Renesanční filosofie znovuzrození člověka, doba duchovních a sociálních proměn ve 14. až 16. století. Jejich výrazem jsou humanismus, reformace a renesanční filozofie. Renesanci můžeme charakterizovat proměnami komunikace. Komunikuje se s minulostí (objev antiky), vesmírem (heliocentrismu), přírodou živou i neživou (krevní oběh, pitvy), Bohem (reformace). Komunikuje se s lidmi silou (střelný prach) i myšlenkami (knihtisk). To nové oproti středověku lze vystihnout pojmy: naturalismus - vztah k přírodě, odmítání askeze senzualismus - smyslovost, empirickou zkušenost panteismus - spojení Boha a přírody antropocentrismus - člověk je středobodem vesmíru racionalismus - rozumové ovládnutí skutečnosti spojení vědy s filozofií
Renesanční přírodní filosofie Německý filosof Mikuláš Kusánský (1401-1464) diplomat a teolog Obměňuje v nich otázku, kterou si položil již ve spise O učené nevědomosti : co je Bůh a je možné ho pochopit? Vychází z pojmu nekonečnosti a vymezuje 3 základní jsoucna: Bůh je absolutní nekonečno Svět je odvozené nekonečno Jednotlivé věci jsou konečné. Kusánský vytvořil hypotézu o pohybu Země. Universum a svět objevil jako objekt vědy, na který lze aplikovat matematiku. Bůh není ztotožňován s přírodou, ale příroda, svět je zahrnut v Bohu. Nikoliv Země, ale Bůh je centrem všech sfér. Svět je nejkrásnější boží výtvor. Bůh užil aritmetiky, geometrie a zároveň hudby a astronomie při stvoření světa. Bůh nestvořil svět bez plánů, nýbrž na základě matematických principů
Kosmologie Prvním zastáncem heliocentrismu byl Mikuláš Koperník (1473 1543), významný polský astronom, který měl důvodné obavy z pronásledování ze strany církve, a proto dovolil zveřejnit své myšlenky teprve v r. 1543, kdy už umíral. Jeho kniha se jmenuje O pohybech nebeských těles. Země je součástí nebe, je také nebeské těleso. Země se pohybuje kolem své osy a jako ostatní planety se pohybuje kolem Slunce. Slunce je v klidu a je středem vesmíru. geocentrismus x heliocentrismus
Giordano Bruno (1548 1600). Dostal se do konfliktu s inkvizicí, protože vyjadřoval pochybnosti o dogmatu Trojice. Celý život byl pronásledován a po osmi letech vězení byl upálen. Vynášíte nade mnou rozsudek s větším strachem, než s jakým já vás poslouchám Brunovo líčení vesmíru je víc básnické než vědecky doložené. Slunce je středem jen naší sluneční soustavy. Vesmír není stvořen, existuje věčně a nemůže zaniknout. (nezbývá v něm místo pro Boha) Bod i atom je bůh (naturalistický panteismus, atomismus, materialismus) Kde není těleso, tam není ani místo, ani prostor, ani prázdno. universalistické pojetí vesmíru, Boha a člověka Vše je nějak ve všem
Johannes Kepler (1571 1630) formuloval 3 zákony pohybu, čímž upřesnil heliocentristickou teorii: Dráhy planet jsou elipsami, v jejichž společném ohnisku je Slunce Plochy opsané průvodičem planety za stejnou dobu jsou sobě rovny. Čtverce oběžných dob planet jsou přímo úměrné trojmocím poloos dráhy. Ubi materia, ibi geometria. = Kde je látka, tam je i matematika. Galileo Galilei (1564 1642) dovršil renesanční vědu. Byl nucen církví aby odvolal své bludy on sice odvolal, ale řekl, že z hlavy mu to nevyrvou. naprosto odděluje náboženství od vědy (víru od rozumu) snažil se člověka vzájemně propojovat s přírodou - Naturalismus Příroda je největší knihou, která je stále před našimi očima otevřená. Nepochopí ji ti, co se nenaučí její řeč. Je napsaná jazykem matematickým a jejími písmeny jsou geometrické obrazce. Přírodní děje jsou měřitelné a přesně definovatelné. Proto přírodověda začne být považována za základ bezchybného poznání a zaujme vůdčí místo ve vědách.
Politicko-filosofické myšlení renesance Rozpad středověkých struktur (státu, rytířstva, církve) a vznik nových útvarů vyvolal zájem o sociální otázky.teorie politiky a uspořádání státu byly silně polarizované, na jedné straně stál humanismem ovlivněný směr utopického socialismu na straně druhé prakticko-racionální přístup k politice představovaný machiavellismem.
Nicolo Machiavelli (1469 1527) říkalo se o něm, že je 1) cynik a 2) jeden z největších realistů doby, protože říkal a psal to, co si ostatní mysleli a za co se styděli. V díle Vladař ( Il principe ) dává radu jak získat, udržet a ochraňovat vládu Dějiny už nezávisí na Bohu, ale na lidech, národech, vladařích. Protože lidé prý neumí uplatňovat své zájmy a svou vůli, je nutný silný stát s obratným panovníkem v čele. účel světí prostředky úspěch mají jen silní, morálka je zbraní slabých Cíl je obecný, státní prospěch, za jakoukoliv cenu Člověk, který chce být za všech okolností dobrý, zcela určitě pohoří mezi ostatními, kdo dobří nejsou. V politice se neptejme, co je dobré či špatné, nýbrž co je prospěšné čí škodlivé.
Machiavellismus: prosazování osobního, skupinového nebo národního zájmu lstivou, zrádnou, úskočnou a podvodnou taktikou. Termín vznikl jednostrannou interpretací učení N. Machiavelliho, který ve svých spisech analyzoval prostředky používané politickou mocí.
Thomas Morus V jeho díle Utopia vypráví o ideální společnosti Utopia je stát, založený na společném majetku, s povinností pracovat, skládá se z 5-ti měst, spravedlivé rozdělení všeho, neexistuje směna ani obchod, denně se pracuje 6 hodin, veškerá privilegia nejsou dědičná, válka se odsuzuje a jedinou věc, která se trestá je kriminalita. Všude tam, kde trvá soukromé vlastnictví a kde všichni všechno měří penězi, stěží může kdy nastat, aby byl stát zřízení spravedlivé a prospěšné. Tommas Campanella - Sluneční stát - reálný politický program. Jeho ideál společnosti má kasárensko - klášterní rysy. Hlavní příčinu útrap světa vidí v sociální nerovnosti.