Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Podobné dokumenty
Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Farmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem

Struktura a funkce biomakromolekul

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Opakování

Eva Benešová. Dýchací řetězec

02 Nevazebné interakce

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Mezimolekulové interakce

Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro

Molekulární krystal vazebné poměry. Bohumil Kratochvíl

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

5. Lipidy a biomembrány

>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

3. Stavba hmoty Nadmolekulární uspořádání

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

John Dalton Amadeo Avogadro

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

FARMAKODYNAMIKA. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D.

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.

Chemická reaktivita NK.


1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Obecný metabolismus.

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Regulace enzymové aktivity

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D.

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Farmakodynamika II. Typy receptorů, transdukce (přenos) signálu. Příklady farmakologického ovlivnění receptorů v různých typech tkání.

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Mendělejevova tabulka prvků

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Biochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému

Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop

Exprese genetické informace

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Živé systémy v ekotoxikologii - úvod - Luděk Bláha, PřF MU

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Regulace glykémie. Jana Mačáková

Nekovalentní interakce

Přírodní polymery proteiny

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Nekovalentní interakce

Periodická tabulka prvků

Katabolismus - jak budeme postupovat

Hormony, neurotransmitery. Obecné mechanismy účinku. Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.)

Vazby v pevných látkách

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Bílkoviny a rostlinná buňka

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

9. Léčiva CNS - úvod (1)

Chemická vazba. Molekula vodíku. Elektronová teorie. Oktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Pevnost vazby vazebná energie.

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

Nové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

Ch - Elektronegativita, chemická vazba

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

CHEMICKÁ VAZBA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

TOXICKÉ ÚČINKY NANOMATERIÁLŮ POUŽÍVANÝCH VE FARMACII A MEDICÍNĚ

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118

Transkript:

Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický obecné chemické působení destrukce organely / buňky / organismu specifický specifická reakce s biomolekulami ovlivnění fyziologické rovnováhy organismu Toxikodynamika specifická xenobiotika (angl. ultimate toxicant) 1

Toxikodynamika místem specifického toxického účinku část buňky (organela) Toxikodynamika resp. biochemický cyklus O F O O O O O HO As 3+OH OH 2

Toxikodynamika stupeň poškození buňky cytopatický účinek zásah jen do některého pochodu cytostatický účinek znemožněna reprodukce a dělení cytotoxický účinek usmrcení buňky odolnost buněk různých tkání je různá (regenerace) různá odolnost buněk téhož druhu stadium buněčného cyklu genetické odchylky (vznik rezistence, např. antibiotika) 3

Nekovalentní interakce reversibilní vznik mezimolekulových komplexů, např. vazba strychninu na glycinový receptor interkalace akridinu do DNA interakce elektrostatické hydrofobní přenos náboje sterická repulze Elektrostatické interakce iont iont, dipól iont, dipól dipól elektrostatické přitahování opačně nabitých pólů molekul (E p 1/r 3 ) uplatnění v polárních molekulách 4

dipól indukovaný dipól (Londonovy dispersní síly) indukce vlivem elektrického pole permanentního dipólu (E p 1/r 6 ) nepolární struktury vodíková vazba (vodíkový můstek) interakce dipól dipól u sloučenin s vodíkem vázaným k elektronegativnímu prvku (P, O, N) výjimečná vlastnost vodíku význam ve stabilizaci prostorových struktur proteinů, DNA, apod. 5

Hydrofobní interakce nepolární části molekul se ve vodném prostředí shlukují zvýšení entropie systému uplatnění transport do / přes membrány hydrofobní kapsy uvnitř molekul bílkovin rozpustných ve vodě Vazba s přenosem náboje (CT charge transfer) vznik mezi dvojicí donor elektronů akceptor elektronů energií se blíží k vazbě kovalentní hypotéza kancerogeneze sandwichové komplexy DNA Interkalace pyrenu do DNA 6

Sterická repulse přispívá ke zvláště specifickým interakcím Koordinační vazba elektronový pár donoru (O, N, S) sdílen anorganickým kationem (Fe, Cu, Co) význam u sloučenin s porfyrinovým kruhem (hem) 7

Kovalentní interakce prakticky ireversibilní vazba elektrofilních/nukleofilních látek (radikálů) na nukleofilní/elektrofilní atomy cílem DNA, biomolekuly (skupiny SH enzymů) FUNKCE CÍLOVÉHO MÍSTA buněčná regulace /signalizace buněčné funkce dysregulace genové exprese dysregulace buněčných signálů poškození vnitřní funkce dělení buněk kancerogenese, teratogenita apoptóza atrofie tkání syntéza proteinů např. nefunkční neurosvalový přenos třas, křeč, arytmie narkóza, paralýza poškození ATP syntézy Ca 2+ regulace poškození / smrt buňky syntézy proteinů membránových funkcí poškození poškození funkcí systémů, např. vnější funkce hemostáze krvácení 8

teorie: zámek klíč (ruka klika) receptor proteinová struktura nese specifické vazebné místo (ligand) umožňující navázat transmiter, molekulu určitých vlastností (tvaru) po vazbě transmiteru změní konformaci ( funkční stav), změna nějaké buněčné funkce specifická odpověď R + X [R X] odpověď Iontové kanály řízené ligandem (ionotropní) receptor GABA ( -aminomáselná kyselina), glutamátový, serotoninový, aj. nikotinový acetylcholinový receptor nervosvalové ploténky reguluje rychlé pohyby kosterního svalstva umožňuje prostup Na +, K + : Ach + receptor prostup Na + změna akčního potenciálu kontrakce svalu 9

xenobiotika: vazba na -, - podjednotky, blokace kanálu, vazba na vnější vazebná místa délka trvání účinku Srovnání strukturních vzorců transmiterů nikotinového acetylcholinového receptoru 10

spřažené s G-proteinem (metabolotropní) receptory pro adrenalin, dopamin, histamin aj. mechanismus přenosu signálu efektorové proteiny adenylátcyklasa glykogenolýza, lipolýza, aktivace Ca 2+ kanálů fosfolipasa C kontrakce hladkých svalů, žlázová sekrece otvírač iontových kanálů 11

s tyrokynázovou aktivitou receptory pro insulin, růstové faktory, aj. přenos signálu přes buněčnou membránu: fosforylace buněčných proteinů stimulace procesů, např. transportu glukosy, syntéza enzymů apod. regulující proteosyntézu (transkripci DNA) receptory pro steroidní hormony a hormony štítné žlázy 12

Agonisté / antagonisté / inhibitory agonisté (= transmitery) chemické látky, které mají vysokou afinitu k receptoru aktivují receptorový protein vnitřní aktivita ( síla aktivace ) se může lišit antagonisté chemické látky, které se reversibilně vážou na receptor neaktivují receptorový protein blokují vazebná místa, proto aktivita vyvolaná agonistou je nižší (kompetitivní antagonismus) 13

inhibitory chemické látky, které se irreversibilně vážou na receptor a trvale blokují vazebná místa např. vazba těžkých kovů na SH skupiny 14