VÝZKUM HOMOGENITY VYBRANÝCH GRANITOIDNÍCH MASÍVŮ

Technická zpráva VÝZKUM HOMOGENITY VYBRANÝCH GRANITOIDNÍCH MASÍVŮ Projekt prací na hypotetické lokalitě Ústav jaderného výzkumu Řež a.s. Září 1999 Správa úložišť radioaktivních odpadů

t Korektury textů Správa úložišť radioaktivních odpadů, 2006

Obsah 1 Úvod...3 1.1 Zadání...3 1.2 Složení řešitelského týmu...3 1.3 Cíl prací...4 1.4 Metoda řešení...4 1.5 Tvorba rozpočtu...9 2 Vazba na ostatní aktivity...9 3 Zabezpečení jakosti...12 4 Návrh na založení geografického informačního systému pro vybranou lokalitu...14 4.1 Úvod...14 4.2 Koncepce řešení problematiky...15 4.3 Specifikace vstupních dat...21 4.4 Souřadný systém a topografický podklad...22 4.5 Zpracování dat...24 4.6 Komponenty GIS...25 4.7 Prezentační část GIS...28 4.8 Zabezpečení kvality...28 4.9 Rozpočet...30 4.10 Shrnutí...31 5 Návrh prací předrealizační etapy...32 5.1 Kritická rešerše...32 5.2 Terénní rekognoskace...34 5.3 Letecká geofyzika...35 5.4 Zjištění střetů zájmů...39 5.5 Vymezení zúžené lokality...41 5.6 Zjištění vlastníků...42 5.7 Zjištění zdravotního stavu obyvatelstva...45 5.8 Předrealizační příprava hydrologických měření...48 5.9 Účelové hydrogeologické mapování...52 5.10 Fotogeologie...55 5.11 Koordinace, řízení a doprovodné Práce...56 5.12 Etapová zpráva...58 5.13 Rozpočet prací předrealizační etapy - sumarizace...59 6 Projekt prací rekognoskační etapy...64 6.1 Ověření hloubkového dosahu granitového tělesa...64 1

6.2 Dálkový průzkum země...68 6.3 Geologické mapování...69 6.4 Plošný geofyzikální průzkum...74 6.5 Mělké vrty (vpichy)...77 6.6 Plošná geochemie...79 6.7 Zřízení hydrologické pozorovací sítě...86 6.8 Monitoring látkových toků a kritických zátěží v malém povodí...91 6.9 Hydrogeologický monitoring...99 6.10 Inženýrskogeologické mapování a základní geotechnická charakteristika povrchové části horninového masivu...101 6.11 Interpretační geofyzikální profily...104 6.12 Geochemické detaily...106 6.13 Koordinace, řízení a doprovodné práce...108 6.14 Etapová zpráva...109 6.15 Rozpočet prací rekognoskační etapy - sumarizace...110 7 Realizační etapa...119 7.1 Kopné práce...119 7.2 Vrtné práce...121 7.3 Geofyzikální měření ve vrtech...149 7.4 Měřické práce...157 7.5 Dokumentace kopných a vrtných prací...159 7.6 Detailní geofyzikální průzkum...161 7.7 Strukturně petrologická analýza...163 7.8 Hydrologie...183 7.9 Monitoring látkových toků a kritických zátěží v malém povodí...189 7.10 Hydrogeologie...190 7.11 Geochemický výzkum...204 7.12 Inženýrská geologie a geotechnika...224 7.13 Aktualizace geologické mapy...238 7.14 Koordinace, řízení a doprovodné práce...239 7.15 Syntéza prací a Závěrečná zpráva...240 7.16 Rozpočet prací realizaćní etapy - sumarizace...242 8 Rozpočet prací...264 9 Harmonogram prací...265 10 Závěr...265 Příloha: Harmonogram prací 2

1 Úvod 1.1 Zadání Podle zadávací dokumentace pro výběrové řízení je náplní prací popisovaného výstupu: vypracovat univerzální projekt (bez vazby na konkrétní lokalitu) geologickoprůzkumných prací pro vyhledání kandidátních lokalit v perspektivní oblasti granitoidních plutonů Českého masívu se stanovením kritické cesty a jejích kritických uzlů ( napříč všech geovědních disciplín ). 1.2 Složení řešitelského týmu Na zpracování projektu se podíleli tito pracovníci : RNDr. Jaroslav Skopový (ÚJV) - vedoucí řešitelského týmu, koordinace, úvod, zabezpečení jakosti, harmonogramy, rozpočet, redakce Ing. Jakub Bezděk (GP Ostrava) - vrtné práce, RNDr. Karel Breiter (ČGÚ) - geologické mapování, RNDr. Karel Domečka (SG Geotechnika a.s.) - inženýrská geologie, geotechnika, RNDr. Daniela Fottová (ČGÚ) - životní prostředí, RNDr. Richard Gürtler,(Geonika s.r.o.) - geofyzika, Ing. Mirek Hercík (ÚJV a.s.) - hydrologie, Doc. RNDr. Emil Jelínek, CSc (PřF UK) - geochemie, Prof. RNDr. Miloš Karous, DrSc, (Geonika s.r.o.) - geofyzika, Mgr. Jitka Mikšová (ČGÚ) - geologický informační systém, RNDr. Pavel Nikl,(Geonika s.r.o.) - geofyzika, RNDr. Karel Picka (VUT Brno) - zdravotní stav obyvatelstva, RNDr. Josef Procházka (ČGÚ) - koordinace prací za ČGÚ, Doc. RNDr. Karel Schulmann, CSc (PřF UK) - strukturní petrologie, RNDr. Jan Páša, (Geomin družstvo) - geochemie, Mgr. Lenka Rukavičková (ČGÚ) - hydrogeologie, hydrologie, RNDr. Vladimír Sáňka (ČGÚ) - geochemie, 3

RNDr. Jiří Šebesta (ČGÚ) - dálkový průzkum Země, RNDr. František Woller (ÚJV) - koordinace, vazba na ostatní aktivity, harmonogramy, rozpočet Ing. Richard Wotke (KHS Brno) - zdravotní stav obyvatelstva Ing. Miroslav Žáček, (Geomin družstvo) - geochemie 1.3 Cíl prací Cílem prací je zpracovat univerzální projekt nedestruktivních geologicko-průzkumných prací které povedou k získání popisné charakteristiky lokality. Nedestruktivní práce jsou chápány v intencích aktualizované verze Obecného projektu geologických aktivit (Woller F. a kol. 1997). Hypotetická lokalita je ve výstupu odvozena z výsledků úkolu Kritická rešerše archivovaných geologických informací (Woller F. a kol. 1998). Význam tohoto výstupu spočívá v tom, že specifikuje práce (v objemu i sortimentu), které je třeba realizovat na každé z perspektivních lokalit s cílem získat potřebné geologické informace o jejich stavbě v připovrchové části a zároveň velmi podstatnou informaci o hloubkovém dosahu tělesa. Na základě získaných výsledků a informací bude možno navrhnout lokality pro destruktivní etapu průzkumu. Rovněž bude možno požádat ve smyslu platné legislativy o přidělení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry. Dalším významným přínosem je stanovení kritické cesty budoucích prací a jejich kritických uzlů. Komplex prací, popsaných v předkládaném projektu je třeba realizovat jako výzkumnou činnost ve smyslu 3 vyhlášky ČGÚ č. 121/1989 Sb. ve znění vyhlášky 543/1991 Sb. Detailní rozbor tohoto aspektu je uveden v materiálu : Postup činností vedoucích k výběru a potvrzení vhodnosti lokality pro vybudování HÚ (Woller F. et al. 1999). 1.4 Metoda řešení Řešení prací na úkolu metodicky vychází z aktualizovaného Obecného projektu geologických aktivit souvisejících s vývojem HÚ VAO a VP v podmínkách ČR (Woller F. et al. 1997), Katalogu geovědních metod (Rudajev V. et al. 1995), Kritické rešerše archivovaných geologických informací (Woller F. et al. 1988), Rozpracování metodiky geologických prací pro výběr hostitelské struktury (Woller F. 1997), a celé řady dalších prací provedených jak v rámci vývoje HÚ, tak při studiu melechovského masívu. Využity jsou pochopitelně osobní poznatky celého řešitelského týmu jak z praxe, tak i z mezinárodních kontaktů. Jak vyplývá ze zadání, je cílem prací vypracovat univerzální projekt ( bez vazby na konkrétní lokalitu ) geologicko-průzkumných prací, které povedou k získání popisné charakteristiky lokality. Ta bude nejdůležitějším podkladem při výběru lokalit pro destruktivní etapu průzkumu a následně i při výběru lokality pro umístění HÚ. Prvním krokem při řešení tohoto úkolu je stanovení hypotetické lokality pro kterou by bylo možno specifikovat rozsah prací jak v objemu, tak i sortimentu. Jako podklad pro 4

stanovení parametrů hypotetické lokality posloužily výsledky Kritické rešerše archivovaných geologických informací (Woller F. et al. 1988). Hypotetická lokalita byla stanovena jako průměr z osmi navržených studijních lokalit. Jejich rozloha kolísá mezi 15,9-56,4 km 2, průměrná plocha je 36 km 2. Proto byla pro účely projektování stanovena hypotetická lokalita jako polygon o ploše 40 km 2. Z výše uvedené rešerše vyplývají i další možné, více či méně důležité charakteristiky: zalesnění území cca 60%, nadmořské výšky na lokalitě kolísají v rozmezí 510-690 m n. m., průměrná nadmořská výška lokality je 600 m n.m., maximální převýšení na lokalitě je 180 m, na ploše lokality se nachází 5 obcí, lokalitou nevedou dálnice, silnice I. třídy a železnice. Ze správy Melechovský masív - předprojekční příprava SIT-9703 vyplývá i průměrný počet parcel a jejich vlastníků mimo intravilány obcí. Průměr, zjištěný na rozloze cca 120 km 2 činí na jeden km 2 : 460 parcel, 87 vlastníků. Z toho vyplývá i počet 18 400 parcel na hypotetické lokalitě, které mají 3 480 vlastníků, s kterými (nebo jejich velkou částí) bude nutno jednat o povolení vstupů na pozemky. Geologicky je hypotetická lokalita definována jako granitoidní těleso s neznámou strukturou, neznámým hloubkovým dosahem granitoidů, s možným výskytem ker cizorodých hornin, málo známým průběhem zón rozpukání, málo známým průběhem zlomů a se zachyceným kontaktem s metamorfovanými horninami obalové série. Pro takto obecně definovanou lokalitu je zpracován projekt prací. Jeho členění do etap a náplň těchto etap vychází z aktualizované verze Obecného projektu (Woller F. et al. 1997). Předrealizační etapa V této etapě budou provedeny přípravné práce bez použití technických prací a bez nutnosti sjednání vstupů na pozemky. V jejím rámci budou použity hlavně metody pokrývající celou lokalitu, technicky zajišťující budoucí práce a poskytující rychle a pokud možno i levně informace o výchozím stavu lokality a její homogenitě. Jedná se hlavně o tyto práce : zpracování Plánu systému jakosti geologických prací (SJGP), zpracování návrhu na vybudování funkčního geografického informačního systému (GIS) a realizaci tohoto plánu, 5

aktualizaci výsledků kritické rešerše (nové zprávy), rekognoskaci terénu, leteckou geofyziku, zjištění střetů zájmů, územní plány. Zpracování SJGP i vybudování GIS jsou nezbytné první kroky k úspěšnému vedení celého úkolu. Oba tyto systémy je nutno budovat v rámci univerzálně pojatých systémů komplexně v rámci všech prací souvisejících s vybudováním HÚ. SJGP bude vytvořen na základě dílčích plánů zabezpečení prací a jeho dodržování bude klíčovým okamžikem celého úkolu. Další práce tohoto úseku etapy budou rutinní činnosti, které jsou prováděny před každou výzkumnou a průzkumnou činností. Po provedení těchto kroků bude možno poprvé shrnout výsledky prací a provést první zúžení území lokality (hlavně na základě výsledků letecké geofyziky). Toto zúžení lokality by se mohlo výrazným způsobem promítnout do rozsahu prací a zároveň i do rozpočtu. Obdobné zúžení lokality bude možno provést ještě několikrát vždy, když bude uzavřen ucelený komplex prací. Následovat budou práce, které nevyžadují povolení vstupů na pozemky a mohou probíhat současně : zjištění vlastníků pozemků, zjištění zdravotního stavu obyvatelstva, předrealizační příprava hydrologických měření, účelové hydrogeologické mapování, provedení fotogeologické analýzy ČB leteckých fotografií klasickou cestou, Provedení prací předrealizační etapy výzkumu včetně vyhodnocení je možno bez potíží zvládnout během jednoho roku (včetně vyhodnocení a oponentury). Jejich vyhodnocení povede k přípravě a upřesnění prací rekognoskační etapy popř. zúžení lokality a ke zpracování zpřesněného projektu prací rekognoskační etapy. Rekognoskační etapa Práce provedené v rámci této etapy budou probíhat souběžně. Jednotliví řešitelé však musejí být průběžně informováni o výsledcích ostatních disciplín a na základě těchto výsledků musejí modifikovat práce ve svých oborech. Práce budou probíhat za použití minima technických prací. Budou pokrývat celou oblast lokality a budou vyžadovat vyřízení povolení vstupů na pozemky a v případě budování hydrologické pozorovací sítě i schválení podle stavebního zákona. Předpokládáme provedení těchto prací : ověření hloubkového dosahu granitového tělesa, geologické mapování 1: 10 000, plošný geofyzikální průzkum a provedení interpretačních geofyzikálních profilů, 6

plošné geochemické mapování a upřesnění geochemických detailů, zřízení hydrologické pozorovací sítě a zahájení monitoringu, zjištění výchozího stavu životního prostředí, hydrogeologický monitoring, inženýrskogeologické a geotechnické mapování. Práce této etapy budou zahájeny geologickým mapováním, vytýčením a proměřením regionálních geofyzikálních profilů a zahájením prací na výstavbě měrných objektů pro hydrologii a monitoring látkových toků. Po zpracování a potvrzení vhodnosti lokality z hlediska hloubkového dosahu granitoidů budou zahájeny práce geochemické, inženýrskogeologické a monitorovací. Pro provedení monitorovacích prací projektujeme v této etapě dva ucelené roční cykly přesto, že rekognoskační etapa končí před jejich uplynutím. Tento postup prací je z hlediska harmonogramu nejúspornější. V případě, že práce na lokalitě nebudou časově omezené, je možnost provést ověření hloubkového dosahu granitového tělesa jako samostatnou etapu prací a teprve po jejím zhodnocení zahájit práce geochemické, inženýrskogeologické a monitorovací. Tím dojde k prodloužení prací o jeden rok. Po částečném vyhodnocení geochemických prací budou anomální úseky ověřeny tzv. geochemickými detaily. Všechny tyto práce budou sledovat i mapující geolog, inženýrský geolog a hydrogeolog, kteří tím získají cenný podkladový materiál pro práce ve svých disciplínách. Mimo tyto aktivity bude na lokalitě probíhat i plošný geofyzikální výzkum patrně na shodných profilech s geochemickou sítí vrtů a na nejasných a sporných úsecích lokality i interpretační geofyzikální výzkum. Jak vyplývá z harmonogramu prací, lze práce této etapy zvládnout za 27 měsíců (včetně vypracování a schválení etapové zprávy). Je třeba si ale uvědomit, že v tomto harmonogramu není započítána doba na projednání vstupů na pozemky a přesné načasování zahájení některých činností. Například monitoring hydrologický, hydrogeologický a látkových toků je nejvhodnější zahájit 1.11., mapovací práce není vhodné provádět v zimních měsících, mělké vrty lze provádět v době vegetačního klidu na polích ale v zalesněném terénu celoročně s výjimkou měsíců se sněhovou pokrývkou a pod. Přesné načasování úkolu lze z těchto důvodů provést pouze pro konkrétní lokalitu s konktrétním objemem prací. Po provedení prací této etapy předpokládáme zpracování etapové zprávy a vypracování buď nového projektu další etapy prací nebo změny projektu. Předpokládáme, že po zhodnocení výsledků dojde u některých lokalit k zúžení prostoru průzkumu a některé lokality mohou být z programu prací zcela vyloučeny. Realizační etapa Cílem prací realizační etapy bude ověření výsledků rekognoskační etapy a ověření vývoje granitoidního masívu do hloubky za pomoci technických prací. Provedení prací bude vyžadovat povolení vstupů na pozemky. Předpokládáme provedení těchto prací : 7

kopné práce, vrtné práce, karotáž, detailní geofyzikální průzkum, strukturně petrologickou analýzu, petrografické a mineralogické práce, pokračování hydrologického monitoringu a monitoringu látkových toků, hydrogeologie, geochemie, inženýrská geologie, geotechnika. Práce budou zahájeny po schválení projektu vytýčením rýh a vrtů a jejich realizací. Část těchto prací bude navržena přímo v projektu, část bude pravděpodobně situována operativně až dle výsledků dosud provedených prací. Polovina mapovacích vrtů bude vystrojena jako pozorovací a bude zařazena do hydrogeologické pozorovací sítě. V současnosti je nejasné situování tisícimetrového vrtu. Domníváme se, že by mohl být situován a realizován ihned na začátku úkolu na základě dosud provedených prací (hlavně geofyzikálních), ale je možné, že konkrétní situace na lokalitě toto přímé lokalizování neumožní a vrt bude možno situovat až po provedení několika třistametrových vrtů. Tím může dojít k prodloužení harmonogramu prací o několik měsíců. Na všech vrtech s výjimkou mapovacích bude provedena detailní karotáž s hlavním cílem identifikovat všechna nehomogenní místa horninového masívu, napěťové stavy masívu, zjištění orientace vrtného jádra a pod. I ostatní, na projektu zůčastněné geovědní disciplíny snad s výjimkou hydrologie, se budou věnovat v této etapě prací převážně pracem s vrty a vrtným jádrem s cílem získat co nejvíce relevantních poznatků z nitra masívu. Proto bude vrtné jádro po odvrtání co nejdříve převezeno v neporušeném stavu do skladu hmotné dokumentace, tam zorientováno (buď dle odběru in situ nebo dle karotáže - akustický a optický TV), ofotografováno a zdokumentováno. Poté bude za přítomnosti všech řešitelů dílčích úkolů jádro rozděleno na jednotlivé laboratorní výzkumy a část vrtného jádra bude archivována. Práce navržené v realizační etapě je dle harmonogramu možno zvládnout za 42 měsíců včetně vypracování závěrečné zprávy. Opět stejně jako v rekognoskační etapě upozorňujeme, že se jedná o ideální stav který bude zcela jistě narušen řadou objektivních potíží od technických komplikací až po problémy se vstupy na pozemky a pod. 8

Po provedení všech navržených prací bude zpracována syntéza všech prací a následně závěrečná zpráva, která bude podkladem pro výběrové řízení, které určí lokalitu či lokality (hlavní a záložní) pro realizaci destruktivní etapy průzkumu. 1.5 Tvorba rozpočtu Při tvorbě rozpočtu prací byly přijaty cenové relace užívané v roce 1999. Protože převážná část cen je záležitostí smluvních vztahů a každá organizace podílející se na zpracování rozpočtu účtuje svým zákazníkům jiné ceny, byly zvoleny pro účely rozpočtu tohoto úkolu jednotné hodinové sazby (v závorce označení v rozpočtu) : vedoucí pracovník vysokoškolsky vzdělaný nebo pracovník s vědeckou hodností (VŠ1)...600 Kč/hod. pracovník vysokoškolsky vzdělaný (VŠ2)... 450 Kč/hod. ostatní (SŠ)... 300 Kč/hod. Ceny jsou převážně rozpočtovány v hodinách (hod.) a u rozsáhlejších činností v tzv. člověkoměsících (člm), které vyplývají z průměrného počtu pracovních hodin v měsíci, tj. 180 hodin. Všechny ostatní položky uváděné v rozpočtu jsou převzaty z oborových a jiných ceníků platných pro rok 1999, nebo jsou kvalifikovaně odhadnuty. Rozpočet je zpracován samostatně pro každou činnost která bude v rámci výzkumu na lokalitě prováděna. Tyto rozpočty jsou v závěru každé etapy sumarizovány. V závěru celého projektu je provedena celková finanční sumarizace prací úkolu. 2 Vazba na ostatní aktivity Předkládaný Projekt výzkumu homogenity vybraných granitoidních masívů navazuje na následující dříve zpracované materiály, které se zabývaly problematikou výběru lokality: Obecný projekt geologických aktivit souvisejících s vývojem HÚ VAO a VP v podmínkách ČR (Woller F. et al. 1995), Obecný projekt geologických aktivit souvisejících s vývojem HÚ VAO a VP v podmínkách ČR - aktualizace (Woller F. et al. 1997), Kritická rešerše archivovaných geologických informací (Woller F. et al. 1998). Obě uvedené verze obecného projektu stanovily metodiku prací a jejich základní členění do jednotlivých fází. Metodika a uvedené členění je v zásadě stále platné. Některé změny v metodice, které na rozdíl od obecného projektu obsahuje předkládaný 9

materiál, byly vyvolány zejména rozvojem metod geovědních disciplin obecně a rovněž jejich aktuální dostupností v ČR. Kritická rešerše archivovaných geologických informací poskytla informace o geologických datech, které jsou k dispozici ze starších podkladů, a jsou hodnoceny jako využitelné pro práce na výběru lokality pro vybudování HÚ RAO a VP. Dále byly získány informace o rozsahu, morfologii terénu a pod. u lokalit, které byly navrženy pro realizaci první fáze geologických prací. Tyto údaje se staly výchozími podklady pro definování hypotetické lokality, na kterou je v předkládaném materiálu projektován rozsah prací a z něho plynoucí časová i finanční náročnost. Předkládaný projekt má velice úzké vazby na Program prací na testovací lokalitě (Procházka J. et al. 1999). V tomto programu jsou vyjmenované metody, jejichž testování je nezbytné zahájit dříve, než budou realizované práce rekognoskační a dalších navazujících etap podle projektu výzkumu homogenity vybraných granitoidních masívů. Předkládaný projekt je také z těchto důvodů koncipován tak, že v jeho předrealizační etapě je k dosažení projektovaných cílů navržen sortiment prací, které jsou zvládnuté na dostatečné úrovni a běžně používané, takže není třeba je testovat. Z konstatování v předcházejícím odstavci plyne zcela jednoznačně nutnost zahájení prací na testovací lokalitě v dostatečném časovém předstihu tak, aby metody uvedené v kapitole 5.1. programu prací na testovací lokalitě byly pro provozní nasazení připravené a otestované před zahájením prací rekognoskační etapy podle předkládaného projetu. Je samozřejmé, že práce na testovací lokalitě budou muset bez přerušení pokračovat testováním metod, s jejichž využitím předkládaný projekt počítá v realizační etapě. Velmi významné jsou rovněž vazby Projektu výzkumu homogenity vybraných granitoidních masívů na následující dokumenty, které jsou předkládané současně s ním: Prováděcí projekt ověřování stability Českého masívu, Přehled kritérií pro umístění hlubinného úložiště RAO a VP, Postup činností vedoucích k výběru a potvrzení vhodnosti lokality pro vybudování HÚ. V prováděcím projetu ověřování stability Českého masívu jsou navržené potřebné metody (sledování seismicity, GPS monitoring, geodetické metody, neotektonika) a je zdůvodněna minimální akceptovatelná doba trvání monitoringu (10 let). Z uvedeného projektu a zejména pak z přehledu kritérií plyne, že pro předběžné vyhodnocení stability jednotlivých navržených lokalit je třeba mít k dispozici výsledky monitorování za dobu minimálně 5 let. Tento fakt významně ovlivňuje časovou posloupnost zahájení prací jak na realizaci projektu ověřování stability, tak na projektu výzkumu homogenity vybraných granitoidních masívů. Při realizaci geologických prací výzkumného a později i průzkumného charakteru je nutno repektovat ustanovení řady zákonů a na ně navazujících vyhlášek zejména z následujích oborů: 10

geologická legislativa, horní legislativa, atomový zákon, stavební zákon, zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, zákony o ochraně jednotlivých složek životního prostředí. Rozbor požadavků výše vyjmenovaných právních předpisů včetně citací relevantních ustanovení a posloupnost jejich uplatňování je náplní výše zmíněného přehledu činností. Z náplně předkládaného projektu jasně plyne, že realizace prací na výzkumu homogenity vybraných horninových masívů bude pro svoji komplexnost a značný objem prací (které navíc pravděpodobně budou probíhat na více lokalitách současně) velmi náročná na koordinaci prací. Tuto náročnost ještě zvýší nutnost zajistit maximální možnou kvalitu všech realizovaných prací. Kromě náročné koordinace prací na projektu samém se jeví jako nezbytně nutné zajistit dokonalou koordinaci mezi pracemi v rámci předkládaného projektu a dalšími aktivitami, které budou (alespoň z části probíhat paralelně. V tomto případě se bude jednat o práce na testovací lokalitě a na realizaci projektu ověřování stability Českého masívu. V případě, že bude rozhodnuto o vybudování a následně zahájení provozu v generic podzemní laboratoři, bude třeba do koordinace začlenit i tyto aktivity. Dále je třeba zajistit i vzájemnou informovanost týmu, který se budou zabývat výběrem lokality s týmy, které budou řešit negeologické aspekty hlubinného úložiště, zejména pak inženýrské bariery. V rámci vazeb na ostatní aktivity je třeba zdůraznit mimořádný význam informování veřejnosti, orgánů státní správy a samosprávy a vytváření vztahů s veřejností a orgány v dotčených regionech. Budování hlubinného úložiště představuje z pohledu veřejnosti mimořádně citlivý problém. Navíc souhlas veřejnosti je jedním ze základních předpokladů úspěšného výběru lokality. Řešení toho problému představuje dlouhodobou a velice delikátní činnost, jejíž realizace a průběh přímo ovlivňuje možnost úspěšného zahájení a průběhu prací na výběru lokality. Navíc je třeba zajistit průběžnou informovanost veřejnosti o průběhu a výsledcích prací v úzké vazbě na jejich realizaci. S ohledem na předpokládaný značný rozsah prací na výběru lokality a na jejich mimořádnou různorodost považujeme za potřebné doporučit, aby koordinace prací a pružný přenos potřebných informací byl zajišťován od počátku prací zvláštní koordinační skupinou, jejímiž členy by kromě zástupce SÚRAO byly minimálně 11

manažeři všech uvedených projektů, lépe pak kromě manažerů i odpovědní řešitelé jednotlivých základních částí projektů (geologie s.s., geofyzika, hydrogeologie, geochemie a pod.). 3 Zabezpečení jakosti Zabezpečování jakosti je soubor činností, které jsou uplatňovány od projektu až po ukončení a předání výsledků práce. Systém jakosti geologických prací (SJGP) obsahuje požadavky na činnosti a postupy, které mají zajistit, aby vykonávané činnosti byly prováděny za vhodných řízených a sledovatelných podmínek (za použití vhodného zařízení, obsluhy, šetrně vůči životnímu i geologickému prostředí). Každá jednotlivá činnost prováděná v rámci projektu musí obsahovat konkrétní postupy, které zabezpečí naplnění požadavků všech legislativních i normativních dokumentů týkajících se systému jakosti. Tyto dokumenty lze rozdělit na legislativně závazné, doporučené a návody. Legislativně závazné dokumenty : Atomový zákon (17/1997 Sb.), Horní zákon ( 439/1992 Sb.), Zákon o geologických pracech a Českém geologickém úřadu (543/1991 Sb.), Zákon o územním plánování a stavebním řádu (50/1976 Sb.), Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (244/1992 Sb.), Convention on Environmental Impact Assessment in a Transboundary Context (Espoo konvence). Doporučené dokumenty : ČSN ISO 9001 IAEA, Code on the Safety of Nuclear Power Plants: Quality Assurance Safety Series No. 50-C-QA(rev.2), MAAE Vídeň, 1988. Návody a doporučení : normy řady ČSN ISO 9000 a 10 000 IAEA - TECDOC 895 Application of quality assurance to radioactive Waste disposal facilities, MAAE Vídeň, 1996. Mimo tyto dokumenty budou využity všechny další platné dokumenty týkající se jednotlivých činností popisovaných v dalších kapitolách projektu např. normy, směrnice a pod. U každé činnosti bude vždy odkaz na příslušný dokument vztahující se na konkrétní činnost. 12

Některé geologické činnosti (např. geologické mapování) jsou zvláštní v tom, že výsledky jejich činností nelze jednoznačně ověřit hlavně proto, že do nich autor vkládá vysoký stupeň subjektivního názoru na daný problém. Pro takové činnosti musí být z hlediska dodržení systému jakosti vypracována směrnice, která musí v co nejvyšší míře obsahovat všechny kontrolní prvky umožňující zpětné přezkoumání činnosti (např. stabilní značení dokumentačních bodů v terénu, uchování všech duplikátů vzorků po dobu trvání prací a pod.). Za systém jakosti odpovídá manažer programu geologických prací, který zabezpečuje jeho vývoj, zavádění a ověřování, je nejvyšší autoritou při přezkoumávání a schvalování činností a dokumentů. Z toho vyplývá, že v rámci předprojektové přípravy musí být zpracován Plán systému jakosti geologických prací (SJGP), který bude vycházet jak z generelního SJGP platného pro výzkum všech lokalit, tak z jednotlivých dílčích Plánů zabezpečení prací (PZP) zpracovaných v rámci jednotlivých dílčích disciplín zúčastněných na řešení problému. Všechny tyto plány podléhají schválení manažerem geologických prací. Během celého trvání prací úkolu bude trvale probíhat řízení a kontrola prováděných prací z hlediska zajištění jakosti dle přijatého SJGP a dílčích PZP. Z toho vyplývá, že všechny dokumenty pořízené v průběhu realizace prací budou poskytnuty odpovědnému pracovníku (manažerovi SJ) jmenovanému manažerem programu geologických prací k přezkoumání a následně manažerovi geologických prací ke schválení. Teprve potom budou předány k zařazení do informačního systému a k archivaci. Zpracování SJGP bude vysoce náročnou činností na které se musí podílet mimo odborníků z jednotlivých dílčích disciplín zúčastněných na řešení problému i vysoce fundovaný odborník v oboru systému jakosti. Ten bude nejen spoluvytvářet jednotlivé dílčí PZP pro jednotlivé disciplíny ale i SJGP celého úkolu. Po jejich zpracování a schválení bude tento SJGP nejen kontrolovat ale bude ho i dále dotvářet dle aktuální situace a potřeby. Neinvestiční náklady - předrealizační etapa Rozpis výkonu jednotka počet jednotek cena za jednotku Kč cena celkem Kč vypracování SJGP člmvš1 4 108 000.- 432 000.- kontrola a dotváření SJGP člmvš1 12 108 000.- 1 296 000,- Celkem 1 728 000,- Neinvestiční náklady - rekognoskační etapa Rozpis výkonu jednotka počet jednotek cena za jednotku Kč cena celkem Kč kontrola a dotváření SJGP člmvš1 27 108 000.- 2 916 000,- Celkem 2 916 000,- 13

Neinvestiční náklady - realizační etapa Rozpis výkonu jednotka počet jednotek cena za jednotku Kč kontrola a dotváření SJGP cena celkem Kč člmvš1 42 108 000.- 4 536 000,- Celkem 4 536 000,- 4 Návrh na založení geografického informačního systému pro vybranou lokalitu 4.1 Úvod Pojem geografický informační systém (GIS) je obecně používán pro označení počítačových systémů, které jsou orientované na zpracování geografických dat prezentovaných většinou ve formě map. GIS pracuje s informacemi a údaji, které se vztahují k Zemi a které jsou lokalizovány v prostoru a čase. Využívá prostředků grafické prezentace prostorově orientovaných dat a výsledků analýz a grafické komunikace s uživatelem. V rámci vybudovaného systému se provádí sběr a archivace, analýzy a syntézy dat, modelování - to vše za účelem získání nových informací o studovaném prostoru. Tyto informace jsou využívány pro rozhodování o dalších činnostech, jejich plánování a řízení. GIS proto představuje souhrn technických a programových prostředků, získaných dat, pracovních postupů a personálního zabezpečení s ohledem na potřeby uživatelů tohoto systému. V průběhu prováděných prací na zvolené lokalitě bude shromážděno velké množství různorodých dat. Tato primární a později i odvozená data bude nutno zpracovat, analyzovat, interpretovat, archivovat a ve vhodné formě prezentovat. Nevyhnutelná je též vzájemná informovanost jednotlivých řešitelů a kooperujících firem o průběžných výsledcích jejich činnosti a možnost vzájemné korelace v prostoru i čase a z toho vyplývající nutnost aktualizace. S ohledem na rozsah prací na lokalitě v geovědních oborech a složitost řešené problematiky proto bude nezbytné vybudování funkčního geografického informačního systému již od samého začátku, resp. v předstihu před terénními pracemi. Navržený GIS bude nedílnou součástí kompletního informačního systému vzniklého v souvislosti s řešením problematiky hlubinného úložiště v rámci ostatních, tj. negeologických disciplin. Problematika ukládání vysoce aktivního odpadu je rovněž celospolečensky vysoce sledovanou oblastí, a proto by měl být tento systém náležitě využit pro informovanost odborné a laické veřejnosti. 14

4.2 Koncepce řešení problematiky Navrhovaný systém bude vedle své odborné funkce plnit i funkci presentační. Může tak být důležitým nástrojem umožňujícím celkové zmenšení rizik dlouhodobého ukládání radioaktivního odpadu. Vzhledem k celospolečenskému významu řešeného projektu a k citlivosti veřejného mínění na otázky jaderné energetiky je proto možno navrhovaný geografický informační systém chápat též jako důležitý prvek public relations. 4.2.1 Obecné principy koncepce tvorby a údržby systému Proces vytváření GIS bude rozdělen do těchto etap: (a) vytvoření konceptu v této etapě budou definovány potřeby uživatelů, včetně požadavků na systém, (b) sestavení návrhu nastínění vývoje řešení. Tyto dvě etapy budou řešeny v rámci realizačního projektu pro konkrétní lokalitu. (c) vývojová etapa získání komponentů systému GIS a postupný vývoj uživatelských aplikací, (d) používání postupné přecházení od ověřování aplikací k rutinnímu používání, (e) hodnocení - na závěr bude provedeno zhodnocení funkčnosti a plánování budoucích činností. Při návrhu koncepce tvorby geografického informačního systému lze uplatnit dvojí přístup: Řešení tvorby systému dodavatelským způsobem a následné využití vytvořených dat pro odborné analýzy zpracovávané řešitelskou organizací výhodou tohoto způsobu je ušetření investic, možnost reklamace chyb u dodavatele, využití zkušeností odborných pracovníků dodavatele, odstranění přímých nákladů spojených s digitalizací a rovněž možnost soustředění se řešitelské organizace pouze na odbornou problematiku spojenou s posouzením lokality, nevýhodou je nutnost detailního zpracování koncepce před započetím prací, která se ovšem s odstupem času může jevit jako užitečná i v jiných směrech, např. může zefektivnit provádění prací. Zřízení centrálního pracoviště zabývajícího se tvorbou a údržbou IS. S tím je spojena nutnost vytipovat vhodně umístěný objekt, který bude kompletně vybaven GIS technologiemi a sestavení týmu odborníků pracujících v oblasti GIS. výhodou je přímá kontrola vznikajících dat a možnost operativní změny metodiky na základě výsledků analýz, nevýhodou jsou značné investiční náklady na nákup SW a tomu odpovídajícího HW, náklady na vyškolení personálu toho pracoviště. 15

Řešení uvedené jako první se s ohledem na potřebné finanční prostředky jeví jako výhodnější. 4.2.2 Návrh řešení Vzhledem k charakteru geologických prací bude navržený GIS zpracováván pro každou lokalitu samostatně. Univerzálnost navrženého systému však umožní jeho aplikaci (podle konkrétních podmínek) na kterékoliv z vybraných lokalit, a to i v případě souběhu výzkumných prací na několika lokalitách současně. Předpokládá se rovněž následné zabudování získaných dat do jednotného informačního systému. Na základě výběrového řízení bude vybrána řešitelská organizace odpovědná za tvorbu GIS a následně zajišťující jeho správu a údržbu. Řešitelská organizace rovněž sestaví externí tým odborníků v jednotlivých geovědních oborech, který jí bude k dispozici pro řešení odborných problémů vzniklých při zavádění systému, popř. pro konzultace při vytváření speciálních aplikací. Při tvorbě systému bude hlavní důraz kladen na: A) volbu architektury systému bude uplatněna třívrstvá architektura (umožňuje sdílení dat, nevyžaduje instalaci používaného SW na všech zúčastněných počítačích/pracovních stanicích) - viz obr. 1. Obr. 1: Princip třívrstvé architektury (podle materiálů firmy Oracle). Na vybraném pracovišti řešitelské organizace bude umístěn centrální datový sklad 1 až 2 datové servery. Mezi datový sklad a pracovní stanice či klientská PC bude instalován aplikační server, zajišťující potřebný SW pro všechny klienty. Jeho výhodou je snadná administrace a možnost dynamického přístupu k datům. Rovněž zde bude 16

webovský server, který umožní intra/internetové propojení jednotlivých uživatelů systému, včetně dynamického spojení s řešiteli z kooperujících organizací. Pro docílení finančních úspor se předpokládá s maximálním využitím HW a SW vybavení zvolené řešitelské organizace cestou napojení na její výpočetní středisko a využití síťového propojení. Podstatnou pro volbu této architektury je i skutečnost, že vykazuje nejnižší nároky na propustnost sítí. Uživatelé z kooperujících organizací budou mít přístup do systému zprostředkován přes internetovou síť pomocí odpovídajícího SW vybavení jejich pracovišť. B) vytvoření metainformační katalogu katalog bude poskytovat nutné informace o datech metadata, fyzicky bude umístěn na web serveru. Jeho pomocí bude zprostředkován styk řešitelské organizace a kooperujících firem, určitá data v něm obsažená budou přes internet volně přístupná pro případné zájemce z třetí strany. C) vhodně zvolenou ochranu dat - budou definovány přístupové cesty k datům pro jednotlivé uživatele systému. V rámci sítí intra/internet bude zajištěna ochrana dat proti nežádoucímu přístupu tzv. firewallem - viz obr.2. Obr.2: Zajištění ochrany dat, včetně možnosti přístupu k datům (podle materiálů firmy Oracle). D) vhodně zvolené softwarové prostředky - pro předpokládané účely bude vybudován GIS s vlastním datovým modelem. Tento GIS je programovatelný prostředky integrovanými v operačním systému, má požadované analytické schopnosti, umožňuje kontrolu topologických nepřesností atd. Systém bude tvořen jádrem (geografickou databází) a skupinou aplikačních modulů (zejm. moduly pro sběr, resp. vstup údajů, 17

moduly pro transformaci, resp. restrukturalizaci údajů, moduly pro analýzy, zejm. prostorové, dále zobrazovací moduly a moduly pro tvorbu výstupů). E) dodržení principu jednotného postupu - v daných podmínkách možno řešit dodatečným vybavením jednotlivých spoluřešitelů jednotným SW. Pokud toto nebude z finančních důvodů možné, bude s předstihem nadefinován postup pro organizaci vrstev, pro každou vrstvu její formát a metody využití a exportu pro všechny uživatele. F) přesně stanovená práva a povinnosti, včetně zodpovědnosti všech zúčastněných subjektů. 4.2.3 Hardwarové prostředky Na potřebné hardwarové vybavení jsou kladeny vysoké nároky jak z hlediska kvality, tak i výkonnosti. Hlavní charakteristikou, kterou musí splňovat, je dostatečná kapacita RAM, kvalitní a rychlý procesor, výkonné grafické prostředí. Podstatný je dostatečně velký monitor s vysokou rozlišovací schopností pro grafické práce. Budou využita tato hlavní HW zařízení: pracovní stanice, personální počítače, datový server, aplikační server, webovský server, Velmi důležité je kvalitní následující periferní zařízení: digitizér umožňuje zpracování analogových podkladů (např. map vzniklých při předchozích pracích nebo v rámci nového průzkumu na vybrané lokalitě), zjišťování souřadnic atd., skener nutný rovněž pro konverzi analogového podkladu do digitální formy, velkoplošný plotr k zajištění grafických výstupů (map. obrazů, grafů ), tiskárny. Vybavení tímto zařízením bude zajištěno v rámci řešitelské organizace s maximálním využitím stávajícího. V případě nutnosti je možné doplnění HW kooperujících firem pro terénní práce. Tyto firmy však bývají vybaveny výpočetní technikou, včetně periferií v dostatečném množství a odpovídající kvalitě. Bude zajištěna vzájemná komunikace jednotlivých uživatelů pomocí místní sítě řešitelské organizace a propojení mezi jednotlivými kooperujícími organizacemi za pomoci globální sítě, s využitím modemů a pronájmu telekomunikační sítě. 18

Možné je zřízení pevné linky mezi externími uživateli nebo bezdrátový přenos dat. Obojí způsob propojení bude v budoucnu finančně dostupný, nyní se jeví jako velmi nákladný. Zálohování pořízených dat u firem podílejících se na výzkumu lokality bude zajištěno běžným způsobem, nebude proto nutné za tímto účelem zmíněná pracoviště vybavovat. 4.2.4 Softwarové prostředky Vzhledem k předpokládaným požadavkům na GIS je vhodné postavit řešení tohoto systému na technologii firem, které jsou celosvětově uznávaným standardem. V našich podmínkách se nejvhodnějšími jeví produkty firem Intergraph/Bentley a ESRI. Jako standardní databázové prostředí doporučujeme zvolit Oracle, který je též průmyslovým standardem. Výběr konkrétní platformy, na které bude systém postaven, bude proveden podle aktuálních nabídek uvedených firem v době realizace projektu. Tyto firmy mají dlouholeté zkušenosti ve vývoji potřebného SW, jejich produkty vyhovují požadavkům kladeným na funkční GIS, cenově jsou též srovnatelné. Lze uvést i možnost posílení vlivu dalších firem, pracujících spíše v oblasti CAD systémů (AutoDesk a pod.), které se však v poslední době začaly orientovat i na systémy určené pro tvorbu map a tím i možnost uvedení vhodného SW. Ačkoliv na trhu v České republice působí úspěšně naše firmy zabývající se problematikou GIS, pro základ systému lze doporučit spíše osvědčené zahraniční firmy s dlouholetou tradicí a dobrými referencemi. Produkty českých firem bývají ve značné míře založeny na technologii výše vedených firem. Jejich zkušenosti lze proto vhodně využít pro vývoj účelových aplikací dodavatelským způsobem. 4.2.5 Personální zabezpečení Vlastní tvorba a implementace aplikací bude záviset na potřebách jednotlivých pracovišť. Cílem je vytvořit funkční systém, který vychází z jednotné datové základny a nabízí zadavateli takové nástroje, které skutečně potřebuje a využije. Pro splnění těchto cílů je nutné vytvořit na půdě řešitelské organizace tým pracovníků, který bude toto vše organizovat a bude za veškeré své aktivity zodpovědný. Bude nutné personálně zajistit tyto funkce: 1/ databázový administrátor (řešitelská organizace za podpory organizace dodávající systém) zodpovědný za údržbu GIS, resp.databáze, za autorizovaný přístup do systému atd., 2/ aplikační inženýr (kooperující firmy v oblasti vývoje GIS aplikací, řešitelská organizace, vysoce náročný uživatel) vytváří uživatelské aplikace, využívá databázi za pomoci prostředků jazyků databáze, 19

3/ administrátor datový, grafický, síťový a webovský (kooperující firmy v oblasti vývoje GIS aplikací, řešitelská organizace, vysoce náročný uživatel) odpovědní za jim svěřenou oblast činnosti. Podle způsobu využívání systému lze definovat tyto uživatele: 1/ aktivní uživatel (středně náročný uživatel z řad řešitelské organizace a firem podílejících se na terénních pracích) potřebuje data v různých souvislostech předem nedefinovaných, používá některý ze silnějších dotazovacích jazyků, 2/ pasivní uživatel (běžný řadový uživatel většinou z kooperujících firem, popř. nezúčastněný zájemce vstupující do systému pomocí web stránek) přistupuje do databáze přes předdefinované dotazy nebo přes systém nabídek uživatelského prostředí systému. Součástí budování systému bude kvalitní příprava odborných pracovníků a to jak v použití databází, tak i ve využití analytických nástrojů GIS. Tímto způsobem bude zajištěna co nejvyšší efektivita vynaložených finančních prostředků na nákup těchto nástrojů. 4.2.6 Časový harmonogram Prováděcí projekt na vybudování GIS lze sestavit až na základě definování konkrétních podmínek a požadavků. Je proto nezbytně nutná znalost schválených výzkumných činností na lokalitě a všech subjektů podílejících se na těchto pracích. Podstatná je i výše uvolněných finančních prostředků. Zásadním rozhodnutím bude ustanovení řešitelské organizace a výběr dodavatele technologií, jak technického zázemí, tak i programového vybavení. Minimální doba potřebná na vypracování projektu je 6 měsíců od definování požadavků na funkčnost a obsah geografického informačního systému. První uvedení systému do provozu včetně jeho vybavení základními komponenty se předpokládá v časovém horizontu přibližně 6 měsíců až 1 roku od schválení projektu. Po vyřešení technických otázek a odladění zkušebního provozu co do funkčnosti systému dojde k jeho naplňování a postupnému přizpůsobování reálným potřebám řešitele a jednotlivých kooperantů. Podkladem pro následné činnosti bude vektorizovaná základní mapa (polohopis a výškopis), jejíž sestavení proběhne jako první. Časová náročnost bude přímo závislá na rychlosti digitalizace, resp. na složitosti výškopisu. Pro danou oblast se předpokládá doba 2 měsíců. Dalšími potřebnými údaji budou informace z katastru nemovitostí, zjištění vlastníků pozemků, střetů zájmů apod. předpokládaná doba 4 měsíce. 20

Následovat bude integrace archivních dat zde bude doba zpracování delší a ovlivněna bude kvalitou těchto materiálů s využitím závěrů Kritické rešerše archivovaných geologických informací přibližně 4 až 6 měsíců. S ohledem na efektivní využití všech těchto dat, dojde k jejich vložení do systému před započetím terénních prací. Poté bude následovat plnění systému daty, včetně jejich aktualizace, následné zpracování, případná syntéza dat, aplikace analýz, modelování a tvorba výstupů, to vše podle časového harmonogramu výzkumných prací prováděných v jednotlivých etapách. Časovou náročnost sestavení speciálních aplikačních modulů nelze předem stanovit. V případě nepříliš složitého lze dobu na jeho vývoj odhadnout na 3 měsíce, u složitějších postupů až 12 měsíců. Totéž platí o požadavcích na modelování. Tyto skutečnosti však přímo neovlivní celkový chod GIS, projeví se pouze v oblasti, pro kterou budou aplikace či modely vyvíjeny. Je třeba upozornit na skutečnost, že úplné vyladění podobných systému bývá dlouhodobou záležitostí. 4.3 Specifikace vstupních dat Data vstupující do systému lze na základě způsobu vzniku a podoby rozdělit na: nově získaná: primární v pravém slova smyslu - jsou to data přímo pořízená při terénních pracích nebo jednoduchým způsobem odvozená, data vzniklá laboratorním výzkumem, vzhledem k vyspělosti metod používaných pro výzkum se dá u některých dat předpokládat digitální forma, upravená - data předzpracovaná za pomoci unikátního softwaru speciálně vyvinutého pro danou měřící aparaturu, použitelnost dat je závislá na zavedení oprav zohledňujících podmínky měření, výstupem těchto firemních programů je většinou grafická forma; u tohoto typu dat bude na základě konzultací s jejich pořizovateli zvolen nejlepší způsob archivace. archivní: analogová - předpokládá se nutnost digitalizace (mapy atd.), tabelární - ve většině případů bude nutno data převést do digitální formy. Tato data budou do systému integrována před započetím terénních prací na lokalitě. Největší důraz bude kladen na výstupy z Kritické rešerše archivovaných geologických informací, která shromáždila veškeré dostupné geologické informace a zhodnotila jejich využitelnost pro účely hlubinného úložiště. Získané informace jsou již uloženy v účelové databázi, která bude integrována do systému. 21

data pro tvorbu základní mapové vrstvy: data převzatá od státních institucí, např. od ČÚZK atd. Na základě závislosti na čase lze rozlišit data: časově nezávislá, získaná jednorázovým měřením či odběrem časově závislá, proměnlivá, včetně možnosti opakovaného sběru Na základě obsahu lze definovat data: polohopisná, speciální podkladová, tématická data z měření a vstupních analýz. Největší objem prostorových dat, která budou vstupovat do GIS, budou data získaná aplikací pozemních metod výzkumu fyzikálních polí na dané lokalitě, dále data z leteckých a vrtných variant těchto metod, data získaná monitoringem. Z hlediska topologie se jedná o data: bodová, liniová, plošná. Nedílnou součástí systému budou též tabelární data značného rozsahu, vzniklá ve všech etapách výzkumu. Největší objem se předpokládá z výsledků výzkumu fyzikálních vlastností hornin, geochemického výzkumu a geotechniky. Rovněž z prací doprovázejících geologický výzkum bude pořízeno velké množství tabelárních dat, včetně nutnosti archivace fotografické dokumentace. Nemalý objem dat budou představovat informace o hmotné dokumentaci (vzorcích) a o výsledcích jejich testů. 4.4 Souřadný systém a topografický podklad Jedním z prvních kroků při zakládání GIS je výběr vhodného topopodkladu a s tím spojený výběr souřadného systému. 4.4.1 Souřadný systém V České republice je standardem systém Křovákův S-JTSK pro civilní sektor a Gauss- Krügerův S-42 pro sektor vojenský. 22

Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) je podle státní normy základem pro tvorbu celostátních mapových děl, jejichž užití je v budovaném systému nezbytné (základní mapy, mapy katastrální i účelové). Vzhledem k rozšíření i ostatních potřebných podkladů (výstupy již realizovaných výzkumů) v S-JTSK) je vhodné použít tento systém. Pro doplnění lze uvést, že po přechodném období, kdy v minulosti došlo k rozdělení mapových děl na civilní a vojenské, se předpokládá v rámci budování Státního informačního systému (SIS) v ČR opětné sjednocení obou systémů, a to do roku 2005, rovněž s ohledem na normy EU. Návrh souřadného systému byl ovlivněn i skutečností, že geologické mapy, které budou sloužit jako jeden z hlavních mapových podkladů, jsou v současnosti sestavovány v S- JTSK. 4.4.2 Topografický podklad Základem topografického podkladu bude polohopis a výškopis základní mapy (ZM) v měřítku 1:10 000 pro vybranou lokalitu, jejíž tvorbou je pověřen Český úřad zeměměřičský a katastrální (ČÚZK). ZM se aktualizuje jedenkrát za 5 let. Pro zpřesnění stávajících geografických podmínek budou využity letecké snímky, nejlépe měřičské. V případě potřeby budou doplněny o údaje z vojenské topografické mapy 1:25 000 (copyright Generální štáb Armády ČR, zpracovatel VTOPÚ Dobruška). Konkrétní varianta bude zvolena podle aktuální dostupnosti dat pro dané území a požadavků na vypovídací schopnost polohopisu. ČÚZK dodává topografický podklad ve dvou variantách: ZABAGED 2 - rastrový v měřítku 1:10 000 obsahuje 5 vrstev ( polohopis, popis, říční síť, lesy, vrstevnice), pokryto celé území státu ZABAGED 1 - vektorový v daném měřítku 1:10 000 zahrnuje 63 vrstev (zatím nejsou vektorově řešeny intravilány), ke květnu 1999 je pokryto území státu ze 75%, má být dokončeno v roce 2000, propojení s databází bude dokončeno až po roce 2000, výškopis na části území ČR je již ve 3D, vzhledem k absenci popisu u výškopisu je dodáván s rastrovým polohopisným souborem (zdarma). Pro potřeby navrhovaných terénních prací a jejich interpretace je nutný vektorový topopodklad. Vhodným pro tyto účely se jeví ZABAGED1. V úvahu přichází též možnost kombinace s rastrovými podklady (ZABAGED2) pro lokalizaci v prostoru. Existují tyto možnosti získání topopodkladu v digitální formě: a/ zakoupení mapových podkladů, resp. jednotlivých vrstev, u ČÚZK v digitální formě - výhodou této varianty je skutečnost, že vektorizace probíhá přímo z jednotlivých matric 23

používaných pro soutisk základních map a tím je zajištěna/dána přesnost výchozích podkladů pro vektorizaci b/ zakoupení mapových podkladů v analogové formě a následná vektorizace vlastními zdroji řešitelské organizace - vzhledem k dostupnosti potřebného SW i HW je možno tyto práce realizovat za současného vyřešení autorských práv, z finančního a časového hlediska není vhodné dodavatelským způsobem - výhodou této varianty je možnost ovlivnit kvalitu vektorizace cestou reklamace chyb u dodavatele, v případě vektorizace zejm. výškopisu bývá časté, nevýhodou je nutnost vyřešení autorských práv a nižší přesnost výchozích materiálů pro vektorizaci (tištěné mapy) než v případě a/. Pokud v době tvorby GIS, resp. zahájení terénních prací, nebude vyřešena návaznost na databáze nebo se bude zájmové území nacházet mimo již zpracované plochy, bude vektorizace zajištěna dodavatelským způsobem z podkladů ČÚZK. Výše zmíněná možnost doplnění topopodkladu o údaje z vojenských map je omezena, neboť v měřítku 1:10 000 VTOPÚ vektorizované mapy neposkytuje. Pro tento účel lze využít pouze digitální model terénu DMÚ 25 v měřítku 1:25 000, v projekci S-42, s možností konverze do S-JTSK nebo WGS-84. Obsahuje: vodstvo, sídla, komunikace, potrubní a energetické trasy, hranice a půdní a rostlinný kryt. Výškopis je odečítán v síti bodů s různou hustotou. Nejpodrobnější je tzv. DMR2 (digitální model reliefu) se sítí100x100m. Nejmenší poskytovaná plocha je 10x10 km. 4.5 Zpracování dat 4.5.1 Databázové prostředí Ke správě a analýze unifikovaných dat uložených ve strukturované databázi bude využit speciální počítačový systém, resp. soubor programů nazývaný systém řízení báze údajů (DBMS database management systém) v relační modifikaci - RDBMS. RDBMS bude působit jako centrální řízení nad všemi interakcemi mezi údaji v databázi a aplikačními programy, přes které uživatelé data používají. RDBMS a databáze spolu vytvoří databázový systém. Systém řízení bude splňovat tyto požadavky: obsahovat prostředky pro centrální správu dat, ochranu dat před neoprávněným přístupem, ochranu před chybami HW a SW, umožňovat současný přístup k datům pro více uživatelů, 24