č.. 208/2004 Sb., 4:

WELFARE OVCÍ A KOZ

Vyhláš áška č.. 208/2004 Sb., 4: žebřiny na seno a žlaby na krmivo a krmné doplňky musí být řešeny eny a umíst stěny tak, aby se zabránilo vzniku poranění nebo poškozen kození očí a aby ovce nebo kozy nebyly ohroženy pádem p žebřin nebo balíků krmiv,

napáje ječky musí být řešeny eny a umíst stěny tak, aby se snížila na minimum možnost kontaminace výkaly nebo močí,, riziko zmrznutí nebo rozlévání vody a předešlo se zranění; ; ošeto etřovatel je udržuje uje čisté a kontroluje nejméně jednou denně,, při p i extrémn mních výkyvech počas así i častěji, zvláš áštní péče e se musí věnovat udržov ování nástrojů používaných ke stříhání,, označov ování zvířat a aplikaci antiparazitárn rních preparátů a vybavení na antiparazitárn rní koupele ovcí v provozuschopném stavu. Ústí podavačů léků musí mít t velikost odpovídaj dající věku a plemeni ošeto etřovaných ovcí,

pokud chovatel nemá potřebn ebné zkušenosti ve všech v otázk zkách chovu, mezi něžn patří manipulace s ovcemi, asistence při p porodech, dojení,, stříhání,, pokud se provádí,, všechny v prováděné metody koupelí a postřik iků, úpravy paznehtů a ostatní jednoduché preventivní a léčebnl ebné zákroky podle pokynů veterinárn rního lékal kaře, musí si zajistit odbornou pomoc nebo dostupnost takového vybavení,, které mu řešení běžných provozních problémů umožní,

ovce a kozy lze jen výjimečně chovat jednotlivě,, ve stájích musejí být plemenice ovcí a koz před p porodem a plemenice ovcí a koz, které již rodily, ustájeny ve skupinových kotcích, ch, pouze v období porodů a kojení mláďat mohou být ustájeny v individuáln lních kotcích; ch; porody na pastvinách mohou probíhat jen u ovcí a koz, které jsou adaptovány na prostřed edí a místnm stní podmínky, dospělé ovce plemen chovaných pro produkci vlny se minimáln lně jednou za rok ostříhaj hají. Stříhac hací strojky musejí být pravidelně čištěny a dezinfikovány, ny, aby byly v provozuschopném m stavu, a jejich provedení musí být přimp iměřené velikosti a věku v zvířat. Před P a během b stříhání se s ovcemi zachází opatrně,, aby se předep edešlo zranění.. Rány R způsoben sobené během stříhání musejí být okamžit itě ošetřeny, eny,

ostříhan hané ovce se nevyhánějí mimo ustájovac jovací prostory, pokud lze ve vztahu ke klimatickým podmínk nkám předpokládat, dat, že ostříhání rouna bude mít m škodlivý vliv na jejich zdravotní a kondiční stav, zvláš áštní pozornost se musí věnovat stavu paznehtů; ; mezi preventivní opatřen ení patří úprava paznehtů prováděná v pravidelných intervalech, aby se omezilo šířen ení hniloby paznehtů a jiných infekcí.. Ovce nesmí být vypouštěny na pastviny, na nichž hrozí vážné nebezpečí kontaminace. Vchody a východy budov a výběhů se udržuj ují v dobrém m stavu, bez překážek a upravené tak, aby nedocházelo ke zranění zvířat nebo poškozov kozování rouna,

ohrazení musí být řádně provedeno a udržov ováno, aby se předep edešlo úniku a riziku poranění ovcí nebo koz. Při i použit ití drátěného pletiva musí být ohrazení často kontrolováno no a udržov ováno v napjatém m stavu, aby se do něj n j zejména rohaté ovce nebo rohaté kozy nezachytávaly. Elektrické ohradníky musí být řešeny eny a udržov ovány tak, aby elektrický impuls nebo dotek vyvolal jen okamžit ité zneklidnění ovce, ke střežen ení ovcí nebo koz lze používat psy pouze tehdy, jsou-li pro tento účel vycvičeni, a to po době pozvolného navykání, Střežení ovcí psem pletivo

jsou-li ovce nebo kozy chovány venku v bezpečných extenzivních podmínk nkách a je-li příznivp znivé počas así,, provádí se zevrubná kontrola zvířat a zařízen zení pro chov zvířat nejméně jedenkrát t týdně.. Prohlídky se však v musí provádět častěji, je-li pohoda ovcí nebo koz ohrožena, a to zejména v době porodů, po ostříhání nebo koupeli, v době zvýšen eného nebezpečí napadení mouchami nebo predátory a po významných změnách v řízení chovu nebo jiných podmínek, biologická potřeba vody je u ovcí a koz kryta každodenn dodenně buď tak, že e je jim podávána voda v dostatečném m množstv ství a nálen ležité kvalitě,, nebo je jim podáváno krmivo s dostatečným obsahem vody. Možná je i kombinace obou způsob sobů. Pouze krmivo s dostatečným množstv stvím m vody nelze podávat u ovcí a koz v laktaci.

Podlahová plocha ve stájích pro ovce a kozy: podlahová plocha 0,15 m 2 0,15 m 2 hmotnost na 10 kg ž. hm. na 10 kg ž. hm. druh či kategorie zvířat u bahnic nebo koz u jehňat nebo kůzlat 0,25 m 2 0,30 m 2 na 10 kg ž. hm. na 10 kg ž. hm. u plemenných beranů nebo kozlů (skupinový kotec) u plemenných beranů nebo kozlů (ind. kotec)

CHOV A WELFARE OVCÍ

Technika chovu ovcí Nejkritičtější ším m obdobím m pro jehňata je první měsíc zvykají si na chovatelské podmínky a prostřed edí a stávaj vají se nezávislými na matce. Po narození období mlezivové výživy ivy, období mléčné a kombinované výživy ivy. Vysokobřez ezí bahnice chovány ve skupinách do 25 ks, co nejdříve po porodu převedeny p do individuáln lního boxu (choul( choul) - alespoň 1,5 m 2 rozloha (3-5 5 dnů je ideál). Mlezivo je prvním m zdrojem výživy pro jehně do 4-74 7 dnů.

Období mléčné výživy mléko je do 10-14 14 dnů po narození základem výživy jehněte (od 2. týdne si užu jehňata navykají na příjem p pastvy, sena a jaderných krmiv. Toto období probíhá na pastvě nebo na hluboké podestýlce. Období kombinované výživy začíná příjmem pastvy (vyvíjí se předp edžaludky a aktivuje se bachorová mikroflóra) ra) zhruba ve 3. týdnu věku. v V 8.-9. týdnu je už činnost bachoru normáln lní.. Jehňata jsou s matkami nepřetr etržitě na pastvě s příjmem p ad libitum mléka.

Odstav jehňat Velmi ranný odstav (2-44 dny po narození,, aplikace MKS), časný odstav (40-60 dnů,, váha v asi 20 kg a jehňata jsou nezávisl vislá na matce), systém m používán n zejména u dojných plemen.. Jehňata ustájena ve školkách na hluboké podestýlce. Školky vybaveny tzv. probíha hačkami, které regulují přístup jehňat k matkám. m. Po mlezivovém období se jehňata pouští probíha hačkami k matkám 4x za den (pobyt s matkami 1 hod). Postupně se pobyt u matek zkracuje 40-60 dne jsou jehňata bez přístupu p k matce. Zkrmování krmné směsi si pro časný odstav. tradiční odstav (80-120 dnů) vhodný pro pastevní odchov jehňat. Ž.. hm. jehňat při p i tomto odstavu by měla m být 22 kg.

Výkrm jehňat mléčný výkrm ve středn ední Evropě u dojných plemen na bázi b mateřsk ského mléka a mléčných krmných směsí s doplňkovými krmivy kvalitní seno a jádro. j Jehňata vykrmována do 12-18 18 kg (8-10 týdnů staří). Provádí se na hluboké podestýlce v ovčíně. intenzivní výkrm u nás n s dříve d rozší šířený způsob. Podstatou je výkrm ad libitum jádrovými j směsmi smi a senem do 30-45 kg v 3-53 5 měsících m ch věkuv ku. Výkrm probíhá ve skupinách po 50 ks podle pohlaví na hluboké podestýlce, v zahraničí i rošty. polointenzivní výkrm aplikuje se formou oplůtkov tkové pastvy s doplněním m jadrnými krmivy. Doba výkrmu 4-77 měsíců m (závislost na plemeni, kvalitě pastvy ) pastevní výkrm - nejrozší šířenější způsob výkrmu u nás. n. Systém m založen na společné pastvě jehňat s matkami s příjmem p mléka ad libitum bez jádra. Doba výkrmu 3,5-5 5 měsíců. m. Nevýhodou je nadprodukce jehňat v období srpna a září z nižší tržní ceny, ale ekonomicky nejvýhodnější z hlediska nákladn kladů na krmivo.

Odchov bahnic Ideáln lní je odchov na pastvině,, ale vzhledem k drsným podmínk nkám m v horských a podhorských oblastech jen od dubna aža do konce října, listopadu. V zimě ustájen jení na hluboké podestýlce v ovčíně ve skupinách max. do 50 ks ve skupině přibližně stejně staré bahnice. Výživa založen ená na pastvě a v 2. pol.. březosti b přídavek p jadrných krmiv. Nezbytně nutné je doplňovat ovat mineráln lní látky ve formě lizu. V zimním m období seno, sláma a šťavnatá krmiva siláž, senáž,, okopaniny. Alternativou můžm ůže e být i odchov v zimě na pastvě třeba sem navážet.

Odchov plemenných beranů Jsou zpravidla celoročně chováni ve skupinách (3-6 6 ks)v ovčíně na hluboké podestýlce s výběhem.

Pastva ovcí Většinu pastvin představujp edstavují přirozené pastevní areály. Pastvina by měla m být suchá,, nezamokřen ená (vlhké pastviny jsou zdrojem různých cizopasníků a nemocí). Eventuáln lně tato místa m je potřeba ohradit. Pastviny by měly m být bez křovk oví (vytrhávání vlny, nebezpečí poranění), neměly by být zamořeny cizopasníky, je nutné zde zabezpečit dostatečné napájen jení ovcí (1-3 3 l na bahnici), mineráln lní lizy pokud možno na vyvýšen eném místě.. V případp padě celoroční pastvy musí se zbudovat zimoviště na vyvýšen eném, suchém m a před p větrem v chráněném m místm stě, nezamrzající napáje ječky.

Oplocení je budováno na bázi b kůlůk a hladkého ho drátu nebo uzlíkov kového pletiva. Na dočasn asné oplocení se využívaj vají elektrické ohradníky. Nedílnou součást stí pastevního areálu by měl m l být úkryt přirozený i přístp střešky z přírodnp rodních materiálů,, pro příkrm různr zné typy jeslí v rámci r zastřešen eného přístřešku. Pro manipulace s ovcemi (vakcinace, koprologické vyšet etření,, váženv ení) ) je potřeba vybudovat manipulační zařízen zení.

Způsoby pastvy Volná pastva v Alpách, Pyrenejích, Tatry často selektivní vypásání některých rostlin, ovládání ovcí pomocí psů,, je nutná přítomnost chovatele, ekonomicky náron ročný způsob, proto využit ití ojedinělé.

Rotační pastva jedná se zpravidla o tříhonový systém, kde hony jsou stabilně ohrazeny. Umožň žňuje využívání jednotlivých honů jednotlivými kategoriemi ovcí oddělen lené hony pro bahnice, jehnice a polointenzivní výkrm jehňat nebo pro společnou pastvu skotu bez tržní produkce mléka a ovcí masných plemen. Podstatou je střídav davé vypásání jednotlivých honů,, při p i zabezpečen ení dostatečné produkce sena nebo senáže. Tento systém m je náron ročný z hlediska vybudování trvalého oplocení. Oplůtkov tková pastva v našich chovech nejrozší šířenější.. Základem Z je intenzivní vypásání větších pastevních areálů,, jež jsou jednotlivými oplůtky rozděleny na menší celky. Tento systém zamezuje selektivní vypásání a současn asně umožň žňuje zabezpečen ení dostatku sena.

Alternativní způsoby pastvy v našich chovech ojediněle. Např.. v ovocných sadech, pastva po sklizni obilovin a okopanin, vypásání hrází rybníků smíšený systém pastvy

Ovčíny Využívány staré avšak ak adaptované stáje např.. pro dojnice, odchovny mladého dobytka, kůlny, k ale i nově zbudované objekty. U nových farem se doporučuje uje budovat jednoduché dřevěné stavby, které jsou finančně méně nákladné a nenarušuj ují ráz z krajiny. V případp padě farem zaměř ěřených na mléčnou produkci jsou opodstatněné navazuje zde technologická linka pro dojení,, ošeto etření a zpracování mléka. Všechny stavby musí respektovat pohodu zvířat dostatečně prostorné,, světl tlé,, teplé,, vzdušné ovcím škodí vysoká vlhkost, vysoký obsah čpavku, průvan a jiné zplodiny. Novostavby by měly být na závětrnz trném m místm stě,, mimo mrazové,, záplavovz plavové oblasti, nejlépe ve směru sever-jih. Před vchodem do ovčína umíst stěno desinfekční brodidlo (prevence i léčba l nakažliv livé hniloby paznechtů) ideáln lní rozměry ry 4-54 5 m délka d a 0,5-0,6 0,6 m šířka a hloubka do 15 cm.

přístřešekek zděný ovčín

Vnitřní vybavení ovčína Zařízen zení pro krmení většinou využit ití dávkované krmení aplikované krmným vozem, krmného vozíku atd. Počet krmných míst m musí odpovídat dat počtu ovcí ve stáji. U intenzivního výkrmu by měl m l být vzhledem k většív četnosti krmení počet míst m 2x-3x nižší ší.. Objemná krmiva se zkrmují z jeslí (jednostranné nebo oboustranné). Zařízen zení pro napájen jení dostatek pitné vody, používaj vají se vědra, v vaničky, napájec jecí žlaby a napáje ječky. 1 napáje ječka pro 10-40 ovcí v závislosti na kategorii. U napájec jecích ch žlabů 1 m žlabu na 40-50 ovcí. Zařízen zení pro bahnění individuáln lní boxy klid pro zvířata, možnosti lepší individuáln lní péče. Zdroj napájen jení a krmení. Brodidlo, fixační kolébka pro ošeto etření paznechtů,, veterinárn rní zákroky, stůl l na tříděnít vlny

Mikroklima stáje Optimáln lní teplota 8-10 o C, při p i bahnění 10-14 14 o C,, jehňata ne míňm jak 8 o C. Vlhkost 60-80%, odchov jehňat do 75%, u stropu by neměla vlhkost překročit 85%. Maximáln lní koncentrace plynů CO 2 do 0,35%, H 2 S do 0,001% a NH3 do 0,0025%. Proudění vzduchu v zimě by nemělo překrop ekročit 0,25 m/s.

CHOV A WELFARE KOZ

Způsoby chovu Formy chovu zahrnují intenzivní velkochovy s celoročním m ustájen jením (200 a více v zvířat) i menší pastevní chovy (30-70 ks), kde zvířata stráví na pastvě maximáln lní dobu. Chov většinou v v adaptovaných objektech zemědělských i nezemědělských. Většinou V většív podíl l ruční práce. Chov dojných a srstnatých koz má obdobné požadavky jako chov masných ovcí zajištění zimního ustájen jení pro období porodů a střiže e a volný přístup p do pastevních areálů,, které musí být nálen ležitě vybaveny (úkryt, napájen jení í )

V chovu koz jsou 2 základnz kladní způsoby: Celoročně ustájen jené chovy bez pastvy se stálou krmnou dávkou d na základz kladě kukuřičné siláže e a senáže) ) nebo modifikovaných krmných dávek d podle ročního období zelené krmení konzervované nebo suché.. Aplikuje se zde časný odstav po 48 hod., umělá mléčná výživa a dokrm kůzlat k do 12-15 15 kg hmotnosti nebo zařazen azení do chovu oddělen leně od matek. Kozy se dojí ve stabilní dojírn rně se zpracovnou mléka.

Pastevní chovy s dokrmem suchým a koncentrovaným krmivem ve stáji. Kůzlata K stráví s matkami 6-88 týdnů,, odchovávaj vají se na pastvě a dokrmují ve stáji do jatečné hmotnosti nebo zařazen azení do chovu. Kozy jsou většinou v celodenně na pastvině,, vyhánějí se po ranním m dojení a přihp ihánějí k odpolednímu dojení.. Zvířata musí mít t zajištěny na pastvině úkryt před p deštěm m a sluncem a zdroj vody. Dojení na pastvině se nepraktikuje technicky náročné.

Typy ustájen jení U nás n s přichp ichází prakticky v úvahu pouze volné ustájen jení odpovídá potřeb ebám m zvířat a zásadz sadám m welfare aplikuje se ve variantách podle místnm stních podmínek. Volné ustájen jení v individuáln lních boxech u plemenných kozlů, koz s mláďaty po porodu. Volné skupinové ustájen jení v kotcích ch všechny kategorie. Velikost skupin se řídí fází produkčního cyklu zapouštění, období porodu, laktace, použitými technologiemi počet dojících ch míst m v dojírn rně a prostorovými požadavky jednotlivých kategorií. Ustájen jení je nejvhodnější na hluboké podestýlce.

Podle vnitřního uspořádání stájí se rozlišuj ují 2 typy jednoprostorové a dvouprostorové. Jednoprostorové stáje nastýlají se celé,, bez rozlišen ení míst na krmení a ležen ení.. Poměr r ustájovac jovacích ch a krmných míst m je obvykle vyhovující tento způsob však v vyžaduje dostatek stelivové slámy. Ke krmení se používaj vají oboustranné jesle nebo závěsnz sné žlaby. Napájen jení skupinovými napáje ječkami a napájec jecími žlaby.

Dvouprostorové stáje plocha rozčlen leněna na na nestlaný prostor pro krmení a stlaný prostor pro ležen ení menší spotřeba steliva, odpadá nutnost manipulace se zvířaty při p i nastýlání a krmení. Krmení se nastýlá do žlabů nebo krmný stůl, napájen jení napáje ječkami a napájec jecími žlaby. Ustájen jení na roštech využívá se jen u některých n kategorií.. Není vhodný pro kůzlata k po odstavu (nadměrn rně odvádí teplo) ani pro dojná zvířata (možnost poranění struků a zvýšen ené znečištění břišních partijí.

Ustájen jení kozlů venkovní přístřešky. V pastevní sezóně tento typ vhodný i pro ostatní kategorie, lze tu umístit i dojírnu.