9. Monopol. Motivace. Co se dnes naučíte. Co je to monopol. Monopol 1

Podobné dokumenty
9. Monopol. Motivace. Co se dnes naučíte. Co je to monopol. Monopol 1

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly.

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly.

Firmy na dokonale konkurenčních trzích

8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích

Firmy na dokonale konkurenčních trzích

Zákon o vyrovnání relativní mezní produktivity (MP) (týká se výrobce), pro výrobce užitek = produktivita, chová se jako viz výše MU

NEDOKONALÁ KONKURENCE

Poptávka se výrobci jeví jako exogenně daná cena: D(p) - odvětvová poptávka, d(p) - poptávka po produkci firmy tvořící 1/50 D(p) d(p)

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20

Dokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

Bod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy

Nedokonalá konkurence

7. Výrobní náklady. Motivace. Co se dnes naučíte. Naďa a Klára vaří ratatouille. Výrobní náklady 1

Elasticita poptávky. Obsah. 1.CENOVÁ elasticita poptávky. Elasticita poptávky. Elasticita nabídky. Engelova křivka. Hlavní zásahy státu do trhu

Motivace. Cílem každé firmy je co nejvyšší zisk. zisk = celkové příjmy celkové náklady = TR TC

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Dokonalá konkurence (DK)

Dokonale konkurenční odvětví

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně

Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

EKONOMETRIE 4. přednáška Modely chování spotřebitele

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

8. Dokonalá konkurence

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje

U 25 MU q. 25 q E 3. p 3. d=mu E 2 E p 1. p 2

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza

MONOPOL.

Vymezení nákladů různá pojetí

STC = w.l + r.k fix = VC + FC

MODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL

Dokonalá konkurence. Téma cvičení. Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Bod uzavření firmy

Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů

RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol

Firma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad

Tržní síly nabídky a poptávky

DOKONALÁ KONKURENCE.

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.

Monopol a monopolistická konkurence

Literatura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str

Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka

Obsah. Poptávka ( D- demand) Křivka tržní poptávky. Křivka poptávky. Poptávka. Nabídka. Poptávku můžeme rozlišit:

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Použité zdroje a odkazy: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_3_43

11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

Válečkové řetězy. Tiskové chyby vyhrazeny. Obrázky mají informativní charakter.

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné

Formování cen na trzích výrobních faktorů

Základy matematiky pro FEK

Pednáška mikro 04: Poptávková a nabídková funkce, cenová elasticita poptávky

NEDOKONALÁ KONKURENCE

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci

Mikroekonomie 1 -TOMÁŠ VOLEK (Prezentace 6) 1

MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE

1. Druhy monopolů 2. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru 3. Monopol na základě státní regulace 4. Monopol v důsledku

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah

Charakteristika monopolu

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah

Národní hospodářství poptávka a nabídka

DK cena odvozená z trhu

Mikroekonomie Nabídka, poptávka

Mikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

OLIGOPOL.

firma je tvůrce ceny ( price maker ) v omezeném smyslu. Křivka poptávky po produktech jedné firmy je téměř horizontální.

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky

4. Elasticita a její aplikace

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Obsah. Poptávka spotřebitele Petr Voborník

Minimalizace nákladů. Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 19 a 20 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 20 and 21 () 1 / 34

3. Tržní síly nabídky a poptávky

6 Nabídka na trhu výrobků a služeb

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

Teorie her a ekonomické rozhodování. 9. Modely nedokonalých trhů

POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

FORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH FAKTORŮ.

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ

Trhy výrobních faktorů

ALTERNATIVNÍ CÍLE FIRMY

7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU

5. Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů

Autor výukového materiálu červen Člověk a společnost, Výchova k občanství, Tržní hospodářství, Fungování trhu Anotace Test 3

5 FIRMA A SPOTŘEBITEL

Základní elementy trhu

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

Literatura k tématu. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 9, str

a) Do produkční funkce firmy dosadíme počet jednotek práce, pro něž máme určit dosazený objem produkce

Transkript:

9. Monool Motivace V reálném světě není okonalá konkurence říliš častá. Obvyklejší jsou různé formy neokonalé konkurence: monooly oligooly monoolistická konkurence Dnes se zaměříme na monooly. mic-slie09 (2 / 36) Co se nes naučíte jak monooly vznikají roč ro monoolistu latí < jak monoolista určujte objem roukce a cenu jak monooly ovlivňují blahobyt solečnosti co je to cenová iskriminace co může vláa s monooly ělat Přenáška oovíá kaitole 15. mic-slie09 (3 / 36) Co je to monool Monool je firma, která je jeiným roejcem statku, který nemá blízké substituty. Záklaní rozíl mezi monoolem a okonale konkurenční firmou: monool má tržní sílu = schonost ovlivňovat tržní cenu rouktu, který roává. Dokonale konkurenční firma nemá žánou tržní sílu. mic-slie09 (4 / 36) Monool 1

Jak monooly vznikají Příčinou vzniku monoolu jsou bariéry vstuu o ovětví, které zůsobují, že jiné firmy nemohou vstouit na trh. Tři tyy bariér vstuu: jeiná firma vlastní ůležitý vstu vláa ává jeiné firmě exkluzivní rávo vyrábět aný statek exkluzivní licence atenty coyright řirozený monool Čtvrtá říčina monoolu: inovace (očasně). mic-slie09 (5 / 36) Přirozený monool Přirozený monool vzniká v ovětví, ke jena firma může usokojit celou tržní otávku ři nižších náklaech, než by to okázalo několik firem. nákl. AC Přirozené monooly vznikají v ovětvích, která mají rostoucí výnosy z rozsahu v ostatné části roukce, tj. jejich louhoobá AC je klesající. Pak jena firma vyrábí s nižšími náklay než vě či tři firmy. 10 15 30 mic-slie09 (6 / 36) Jak monooly zanikají Ekonomický zisk monoolu láká o ovětví alší výrobce: atent časem vyrší k vzácnému zroji i atentu lze objevit náhrau řirozený monool lze ostranit změnou technologie či zvětšením trhu inovace lze imitovat nebo vymyslet vlastní... Soukromé monooly nejsou schony louhoobě řežívat, oku nemají za záy vláu. (George Stigler) mic-slie09 (7 / 36) Potávka o výrobcích monoolu Monool je jeiný výrobce na trhu, roto je jeho iniviuální otávka totožná s tržní otávkou. = P 1 2 1 2 = D = Q Aby monoolista roal větší výstu, musí snížit cenu. Takže. (Naroti tomu iniviuální otávková křivka jené firmy na okonale konkurenčním trhu je horizontální, takže zvýšení nezmění tržní cenu P, takže = P.) mic-slie09 (8 / 36) Monool 2

Příjmy monoolu Dolňte tabulku říjmu monoolní firmy. TR AR 0 90 1 80 2 70 3 60 4 50 5 40 6 30 Jaký je vztah mezi a AR? Jaký mezi a? mic-slie09 (9 / 36) Příjmy monoolu (okrač.) Pro monool latí: TR AR 0 90 0 1 80 80 80 80 2 70 140 70 60 3 60 180 60 40 4 50 200 50 20 5 40 200 40 0 6 30 180 30 20 AR = (stejně jako ro okonale konkurenční firmu) < (v okonalé konkurenci latí = P) mic-slie09 (10 / 36) Vysvětlení monoolistova Celkové říjmy monoolu jsou TR =. Zvýšení objemu roukce má na říjmy va vlivy: efekt rozsahu výroby vyšší výstu zvyšuje říjmy cenový efekt nižší cena snižuje říjmy Aby monool zvýšil, musí snížit cenu všech jenotek, které roává. Takže <. může být i záorné oku cenový efekt řeváží na efektem rozsahu výroby, což latí v neelastické části otávkové křivky. mic-slie09 (11 / 36) Vysvětlení monoolistova formálně Celkový říjem monoolu má tvar TR = = D() ke = D() je inverzní otávková funkce. Mezní říjem monoolu je ak = TR D() = D() + = }{{} + efekt rozsahu = (1 + ( ) = 1 + 1 ), ε 0 {}}{ D() }{{} cenový efekt ke ε je cenová elasticitia normální otávkové funkce. mic-slie09 (12 / 36) = Monool 3

Příjmy monoolu (graficky) TR 90 0 0 80 1 80 80 70 2 140 60 60 3 180 40 50 4 200 20 40 5 200 0 30 6 180 20 80 60 40 20 0-20 1 2 3 4 5 6 = D mic-slie09 (13 / 36) Příkla lineární otávkové křivky a Lineární otávková křivka má tvar = a b. Celkové říjmy mají tvar TR = = a b 2. Mezní říjmy mají tvar = TR = a 2b mic-slie09 (14 / 36) 0 /2 0 Křivka vychází ze stejného bou na cenové ose jako otávková křivka, ak leží o otávkovou křivkou a je vakrát strmější. Potávková křivka rotíná voorovnou osu ro 0, ji rotíná ro 0 /2. Maximalizace zisku monoolu MP #3: Racionální lié myslí v mezních veličinách. Jako jakákoli firma, i monool maximalizuje zisk tím, že vyrobí objem, ke =. 1 2 Pro množství 1 ( < ) latí, že zvýšení výroby o 1 zvýší zisk o ( ), tj. firma by měla zvyšovat výrobu. Pro množství 2 ( < ) latí, že snížení výroby o 1 zvýší zisk o ( ), tj. firma by měla snižovat výrobu. mic-slie09 (15 / 36) Maximalizace zisku monoolu (okrač.) ( ) Monool maximalizuje zisk ro takové, že latí =. Cenu naje monool ro množství na otávkové křivce. Jakmile monoolista určí otimální objem roukce, nastaví cenu na nejvyšší cenu, kterou jsou sotřebitelé ochotní za toto množství zalatit. Tuto cenu najou na otávkové křivce. mic-slie09 (16 / 36) Monool 4

Zisk monoolu AC( ) AC Stejně jako ro jakoukoli jinou firmu i ro monool latí, že zisk se rovná TR TC, tj. o vyělení se rovná ( AC). mic-slie09 (17 / 36) Monool nemá nabíkovou křivku Dokonale konkurenční firma: bere cenu jako anou má nabíkovou křivku, která ukazuje, jak závisí na P Monool: je tvůrce ceny, ne cenový říjemce nezávisí na ceně; ve skutečnosti a jsou solečně určeny z, a otávkové křivky Proto monool nemá žánou nabíkovou křivku. mic-slie09 (18 / 36) Monool nemá nabíkovou křivku říkla 1 2 1 = 2 Dvě různé otávkové křivky mohou vést ke stejné ceně a různému množství ke stejnému množství a různé ceně (jako na obrázku) Monool nereaguje na objektivní cenu, ale na křivku otávky. Neexistuje závislost množství na ceně existuje vžy jen jena otimální kombinace a. mic-slie09 (19 / 36) Ztráty blahobytu zůsobené monoolem Na okonale konkurenčním trhu latí, že P = a celkový řebytek je maximální. V otimu monoolu latí > = honota oatečné jenotky ro osleního kuujícího ( ) je větší než náklay na zroje otřebné k výrobě této jenotky () monoolní roukce je říliš nízká kyby vzrostlo, vzrostl by i celkový řebytek tak monool ůsobí ztráty z mrtvé váhy mic-slie09 (20 / 36) Monool 5

Ztráty blahobytu zůsobené monoolem (graf.) M P = M C D Celkový řebytek je maximální ro množství C takové, že P =. Proukce monoolu M taková, že > ůsobí ztráty mrtvé váhy. mic-slie09 (21 / 36) Ztráty blahobytu zůsobené monoolem (okrač.) M P = M C Poku monoolista účtuje všem kuujícím stejnou cenu P M, vzniká ztráta z mrtvé váhy.... zisk monoolu... řebytek sotřebitele... ztráta mrtvé váhy Monool získá část řebytku sotřebitele (= monoolní zisk). To není říčinou neefektivity je to jen transfer. Příčinou neefektivity je okles roukce o otim. úroveň c. mic-slie09 (22 / 36) Cenová iskriminace Cenová iskriminace znamená roej stejného zboží různým kuujícím za různé ceny. Firma může zvýšit svůj zisk tak, že účtuje vyšší cenu těm kuujícím, kteří mají vyšší ochotu latit. mic-slie09 (23 / 36) Dokonalá cenová iskriminace vs. jena cena Potávka o letu na měsíc; mezní náklay jsou konstantní 100. jméno ochota latit Míra 200 Honza 150 Krkavec 125 Tomáš 100 Veronika 50 D TR 200 1 200 200 150 2 300 100 125 3 375 75 100 4 400 25 50 5 250 150 Dokonalá konkurence: P = = = 100, Q = 4, řebytek sotřebitele 175, řebytek výrobce 0. Monool: = = 100, = 2, = 150, řebytek sotřebitele 50, řebytek výrobce 100, ztráta mrtvé váhy 25. mic-slie09 (24 / 36) Monool 6

Dokonalá cenová iskriminace vs. jena cena Potávka o letu na měsíc; mezní náklay jsou konstantní 100. jméno ochota latit Míra 200 Honza 150 Krkavec 125 Tomáš 100 Veronika 50 ochota latit D TR = 200 1 200 200 150 2 350 150 125 3 475 125 100 4 575 100 50 5 625 50 Monool s okonalou cenovou iskriminací: kažý sotřebitel latí svou ochotu latit, = 4, řebytek sotřebitele 0, řebytek výrobce 175, ztráta mrtvé váhy 0. Výrobce očeral celý řebytek formou zisku; ekonomicky efektivní situace. mic-slie09 (25 / 36) Dokonalá cenová iskriminace (graficky) Dokonalá cenová iskriminace znamená, že firma účtuje kažému kuujícímu cenu rovnou jeho ochotě latit. Monoolista získá celý řebytek sotřebitele. Nevzniká žáná ztráta z mrtvé váhy. =... zisk monoolu Při okonalé konkurenci latí = a AR. mic-slie09 (26 / 36) Cenová iskriminace v reálném světě V reálném světě není okonalá cenová iskriminace možná: firmy neznají ochotu kažého kuující latit kuci neoznamují roejcům svou ochotu latit Firmy rozělují kuující o skuin ole ozorovatelných veličin, které jsou ravěoobně sojeny s jejich ochotou latit. Příklay reálné cenové iskriminace: slevy ro ěti na vstuném o kina stuentské slevy slevové kuony množstevní slevy mic-slie09 (27 / 36) Vlání olitika vůči monoolům antimonoolní zákonoárství regulace veřejné vlastnictví nicneělání mic-slie09 (28 / 36) Monool 7

Antimonoolní zákonoárství Možnosti: bránit fúzím, rozělovat firmy okutovat kartely a zneužití tržní síly Problém: Firmy nefúzují (nesojují se) jen kvůli omezení konkurence, ale i kvůli úsorám náklaů vláa nemusí být schoná oměřit rosěch ze zvýšení konkurence s náklay ztráty synergie. + možnost reátorských raktik: horší konkurent obžaluje úsěšnějšího u antimonoolního úřau. mic-slie09 (29 / 36) Regulace monoolu Vláa se snaží regulovat cenu monoolu. Na jaké úrovni? AC R = firma je ve ztrátě AC R = AC vzniká ztráta mrtvé váhy Firmy nesnižují (zvyšují) své náklay. mic-slie09 (30 / 36) Další roblémy regulace Zajetí regulátora regulace ve rosěch regulovaného. Umělé snížení monoolních zisků snižuje motivaci vyvíjet alternativní statek či zůsob výroby. mic-slie09 (31 / 36) Veřejné vlastnictví Místo, aby monool rovozovala soukromá firma, rovozuje ho vláa. Problémy: není jasné, co to řeší vlání úřeníci nejsou motivováni ke snižování náklaů úřeníci sami lobbistická skuina Efektivní fungování firmy nezajistí nic tak jako ziskový motiv. mic-slie09 (32 / 36) Monool 8

Nicneělání Kažé vlání řešení roblému monoolu má své vlastní roblémy. Někteří ekonomové navrhují neělat nic.... stueň,tržního selhání americké ekonomiky [je] mnohem nižší než,olitického selhání ramenícího z neokonalosti hosoářských olitik, které existují v reálných olitických systémech. (George Stigler) Navíc okrok v technologii (řilákaný ziskem monoolu) často monool ostraní. mic-slie09 (33 / 36) Rozšířenost monoolů Čisté monooly jsou v reálném světě vzácné. Nicméně, mnoho firem má určitou tržní sílu, rotože roává unikátní výrobek má velký tržní oíl a málo významných konkurentů V mnoha takových říaech se alikuje většina závěrů této kaitoly včetně řirážka na mezní náklay ztráty mrtvé váhy cenová iskriminace mic-slie09 (34 / 36) Shrnutí záklaních myšlenek Monool je jeiný roejce výrobku, který nemá obré substituty. Monooly vznikají kvůli bariérám vstuu o ovětví (vytvořeným vláou, vlastnictvím klíčového vstuu nebo výnosy z rozsahu). Monool čelí klesající otávkové křivce. Poku chce roat více, musí zlevnit, takže má klesající. Monool si účtuje ceny vyšší než mezní náklay, takže vznikají ztráty mrtvé váhy. Monool může zvýšit svůj zisk tím, že účtuje vyšší ceny kuujícím s vyšší ochotou latit. Vláy se snaží roblémy s monooly řešit antimonoolním zákonoárstvím, regulací monoolů či jejich zestátňováním. Tyto olitiky mají tolik roblémů, že může být leší nechat monooly být. mic-slie09 (35 / 36) Domácí úkol Přečíst Mankiw, kaitolu 15. Přiravit se na seminář. Dooručuji řečíst: Tim Harfor: Důvtiný zákazník, ka. 1 2. mic-slie09 (36 / 36) Monool 9