledněním problémových oblastí z hlediska vypovídací schopnosti jednotlivých dat získaných z těchto výkazů. Pokusím se také nastínit provázanost jednotlivých výkazů V rámci třetí kapitoly se jiţ budu zabývat jednotlivými metodami finanční analýzy, které následně aplikuji při analýze společnosti, tedy uvedu vybrané ukazatele, jejichţ výsledné hodnoty mají dopomoci k ucelenému pohledu na finanční situaci firmy. Čtvrtá kapitola bude obsahovat jiţ celkovou analýzu společnosti, nejdříve v ní představím analyzovanou firmu, naznačím funkci jednotlivých středisek a konkurenční prostředí. Poté se budu věnovat samotné analýze společnosti, v rámci níţ provedu analýzu jednotlivých účetních výkazů a poměrovou analýzu. - 9 -

Další podkapitola bude obsahovat finanční analýzu dílčích středisek a poslední podkapitolu věnuji výhradně shrnutí získaných informací z analýzy jak celkové společnosti, tak i středisek. Součástí bude ohodnocení a okomentování výsledných hodnot, na základě nichţ zformuluji doporučení pro budoucí vývoj společnosti. Ke zpracování teoretické části práce bude vyuţita odborná literatura a také jednotlivé zákony. Ke zpracování praktické části budou slouţit materiály poskytnuté společností CARent, a.s., především výroční zprávy, účetní výkazy ale také střediskové výsledky. - 10 -

1. FINANČNÍ ANALÝZA 1.1. Úvod do finanční analýzy Finanční analýza je základním kamenem finančního řízení podniku. V některých společnostech převládá mylný názor, ţe účetní data jsou dostačující pro věrný náhled na finanční zdraví podniku. Ve skutečnosti ovšem účetní výkazy (tedy rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přehled o peněţních tocích) nemají pro účely finančního řízení dostatečnou vypovídací schopnost. Účetní výkazy jsou výsledkem finančního účetnictví a splňují tedy jeho podmínky a to správnost, průkaznost, přehlednost, srozumitelnost a úplnost, proto jsou vhodné především pro ekonomické řízení podniku. Pro finanční řízení podniku musí finanční manaţer těmto účetním výkazům, aplikací finanční analýzy, zvýšit vypovídací schopnost na potřebnou úroveň. Finanční analýzu můţeme chápat jako soubor činností, jejichţ cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku. Finanční situací rozumíme: - finanční výkonnost a - finanční pozici podniku. Cílem finanční analýzy je stanovit pomocí vhodných nástrojů diagnózu finančního zdraví podniku. 1 Finančním zdravím podniku je v odborné literatuře rozuměna úroveň současné situace podniku. Zdravý podnik je schopen naplňovat smysl své existence. Je schopen dostát svým závazkům, tedy je likvidní a je schopen vytvářet zisk, tedy je rentabilní. Opakem finančního zdraví je finanční tíseň. Je to velmi závaţný problém s likviditou. Podnik, který se do této situace dostane, není schopen dostát svým závazkům, ani vytvářet zisk. Tato situace je řešitelná pouze významnou změnou finančního řízení podniku, tedy financování podniku, popř. změnou činnosti podniku. 1 HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza firmy. Nakladatelství ASPI a.s., Praha, 2008. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-1357-392-8., str. 10,11. - 11 -

Jak jiţ bylo řečeno, finanční analýza, tedy zhodnocení finanční situace podniku, je zpracovávána z účetních dat. Díky finanční analýze získají účetní výkazy vyšší vypovídací schopnost. Zaměřuje se totiţ nejen na současný stav podniku, ale hodnotí i data z minulosti. Z těchto dat je pak moţné predikovat budoucí situaci podniku. Trend finanční situace je reprezentativnější neţ konkrétní hodnota. Tedy finanční analýza je schopna zanalyzovat finanční situaci podniku do budoucna, za předpokladu, ţe nedojde k ţádné významné události, která by mohla finanční situaci podniku ovlivnit významným způsobem, jako například příchod nového konkurenta na trh nebo finanční krize. Finanční analýza je schopna odhalit silné a slabé stránky podniku, trendy a celkovou kvalitu hospodaření. Údaje z účetních výkazů porovnává mezi sebou tak, aby co nejvíce pomohla při investičním rozhodování a finančním řízení. Podnik by měl finanční analýzu provádět pravidelně a to nejen kaţdým rokem ve spojení s roční účetní závěrkou, ale ideálně v měsíčním intervalu, který umoţní snáze odhalit změny ve finančním zdraví podniku a na tyto změny pruţněji reagovat. Finanční analýzu lze rozdělit na tři základní etapy. První etapa se zaměřuje na diagnózu základních charakteristik. Jedná se o vyšetření podniku, které podá základní informace o jednotlivých sloţkách finančního hospodaření a jejich vliv na celkové výsledky hospodaření. Závěrečným výstupem této etapy by mělo být zjištění odchylek od normálního stavu. Druhá etapa finanční analýzy má za úkol hlubší rozbor zjištěných odchylek. Vyhodnocení stavu se provádí pomocí specifických nástrojů a metod, které jsou zaměřeny na problémové oblasti podniku. Třetí, tedy závěrečná etapa, obsahuje vyhodnocení finanční analýzy. Jsou zde uvedeny identifikace příčin případného neţádoucího vývoje a návrhy na řešení dané situace. Toto vyhodnocení pak slouţí jako podklad pro finanční řízení podniku. 2 2 zdroj: VALACH, J. a kol: Finanční řízení a rozhodování podniku.. Nakladatelství NAD ZLATO, Praha, 1993. Vydání druhé, 2 díly, 234 stran. ISBN 80-85626-13-6. Str. 76. - 12 -

1.2. Zdroje informací pro finanční analýzu Finanční analytik zodpovídá za spolehlivost výsledků finanční analýzy. Proto k jejímu zpracování potřebuje velké mnoţství informací, interních i externích. Nejdůleţitějším a základním zdrojem finanční analýzy jsou účetní výkazy. Tyto výkazy dávají přehled o struktuře majetku a zdrojích krytí majetku, o tvorbě a vyuţití výsledku hospodaření a o pohybu peněţních toků. Jedná se o rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přehled o peněţních tocích. Důleţité informace můţe finanční analytik nalézt také v příloze k účetní závěrce a ve výroční zprávě. Finanční účetnictví se řídí zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Dalším neméně důleţitým zdrojem je vnitropodnikové účetnictví. Sestavování vnitropodnikového účetnictví se neřídí ţádnými zákony ani úpravami, účetní jednotka si ho definuje sama. Proto vnitropodnikové účetnictví slouţí jako zdroj bliţších informací o firmě. Díky němu nesledujeme firmu jako celek, ale jako jednotlivá střediska a máme proto komplexnější přehled o výnosech a nákladech firmy, respektive středisek. Zdroje dat pro finanční analýzu se rozdělují podle relevantnosti do tří základních skupin: a) Finanční informace získávané především z finančního a vnitropodnikového účetnictví. Dále tyto zdroje můţeme získat od finančních analytiků podniku a manaţerů firmy, z výroční zprávy, burzovního zpravodajství, roční zprávy emitentů obchodovatelných cenných papírů, zprávy o vývoji úrokových měr atd. b) Kvantifikovatelné nefinanční informace zahrnují podnikové a ekonomické statistiky, podnikové plány, zaměstnanost, normy spotřeby, nákladové a cenové kalkulace, rozbory budoucího vývoje techniky, interní směrnice atd. c) Nekvantifikovatelné informace obsahují komentáře manaţerů, zprávy vedoucích pracovníků, auditorů, odborný tisk, nezávislá hodnocení a prognózy. 3 3 zdroj: HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza firmy. Nakladatelství ASPI a.s., Praha, 2008. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-1357-392-8, str.19. - 13 -

1.3. Uţivatelé finanční analýzy Finanční analýza můţe být zpracována různými způsoby, tedy můţeme získat různé výstupní informace. Zpracování finanční analýzy se odvíjí podle toho, pro koho je analýza zpracována, tedy kdo bude jejím uţivatelem. Mohou to být manaţeři podniku, zaměstnanci, banky, obchodní partneři, investoři, státní instituce, auditoři a v neposlední řadě také konkurenti. Investoři Hlavními uţivateli výsledků finanční analýzy jsou akcionáři a vlastníci, kteří do podniku vloţili svůj kapitál. Nejen oni se však zajímají o finanční hospodaření podniku. Velkou motivaci získat uvedené informace mají zejména noví investoři, kteří uvaţují o vloţení svých prostředků do podniku a je pro ně nutné si předem v maximální moţné míře ověřit, ţe jejich rozhodnutí je správné. O finanční informace se zajímají také stávající investoři a to ze dvou hledisek investičního a kontrolního. Investiční hledisko akcionáři, případně vlastníci potřebují získat dostatečné mnoţství informací pro rozhodování o případných dalších investicích do podniku. Hlavní zájem se tedy soustředí na míru rizika a míru výnosnosti jimi vloţeného kapitálu. Kontrolní hledisko je důleţité hlavně v případě akciové společnosti, ve které je oddělené vlastnictví od řízení podniku, a proto mezi vlastníky a manaţery podniku můţe docházet k rozporům. Vlastníci se zajímají o to, jak manaţeři podniku nakládají se zdroji, které do podniku jiţ vloţili. Důleţitým faktorem je pro ně stabilita, likvidita podniku a také disponibilní zisk, jelikoţ na jeho výši závisí výše dividend akcionářů. Díky finanční analýze mohou vlastníci společnosti sledovat, zda podnikatelské záměry manaţerů zajišťují trvání a další rozvoj podniku. Manaţeři podniku Management podniku potřebuje informace získané z finanční analýzy zejména pro krátkodobé a dlouhodobé finanční řízení podniku. Má nejlepší přístup k interním informacím, který nemohou externí uţivatelé nikdy získat. Firemní - 14 -

management by měl tyto informace pouţívat ke své kaţdodenní práci, při rozhodování o majetkové struktuře podniku a zdrojů jejího financování, o rozdělování zisku, o alokaci volných peněţních prostředků. Manaţeři podniku také vyuţijí silných a slabých stránek společnosti odhalených finanční analýzou, k optimalizaci dalších podnikatelských záměrů a úpravě finančního plánu. Zaměstnanci Přirozený zájem o prosperitu společnosti mají také zaměstnanci. Ti se zajímají o finanční a celkovou stabilitu svého podniku z hlediska jistoty zaměstnání, mzdové a sociální perspektivy. Někteří zaměstnanci bývají, stejně jako management, motivováni ziskem podniku. Banky a ostatní věřitelé Banky a věřitelé se zajímají především o likviditu podniku a o jeho schopnost splácet své závazky. Banky se na základě získaných informací rozhodují, zda poskytnou, popřípadě prodlouţí, danému podniku úvěr. Musejí mít záruku za poskytnutý úvěr a zároveň musejí být přesvědčeni o tom, ţe podnik bude schopen půjčené prostředky splácet. Se zárukou za poskytnutý úvěr souvisí i další zájem bank a věřitelů a to ocenění podniku v případě, ţe podnik nebude schopen dostát svým závazkům. Banka před poskytnutím úvěru zkoumá bonitu dluţníka, tedy schopnost řádně a včas dostát svým závazkům. Jedná se nejen o hodnocení finančního hospodaření, ale také o zkoumání goodwillu firmy. Obchodní partneři Obchodní věřitelé (dodavatelé) se z krátkodobého hlediska zajímají především o likviditu, solventnost a zadluţenost podniku. Z dlouhodobého hlediska bude dodavatele zajímat také stabilita podniku. Odběratelé se zaměřují především na finanční situaci dodavatele. Jedním z hlavních cílů odběratelů je bezproblémové zajištění vlastní výroby, a to i v případě finančních potíţí, popřípadě bankrotu dodavatele. - 15 -

Státní instituce Stát vyuţívá finanční analýzu především pro kontrolu správnosti vykázaných a odvedených daní. Dalším zájmem mohou být státní statistiky, privatizační záměry, rozdělování finančních výpomocí (dotace, subvence, garance úvěrů apod.), sledování podniků, kterým byly svěřeny státní zakázky a v neposlední řadě také kontrola podniků se státní majetkovou účastí. Konkurenti Zájem konkurenčních podniků o finanční informace je zcela zřejmý. Jedná se o porovnání s vlastní finanční situací. Zaměřují se především na rentabilitu, trţby, solventnost, ziskovou marţi, cenovou politiku, investiční aktivitu, zásoby a jejich obratovost. Tento výčet uţivatelů finančních informací není zdaleka vyčerpávající. Mohli bychom uvést ještě další zájmové skupiny, např. analytiky, odbory, burzovní makléře, univerzity a také širokou veřejnost. Finanční analýza je tedy důleţitým zdrojem informací, a proto by ji měl kaţdý podnik pravidelně zpracovávat. - 16 -

2. ÚČETNÍ VÝKAZY Ke zpracování finanční analýzy s vysokou vypovídací schopností potřebuje finanční analytik velké mnoţství vstupních informací. Nejdůleţitějším a zásadním zdrojem informací o podniku a jeho finanční situaci jsou účetní výkazy. Znalost obsahu jednotlivých poloţek účetních výkazů rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přehledu o peněţních tocích je základním předpokladem pro práci s nimi. Kromě znalosti poloţek jednotlivých výkazů je nezbytné znát vzájemné propojení výkazů. Současně je nutné s daty z účetních výkazů zacházet obezřetně vzhledem k jejich vypovídací schopnosti dané účelem zpracování výkazů. Výkazy jsou zpracovány pro účely účetní a daňové, neobsahují tudíţ vţdy data, která věrně zobrazují ekonomickou realitu podniku. Vypovídací schopnost účetních výkazů patří k slabým stránkám finanční analýzy. 4 Finanční účetnictví je v České republice řízeno zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Ani tento zákon ale zcela nezabrání tomu, aby vykazovaná účetní data nebyla ovlivněna subjektivním chováním daného podniku. Národní úprava účetnictví nedefinuje vţdy jednoznačné zaúčtování účetních případů. Problémem při zpracování finanční analýzy je téţ vypovídací schopnost účetních dat. Příkladem můţe být oceňování majetku podniku, které je zaloţeno na principu historických cen. Nepočítá se zde tedy s inflací nebo se změnami trţních hodnot, proto účetní data většinou neodpovídají skutečné hodnotě majetku. Dalším problematickým okruhem je národní úprava účetnictví. Kaţdý stát má svoji legislativu, a proto se zde sniţuje moţnost mezipodnikového srovnávání. Řešením toho problému v rámci Evropské unie je zpracování účetnictví a účetní závěrky na základě Mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS. Takto mají povinnost účtovat podniky, které jsou emitenty cenných papírů na regulovaných evropských trzích. Tyto podniky ale mají v rámci národní úpravy účetnictví povinnost účtovat také podle českých zákonů. 4 zdroj: KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza. Nakladatelství Grada Publishing a.s., Praha, 2010. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-247-3349-4., str.19. - 17 -

Účetními výkazy rozumíme rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přehled o peněţních tocích. Součástí účetní závěrky jsou pak také přílohy a výkaz o změnách vlastního kapitálu. Rozvaha nám umoţňuje ucelený pohled na majetek podniku, tedy aktiva a zdroje jeho krytí, tedy pasiva. Výkaz zisku a ztráty dává přehled o výnosech a nákladech podniku. Rozdíl mezi výnosy a náklady je potom výsledek hospodaření podniku. Tyto dvě jiţ zmíněné části účetní závěrky nám ale stále neumoţňují sledovat tok peněz v podniku. Proto je nutné zmínit ještě třetí neméně důleţitý přehled a to přehled o peněţních tocích. 2.1. Rozvaha Rozvaha je základní účetní výkaz. Dává pohled na majetek podniku a zdroje krytí majetku k určitému datu, vyjádřené v peněţních jednotkách. Úplné schéma rozvahy naleznete v příloze č.1., my si zde uvedeme příklad redukovaného schématu rozvahy. Aktiva ROZVAHA Pasiva A. Pohledávky za upsaný základní kapitál B. Dlouhodobý majetek B.I. dlouhodobý nehmotný majetek B.II. dlouhodobý hmotný majetek B.III. dlouhodobý finanční majetek A. Vlastní kapitál A.I. základní kapitál A.II. kapitálové fondy A.III. rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku A.IV. výsledek hospodaření minulých let A.V. výsledek hospodaření běţného účetního období C. Oběţná aktiva C.I. zásoby C.II. dlouhodobé pohledávky C.III. krátkodobé pohledávky C.IV. krátkodobý finanční majetek B. Cizí zdroje B.I. rezervy B.II. dlouhodobé závazky B.III. krátkodobé závazky B.IV. bankovní úvěry a výpomoci D.I. Časové rozlišení C.I. Časové rozlišení Tabulka 1 Rozvaha redukované schéma Pramen: Vyhláška č. 500/2002 Sb. - 18 -

Aby bylo hospodaření podniku úspěšné, měl by se zaměřit na udrţování majetkovo-finanční stability. Této stability je zapotřebí dosáhnout a trvale ji udrţovat. Dosáhnout ji lze především zachováním správného poměru mezi jednotlivými sloţkami majetkové struktury, mezi jednotlivými sloţkami finanční struktury a také vzájemným vztahem mezi strukturou aktiv a pasiv. 2.1.1. Aktiva podniku Aktivy podniku rozumíme majetek podniku, proto se aktiva nazývají téţ majetková struktura podniku. V rozvaze jsou řazena především podle doby upotřebitelnosti a pak také podle schopnosti přeměnit se na peněţní prostředky, tedy podle likvidity. Nyní se podrobněji seznámíme s jednotlivými poloţkami struktury aktiv, tak jak jej definuje vyhláška č.500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Pohledávky za upsaný základní kapitál zahrnují pohledávky za jednotlivými upisovateli základního kapitálu společníci, akcionáři, členové druţstva. Jedná se o stav nesplaceného upsaného základního kapitálu. Tvoří jednu z protipoloţek stavu základního kapitálu. Dlouhodobý majetek je definován jako majetek, jehoţ doba pouţitelnosti je delší neţ jeden rok. To znamená, ţe se nespotřebovává najednou, ale postupně opotřebovává. Toto opotřebení vyjadřujeme pomocí odpisů, které zahrnujeme do nákladů firmy. Dlouhodobý majetek podle výše uvedené rozvahy rozdělujeme na dlouhodobý nehmotný, hmotný a finanční. Dlouhodobý nehmotný majetek zahrnuje zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou pouţitelnosti delší neţ jeden rok od výše ocenění určené účetní jednotkou a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Důvěryhodnost podniku, který vykazuje vysoké poloţky dlouhodobého nehmotného majetku, klesá. - 19 -

Důvodem je nehmatatelnost těchto aktiv, tedy problém jak s oceněním tohoto majetku tak problém s přeměnou těchto aktiv na finanční prostředky, například při likvidaci společnosti Dlouhodobý hmotný majetek obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zboţím, stavby bez ohledu na výši ocenění a dobu pouţitelnosti, samostatné movité věci s dobou pouţitelnosti delší neţ jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou. Dále zahrnují pěstitelské celky, zvířata aj. Dlouhodobý finanční majetek zahrnuje dlouhodobé podílové cenné papíry a vklady v účetních jednotkách pod podstatným vlivem, dluhové cenné papíry, které účetní jednotka drţí do splatnosti, poskytnuté dlouhodobé úvěry a půjčky ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem a poskytnuté dlouhodobé půjčky. Dlouhodobý majetek se vykazuje v rozvaze jako brutto hodnota, korekce, ve které je uveden součet odpisů, tedy oprávky a také opravné poloţky, a jako výsledná netto hodnota. Finanční analýza toto rozdělení nepouţívá, vykazuje dlouhodobý majetek v netto hodnotě. Dlouhodobý majetek je oceňován pořizovacími cenami dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, 25, výjimku tvoří hmotný majetek, který byl vytvořen vlastní činností, ten se oceňuje vlastními náklady. Třetím způsobem ocenění je reprodukční pořizovací cena, za tuto cenu by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Tyto ceny jsou ale historické, tzn. v okamţiku pořízení majetku, většinou tedy neodpovídají skutečné hodnotě majetku. Jak jiţ bylo uvedeno, dlouhodobý majetek se nespotřebovává, ale postupně opotřebovává. Toto opotřebení pak představují odpisy. Odpisy účetní jednotce vstupují do nákladů, tedy sniţují výsledek hospodaření, tím slouţí jako interní zdroj financování majetku. Odpisy členíme na účetní a daňové. Účetní odpisy se provádí na základě stanoveného odpisového plánu, výběr metod a sazeb odpisů je plně v kompetenci podniku. Měly by co nejlépe vyjadřovat skutečné fyzické i morální opotřebení v závislosti na očekávané ţivotnosti nebo ve vztahu k výkonům. 5 5 zdroj: HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza firmy. Nakladatelství ASPI a.s., Praha, 2008. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-1357-392-8., str. 10,11-20 -

Daňové odpisy jsou stanovené zákonem č. 586/1992, Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Pouţívají se pro účely výpočtu daňového základu jako jedna z poloţek, která se odečítá z výsledku hospodaření pro účely stanovení základu daně z příjmů. U jednotlivých skupin majetku je stanovena minimální doba jejich odpisování. Tyto odpisy jsou konstruovány jako rovnoměrné nebo zrychlené. Zvolený způsob odepisování pak nelze měnit. 6 Z účetního hlediska odepisujeme dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek s výjimkou pozemků, uměleckých děl a sbírek, které se neodepisují, naopak jejich hodnota se zhodnocuje. Dlouhodobý finanční majetek neodepisujeme, ten také v průběhu času neztrácí svoji hodnotu. Oběţná aktiva je krátkodobý majetek, který je likvidnější formou aktiv. Tento majetek neustále obíhá a mění své podoby. Čím rychlejší tento obrat je, tím větší zisk společnosti přináší. 7 Do oběţných aktiv řadíme zásoby, dlouhodobé pohledávky, krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Zásoby obsahují materiál, nedokončenou výrobu a polotovary, výrobky, mladá a ostatní zvířata a zboţí. Přiblíţíme si jednotlivé poloţky zásob. Materiál zahrnuje základní materiál, který je základní poloţkou při výrobě, pomocné látky, které jsou také zapotřebí při výrobě, ale netvoří podstatnou část výrobku. Dále zahrnuje náhradní díly a obaly. Nedokončená výroba a polotovary obsahují rozpracované produkty, které jiţ prošly výrobním procesem, ale stále nejsou výsledným výrobkem. Po dokončení výrobního procesu se z nedokončené výroby a polotovarů stanou výrobky, které oceňujeme vlastními náklady. Poslední poloţkou zásob je zboţí. Zde se objevují jiţ aktivované výrobky vytvořené vlastní činností, které jsou určeny k dalšímu prodeji. Dále zde nalezneme veškeré movité věci, které účetní jednotka zakoupila za účelem dalšího prodeje. Dlouhodobé pohledávky jsou definovány jako pohledávky, které mají v době sestavení účetní závěrky dobu splatnosti delší neţ jeden rok. Patří sem zejména pohledávky z obchodních vztahů, pohledávky ovládající a řídící osoba, 6 zdroj: HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza firmy. Nakladatelství ASPI a.s., Praha, 2008. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-1357-392-8., str. 24 7 zdroj: KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza. Nakladatelství Grada Publishing a.s., Praha, 2010. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-247-3349-4, str.26-21 -

pohledávky podstatný vliv, pohledávky za společníky, členy druţstva a za účastníky sdruţení. Krátkodobé pohledávky jsou pohledávky, které mají v době sestavení účetní závěrky dobu splatnosti kratší neţ jeden rok. Řadíme do nich pohledávky z obchodních vztahů, pohledávky za společníky, členy druţstva a za účastníky sdruţení, ale také např. dohadné účty aktivní. Krátkodobý finanční majetek je nejlikvidnější sloţka majetku podniku. Zahrnujeme do něj peníze, účty v bankách a krátkodobé cenné papíry. Do krátkodobých cenných papírů řadíme cenné papíry určené k obchodování, dluhové cenné papíry se splatností kratší neţ jeden rok. Časové rozlišení aktiv zahrnuje účty časového rozlišení, které mají aktivní zůstatek, tedy náklady příštích období a příjmy příštích období. Do časového rozlišení ale můţeme zahrnout pouze poloţky, u kterých je v okamţik účtování známa částka a období, se kterým časově a věcně souvisí. 2.1.2. Pasiva podniku Pasivy podniku rozumíme zdroje krytí majetku, je to tedy struktura podnikového kapitálu, ze kterého je financován jeho majetek. Proto se struktura pasiv nazývá téţ finanční strukturou podniku. Z rozvahy pak vidíme, jak byl majetek podniku financován, popř. kdo je jeho majitelem. Pokud byl majetek financován vlastníky podniku, zahrnujeme zdroje do vlastního kapitálu podniku. Pokud byl majetek financován např. věřiteli, v rozvaze jej zachytíme v poloţce cizí zdroje. Vlastní kapitál také obsahuje zdroje, které jsou vytvořeny vlastní činností podniku, to znamená výsledek hospodaření za minulé a běţné období, jakoţ i různé fondy tvořené ze zisku. Nyní si podrobněji probereme jednotlivé poloţky struktury pasiv tak, jak jej definuje vyhláška č.500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. - 22 -

Vlastní kapitál zobrazuje, kolik zdrojů financování bylo vloţeno do podniku vlastníky, popř. kolik bylo vytvořeno vlastní činností podniku. Vlastní kapitál tedy obsahuje tyto poloţky: - základní kapitál - kapitálové fondy - rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku - výsledek hospodaření za minulé a běţné období Základní kapitál je nejdůleţitější poloţkou vlastního kapitálu. Jeho minimální výše je určena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, podle druhů kapitálových společností. Tento zákon stanovuje např. pro společnost s ručením omezeným základní kapitál v minimální výši 200.000 Kč, pro akciovou společnost definuje výši základního kapitálu při zaloţení společnosti s veřejnou nabídkou minimální výši 20.000.000 Kč, bez veřejné nabídky minimální výši 2.000.000 Kč. Základní kapitál je tvořen z peněţitých a nepeněţitých vkladů. Jednou z protipoloţek v rozvaze pro základní kapitál jsou pohledávky za upsaný nesplacený základní kapitál. Základní kapitál obsahuje zapsaný základní kapitál obchodních společností i základní kapitál obchodních společností povinně nezapisovaný. Řadíme do něj i poloţku změny základního kapitálu, kterou vykazují obchodní společnosti před zapsáním těchto změn do Obchodního rejstříku. Kapitálové fondy zahrnují: - Emisní áţio, které představuje rozdíl mezi nominální a skutečnou prodejní hodnotou nových akcií nebo dalších vkladů u společností s ručením omezeným. - Ostatní kapitálové fondy, které tvoří peněţité a nepeněţité kapitálové vklady, které nezvyšují základní kapitál podniku. Do těchto fondů zahrnujeme i dary a dotace na kapitálové dovybavení. - Oceňovací rozdíly z přecenění majetku zachycující změny majetku v důsledku změny kurzu cenných papírů a změny ocenění nemovitostí a movitého majetku. 8 8 zdroj: SŮVOVÁ H.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Nakladatelství Bankovní institut Praha, 1999. Vydání první, 564 stran. ISBN 80-7265-027-0, str. 56. - 23 -

Rezervní fond a ostatní fondy ze zisku jsou fondy, jak jiţ název napovídá, tvořené ze zisku. Dělíme je na dva druhy, tedy na tvořené povinně a dobrovolně. Mezi povinně tvořené fondy patří zákonný rezervní fond. Jeho tvorbu upravuje zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, popř. společenské smlouvy. Lze jej vyuţít ke krytí ztrát podniku a k překonání nepříznivé situace. Výsledek hospodaření za běţné období je zisk, popř. ztráta podniku. Tato poloţka se shoduje s výší výsledku hospodaření zjištěného z Výkazu zisku a ztráty. Zisk je pak příští období, po rozhodnutí valné hromady, rozdělen do zákonných rezervních fondů, popř. jiných fondů, které společnost tvoří. Dalším krokem rozdělení zisku je úhrada ztráty z minulých let, tvorba nerozděleného zisku a tvorba podílů na zisku za společníky. Nerozdělený zisk se dá vyuţít jako vlastní zdroj financování. Výsledek hospodaření za minulé období je zisk, který nebyl v minulém období rozdělen. Cizí zdroje jsou zdroje, které vyjadřují závazek podniku vůči věřitelům. Za zapůjčení tohoto cizího kapitálu platí společnost úroky. Tyto úroky pak společnost vykazuje jako náklady, které byly vynaloţeny v souvislosti s uţitím kapitálu věřitelů. Do cizích zdrojů řadíme rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky a dlouhodobé a krátkodobé bankovní úvěry. Rezervy na rozdíl od rezervních fondů, které se vytvářejí ze zisku a jsou součástí vlastního kapitálu, se tvoří na vrub nákladů, tzn., ţe sniţují výsledek hospodaření. Představují zadrţené částky peněz, které v budoucnu podnik musí vynaloţit, například na opravy majetku. Rezervy členíme buď účelově, nebo obecně. Účelovým rezervám je předem stanoven konkrétní účel pouţití, pro obecné uţití tento účel předem znám není. Z daňového hlediska můţeme rezervy dělit na zákonem stanovené a ostatní. Zákonem stanovené rezervy jsou pro společnost daňově uznatelným nákladem pro výpočet základu daně při výpočtu daně z příjmu. 9 Dlouhodobé závazky vyjadřují závazky podniku, které mají splatnost delší neţ jeden rok. Do této kategorie řadíme závazky z obchodních vztahů, emitované dluhopisy, závazky ke společníkům, členům druţstva a k účastníkům sdruţení, 9 zdroj: DLUHOŠOVÁ, D.: Finanční řízení a rozhodování podniku. Nakladatelství EKOPRESS, Praha, 2006. Vydání první, 191 stran. ISBN 80-86119-58-0, str. 53. - 24 -

přijaté dlouhodobé zálohy od odběratelů, závazky plynoucí z dlouhodobých směnek. Krátkodobé závazky obsahují závazky, které v okamţiku sestavení účetní závěrky mají splatnost niţší neţ jeden rok. Do krátkodobých závazků spadají závazky z obchodních vztahů, závazky k zaměstnancům, ke státním institucím, ke společníkům, dále přijaté zálohy od odběratelů, výrobky či zboţí pořízené na obchodní úvěr. Dlouhodobé a krátkodobé bankovní úvěry představují závazky společnosti vůči bankám, u kterých má zřízen dlouhodobý, či krátkodobý bankovní úvěr. Jedná se o úročené vyuţívání externího zdroje. Časové rozlišení pasiv zahrnuje účty časového rozlišení, které mají pasivní zůstatek, tedy výnosy příštích období a výdaje příštích období. Stejně jako u časového rozlišení aktiv musí poloţky řazené do časového rozlišení splňovat podmínky přesně známé částky a období, se kterým takto účtovaná částka věcně a časově souvisí. 2.2. Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty nám umoţňuje sledovat náklady a výnosy firmy rozčleněné do skupin jednotlivých podnikatelských aktivit a to provozní, finanční a mimořádné. Z výkazu zisku a ztráty vidíme výsledek hospodaření ne jen celkový, ale také v těchto jednotlivých oblastech. Náklady a výnosy jsou účtovány podle tzv. akruálního principu. Ten nám říká, ţe výnosy a náklady jsou účtovány v době, kdy nastaly, i kdyţ se tato doba nemusí shodovat s dobou přijetí či vydání peněţních prostředků. Nejběţnější účetní případ je vystavení účetního či daňového dokladu za prodej, či sluţby. V době vystavení faktury nám vznikají výnosy, ty se ale v tuto dobu nemusejí shodovat s peněţním příjmem. - 25 -

Z výše uvedeného vyplývá důleţitý závěr, ţe nákladové a výnosové poloţky se neopírají o skutečné hotovostní toky (příjmy a výdaje), a proto ani výsledný čistý zisk neodráţí čistou skutečnou hotovost získanou hospodařením podniku. 10 Na níţe uvedeném schématu si ukáţeme, z jakých poloţek se vypočítávají hospodářské výsledky z jednotlivých činností podniku. Úplné schéma výkazu zisku a ztráty je uvedeno v příloze č.2. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Tržby z prodeje vlastních výrobků Výnosy z finančních činností Mimořádné výnosy + - - Obchodní marže = tržby Náklady na finanční Mimořádné náklady z prodeje zboží náklady činnost na vynaložené prodané - zboží - Provozní náklady Provozní výsledek hospodaření + Výsledek hospodaření z finančních operací - - Daň z příjmu Daň z příjmu z mimořádné činnosti Výsledek hospodaření za běžnou činnost + Výsledek hospodaření za mimořádnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období Schéma 1 Výkaz zisku a ztráty Pramen: SŮVOVÁ H.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Nakladatelství Bankovní institut Praha, 1999. Vydání první, 564 stran. ISBN 80-7265-027-0, str. 59. 10 KISLINGEROVÁ,E. a kol.: Manaţerské finance. Nakladatelství C.H.Beck, Praha, 2007. Vydání druhé, 745 stran. ISBN 978-80-7179-903-0, str. 51. - 26 -

Platí tento vztah: Výnosy Náklady = Výsledek hospodaření Výnosy jsou spojeny se zvýšením aktiv, tzn. přírůstkem peněz, zvýšením pohledávek, zvýšením nepeněţitého aktiva. Náklady jsou spojeny se sníţením hodnoty aktiv, tzn. úbytkem peněţních prostředků a úbytkem nepeněţních aktiv a zvýšením hodnoty pasiv, tedy zvýšením závazků. Výnosy i náklady jsou peněţním vyjádřením těchto účetních případů. Podle akruálního principu jsou zaúčtovány do období, se kterým věcně a časově souvisí. K časovému rozlišení nákladů a výnosů, které časově nesouvisí s účetním obdobím, slouţí účty časového rozlišení. Aktivní účet časového rozlišení zahrnuje rozlišení nákladů, pasivní účet slouţí k časovému rozlišení výnosů. Smyslem sestavování výkazu zisku a ztráty je ucelený pohled na hospodaření podniku, zda je schopen svojí podnikatelskou činností vytvářet zisk. Jak jiţ bylo dříve zmíněno výkaz zisku a ztráty je konstruován tak, abychom z něj viděli výsledek hospodaření z provozní činnosti, finanční činnosti a mimořádné činnosti. Nyní si probereme jednotlivé poloţky těchto výsledků hospodaření. Výsledek hospodaření z provozní činnosti je tvořen ze základní a opakující se činnosti kaţdé firmy. U podniků, které se zabývají obchodní činností, je většina provozních výnosů tvořena z prodeje zboţí a sluţeb, u podniků zabývajících se výrobou je pak většina výnosů tvořena prodejem vlastních výrobků. Náklady pak těmto podnikům vznikají v souvislosti s vytvořením těchto výnosů. U podniků zabývajících se obchodní činností jsou to náklady na nákup zboţí, u výrobních podniků jsou to náklady na materiál, energii, sluţby, mzdové náklady, náklady na pojištění, daně atd. Výsledek hospodaření z finanční činnosti je výsledek, který souvisí se způsobem financování a s finančními operacemi podniku. 11 Tyto operace jsou trţby z prodeje cenných papírů, ke kterým se vztahují náklady prodané cenné 11 DLUHOŠOVÁ, D.: Finanční řízení a rozhodování podniku. Nakladatelství EKOPRESS, Praha, 2006. Vydání první, 191 stran. ISBN 80-86119-58-0, strana 55. - 27 -

papíry a podíly, výnosy z dlouhodobého a krátkodobého finančního majetku, ke kterým se vztahují náklady z finančního majetku a další. Součet výsledků hospodaření z provozní a finanční činnosti je běţně označován jako výsledek hospodaření před zdaněním. Po zdanění je pak nazývám výsledkem hospodaření za běţnou činnost. Výsledek hospodaření z mimořádné činnosti je výsledek, který je tvořen z činnosti, která nastává jen mimořádně. Můţe se jednat o mimořádné škody způsobené ţivelní pohromou, o změny způsobu oceňování majetku nebo také o manka a přebytky majetku. Výsledek hospodaření podniku za účetní období se po stanovení jednotlivých výsledků hospodaření vypočte jako V z provozní činnosti V z finanční činnosti daň z příjmů z běžné činnosti = V n nno V n o o = V z běžné činnosti V z mimořádné činnosti daň z příjmů z mimořádné činnosti 2.3. Přehled o peněţních tocích Přehled o peněţních tocích je poslední ze zmiňovaných základních účetních výkazů potřebných ke zpracování finanční analýzy. Rozvaha nám umoţnila pohled na strukturu majetku a zdroje krytí majetku, výkaz zisku a ztráty na výnosy a náklady. Ale oba tyto výkazy jsou zaloţeny na akruálním principu, tedy jsou účtovány v období, se kterým věcně a časově souvisí. Přehled o peněţních tocích tomuto principu nepodléhá. Poskytuje nám tedy moţnost náhledu na toky peněţních prostředků ve firmě tak, jak je podnik realizoval za minulé účetní období. Přehled o peněţních tocích zobrazuje příjmy a výdaje. Předmětem zobrazení v přehledu o peněţních tocích jsou peněţní prostředky a peněţní ekvivalenty. - 28 -

Peněţní prostředky zahrnují peníze v hotovosti včetně cenin a peněţní prostředky na účtu včetně přečerpání běţného účtu. Mezi peněţní prostředky řadíme také peníze na cestě. Peněţními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněţních prostředků. U tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněţní ekvivalenty se povaţují také například termínové vklady s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry určené k obchodování na veřejném trhu. 12 Z výkazu zisku a ztráty jsme si stanovili výsledek hospodaření firmy. Jak jiţ bylo uvedeno výše, tento výsledek hospodaření ale nemusí korespondovat s peněţními prostředky, které má podnik v drţení. Společnost, která je rentabilní, tedy dosáhla za předchozí účetní období zisku, nemusí být zároveň likvidní, tedy nemusí být schopna dostát svým závazkům. Likvidnost podniku poznáme z přehledu o peněţních tocích. Přehled o peněţních tocích můţeme také rozčlenit do jednotlivých podnikatelských aktivit a to na provozní, investiční a finanční činnost. Nyní si ukáţeme, jak jednotlivé účetní operace mohou ovlivňovat cash flow podniku v těchto jednotlivých oblastech. PROVOZNÍ ČINNOST INVESTIČNÍ ČINNOST FINANČNÍ ČINNOST + čistý zisk + odpisy + úbytek zásob a pohledávek - nárůst zásob a pohledávek + úbytek stálých aktiv - přírůstek stálých aktiv + prodej majetkových účastí - nákup majetkových účastí + čerpání nového úvěru - splátky úvěru + vydání nových obligací - splátky a vykoupení obligací - úbytek závazků + nárůst závazků + emise akcií - výplata dividend Tabulka 2 Přehled vytváření a spotřeby cash flow Pramen: BLAHA, S. Z., JINDŘICHOVSKÁ, I.: Jak posoudit finanční zdraví firmy. Nakladatelství Management Press, Praha 2006. Vydání třetí, 194 stran. ISBN 80-7261-145-3, strana 45. 12 zdroj: LANDA, M.: Jak číst finanční výkazy. Nakladatelství Computer Press, Brno 2008. Vydání první, 175 stran. ISBN 978-80-251-1994-5, strana 43. - 29 -

Provozní, investiční a finanční činnost podniku je definována vyhláškou č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů jako: - provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti účetní jednotky, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnosti - investiční činností se rozumí pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, které nejsou povaţovány za provozní činnost - finanční činností se rozumí taková činnost, která má za následek změny ve velikosti a sloţení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků. Přehled o peněţních tocích lze sestavit dvěma základními metodami a to přímou a nepřímou. Kaţdý podnik si můţe metodu zpracování zvolit. Běţnější variantou je metoda nepřímá. Přímá metoda sestavení přehledu o peněţních tocích je konstruována na základě skutečných příjmů a výdajů, zobrazených na účtech peněţních prostředků, tak jak byly vytvořeny za účetní období. Tato metoda je pracnější na zpracování a evidenci jednotlivých peněţních příjmů a výdajů. Nepřímá metoda sestavení přehledu o peněţních tocích vychází z výsledku hospodaření za účetní období, který pak následně upravuje na peněţní toky přičtením nebo odpočtem účetních operací, které neovlivňují tok peněţních prostředků. Operace, o které se upravuje přehled o peněţních tocích, jsou například odpisy stálých aktiv, zisk/ztráta z prodeje stálých aktiv, změna stavu opravných poloţek a rezerv, změna stavu zásob, pohledávek a závazků, příjmy a výdaje spojené s nabytím stálý aktiv. Schéma přehledu o peněţních tocích, který je sestaven pomocí nepřímé metody, je uvedeno v příloze č. 3. - 30 -

2.4. Provázanost mezi účetními výkazy Do této chvíle jiţ byly přiblíţeny tři nejdůleţitější účetní výkazy, které se pouţívají pro potřeby finanční analýzy. Jejich vzájemná provázanost by měla být z výše uvedeného jasná, ale pro větší přehlednost ji znázorníme na níţe uvedeném schématu. Přehled o peněţních tocích Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Počáteční stav peněţních Stálá aktiva Vlastní kapitál prostředků Výdaje Výsledek hospodaření Náklady Oběţná aktiva Výnosy Příjmy Konečný stav peněţních prostředků Peněţních prostředky Cizí zdroje Výsledek hospodaření Schéma 2 Provázanost mezi účetními výkazy Pramen: KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza. Nakladatelství Grada Publishing a.s., Praha, 2010. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-247-3349-4, str. 56. - 31 -

3. METODY FINANČNÍ ANALÝZY Finanční analýzu vyuţíváme při potřebě zjištění finanční situace podniku. V této kapitole blíţe nastíním vybrané pouţívané metody finanční analýzy, které pak následně budu aplikovat na naši analyzovanou společnost. Tyto metody byly postupem času standardizovány. Jsou rozděleny do jednotlivých podskupin analýz, které spolu ale úzce souvisí a společně nám dávají ucelený pohled na analýzu podniku. Jsou to: - horizontální analýza - vertikální analýza - poměrová analýza Existuje řada dalších metod finanční analýzy. Já zde v následujících podkapitolách přiblíţím jen vybrané metody, s jejíchţ pomocí pak budu následně zpracovávat finanční analýzu vybrané společnosti. 3.1. Horizontální analýza Horizontální analýza je jednou ze základních metod finanční analýzy, která umoţňuje náhled na meziroční změny. Ty zobrazuje buď v relativních, nebo v procentních vyjádřeních změn, či jako absolutní změnu. Výpočet procentní změny změna = hodnota v roce n hodnota v roce n 1 100 Výpočet absolutní změny absolutní změna = hodnota v roce n hodnota v roce n 1 Horizontální analýza je aplikována na hodnoty výkazů po řádcích, tedy horizontálně. Pomáhá odhalit změny, ke kterým dochází za sledované období, jak v celkových poloţkách finančních výkazů, tak i v jednotlivých podskupinách. - 32 -

3.2. Vertikální analýza Vertikální analýza je, spolu s horizontální analýzou, základní metodou finanční analýzy. Na rozdíl od analýzy horizontální je určována v rámci sledovaného období po jednotlivých rocích. Vertikální analýza je zaloţena na procentním vyjádření jednotlivých poloţek ve finančním výkazu ku poloţce, která je označená jako základní, tedy 100%. V rozvaze jsou touto základní poloţkou celková aktiva, popřípadě celková pasiva. Ve výkazu zisku a ztráty jsou 100 % poloţkou zpravidla celkové trţby. Vertikální analýza rozvahy nám umoţňuje bliţší pohled na majetkovou a finanční strukturu podniku, vidíme poměr jejich jednotlivých sloţek. 3.3. Poměrová analýza Poměrová analýza je nejčastěji pouţívaná metoda finanční analýzy. Zpracovává se z dat získaných z účetní závěrky. Pomáhá zvyšovat vypovídací schopnost těchto dat, zejména ve vzájemném srovnání např. jednotlivých hodnot v čase nebo srovnání s konkurencí. Název získala poměrová analýza díky způsobu výpočtu ukazatelů, kdy výpočtem je vţdy poměr jednotlivých dat, případně souborů dat. Poměrová analýza je rozdělována do několika skupin ukazatelů, tzv. soustav ukazatelů. Jedná se o ukazatele rentability, aktivity, likvidity a zadluţenosti. V následujícím textu budou tyto ukazatele blíţe definovány. 3.3.1. Ukazatele rentability Rentabilita, neboli výnosnost, nám ukazuje schopnost podniku vyuţít investovaný kapitál k dosaţení zisku. Existuje velké mnoţství variací výpočtů ukazatelů rentability, jelikoţ v čitateli zlomku se mohou objevit různé kategorie zisku. Vzorce jednotlivých ukazatelů rentability v mé práci jsou koncipovány tak, aby jejich vypovídací schopnost byla co nejvyšší z pohledu účelu zpracování finanční analýzy společnosti. Nejprve je ale zapotřební definovat jednotlivé pouţívané kategorie zisku, které nám přiblíţí níţe uvedené schéma. - 33 -

EAT Zisk po zdanění daň z příjmů EBT Zisk před zdaněním nákladové úroky EBIT Zisk před zdaněním a úroky + odpisy EBDIT Zisk před zdaněním, úroky a odpisy Schéma 3 Schéma kategorií zisku Pramen: vlastní zpracování Základním ukazatelem je rentabilita vloţeného kapitálu, který nám říká, jak je podnik schopen dosáhnout zisku uţitím investovaného kapitálu. V čitateli zlomku je uveden EBIT zisk před zdaněním a úroky z důvodu zjištění rentability vloţeného kapitálu bez ohledu na to, z jakých zdrojů je tento kapitál vloţen do podniku. ROI (Rentabilita vloţeného kapitálu, Return on investment) O = T celkový kapitál Neméně důleţitým ukazatelem je rentabilita celkových vloţených aktiv, který nám zobrazuje výkonnost podniku. V čitateli zlomku je uveden EBIT zisk před zdaněním a úroky z důvodu zjištění rentability vloţených aktiv do podniku bez ohledu na to, jak jsou tato aktiva financována. Při výpočtu tohoto ukazatele uvaţujeme jako EBIT provozní výsledek hospodaření. ROA (Rentabilita celkových vloţených aktiv, Return on assets) O = T celková aktiva - 34 -

Dalším ukazatelem je rentabilita vlastního kapitálu, který nám říká, jak je podnik schopen dosáhnout zisku vyuţitím vlastního kapitálu vloţeného do podniku. Zde v čitateli je uveden EBT zisk před zdaněním z důvodů potřeby meziročního srovnání výsledků podniku, tedy bez vlivu změn zdanění. ROE (Rentabilita vlastního kapitálu, Return on common equity) O = T vlastní kapitál Následujícím ukazatelem je rentabilita trţeb. Ten zobrazuje, jak ziskové jsou trţby podniku. Někdy je tento ukazatel nazýván jako zisková marţe. U tohoto ukazatele je v čitateli uveden EBT zisk před zdaněním a to z důvodu eliminace vlivu změn daňové sazby. ROS (Rentabilita trţeb, Return on sales) O = T tržby Jako poslední je zde uveden ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů, který nám říká, jaké ziskovosti dosáhl podnik vyuţitím vloţených dlouhodobých zdrojů, a to vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků. Zde v čitateli nalezneme EBIT zisk před zdaněním a úroky, z důvodů zjištění ziskovosti vloţených dlouhodobých zdrojů bez ohledu na to, zda se jedná o vlastní či cizí zdroje. Při výpočtu tohoto ukazatele uvaţujeme jako EBIT provozní výsledek hospodaření. ROCE (Rentabilita dlouhodobých zdrojů) O = vlastní kapitál T dlouhodobé závazky - 35 -

Veškeré uvedené ukazatele rentabilit jsou vzájemně provázané. Tuto provázanost by si měl kaţdý při zpracování finanční analýzy podniku uvědomovat. Naznačena je na níţe uvedeném schématu. ROS O = zisk tržby tržby aktiva aktiva vlastní kapitál ROA Schéma 4 Provázanost ukazatelů rentability Pramen: vlastní zpracování 3.3.2. Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity podniku umoţňují nahlédnout na hospodaření podniku s aktivy, které do něj byly vloţeny. Tyto ukazatele nám zobrazují relativní vázanost kapitálu v aktivech, jak krátkodobých, tak i dlouhodobých. Pokud podnik disponuje velkým objemem aktiv, který není zcela vyuţit, tato aktiva mu zvyšují náklady, respektive sniţují zisk. Naopak pokud podnik nemá dostatečné mnoţství produktivních aktiv, můţe mít problém s uskutečněním nových podnikatelských příleţitostí. Ukazatele aktivity, respektive obrat aktiv, výrazně ovlivňují ukazatele rentability ROA a ROE. Patrné je to z výše uvedeného schématu, na kterém vidíme, ţe součástí vzorce pro výpočet ROA a ROE je obrat aktiv, tedy podíl trţeb a aktiv. Tento podíl nám říká, jak efektivně podnik vyuţívá aktiv, která do něj vloţili jak vlastníci, tak věřitelé. Zachycuje počet obrátek aktiv do celkového objemu trţeb za rok. Obrat aktiv 13 Obrat aktiv = tržby aktiva 13 HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza firmy. Nakladatelství ASPI a.s., Praha, 2008. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-1357-392-8, strana 82. - 36 -

Dalším důleţitým ukazatelem aktivity je vázanost aktiv. Tento ukazatel nám říká, jak je podnik schopen zvyšovat objemy trţeb se svými stávajícími aktivy, bez potřeby zvyšovat zdroje financování. Vázanost aktiv 14 Vázanost aktiv = aktiva tržby Následujícím ukazatelem je ukazatel obratu zásob. S jeho pomocí vyhodnocujeme intenzitu vyuţívání zásob, tedy kolikrát za rok jsou tyto zásoby naskladněny a následně prodány. Obrat zásob 15 Obrat zásob = tržby zásoby S obratem zásob souvisí další uvedený ukazatel, kterým je doba obratu zásob. Tento ukazatel říká, kolik dní trvá obrat zásob, neboli jak dlouho jsou vázány peněţní prostředky podniku v zásobách do doby spotřeby či projede těchto zásob, tedy do návratu zpět do formy peněz. Doba obratu zásob 16 Doba obratu zásob = zásoby tržby 0 Dalším důleţitým sledovaným ukazatelem je doba obratu pohledávek. Tato hodnota nám ukazuje, jak dlouho musí firma čekat na inkaso svých pohledávek. Říká, kolik dní jsou vázány peněţní prostředky v pohledávkách. Tento ukazatel souvisí s tzv. obchodním úvěrem, tedy úvěrem, který firma poskytuje svým 14 SEDLÁČEK, J.: Finanční analýza podniku. Nakladatelství Computer Press, Brno 2009. Vydání první, 154 stran. ISBN 978-80-251-1830-6, strana 61. 15 SEDLÁČEK, J.: Finanční analýza podniku. Nakladatelství Computer Press, Brno 2009. Vydání první, 154 stran. ISBN 978-80-251-1830-6, strana 61-62. 16 KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza. Nakladatelství Grada Publishing a.s., Praha, 2010. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-247-3349-4, strana 103. - 37 -

odběratelům nastavením delší neţ obvyklé doby splatnosti faktur. To je dáno především dlouhodobými platebními podmínkami. Doba obratu pohledávek 17 Doba obratu pohledávek = pohledávky tržby 0 Posledním z ukazatelů aktivity je výpočet doby obratu závazků. Tento ukazatel nám poskytuje náhled na řízení plateb ve firmě. Říká, jak dlouho nejsou uhrazeny závazky podniku a opět souvisí s obchodním úvěrem, v tomto případě se však jedná o čerpání obchodního úvěru od dodavatelů. Doba obratu závazků 18 Doba obratu závazků = závazky tržby 0 3.3.3. Ukazatele likvidity Likvidita, jak jiţ bylo naznačeno v první kapitole, je schopnost podniku dostát svým závazkům. Ukazatele likvidity zobrazují poměr mezi oběţnými aktivy a krátkodobými cizími zdroji, kterými rozumíme součet krátkodobých závazků a krátkodobých bankovních úvěrů. Výsledné hodnoty jednotlivých ukazatelů nám říkají, jakou část závazků pokryjí vybraná oběţná aktiva podniku. Ukazatele likvidity se dělí podle stupně likvidnosti majetku, který se objevuje v čitateli zlomku. Prvním uvedeným ukazatelem je ukazatel běţné likvidity. Zde se v čitateli zlomku objevují oběţná aktiva, která v sobě zahrnují zásoby, peněţní prostředky, krátkodobé cenné papíry a krátkodobé pohledávky. Hodnota výpočtu nám udává, kolikrát oběţná aktiva pokrývají krátkodobé cizí zdroje. Hodnoty, které jsou doporučené pro stanovení uspokojivé situace podniku, jsou 1,5 2,5. 17 KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza. Nakladatelství Grada Publishing a.s., Praha, 2010. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-247-3349-4, strana 103-104. 18 SEDLÁČEK, J.: Finanční analýza podniku. Nakladatelství Computer Press, Brno 2009. Vydání první, 154 stran. ISBN 978-80-251-1830-6, strana 63. - 38 -

Běţná likvidita 19 ěžná likvidita = oběžná aktiva krátkodobé cizí zdroje Druhým ukazatelem je vzorec pro výpočet pohotové likvidity. Zde jsou v čitateli uvedena pohotová aktiva, tedy oběţná aktiva bez zásob. Objevují se v něm peněţní prostředky, krátkodobé cenné papíry a krátkodobé pohledávky, které jsou očištěny o nedobytné. Výsledné hodnoty pak nastiňují, zda je podnik schopen těmito pohotovými aktivy pokrýt své závazky. Doporučené hodnoty pro uspokojivou situaci podniku, jsou stanoveny na 1 1,5. Pohotová likvidita 20 Pohotová likvidita = oběžná aktiva zásoby krátkodobé cizí zdroje Třetím ukazatelem je ukazatel peněţní likvidity, který se také v odborných literaturách nazývá ukazatel okamţité likvidity. U tohoto vzorce se v čitateli zlomku nachází nejlikvidnější část aktiv peněţní prostředky, které tvoří hotovost v pokladně, peníze na bankovních účtech, ceniny a další peněţní ekvivalenty. Uvedený vzorec nám říká, jakou část krátkodobých cizích zdrojů je podnik schopen pokrýt v daný okamţik. Pro tento ukazatel je doporučená minimální hodnota 0,2. Peněţní (Okamţitá) likvidita Peněžní likvidita = peněžní prostředky krátkodobé cizí zdroje 19 DLUHOŠOVÁ, D.: Finanční řízení a rozhodování podniku. Nakladatelství EKOPRESS, Praha, 2006. Vydání první, 191 stran. ISBN 80-86119-58-0, strana 79. 20 DLUHOŠOVÁ, D.: Finanční řízení a rozhodování podniku. Nakladatelství EKOPRESS, Praha, 2006. Vydání první, 191 stran. ISBN 80-86119-58-0, strana 80. - 39 -

3.3.4. Ukazatele zadluţenosti Posledními poměrovými ukazateli, které si zde přiblíţíme, jsou ukazatele zadluţenosti. Tyto ukazatele umoţňují nahlédnout na finanční strukturu podniku. Zobrazují, jak velkou část aktiv financuje podnik z vlastních zdrojů, a jak velkou část ze zdrojů cizích. Cílem firmy ale není financovat veškerý majetek podniku vlastními zdroji. Pro podnik jsou cizí zdroje výhodnější, protoţe nesou menší náklady neţ zdroje vlastní, na druhou stranu zvyšování financování majetku cizími zdroji nese stále větší rizika. Podnik by měl tedy volit optimální strukturu financování tak, aby minimalizoval náklady spojené s pořizováním kapitálu. Zlaté pravidlo financování říká, ţe dlouhodobý majetek by měl být financován dlouhodobými zdroji, krátkodobý majetek pak krátkodobými. Základním ukazatelem zadluţenosti je celková zadluţenost. Výsledná hodnota zobrazuje, z jak velké části jsou aktiva financována cizím kapitálem. Čím větší část majetku podniku je financována z vlastních zdrojů, tím niţší bude výsledná hodnota celkové zadluţenosti, coţ je z hlediska věřitelů pozitivní. Podnik, který má nízkou hodnotu celkové zadluţenosti, by měl mít menší problémy se získáváním nových cizích zdrojů financování na rozdíl od podniku s vysokou celkovou zadluţeností. Celková zadluţenost 21 elková zadluženost = cizí kapitál celková aktiva S ukazatelem celkové zadluţenosti souvisí i ukazatel následující, kterým je míra zadluţenosti. Jeho výpočet je definován jako poměr mezi cizím kapitálem a kapitálem vlastním. Míra zadluţenosti 22 Míra zadluženosti = cizí kapitál vlastní kapitál 21 DLUHOŠOVÁ, D.: Finanční řízení a rozhodování podniku. Nakladatelství EKOPRESS, Praha, 2006. Vydání první, 191 stran. ISBN 80-86119-58-0, strana 75. 22 KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza. Nakladatelství Grada Publishing a.s., Praha, 2010. Vydání první, 208 stran. ISBN 978-80-247-3349-4, strana 85. - 40 -

Posledním ukazatelem zadluţenosti, který uvedeme, je výpočet úrokového krytí, který zobrazuje výši zadluţenosti podniku z hlediska schopnosti splácet úroky za vyuţívané cizí zdroje. V čitateli zlomku je uveden EBIT zisk před zdaněním a úroky a to z důvodu potřeby zjištění poměru mezi ziskem, který není ovlivněn zdroji financování aktiv, a úroky, které vyjadřují náklady z pouţívání cizího kapitálu jako zdroje financování. Úrokové krytí 23 rokové krytí = T úroky 23 SEDLÁČEK, J.: Finanční analýza podniku. Nakladatelství Computer Press, Brno 2009. Vydání první, 154 stran. ISBN 978-80-251-1830-6, strana 64. - 41 -

4. FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI Společnost, které ve své diplomové práci zpracovávám finanční analýzu, je firma CARent, a.s.. V rámci práce nejdříve společnost spolu s jejími středisky představím. Následně provedu aplikaci vymezených metod finanční analýzy na účetní výkazy společnosti. Poté se budu věnovat blíţe střediskům, jejich výsledkům hospodaření a rentabilitě zisku. Na závěr této kapitoly provedu shrnutí výsledných hodnot, ohodnotím situaci společnosti a zformuluji svá doporučení pro budoucí vývoj. 4.1. Profil analyzované společnosti 4.1.1. Historie a cíl společnosti CARent, a.s. vznikl jiţ v roce 1993 nejprve jako autopůjčovna. Od tohoto roku změnila nejen sídlo svého působení, právní formu ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost, ale zásadní a nejpodstatnější změna proběhla v předmětu podnikání. Podpisem smlouvy v roce 1994 s Ford Motor Company se sídlem v Praze se stala autorizovaným poskytovatelem veškerých sluţeb v rámci dealerské sítě Ford. Nyní firma poskytuje svým zákazníkům kompletní rozsah sluţeb moderního a dynamicky se rozvíjejícího autocentra, sahající od prodeje nových a ojetých vozů, přes servis a prodej náhradních dílů a autodoplňků, k autopůjčovně. Společnost CARent, a.s. se v současnosti řadí mezi pětici největších dealerství značky Ford v České republice. V roce 2003 získala ocenění Dealer roku nejen za dosaţené výsledky, ale zejména za rozsah a kvalitu poskytovaných sluţeb zákazníkovi. Mezi hlavní priority společnosti patří zásada neustálého zlepšování sluţeb a produktů pro klienty a také zajištění stabilního prostředí pro zaměstnance, které umoţňuje jejich profesní rozvoj. I z tohoto důvodu firma CARent, a.s. podstupuje dobrovolné testování kvality sluţeb podle norem ISO 9001:2008. Můţe se pyšnit tím, ţe je jako jediné autocentrum značky Ford v České republice, certifikováno podle norem ISO 9001:2008 ve všech oblastech kompletních prodejních i poprodejních sluţeb. - 42 -

Firmu CARent, a.s. celou existenci provází motto: Vy řídíte, my se staráme. Z tohoto motta je cítit, ţe společnost velmi dbá na spokojenost svých zákazníků. Má velmi kvalitně propracovanou oblast poprodejních sluţeb, kdy se snaţí zákazníků cíleně ptát na pocity z autocentra, které následně vyhodnocuje a dále zpracovává. 4.1.2. Základní údaje společnosti Společnost CARent, a.s. má v obchodním rejstříku, zapsaném v Brně, oddíl B, vloţka 1774, zapsány tyto předměty podnikání: - obchodní ţivnost koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje a prodej - pronájem motorových vozidel - opravy motorových vozidel - opravy karosérií - silniční motorová doprava nákladní - zprostředkování sluţeb Firma CARent, a.s. disponuje základním kapitálem ve výši 133.000.000 Kč rozděleným na 133 kusů akcií ve jmenovité hodnotě 1.000.000 Kč. 4.1.3. Členění společnosti V době, kdy společnost rozšiřovala předmět podnikání z pronájmu motorových vozidel na komplexní poskytování sluţeb autorizovaného autocentra, začala být zcela nevyhnutelná myšlenka společnost rozdělit na jednotlivá střediska podle předmětu podnikání. Aplikací manaţerského účetnictví firma získala moţnost sledovat vývoj svých středisek a jejich hospodaření. V této době se společnost dělí na pět středisek, těmi jsou: - prodej nových a ojetých vozidel - prodej náhradních dílů a autodoplňků - servis - autopůjčovna - ekonomický úsek - 43 -

Prodej nových a ojetých vozidel Toto středisko se zabývá nákupem a následným prodejem nových i ojetých osobních či uţitkových vozidel a také zprostředkováním komisního prodeje. Zároveň poskytuje poradenskou činnost zákazníkům, která zahrnuje i moţné způsoby financování. Firma je dlouholetým partnerem významných leasingových a pojišťovacích společností. Díky tomu můţe zákazníkům nabídnout širokou škálu financování a pojištění na míru. Středisko ojetých vozidel také zajišťuje ocenění a výkup stávajících vozidel zákazníků. Prodej náhradních dílů a autodoplňků Toto středisko se zabývá nákupem a prodejem originálních náhradních dílů na vozidla značky Ford, ale i jiných značek. Středisko působí jako velkoobchod i maloobchod s náhradními díly. Jako velkoobchod musí disponovat většími skladovými zásobami, svými prostory a obrátkovostí skladu patří středisko mezi regionální špičku prodejců s autodíly. Svým zákazníkům nabízí i doplňkové sluţby, jako např. technická podpora a dovoz náhradních dílů. Servis Středisko servis je zaměřeno na veškeré záruční i pozáruční opravy, od pravidelných servisních prohlídek, po autorizovanou lakovnu a klempírnu. Deset plně vybavených pracovišť na mechanické dílně a lakovně zaručuje poskytování sluţeb v nejvyšší kvalitě a podle standardů automobilky Ford. Společnost CARent, a.s. je zapojena do projektu Transit Centrum, patří tak mezi prodejní a servisní specialisty na uţitková vozidla Ford. Sluţbou, které si zákazníci velmi cení, je kompletní pomoc v případě havárie vozidla a řešení pojistných událostí, coţ zahrnuje jak vyřízení veškerých formalit včetně jednání s pojišťovnami, tak zařízení náhradního vozidla po dobu opravy. Společnost vlastní autorizovanou klempírnu a lakovnu, tzv. FAB (Ford Authorised Bodyshop). - 44 -

Autopůjčovna Středisko autopůjčovna se zaměřuje na dlouhodobý i krátkodobý pronájem osobních a uţitkových vozů. Disponuje vozovým parkem převyšujícím 130 vozidel, z nichţ více neţ 50 je Ford Transitů, čímţ se půjčovna řadí mezi největší pronajímatele těchto uţitkových vozů na našem trhu. Nejdůleţitějšími zákazníky autopůjčovny jsou firmy, které k zajištění mobility vyuţívají dlouhodobého pronájmu nejen osobních, ale i uţitkových vozů. Společnost CARent, a.s. je střední společností, mající průměrně 63 zaměstnanců. Níţe jsem, pro lepší náhled na fungování firmy, vloţila organizační schéma společnosti. Schéma 5 Organizační schéma společnosti CARent, a.s. Pramen: interní dokumentace společnosti CARent, a.s. Firma CARent, a.s. měla od roku 2002 do roku konce roku 2010 agenta, společnost Auto Activity s.r.o. (nejprve pod názvem REINPO AUTO s.r.o.), která z pohledu Ford Motor Company fungovala jako subdealer. Společnost Auto Activity s.r.o. v průběhu této doby rozšířila své pole působnosti ze Ţďáru nad Sázavou a Blanska i do Třebíče, Znojma a Jihlavy. Auto Activity s.r.o. po celou - 45 -

tuto dobu ovlivňovala působení celé firmy CARent, a.s., jak pozitivně, tak i negativně. Pozitivní byly zejména zvýšené obraty společnosti, moţnost plnění nastavených cílů v rámci prodejní a servisní politiky Ford Motor Company. Negativní stránkou této spolupráce bylo zejména zvýšené riziko, protoţe společnost CARent, a.s. byla ta, která šla vůči společnosti Ford Motor Company takzvaně s kůţí na trh. 4.1.4. Konkurence společnosti Společnost CARent, a.s. je jiţ za léta působení na automobilovém trhu zavedenou společností se stálými a věrnými zákazníky. Jako jediná firma v Jihomoravském kraji je zapojená do projektu Transit Centrum a je tak jediným prodejním a servisním specialistou na uţitkové vozy Ford. V Jihomoravském kraji jsou, spolu s firmou Rašíno a.s. v Kuřimi, jedinými autocentry, která poskytují sluţby autorizované karosárny a lakovny, tzv. FAB, čímţ splňují nejvyšší nároky na kvalitu prováděných oprav podle aktuálních pracovních a technických postupů. Jako autorizovaný prodejce a poskytovatel autorizovaného servisu vozů značky Ford je jedním z pěti dealerství v Jihomoravském kraji, z čeho se čtyři nacházejí v Brně a okolí. Poslední autorizované dealerství bylo zaloţeno v roce 2010, kdy společnost BRNOCAR a.s. podepsala smlouvu s Ford Motor Company a stala se tak dalším z konkurentů společnosti. - 46 -

4.2. Analýza společnosti Analýzu společnosti započnu nejprve zpracováním dvou základních oborů analýz - horizontální a vertikální. Ty postupně aplikuji na rozvahu, výkaz zisku a ztráty a na poslední výkaz, tedy přehled o peněţních tocích, bude aplikována analýza horizontální. Pro dotvoření celkového náhledu na situaci podniku vyuţiji na závěr analýzy firmy jako celku analýzu poměrovou. Výpočtem několika ukazatelů zjistím, jaký byl vývoj a jaká je aktuální situace celého podniku z hlediska rentability, aktivity, likvidity a zadluţenosti. 4.2.1. Analýza rozvahy Finanční analýzu společnosti CARent, a.s. začínám analýzou rozvahy, která je zpracována na období let 2006 2010. Pro větší přehlednost zde uvádím jen rozvahu v redukovaném schématu, celkovou rozvahu pak lze nalézt v příloze č.4. Rozvaha redukované schéma CARent, a.s. v období 2006-2010 tis. Kč 2006 2007 2008 2009 2010 AKTIVA CELKEM 159 740 166 256 167 001 149 864 195 656 Dlouhodobý majetek 66 059 60 999 57 847 57 779 48 668 Dlouhodobý nehmotný majetek 509 284 98 165 161 Dlouhodobý hmotný majetek 65 550 60 715 57 749 57 614 48 507 Oběžná aktiva 93 089 104 615 108 014 91 594 146 333 Zásoby 52 936 50 391 65 860 40 388 80 132 Dlouhodobé pohledávky 70 15 15 1 528 203 Krátkodobé pohledávky 27 795 46 566 27 297 36 249 49 910 Krátkodobý finanční majetek 12 288 7 643 14 842 13 432 16 088 Časové rozlišení 592 642 1 140 491 655 PASIVA CELKEM 159 740 166 256 167 001 149 864 195 656 Vlastní kapitál 56 875 69 500 73 692 82 797 83 133 Základní kapitál 133 000 133 000 133 000 133 000 133 000 ezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 631 841 1 296 Výsledek hospodaření minulých let -76 968-76 125-64 132-60 149-51 499 Výsledek hospodaření běžného účetního období /-) 843 12 625 4 193 9 105 335 izí zdroje 102 660 96 309 92 865 66 695 107 814 Dlouhodobé závazky 22 319 14 658 10 265 543 593 Krátkodobé závazky 80 341 81 651 82 600 62 681 106 052 Časové rozlišení 205 447 444 371 4 708 Tabulka 3 Redukované schéma rozvahy společnosti Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování - 47 -

or on áln n lý ro v hy R l vn m ny A olu n m ny tis. Kč 2007/ 2006 2008/ 2007 2009/ 2008 2010/ 2009 2007/ 2006 2008/ 2007 2009/ 2008 2010/ 2009 AKTIVA CELKEM 4,08% 0,45% -10% 31% 6 516 745-17 137 45 792 Dlouhodobý majetek -7,66% -5,17% -0,12% -16% -5 060-3 152-68 -9 111 Dlouhodobý nehmotný majetek -44% -65% 68% -2,42% -225-186 67-4 Dlouhodobý hmotný majetek -7% -5% -0,23% -16% -4 835-2 966-135 -9 107 Oběžná aktiva 12% 3% -15% 60% 11 526 3 399-16 420 54 739 Zásoby -4,81% 31% -39% 98% -2 545 15 469-25 472 39 744 Dlouhodobé pohledávky -79% 0% 10087% -87% -55 0 1 513-1 325 Krátkodobé pohledávky 68% -41% 33% 38% 18 771-19 269 8 952 13 661 Krátkodobý finanční majetek -38% 94% -10% 20% -4 645 7 199-1 410 2 656 Časové rozlišení 8,45% 78% -57% 33% 50 498-649 164 PASIVA CELKEM 4,08% 0,45% -10% 31% 6 516 745-17 137 45 792 Vlastní kapitál 22,20% 6,03% 12,36% 0,41% 12 625 4 192 9 105 336 Základní kapitál 0% 0% 0% 0% 0 0 0 0 ezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 33% 54% 0 631 210 455 V minulých let -1,10% -16% -6,21% -14% 843 11 993 3 983 8 650 V běžného účetního období (+/-) 1398% -67% 117% -96% 11 782-8 432 4 912-8 770 izí zdroje -6,19% -3,58% -28% 62% -6 351-3 444-26 170 41 119 Dlouhodobé závazky -34% -30% -95% 9,21% -7 661-4 393-9 722 50 Krátkodobé závazky 1,63% 1,16% -24% 69% 1 310 949-19 919 43 371 Časové rozlišení 118% -0,67% -16% 1169% 242-3 -73 4 337 Tabulka 4 Horizontální analýzy rozvahy Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování Nyní se s vyuţitím horizontální analýzy zaměřím na bliţší popis jednotlivých poloţek rozvahy. Vidím, ţe celkové bilanční sumy mají v průběhu sledovaného období, mimo roku 2009, rostoucí trend. V období 2009/2008 je pokles na straně aktiv zejména v poloţce Zásoby, které poklesly o 39%, v absolutních číslech o 25.472tis. Z výroční zprávy společnosti se dozvídám informaci, ţe v roce 2008 se na výsledcích společnosti projevila celosvětová krize 24. Také byly v tomto roce zvýšeny nákladové úroky, jedná se o úročená skladová vozidla, za která společnost CARent, a.s. nemá zaplacené faktury. Firma má podle nastavené politiky s FMC 45 dní bezúročného skladování nových vozidel. Je tedy na místě se domnívat, ţe zásoby poklesly právě z těchto důvodů. 24 Světovou finanční krizi zapříčinila v roce 2007 hypoteční krize v USA a s tím související krize na trhu s nemovitostmi, která se následně rozšířila i do ostatních sektorů. Díky provázanosti světové ekonomiky se na podzim roku 2008 rozšířila do celého světa. V České republice se projevila mírněji, neţ v okolních zemích. Nejdříve zasáhla sklářský a textilní průmysl, pokles však zaznamenala všechna odvětví včetně automobilového. Důsledkem krize byl mimo jiné i pokles kupní síly obyvatelstva. - 48 -

Na straně pasiv se pokles projevil zejména v poloţce Cizí zdroje, poklesem Dlouhodobých i Krátkodobých závazků, celkové sníţení činilo 28 %. Nejvyšší nárůst byl v období 2010/2009, kdy celková aktiva, i celková pasiva zrostla o 31 %. V absolutních číslech o 45.792tis. Kč. Pokud se zaměřím na důvod tohoto velkého nárůstu, jsou jimi na straně aktiv Oběţná aktiva, protoţe se Zásoby zvýšily o 98 %. Na straně pasiv se tento nárůst projevil zejména v Krátkodobých závazcích, které vzrostly o 69 %. Podrobnější horizontální analýzou rozvahy na straně aktiv, zjistím, ţe společnost vlastní stále stejný dlouhodobý hmotný majetek, tedy budovu. V průběhu období 2006 2010 se postupně její hodnota sniţuje vlivem odpisů. V rámci dlouhodobého hmotného majetku se v roce 2009 zvýšily Samostatné movité věci o 127 %. Důvodem je nákup vozidel na úvěr pro autopůjčovnu a také obměňování a modernizace mechanické dílny na středisku servis. Dále je vidět nárůst dlouhodobých nehmotných aktiv, kdy v roce 2009 firma koupila nový software, JUNO, nástupce stávajícího pouţívaného softwaru ECO 21. Nárůst dlouhodobých pohledávek v roce 2009 byl v důsledku vytvoření odloţené daňové pohledávky. Z horizontální analýzy rozvahy na straně pasiv je patrno, ţe ve společnosti CARent, a.s. se ve sledovaném období výše základního kapitálu nezměnila. V roce 2008 začala firma tvořit zákonný rezervní fond. Ztráta z minulých let je postupně sniţována rozdělením výsledku hospodaření za běţné období. Dlouhodobé závazky společnosti za řídícími a ovládajícími osobami jsou postupně sniţovány. Krátkodobé závazky v roce 2009 byly sníţeny o 24 %, v absolutních číslech došlo ke sníţení o 19.919 tis. Kč. Oproti tomu v roce 2010 tyto závazky vzrostly o 69 %. Největší změna nastala u poloţek Závazky z obchodních vztahů, které se zvýšily o 102 %, a také zvýšení Dohadných účtů pasivních bylo výrazné, o 788 % vyjádřeno v absolutních číslech šlo o nárůst o 2.427 tis. Kč. Na prvním z uvedených grafů jsou znázorněny vývoje stálých a oběţných aktiv, z něhoţ vidím, ţe došlo k výrazné změně u aktiv v roce 2010. - 49 -

Zm ny álých o ných k v 2006-2010 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 tálá aktiva Oběžná aktiva 2006 2007 2008 2009 2010 Graf 1 Změny stálých a oběţných aktiv Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování Druhý uvedený graf znázorňuje vývoj změn vlastního kapitálu a cizích zdrojů. Zde došlo k výraznější změně v roce 2009. Z tohoto grafu je také vidět snaha o zvýšení financování aktiv vlastním kapitálem. Zm ny vl n ho k p álu c ch rojů 2006-2010 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 Vlastní kapitál izí zdroje 2006 2007 2008 2009 2010 Graf 2 Změny vlastního kapitálu a cizích zdrojů Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování Nyní provedu vertikální analýzu rozvahy. Ta znázorňuje procentuální vyjádření poloţek, které jsou označeny jako 100%. Zde jsou to poloţky celkových bilančních sum. - 50 -

V r káln n lý ro v hy 2006 2007 2008 2009 2010 AKTIVA CELKEM 100% 100% 100% 100% 100% Dlouhodobý majetek 42% 37% 35% 39% 25% Dlouhodobý nehmotný majetek 0% 0% 0% 1% 0% Dlouhodobý hmotný majetek 42% 37% 35% 38% 25% Oběžná aktiva 58% 63% 64% 61% 75% Zásoby 33% 30% 39% 27% 41% Dlouhodobé pohledávky 0% 0% 0% 1% 0% Krátkodobé pohledávky 17% 28% 16% 24% 26% Krátkodobý finanční majetek 8% 5% 9% 9% 8% Časové rozlišení 0% 0% 1% 0% 0% PASIVA CELKEM 100% 100% 100% 100% 100% Vlastní kapitál 36% 42% 45% 56% 44% Základní kapitál 83% 80% 80% 89% 68% ezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 0% 0% 0% 1% 1% V minulých let -48% -46% -38% -40% -26% V běžného účetního období /-) 1% 8% 3% 6% 1% izí zdroje 64% 58% 55% 44% 56% Dlouhodobé závazky 14% 9% 6% 1% 0% Krátkodobé závazky 50% 49% 49% 43% 54% Časové rozlišení 0% 0% 0% 0% 2% Tabulka 5 Vertikální analýza rozvahy Pramen: Účetní výkazy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování. Z vertikální analýzy rozvahy aktiv je patrno, ţe oběţná aktiva převyšují dlouhodobý majetek podniku. Tento převis se za sledované období pohyboval okolo 60%, v roce 2010 oběţná aktiva dosahovala aţ 75% z celkové sumy aktiv. Zaměřím-li se blíţe na vertikální analýzu aktiv, vidím, ţe z dlouhodobého majetku tvoří největší část dlouhodobý hmotný majetek, z něj potom poloţka Stavby. U této poloţky vidím klesající trend, coţ znamená, jak jsem jiţ naznačila, ţe společnost v průběhu sledovaného období nenakoupila nové Budovy a stavby. Klesající trend je způsoben kaţdoročním sniţováním hodnoty pomocí odpisů. Z analýzy oběţných aktiv vidím, ţe nejvýraznější poloţkou jsou zásoby. Ty se v průběhu sledovaného období pohybují v rozmezí 30 40% z celkové sumy aktiv. Vzhledem k tomu, ţe je předmětem podnikání firmy především nákup a následný prodej zboţí, není tato informace nijak překvapivá. Středisko prodej nových a ojetých vozidel musí vlastnit určité skladové zásoby. Zejména kvůli rychlému uspokojení potřeb zákazníků, ale také kvůli nastavené politice společnosti Ford - 51 -

Motor Company, od které nové vozy nakupuje. U střediska prodeje náhradních dílů dosahuje trend výše skladové zásoby za sledované období 10.000 tis. Kč. Při bliţším pohledu na vertikální analýzu na straně pasiv zjistím, ţe poměr vlastního a cizího kapitálu je vyrovnanější neţ poměr na straně aktiv mezi dlouhodobým a oběţným majetkem. Vlastní kapitál firmy je udrţován v hodnotách okolo 40%. Přičemţ cizí zdroje pak doplňují celková pasiva zbylými 60%. Výjimkou je rok 2009, kdy se hodnota vlastních zdrojů financování aktiv zvýšila na 55 %. Zkoumám-li blíţe strukturu vlastního kapitálu, zjišťuji, ţe největší část tvoří základní kapitál, ten tvoří v roce 2010, 68% z celkové hodnoty pasiv. Jak vidím, celkový vlastní kapitál dosahuje hodnoty v tomto roce jen 42%. Je to tím, ţe se ve vlastním kapitálu společnosti zobrazuje i ztráta z minulých období, která tvoří v roce 2010-26%. Výkyv v roce 2009 ve vlastním kapitálu byl způsoben především velkým ziskem společnosti za tento rok, který se zvýšil o 117 % (tento údaj je získaný z horizontální analýzy rozvahy). Z bliţšího zkoumání struktury cizích zdrojů vidím, ţe v roce 2010 je hodnota celkových cizích zdrojů 55%. Veškeré cizí zdroje, mimo 2% časového rozlišení, tvoří Krátkodobé závazky. Nejvýraznější poloţkou z Krátkodobých závazků jsou Závazky z obchodních vztahů, které dosahují bezmála 48% z celkové sumy pasiv. Tato hodnota Závazků z obchodních vztahů je za sledované období nejvyšší, coţ bylo vidět jiţ z výsledků horizontální analýzy. Hodnota není nijak překvapivá, jelikoţ v těchto závazcích jsou zahrnuta veškerá nová vozidla, která má společnost na skladě. Firma CARent, a.s. tedy dluţí veškerou skladovou zásobu nových vozidel společnosti Ford Motor Company. Výrazné zvýšení zásob v roce 2010, celková hodnota dosahuje 41 % z celkové sumy aktiv, má za následek zvýšení zadluţení společnosti vůči společnosti Ford Motor Company. Níţe jsou pro větší názornost na majetkové a finanční struktury společnosti CARent, a.s. zobrazeny dva grafy. Jeden znázorňuje majetkovou strukturu v letech 2006 aţ 2010. Vidím z něj to, co jsem jiţ popsala výše, v roce 2009 byl vyšší dlouhodobý hmotný majetek. Bylo to způsobeno nákupem vozidel pro středisko autopůjčovna na úvěr a také investováním do obnovy pracovišť na mechanické dílně. - 52 -

Majetková ruk ur r. 2006 Majetková ruk ur r. 2007 18% 8% 41% Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby 28% 5% 37% Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby 33% Krátkodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek 30% Krátkodobý finanční majetek Majetková ruk ur r. 2009 Majetková ruk ur r. 2008 25% 9% 39% Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby 16% 9% 35% Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby Krátkodobé pohledávky 40% Krátkodobé pohledávky 27% Krátkodobý finanční majetek Krátkodobý finanční majetek Majetková ruk ur r. 2010 26% 8% 25% Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby 41% Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Graf 3 Majetkové struktury v letech 2006 aţ 2010 Pramen: Vertikální analýza rozvahy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování Druhý uvedený graf doplňuje celkový náhled na finanční strukturu podniku. Vidím z něj jiţ to, co jsem komentovala výše, tedy změnu struktury vlastního kapitálu a cizích zdrojů, způsobenou především zvýšením výsledku hospodaření za běţné účetní období společnosti CARent, a.s. a také sníţením krátkodobých závazků. V roce 2010 vidím, ţe do finanční struktury zasahuje i časové rozlišení. - 53 -

F n n n ruk ur r. 2006 36% Vlastní kapitál F n n n ruk ur r. 2007 42% Vlastní kapitál F n n n ruk ur r. 2008 44% Vlastní kapitál 64% Krátkodobé závazky 58% Krátkodobé závazky 56% Krátkodobé závazky F n n n ruk ur r. 2009 F n n n ruk ur r. 2010 43% 57% Vlastní kapitál Krátkodobé závazky 55% 2% 43% Vlastní kapitál Krátkodobé závazky Časové rozlišení Graf 4 Finanční struktury v letech 2006 aţ 2010 Pramen: Vertikální analýza rozvahy společnosti CARent, a.s., vlastní zpracování 4.2.2. Analýza výkazu zisku a ztráty Dalším z analyzovaných účetních výkazů je výkaz zisku a ztráty. Také zde pro větší přehlednost uvádím výkaz ve zkráceném rozsahu, celkový je uveden v příloze č.5. Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu firmy CARent, a.s. v období 2006-2010. K 2006 2007 2008 2009 2010 I. Tržby za prodej zboží 303 026 476 163 407 040 575 541 463 766 A. Náklady vynaložené na prodané zboží 268 276 421 026 358 312 521 587 424 805 + O cho n m r 34 750 55 137 48 728 53 954 38 960 II. Výkony 48 071 49 321 50 081 45 204 45 794 B. Výkonová spotřeba 45 959 57 931 52 718 50 817 49 796 + Př ná ho no 45 959 46 527 46 091 48 341 34 959 C. Osobní náklady 20 634 24 877 28 431 27 946 28 010 D. Daně a poplatky 206 183 235 276 211 E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 5 581 5 653 5 821 6 310 6 063 III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 1 816 307 16 1 497 F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 2 793 27 785 Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a G. komplexních nákladů příštích období 134-271 1 268-521 -2 430 IV. Ostatní provozní výnosy 556 227 241 1 514 2 680 H. Ostatní provozní náklady 555 1 047 2 080 4 302 2 340 * Provo n vý l k ho po ř n 9 331 15 545 8 497 11 558 4 155 X. Výnosové úroky 687 18 22 74 94 N. Nákladové úroky 7 219 2 590 3 892 3 481 1 957 XI. Ostatní finanční výnosy 13 36 181-16 - 54 -