Multikulturní ošetřovatelství Teoretický úvod Červenec 2010 Mgr. Helena Škrabová
Multikulturní ošetřovatelství Teoretický úvod
Motto: Pokud mají lidé přežít a žít ve zdravém, pokojném a smysluplném světě, pak musí sestry a další zdravotničtí pracovníci pochopit jejich různá kulturní přesvědčení, kulturní hodnoty a životní styl, aby byli schopni poskytovat kulturně uzpůsobenou prospěšnou zdravotní péči. Madeleine Leiningerová
ZÁKLADNÍ POJMY KULTURA Propracované, sdílené a předávané chápání hodnot, životního stylu a přesvědčení určité skupiny osob. Toto chápání přechází z generace na generaci a ovlivňuje myšlení, rozhodování a jednání člověka. subkultura dílčí skupina osob v rámci dominantní kultury, která se zřetelněji odlišuje svými normami a způsobem života RELIGIOZITA: Orientace k Bohu nebo duchovním společenstvím v užším slova smyslu.
ZÁKLADNÍ POJMY KULTURNÍ SLEPOTA: Pojem vystihuje stav, kdy jedinec nedokáže zřetelně vnímat, že jeho vlastní konání je kulturně předpojaté. KULTURNÍ BOLEST: Postup nebo některé výroky zdravotnického personálu, jež vyvolávají u klienta diskomfort, pocit ponížení, apod. Zraňujícími výroky mohou být např. poznámky o pacientově vzrůstu, tělesné konstituci nebo tmavší pleti. KULTURNÍ ŠOK Pocity dezorientace a stresu Vzniká při vstupu jedince do zcela odlišného kulturního prostředí
ZÁKLADNÍ POJMY NÁRODNOST: Příslušnost k určitému národu nebo etniku. Příslušnost ke skupině osob se společným původem, kulturou, případně jazykem, náboženstvím nebo jinou charakteristikou, které ji odlišují od ostatní populace. NÁRODNOSTNÍ MENŠINA,MINORITA: Shoduje se s vymezením etnika či etnické skupiny.
ZÁKLADNÍ POJMY ETNIKUM Skupina lidí, kteří mají společný rasový původ, obvykle společný jazyk a sdílejí společnou kulturu. Etnikum se vyznačuje svou vlastní etnicitou. ETNOCENTRISMUS Přesvědčení, že vlastní osobní založení je tím nejkvalitnějším či nejpřijatelnějším v celém výběru životních cest. ASIMILACE Postupné včleňování jednoho etnika a jeho kultury do jiné kultury tak, že znaky původní kultury se ztrácejí a jsou nahrazovány znaky dominantní přijímané kultury. INTEGRACE Je úplné včlenění do jiné kultury
ZÁKLADNÍ POJMY PŘEDSUDKY: Definujeme jako soustavu předpojatých myšlenek, představ a názorů na určitého jednotlivce, skupinu nebo kulturu. STEREOTYPY: Šablonovité způsoby vnímání a posuzování Nejsou produktem přímé zkušenosti individua, jsou přebírány a udržují se tradicí.
ZÁKLADNÍ POJMY XENOFOBIE Strach z cizího,neznámého DISKRIMINACE Rozlišování /znevýhodňování/ mezi osobami v podobných situacích na základě: rasy, pohlaví, náboženství, politického názoru, národnosti, sociálního původu, osobní antipatie nebo ve spojení s národnostní menšinou
Multikulturalismus Znamená mnohokulturní Vedle sebe stojí i více kultur se svými zvyky a odlišnostmi Vzájemně se tolerují, ale nedochází k prolínání kultur do sebe Podporuje sice zachování a respektování kulturní a náboženské identity cizinců Vede však k izolovanosti cizích kultur, znevýhodňování, možnosti diskriminace
Transkulturalismus Oboustranné kulturní prolínání mezi majoritní společností a cizími minoritnímu skupinami. Kultury se mísí, vzájemně ovlivňují, přebírají do své kultury prvky kultur jiných Je postaven na poznání kulturních a náboženských zvyklostí a jejich respektování Podporuje sociální a ekonomickou integrace migrantů
Kultura, význam Kultura je nezbytnou součástí lidského života Kultura se dá přirovnat k cibuli: Kulturní produkty: řeč, výživa, oblékání, architektura Normy a hodnoty, dobro a zlo Základní hodnoty, otázky existence
Zevní slupku tvoří Tzv. kulturní vrstva - řeč, strava, oblečení a architektura Je navenek okamžitě viditelné Střední vrstva Tedy to, co vnímáme pomaleji,v bližším kontaktu s kulturou Normy a hodnoty- co je správné a co je špatné, dobré a zlé Gesta, která jsou běžně užívaná. Rituály pozdrav; stisk ruky, polibek, políbení ruky, úklona. Témata rozhovoru Vnitřní vrstva Obsahuje základní hodnoty a otázky existence,základní pravdy o životě, humor.. např. zda obyvatelé země odmítají nebo podporují trest smrti,transplantaci, interrupci apod. Pro cizince je tato součást kultury těžko poznatelná, vyžaduje velmi dlouhý a intenzivní styk s kulturou
Kultura člověku umožňuje : Dorozumění a komunikaci Orientaci v sociálním prostředí socializaci Plnit potřeby kulturně vhodným způsobem Seberealizaci Jistota a bezpečí Pocit uspokojení Osvojených kulturních zvyků se člověk nikdy zcela nevzdá, trvale ovlivňují jeho vnímání, filozofii,pohled na svět
Situace cizinců v nemocnici Cizinec v nemocnici je vystaven mnoha tlakům z okolí, které pramení z: Neznalosti jazyka Odlišného způsobu komunikace Neznalosti vyšetřovacích metod Odlišnosti ve způsobu ošetřování Nerespektování základních norem a hodnot Nemožnosti dodržovat své náboženské či kulturní rituály atd
Systém zdravotnické péče majoritní společnosti zásady jazyk omezení PACIENT Selhávání v běžných životních úkonech situacích,neschopnost je efektivně řešit navyklým způsobem Problémy spojené s adaptací /kulturní tlak, kulturní šok/
Transkulturní ošetřovatelství Dodržování kulturních a náboženských zvyklostí tedy patří k základním životním potřebám jedince. Splňovat tyto potřeby je nezbytným předpokladem pro udržení či obnovu psychického a fyzického zdraví jedince. Respektování těchto potřeb je zakotveno v právech nemocných Z těchto a dalších důvodů vznikl obor TRANSKULTURNÍ OSE
Koncepce transkulturního ošetřovatelství je spojena se jménem Dr. Madeleine Leiningerové Svoji teorii začala rozvíjet v 50. letech minulého století. Vytvořila koncepční model kulturně shodné ošetřovatelské péče známý jako model vycházejícího slunce (v roce 1984)
Model kulturně shodné péče Studuje podobnosti a rozdíly v péči o různé kultury a náboženství s jejich souborem hodnot, zvyklostí a přesvědčení Cílem je poskytnout nemocnému vhodnou,účinnou a individualizovanou péči
Principy ošetřování klienta z jiného kulturního prostředí Při poskytování péče cizímu pacientovi by se sestry měly nejprve seznámit s jeho kulturními a náboženskými specifikami Provést kulturní zhodnocení klienta Naplánovat ošetřovatelskou péči tak, aby byla odborná, zároveň však respektovala klientovy kulturní zvyklosti Velmi důležité je zapojit do přípravy ošetřovatelského plánu také rodinu pacienta, zejména pokud je tato rodina rozšířená a znamená pro pacienta hlavní oporu.
Složky kulturního hodnocení: Sestra se ptá na : Etnicitu Ke kterému etniku se hlásí Zda jde o přistěhovalce, utečence nebo potomek přistěhovalců.. Náboženské a duchovní potřeby- religionistiku Jakou víru vyznává Jaké náboženské praktiky dodržuje - jak mu v tom můžeme pomoci Jazyk Jakým jazykem hovoří Zda nám rozumí
Model rodiny Jak funguje rodina, vztahy v rodině, postavení nemocného v rodině Ovlivňuje : rozhodování ženy, její samostatnost, frekvenci návštěv.. Jaké jsou rodinné zvyklosti dodržované při umírání nemocného. Zvláštní problematikou je ošetřování žen na gynekologickoporodnickém oddělení Sociální,ekonomické a materiální zabezpečení rodiny Zda je pobyt cizince legální či nelegální pobyt Zda má zdravotní pojištění - může významně ovlivnit vztah k léčbě a zdravotníkům Zda musí zabezpečit rodinu Způsob stravování a stravovací tabu Která jídla a stravovací praktiky kultura zakazuje, kterým jídlům přikládá klient důležitost a která zásadně odmítá. Důležité je také respektovat stravovací zvyklosti dané kultury. Všímat si, zda nemocný nehladoví rituál očišťování, sebetrestání
Jakým způsobem vnímá nemocný čas Postoj k času může být v každé kultuře jiný. Časová jednotka měsíc je pro některé kultury nepochopitelná, raději orientace dle datumu Tento fakt může být zdrojem konfliktů Jak pohlíží na zdraví a zdravotní praktiky Názory klienta na příčinu svého onemocnění (choroboplodné zárodky, životní styl, trest nebo kletba apod.). Jak nemocný sám řeší své zdravotní problémy a s jakým efektem. Jak nahlíží na odbornou péči, zda věří medicíně Zda má zkušenosti s nemocniční léčbou, Zda přišel do styku s přístroji
Jaké hodnoty a normy vyznává Morální zásady,způsoby chování,postoj k zodpovědnosti,. Sestra musí zjistit i další informace týkající se: Vnímání intimity, doteků Ošetřování mužem, ženou Způsobu hygieny Uspokojování potřeb Snášení bolesti. Příběh z klinické praxe
Získávání informací Sestra může získat informace o kultuře nemocného : Pozorováním jeho chování Aktivně se zajímat o kulturu a zvyky - vyptat se klienta, nechat se poučit Dobře naslouchat co klient říká Komunikací s jeho rodinou a přáteli Aktivně si získávat informace i z jiných zdrojů odkud??
Důsledky nerespektování principu kulturně shodné péče Pokud se sestře nedaří či nechce poskytovat kulturně přizpůsobenou péči ke spokojenosti klienta konflikt v kulturně orientované péči. Vyhraněné sporné otázky v kontaktu klienta a sestry pak označujeme jako kulturní střety.
Důsledky nerespektování principu kulturně shodné péče V důsledku této situace nemocný: Ztrácí spokojenost Často je emočně zraněný Cítí strach,nedůvěru Odmítá spolupráci, vyhýbá se kontaktům Uzavírá se do sebe Je stresovaný možnost nepřátelského postoje až agrese
Důvod ke vzniku transkulturního ošetřovatelství: Populační migrace - důvody?? chudoba, války, hlad, pronásledování, přírodní katastrofy Holistický přístup k nemocnému Rozšíření elektronické komunikace, cestování Vede ke sbližování kultur, větší znalosti o kulturách a náboženstvích potřeba dorozumět se Nárůst kulturního vědomí klientů Klienti očekávají, že sestry a lékaři jsou morálně a profesně zavázáni přizpůsobit svou péči klientově kultuře. Nárůst agresivity v důsledku nerespektování kulturních specifik Nárůst žalob na zdravotníky z důvodů nerespektování kulturních práv při poskytování ošetřovatelské péče
Důvod ke vzniku transkulturního ošetřovatelství: Pohyb zdravotnického personálů po celém světě Vyžaduje od zdravotníků znalosti jazyka, odborné terminologie, kulturních zvyků, postojů Zavádění moderní zdravotnické techniky Záření,zobrazovací metody, robotizace - vyvolává u řady cizinců strach, kulturní šok, odmítání Přesouvání ošetřovatelské péče do domácího prostředí Větší respektování a využívání alternativní zdravotní péče Větší požadavek národnostních menšin na adekvátní ošetřovatelskou péči
Rady jak pečovat o K/P jiných etnik a kultur Nalezněte způsob komunikace Rozpoznejte kulturní odlišnosti Chápejte kulturní chování klienta Naslouchejte a učte se dříve, než začnete radit Vciťujte se do pocitů K/N jiné kultury a překonávejte vlastní nadřazenost Projevujte úctu ke klientům a jejich kultuře respektujte a podporujte jejich zvyky, nezesměšňujte Je-li to provozně možné, snažte se nebránit lidovým léčebným postupům v rámci kulturních zvyklostí pacienta. Pokud není možné potřebám pacienta vyhovět,snažte se tuto skutečnost pacientovi s citem vysvětlit. Mějte trpělivost Průběžně analyzujte a korigujte své chování Aktivně plnit všechny potřeby klienta biologické, psychické, sociální kulturní a náboženské
Měj na paměti! Duchovní a spirituální potřeby mohou u některých pacientů nabýt priority před potřebami biologickými Pacient může modlitbu či splnění jiného rituálu upřednostnit před hygienou,vyšetřením, stravováním apod.
Děkuji za pozornost
Model vycházejícího slunce Faktory, které ovlivňují vnímání zdraví,nemoci a způsob výsledné ošetřovatelské péče o klienty vyjadřuje schéma:
V kruhové podobě světonázorové, kulturní a sociální faktory Je třeba chápat je ve vzájemných souvislostech Lidové a profesionální ošetřovatelské praktiky Sestry jsou konfrontovány se způsoby péče praktikovanými příslušníky dané subkultury Jak lidová, tak profesionální péče mají být v transkulturním pojetí začleněny, a to v té podobě, jaká přináší uzdravení a další prospěšné výsledky pro klienta
Vnímání času Významným rozdílem je monochronická a polychronická časová orientace. Monochronické kultury Německo, Skandinávie, USA, Švýcarsko Lidé se věnují vždy jen jedné věci Svůj čas mají rozdělený na úseky určené pro všechno, co dělají Berou časové rozvrhy a plány velmi vážně, jejich porušení omlouvají jen z nejzávažnějších důvodů Polychronické kultury Latinoameričané, Arabové středozemci, Věnují se řadě činností najednou Považuje časové rozvrhy a plány za užitečné, ale nikoliv za dogma, podle jeho názoru je lze porušit z mnoha různých důvodů
Vnímaní času Muslimové Vyžadování dochvilnosti po pacientech vyznávajících islám je vnímáno jako nezdvořilý a netaktní přístup V období ramadánu se vyznavači islámu v průběhu noci věnují modlitbám a vyznávání víry, mohou jíst a pít změna harmonogramu dne Vnímání času je ovlivněno i harmonogramem motliteb 5x denně v přesných časových intervalech
Romové Později vstávají Špatná orientace podle hodin problém s dodržením časového harmonogramu /vyšetření, užívání ATB, příprava na vyšetření/ Vietnamci Mají odlišné vnímání času. Každou činnost chápou jako po sobě následující okamžiky, nikoli jako celek. Svou pozornost upírají na přítomnost, v japonské gramatice bychom marně hledali minulý a budoucí čas Chceme-li,aby respektovali časové pravidelnosti je nutné to zdůraznit a přesně rozvrhnout přesně daného harmonogramu se drží
Vnímání bolesti Vnímání a prožívání bolesti je ovlivněno mnoha faktory, jedním z nich je i to, jak se v dané kultuře na bolest nazírá, jak je zvykem bolest signalizovat a zvládat Vietnamci Bolest snáší klidně, nedávají ji znát navenek Dokonce se i při bolesti usmívají Analgetika sami nevyžádají, odmítají je z obavy před závislostí Mají své techniky, jak bolest tlumit
Muslimové Bolest signalizují intenzivněji, hlasitěji a zřetelněji než Češi Bolest zveličují skrývají tak strach ze smrti. Existují také muslimští pacienti, kteří svoje bolesti nedávají znát: Ortodoxní muslimové mají tendenci svoji bolest spíše skrývat Někteří pacienti bolest skrývají z toho důvodu, aby nerušili chod oddělení a nebyli nápadní.
Němci, Finové,Dánové snáší bolest klidně, příliš ji neverbalizují Bez problémů na ni upozorní a hovoří o ni Přijímají analgetika Romové Romské ženy jako pacientky jsou velmi citlivé na bolest. Bolest silně verbalizují - naříkají,pláčou Bolest často zveličují Vyžadují léky na tlumení bolesti Španělé Prožívají bolest podobně jako Romové Buddhisté Zvýšená odolnost vůči bolesti Netiší svou bolest, ani si to většinou nepřejí případně se ji snaží vydržet. Nevnímají bolest jako negativní vjem, ale jako signalizaci v oblasti nerovnováhy Jin a Jang. Podle této filozofie není třeba bolest tlumit, naopak je třeba hledat protipól bolesti. V praxi to znamená např. hledání alternativních forem řešení bolesti (ne ledování), jako je meditace či jiná forma relaxace klienta.
Práva pacientů Každý má právo, aby byly respektovány jeho morální a kulturní hodnoty, náboženské a filozofické přesvědčení. Když pacient neovládá jazyk v němž se s ním komunikuje, je třeba zajistit vhodnou interpretaci překlad. Pacienti mají právo, aby se s nimi zacházelo důstojně ve vztahu k jejich diagnóze, léčbě a ošetření a to při respektování jejich kultury a žebříčku hodnot.
Čínský, italský a filipínský klient: Sestra na odpolední směně pečovala o čínského, italského a filipínského klienta. Všichni tři prodělali operaci a měli svou tradiční kulturní výchovu. Italský klient si často říkal o analgetika, naproti tomu filipínský klient a čínský klient se chovali klidně a tiše a léky proti bolesti nepožadovali. Sestra se ptala, zda mají bolesti a přejí si léky. Čínský klient lék pevně odmítal, i když měl za sebou rozsáhlou operaci. Sestra tušila, že má bolesti, a tak mu analgetika opakovaně nabízela. On se však rozzlobil a odsekl: Nic nepotřebuji. Sestra tedy respektovala jeho přání. Když přišel lékař, ihned si toho všiml. Nařídil podat všem pacientům ordinovaná analgetika. Čínský a filipínský klient však znovu rozhodně odmítli. Filipínec odvětil, že nepotřebuje léky, protože ví, jak s bolestí zacházet. Lékař přesto proti vůli pacienta nařídil podat alespoň malou dávku, a sestra uposlechla. Zajímavé bylo, že italskému klientovi, i když analgetika užíval, se nikdy od bolesti znatelně neulevilo. Filipínec se místo prosby o léky vyjádřil, že je to Boží vůle a že je schopen snášet bolest, kterou na něj Ježíš dopustil. Sestra se k muži obrátila a řekla: Chápu, ale Bůh chce, abyste si léky vzal a pocítil z nich úlevu. Filipínec nakonec postoj sestry akceptoval, protože byla podle něj profesionálkou, která má autoritu. Odevzdání se Boží vůli a tichý klid náleží ke kulturním hodnotám daných národů a mají vliv na rozhodování jedince. Jaké etické a ošetřovatelské principy byly narušeny? Proč nařízení lékaře neměla správný účinek?
Transkulturní péče v praxi aneb jak překonávat komunikační a kulturní bariéry při péči o pacienty odlišných etnik a kultur: Mgr. Lenka Špirudová a kolektiv, Olomouc 2004 /online/ http://theses.cz/id/bljk7b/downloadpracecontent_adipidno_10905 Multikulturní ošetřovatelství I. : K. Ivanová, L Špirudová,J.Kutnohorská Multikulturní ošetřovatelství II.: L.Špirudová,D.Tomanová,P.Kudlová,R.Halmo Velký sociologický slovník, Praha: Karolinum, 1996 Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče a respektování jejich transkulturní/multikulturní odlišnosti v rámci českého právního řádu: Ostravská univerzita 2002 /online/ Specifika v ošetřování muslimů v podmínkách ČR, : Bc.Tomáš Tančous DiS., diplomová práce 2009 /online/ Cizinec na našem lůžkovém oddělení: Katarína Zábojníková, diplomová práce, Brno 2008