Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová Bc. Jaroslava Vrlová Bc. Lucie Vrlová Michal Hnátek Česká zemědělská univerzita, Fakulta životního prostředí, Katedra aplikované ekologie 2012 Mapy vznikly v souvislosti s řešením Projektu NAZV QH-82106 (MŽP) Rekultivace jako nástroj obnovy funkce vodního režimu krajiny po povrchové těžbě hnědého uhlí Anotace: Komentovaný soubor tematických map prezentuje výsledky případové studie analýzy vlivu povrchové těžby na vybrané charakteristiky krajinné makrostruktury. Studie byla realizována na vybraných zájmových území krajiny, které reprezentují hlavní krajinné typy krajiny Mostecka. Zájmová území byla vymezena hranicemi vybraných obcí. Jak podklady byly využity staré mapy (císařské otisky map stabilního katastru), současná ortofotomapa. Současný stav využití krajiny byl ověřen mapováním v terénu v roce 2010. Změny v krajině byly hodnoceny prostřednictvím změn charakteristiky krajinné makrostruktury (zastoupení land use/cover). Tematické mapy dokumentují významné změny krajiny Mostecka na příkladu vybraných území. Mezi hlavní faktory krajinných změn zde patří povrchová těžba, urbanizace krajiny, zemědělství, lesní hospodářství a spontánní sukcese dřevinné vegetace v krajině. 1
Metodika a výsledky Použitý metodický postup vychází ze standardních metod sledování krajinných změn (Sklenička, 2003; Lipský, 2000). Analýza hodnocení změn land use krajiny byla provedena formou případových studií (katastrálních území), které reprezentují příklady různých vývojových typů krajiny Mostecka. Jedná se o zájmové území lokalizované do krajiny v okolí města Bílina, vymezené katastrální územím Bílina Újezd, Chudeřice, Chotovenka, Štrbice, Tržlinka, Břežánky, Ledvice, Břežany, Jenišův Újezd o celkové rozloze 446,1 km 2. Dále bylo řešeno území nacházející se na svazích Krušných hor v krajině v okolí města Jirkov, tj. obec Boleboř, obec Vysoká Pec a samotné město Jirkov. Poslední případová lokalita byla umístěna do okolí města Teplice, skládající se z k.ú. Teplice Hudcov, Nová Ves, Prosetice, Sobědruhy, Teplice, Teplice Řetenice, Teplice Tunovany, Duchcov Duchcov, Hrdlovka, Liptice a katastr obce Lahošť. Jako podklady byly využity císařské otisky map stabilního katastru z roku 1842 (Semotánová, 2002) a mapování současného stavu krajiny v roce 2010. Byly aplikovány dva typy klasifikační stupnice land use a land cover, vycházející jak z map stabilního katastru, tak z terénního mapování krajiny zájmových území. Obě stupnice byly následně kompatibilizovány s ohledem na možnost srovnání vývoje identických kategorií land use/cover. v rámci provedené studie byly sledován vývoj základní kvantitativních charakteristik krajinné makrostruktury (land use/cover). Z výsledků v případovém území Bílina je nejvíce patrný vysoký úbytek orné půdy na úkor ploch těžby hnědého uhlí, zástavby a neplodné půdy. Plochy těžby jsou však v současnosti rekultivovány, což má za následek narůst plochy dřevinných porostů o 24 %. Ze stejného důvodu se zvýšil i plocha vodních ploch. V případovém území Teplice je z výsledků analýzy patrný vysoký úbytek orné půdy na úkor zastavěné plochy. Dále pak se zvětšilo zastoupení plochy těžby, lesů a rozptýlené zeleně, a to opět v důsledku rekultivace vytěženého území. V případovém území Jirkov v období stabilního katastru převládaly plochy lesů, orné půdy a trvalých travních prostů. Stejně tak v porovnání se současností bylo v této době více cest a vodních ploch. Velice málo bylo sídelních míst a zastavěných ploch. S nárůstem populace a jejích potřeb (Löw, Míchal, 2003), se zvětšovala zastavěná plocha na úkor orné půdy. Pole, louky a pastviny byly přeměněny na zastavěné plochy sídel, a také byly zalesněny. docšlo rovněž k nárůstu ploch zahrad. Byl zaznamenán pokles plochy vodní toky, vodních nádrží a cest, zejména v důsledku rušení sítě polních cest během kolektivizace (1998, 2000). Tab. 2. Vývoj land use/cover v případovém území Jirkov 1842 2010 kód zastoupení (%) plocha (ha) zastoupení (%) plocha (ha) 19,82 809,90 3,60 172,03 12,52 511,68 10,20 486,85 3 Mokřady 0,00 0,00 0,62 29,61 4 Lesy, rozptýlená zeleň 61,65 2518,65 68,37 3263,00 5 Neplodné půdy 0,17 6,76 0,59 27,98 6 Těžební plochy 0,05 2,16 0,00 0,00 0,86 34,95 1,52 72,66 1,22 49,84 0,72 33,86 2,10 85,87 1,43 68,12 1,61 65,56 12,95 618,25 2
Tab. 2. Vývoj land use/cover v případovém území Teplice 1842 2010 plocha v % plocha v ha plocha v % plocha v ha 1. Orná půda 65,89 3286,63 9,15 452,37 2. Louky a pastviny 16,41 818,57 8,03 397,16 3. Mokřady 0 0 2,12 105,05 4.Lesy, rozptýlená zeleň 6,3 314,01 20,1 993,82 5.Neplodné půdy 0 0 6,78 335,09 6. Těžební plochy 0,12 5,9 18,26 902,92 7. Zahrady a sady 2,82 140,82 1,39 68,58 8. Vodní plochy 2,3 114,52 1,39 68,72 9. Komunikace 3,95 196,92 2,65 131,13 10. Zastavěné plochy 2,22 110,51 30,13 1490,08 Tab. 1. Vývoj land use/cover v případovém území Bílina 1842 2010 zastoupení v % plocha v ha zastoupení v % plocha v ha 1. Orná půda 73,83 3293,3 7,09 313,8 2. Louky a pastviny 14,06 627,43 5,41 239,09 3. Mokřady 0 0 0,82 36,42 4. Lesy, rozptýlená zeleň 4,22 188,45 28,57 1263,57 5. Neplodné půdy 0,67 30 15,41 681,72 6. Těžební plochy 0,13 6 23,69 1047,84 7. Zahrady a sady 1,49 66,4 0,55 24,4 8. Vodní plochy 0,7 31,23 1 44,2 9. Komunikace 2,87 128,06 2,48 109,5 10. Zastavěné plochy 2,02 90,11 14,98 662,7 Mezi hlavní inovační aspekty výstupu patří zejména další rozvoj, precizace a aplikace stávající standardní metody sledování krajinných změn. Inovace spočívá hlavně ve zpracování velkého množství dat o krajině na velkém území, což vede k získání reprezentativních výsledků. Další inovace spočívá v možnosti srovnání prezentovaných výsledků s výsledky analýzy a hodnocení změn posttěžební krajiny na Sokolovsku. Práce tak přispívá k dalšímu pochopení dynamiky vývoje krajiny ovlivněné povrchovou těžbou hnědého uhlí. S ohledem na důraz na metodické aspekty studie spočívají přínosy souboru specializovaných map jak v informacích o vývoji krajiny zájmového území, tak i na metodické úrovni, a to v dalším vývoji a ověření postupů a metod sledování změn krajiny. Prezentovaný metodický postup lze dále aplikovat i na jiných území a získané výsledky srovnávat. Forma výstupu soubor specializovaných map umožňuje rychlou informaci o stavu a a vývoji land use ve sledovaném území. Výstup je tak přehledným a praktickým výstupem využitelným jak odbornou, tak i laickou veřejností. 3
Seznam literatury Lipský, Z. (2000): Sledování změn v kulturní krajině. Ústav aplikované ekologie ČZU, Kostelec nad Černými Lesy. Löw, J., Míchal, I. (2003): Krajinný ráz. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy 2003. Semotánová, E. 2002. Studium krajiny a srovnávací kartografické prameny. In: Němec, J. (ed.). Krajina 2002 - od poznání k integraci, sborník z konference. MŽP, Ústí nad Labem. Skaloš, J., Pecharová, E., Kašparová, I., Tesařová, B., Trpáková, I., et al. (2012). Strukturní a funkční změny krajiny Sokolovska (1842 and 2010). Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce s.r.o., 2012. Sklenička, P. (2003): Základy krajinného plánování. Naděžda Skleničková, Praha. 4
Stav land use/cover v roce 1842 ± Lesy, rozptýlená zeleň 5 Neplodné půdy 6 Těžební plochy 1:65 000 0 1 250 2 500 5 000 metry
Stav land use/cover v roce 2010 ± 3 Mokřady 4 Lesy, rozptýlená zeleň 5 Neplodné půdy 1:65 000 0 1 250 2 500 5 000 metry
2S Stav land use/cover v roce 1842 4 Lesy, rozptýlená zeleň 6 Těžební plochy 1:40 000 0 950 1 900 3 800 Meters
2S Stav land use/cover v roce 2010 3 Mokřady 4 Lesy, rozptýlená zeleň 5 Neplodné půdy 6 Těžební plochy 1:40 000 0 1 000 2 000 4 000 Meters
Stav land use/cover v roce 1842 ± 4 Lesy, rozptýlená zeleň 5 Neplodné půdy 6 Těžební plochy 1:40 000 0 1 200 2 400 4 800 Meters
Stav land use/cover v roce 2010 ± 3 Mokřady 4 Lesy, rozptýlená zeleň 5 Neplodné půdy 6 Těžební plochy 1:40 000 0 1 200 2 400 4 800 Meters