Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen dvěma nebo více osobami, hrajícími vzájemně se doplňující a podmiňující role; 2. skládá se z částí, které mají strukturální či funkční význam, což je odděluje od samotných jedinců 3. členy skupiny spojuje vzájemná komunikace, normy, vzájemná očekávání a společně vykonávaná činnost. Skupiny lze odlišit od jiných sociálních útvarů, jako sociálních agregátů, sociálních kategorií, davu a publika, ale také od společenské třídy, lidu či národa.
Lidé během svého života vstupují do různých sociálních skupin, protože jsou tvorové sociální (společenští), kteří ke svému životu potřebují druhé lidi.
Klasifikace skupin 1) Podle velikosti - velké: lidstvo, národ - malé: rodina, školní třída 2) Podle stability (stálosti) - přechodné: cestující ve vlaku - stálé: rodina, pracovní kolektiv 3) Podle stejnorodosti - pohlaví: mužský fotbalový klub - zájmu: tanečníci
Klasifikace skupin (pokračování) 4) Podle soudržnosti - projevuje se lidskou solidaritou, silným citem sounáležitosti - naopak nesoudržné skupiny se vyznačují vnitřními konflikty, nedostatkem solidarity, převahou soukromých zájmů nad zájmy celku 5) Podle cíle a zaměřenosti - jaké potřeby skupina uspokojuje
Typy skupin Primární skupiny - početně malé skupiny - založeny na osobním kontaktu svých členů - dlouhodobě trvající - začíná v nich socializace RODINA, sousedství, herní skupina Sekundární skupiny - objevují se později - chybí osobní vztah - všechny ostatní skupiny, které nejsou primární - proces socializace v nich pokračuje ŠKOLNÍ TŘÍDA, pracovní skupina, politické strany,
Typy skupin Formální skupiny - mají své předpisy (formu) - existuje v nich vztah podřízený x nadřízený (příklad: ve škole, v armádě, v podniku) Neformální skupiny - velmi osobní vztahy - neexistuje vztah podřízený x nadřízený - vznikají spontánně ( příklad: rodina, skupina přátel)
Vlastnosti skupin Interakce mezi členy (vzájemné vztahy) Existence komunikační sítě (přenos informací) Společná činnost a společný cíl Rozdělení pozic a rolí Hodnotový systém (pravidla soužití, normy) Systém sankcí (odměny a tresty) Vědomí příslušnosti ke skupině a zároveň vědomí skupinové odlišnosti
Proč? Sociální skupina je specifickým sociálním útvarem, vytvářený různým počtem jedinců a vždy určitým způsobem tak, že jedinci k sobě patří nebo jsou přiřazováni. S. s. je souborem jedinců, kteří se odlišují podle nějakého znaku od jiných.
Z historie S. s. je jednotkou horizontální diferenciace. Pojem se objevuje po francouzské revoluci k označeni jiného než stavovského (tj. vertikálního) členění. Označuje se jím soubor jedinců, kteří jsou propojeni osobními nebo neosobními/ institucionálními vazbami ve vyšším celku (Z. Bauman). Označuje se jím také jakékoli množství lidí, mezi nimiž jsou takové vztahy, že musí být posuzováni společně (A. W. Small) Rozlišuje se s. s. v širším smyslu a užším smyslu.
Široký význam pojmu Kategorie, kohorta - dochází k rozlišení podle společného znaku. Ten se může prosazovat v jednání lidí, ale soubor utvořený podle příslušného znaku není subjektem. Užívá se pro označení výzkumného a statistického členění. Agregát vyjadřuje prostorové soustředění osob (v domě, obci, v organizaci), kteří nevstupují do vzájemných interakcí nebo jen minimálních. Další typy seskupení - komunita, veřejnost, dav.
Úzký význam pojmu S. s. umožňuje dosahovat nějaký cíl a má pro členy určitý význam. Skupina je důležitá pro uspokojování potřeb sounáležitosti a sebeprosazení. S. s. znamená existenci reálných vztahů mezi konkrétními jedinci. S. S. je představována strukturou pozic a rolí. Každá skupina má vlastní vzory chování, hodnoty a normy, tj. specifický výraz většinové kultury. Vystupuje jako subjekt. = PROTO
Skupinový konformismus S. k. znamená, že jedinec podléhá tlaku skupiny v jednání i myšlení. S. k. je ve skupinách, se kterými se člověk identifikuje. Konformita jedinců je vyšší při posuzování složitých jevů kde odklon od většinového mínění má větší pravděpodobnost. Míra konformity je závislá na osobnosti. Mimo dosah skupiny se míra konformity oslabuje.
Sociometrická skupinová struktura Platí pro malé skupiny. Sociometrie je metoda pro určení vazeb v malých s. s. Hierarchická mocenská: vůdcové, pomocníci, souputníci, pasivní, periferní členové. Hierarchická prestižní: populární, oblíbené, akceptované, trpěné, mimo stojící osoby.
Proč tedy? síla autorita, posílení, význam k někomu patřit Počet hlídat počet, aby mohli mezi sebou komunikovat a neztratil se vliv, není zde přímá úměra více lidí, větší vliv Blízkost - kontakt
Sociální konformita přijmutí úsudku jiného pro sebe, co je mi bližší Individuální vnímání situace skupinové vnímání situace
Tři procesy k sociální konformitě H.C.Kelman, 1953: 1/ vyhovění jdeme s davem, ale neměníme své názory 2/internalizace souhlasíme s tím,že názor většiny je správnější 3/identifikace změníme své názory či stanoviska, abychom s epodobali nějaké jiné osobě, ktero respektujeme či obdivujeme.
Skupina či shluk lidí? Skupina, když má svá identifikační kritéria: Interakce mezi lidmi trvá déle než jen pár minut Čl. skupinu vnímají skupinu jako skupinu a sebe jako její členy Skupina si vytváří své vlastní normy, role a očekávání, pravidla chování atd
Skupina si vytváří vlastní vědomí svého cíle či vlastního účelu Mezi jednotlivými členy skupiny se rozvíjejí různé vztahy
Skupina přispívá Skupinové polarizaci méně se bojím, když jsem ve skupině, skupina se dokáže rozhodnout lépe, menší riziko pro mě. Ovšem zjištěno není tomu tak rozhodnutí skupiny bývá daleko riskantnější než individuální ( stoner, 1961) = pokud si rozdělím odpovědnost, méně se bojím, proto si dovolím ve skupině více riskovat než když jsem na to sám.
Skupinové komunikaci - kdo s kým mluví, formální a neformální sítě Skupinovému myšlení vlastní normy a ideje a od členů se očekává, že se dle nich budou chovat. Má svá pozitiva i negativa např. izoluje jedince od vnějšku, snaží se manipulovat s normami skupina v tlaku na jednotlivce