Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a pŧdy KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a pŧdy KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH Zpráva za rok 21 Zpracoval: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Ing. Kristina Hutařová Ing. Jaroslav Houček Mgr. Stanislav Malý, Ph.D. Ing. Vendula Šubrtová Předkládá: Dr. Ing. Pavel Čermák ředitel Sekce úřední kontroly Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel Odboru bezpečnosti krmiv a půdy Schválil: RNDr. Jaroslav Staňa, ředitel ústavu Brno, duben 211

OBSAH KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V ZEMĚDĚLSKÉ PŦDĚ A VSTUPECH DO PŦDY... 3 1.1 ÚVOD... 3 1.2 CÍLE... 4 1.3 METODIKA PRACÍ... 6 1.4 VÝSLEDKY... 7 1.4.1 BAZÁLNÍ MONITORING PŮD... 7 1.4.1.1 Obsahy PCB v půdě... 7 1.4.1.2 Obsahy PAH v půdě... 1 1.4.1.3 Obsahy persistentních chlorovaných pesticidů (OCP) v půdě... 13 1.4.1.4 Monitoring mikrobiálních parametrů půd ČR... 2 1.4.2 MONITORING ROSTLINNÉ PRODUKCE... 23 1.4.3 KONTROLA HNOJIV A POMOCNÝCH LÁTEK... 24 1.4.4 MONITORING KALŮ ČOV... 26 1.4.4.1 Obsahy rizikových prvků... 26 1.4.4.2 Obsahy PCB... 29 1.4.4.3 Obsahy PAH... 31 1.4.4.4 Obsahy AOX... 33 1.4.4.5 Obsahy organochlorových pesticidů... 34 1.4.5 HODNOCENÍ RYBNIČNÍCH SEDIMENTŮ... 36 1.5 SEZNAM PŘÍLOH... 4 2 SLEDOVÁNÍ ZAKÁZANÝCH A NEŢÁDOUCÍCH LÁTEK A PRODUKTŦ A ZNEČISŤUJÍCÍCH DOPLŇKOVÝCH LÁTEK V KRMNÝCH PRODUKTECH... 43 2.1 SLEDOVÁNÍ ZAKÁZANÝCH LÁTEK... 44 2.1.1 CÍLENÁ KONTROLA PŘÍTOMNOSTI ZPRACOVANÝCH ŢIVOČIŠNÝCH BÍLKOVIN V KRMIVECH... 44 2.1.2 CÍLENÁ KONTROLA RYBÍ MOUČKY NA PŘÍTOMNOST TKÁNÍ SUCHOZEMSKÝCH ŢIVOČICHŮ... 44 2.2 SLEDOVÁNÍ NEŢÁDOUCÍCH LÁTEK... 45 2.2.1 MONITORING VYBRANÝCH PERZISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTŮ (POP)... 45 2.2.2 CÍLENÁ KONTROLA DIOXINŮ, FURANŮ A PCB DIOXINOVÉHO TYPU... 46 2.2.3 MONITORING MYKOTOXINŮ... 47 2.2.4 CÍLENÁ KONTROLA PŘÍTOMNOSTI TĚŢKÝCH KOVŮ V KRMIVECH... 48 2.2.5 CÍLENÁ KONTROLA PŘÍTOMNOSTI DALŠÍCH NEŢÁDOUCÍCH LÁTEK V KRMIVECH... 49 2.3 SLEDOVÁNÍ SPRÁVNÉHO POUŢÍVÁNÍ DOPLŇKOVÝCH LÁTEK... 51 2.3.1 CÍLENÁ KONTROLA POUŢÍVÁNÍ KOKCIDIOSTATIK... 51 2.3.2 CÍLENÁ KONTROLA VÝSKYTU ZAKÁZANÝCH STIMULÁTORŮ NEBO INHIBITORŮ RŮSTU... 51 2.3.3 CÍLENÁ KONTROLA OBSAHU MĚDI A ZINKU PRO PRASATA... 52 2.3.4 CÍLENÁ KONTROLA DODRŢOVÁNÍ DALŠÍCH LIMITŮ DOPLŇKOVÝCH LÁTEK... 52 2.3.5 CÍLENÁ KONTROLA KONTAMINACE KRMIV LÉČIVY... 53 2.3.6 CÍLENÁ KONTROLA PARAMETRŮ GLYCEROLU, POUŢÍVANÉHO JAKO KRMNÁ SUROVINA... 53 2.4 SLEDOVÁNÍ DALŠÍCH BEZPEČNOSTNÍCH UKAZATELŦ... 54 2.4.1 CÍLENÁ KONTROLA PESTICIDŮ... 54 2.4.2 CÍLENÁ KONTROLA PŘÍTOMNOSTI NEPOVOLENÝCH GENETICKÝCH MODIFIKACÍ V KRMIVECH A OZNAČOVÁNÍ POVOLENÝCH GMO... 54 2.4.3 CÍLENÁ KONTROLA KRMIV NA PŘÍTOMNOST MELAMINU... 55 2.4.4 KONTROLA MALOOBCHODNÍCH PRODEJEN... 55 2.5 ZÁVĚR... 55

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy 1.1 ÚVOD Přehled prací prováděných Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, Odborem bezpečnosti krmiv a půdy ve spolupráci s Odborem zemědělské inspekce, v roce 21 v oblasti kontroly a monitoringu cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy: 1) Bazální monitoring zemědělských pŧd odběry vzorků půd a vyhodnocení obsahů organických polutantů na vybraných pozorovacích ploch, odběry a analýzy vzorků rostlin v subsystému kontaminovaných ploch a na referenčních plochách v základním subsystému, odběry vzorků půd a vyhodnocení mikrobiologických parametrů na vybraných pozorovacích plochách. 2) Monitoring vstupŧ do pŧdy Monitoring kvality kalů a kvality půdy a rostlin po aplikaci kalů ČOV odběry vzorků kalů s přednostním výběrem ČOV, jejichţ kaly jsou vyuţity v zemědělství, odběry vzorků půd na pozemcích s aplikací kalů, analýzy vzorků půd na obsahy rizikových prvků a u vybraných vzorků na obsahy organických polutantů, odběry a analýzy vzorků rostlin na pozemcích po aplikaci kalů. Monitoring rybničních a říčních sedimentů odběry vzorků sedimentů (sledování výţivových charakteristik, obsahu rizikových prvků, organických polutantů). Aktivní biomonitoring sledování imisní zátěţe rizikovými prvky a PAH, prostřednictvím standardně předpěstovaných kultur jílku mnohokvětého a borovice černé. Monitoring atmosférické depozice od října 25 je monitoring atmosférické depozice pozastaven a převeden na tzv. přerušovaný cyklus sledování. 3) Registr kontaminovaných ploch zahušťování odběrů na územích se zjištěnými nadlimitními obsahy sledovaných rizikových prvků, zahušťování odběrů na územích s dosud neprovedenými analýzami (extrakce lučavkou královskou) odběry vzorků půd u ekologicky hospodařících zemědělců, spolupráce se zemědělskými podniky, obecními a krajskými úřady doplňování databáze registru. 4) Kontrola hnojiv kontrolní činnost vyplývající ze zákona č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zpráva hodnotí výsledky za rok 21, navazuje na výsledky z minulých let a pokud je to moţné, hodnotí téţ vývoj sledovaných parametrů. 3

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy 1.2 CÍLE Cíle kontroly a monitoringu rizikových prvků a rizikových látek jsou formulovány v souladu s poţadavky MZe a MŢP tak, aby výsledky slouţily především jako podpora pro rozhodování na všech úrovních státní správy a při přípravě návrhů a novely legislativních předpisů. Současně jsou výsledky všech oblastí sledování vyuţívány jako zdroje dat pro vědeckovýzkumné projekty. Bazální monitoring pŧd a) Pro orgány státní správy poskytuje informace o stavu a vývoji vlastností půd. Tyto informace slouţí především jako soubor referenčních hodnot pro posuzování výsledků dalších šetření. Data jsou porovnávána s výsledky programu AZZP. b) Na úrovni ÚKZÚZ, MZe a MŢP je systém monitoringu navázán na zahraniční systémy monitoringů, slouţí k prezentaci výsledků na mezinárodní úrovni a spolupráci se zahraničními odborníky (vazba zejména na Německo, Slovensko, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko). c) Výsledky jsou vyhodnocovány za účelem hodnocení a validace analytických metod. d) Výsledky jsou vyhodnocovány za účelem poskytování materiálů pro ročenky a statistické přehledy. Monitoring vstupŧ do pŧdy a) Monitoring kvality kalů a kvality půdy a rostlin po aplikaci kalů ČOV Výsledky inventarizace obsahů rizikových prvků a rizikových látek v kalech ČOV většího významu v celostátním měřítku jsou vyuţívány pro odpadové hospodářství na úrovni krajů a obcí. V návaznosti na programy monitoringu půd a atmosférické depozice je prováděno bilancování látek a hodnocení vstupů rizikových látek do půdy i prostřednictvím aplikace kalů ČOV. V návaznosti na registr kontaminovaných ploch byla v roce 1997 zahájena postupná tvorba databáze pozemků s aplikací kalů ČOV. Tato databáze bude slouţit k hodnocení rizik na konkrétních pozemcích, kde byly kaly aplikovány. V roce 23 byla zahájena postupná tvorba databáze rostlin pěstovaných na pozemcích s aplikací kalů. Také tato databáze bude slouţit k hodnocení rizik na konkrétních pozemcích, kde byly kaly aplikovány. Výsledky inventarizace jsou vyuţívány pro přípravu legislativních předpisů. b) Monitoring rybničních a říčních sedimentů Ústav provádí testování sedimentů s ohledem na další způsoby nakládání s vytěţenými sedimenty, především s ohledem na jejich pouţití v zemědělských ekosystémech. Databáze získaných analytických dat slouţí jako zdroj informací pro orgány státní správy. Výsledky šetření byly pouţity při tvorbě legislativních opatření. c) Aktivní biomonitoring Metoda slouţí ke zjištění aktuální depoziční zátěţe krajiny a především zemědělských plodin vybranými prvky a/nebo látkami. ÚKZÚZ zjišťuje prostřednictvím této metody na vybraných stanovištích pozaďové hodnoty vybraných anorganických a organických polutantů. 4

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy d) Monitoring atmosférické depozice Výsledky poskytují informace pro bilancování látek v agroekosystémech: hodnocení imisí z hlediska vstupů rizikových prvků do půdy, vytvoření národní sítě a poskytování referenčních hodnot. V návaznosti na monitoring půd lze hodnotit vliv imisí na zemědělskou produkci. Funkční systém poskytuje podklady pro odvozování emisních limitů a kritických zátěţí půd. Prvotní data byla poskytována k dalšímu vyuţití Zemědělské vodohospodářské správě a Českému hydrometeorologickému ústavu. V současné době je tento program pozastaven. Registr kontaminovaných ploch a) Výsledky registru tvoří celoplošnou databázi charakterizující stav kontaminace zemědělských půd rizikovými prvky. b) Na úrovni MZe a MŢP slouţí výsledky jako podkladové materiály k přípravě legislativních opatření. c) Po předání databází registru krajským úřadům, obcím s rozšířenou působností, referátům ţivotního prostředí, je umoţněno vyuţití výsledků pro správní činnost s vyuţitím aplikace do GIS. Kontrola hnojiv V rámci procesu registrace hnojiv a následné kontroly jsou zjišťovány obsahy rizikových prvků v hnojivech jako nutný podklad pro vlastní registraci nebo pro případné staţení výrobku z oběhu. 5

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy 1.3 METODIKA PRACÍ Terénní, analytické a vyhodnocovací práce byly prováděny v souladu s platnými metodikami vypracovanými pro jednotlivé úkoly a s poţadavky MZe, Odboru bezpečnosti potravin (metodické postupy OBKP; Zbíral, J. a kol., 1997 24: Analýza půd I III jednotné pracovní postupy). Současně byly uplatněny národní nebo mezinárodní normy odběrů vzorků a analytických prací. Terénní a vyhodnocovací práce byly zabezpečovány pracovníky Odboru bezpečnosti krmiv a půdy a Odboru zemědělské inspekce, analytické práce Národní referenční laboratoří. Vlastní laboratorní analýzy byly prováděny v regionálních laboratořích v Plané nad Luţnicí, Plzni, Brně a Opavě. Všechny laboratoře jsou zapojeny do vnitřního systému řízení jakosti, organizovaného Národní referenční laboratoří a všechny jsou akreditovány ČIA. Laboratoře se pravidelně účastní mezilaboratorních porovnávacích zkoušek na národní i mezinárodní úrovni. 6

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy 1.4 VÝSLEDKY 1.4.1 Bazální monitoring půd 1.4.1.1 Obsahy PCB v půdě Polychlorované bifenyly (PCB) jsou skupinou organických sloučenin skládajících se z bifenylu (C 12 H 1 ) a různého počtu připojených atomů chlóru. Důvodem pro jejich produkci byla mimořádná chemická stálost (nehořlavost) a výborné elektroizolační schopnosti. Spolu s jejich toxicitou představuje právě jejich chemická stálost zásadní problém, neboť jejich biodegradace probíhá v přírodě jen velmi pomalu a za specifických podmínek. Výsledky stanovení PCB v půdních vzorcích Bazálního monitoringu půd a pěti vybraných lokalit v chráněných územích (CHÚ) v roce 21 uvádí příloha 1 a 2. V příloze 1 jsou ke kaţdé pozorovací ploše uvedeny hodnoty jednotlivých kongenerů PCB i celková suma 7 vybraných kongenerů (pro ornici i podorničí). V příloze 2 jsou graficky znázorněny obsahy PCB na všech pozorovacích plochách. Základní statistické charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce 1, hodnoty jsou uváděny zvlášť pro ornou půdu, trvalé travní porosty (TTP) a chráněná území. Grafické vyjádření obsahů PCB (medián) v jednotlivých kulturách uvádí příloha 3. Medián sumy 7 kongenerů v orných půdách se v období 2 21 pohybuje v rozmezí 1,75 6,4 µg.kg -1 () suš. (nejvyšší hodnoty bylo dosaţeno v roce 24). Medián z roku 21 činí 2,6 µg.kg -1. Hodnoty v podorničí jsou mírně niţší a kopírují obsahy v ornici, kolísají v rozsahu 1,75 5,5 µg.kg -1 (v roce 21 činí medián 1,75 µg.kg -1 ). Mediány obsahů sumy 7 kongenerů PCB v půdách TTP a v CHÚ vykazují stejný rozsah a průběh jako orné půdy. Ve vzorcích půd z TTP lze pozorovat mírně vyšší hodnoty mediánů neţ v orných půdách. Z přílohy 3 je patrný shodný průběh mediánů sumy PCB v letech 2 21 v orných půdách, trvalých travních porostech i chráněných územích, a to jak v orničním/svrchním tak v podorničním/spodním horizontu půdy. V některých letech (22, 25) bylo dokonce nejvyšších hodnot dosaţeno v souboru ploch z chráněných území. Vzhledem k tomu, ţe PCB náleţí do skupiny polutantů charakteristických dálkovým transportem, je významnou lokalitou v BMP CHÚ Studniční hora (KRNAP), která se díky své nadmořské výšce významně podílí na vysokých hodnotách průměrů pozorovacích ploch v chráněných územích (vyčesávací efekt). O podobném průběhu statistických parametrů ve sledovaných kulturách nelze hovořit v případě maximálních hodnot. Při pohledu na přílohu 4 jsou patrná výrazně vyšší maxima u orné půdy v porovnání s TTP a CHÚ. Jako limitní hodnotu pro obsah PCB v půdě uvádí vyhláška č. 13/1994 Sb. 1 µg.kg -1. Tato vyhláška však jiţ neuvádí, na jaké kongenery se limit vztahuje. Limitní hodnotu překročilo (pro sumu 7 kongenerů) v roce 21 celkem 8 vzorků orné půdy (4 vzorky ornice a 4 vzorky podorničí) z pěti pozorovacích ploch (tabulka 2). U TTP a CHÚ nebyla v roce 21 limitní hodnota překročena. Navrhovaná limitní hodnota 2 µg.kg -1 byla překročena v roce 21 v šesti vzorcích ze čtyř monitorovacích ploch. 7

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Tab. 1 Mediány, aritmetické průměry a maxima obsahů sumy 7 kongenerů PCB v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) orných půd, trvalých travních porostů a chráněných území za období 2 21 ( g.kg -1 suš.) Orná pŧda (µg.kgˉ¹) ornice 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 medián 1,75 2, 2,15 3,5 6,4 3,58 3,6 1,75 2,3 2,2 2,6 prŧměr 7,29 5,43 6,29 6,19 8,77 5,51 6,66 5,11 5,16 6,8 5,71 max. 84,3 42,1 62,9 47,3 48,85 44,7 62,81 55,74 59,17 98,9 44,62 podorničí 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 medián 1,75 1,75 1,75 3,5 5,5 3, 2,74 1,75 1,75 1,75 1,75 prŧměr 3,54 3,41 4,5 5,25 8,1 5,92 5,75 3,5 4,86 4,3 5,45 max. 29,2 32,9 47,3 31,5 72,3 49,9 55,94 33,26 47,45 42,21 35,71 Trvalé travní porosty (µg.kgˉ¹) svrchní horizont 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 medián 1,75 2,85 2,65 3,5 6,5 3,6 3,53 2,4 2,11 3,7 2,63 prŧměr 2,27 3,11 2,95 4,32 6,29 4,29 6,76 3,6 4,79 3,57 3,98 max. 4,1 4,9 4,5 7, 9,35 8,65 17,8 6,39 14,93 4,74 8,82 spodní horizont 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 medián 1,75 2,1 1,75 3,5 5,7 2,35 2,29 2,83 2,7 3,42 2,67 prŧměr 2,6 2,2 2,59 4,36 5,31 4,53 2,97 4,68 3,47 4,6 3,94 max. 3,4 2,3 5,35 6,2 7,6 13,3 5,75 1, 7,24 1,68 8,49 Chráněná území (µg.kgˉ¹) svrchní horizont 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 medián 1,5 1,5 4,5 3,5 6,5 4,8 3,35 1,75 1,75 2,4 1,75 prŧměr 1,68 2, 4,42 4,86 7,38 6,78 4,69 1,75 3,13 3,53 2,68 max. 2,7 2,9 7,7 1,3 11, 16,6 1,6 1,75 8,64 9,2 6, spodní horizont 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 medián 1,5 3,5 5,9 2,35 2,14 1,75 1,75 7,75 1,75 prŧměr 1,5 3,98 6,3 2,47 2,4 1,75 1,75 3,8 1,79 max. 1,5 5,9 7,4 4, 3,78 1,75 1,75 8,42 2,1 Tab. 2 Počty vzorků překračujících stanovené limitní hodnoty (LH v µg.kg -1 ) orná půda 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P O P Vyhl. č. 13/1994 Sb. Návrh vyhlášky 4 2 3 2 5 2 4 2 3 2 2 3 6 3 4 5 2 3 3 2 2 4 2 4 4 4 2 2 2 1 3 2 2 1 3 2 2 1 3 2 1 1 2 2 2 1 2 1 2 2 3 3 8

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Průběh obsahů PCB na plochách, na kterých došlo ve sledovaném období (1998 21) k překročení platné limitní hodnoty, je graficky znázorněn v příloze 5 (suma 6 kongenerů pro léta 1998 a 1999, od roku 2 suma 7 kongenerů). Podle grafů v příloze 5 je moţné rozdělit pozorovací plochy do pěti skupin v závislosti na intenzitě kontaminace: a) plochy s trvalým obsahem sumy PCB < 1, b) plochy chráněných území, c) plochy, na nichţ došlo k jednorázovému překročení limitní hodnoty, d) plochy charakteristické trvalým, mírným překračováním limitní hodnoty a e) plochy charakteristické trvalým, vysokým překračováním limitní hodnoty. Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů PCB v těchto skupinách je uvedeno v příloze 6 a tabulce 3. Tab. 3 Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů v sumě PCB (ornice / svrchní horizont) Kongenery PCB 28 52 11 118 138 153 18 podlimitní plochy 12,2 12,2 12,2 12,2 12,2 27, 12,2 chráněná území 11,9 11,9 11,9 11,9 11,9 28,6 11,9 jednorázové překročení limitní hodnoty 6,46 6,46 6,46 6,46 21,2 3,7 22,2 trvalé, mírné překračování limitní hodnoty 2,29 2,29 11, 2,29 22,5 32,9 26,8 tvalé, vysoké překračování limitní hodnoty 1,37,54 2,35 1,25 25,8 26,7 41,9 Pro většinu ploch platí, ţe suma 7 kongenerů je tvořena převáţně kongenery 138, 153 a 18, tzv. výšechlorovanými PCB, které podléhají biodegradaci v půdě pomaleji neţ ostatní stanovované kongenery. Především u pozorovacích ploch 745 a 792 je poměr obsahů mezi níţe- a výšechlorovanými PCB vysoký. Závěry V roce 21 byly PCB stanoveny na 33 plochách s ornou půdou, 6 plochách s TTP, na 1 chmelnici a v 5 vzorcích nenarušených půd CHÚ. Rozsah mediánů obsahů sumy 7 kongenerů PCB (28, 52, 11, 118, 138, 153, 18) v letech 2 21 se pohybuje v ornici orných půd mezi 1,8 6,4 µg.kgˉ¹ suš., nejvyšší hodnota byla zjištěna v roce 24. Od tohoto roku je patrný pokles hodnot mediánu jak v ornici, tak podorničí. Mediány podorničí kopírují hodnoty ornice a jsou mírně niţší, kolísají v rozsahu 1,75 5,5 µg.kgˉ¹ suš. I v podorničí byla zjištěna nejvyšší hodnota v roce 24. Mediány obsahů 7 kongenerů PCB v půdách trvalých travních porostů a v chráněných územích vykazují stejný rozsah a velmi podobný průběh jako u orné půdy. Limitní hodnota přípustného znečištění polychlorovanými bifenyly 1 µg.kgˉ¹ suš., stanovená vyhláškou č. 13/1994 Sb., byla v roce 21 překročena celkem osmkrát, a to na 5 pozorovacích plochách orných půd (391KO, 73BO, 745BO, 791KO, 792KO). Podle intenzity kontaminace je moţné rozdělit pozorovací plochy na: a) plochy s trvalým obsahem sumy PCB < 1 µg.kg -1, b) plochy chráněných území, c) plochy, na nichţ došlo k jednorázovému překročení limitní hodnoty, d) plochy charakteristické trvalým, mírným překračováním limitní hodnoty a e) plochy charakteristické trvalým, vysokým překračováním limitní hodnoty. Výrazný pokles obsahů PCB v půdě nelze očekávat z důvodu vysokého poměrného zastoupení výšechlorovaných (a tudíţ odolnějších) PCB. 9

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy 1.4.1.2 Obsahy PAH v půdě Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jsou chemické sloučeniny sloţené z uhlovodíkových cyklů (aromatických) bez heterogenních atomů nebo substituentů. Vyskytují se ve vyšší míře následkem lidské činnosti - především nedokonalého spalování uhlíkatých paliv. V závislosti na struktuře mají některé z nich karcinogenní účinky. Vázané na pevné částice se snadno pohybují vzduchem, v půdě jsou nejčastěji vázané na organickou hmotu. Nejdůleţitějším procesem jejich odbourávání z půdního prostředí je biodegradace. V menší míře se uplatňuje vymývání do podzemních vod a odpar do půdního vzduchu. V roce 21 byly obsahy 16 individuálních PAH stanoveny na 4 vybraných pozorovacích plochách BMP a 5 lokalitách v chráněných územích (viz příloha 7). Součástí přílohy je také vypočtená suma všech stanovovaných PAH (suma 16 PAH), suma 7 PAH uvedených ve vyhlášce č. 13/1994 Sb. a suma 12 PAH podle návrhu vyhlášky. Graficky jsou obsahy sumy 16 PAH na všech plochách BMP i v CHÚ vyjádřeny v příloze 8. Základní statistické charakteristiky jednotlivých PAH za čtrnáct let sledování (1997 21) jsou uvedeny v příloze 9, základní statistické charakteristiky sumy 16 PAH v tabulce 4. Rozsah mediánů v ornici činí 51 967 μg.kg -1, klesající trend byl hodnotou 737 μg.kg -1 z roku 29 zastaven. V roce 21 byla vypočtena hodnota mediánu 652 μg.kg -1. Hodnoty mediánů v podorničí jsou niţší a pohybují se v rozmezí 246 59 μg.kg -1. Ve svrchním horizontu TTP kolísají hodnoty mediánů mezi 594 132 μg.kg -1 (nejniţší v roce 29, 713 μg.kg -1 v roce 21) a ve svrchním horizontu CHÚ 134 33 μg.kg -1 (setrvalý stav). Obsahy ve svrchních horizontech jsou niţší neţ v horizontech spodních, plochy s TTP vykazují v obou horizontech vyšší hodnoty neţ plochy s ornou půdou a chráněná území (příloha 1). V souboru ploch s ornou půdou kolísaly hodnoty pro sumu 16 PAH v roce 21 v rozmezí 117 671 μg.kg -1 v ornici a 5,3 4378 μg.kg -1 v podorničí. Hodnotu přípustného znečištění 1, mg.kg -1 stanovenou vyhláškou č. 13/1994 Sb. pro polycyklické aromatické uhlovodíky celkem (suma 7 PAH) překročily v roce 21 vzorky ze čtyř pozorovacích ploch orných půd, z toho 2 vzorky pocházejí ze základního subsystému a 2 ze subsystému kontaminovaných ploch. Limitní hodnotu překročila také 1 plocha TTP. Počty vzorků překračující limity stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb. a limity uvedené v návrhu vyhlášky, jak pro jednotlivé PAH, tak i pro jejich sumu jsou uvedeny v tabulkách 5 a 6. V případě svrchních horizontů půd v chráněných územích jsou hodnoty sumy 16 PAH niţší neţ na zemědělských půdách. Vyšší obsahy na lokalitě Studniční hora v Krkonoších jsou pravděpodobně způsobovány vyčesávacím efektem a tzv. podoblačným vymýváním (155 m n.m., průměrný roční úhrn sráţek 125 mm). Jednoznačná závislost obsahů PAH na nadmořské výšce stanoviště však nebyla prokázána. Příloha 11 graficky zobrazuje sumu 15 PAH na plochách v CHÚ. V rámci sumy 16 PAH jsou nejvíce zastoupeny fluoranthene (18,8 % z celkové sumy 16 PAH) a pyrene (15,2 %), následují chrysene (9,5 %) a phenanthrene (9,1 %). 1

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Tab. 4 Základní statistické charakteristiky sumy 15 PAH (16 PAH od roku 25) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) orných půd, TTP a CHÚ; srovnání let 1997 21 (µg.kgˉ¹ suš., v letech 1997 25 µg.kgˉ¹ suchého vzorku) Orná pŧda - ornice 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Arit. prŧm. 871 856 937 1265 854 1251 1285 944 84 911 748 724 149 961 medián 66 626 533 71 691 75 967 778 63 675 547 51 737 652 minimum 164 6,3 11 165 152 129 159 135 113 69,2 117 77,1 188 117 maximum 4246 5884 9489 6828 2427 7819 7583 5167 3419 2658 2189 39 45 671 počet 3 33 34 36 34 34 34 35 35 34 34 34 34 33 Orná pŧda - podorničí 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Arit. prŧm. 374 485 665 615 561 661 746 559 515 7 671 383 52 639 medián 271 348 264 255 341 341 449 45 281 59 36 37 272 246 minimum 61,8 17 96,3 19 13 91,2 135 97,7 68,7 57,8 73,1 84,4 72,7 5,3 maximum 981 2286 781 4372 48 6153 446 251 446 3486 3454 1629 329 4378 počet 22 33 34 36 34 34 34 35 35 34 34 34 34 33 TTP - svrchní horizont 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Arit. prŧm. 1968 758 828 97 98 1291 122 148 961 99 841 111 699 952 medián 811 656 734 1113 96 976 1235 132 113 1175 847 117 594 713 minimum 811 183 216 187 23 164 26 648 531 282 261 275 35 397 maximum 685 1255 1614 161 1826 3187 1382 2378 1289 1311 147 2524 1124 215 počet 4 5 5 5 5 5 5 4 4 5 5 5 5 6 TTP spodní hotizont 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Arit. prŧm. 836 612 774 94 675 716 91 1362 641 746 874 1236 651 785 medián 83 247 835 943 712 596 986 186 545 627 789 82 418 78 minimum 49 167 198 176 281 178 183 82 349 94,4 252 278 244 313 maximum 1194 161 1571 1654 1278 121 1538 2474 1125 1394 295 3662 1181 1224 počet 4 5 5 5 5 5 5 4 4 5 6 5 5 6 CHÚ - svrchní horizont 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Arit. prŧm. 226 4 515 472 646 547 365 42 439 675 13 583 564 565 medián 193 21 235 248 229 33 162 134 15 229 129 172 215 257 minimum 72,6 116 19 169 15 252 119 84,1 11 93,6 83,9 17 169 162 maximum 59 1173 161 124 229 1245 124 1597 1483 2168 18 232 1851 1897 počet 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 CHÚ - spodní horizont 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Arit. prŧm. 66,8 14 428 132-119 123 118 93,2 261 9,4 142 132 12 medián 6,5 16 134 123-116 84,9 73,7 83,2 111 76,2 137 124 58,4 minimum 4,7 83,3 96,3 13-24,8 62,6 68,3 52,1 61,4 49,9 56,5 74,2 46,3 maximum 112 123 1587 161-77,6 33 296 162 917 163 241 25 369 počet 5 5 5 5-3 5 5 5 5 6 5 5 5 11

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Tab. 5 Seznam PAH se stanovenými limity dle vyhlášky č. 13/1994 Sb. Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách na pozorovacích plochách BMP za celou dobu sledování porovnání s platnými limitními hodnotami vyhlášky č. 13/1994 Sb. (hodnoty přípustného znečištění v mg.kg -1 ) Zkr. PAH Limit 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Naphtalene NAP,1 1 Fluoranthene FLT,1 17 19 13 2 21 2 22 21 23 2 15 17 21 2 Benzo[a]anthracene BaA 1, Anthracene ANT,1 16 11 1 21 18 23 27 18 22 17 13 13 29 25 Benzo[a]pyrene BaP,1 3 6 8 1 8 11 13 1 5 8 5 4 8 4 Chrysene CHR,1 2 3 31 36 32 32 33 33 39 33 33 32 4 32 Phenanthrene PHE,1 5 7 5 6 8 11 12 9 6 6 6 5 1 6 SUMA 7 PAH 1, 4 3 2 5 5 8 6 4 4 6 3 5 6 4 Tab. 6 Seznam PAH se stanovenými limity dle návrhu vyhlášky Počty překročení limitních hodnot obsahů PAH v orných půdách na pozorovacích plochách BMP za celou dobu sledování porovnání s navrhovanými limitními hodnotami (preventivní hodnoty v g.kg -1, ) Zkr. PAH Limit 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Naphtalene NAP 5 1 1 1 Fluoranthene FLT 3 2 3 2 6 5 8 6 4 4 6 5 5 8 4 Pyrene PYR 2 3 5 5 8 9 11 13 9 6 8 7 6 1 4 Benzo[b]fluoranthene BbF 1 4 12 7 13 9 11 1 8 7 8 6 3 7 4 Benzo[a]anthracene BaA 1 3 5 6 8 7 1 6 8 5 8 5 5 7 4 Anthracene ANT 5 3 2 1 6 7 12 1 5 3 3 8 5 Indeno[1,2,3- cd]pyrene IPY 1 2 5 4 9 5 7 7 5 4 5 4 4 7 3 Benzo[a]pyrene BaP 1 3 6 8 1 8 11 13 1 5 8 5 4 8 4 Benzo[k]fluoranthene BkF 5 3 7 8 11 9 11 13 8 9 8 5 5 9 7 Benzo[g,h,i]perylene BPE 5 11 13 17 17 18 17 2 16 9 15 13 9 15 14 Chrysene CHR 1 3 6 9 9 8 11 13 8 7 8 8 8 12 6 Phenanthrene PHE 15 3 3 2 5 3 7 8 4 6 4 1 4 7 3 SUMA 12 PAH 1 5 8 8 12 12 13 15 9 6 11 9 8 11 7 Závěry V roce 21 byly PAH stanoveny na 34 plochách s ornou půdou, 5 plochách s TTP, na 1 chmelnici a v 5 vzorcích nenarušených půd CHÚ. Mediány sumy 16 PAH se za dobu sledování 1997 21 pohybují v ornici orných půd v rozmezí 51 967 μg.kg -1 (klesající trend byl hodnotou 737 μg.kg -1 z roku 29 zastaven), ve svrchním horizontu TTP mezi 594 132 μg.kg -1 (nejniţší v roce 29) a ve svrchním horizontu CHÚ 134 33 μg.kg -1 (setrvalý stav). Obsahy zjištěné ve svrchních horizontech jsou vyšší neţ v horizontech niţších. Obsahy sumy PAH lze podle výše nálezů seřadit TTP > orná půda > CHÚ. 12

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Hodnota přípustného znečištění 1, mg.kg -1 stanovená vyhláškou č. 13/1994 Sb. pro polycyklické aromatické uhlovodíky celkem (suma 7 PAH) byla překročena v roce 21 na čtyřech plochách orných půd, z toho 2 plochy pocházely ze základního subsystému a 2 ze subsystému kontaminovaných ploch. V 1 případě došlo k překročení limitu na ploše TTP. Uhlovodíky s nejvyššími nálezy jsou dlouhodobě fluoranthene a pyrene látky toxikologicky rizikové, nekarcinogenní. 1.4.1.3 Obsahy persistentních chlorovaných pesticidů (OCP) v půdě Do skupiny organochlorových pesticidů patří HCH (hexachlorcyklohexan), HCB (hexachlorbenzen) a DDT (dichlor difenyl trichloretan) a produkty jeho rozpadu DDE a DDD. Masivní aplikace OCP v první polovině 2. století stála u úspěšného vymýcení chorob přenášených bodavým hmyzem (malárie, tyfus) v Evropě a Severní Americe. Jejich průkazná toxicita a vysoce pravděpodobná karcinogenita u člověka, jejich chemická odolnost a hromadění v tělech vyšších organismů stojících na vrcholu potravního řetězce vedly v druhé polovině 2. století k téměř celosvětovému zákazu jejich pouţívání. Po dobu čtyř let (1994 1997) byly obsahy organochlorových pesticidů na našem území sledovány na proměnlivém souboru pozorovacích ploch. V letech 1998 a 1999 nebyly tyto látky v půdě vůbec stanovovány. Od roku 2 se provádí sledování na stálém souboru pozorovacích ploch (4 pozorovacích ploch na zemědělské půdě a 5 pozorovacích ploch v chráněných územích). Výsledky stanovení za rok 21 jsou pro všechny pozorovací plochy uvedeny v příloze 12. Grafické znázornění obsahů jednotlivých pesticidů lze nalézt v přílohách 13 16, s výjimkou HCH, jehoţ hodnoty jsou ve většině případů niţší neţ mez stanovitelnosti (,5 μg.kg -1 ). Popisnou statistiku výsledků za jedenáct let sledování uvádí tabulky 7, 8 a 9. Průběh mediánů v jednotlivých kulturách zobrazuje příloha 17. 13

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Tab. 7 Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP v ornici a podorničí orných půd za období 2 21 (µg.kg -1 sušiny) orná pŧda OCP rok ornice podorničí prŧměr medián min. max. prŧměr medián min. max. počet 2 2,25 1,8 <.5 9,9 1,9 <.5 <.5 17,5 35 21 4,22 3,1,6 16,6 2,35 1,55 <.5 12,8 34 22 7,33 5,45,8 34, 5,55 4,5 <.5 31,6 34 23 5,61 4,9,9 16,6 4,85 4,35,8 13,6 34 24 4,48 3,7 1,4 1,9 4,3 3,2 <.5 18, 34 HCB 25 4,2 3,35 <.5 14, 3,25 2,45 <.5 16,1 34 26 5,94 3,53 <.5 52,1 3,74 2,74 <.5 17,1 34 27 4,52 3,26,65 18,3 3,28 2,26 <.5 15,3 34 28 4,38 3,16,89 19,7 3,5 2,42 <.5 19,5 34 29 4,2 2,91,6 19,7 3,31 2,2 <.5 12,8 34 21 3,9 3,15 <.5 13,8 3,5 2,22 <.5 17,4 33 2 31,19 6,4 1, 397,7 17,39 3,5 1, 281,1 35 21 45,74 11,25 3,5 599,8 23,16 5,3 1, 22,6 34 22 25,31 14,2 2,2 143,2 25,24 8,4 1,6 36,4 34 23 32,46 11,1 3,1 332,8 27,18 7,3 1,8 319,2 34 24 23,21 9,45 1,25 24,6 18,93 7,15,5 158,7 34 DDE 25 3,54 8,6 2,35 266,8 21,63 4,8,5 167,1 34 26 28,5 9,51 1,56 28,25 25,55 7,95,5 278,25 34 27 23,43 8,54 1,42 194,49 14,97 4,22,5 86,24 34 28 25,25 7,65 1,92 229,25 15,95 4,35,87 115,25 34 29 25,34 11,32 1,7 239,75 17,48 5,52,5 157,18 34 21 26,49 1,25 1,28 295,25 14,43 3,64,5 137,13 33 2 6,77 1,5 1, 59, 4,17 1,5 1, 34, 35 21 5,93 1,8 1, 52,1 3,79 1, 1, 35,1 34 22 5,19 2,3 1, 68,3 3,86 1,8 1, 29,5 34 23 4,89 2,1 1, 3,4 3,82 1,35 1, 25, 34 24 3,21 1,1,5 29,7 3,5,95,5 31, 34 DDD 25 3,66 1,3,5 3, 2,81 1,,5 2,8 34 26 3,57,89,5 64,1 3,15,5,5 58,9 34 27 3,22 1,11,5 54,1 2,16,5,5 35,13 34 28 2,38,5,5 44,4 1,64,5,5 27,18 34 29 2,38,5,5 41,36 2,,5,5 28,61 34 21 2,8,5,5 24,73 1,6,5,5 22,36 33 2 134,74 67, 1, 889, 76,77 48, 1, 533, 35 21 57,37 14,5 1,9 516,4 31,14 7,5 1, 392,3 34 22 28,61 13,7 1, 158,8 27,31 9, 1, 365,8 34 23 4,11 19,5 1,8 394,8 29,39 8,85 1, 387,2 34 24 25,67 11,9,5 21,2 2,78 9,5,5 147,8 34 DDT 25 34,31 12,9 1,25 325,7 25,16 6,4,5 142, 34 26 34,66 12,77,97 367,1 31,8 8,32,5 422,5 34 27 27,8 13,61,88 255, 19,15 4,91,5 126,4 34 28 67,7 9,9 1,39 23,2 18,19 8,44,5 142, 34 29 27,22 12,44 1,6 287, 21,54 7,18,5 27,8 34 21 33,42 12,24 1,22 412,6 19,44 5,18,5 15,3 33 U hodnot pod mezí stanovitelnosti (LOQ =,5 µg.kg -1 ) je započítána polovina této hodnoty. 14

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Tab. 8 HCB DDE DDD DDT Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP ve svrchním a spodním horizontu trvalých travních porostů za období 2 21 (µg.kg -1 sušiny) trvalý travní porost OCP rok svrchní vrstva spodní vrstva prŧměr medián min. max. prŧměr medián min. max. 2 3,1 1,4 <.5 1,6 3,82 1,2 <.5 14,3 5 21 5,63 1,8 <.5 19, 2,46 1,6 <.5 5,2 5 22 6,82 3,9,7 19,3 6,52 2,,5 26,2 5 23 6,46 2,9 1,2 21,1 6, 2,1,9 22,7 5 24 5,82 2,7,7 2,1 3,53 2,7 <.5 9,3 5 25 4,95 2,3 <.5 15, 4,34 1,5 <.5 16,8 5 26 4,5 2,5 <.5 13,7 5,23 3, <.5 17,6 5 27 6,2 2,7,56 2, 6,98 2,8 <.5 23,6 5 28 7,48 2,48,56 27,3 8,34 2,96 <.5 3,8 5 29 5,44 2,52,53 18,5 5,76 2,62 <.5 18,8 5 21 5,73 2,72 <.5 21,8 7,24 3,99 <.5 27, 6 2 24,96 5,1 1,8 16,3 24,98 4,1 1,5 111,5 5 21 36,14 8,6 4,3 148,8 12,64 3,6 2,2 47,7 5 22 32,52 8,8 1, 134,3 37,24 5,8 1, 17,6 5 23 36,4 9,7 2,8 151,4 36,92 5,3 1, 163,6 5 24 31,58 7,5 1,25 136,8 17,9 2,85 1,5 74,5 5 25 34,6 5,85 1,75 151,1 31,84 2,5,95 147,8 5 26 3,52 7,24 2,32 127,71 33,93 6, 1,77 152,25 5 27 29,39 5,72 2,79 124,25 32,8 7,7 3,13 136,95 5 28 4,6 6,31 2,46 18,45 43,42 6,86 1,83 195,25 5 29 6,66 4,9 2,13 16,25 6,8 3,7 1,65 14,5 5 21 5,3 4,87,88 11,35 5,6 4,79,5 11,85 6 2 5,5 1, 1, 23, 6,4 1, 1, 28, 5 21 6,42 1,6 1, 26,7 3,2 1, 1, 11,1 5 22 4,2 1, 1, 17, 5,5 1, 1, 23,5 5 23 6,24 1, 1, 27,2 7,86 1, 1, 35,3 5 24 5,5,5,5 25,5 2,72,5,5 11,6 5 25 6,28,85,5 28,5 6,48,5,5 3,4 5 26 2,82,5,5 12,1 4,1,5,5 18,4 5 27 3,2,5,5 13,15 6,9,5,5 21,37 5 28 5,52,5,5 25,62,5,5,5,5 5 29,58,5,5,93,72,5,5 1,63 5 21,79,5,5 1,99,83,5,5 2,47 6 2 126, 53, 18, 442, 142, 26, 1, 583, 5 21 68,44 19,6 9,6 28,8 19,4 5,3 2,2 73,9 5 22 67,38 4,3 1, 319,7 67,76 2,7 1, 331,4 5 23 7,38 6,2 2,6 326,6 59,58 7,4 1,5 277,5 5 24 37,19 4,15 1,5 17,4 25,6 4,9,95 18,6 5 25 46,1 7,9 2,45 22, 44,13 2,15 1,35 29,8 5 26 5,37 8,31 3,86 221,7 12,75 6,84 2,76 493,6 5 27 47,8 6,4 4,52 213,2 58,93 7,87 2,98 256,5 5 28 55,29 6,46 3,44 256,1 59,56 5,39 2,77 275,3 5 29 12,2 4,76 3,32 39,35 11,56 5,83 2,64 35,83 5 21 7,61 5,2 1,56 22,59 8,32 5,39 1,1 24,89 6 U hodnot pod mezí stanovitelnosti (LOQ =,5 µg.kg -1 ) je započítána polovina této hodnoty. počet 15

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Tab. 9 OCP HCB DDE DDD DDT rok Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP ve svrchním a spodním horizontu půd v chráněných územích za období 2 21 (µg.kg -1 sušiny) svrchní vrstva chráněná území spodní vrstva prŧměr medián min. max. prŧměr medián min. max. 2,48,25 <.5 1,4,4,25 <.5 1, 5 21,7,8 <.5 1,3 5 22 1,1 1,2 <.5 1,6,25,25 <.5,25 5 23 1,9 1,6 1,3 3,1 1,44 1,5,9 2, 5 24,88,6 <.5 1,9,25,25 <.5,25 5 25,66,6 <.5 1,3,25,25 <.5,25 5 26 1,2,87 <.5 2.54.,72,25 <.5 1,96 5 27 1,54,25 <.5 5,33,25,25 <.5,25 5 28 1,7,25 <.5 2,6,3,25 <.5,52 5 29,94,74 <.5 2,1,72,25 <.5 1,62 5 21 1,35,25 <.5 4,7,31,25 <.5,53 5 2 2,14 1,5 1, 4,6 1,14 1, 1, 1,7 5 21 7,1 2,2 1, 19,2 5 22 5,94 3,2 1,6 14,6 1,5 1,7 1, 1,8 5 23 5,84 2,2 1,6 2,7 2,72 1, 1, 8,6 5 24 2,31 1,55,95 5,95 1,11,85,5 2,56 5 25 6,52 1,45,5 21, 1,23 1,5,5 2,75 5 26 7,9 5,6 1,62 18, 2,42 1,21,5 8,37 5 27 5,65 1,9,5 22,9 1,8 1,2,5 1,98 5 28 6,14 1,49,5 25,4 1,23,83,5 2,82 5 29 4,12 1,98,86 12,4 1,22 1,27,5 2,11 5 21 4,98 2,55,79 16,9 1,13,5,5 3,18 5 2 3,6 1,5 1, 8,5 1, 1, 1, 1, 5 21 1,32 1, 1, 2,6 5 22 1,42 1, 1, 2,3 1, 1, 1, 1, 5 23 1,48 1, 1, 3,4 1, 1, 1, 1, 5 24,68,5,5 1,5,5,5,5,5 5 25 1,8,5,5 7,,5,5,5,5 5 26,81,5,5 2,5,5,5,5,5 5 27,85,5,5 2,27,5,5,5,5 5 28,95,5,5 2,74,5,5,5,5 5 29,5,5,5,5,5,5,5,5 5 21,61,5,5 1,3,5,5,5,5 5 2 29,2 1, 1, 84, 1, 1, 1, 1, 5 21 11,8 4,8 1, 29, 5 22 8,82 1,7 1, 36,5 1,23 1, 1, 1,7 5 23 14,2 1, 1, 65,4 4,48 1,5 1, 16,9 5 24 5,38 1,15,5 13,2 1,45,5,5 3,5 5 25 17,7 1,75,5 82,5 1,4,5,5 4,3 5 26 1,2 2,96 1,46 41,5 3,53,76,5 14,8 5 27 1,1 1,13,5 47,,98,5,5 2,3 5 28 13,9 1,37,77 64,9 1,24,86,5 3,4 5 29 14, 1,22,97 64,3 1,55,84,5 4,1 5 21 11,8 1,55,87 48,3 2,8,5,5 8, 5 počet U hodnot pod mezí stanovitelnosti (LOQ =,5 µg.kg -1 ) je započítána polovina této hodnoty. 16

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Obsahy HCH na plochách Bazálního monitoringu půd jsou dlouhodobě zanedbatelné. Limit stanovitelnosti (LOQ =,5 µg.kg -1 ) byl v roce 21 překročen pouze na 1 plochách (ve 13 vzorcích). Střední hodnota (medián) sumy 4 izomerů HCH v orných půdách, TTP i v půdách chráněných oblastí je 1, µg.kg -1, coţ platí jak pro ornici, tak pro podorničí. Na monitorované chmelnici byla v roce 21 naměřena zvýšená hodnota (suma 4 izomerů HCH) 12,5 µg.kg -1. Mediány obsahů HCB v ornici orných půd kolísají v rozmezí 1,8 5,5 µg.kg -1 (nejvyšší hodnota je z roku 22, pro rok 21 vypočten medián 3,15 µg.kg -1 ), v podorničí jsou hodnoty niţší, kopírují hodnoty v ornici a kolísají v rozmezí <,5 4,5 µg.kg -1. Rozsah mediánů obsahů HCB ve vzorcích trvalých travních porostů činí 1,4 3,9 µg.kg -1 ve svrchním horizontu (nejvyšší hodnota z roku 22) a 1,2 3,9 µg.kg -1 ve spodním horizontu (nejvyšší hodnota z roku 21), hodnoty mediánů jsou v průběhu let vyrovnané. Ve vzorcích z TTP jsou často měřeny vyšší obsahy HCB ve spodních horizontech. Od roku 24, kdy byla zavedena a akreditována metoda stanovení OCP jsou obsahy HCB v půdách vyrovnané. Mediány sumy DDT (suma o,p - a p,p - izomerů DDT) v ornici i podorničí orných půd jsou v průběhu let vyrovnané (s výjimkou roku 2, ve kterém byly zjištěny obsahy DDT více neţ dvojnásobné oproti následujícím rokům) a pohybují se kolem hodnoty 12 µg.kg -1, v podorničí jsou obsahy niţší neţ v ornici. Mediány obsahů sumy DDT ve vzorcích půd z trvalých travních porostů jsou v obou horizontech téměř shodné, zjištěné obsahy jsou niţší neţ v orných půdách. Mediány sumy DDE v orných půdách jsou v průběhu let vyrovnané, hodnoty v ornici jsou vyšší neţ v podorničí. Mediány sumy DDE ze vzorků půd trvalých travních porostů jsou ve svrchních horizontech jen mírně niţší neţ v ornicích orných půd; hodnoty ze svrchních a spodních horizontů jsou v posledních pěti letech téměř shodné. Mediány sumy DDD v orných půdách mají mírně klesající tendenci, rozdíly mezi orničním a podorničním horizontem jsou nevýrazné, v podorničí jsou hodnoty vyšší. Hodnoty zjištěné ve vzorcích půd trvalých travních porostů jsou niţší neţ půd orných; mediány v obou horizontech jsou shodné. Počty vzorků u nichţ došlo k překročení hodnoty přípustného znečištění podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a podle návrhu nových preventivních hodnot jsou uvedeny v tabulkách 1 a 11. V roce 21 byl překročen limit podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. pro DDT (resp. DDE a DDD) v 21 (resp.17 a 2) vzorcích ornice; 2 vzorky nevyhověly poţadavkům na obsah HCB. Poţadavkům vyhlášky č. 13/1994 Sb. na obsah organických chlorovaných pesticidů nevyhovělo celkem 21 ploch. Navrhovaná preventivní hodnota DDT byla překročena v 7 vzorcích ornice, hodnota DDE v 8 vzorcích ornice a 1 vzorek překračoval hodnoty pro DDD. Preventivní hodnoty byly překročeny celkem na 1 plochách. V případě TTP, platné i navrhované preventivní hodnoty přípustného znečištění byly překročeny na 1 monitorovací ploše. 17

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Tab. 1 Počty vzorků překračujících limitní hodnotu (LH v µg.kg -1 sušiny) organochlorových pesticidů podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a návrhu vyhlášky orná půda, ornice Vyhláška č. 13/1994 Sb. LH 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 HCB 1 3 6 3 3 3 4 2 3 1 2 DDT 1 32 2 2 19 17 22 2 18 17 22 21 DDE 1 13 19 19 18 17 15 16 14 14 19 17 DDD 1 5 5 2 4 2 2 3 2 1 2 2 HCH 1 z celkového počtu 35 34 34 34 34 34 34 34 34 34 33 Návrh vyhlášky LH 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 HCB 2 2 1 DDT 3 26 1 7 8 6 1 9 1 6 8 7 DDE 25 6 7 1 8 8 7 7 8 8 12 8 DDD 2 3 3 2 2 2 1 1 1 1 1 1 HCH 1 z celkového počtu 35 34 34 34 34 34 34 34 34 34 33 Tab. 11 Počty vzorků překračujících limitní hodnotu (LH v µg.kg -1 sušiny) organochlorových pesticidů podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a návrhu vyhlášky trvalé travní porosty Vyhláška č. 13/1994 Sb. LH 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 HCB 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 DDT 1 5 4 2 3 2 3 1 1 1 2 1 DDE 1 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 DDD 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 HCH 1 z celkového počtu 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 6 Návrh vyhlášky LH 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 HCB 2 1 1 1 1 DDT 3 3 2 2 2 2 2 1 1 1 1 DDE 25 1 2 2 2 2 2 1 1 1 DDD 2 1 1 1 1 1 1 HCH 1 z celkového počtu 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 6 Přílohy 18 a 19 uvádí vzájemný poměr DDT a jeho metabolitů na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) pro rok 21. Zastoupení jednotlivých látek skupiny DDT na celkové sumě DDT je znázorněno v grafu 1. Vzájemný poměr jednotlivých látek vzrůstá v pořadí DDD < DDE < DDT. 18

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Graf 1 Poměrné zastoupení látek skupiny DDT (2 21) orná půda - ornice orná půda - podorničí DDE 4% DDE 36% DDT 55% DDT 57% DDD 5% DDD 7% TTP - svrchní horizont TTP - spodní horizont DDT 48% DDE 48% DDT 5% DDE 45% DDD 4% DDD 5% Závěry V roce 21 bylo sledování persistentních organochlorových pesticidů provedeno v ornici (svrchní vrstvě) a podorničí (spodní vrstvě) na stálém souboru 4 pozorovacích ploch na zemědělské půdě a 5 pozorovacích ploch v chráněných územích. Obsahy HCH se ve většině případů nachází pod limitem stanovitelnosti (,5 µg.kg -1 ). Medián (pro všechny kultury) je 1, µg.kg -1 Na monitorované chmelnici byla v roce 21 naměřena zvýšená hodnota (suma 4 izomerů HCH) 12,5 µg.kg -1. Medián obsahu HCB v ornici orných půd činil v roce 21 3,1 µg.kg -1, v podorničí 2,2 µg.kg -1. Medián obsahu HCB ve vzorcích z trvalých travních porostů dosáhl 2,72 µg.kg -1 ve svrchním a 3,9 µg.kg -1 ve spodním horizontu. Od roku 24, kdy byla zavedena a akreditována nová metoda stanovení OCP jsou obsahy HCB v orných půdách i trvalých travních porostech vyrovnané. Mediány obsahů DDT a jeho izomerů jsou z dlouhodobého hlediska stálé jak v orných půdách, tak v půdách trvalých travních porostů. Obsahy zjištěné v orničním (svrchním) horizontu jsou vyšší neţ v podorničí (spodním horizontu). Obsahy v orných půdách jsou vyšší neţ v půdách trvalých travních porostů. Obsahy organochlorových pesticidů klesají v pořadí orná půda > TTP > chráněná území. K překročení hodnot přípustného znečištění (vyhl. č. 13/1994 Sb.) docházelo v letech 2 aţ 21 nejvíce u obsahů DDT, následoval DDE. Poţadavkům vyhlášky č. 13/1994 Sb. na obsah organických chlorovaných pesticidů nevyhovělo v roce 21 celkem 21 ploch na orné půdě a 1 plocha TTP. 19

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Navrhované preventivní hodnoty jsou nejčastěji překračovány pro DDE, následuje DDT. Preventivní hodnoty byly v roce 21 překročeny celkem na 1 plochách orné půdy a na 1 ploše s trvalým travním porostem. Vzájemný poměr látek skupiny DDT vzrůstá v pořadí DDD < DDE < DDT. Podíl DDT na celkové sumě látek skupiny DDT činí v orných půdách cca 56% (na TTP cca 49%) a podíl DDE cca 38% (na TTP 47%). 1.4.1.4 Monitoring mikrobiálních parametrů půd ČR V roce 21 bylo z kapacitních důvodů upraveno odběrové schéma vzorků pro půdně-mikrobiologické analýzy. Důvodem byl neustále zvyšující se počet pouţívaných metod během posledních let, který si vyţádal sníţení počtu odebíraných vzorků. Nově budou plochy ze sítě bazálního monitoringu ÚKZÚZ vzorkovány jednou za tři roky, plochy nacházející se v chráněných krajinných oblastech (5) kaţdoročně. Přehled provedených analýz v roce 21 shrnuje tabulka 12. Tab. 12 Přehled analýz provedených v rámci monitoringu mikrobiálních vlastností půd ČR v roce 21 (OMB Národní referenční laboratoř, oddělení mikrobiologie a biochemie; RO Národní referenční laboratoř, regionální oddělení) metoda počet vzorkŧ pracoviště ÚKZÚZ oxidovatelný uhlík (C ox ) 44 OMB Brno ph (KCl) 44 RO Brno zrnitostní rozbor 44 RO Brno kationtová výměnná kapacita (CEC) 44 RO Brno uhlík mikrobiální biomasy (MBC) 44 OMB Brno dusík mikrobiální biomasy (MBN) 44 OMB Brno bazální respirace titračně 44 OMB Brno bazální respirace systémem OxiTop (BR) 44 OMB Brno substrátem indukovaná respirace systémem OxiTop 44 OMB Brno růstové křivky: specifická růstová rychlost (µ), čas do maximální respirační rychlosti (tpeakmax) 44 OMB Brno amonifikace (AMO) 44 OMB Brno nitrifikační aktivita (SNA) 44 OMB Brno aktivita ureázy (URE) 44 OMB Brno aktivita - glukosidázy (GLU) 4 OMB Brno restrikční analýza fragmentu genu amoa 25 OMB Brno aktivita vybranných půdních enzymů (7) 44 OMB Brno Jednou z otázek, kterou je třeba se zabývat při aplikaci mikrobiálních parametrů v systému hodnocení kvality půdy, je jejich časová variabilita. Průběţné sledování základních mikrobiálních parametrů na vybraných plochách bazálního monitoringu od roku 1999 umoţnilo vyhodnotit jejich přirozenou fluktuaci během sledovaného období. Uvedené plochy byly vzorkovány na počátku dubna, července a října v období 1999 21 a potom vţdy začátkem října v letech 22 24, 26 a 28. Z naměřených dat během sledovaného období byl pro kaţdou plochu spočten variační koeficient. Výsledky v tabulkách 13 15 ukazují, ţe v případě půd orných a půd trvalých travních porostů ÚKZÚZ se variační 2

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy koeficienty pro sledované parametry pohybovaly v rozmezí 2 35 %, přičemţ jejich hodnoty byly podobné pro oba způsoby obhospodařování. Vyšší hodnoty variačních koeficientů v půdách CHKO byly pravděpodobně způsobeny větší heterogenitou ve sloţení nadzemní vegetace a ve větších rozdílech ve vstupech organické hmoty z rostlinných zbytků do půdy v jednotlivých letech. Fluktuace mikrobiální biomasy (MBC, MBN) byla niţší neţ parametry charakterizující aktivitu půdních mikroorganizmů (AMO, RES), které jsou více citlivé na výkyvy v teplotě, vlhkosti a dostupnosti substrátu. Ve většině případů není moţno provést dlouhodobé sledování půdních mikrobiálních parametrů. V takovém případě pro detekci stresových podmínek v půdě slouţí porovnání vztahu mezi mikrobiálními a půdními abiotickými vlastnostmi v hodnocené půdě a v referenční sadě půd. Časová nezávislost vztahu mezi mikrobiologickými a fyzikálně-chemickými půdními vlastnostmi je přitom podmínkou úspěšné aplikace uvedeného postupu. Statistická analýza závislosti MBC na C ox a krátkodobé nitrifikační aktivity SNA na ph neprokázala významný vliv času na dané vztahy. Graficky je tato analýza zobrazena v grafech 2 a 3. Uvedené hodnoty časové variability mikrobiálních parametrů a jejich vztahu k abiotickým půdním vlastnostem jsou dostatečně nízké, aby umoţnily detekci významnějších změn ve stavu mikrobiálních společenstev. Je třeba ale zdůraznit, ţe časová fluktuace jiných mikrobiálních parametrů neţ těch výše hodnocených můţe být odlišná. Tab. 13 Časová variabilita vybraných půdních mikrobiálních parametrů v orných půdách vyjádřená jako variační koeficient (%). Počet ploch = 28, počet odběrů = 14. Použité zkratky viz tabulka 12. Parametr Prŧměr Medián Minimum Maximum 25 kvantil 75 kvantil MBC 21,9 19,9 8,7 43,7 16,3 25,9 MBN 26,7 26,4 11,8 42,1 19,8 32,4 AMO 33, 32,2 14,4 54,5 26,5 39,9 RES 31,6 3,8 15,1 51, 26,6 37,4 Tab. 14 Časová variabilita vybraných půdních mikrobiálních parametrů v půdách trvalých travních porostů ÚKZÚZ vyjádřená jako variační koeficient (%). Počet ploch = 17, počet odběrů = 14. Použité zkratky viz tabulka 12. Parametr Prŧměr Medián Minimum Maximum 25 kvantil 75 kvantil MBC 23,5 18,7 1,6 51,1 15,7 29,5 MBN 25,4 24,4 18,8 37,7 21,7 27,9 AMO 26,5 25,4 1,2 4, 21,4 33,2 RES 25,9 23,9 1,9 67, 2,9 28,1 Tab. 15 Časová variabilita vybraných půdních mikrobiálních parametrů v půdách trvalých travních porostů CHKO vyjádřená jako variační koeficient (%). Počet ploch = 5, počet odběrů = 1. Použité zkratky viz tabulka 12. Parametr Prŧměr Medián MBC 3,4 25,9 MBN 42,8 38,6 AMO 36, 28,6 RES 32, 32,7 21

SNA [ng NO 2 N.g 1.h 1 ] MBC [µg C.g 1 ] Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Graf 2 Závislost obsahu C mikrobiální biomasy na C ox v orné půdě během sledovaného období. Pro období 1999 21 jsou zobrazeny pouze data z říjnových odběrů. 1999 1. 1.5 2. 2.5 3. 3.5 2 21 1. 1.5 2. 2.5 3. 3.5 22 6 4 2 23 24 26 28 6 4 2 1. 1.5 2. 2.5 3. 3.5 Cox [%] 1. 1.5 2. 2.5 3. 3.5 Graf 3 Závislost krátkodobé nitrifikační aktivity na ph v orné půdě během sledovaného období. Pro období 1999 21 jsou zobrazeny pouze data z říjnových odběrů. 1999 4 5 6 7 2 21 4 5 6 7 22 2 15 1 5 23 24 26 28 2 15 1 5 4 5 6 7 ph 4 5 6 7 22

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy 1.4.2 Monitoring rostlinné produkce V příloze 2 jsou uvedeny výsledky měření obsahů rizikových prvků v rostlinách z pozorovacích ploch Bazálního monitoringu půd. V roce 21 bylo analyzováno 9 vzorků rostlin z 52 pozorovacích ploch. Pro celé období sledování (1997 21) byly vypočítány průměrné obsahy rizikových prvků v rostlinách (příloha 21). Tyto hodnoty by měly být chápány u některých plodin pouze orientačně, protoţe se v takovém případě jedná o výsledek jedné nebo několika málo analýz a nebyly tak vyloučeny extrémní hodnoty z kontaminovaných ploch. V roce 21 byly překročeny ve 3 vzorcích nejvyšší přípustné hodnoty rizikových prvků daných vyhláškou č. 35/24 Sb. a Nařízením Komise (ES) č. 1881/26 (hodnocení z hlediska potravin) a v 1 vzorku nejvyšší přípustná hodnota obsahu kadmia stanovená vyhláškou č. 356/28 Sb. (hodnocení z hlediska krmiv). Kromě jednoho vzorku byly všechny nadlimitní vzorky odebrány na pozorovacích plochách v subsystému kontaminovaných ploch. Ze 4 vzorků se ve třech případech jednalo o rostlinné produkty k potravinářskému vyuţití a v jednom případě o krmnou surovinu. Ve třech vzorcích byl překročena limitní hodnota pro kadmium, v jednom případě limit pro olovo. Vzorky rostlin s překročenými limitními hodnotami u jednotlivých plodin uvádí příloha 22. Závěry V roce 21 byla provedena analýza 9 vzorků rostlin z 52 pozorovacích ploch BMP. V 4 případech došlo k překročení limitních hodnot, z toho byly 3 rostlinné produkty k potravinářskému vyuţití a 1 krmná surovina. Většina případů překročení limitu byly zaznamenány na kontaminovaných pozorovacích plochách. K překročení limitu došlo u kadmia (3 vzorky) a olova (1 vzorek). 23

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy 1.4.3 Kontrola hnojiv a pomocných látek V roce 21 přibyla ke stávajícím 3 reţimům uvádění hnojiv (pomocných látek) do oběhu (registrace, ohlášení, HNOJIVA ES) čtvrtá moţnost hnojiva (pomocné látky) uváděná na trh ČR v rámci tzv. vzájemného uznávání. Tyto výrobky, které jsou zákonným způsobem uváděny do oběhu v jedné členské zemi, musí být podle Nařízení EP a Rady (ES) č. 764/28 akceptovány i v dalších zemích EU. V reţimu registrace bylo vydáno celkem 335 rozhodnutí, z toho 25 rozhodnutí o registraci, 19 prodlouţení platnosti registrace a v 21 případech bylo vydáno rozhodnutí o změně ţádosti o registraci. Dále bylo ohlášeno 15 hnojiv a v 7 případech bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí ţádosti o ohlášení hnojiva. V reţimu vzájemného uznávání bylo evidováno 34 výrobků. V rámci odborného dozoru bylo odebráno celkem 256 vzorků (168 registrovaných hnojiv a pomocných látek, 1 ohlášených hnojiv a 78 HNOJIV ES). Na základě výsledků analýz vzorků bylo zrušeno 11 rozhodnutí o registraci a 1 souhlas s uvedením ohlášeného hnojiva do oběhu. Důvodem bylo kromě nevyhovujících jakostních ukazatelů také 9 případů překročení limitů rizikových prvků (tab. 16). Cílené kontroly (tab. 17) zaměřené na průmyslové komposty, digestáty a statková hnojiva byly prováděny jednak u registrovaných a ohlášených výrobků (jako součást odborného dozoru), jednak jako kontrola výrobků určených pro vlastní potřebu. Tab. 16 Hnojiva a pomocné látky, u nichž byly v roce 21 zjištěny nadlimitní obsahy rizikových prvků Výrobek Průmyslový kompost, organické hnojivo TS 1, průmyslový kompost, organické hnojivo Faremní kompost V Dolomit, druh B, hořečnatovápenaté hnojivo Ţadatel/výrobce SETRA, spol. s r.o., Zvonařka 16, Brno, kompostárna provoz Chrlice Technické sluţby města Mostu a.s., Dělnická 164, 434 62 Most Velebudice, kompostárna Střimice Antonín Pechek - zakládání a údrţba zeleně, Augustinova 265, 148 Praha, Kompostárna NKP Vyšehrad Solné mlýny, a.s., Sladkovského 234/47, 77911 Olomouc Holice/ Lhodol s r.o., Dolkam, Šuja, Slovensko Překročení limitŧ rizik. prvkŧ (v mg prvku/kg vysuš. vz.) Hg (1,61/1) Cu (174/15) Zn (762/6) Cr (294/1) Cr (472/1) Pb (93,9/3) BIHOP SIGA a.s., Zlín, Vodní 1971, Zlín Cr (53,5/5) Superfosfát HOKR spol. s r.o., Smilova 485, Pardubice/ Zaklady chemiczne Luboň, Polsko Cd (59,5/5) Síran amonný EQUUS spol. s r.o., Hlavní 87/2, Český Těšín/ Kombinat koksochemiczny, Zabrze S.A., Polsko Pb (16,9/1) NYMPHA-FLOR-NF NPK 1,-2,5-3, Ing. Iveta Benešová, Hü-Ben, Masarykova 68, 25722 Čerčany Pb (19,8/1) REHUM 1 průmyslový kompost, Ing. Filip Hlavinka, Polkovice 191 Cr (28/1) organické hnojivo *) červeně vyznačen limit TK v době kontroly 24

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Tab. 17 Cílené kontroly v roce 21 průmyslové komposty, digestáty, statková hnojiva *) červeně vyznačen limit TK v době kontroly Počet odebraných vzorkŧ (překroč. limitŧ rizik. prvkŧ/ nedodrţení jakostních ukazatelŧ) Prům. komposty 13 (3/3) Digestáty 19 (/) Statková hnojiva 72 (5/-) Překročení limitŧ rizik. prvkŧ (v mg prvku/ kg vysuš. vzorku) Hg (1,61/1) Cu (174/15) Zn (762/6) 2 x Cr (294, 472/1) 5 x Zn (232, 17, 245, 212, 226/12) 3 x Cu (432, 389, 267/25) 25

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy 1.4.4 Monitoring kalů ČOV Na základě zákona č. 147/22 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů, 3, jsou i nadále kaly monitorovány jako jeden ze vstupů do půdy. V roce 21 byl na vybraných ČOV většího významu odebrán v průběhu roku 1 vzorek kalu. V laboratořích ÚKZÚZ jsou vzorky analyzovány na rizikové prvky (RP) a u vybraných vzorků dále na organické polutanty. Z rizikových prvků (RP) je sledován obsah arsenu (As), kadmia (Cd), chrómu (Cr), rtuti (Hg), niklu (Ni), olova (Pb), mědi (Cu), molybdenu (Mo) a zinku (Zn), z organických polutantů jsou to polychlorované bifenyly (PCB - kongenery 28, 52, 11, 118, 138, 153 a 18), halogenované organické sloučeniny (AOX), polycyklické aromatické uhlovodíky (16 EPA PAH NAP, ANY, ANA, FLU, PHE, ANT, FLT, PYR, BAA, CHR, BBF, BKF, BAP, DBA, BPE, IPY) a organochlorové pesticidy (hexachlorbenzen HCB, hexachlorcyklohexan HCH, látky skupiny DDT). Obsahy jednotlivých prvků a polutantů jsou hodnoceny podle vyhlášky č. 382/21 Sb. (o podmínkách pouţití upravených kalů na zemědělské půdě) k zákonu č. 185/21 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Monitoring je zaměřen především na ty ČOV, u nichţ je předpoklad, ţe určitá část produkce kalů je směrována v konečné fázi na zemědělskou půdu. V roce 21 byly v rámci monitoringu kalů ČOV odebrány vzorky ze 13 čistíren odpadních kalů. 1.4.4.1 Obsahy rizikových prvků Statistické vyhodnocení obsahů rizikových prvků v kalech ČOV za rok 21 je uvedeno v příloze 23 pro ČR a v příloze 24 pro jednotlivé kraje. Nejvyšší hodnoty mediánů kadmia, chromu, rtuti, olova a zinku byly zjištěny ve vzorcích kalů z ČOV v Libereckém kraji. Nejvyšší hodnoty mediánů arsenu a mědi byly zjištěny v Karlovarském kraji, molybdenu v Moravskoslezském kraji a niklu v kraji Vysočina. Příloha 25 uvádí výčet všech ČOV, na kterých byl v roce 21 zjištěn nadlimitní výskyt sledovaných RP. Nejvyšší počet nadlimitních hodnot RP v rámci jednoho vzorku byl zjištěn v Ústeckém kraji v kalech ČOV Most-Chanov, kde stanovený limit překročily čtyři prvky (Cr, Mo, Ni, Hg). Grafické znázornění vývoje aritmetických průměrů a mediánů obsahů RP v kalech ČOV za období sledování 1994 aţ 21 je uvedeno v příloze 26. Klesající trend hodnot mediánů je patrný v případě zinku, kadmia, olova a rtuti. Relativně stabilní hodnoty mediánu můţeme pozorovat u arsenu, chrómu, mědi a niklu, zatímco u molybdenu hodnoty mediánu mírně stoupají. Přehled počtu vzorků kalu s nadlimitním obsahem rizikových prvků uvádí tabulka 18. Z této tabulky je patrné, ţe ze sledovaných prvků bylo nejvíce vzorků s nadlimitním obsahem zjištěno u rtuti (4,85 %). Dalšími prvky nejčastěji se vyskytujícími v nadlimitních hodnotách byly měď, chrom a olovo (2,91 %) a dále arzen, molybden a nikl (1,94 %). Pro molybden vyhláška č. 382/21 Sb. nestanovuje limitní hodnotu. K hodnocení jeho obsahů byl proto pouţit limit 2 mg.kg -1 sušiny, který byl pouţíván v letech, kdy se pro vyhlášku shromaţďovaly podklady. Tuto hodnotu přesáhly dva vzorky kalů. Tabulka 19 sumarizuje počty vzorků kalů, které byly odebrány v jednotlivých krajích, počty vzorků s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku, počty ovzorkovaných ČOV i počet ČOV, na kterých byl zjištěn nadlimitní obsah RP. 26

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Tab. 18 Přehled počtu nadlimitních obsahů rizikových prvků v kalech z ČOV v jednotlivých krajích a v ČR v roce 21 podle vyhlášky č. 382/21 Sb. Kraj As Cd Cr Cu Hg Mo Ni Pb Zn Jihočeský počet vzorků 12 z toho nadlimitních Jihomoravský počet vzorků 6 z toho nadlimitních 1 Karlovarský počet vzorků 1 z toho nadlimitních 1 Královéhradecký počet vzorků z toho nadlimitních Liberecký počet vzorků 5 z toho nadlimitních 1 1 1 2 Moravskoslezský počet vzorků 6 z toho nadlimitních Olomoucký počet vzorků 8 z toho nadlimitních Pardubický počet vzorků 1 z toho nadlimitních 1 1 1 Plzeňský počet vzorků 14 z toho nadlimitních 1 Středočeský počet vzorků 14 z toho nadlimitních 1 1 Ústecký počet vzorků 1 z toho nadlimitních 1 2 1 1 Vysočina počet vzorků 8 z toho nadlimitních 1 1 1 Zlínský počet vzorků 9 z toho nadlimitních 1 Počet počet vzorků 13 analyzovaných z toho nadlimitních 2 1 3 3 5 2 2 3 1 vzorkŧ v ČR z toho nadlimitních % 1,94,97 2,91 2,91 4,85 1,94 1,94 2,91,97 Tab. 19 Počet vzorků s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku v kalech z ČOV v jednotlivých krajích a v ČR za rok 21 Počet vzorkŧ Počet ČOV Kraj Z toho nadlimitních Z toho nadlimitních Celkem Celkem Počet % Počet % Jihočeský 12 12 Jihomoravský 6 1 16,67 6 1 16,67 Karlovarský 1 1 1 1 1 1 Liberecký 5 4 8, 5 4 8, Moravskoslezský 6 6 Olomoucký 8 8 Pardubický 1 3 3, 1 3 3, Plzeňský 14 1 7,14 14 1 7,14 Středočeský 14 1 7,14 14 1 7,14 Ústecký 1 2 2, 1 2 2, Vysočina 8 2 25, 8 2 25, Zlínský 9 1 11,11 9 1 11,11 Česká republika 13 16 15,53 13 16 15,53 27

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy V rámci České republiky v roce 21 nevyhovělo limitním hodnotám RP stanoveným ve vyhlášce č. 382/21 Sb. 16 vzorků kalů z celkových 13, tedy 15,53 %. Tyto kaly tedy nebylo moţné aplikovat na zemědělskou půdu. Nejvyšší podíl ČOV produkujících kaly s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku byl v roce 21 zjištěn v Karlovarském kraji (1 %), následoval Liberecký kraj (8 %) a dále Pardubický kraj (3 %) a kraj Vysočina (25 %). K limitním hodnotám pro RP navíc přistupují další kritéria (obsah organických polutantů, mikrobiální znečištění), takţe lze očekávat, ţe pro přímé pouţití na zemědělskou půdu bude počet nevyhovujících vzorků kalů ještě vyšší. Jak ukazuje tabulka 2, v průběhu předchozích let došlo z pohledu obsahu rizikových prvků ke sniţování počtu nevyhovujících vzorků kalů. Výjimkou jsou pouze roky 26 a 29, kdy se počet nevyhovujících vzorků mírně zvýšil. V roce 21 došlo k opětovnému poklesu počtu vzorků kalů nevyhovujících obsahem RP vyhlášce č. 382/21 Sb. Tab. 2 Závěry Počet vzorků s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku v kalech z ČOV v České republice za roky 21 21 Počet vzorkŧ Počet ČOV Z toho nadlimitních Z toho nadlimitních Rok Celkem Počet % Celkem Počet % 21 336 14 41,7 195 9 46,2 22 291 115 39,5 199 87 43,7 23 13 37 35, 96 34 35,4 24 13 35 34, 11 33 32,7 25 1 29 29, 1 29 29, 26 12 43 42,2 11 42 41,6 27 17 23 21,5 17 23 21,5 28 16 23 21,7 16 23 21,7 29 12 26 25,5 12 26 25,5 21 13 16 15,33 13 16 15,33 V roce 21 bylo na obsah rizikových prvků v rámci monitoringu kalů z ČOV odebráno a zanalyzováno 13 vzorků ze 13 ČOV. Z tohoto souboru nevyhovělo vyhlášce č. 382/21 Sb. 16 vzorků, tedy 15,53 %. Prvkem, který v analyzovaných vzorcích nejčastěji přesáhl stanovený limit, byla rtuť (4,85 %). Dalšími prvky, nejčastěji se vyskytujícími v nadlimitních hodnotách, byly měď, chrom a olovo (2,91 %) a arzen, molybden a nikl (1,94 %). Klesající trend obsahů ve sledovaném období 1994 21 byl zaznamenán u kadmia, zinku, olova a rtuti. U molybdenu je trend hodnot mediánů mírně stoupající, mediány obsahů ostatních prvků jsou v rámci sledovaného období vyrovnané. Největší podíl ČOV produkujících čistírenské kaly s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku byl v roce 21 zjištěn v Karlovarském kraji. Počet čistíren odpadních vod, které produkují kaly s nevyhovujícím obsahem rizikových prvků a počet vzorků kalů s nadlimitním obsahem alespoň jednoho rizikového prvku za roky 21 21 v České republice má klesající tendenci. Výjimkou jsou pouze roky 26 a 29, kdy došlo k mírnému nárůstu počtu nevyhovujících vzorků. 28

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy 1.4.4.2 Obsahy PCB Polychlorované bifenyly (PCB) jsou v kalech ČOV stanovovány od roku 1998. Ke stávajícím šesti kongenerům (28, 52, 11, 138, 153, 18) přibyl v roce 22 sedmý (118). Celkem bylo v roce 21 analyzováno 38 vzorků kalů. Podrobnou tabulku obsahů jednotlivých kongenerů PCB i sumy 6 kongenerů uvádí příloha 27. Grafické znázornění obsahů sumy 6 kongenerů ve vzorcích z jednotlivých ČOV je uvedeno v příloze 28. Základní statistické charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce 21. Tab. 21 Základní statistické charakteristiky obsahu PCB v kalech ČOV rok odběru 21, 38 vzorků, μg.kg -1 sušiny Kongenery PCB Suma 6 kongenerŧ 28 52 11 138 153 18 Aritmetický prŧměr 6, 4,74 1,1 2,3 33,9 21,4 96,6 Medián 3,49 3,41 8,28 15,9 28,4 16,5 75,1 Minimum,25,88,83 1,7 1,59,74 5,72 Maximum 47,8 17,9 29,4 69,7 112 68,2 285,1 1% percentil 1,52 1,78 4,98 8,42 14,9 8,34 38,8 9% percentil 1,4 8,42 2,7 34,8 62,1 4,2 172,6 Sumy 6 kongenerů PCB v kalech kolísaly v roce 21 v rozpětí od 5,7 do 285 μg.kg -1, aritmetický průměr je 96,6 μg.kg -1 a medián 75,1 μg.kg -1. Vývoj středních hodnot obsahů sumy 6 kongenerů PCB v kalech ČOV je zobrazen v grafu 4. Souhrnná statistika 547 vzorků kalů ČOV odebraných za období 1998 21 je uvedena v příloze 29. Graf 4 Střední hodnoty obsahů sumy 6 kongenerů PCB v kalech ČOV, 1998 21 g.kg -1 25 medián průměr 2 15 1 5 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 29

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Z kongenerů se za vyhodnocené období 1998 29 na celkové sumě 6 kongenerů PCB nejvíce podílí kongener 153 (29 %), následují kongenery 138 (22 %) a 18 (21 %), (Graf 5). Graf 5 Procentuální zastoupení jednotlivých kongenerů PCB na celkové sumě 6 kongenerů v kalech ČOV, 1998 21 18 21% 28 11% 52 6% 11 11% 153 29% 138 22% 28 52 11 138 153 18 1. ledna 22 nabyla účinnosti vyhláška č. 382/21 Sb., o podmínkách pouţití upravených kalů na zemědělské půdě. V této vyhlášce je stanovena mezní hodnota koncentrace sumy 6 kongenerů PCB v kalech omezující jejich pouţití v zemědělství (,6 mg PCB.kg -1 zeminy). V roce 21 tuto hodnotu nepřekročil ţádný odebraný vzorek kalů ČOV. ČOV, u nichţ došlo k překročení limitní hodnoty v období 1998 29 jsou uvedeny v příloze 3. Výsledky rozborů vzorků z ČOV, na nichţ proběhly odběry alespoň pětkrát v období 1998 21 jsou zobrazeny v příloze 31. Na většině uvedených ČOV jsou obsahy PCB vyrovnané, na několika však kolísají tak, ţe dochází k překročení limitní hodnoty (Uherské Hradiště, Trutnov, Mladá Boleslav I, Liberec, Ostrava, Děčín-Boletice, Frýdek-Místek). Závěry V roce 21 byl obsah polychlorovaných bifenylů stanoven v 38 vzorcích kalů. Suma 6 kongenerů PCB kolísala v roce 21 v rozpětí od 5,7 do 285 μg.kg -1, aritmetický průměr je 96,6 μg.kg -1 a medián 75,1 μg.kg -1. V sumě 6 kongenerů měly v období 1998 29 největší zastoupení kongenery 153 (29 %), 138 (22 %) a 18 (21 %). Střední hodnoty obsahů PCB od počátku sledování v roce 1998 mírně klesají. Ţádný z odebraných vzorků kalů ČOV v roce 21 nepřekročil limitní hodnotu obsahu sumy 6 kongenerů PCB pro aplikaci kalů na zemědělskou půdu stanovenou ve vyhlášce č. 382/21 Sb. 3

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy 1.4.4.3 Obsahy PAH V roce 21 byly PAH stanoveny v 38 vzorcích kalů. Přehled obsahů jednotlivých PAH a jejich sumy jsou uvedeny v příloze 32, základní statistické charakteristiky v tabulce 22. Grafické znázornění sumy 1 PAH významných z hlediska určení limitní hodnoty (podle návrhu směrnice k vyuţití odpadních kalů ČOV v zemědělství) je uvedeno v příloze 33. Seznam ČOV s nadlimitním obsahem PAH je uveden v příloze 34. Tab. 22 Základní statistické charakteristiky obsahů PAH v kalech - 21(μg.kg -1 suš.) Ar. prŧměr Medián Minimum Maximum NAP 155 116 26 919 ANY 35 1 1 383 ANA 1382 336 9 392 FLU 484 133 13 125 PHE 89 622 63 52 ANT 331 24 6 151 FLT 1833 15 14 549 PYR 1587 1335 1 444 BAA 75 461 26 431 CHR 96 687 87 364 BBF 929 566 62 625 BKF 532 296 21 39 BAP 128 486 58 16 DBA 161 85 5 145 BPE 867 561 3 62 IPY 81 459 23 628 SUMA 1 1332 6976 549 8531 SUMA 16 12723 8514 74 96762 Suma 16 PAH se pohybuje v rozmezí,74 96,7 mg.kg -1, medián souboru je 8,5 mg.kg -1, průměrná hodnota 12,7 mg.kg -1. Tabulka 23 a graf 6 uvádí průběh aritmetických průměrů a mediánů obsahů PAH od zahájení jejich sledování. Tab. 23 Aritmetický průměr a medián obsahů PAH v kalech ČOV za období 2 21 (μg.kg -1 ) Rok Σ 16 PAH Σ 1 PAH Ar. prŧměr Medián Ar. prŧměr Medián 2 12534 7794 1192 6367 21 13975 9247 11286 7583 22 185 754 8129 697 23 186 6113 863 577 24 1438 6865 8561 5618 25 942 5361 7453 4322 26 121 6942 997 5355 27 817 5219 6524 4251 28 9883 5511 8174 451 29 11338 7741 91 6162 21 12723 8514 1332 6976 Střední hodnoty sumy 1 i 16 PAH mají v čase shodný průběh. Mediány po mírném poklesu v posledních dvou letech opět vzrostly, pro průměry je typické větší kolísání hodnot. 31

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Graf 6 Střední hodnoty obsahů sumy 1 PAH v kalech ČOV (2 21, g.kg -1, ) 12 medián průměr 1 8 6 4 2 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Nejvyšší podíl z celkové sumy 16 PAH má fluoranthene (14,4 %) a pyren (12,5 %). Více neţ 1ti procenty se podílí acenaphtene (1,9 %). V roce 21 byl zaznamenám vyšší podíl acenaphtene vzhledem k předchozím letům sledování, s výjimkou roku 28 je procentuální zastoupení jednotlivých uhlovodíků v sumě 16 PAH stálé (příloha 35). Hodnocení obsahů PAH v kalech z hlediska jejich vyuţití v zemědělství umoţňuje v současné době pouze návrh směrnice EU, který stanovuje maximální přípustnou hodnotu 6 mg.kg -1 suš. pro sumu 11 individuálních PAH (acenaphtene, fluorene, phenanthrene, fluoranthene, pyrene, benzo(b)fluoranthene, benzo(j)fluoranthene, benzo(k)fluoranthene, benzo(a)pyrene, benzo(g,h,i)perylene a ideno(1,2,3-c,d)pyrene). V laboratořích ÚKZÚZ je z uvedených jedenácti uhlovodíků stanovováno deset (chybí benzo(j)fluoranthene). Suma vybraných 1 PAH ve všech 38 analyzovaných vzorcích kalů je graficky zobrazena v příloze 33 s vyznačenou limitní hodnotou. Navrhovanou limitní hodnotu 6 mg.kg -1 překročilo celkem 21 vzorků kalů. Výsledky rozborů vzorků z ČOV, na nichţ proběhly odběry alespoň pětkrát v období 1998 21 jsou zobrazeny v příloze 36. V rámci jednotlivých ČOV jsou obsahy relativně vyrovnané. ČOV s nejvyššími obsahy PAH jsou Liberec, Nový Jičín, Ostrava, Soběslav, Třinec. Závěry V roce 21 byl obsah polycyklických aromatických uhlovodíků stanoven v 38 vzorcích kalů. Suma 16 PAH se pohybuje v rozmezí,74 96,7 mg.kg -1, medián souboru je 8,5 mg.kg -1, průměrná hodnota 12,7 mg.kg -1. 32

1999 2 21 22 23 24 Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Uhlovodíky s nejvyššími nálezy v kalech v roce 21 jsou fluoranthene (14,4 %), pyren (12,5 %) a acenaphtene (1,9 %). Procentuální zastoupení jednotlivých uhlovodíků v sumě 16 PAH je stálé s výjimkou roku 28, v roce 21 byl zaznamená zvýšený podíl acenaphene. Limitní hodnotu stanovenou v návrhu směrnice EU pro sumu 11 vybraných PAH překročilo z 38 analyzovaných vzorků 21. 1.4.4.4 Obsahy AOX V roce 21 bylo na obsah AOX (halogenové organické sloučeniny) analyzováno 38 vzorků kalů z ČOV. Přehled výsledků stanovení je uveden v příloze 37, grafické vyjádření v příloze 38. Základní statistické charakteristiky devítiletého sledování AOX (od roku 1999) uvádí tabulka 24. Tab. 24 Základní statistické charakteristiky obsahů AOX v kalech 1999 21 (mg.kg -1 ) 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Ar. prŧměr 33 297 297 329 255 237 289 236 271 264 266 246 Medián 273 276 278 298 231 214 231 222 263 236 269 27 Minimum 59 137 134 121 143 15 129 115 14 118 129 131 Maximum 839 598 681 985 467 434 152 442 573 558 523 11 1% percentil 149 26 28 175 174 16 166 168 188 165 168 154 9% percentil 476 42 42 476 342 35 396 333 342 367 355 336 Průběh středních hodnot obsahů AOX v kalech je graficky zobrazen v grafu 7. Medián souboru vzorků z roku 21 je 27 mg.kg -1, průměr 246 mg.kg -1. Z hlediska dlouhodobého vývoje je moţné pozorovat stagnaci hodnot jak průměru tak i mediánu. Graf 7 Střední hodnoty AOX v kalech ČOV(1999 21, mg.kg -1 ) mg.kgˉ¹ 35 medián průměr 3 25 2 15 1 5 25 26 27 28 29 21 33

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Z celkem 28 ČOV byly odebrány vzorky kalů minimálně pětkrát v průběhu let 1999 21. Výsledky z těchto ČOV jsou zobrazeny v příloze 39. Na většině uvedených ČOV jsou obsahy AOX vyrovnané, výjimečně dochází k poklesu (Brno-Modřice, Česká Lípa, Klatovy). Protoţe obsah AOX je vyuţíván jako indikátor organického znečištění půd a odpadů, byla vyhláškou č. 382/21 Sb. stanovena maximální přípustná hranice obsahu těchto látek v kalech na 5 mg.kg -1 suš. Tuto hodnotu překročil v roce 21 jeden vzorek. Závěry V roce 21 bylo provedeno stanovení AOX ve 38 vzorků kalů. Medián souboru vzorků z roku 21 je 27 mg.kg -1, průměr 246 mg.kg -1. Limitní hodnotu 5 mg.kg -1 překročil v roce 21 jeden vzorek (ČOV Ledeč nad Sázavou). Na opakovaně vzorkovaných ČOV jsou obsahy AOX vyrovnané. 1.4.4.5 Obsahy organochlorových pesticidů Obsahy organochlorových pesticidů (HCH, HCB, látky skupiny DDT) se ve vzorcích kalů stanovují od roku 29. V roce 21 bylo stanovení provedeno v 38 vzorcích. Přehled výsledků je uveden v příloze 4, grafické vyjádření v přílohách 41, 42 a 43. Základní deskriptivní statistika souboru je uvedena v tabulce 25. Tab. 25 Základní deskriptivní statistika obsahů HCH, HCB a látek skupiny DDT v kalech ČOV (21, g.kg -1 suš.) HCB HCH(αβγδ) DDE DDD DDT Suma DDT Aritmetický prŧměr 13,1 1,2 26,1 18, 4,5 48,7 Medián 11,4 1, 24,2 12, 1,6 39,4 Minimum,25 1, 2,61,5,5 3,61 Maximum 57,4 2,77 86,9 13 27,4 21 Počet 38 38 38 38 38 38 Obsahy HCH jsou pod mezí stanovitelnosti (LOQ =,5 μg.kg -1 ). Obsahy HCB kolísají v rozsahu <,5 57,4 μg.kg -1 suš. Medián i průměr jsou vyšší neţ je tomu u půd. Obsahy látek skupiny DDT v kalech jsou mnohonásobně niţší neţ v půdách. Hodnoty kolísají v rozmezí 3,61 21 μg.kg -1 suš., medián 39,4 μg.kg -1 suš. Vzájemný poměr jednotlivých látek vzrůstá v pořadí DDT < DDD < DDE (graf 8). Limitní hodnoty pro obsah organochlorových pesticidů v kalech nejsou vyhláškou č. 382/21 Sb. stanoveny. 34

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Graf 8 Poměrné zastoupení jednotlivých látek skupiny DDT na celkové sumě DDT v kalech ČOV, 21 9% DDT 37% DDD 54% DDE Závěry V roce 21 bylo provedeno stanovení OCP ve 38 vzorků kalů. Obsahy HCH jsou pod mezí stanovitelnosti (LOQ =,5 μg.kg -1 ). Obsahy HCB kolísají v rozsahu <,5 57,4 μg.kg -1 suš., medián 11,4 μg.kg -1. Suma látek DDT kolísá v rozmezí 3,61 21 μg.kg -1 suš., medián činí 39,4 μg.kg -1 suš. Vzájemný poměr jednotlivých látek vzrůstá v pořadí DDT < DDD < DDE. Limitní hodnoty pro obsah organochlorových pesticidů v kalech nejsou vyhláškou č. 382/21 Sb. stanoveny. 35

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy 1.4.5 Hodnocení rybničních sedimentů Sediment z vodního toku či vodní nádrţe (u) vzniká prostou sedimentací (usazováním) erodovaných pevných částic, které jsou přirozeně unášeny vodou. Při poklesu rychlosti proudění, a to jak rozšířením profilu, poklesem spádu toku nebo zvětšením hloubky vodoteče, dochází k přirozené sedimentaci unášených částic. Vzniklý materiál můţe mít povahu štěrkopísků a písků v proudných úsecích toků, nebo aţ jílovitohlinitých aţ jílovitých substrátů v rybnících. Jde o přirozený děj, který je urychlován antropogenními zásahy do krajiny. Surový sediment vykazuje značný podíl zvodnění aţ do 8 %, můţe obsahovat různé látky a cizorodé předměty v závislosti na struktuře zemědělské a průmyslové výroby v povodí. Důvodem kumulace sedimentů a zanášení dna jsou nadále přetrvávající splachy zemědělské půdy z okolí ů, vodních děl a toků. Nevhodné hospodaření v povodí způsobuje nadměrnou erozi, pronikání a usazování rizikových prvků a látek v rybnících a tocích. V České republice vykazuje třetina ů nadměrné zatíţení sedimenty. Sedimenty jsou ve velkých objemech do ů transportovány podle charakteru a stavu říční sítě a hospodářské činnosti v povodí a způsobují velmi rychlé zanášení méně proudných úseků povrchových vod. Důsledkem ukládání sedimentů je postupné omezování aţ znemoţňování vodohospodářských, biologických a ekologických funkcí vodních nádrţí a toků. Celkové mnoţství sedimentů je ve vodních nádrţích ČR odhadováno na 197 mil. m 3, v drobných vodních tocích a závlahových kanálech na 5 mil m 3 a v odvodňovacích kanálech,8 mil m 3. Tato mnoţství značně zmenšují objem akumulace vody a sniţují i míru ochrany krajiny proti povodním. Na vytěţené sedimenty z ů, vodních nádrţí a vodních toků jiţ není třeba pohlíţet jako na odpad, pokud kvalita vytěţeného sedimentu bude vyhovovat poţadavkům uvedeným v příloze č. 9 zákona č. 185/21 Sb., o odpadech v platném znění (po vydání novely č. 9/29 Sb.). Přímé pouţití sedimentů na zemědělském půdním fondu se řídí podle zvláštních právních předpisů zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a ustanoveními vyhlášky č. 257/29 Sb., o pouţívání sedimentů na zemědělské půdě. Rozhodujícím ukazatelem pro moţnost vyuţití sedimentů je míra kontaminace rizikovými prvky a organickými polutanty ve vztahu k vyhlášce č. 257/29 Sb. Pro vyuţití sedimentů k aplikaci na zemědělskou půdu je důleţitá i "hnojivá" hodnota sedimentů, tzn. zrnitostní sloţení, podíl organické hmoty, ph a obsah ţivin. Zrnitostní sloţení sedimentů můţe být značně rozdílné, coţ vyplývá ze zákonitostí sedimentačních procesů. S variabilitou zrnitostního sloţení sedimentů do značné míry koreluje i jejich chemické sloţení. Látky organické i anorganické povahy jsou poutány především na povrchu nejjemnějších půdních částic splavených z orniční vrstvy zemědělské půdy. Jako vhodný ukazatel pro hodnocení jejich přínosu ke zúrodnění půd se jeví přístupný obsah ţivin, který je pouţíván pro hodnocení úrodnosti v rámci Agrochemického zkoušení zemědělských půd, proto ve vzorcích byla zjišťována reakce sedimentů (ph/cacl2) a obsah základních ţivin P, K, Ca a Mg podle Mehlicha III. Od roku 1995 do konce roku 21 bylo odebráno a zanalyzováno celkem 38 vzorků sedimentů. Z uvedeného počtu je 29 ů polních a 118 ů návesních (toto dělení vyplynulo z postupného hodnocení výsledků, kdy návesní y vykazovaly častěji vyšší hodnoty zjišťovaných ţivin a hlavně rizikových prvků), dále je v souboru 35 ů lesních a 18 sedimentů z toků. 36

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Protoţe převaha rozborů byla v minulosti prováděna na základě objednávek projektantů, nebo přímo vlastníků jednotlivých nádrţí, byl rozsah stanovení převáţně podřizován jejich poţadavkům, takţe často byly prováděny pouze rozbory na obsah rizikových prvků (zhruba v polovině případů nebyla zjišťována hnojivá hodnota sedimentů). Přesný počet jednotlivých stanovení je vţdy uveden ve statistickém zhodnocení kaţdé sledované hodnoty (Tab. 26 a 27). Tab. 26 Sedimenty základní statistické parametry zrnitost, obsahy živin a ph (1995 21) zrnitost spalitel. látky přístupné ţiviny v mg.kg -1 (Mehlich III) ph/ CaCl (% částic,1 mm) (% sušiny) 2 P K Mg Ca prŧměr 28,6 8,89 5,88 41,43 213 328 3761 medián 25,3 7,9 5,8 24,5 179 284 234 min. 4,8 1, 2,8 1, 8,7 7,1 4,2 max. 73,3 43, 7,8 287 988 164 285 počet vz. 121 287 326 285 286 286 285 Tab. 27 Sedimenty základní statistické parametry obsahy rizikových prvků a látek (1995 21) As Cd Co Cr Cu Hg Ni Pb Zn AOX (mg.kg -1 ) PCB * ( g.kg -1 ) mg.kg -1 suchého vzorku (extrakce lučavkou královskou) prŧměr 11,8 17,4 12,7 5,6 28,9,136 34,1 57,9 153 3,9 13,9 medián 7,9,4 12,4 43,8 24,7,1 3,8 27,2 113, 28,3 5,85 min.,95,5 1,9 4,5 4,,9 1,2 4,6 16,1,5 1,75 max. 228 166 59, 425 162 1,85 452 335 163 95, 135 počet vz. 366 374 32 375 373 377 372 367 375 87 47 Limit 3 1 3 2 1,8 8 1 3 není 2 *suma 7 kongenerů (28, 52, 11, 118, 138, 153, 18) Sedimenty lesních ů (Tab. 28 a 29) jsou zrnitostně těţší, s velkým podílem jemných částic, mají zvýšené průměrné obsahy spalitelných látek a jejich ph patří k nejniţším, stejně tak i průměrné obsahy přístupných ţivin (P, K, Mg, Ca). Z rizikových prvků v porovnání s celkovým průměrem dominuje Hg. Průměrné obsahy PCB jsou velmi nízké, naopak průměrné obsahy AOX dosahují nejvyšších hodnot. Polní a návesní y jsou převáţně střední zrnitosti, s ph v oblasti převáţně kyselé a neutrální, návesní y mají obecně vyšší průměrné obsahy spalitelných látek neţ ostatní kategorie, polní y se pohybují kolem celkového průměru. Průměrné obsahy přístupných ţivin u těchto kategorií u jsou vysoké, nejvyšších průměrných obsahů pak dosahují P a Ca u návesních ů. Sedimenty návesních ů mají převáţně vyšší průměrné obsahy všech rizikových prvků neţ ostatní kategorie. Sedimenty polních ů vykazují v průměru vyšší obsahy As a Cd, ale i ostatních prvků, které však nedosahují průměrných hodnot návesních ů. Rovněţ průměrné obsahy PCB jsou vyšší. Sedimenty vodních toků jsou převáţně hrubší zrnitosti s nízkým průměrným obsahem spalitelných látek a niţšími průměrnými obsahy přístupných ţivin kromě P jehoţ hodnoty jsou nadprůměrné. Z rizikových prvků jsou významněji zastoupeny As, Cu a Zn, průměrné obsahy PCB jsou nízké. Mediány sledovaných parametrů jsou graficky uvedeny v příloze 44 46. 37

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Tab. 28 Sedimenty průměrné hodnoty sledovaných parametrů vodní tok, polní, návesní a lesní (1995 21) zrnitost (% částic,1 mm) spalitel. látky (% sušiny) ph/ CaCl 2 přístupné ţiviny v mg.kg -1 (Mehlich III) P K Mg Ca Celkový prŧměr 28,6 8,89 5,88 41,43 213 328 3761 Vodní tok 2,43 7,38 5,97 54,35 194 291 3169 Polní 29,63 8,43 5,89 39,19 194 343 3518 Návesní 25,99 9,52 6,1 46,34 265 325 4813 Lesní 38,34 1,43 5,2 3,89 172 256 2155 Tab. 29 Sedimenty průměrné hodnoty sledovaných parametrů vodní tok, polní, návesní a lesní (1995 21) As Cd Co Cr Cu Hg Ni Pb Zn AOX (mg.kg -1 ) PCB * ( g.kg -1 ) mg.kg -1 suchého vzorku (extrakce lučavkou královskou) Celkový prŧměr 11,86 17,41 12,66 5,56 28,9,136 34,11 58,88 153 3,95 13,9 Vodní tok 11,15,64 11,8 51,45 35,27,156 29,12 45,53 162 43,38 14,3 Polní 12,38 31,39 12,34 48,15 25,72,115 32,21 36,4 128 28,13 15,68 Návesní 11,73,67 14,2 57,4 35,24,163 4,29 17 212 28,75 11,47 Lesní 9,54,53 1,66 43,8 23,39,164 27,38 26,94 18 62,33 1,92 *suma 7 kongenerů (28, 52, 11, 118, 138, 153, 18) V tabulce 3 jsou uvedeny počty a procenta vzorků překračující limitní hodnoty uvedené ve vyhlášce 257/29 Sb. Nejčastěji překročeným prvkem je Cd (17,4 %), následuje Zn (8,3 %) a As (4,6 %). Nejméně překročených limitů rizikových prvků je u vodních toků, kde je problém jen s Cd. Následují y lesní, polní a návesní. Mezi posledními jmenovanými je však rozdíl v počtu překročených limitů velmi malý. U všech typů ů, tak jako u toků, je Cd problematickým rizikovým prvkem, který je následovaný Zn. Tab. 3 Sedimenty počty a procenta vzorků překračující limitní hodnoty celkem, vodní tok, polní, návesní a lesní (1995 21) vyhláška č. 257/29 Sb. As Cd Co Cr Cu Hg Ni Pb Zn PCB * Celkem počet 17 65 3 2 3 2 7 14 31 % 4,6 17,4,9,5,8,5 1,9 3,8 8,3 Vodní tok počet 4 1 % 22,2 5,6 Polní počet 1 33 1 1 1 2 7 12 % 5, 16,2,6,5,5 1, 3,4 5,8 Návesní počet 6 24 2 1 2 2 5 7 17 % 5,3 2,3 2,1,9 1,7 1,7 4,4 6,2 14,8 Lesní počet 1 4 1 % 2,9 11,8 2,9 *suma 7 kongenerů (28, 52, 11, 118, 138, 153, 18) Odběry vzorků byly v roce 21 prováděny pouze pracovníky ÚKZÚZ ze sedimentárních částí ů nebo ze sloţišť vytěţených sedimentů jak rybničních tak i říčních. V minulých letech byly některé vzorky dodány přímo zákazníkem. V současné době, v rámci samostatného úkolu, jsou jiţ vzorky odebírány podle Metodického pokynu č. 16/OBKP Sledování rybničních a říčních sedimentů. 38

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Závěry Z uvedených výsledků vyplývá značná variabilita rybničních sedimentů ve všech zjišťovaných parametrech. Zrnitostně zkoušené sedimenty zahrnují prakticky všechny kategorie podle Novákovy klasifikační stupnice pro půdy, přičemţ více jak polovinu tvoří sedimenty středně těţké ; do určité míry je zrnitost odrazem charakteru půd v povodí jednotlivých ů. Pro zemědělskou půdu je významný obsah organické hmoty v sedimentech, která je základem pro tvorbu humusu. Její mnoţství ovšem rovněţ silně kolísá, medián obsahu organické hmoty se pohybuje kolem 8, % sušiny. Reakce sedimentů je u většiny vzorků v oblasti slabě kyselé a neutrální, kyselá reakce byla zjištěna u 67,5 % sedimentů, neutrální u 2,2 % a zásaditá u 12,3 %. Předpokládá se, ţe po vytěţení a provzdušnění dojde k poklesu ph a následnému okyselení sedimentů. Obsah přístupných ţivin podle kritérií pro hodnocení orných půd se v procesu sedimentace mění oproti obsahům v půdách v povodí; prokazují se především niţší obsahy fosforu oproti obsahům zjišťovaným v průměru orných půd, obsahy draslíku jsou podobné obsahům v půdách, naopak obsah hořčíku je téměř dvojnásobný. Obsah rizikových prvků hodnocených podle vyhlášky č. 257/29 Sb. v letech 1995 21 (extrakt lučavkou královskou) ukazuje na nejčastější kontaminaci kadmiem (Cd) 65 vzorků (17,4 %), zinkem (Zn) 31 vzorků (8,3 %) a arsenem 17 vzorků (4,6 %). Vzorky testované na PCB nepřekročily v ţádném případě limitní hodnotu danou vyhláškou. Počet vzorků s nadlimitními hodnotami je nejvyšší u návesních ů. 39

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy 1.5 SEZNAM PŘÍLOH Bazální monitoring pŧd Obsahy PCB v pŧdě Příloha 1 Obsahy PCB v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v roce 21 (µg.kg -1 suš.); zvýrazněny jsou nadlimitní hodnoty Příloha 2 Obsahy PCB (suma 7 kongenerů) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 21 (µg.kg -1 suš.) Příloha 3 Srovnání mediánů obsahů PCB (suma 7 kongenerů) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP v jednotlivých kulturách; 2 21 (µg.kg -1 suš.) Příloha 4 Srovnání maxim obsahů PCB (suma 7 kongenerů) v ornici a podorničí (svrchníma spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP v jednotlivých kulturách; 2 21 (µg.kg -1 suš.) Příloha 5 Průběh obsahů sumy 7 kongenerů PCB (1998 a 1999 suma 6 kongenerů) na pozorovacích plochách BMP, na kterých byla ve sledovaném období (1998-21) překročena limitní hodnota 1 µg.kg -1 suš. Příloha 6 Procentuální zastoupení 7 kongenerů PCB na plochách BMP a CHÚ v letech 24 21; ornice (svrchní horizont) Obsahy PAH v pŧdě Příloha 7 Obsahy jednotlivých PAH a sumy PAH v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na monitorovacích plochách BMP a v půdách CHÚ v roce 21 (μg.kg -1 suš.) Příloha 8 Suma 16 EPA PAH v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 21 (µg.kg -1 suš.) Příloha 9 Základní statistické charakteristiky všech individuálních PAH na plochách a ornou půdou, srovnání let 1997 21 (1997 25 µg.kg -1 suchého vzorku; 26 21 µg.kg -1 suš.), do roku 25 Σ 15 PAH Příloha 1 Mediány obsahů sumy 16 EPA PAH v orničním (svrchním) a podorničním (spodním) horizontu orných půd, TTP a půd chráněných území, 1998 21 (µg.kg -1 suš.), do roku 25 Σ 15 PAH Příloha 11 Obsahy sumy 16 EPA PAH na monitorovacích plochách chráněných území 1997 21 (1997 25 µg.kg -1 suchého vzorku; 26 21 µg.kg -1 suš.), do roku 25 Σ 15 PAH Obsahy persistentních chlorovaných pesticidŧ v pŧdě Příloha 12 Obsahy organochlorových pesticidů v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a CHÚ v roce 21 (µg.kg -1 suš.) Příloha 13 Obsahy HCB v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 21 (µg.kg -1 suš.) Příloha 14 Obsah sumy DDT (o p - + p p -) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 21 (µg.kg -1 suš.) Příloha 15 Obsahy sumy DDE (o p - + p p -) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 21 (µg.kg -1 suš.) Příloha 16 Obsah sumy DDD (o p - + p p -) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 21 (µg.kg -1 suš.) 4

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Příloha 17 Příloha 18 Příloha 19 Mediány obsahů OCP v orničním (svrchním) a podorničním (spodním) horizontu orných půd, TTP a půd chráněných území, 2 21 (µg.kg -1 suš.) Vzájemný poměr DDT (o p - + p p -) a jeho metabolitů DDE (o p - + p p -) a DDD (o p - + p p -) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 21 (ornice, svrchní horizont) Vzájemný poměr DDT (o p - + p p -) a jeho metabolitů DDE (o p - + p p -) a DDD (o p - + p p -) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 21 (podorničí, spodní horizont) Monitoring rostlinné produkce Příloha 2 Obsahy rizikových prvků v rostlinách na pozorovacích plochách BMP v roce 21 (mg.kg -1 sušiny) Příloha 21 Průměrné hodnoty obsahů rizikových prvků v plodinách, odběry 1997 21 (mg.kg -1 sušiny) Příloha 22 Počty vzorků rostlin odebraných v roce 21 s označením počtu vzorků překračujících limit stanovený vyhláškou č. 35/24 Sb. a nařízením komise (ES) č. 1881/26 část A; a vyhláška č. 356/28 Sb., ve znění pozdějších předpisů - část B Monitoring kalŧ ČOV Obsahy rizikových prvkŧ v kalech Příloha 23 Zjištěné hodnoty obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce 21 Česká republika (mg.kg -1 sušiny) Příloha 24 Zjištěné hodnoty obsahů rizikových prvků ve vzorcích kalů z ČOV v roce 21 jednotlivé kraje (mg.kg -1 sušiny) Příloha 25 Přehled ČOV podle jednotlivých krajů, ve kterých byl v roce 21 zjištěn nadlimitní obsah rizikových prvků podle vyhlášky č. 382/21 Sb. v platném znění Příloha 26 Aritmetické průměry a mediány obsahů rizikových prvků v odpadních kalech za období sledování 1994 21 Obsahy PCB v kalech Příloha 27 Obsahy PCB v kalech ČOV odběry z roku 21 (µg.kg -1 sušiny), vybrané kongenery a suma 6 kongenerů podle vyhl. č. 382/21 Sb. Příloha 28 Obsahy PCB (suma 6 kongenerů) ve vzorcích kalů ČOV odebraných v roce 21 v µg.kg -1 sušiny. Limitní hodnota pro pouţití kalů na zemědělskou půdu je dle vyhlášky č. 382/21 Sb. 6 µg.kg -1 sušiny. Příloha 29 Základní statistické charakteristiky obsahů PCB v kalech ČOV za období 1998 21 v µg.kg -1 sušiny; 547 vzorků Příloha 3 ČOV, u kterých vzorky kalů nevyhověly limitní hodnotě 6 µg.kg -1 sušiny pro sumu 6 kongenerů dle vyhl. č. 382/21 Sb., období 1998 21 Příloha 31 Obsah PCB ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 1998 21 (µg.kg -1 ) Obsahy PAH v kalech Příloha 32 Obsahy PAH v kalech ČOV výsledky za rok 21 (µg.kg -1 sušiny). Uvedena je také Σ 1 PAH, pro kterou je stanovena limitní hodnota v evropském návrhu směrnice k vyuţití kalů ČOV na zemědělské půdě 41

Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy Příloha 33 Příloha 34 Příloha 35 Příloha 36 Kaly ČOV, rok 21 suma 1 individuálních PAH významných z hlediska určení limitní hodnoty (6 mg.kg -1 dle návrhu směrnice EU k vyuţití odpadních kalů ČOV v zemědělství (mg.kg -1, ppm) ČOV, které v roce 2 21 přesáhly limitní hodnotu pro Σ 1 PAH uvedenou v návrhu směrnice EU o vyuţití kalů na zemědělské půdě. Poměrné zastoupení jednotlivých uhlovodíků v celkové sumě 16 PAH za období 23 21 Obsah Σ 1 PAH ve vzorcích kalů z ČOV, na kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 2 21 (µg.kg -1 sušiny) Obsahy AOX v kalech Příloha 37 Obsahy AOX v kalech ČOV v roce 21, mg.kg -1 ; 38 vzorků Příloha 38 Obsahy AOX v kalech ČOV rok 21. Silnou čarou je vyznačena limitní hodnota dle vyhl. č. 382/21 Sb. (5 mg.kg -1 ) Příloha 39 Srovnání obsahu AOX ve vzorcích ČOV, u kterých proběhly odběry vzorků alespoň pětkrát během let 1999 21 (mg.kg -1 suš.), 28 ČOV Obsahy organochlorových pesticidŧ v kalech Příloha 4 Obsahy organochlorových pesticidů v kalech ČOV v roce 21 (µg.kg -1 suš.) Příloha 41 Celková suma o, p a p, p izomerů DDE, DDD a DDT, µg.kg -1 sušiny Příloha 42 Obsahy DDT, DDE a DDD v kalech ČOV v roce 21 (µg.kg -1 suš.; sumy o,p - a p,p - izomerů) Příloha 43 Obsah HCB v kalech ČOV v roce 21, µg.kg -1 suš. Monitoring rybničních a říčních sedimentŧ Příloha 44 Mediány fyzikálních charakteristik a obsahů přístupných ţivin v sedimentech 1995 21 (mg.kg -1 suš.) Příloha 45 Mediány obsahů rizikových prvků v sedimentech 1995 21 (extrakce lučavkou královskou; mg.kg -1 suš.) Příloha 46 Mediány obsahů PCB a AOX v sedimentech 1995 21 (mg.kg -1 suš.) 42

Monitorování zakázaných a neţádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech 2 Sledování zakázaných a neţádoucích látek a produktů a znečisťujících doplňkových látek v krmných produktech V roce 21 prováděl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský sledování cizorodých zakázaných a neţádoucích látek a produktů v krmivech na základě zjištění v předchozích letech, doporučení Komise k monitoringu a podle dalších právních předpisů. Vzorky odebírali pracovníci odboru zemědělské inspekce a analyzovány byly v akreditovaných laboratořích ústavu nebo smluvních laboratořích. Sledování bylo rozděleno do čtyř hlavních částí: Sledování výskytu zakázaných látek a produktů v krmivech Sledování výskytu neţádoucích látek a produktů v krmivech Sledování správného pouţívání doplňkových látek v krmivech Sledování dalších problematik týkajících se bezpečnosti krmiv 43

Monitorování zakázaných a neţádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech 2.1 Sledování zakázaných látek 2.1.1 Cílená kontrola přítomnosti zpracovaných ţivočišných bílkovin v krmivech Kontrola je zaměřená na moţnou kontaminaci krmiv pro přeţvýkavce ţivočišnými bílkovinami. U rybí moučky byla zjišťována kontaminace suchozemskými tkáněmi. Bylo zkontrolováno celkem 234 krmných směsí a surovin. Ve třech vzorcích sušené smíšené krve (drůbeţí a vepřové) byly nalezeny kosti savců, s provozovatelem bylo zahájeno správní řízení. 2.1.2 Cílená kontrola rybí moučky na přítomnost tkání suchozemských ţivočichů Cílem kontroly je zachytit přítomnost tkání suchozemských ţivočichů v rybí moučce, zvláště v souvislosti s povolením pouţívat rybí moučku do mléčných krmných směsí. Mikroskopicky bylo zkontrolováno 52 vzorků rybí moučky nebo krmných směsí, v ţádné nebyly nalezeny tkáně suchozemských ţivočichů. 44

Monitorování zakázaných a neţádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech 2.2 Sledování neţádoucích látek 2.2.1 Monitoring vybraných perzistentních organických polutantů (POP) V rámci kontroly bylo analyzováno 11 vzorků rybí nebo masokostní moučky, 4 vzorky krmných směsí, 5 premixů, 5 vzorků minerálních surovin a jeden vzorek řepkového šrotu. Ţádný vzorek nebyl vyhodnocen jako nevyhovující. PCB byly sledovány zároveň s dioxiny, aby bylo moţné posoudit expozici zvířete všem těmto toxinům. Naměřené hodnoty byly velmi nízké, většinou pod mezí detekce,5 µg.kg -1. Pro PCB dosud nebyly stanoveny prahové hodnoty. PCB v µg.kg -1 45

Monitorování zakázaných a neţádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech 2.2.2 Cílená kontrola dioxinů, furanů a PCB dioxinového typu V rámci cílené kontroly bylo analyzováno celkem 43 vzorků, zejména rybí moučka, sušená krmiva a doplňkové látky. V ţádném ze vzorků nebyly nalezeny dioxiny překračující normu, která se pohybuje od,75 do 6 ng WHO-TEQ.kg -1 podle druhu krmiva pro dioxiny a od 1,25 do 24 ng WHO-TEQ.kg -1 podle druhu krmiva pro sumu dioxinů a PCB. 46

Monitorování zakázaných a neţádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech 2.2.3 Monitoring mykotoxinů V rámci této kontroly se zjišťuje přítomnost deoxynivalenolu, zearalenonu, ochratoxinu A, fumonisinů B1 + B2, T2 a HT2 toxinu. Bylo odebráno 11 vzorků krmiv a krmných surovin. V ţádném ze vzorků nebylo zjištěno překročení obsahů doporučených Evropskou Komisí, většina hodnot byla pod mezí stanovitelnosti. Nejvyšší hodnoty byly stanoveny v kompletní směsi pro výkrm prasat, kde se obsah ochratoxinu A blíţil akčnímu limitu, který je 5 µg.kg -1. Mykotoxiny v krmných směsích (µg.kg -1 ) 47

Monitorování zakázaných a neţádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech 2.2.4 Cílená kontrola přítomnosti těţkých kovů v krmivech Inspektoři odebrali 176 vzorků obilovin, olejnin, minerálních látek, rybí moučky a objemných krmiv pro zjištění neţádoucího obsahu těţkých kovů. Byl sledován obsah olova, kadmia, arsenu a rtuti. Jeden vzorek byl nevyhovující. Jednalo se o rybí moučku, ve které bylo naměřeno 3,72 mg.kg -1 kadmia při limitu 2 mg.kg -1. S dovozcem moučky bylo zahájeno správní řízení a byla mu uloţena pokuta. Obsahy těţkých kovů v mg/kg krmné suroviny 48

Monitorování zakázaných a neţádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech 2.2.5 Cílená kontrola přítomnosti dalších neţádoucích látek v krmivech Dusitany V rámci cílené kontroly bylo odebráno 1 vzorků rybí moučky nebo krmiv, které rybí moučku obsahují. Sleduje se, zda nebyla rybí moučka konzervována dusitany. Ve většině vzorků byl obsah dusitanu sodného pod mezí stanovitelnosti. Všechny vzorky byly vyhodnoceny jako vyhovující. Limit pro dusitany je 15 mg.kg -1 pro krmné směsi nebo 3 mg.kg -1 rybí moučky. Gossypol Gossypol se vyskytuje v krmivech s obsahem bavlníkového semene. Z plánovaných 1 vzorků se podařilo odebrat pouze 2 vzorky bavlníkového semínka a 1 vzorek kompletní krmné dávky s obsahem bavlníku. Hodnoty gossypolu v semenech byly 2956 a 251 mg.kg -1 při limitu 5 mg, ve směsi bylo naměřeno 359,8 mg.kg -1 (limit 5 mg.kg -1 ). Vinylthiooxazolidon Vinylthiooxazolidon se vyskytuje v krmivech s obsahem řepky. V 1 vzorcích kompletních směsí pro drůbeţ bylo naměřeno nejvyšší mnoţství 115,5 mg.kg -1, limit je 1 mg.kg -1, resp. 5 mg.kg -1 v krmivech pro nosnice. Teobromin Sleduje se v krmivech s obsahem kakaových slupek, kakaa, čokolády a dalších výrobků z cukrovinek. Bylo odebráno 7 vzorků kompletních krmiv pro prasata a selata, z toho v jednom vzorku směsi pro selata se naměřená hodnota blíţila limitu 2 mg.kg -1, při zohlednění nejistoty měření byl vzorek vyhovující, a v jednom vzorku byl překročen povolený limit. Ve 3 vzorcích krmiv pro králíky byla nejvyšší naměřená hodnota 2,6 mg.kg -1 (limit 5 mg.kg -1 ). 49

Monitorování zakázaných a neţádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech Fluor Fluor byl sledován v 1 vzorcích minerálních krmiv pro hospodářská zvířata. Všechny vzorky byly vyhovující. 5

Monitorování zakázaných a neţádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech 2.3 Sledování správného pouţívání doplňkových látek 2.3.1 Cílená kontrola pouţívání kokcidiostatik Kontroluje se, zda se doplňkové látky nevyskytují v krmivech pro druhy či kategorie zvířat, pro které nejsou povoleny nebo zda jejich obsah nepřekračuje povolený limit. V rámci kontroly bylo odebráno celkem 353 vzorků kompletních, doplňkových a minerálních krmných směsí a premixů. 1 vzorků krmiv bylo vyhodnoceno jako nevyhovující kvůli neţádoucí kontaminaci. Nejčastěji byly překročeny povolené limity reziduí pro robenidin, monensinát sodný a salinomycinát sodný. Kontaminace kokcidiostatiky v kompletních krmivech (mg.kgˉ¹) 2.3.2 Cílená kontrola výskytu zakázaných stimulátorů nebo inhibitorů růstu Bylo odebráno 24 vzorků krmných směsí pro hospodářská zvířata. Nepovolený obsah kokcidiostatik nebo antibiotik byl zjišťován v kompletních krmivech, ale také v lihovarských výpalcích. Většina naměřených hodnot byla pod mezí stanovitelnosti, všechny vzorky byly vyhovující. 51

Monitorování zakázaných a neţádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech 2.3.3 Cílená kontrola obsahu mědi a zinku pro prasata Cílem této kontroly bylo sledování, zda je dodrţován maximální povolený obsah mědi a zinku v krmivech pro prasata a selata. Inspektoři odebrali 59 vzorků krmiv, jeden vzorek byl nevyhovující. Jednalo se o krmiva pro odchov prasat, kde byl překročen limit zinku. 2.3.4 Cílená kontrola dodrţování dalších limitů doplňkových látek Při této kontrole se sledovalo dodrţování maximálních limitů vitaminu A, vitaminu D3, ţeleza, jódu, mědi, manganu, selenu a zinku. Z 6 odebraných vzorků byl jeden vzorek kompletní směsi pro výkrm kuřat nevyhovující byl překročen limit manganu, v jednom vzorku se naměřená hodnota limitu 15 mg.kgˉ¹ blíţila, ale po zohlednění nejistoty měření byl vzorek vyhodnocen jako vyhovující. 52

Monitorování zakázaných a neţádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech 2.3.5 Cílená kontrola kontaminace krmiv léčivy Kontrola probíhala ve spolupráci s ÚSKVBL, kde byla většina vzorků analyzována. V provozech, kde se vyrábí medikovaná krmiva, byly odebírány vzorky z partií následujících po krmivech s léčivy. Hodnoty tylosinu, ampicilinu nebo doxycyclinu byly pod mezí stanovitelnosti, naměřené hodnoty chlortetracyklinu vyhodnotil ÚSKVBL jako vyhovující. 2.3.6 Cílená kontrola parametrů glycerolu, pouţívaného jako krmná surovina Ze 4 vzorků obsahoval jeden,75 % metanolu a dva vzorky byly nevyhovující nadlimitním obsahem nerozpustných organických zbytků (1,7 a 2,5 %). 53

Monitorování zakázaných a neţádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech 2.4 Sledování dalších bezpečnostních ukazatelů 2.4.1 Cílená kontrola pesticidů Přítomnost pesticidů byla zjišťována ve 4 vzorcích obilovin, olejnin a rybí moučky. V jednom vzorku kompletní krmné směsi pro kuřata byl zjištěn nepovolený obsah permethrinu (,58 mg.kg -1 při povoleném limitu,1 mg.kg -1 ), s provozovatelem bylo zahájeno správní řízení. Většina ostatních hodnot se pohybovala pod mezí stanovitelnosti. Pesticidy v obilovinách a olejninách (mg.kgˉ¹) 2.4.2 Cílená kontrola přítomnosti nepovolených genetických modifikací v krmivech a označování povolených GMO V rámci této kontroly jsou sledovány genetické modifikace v krmných surovinách a krmivech. Jedná se zejména o kukuřici, řepku, sóju a rýţi. Část vzorků byla analyzována v laboratoři VÚRV Ruzyně. V ţádném z celkem 86 vzorků nebyly zjištěny nepovolené mutace. 54

Zprac. ţiv. bílkoviny POP Dioxiny, furany Mykotoxiny Vinylthiooxa-zolidon Pesticidy Fluoridy Znečisťující DL Zakázané stimulátory rŧstu Cu, Zn Monitorování zakázaných a neţádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech 2.4.3 Cílená kontrola krmiv na přítomnost melaminu Cílem kontroly je zejména sledování krmiv ze třetích zemí (USA, Čína apod.). Maximální povolený obsah melaminu je 2,5 mg.kg -1. Ve všech 1 vzorcích byl obsah melaminu pod mezí stanovitelnosti. Typy krmiv odebírané ke stanovení melaminu 2.4.4 Kontrola maloobchodních prodejen V rámci cílené kontroly zaměřené na maloobchodní prodejny byly sledovány deklarované jakostní znaky, obsah těţkých kovů, případně kontaminace neţádoucími látkami, zejména kokcidiostatiky. Bylo odebráno celkem 1 vzorků krmných směsí pro drůbeţ a králíky, všechny vzorky byly vyhovující. 2.5 Závěr V příštích letech bude ústav v kontrole výskytu zakázaných a neţádoucích látek a produktů a v kontrole správného pouţívání doplňkových látek pokračovat na některé látky a produkty se zaměří v cílené kontrole, v případě mykotoxinů a POP bude pokračovat v monitoringu jejich výskytu. Sledování výskytu zakázaných a neţádoucích látek a produktŧ v krmivech Počet odebraných vzorkŧ 28 251 25 55 4 2 1 4 17 81 51 Počet nevyhovujících vzorkŧ 28 1 (2%) 9 (5,3%) 6 (11,7%) Počet odebraných vzorkŧ 29 238 26 42 116 29 427 3 6 Počet nevyhovujících vzorkŧ 29 1 (3,4%) 2 (4,7%) 3 (5%) Počet odebraných vzorkŧ 21 234 26 43 11 1 4 1 353 24 59 Počet nevyhovujících vzorkŧ 21 3 (1,3%) 1 (2,5%) 1 1 (3,4%) Plán na rok 211 235 27 39 1 2 61 1 351 2 52 55

Monitorování zakázaných a neţádoucích látek a produktů, znečišťujících doplňkových látek v krmivech a v premixech

3 Přílohy

Příloha 2 Obsahy PCB (suma 7 kongenerů) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 21 (µg.kgˉ¹ suš.)

Příloha 3 Srovnání mediánů obsahů PCB (suma 7 kogenerů) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP v jednotlivých kulturách; 2 21 (µg.kgˉ¹ suš.)

Příloha 4 Srovnání maxim obsahů PCB (suma 7 kongenerů) v ornici a podorničí (svrchním a spodním horizontu) na pozorovacích plochách BMP v jednotlivých kulturách; 2 21 (µg.kgˉ¹ suš.)

Příloha 5 Průběh obsahů sumy 7 kongenerů PCB (1998 a 1999 suma 6 kongenerů) na pozorovacích plochách BMP, na kterých byla ve sledovaném období (1998 21) překročena limitní hodnota 1 µg.kgˉ¹ suš. 15 3 45 6 75 9 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 ornice podorničí 98.9 791KO 15 3 45 6 75 9 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 ornice podorničí 792KO 5 1 15 2 25 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 ornice podorničí 745BO 5 1 15 2 25 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 ornice podorničí 295KO 5 1 15 2 25 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 ornice podorničí 819BO 5 1 15 2 25 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 ornice podorničí 423BO 5 1 15 2 25 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 ornice podorničí 892KO 5 1 15 2 25 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 svrchní horizont spodní horizont 894KO 5 1 15 2 25 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 svrchní horizont spodní horizont 896KO 5 1 15 2 25 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 ornice podorničí 821BO 5 1 15 2 25 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 ornice podorničí 391KO 5 1 15 2 25 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 ornice podorničí 73BO

Příloha 6 Procentuální zastoupení 7 kongenerů PCB na plochách BMP a CHÚ v letech 24 21; ornice (svrchní horizont) Podlimitní polochy Chráněná území 153 18 28 5 4 3 2 1 52 11 153 18 28 5 4 3 2 1 52 11 138 118 138 118 Jednorázové překročení limitní hodnoty Trvale mírné překročení limitní hodoty 153 18 28 5 4 3 2 1 52 11 153 18 28 5 4 3 2 1 52 11 138 118 138 118 Trvale vysoké překročení limitní hodnoty 153 18 28 5 4 3 2 1 52 11 138 118