Adaptace nemocného na hospitalizaci

Transkript

1 Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc.

2 Adaptace nemocného na hospitalizaci

3 Nemoc- náročná životní situace / strach, obavy, narušení obvyklého stylu života, změna v plnění rolí,./ Přijetí do nemocnice- naruší běžný způsob života, nutnost podřízení se nemocničnímu režimu, do jisté míry ztráta soukromí, bolest,. Reakce může být různá- typ osobnosti, schopnost adaptovat se, povaha onemocnění,.. Výjimečně i osvobozující- svízelná životní situace spojená s nemocí - nezvládnutí zajištění základních potřeb

4 Adaptační syndrom Přizpůsobení se na nemocniční prostředí probíhá v několika fázích: 1/ Období náhlé změny životního stylu náhlý přechod zdraví- nemoc, spojený s přijetím do nemocnice bouřlivá reakce- dětští pacienti netečnost, deprese úzkost, pláč, nářek nemocný hledá ztracenou jistotu a pocit bezpečí u zdravotnických pracovníků pokud mu pomohou toto období překonat netrvá dlouho

5 2/období aktivní adaptace Celkové uklidnění nemocného, nabytí duševní rovnováhy zájem o uzdravování-aktivní spolupráce / individualizovaná ošetřovatelská péče-navázání kontaktu, zájem o nemocného, pochopení, důvěra /

6 3/ období psychického selhání Obtížná adaptace - nedaří se MALAADAPTACE Příčinou může být : * Dlouhotrvající onemocnění * Nelepšící se stav * Špatný přístup zdravotníků * Ztráta víry v uzdravení * Ztráta důvěry ke zdravotníkům Projevy: Nemocný podrážděný, přecitlivělý, nesnášenlivý snadno vyvolává konflikty z maličkostí Psychika ovlivňuje nepříznivě celkový stav nemocného

7 4/ období rezignace Nebezpečná forma psychického selhání, projevuje se naprostou pasivitou Projevy :» nemocný bez zájmu o své zdraví, okolí» nespolupracuje» ztrácí smysl života Snaha všech zdravotníků - aktivní adaptace nemocného

8 Vliv nemocničního prostředí na hospitalizaci Záporný vliv zvyšují některé příčiny : anonymita nemocného- může být označován mezi personálem : číslem, chorobou,. jako by ztratil své jméno nedostatečná informovanost nemocného- nezná domácí řád, svá práva, nemá informace o dalším postupu, nebo je zahlcen informacemi - není schopen si je zapamatovat nemocniční provoz a lékařské prostředí- používání odborných názvů,. pobyt mezi těžce nemocnými- poprvé tváří v tvář vystaven nemocným v těžkém stavu, trpícím, umírajícím izolace od běžného života- zmenšení prostoru proti běžným zvyklostem, omezení na ošetřovací jednotku, pokoj, lůžko porucha soběstačnosti- musí o aktivity běžného života žádat

9 HOSPITALISMUS Pokud se nemocnému nepodaří se přiměřeným způsobem adaptovat, projevují se u něho některé problémy které označujeme jako malaadaptaci Jednou z forem malaadaptace vznikající zejména u dětí je hospitalismus - důsledek silné negativní reakce na pobyt v nemocnici

10 HOSPITALISMUS» reakce člověka na nemocniční prostředí hospitalizaci» odloučení ze známého, vlastního prostředí» nemocnice je nedostatečně podnětné prostředí» zejména při dlouhodobé hospitalizaci» ovlivňuje psychickou i somatickou stránku osobnosti» mohou nastat komplikace zdravotního stavu» spouštěcím mechanizmem je dlouhodobá hospitalizace» vyčerpávají se obranné mechanismy» jedinec začne reagovat maladaptivně» často u dětí a starších klientů (malé děti a děti hospitalizované bez rodičů)

11 Obranné reakce: Regrese návrat do "dětství ztráta některých návyků /udržení čistoty, samostatně se najíst, obléknou, hůře mluví,./ i u větších dětí, ale i u dospělých apatie deprese netečnost, nemá zájem o sebe, o okolí spojena i s pláčem, odmítání jídla,. stereotypní pohyby (např. děti v kojeneckých ústavech) celková otupělost a nedostatek vnějších podnětů mohou vést k provádění stereotypních kývavých pohybů, dumlání prstů, vydávání neartikulovaných zvuků- zabavení se sebe samým negativismus poživačnost aktivní - dělá opak toho co se mu řekne - naschvál pasivní - nedělá vůbec nic když se nepodají léky, sám si je nevezme, nedělá naschvály, ale nepomáhá staří lidé, neurotici vyhledávání sociálních kontaktů, zejména u lidí ze sociálně slabších rodin u dětí i dospělých - u dětí nápadnější

12 Prevence hospitalismu hospitalizace pouze v závažných případech zkracování doby hospitalizace zvláště u malých dětí a starších lidí pokud lze - hospitalizovat děti s rodinnými příslušníky dodržovat kontakt s rodinou dodržování rituálů (čtení před spaním apod.) základem je celková péče (bio- psycho sociální ) stimulující prostředí tělesná a duševní aktivizace nemocných dostatečná a přiměřená informovanost DN- MŠ, ZŠ, herní terapeuti, dobrovolníci Úzký kontakt personálu s nemocnými,individualizovaná péče

13 Separační reakce dítěte Jsou reakcí dětí na odloučení od rodiny a změně režimu i u dospělých ale častěji u dětí ( nemocnice, ozdravovny, tábory, školy v přírodě) Reakce je závislá na věku dítěte a jeho sociální zralosti nejtěžší reakce od 7 měsíce do 3 roku dítěte Dítě se dostává do prostředí které je sociálně chudé, málo sociálních vazeb, ztrácí jistotu... Někdy přetrvává i po návratu do rodiny

14 Obranné reakce dítěte fáze protestu fáze zoufalství fáze odpoutání dítě pláče volá matku odmítá zdravotnické pracovníky zlobí se nechce se nechat ošeřit drží se matky (nechce se pustit) dítě pláče - nevzlyká, nevydává zvuky ztratilo jistotu že matka přijde... nikdo ho neochrání pocit zrady přestává reagovat na okolí smutné stísněné nepřizpůsobivé chování snaží se vytvořit si oporu fixuje se na náhradní osobu, případně na hračku (sestra, plyšový medvěd...) když se dostane do 3 fáze odpoutání - tak když se vrátí do rodiny zažívá opět první fázi pokud je dlouho od rodiny a nedošlo k separační reakci tak dítě nemělo vytvořeny sociální vztahy s rodinou

15 Použitá literatura : M. Rozsypalová, A.Šafránková Ošetřovatelství I Kolektiv autorů AZ rodina Dítě v nemocnici Zdroje obrázků: www. ona.idnes.cz/zdravotni-klaun-nejlepsi-co-pro