Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Duben Finanční analýza podnikové sféry za čtvrtletí 2015

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Duben 216 Finanční analýza podnikové sféry za 1. 3. čtvrtletí 215

OBSAH OBSAH... 2 EXECUTIVE SUMMARY... 4 1. ÚVOD... 5 2. NEFINANČNÍ PODNIKY... 7 2.1 Nefinanční podniky podle CZ NACE... 7 2.2 Nefinanční podniky podle institucionálních sektorů... 9 2.3 Nefinanční podniky podle kategorií tvorby hodnoty... 11 3. PRŮMYSL... 13 3.1 Průmysl podle CZ NACE... 13 3.2 Průmysl podle institucionálních sektorů... 15 3.3 Průmysl podle kategorií tvorby hodnoty... 17 4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ... 19 4.1 Těžba a dobývání podle CZ NACE... 19 4.2 Těžba a dobývání podle institucionálních sektorů... 21 4.3 Těžba a dobývání podle kategorií tvorby hodnoty... 23 5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL... 25 5.1 Zpracovatelský průmysl podle CZ NACE... 25 5.2 Zpracovatelský průmysl podle institucionálních sektorů... 27 5.3 Zpracovatelský průmysl podle kategorií tvorby hodnoty... 29 6. ENERGETIKA... 31 6.1 Postavení podniků z finanční analýzy... 31 6.2 Energetika podle institucionálních sektorů... 34 6.3 Energetika podle kategorií tvorby hodnoty... 35 7. VODA A ODPADY... 37 7.1 Postavení podniků z finanční analýzy... 37 7.2 Voda a odpady podle institucionálních sektorů... 39 7.3 Voda a odpady podle kategorií tvorby hodnoty... 4 8. STAVEBNICTVÍ... 43 8.1 Postavení podniků z finanční analýzy... 43 8.2 Stavebnictví podle institucionálních sektorů... 45 8.3 Stavebnictví podle kategorií tvorby hodnoty... 46 9. VÝSTAVBA BUDOV... 48 9.1 Postavení podniků z finanční analýzy... 48 9.2 Výstavba budov podle institucionálních sektorů... 5 9.3 Výstavba budov podle kategorií tvorby hodnoty... 51 1. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ... 54 1.1 Postavení podniků z finanční analýzy... 54 1.2 Inženýrské stavitelství podle institucionálních sektorů... 56 1.3 Inženýrské stavitelství podle kategorií tvorby hodnoty... 57

OBSAH 11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI... 59 11.1 Postavení podniků z finanční analýzy... 59 11.2 Specializované stavební činnosti podle institucionálních sektorů... 61 12. VYBRANÉ SLUŽBY... 65 12.1 Postavení podniků z finanční analýzy... 65 12.2 Vybrané služby podle institucionálních sektorů... 67 12.3 Vybrané služby podle kategorií tvorby hodnoty... 68 13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY... 7 13.1 Postavení podniků z finanční analýzy... 7 13.2 Velkoobchod, maloobchod a opravy podle institucionálních sektorů... 72 13.3 Velkoobchod a maloobchod a opravy podle kategorií tvorby hodnoty... 73 14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ... 75 14.1 Postavení podniků z finanční analýzy... 75 14.2 Doprava a skladování podle institucionálních sektorů... 77 14.3 Doprava a skladování podle kategorií tvorby hodnoty... 78 15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOST... 81 15.1 Postavení podniků z finanční analýzy... 81 15.2 Informační a komunikační činnost podle institucionálních sektorů... 83 15.3 Informační a komunikační činnosti podle kategorií tvorby hodnoty... 85 16. METODICKÁ ČÁST... 87 16.1 Zdroje dat a jejich reprezentativnost... 87 16.2 Použitá metoda finanční analýzy... 9 16.3 Propočet ekonomické přidané hodnoty (ekonomického zisku)... 1 17. JAK SE ORIENTOVAT V TABULKÁCH... 12 18. SEZNAM ZKRATEK... 13 19. SEZNAM PŘÍLOH... 14 3

EXECUTIVE SUMMARY EXECUTIVE SUMMARY Ekonomická situace podniků v nefinanční sféře se v 1. až 3. čtvrtletí 215 meziročně podstatně zlepšila, když záporné výsledky ekonomické přidané hodnoty se meziročně dostaly do poměrně vysokých kladných čísel. Nejvíce se o to zasloužil průmysl, jehož kladné hodnoty ekonomické přidané hodnoty se zvýšily téměř trojnásobně, u zemědělství více než dvakrát. U ostatních odvětví zůstal tento ukazatel v záporných hodnotách, které se však výrazně zmírnily. Ke zlepšení došlo zejména vlivem zvýšení efektivnosti podniků, kdy se zlepšil ukazatel spread díky zvýšení rentability vlastního kapitálu ROE. Dalším významným vlivem bylo snížení rizikovosti, měřené výnosností 1 ti letých státních dluhopisů. Nižší výnosy těchto dluhopisů však umožňují přijímat méně efektivní investiční záměry, které se při zostření ekonomických podmínek mohou stát rizikovými. Lepší efektivnosti docilovaly podniky příznivým ekonomickým prostředím, zejména nižšími cenami vstupů, hlavně energií a surovin, což bylo pozitivní pro neenergetická odvětví. Od druhého čtvrtletí 215 se začaly nepříznivě vyvíjet směnné relace, kdy ceny vývozů začaly klesat rychleji, než ceny dovozů. V minulosti vysoce prosperující energetická odvětví se díky cenovému vývoji svých výstupů nedostaly v tvorbě ekonomické přidané hodnoty přes práh záporných hodnot, meziročně je pouze snížily. V závislosti na struktuře vstupů a výstupů byl dopad na jednotlivá odvětví i podniky diferencovaný. V samotném zpracovatelském průmyslu táhl tvorbu ekonomické přidané hodnoty hlavně automobilový průmysl, za přispění gumárenského a plastikářského průmyslu. V hutnictví se ekonomická přidaná hodnota meziročně snížila, ale zůstala v kladných číslech, zatímco strojírenství a elektronický průmysl si prohloubily záporné hodnoty tohoto ukazatele. U ostatních devatenácti odvětví zpracovatelského průmyslu vzrostl objem ekonomické přidané hodnoty více jak dvakrát, přičemž růst byl v patnácti odvětvích a v záporných hodnotách zůstala pouze čtyři odvětví. Ve stavebnictví se výrazně snížila záporná ekonomická přidaná hodnota díky inženýrskému stavitelství, které realizací veřejných zakázek dosáhlo jejího vysokého nárůstu. Z vybraných služeb dosahují kladné ekonomické přidané hodnoty jen informační a komunikační činnosti. U ostatních služeb došlo k meziročnímu zlepšení s tím, že se jejich záporné hodnoty pouze zmenšily. Z hlediska úspěšnosti tvorby ekonomické přidané hodnoty vzrostl v nefinanční sféře podíl na zaměstnanosti skupiny nejlepších podniků (které tvoří ekonomickou přidanou hodnotu) a to z 46,4 % na 52,6 %, což představuje 493 tis. zaměstnanců. Zároveň se mírně zvýšil i podíl nejhorších podniků (ztrátové, nebo se záporným vlastním jměním) z 16,7 % na 17,4 %, tj. 163,3 tis. zaměstnanců. V tvorbě ekonomické přidané hodnoty si nejlépe vedly firmy pod zahraniční kontrolou, jejichž kladná ekonomická přidaná hodnota za nefinanční sféru vzrostla meziročně více jak čtyřikrát. Jejich podíl na zaměstnanosti činil 6,5 % a na obratu 68,2 %, z čehož vyplývá jejich vyšší úroveň produktivity práce. K mírnému zlepšení došlo i u podniků pod státní kontrolou, ale jejich ekonomická přidaná hodnota zůstala záporná, domácí soukromé firmy si svou zápornou ekonomickou přidanou hodnotu dále prohloubily. 4

1. ÚVOD 1. ÚVOD Finanční analýza podnikové sféry se soustřeďuje na měření ekonomických výsledků odvětví. V pojetí Finanční analýzy je za úspěšné považováno takové odvětví, ve kterém převažují podniky tvořící hodnotu pro své majitele a to jak z hlediska jejich počtu, tak objemu vytvořené hodnoty. Rentabilita vlastního kapitálu je u těchto firem vyšší než alternativní náklad na vlastní kapitál, tj. po započtení všech očekávaných rizik (finanční stabilita, velikost podniku, podnikatelské riziko). Takové podniky jsou konkurenceschopné, přinášející užitek nejen majitelům, kteří jsou ochotni dále investovat, ale i zaměstnancům a obchodním partnerům, a mají multiplikační efekt pro rozvoj ekonomiky a pro státní rozpočet. Cílem Finanční analýzy podnikové sféry je analyzovat vývoj odvětví, jejichž výkonnost se odráží v souhrnném ukazateli tvorby HDP. Tato mezo úroveň je rozhraním mezi makro a mikro ekonomikou, když podrobnější pohled na odvětví na úrovni 2 míst CZ NACE byl pro Finanční analýzu získán agregováním podnikových dat, zatímco v rámci makroekonomických dat jsou zveřejňována data za tvorbu HDP dle odvětví jen do úrovně 1 místa CZ NACE, označována jako tvorba HPH. ČSÚ zařazuje podniky do CZ NACE podle převažující činnosti. MPO toto zařazení přebírá. Zdrojem dat pro Finanční analýzu je statistické šetření ČSÚ. Tokové ukazatele jsou sledovány výkazem P 3 4, kdy je pokryto celé velikostní spektrum podniků a živností (dopočty za firmy s 19 zaměstnanci, výběrem za podniky s 2 49 zaměstnanci a celoplošným šetřením u podniků s 5 a více zaměstnanci). Stavové ukazatele a vybrané tokové ukazatele sleduje výkaz P 6 4 plošně u podniků s významnými aktivy bez ohledu na počet zaměstnanců. Pokrytí dat podniků zařazených do finanční analýzy je v Tabulce 1.1. Propočet pokrytí je spočten za rok 214 z důvodu existence dat za celé odvětví ve výkaze ČSÚ P5 1. Data ve výkaze P5 1 jsou za všechny jednotky od zaměstnanců, tj. včetně živnostníků. Jedinečnost zpracování dat pro Finanční analýzu spočívá v kombinaci individuálních dat z výše řečených dvou výkazů ČSÚ a individuálního ošetření podnikových dat. Z těchto dat jsou sestaveny stručné finanční výkazy pro jednotlivé podniky a následně agregovány. Základna pro zpracování Finanční analýzy byla sestavena s cílem meziroční srovnatelnosti a věcné správnosti v aktuálním roce. Na Obr. 1.1 je členění Finanční analýzy podle navazujících CZ NACE (odvětvové členění). Podbarvená odvětví jsou předmětem Finanční analýzy. V tabulkové části Finanční analýzy jsou data i za neanalyzovaná odvětví, a to v členění na 2 místa klasifikace CZ NACE. Odvětvové členění je základem Finanční analýzy. Vedle něj je v každé kapitole také pohled podle Institucionálních sektorů (vlastnictví) a podle vztahu k tvorbě hodnoty pro majitele. Tyto kapitoly obsahují pohled na vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA), počtu zaměstnanců a obratu. Každá kapitola je zakončena pohledem na příčinný pyramidový rozklad změny hodnoty EVA. 5

1. ÚVOD Obr. 1.1 Vazby vybraných CZ NACE ve Finanční analýze Kap.2 Nefinanční podniky (bez K) Zemědělství (A) Kap. 3 Průmysl (B+C+D+E) Kap. 4 Dobývání a těžba Kap. 5 průmysl Zpracovatelský Kap. 6 Výroba, rozvod el.,plynu a chladu Kap. 7 Voda a odpady Kap. 8 Stavebnictví (F) Kap. 9 Výstavba budov Kap. 1 Inženýrské stavitelství Kap. 11 Specializované stavební činnosti Kap. 12 Vybrané služby (G až N bez K) Kap. 13 Velko a malo obchod a opravy Kap. 14 Doprava a skladování Kap. 15 Informační a komunikační činnosti Pramen: MPO Ostatní služby (P až S) Tabulka 1.1 Pokrytí dat FA (Odvětví = 1%) CZ-NACE Aktiva Obrat PH Zaměstnanci A ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ 35% 17% 27% 13% B TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 94% 89% 91% 86% C ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 7% 68% 6% 43% D ENERGETIKA 99% 93% 89% 81% E VODA A ODPADY 68% 48% 56% 48% Průmysl (B+C+D+E) 8% 72% 64% 46% F STAVEBNICTVÍ 34% 27% 21% 16% G OBCHOD 39% 35% 32% 28% H DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 78% 44% 47% 45% I UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ 23% 11% 15% 9% J INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 57% 47% 5% 33% L ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ 42% 21% 38% 6% M PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI 26% 1% 7% 5% N ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI 34% 26% 18% 7% Vybrané služby (G až N bez K) 42% 33% 32% 23% Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO 6

2. NEFINANČNÍ PODNIKY 2. NEFINANČNÍ PODNIKY 2.1 Nefinanční podniky podle CZ NACE Podniky v nefinanční sféře za 1. až 3. čtvrtletí 215 znatelně zlepšily tvorbu ekonomické přidané hodnoty, která se meziročně ze záporných hodnot dostala do kladných (graf 2.1). Stěžejní zásluhu má na tom průmysl, který téměř zčtyřnásobil kladnou hodnotu EVA. Více než dvojnásobné zlepšení kladné hodnoty EVA bylo u zemědělství. U ostatních odvětví se záporné hodnoty EVA zmírnily. Ve výsledcích podnikové sféry se odrazily snižující se ceny energií a surovin, při zrychlení poklesu cen výrobců, zejména ve zpracovatelském průmyslu. Od druhého čtvrtletí 215 se směnné relace dostaly do záporných hodnot, když ceny vývozu klesaly rychleji, než ceny dovozů. Meziročně došlo ke snížení rizikovosti, když výnos 1 tiletých státních dluhopisů se snížil za 1. až 3. čtvrtletí meziročně z 1,81 % na,59 %. Dopady těchto vlivů byly na jednotlivé podniky i odvětví diferencované, v závislosti na struktuře a alokaci jejich vstupů a výstupů. Graf č. 2.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 1 8 6 4 2 2 4 6 Nefinanční podniky (bez K) 28 28 59 848 87 876 A Zemědělství, lesnictví a rybářství 1 4 2 24 1 199 Průmysl (B+C+D+E) 19 998 77 297 57 299 F Stavebnictví 4 325 1 382 2 943 Vybrané služby (G až N bez K) 4 987 16 234 24 754 Ostatní služby (P až S) 3 755 2 74 1 681 Příčinný pohled na meziroční vývoj hodnoty EVA pomocí pyramidového rozkladu u nefinančních podniků celkem (obr. 2.1) ukazuje, že meziroční vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA) byl velmi příznivý, kdy vzrostl o 87,9 mld. Kč. Pozitivní je také změna EVA ze záporné do kladné hodnoty, tj. podniky začaly pro své majitele tvořit hodnotu. V druhém patře rozkladu je zřejmé, že tento vývoj hodnoty EVA byl tažen převážně zlepšením efektivnosti, tj. zlepšením spreadu (vliv na změnu hodnoty EVA 87,6 mld. Kč). Změna investice působila také pozitivně a zvýšila hodnotu EVA o,3 mld. Kč. V rámci rozkladu spreadu byl hlavní příčinou pokles rizika (re), který způsobil růst hodnoty EVA o 45,9 mld. Kč a také zvýšení hodnoty ROE, které způsobilo zvýšení hodnoty EVA o 41,7 mld. Kč. V podrobnějším členění ve spodním patře pyramidového rozkladu se kombinují vlivy jak od změny rentability vlastního kapitálu, tak od změny podstoupeného rizika. Hlavní vliv měly ukazatelé ze skupiny Ostatní (vlivy), způsobily nárůst hodnoty EVA o 4,4 mld. Kč a v nich zejména pokles bezrizikové sazby. Další pozitivně působící skupinou ukazatelů bylo Dělení EBIT 7

2. NEFINANČNÍ PODNIKY (především vliv nárůstu podílu VK/Aktiva) a Tvorba EBIT (zlepšení hodnoty ukazatele EBIT/Aktiva). V grafu 2.2 jsou vlivy jednotlivých faktorů na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 2.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel -28 28 59 848 1.-3.Q 214 1.-3.Q. 215 87 876 Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -,91% 1,91% 3 81 37 3 136 415 87 61 275 ROE re 1,91% 12,26% 11,82% 1,35% 41 672 45 929 Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní 19 158 24 833 3 189 4 422 Graf č. 2.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra pyramidového rozkladu EVA (mil. Kč) EVA 87 876 Spread 87 61 Investice 275 ROE 41 672 re 45 929 Tvorba EBIT 19 158 Dělení EBIT 24 833 Stabilita 3189 Ostatní 4 422 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 Zlepšení efektivity je doprovázeno také meziročním nárůstem zaměstnanosti, který byl výrazný v průmyslu a mírný ostatních službách (graf č. 2.3). V dalších sledovaných odvětvích došlo k mírnému poklesu. 8

2. NEFINANČNÍ PODNIKY Graf č. 2.3 Počet zaměstnanců 6 5 4 3 2 1 Obrat vzrostl meziročně ve všech odvětvích, až na zemědělství (graf č. 2.4). Graf č. 2.4 Obrat (mil. Kč) 2.2 Nefinanční podniky podle institucionálních sektorů A Zemědělství, lesnictví a rybářství 11 62 1 829 233 Průmysl (B+C+D+E) 546 979 557 636 1 657 F Stavebnictví 34 878 34 329 549 Vybrané služby (G až N bez K) 297 315 297 172 143 Ostatní služby (P až S) 36 37 36 627 32 3 5 3 2 5 2 1 5 1 5 5 A Zemědělství, lesnictví a rybářství 26 536 25 848 688 Průmysl (B+C+D+E) 3 18 25 3 114 143 96 118 F Stavebnictví 134 498 151 97 16 599 Vybrané služby (G až N bez K) 1 549 265 1 571 64 21 799 Ostatní služby (P až S) 47 275 49 269 1 994 Ekonomická přidaná hodnota podle většinového vlastnictví (institucionálních sektorů) se markantně zlepšila u podniků pod zahraniční kontrolou, které jediné dosáhly vysokých kladných hodnot (graf č. 2.5). Ke zlepšení došlo i u firem pod státní kontrolou a soukromých domácích podniků, ale jejich zlepšení nebylo tak výrazné, aby překročilo laťku záporných hodnot. Podniky pod zahraniční kontrolou hrají dominantní roli v podílu na zaměstnanosti i obratu (graf č. 2.6 a graf č. 2.7). Zaměstnanost se meziročně snížila pouze u podniků pod státní kontrolou, obrat rostl ve všech sektorech. 9

2. NEFINANČNÍ PODNIKY Graf č. 2.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 8 6 4 2 2 4 Podniky pod státní kontrolou 29 711 1 212 19 499 Soukromé pod domácí kontrolou 15 916 3 294 12 622 Soukromé pod zahraniční kontrolou 17 599 73 355 55 756 Graf č. 2.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 6 5 4 3 2 1 1 Podniky pod státní kontrolou 148 435 146 715 1 72 Soukromé pod domácí kontrolou 222 246 222 975 729 Soukromé pod zahraniční kontrolou 555 86 566 93 11 43 1

2. NEFINANČNÍ PODNIKY Graf č. 2.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 2.3 Nefinanční podniky podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska kategorií podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty 1 tvoří největší objem EVA skupina nejlepších podniků, který se meziročně navýšil. U ostatních skupin podniků se jejich objem záporné hodnoty EVA zmenšil (graf č. 2.8). Graf č. 2.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 25 2 15 1 5 4 3 5 3 2 5 2 1 5 1 5 Podniky pod státní kontrolou 561 955 573 152 11 197 Soukromé pod domácí kontrolou 978 758 99 265 11 57 Soukromé pod zahraniční kontrolou 3 234 885 3 348 3 113 118 5 1 TH 185 534 236 839 51 35 RF 76 352 59 949 16 43 ZI 42 558 28 838 13 72 ZT 94 652 88 24 6 448 Z hlediska zaměstnanosti dominuje skupina nejlepších podniků, jejíž podíl na zaměstnanosti meziročně vzrostl (graf č. 2.9). 1 Kritéria pro rozdělení podniků do skupin podle tvorby EVA viz Metodická část 11

2. NEFINANČNÍ PODNIKY Graf č. 2.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 6 5 4 3 2 1 1 Rovněž u podílu na obratu dominuje první skupina podniků, přičemž meziročně došlo k oslabení podílu skupiny podniků druhé kategorie (graf č. 2.1). Mírně se zvýšil podíl nejhorších podniků. Graf č. 2.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 3 5 3 2 5 2 1 5 1 5 5 TH 429 465 493 44 63 579 RF 34 795 263 211 41 584 ZI 37 27 17 24 2 246 ZT 155 11 163 315 8 33 TH 2 51 116 2 924 93 414 787 RF 1 482 52 1 161 345 321 157 ZI 177 571 18 923 68 648 ZT 65 49 716 25 11 841 12

3. PRŮMYSL 3. PRŮMYSL 3.1 Průmysl podle CZ NACE V průmyslu si v tvorbě ekonomické přidané hodnoty velmi dobře vede zpracovatelský průmysl, s výrazným meziročním zvýšením objemu EVA. V těžebních odvětvích se tvorba EVA přiblížila k záporné nule, v energetice a v odvětví voda a odpady se záporná hodnota EVA snížila. Na tomto odvětvovém rozčlenění je patrný vliv nízkých cen energetických komodit a surovin. Graf č. 3.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 1 8 6 4 2 2 4 Průmysl (B+C+D+E) 19 998 77 297 57 299 B Těžba a dobývání 2 916 294 2 621 C Zpracovatelský průmysl 55 544 91 85 36 36 D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. 29 554 11 586 17 968 E Voda a odpady 3 76 2 672 44 Příčinný pohled na meziroční vývoj hodnoty EVA (za 3 čtvrtletí) u průmyslových podniků je na Obr. 3.1. Meziroční vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA) byl velmi příznivý, kdy vzrostl o 57,3 mld. Kč. Průmysl byl nejlepší agregací ohledně změny hodnoty EVA. V obou čtvrtletích průmysl tvořil hodnotu pro své majitele. Pozitivně na změnu EVA působila změna všech faktorů v pyramidovém rozkladu. Největší vliv mělo zvýšení efektivnosti (Spreadu), které způsobilo nárůst hodnoty EVA o 56,7 mld. Kč. Také zvýšení investice do agregace tvořící hodnotu působilo pozitivně zvýšení hodnoty EVA o,6 mld. Kč. Vliv změny hodnoty ROE způsobil změnu hodnoty EVA o 25,6 mld. Kč a pokles rizika způsobil nárůst hodnoty EVA o 31,1 mld. Kč. V nejnižším patře pyramidového rozkladu jsou nejvíce pozitivní faktory patřící do skupiny Dělení EBIT (zlepšení kapitálové struktury) a Ostatní vlivy (pokles bezrizikové sazby). V grafu 3.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Ze souboru podniků zahrnutých do Finanční analýzy vyplývá, že zpracovatelský průmysl se podílí 87 % na zaměstnanosti v průmyslu, která se meziročně zvýšila o 11,6 tisíce pracovníků. V těžebním průmyslu se meziročně zaměstnanost snížila (graf č.3.3). U podílu na obratu je vedle dominantního zpracovatelského průmyslu patný výrazný podíl energetiky (graf č. 3.4). 13

3. PRŮMYSL Obr. 3.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel 19 998 77 297 1.-3.Q 214 1.-3.Q. 215 57 299 Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK),99% 3,76% 2 28 223 2 55 979 56 723 576 ROE re 12,15% 13,4% 11,16% 9,64% 25 627 31 96 Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní 1 98 25 489 3 926 25 4 Graf č. 3.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra pyramidového rozkladu EVA (mil. Kč) EVA 57 299 Spread 56 723 Investice 576 ROE 25 627 re 31 96 Tvorba EBIT 198 Dělení EBIT 25 489 Stabilita 3926 Ostatní 25 4 1 2 3 4 5 6 7 14

3. PRŮMYSL Graf č. 3.3 Počet zaměstnanců Graf č. 3.4 Obrat (mil. Kč) 55 45 35 25 15 5 5 3.2 Průmysl podle institucionálních sektorů B Těžba a dobývání 26 23 25 21 1 29 C Zpracovatelský průmysl 474 18 485 742 11 634 D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. 24 56 24 6 4 E Voda a odpady 22 584 22 812 228 2 5 2 1 5 1 5 5 B Těžba a dobývání 53 27 57 721 4 513 C Zpracovatelský průmysl 2 191 328 2 245 96 54 632 D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. 727 489 765 182 37 693 E Voda a odpady 46 45 28 719 V tvorbě EVA převažují firmy pod zahraniční kontrolou, při meziročním více než zdvojnásobněním hodnoty tohoto ukazatele (graf č. 3.5). Pozitivním jevem je přehoupnutí se ukazatele EVA ze záporných do kladných hodnot u podniků pod státní kontrolou a domácích soukromých podniků. Zaměstnanost (soubor podniků zahrnutých do Finanční analýzy) se v průmyslu v 1. až 3. čtvrtletí 215 zvýšila meziročně jen u firem pod zahraniční kontrolou (téměř o 12 tis. pracovníků), zatímco u státního a domácího soukromého sektoru mírně poklesla (graf č. 3.6). Podniky pod zahraniční kontrolou se podílejí na obratu za průmysl celkem téměř 84 %. Meziročně se jejich obrat zvýšil, podobně jako u podniků pod státní kontrolou, zatímco u domácích soukromých firem klesl (graf č. 3.7). 15

3. PRŮMYSL Graf č. 3.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) Graf č. 3.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů Graf č. 3.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 8 7 6 5 4 3 2 1 1 45 4 35 3 25 2 15 1 5 5 Podniky pod státní kontrolou 36 8 35 381 627 Soukromé pod domácí kontrolou 138 989 138 491 498 Soukromé pod zahraniční kontrolou 371 981 383 763 11 783 2 5 2 1 5 1 5 5 Podniky pod státní kontrolou 7 824 1 751 9 576 Soukromé pod domácí kontrolou 2 357 3 862 6 219 Soukromé pod zahraniční kontrolou 3 18 71 684 41 54 Podniky pod státní kontrolou 383 979 41 4 26 421 Soukromé pod domácí kontrolou 445 958 435 263 1 694 Soukromé pod zahraniční kontrolou 2 188 88 2 268 479 8 391 16

3. PRŮMYSL 3.3 Průmysl podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska úspěšnosti tvorby ekonomické přidané hodnoty se rozevřely nůžky mezi skupinou nejlepších podniků a skupinou nejhorších podniků, kdy objem ukazatele EVA u nejlepších meziročně vzrostl, a zároveň se prohloubila záporná hodnota EVA u skupiny nejhorších podniků (graf č. 3.8). Graf č. 3.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 2 15 1 5 5 Příznivou skutečností je, že zaměstnanost je koncentrována zejména do první a druhé skupiny podniků z hlediska tvorby EVA, přičemž v první skupině zaměstnanost meziročně výrazně narostla, velký nárůst byl však také u skupiny nejhorších podniků (graf č. 3.9). Graf č. 3.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 35 3 25 2 15 1 5 5 TH 128 298 165 272 36 974 RF 4 474 29 742 1 732 ZI 3 294 15 88 14 414 ZT 37 532 42 353 4 821 TH 312 786 332 277 19 491 RF 149 46 139 471 9 989 ZI 16 23 2 446 13 784 ZT 68 53 83 442 14 939 Rovněž objem obratu je soustředěn do prvních dvou skupin podniků z hlediska úspěšnosti tvorby EVA. Velký nárůst zaznamenala skupina nejhorších podniků (graf č. 3.1). 17

3. PRŮMYSL Graf č. 3.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 2 5 2 1 5 1 5 5 TH 1 837 121 1 928 271 91 15 RF 818 153 674 215 143 939 ZI 14 677 87 323 53 354 ZT 222 73 424 334 22 262 18

4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 4.1 Těžba a dobývání podle CZ NACE Výsledky těžebního průmyslu jsou pod tlakem nízkých cen produkce zejména v uhelném průmyslu. Záporný objem EVA se zmírnil, ale zůstal v mírně záporných číslech (graf č. 4.1). Graf č. 4.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 3 5 2 5 2 621 1 5 5 5 294 1 5 2 5 3 5 2 916 Příčinný pohled na meziroční vývoj za 3. čtvrtletí 215 oproti 3. čtvrtletí 214 pro hodnoty EVA u podniků těžby je na Obr. 4.1. Meziroční vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA) byl příznivý, kdy vzrostl o 2,6 mil. Kč. Ovšem hodnoty EVA jsou v obou obdobích záporné. Většina nárůstu hodnoty EVA byla dána zlepšením spreadu (efektivnosti) a to 2,5 mld. Kč. Snížení investice do vlastního kapitálu způsobilo mírný nárůst hodnoty EVA o,1 mld. Kč. V rámci spreadu byl hlavní příčinou příznivé situace nárůst hodnoty rentability vlastního kapitálu (ROE), který způsobil zvýšení EVA o 3,1 mld. Kč. Nárůst podstoupeného rizika (re) způsobil na hodnotu EVA nepříznivě a způsobil její pokles o,6 mld. Kč. Ve spodním patře pyramidového rozkladu je pozitivní především skupina ukazatelů Tvorba EBIT (podniky se dokázaly vyrovnat zejména s poklesem cen uhlí) a Ostatní vlivy (vliv poklesu bezrizikové sazby). Restrukturalizace dluhů se promítla do pozitivního působení skupiny Dělení EBIT. Negativně působila skupina ukazatelů finanční Stability (vlivem problémů s likviditou). V grafu 4.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. 19

4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ Obr. 4.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel -2 916-294 1.-3.Q 214 1.-3.Q. 215 2 621 Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -4,11% -,47% 71 5 62 9 2 468 153 ROE re 6,73% 11,32% 1,84% 11,8% 3 121-653 Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní 1 389 578-548 1 5 V grafu č. 4.2 jsou souhrnné vlivy výše uvedených faktorů na meziroční změnu hodnoty Graf č. 4.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra pyramidového rozkladu EVA (mil. Kč) EVA 2621 Spread 2 468 Investice 153 ROE 3121 re 653 Tvorba EBIT 1 389 Dělení EBIT 578 Stabilita 548 Ostatní 15 1 5 5 1 1 5 2 2 5 3 3 5 Zaměstnanost se v těžebním průmyslu meziročně snížila (graf č. 4.3), při růstu obratu (graf č. 4.4), což se projevilo ve zvýšení produktivity práce. 2

4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ Graf č. 4.3 Počet zaměstnanců 3 26 23 25 25 21 2 15 1 5 5 1 29 Graf č. 4.4 Obrat (mil. Kč) 7 6 5 4 53 27 57 721 3 2 1 4 513 4.2 Těžba a dobývání podle institucionálních sektorů Těžební průmysl je jedinou sekcí průmyslu, kde domácí soukromé podniky úspěšně pokořily v tvorbě EVA jak sektor podniků pod státní kontrolou, tak sektor podniků pod zahraniční kontrolou (jeho tvorba EVA se sice zlepšila, ale hodnoty zůstaly v červených číslech) viz graf č. 4.5. Jedná se o podniky zabývající se těžbou černého uhlí, plynu a kamene. Podle počtu zaměstnanců i obratu dominují v těžebním průmyslu firmy pod zahraniční kontrolou (graf č. 4.6 a graf č. 4.7). 21

4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ Graf č. 4.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 2 1 1 2 3 4 Podniky pod státní kontrolou 618 84 186 Soukromé pod domácí kontrolou 222 1 926 1 74 Soukromé pod zahraniční kontrolou 3 755 3 24 731 Graf č. 4.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 16 14 12 1 8 6 4 2 2 Podniky pod státní kontrolou 5 634 5 341 293 Soukromé pod domácí kontrolou 6 284 6 19 94 Soukromé pod zahraniční kontrolou 14 312 13 489 822 Graf č. 4.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 4 35 3 25 2 15 1 5 5 Podniky pod státní kontrolou 7 82 7 263 539 Soukromé pod domácí kontrolou 14 588 15 681 1 93 Soukromé pod zahraniční kontrolou 3 818 34 777 3 959 22

4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 4.3 Těžba a dobývání podle kategorií tvorby hodnoty V těžebním průmyslu jsou výrazně rozevřeny nůžky mezi skupinou nejlepších podniků, generujících ekonomickou přidanou hodnotu, a skupinou nejhorších firem, ničících hodnotu (graf č. 4.8). Graf č. 4.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 6 4 2 2 4 6 Bohužel, právě ve skupině nejhorších podniků se nachází největší počet zaměstnanců, s rizikem ztráty zaměstnání. Jejich počet se meziročně lehce zmírnil (graf č. 4.9), což bylo způsobeno redukcí zaměstnanosti u neefektivních firem v této skupině, která převážila vliv souběžného příchodu zaměstnanců z lépe prosperujících skupin podniků díky zhoršení jejich tvorby EVA. Graf č. 4.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 16 14 12 1 8 6 4 2 2 TH 3 89 4 631 1 542 RF 264 631 367 ZI 1 259 1 259 ZT 4 481 4 295 187 TH 1 789 9 95 838 RF 66 1 35 744 ZI 782 782 ZT 14 53 13 72 333 Z hlediska obratu je situace příznivější, když nejlepší skupina podniků v tvorbě EVA vykazuje největší podíl na obratu, meziročně se výrazně navýšil podíl druhé skupiny podniků. Nižší podíl čtvrté (nejhorší) skupiny podniků na obratu ve srovnání s jejím vysokým podílem na zaměstnanosti svědčí o odbytových problémech této skupiny, spojené také s poklesem produkčních cen v tomto odvětví. 23

Graf č. 4.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 3 25 2 15 1 5 5 TH 25 264 24 921 343 RF 1 364 18 984 8 621 ZI 2 65 2 65 ZT 14 974 13 815 1 159 24

5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 5.1 Zpracovatelský průmysl podle CZ NACE Zpracovatelský průmysl zažívá období příznivého rozvoje, kdy tvorba jeho ekonomické přidané hodnoty se v 1. až 3. čtvrtletí 215 meziročně téměř zdvojnásobila. Největší zásluhu na tom má automobilový průmysl, dlouhodobě má stabilní vývoj gumárenský a plastikářský průmysl. Další vybraná odvětví si meziročně v tvorbě EVA pohoršila, nejvíce elektronický průmysl, který přešel do záporných hodnot, strojírenství svá červená čísla prohloubilo. U ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu došlo k výraznému zlepšení tvorby ukazatele EVA (graf č. 5.1). Graf č. 5.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 1 8 6 4 2 2 C Zpracovatelský průmysl 55 544 91 85 36 36 22 Guma a plasty 16 215 17 945 1 731 24 Hutě 2 73 2 33 4 26 Elektronika 1 653 2 589 4 242 28 Stroje 297 1 331 1 34 29 Auta 22 95 45 11 22 916 Ostatní odvětví 13 148 3 483 17 335 Příčinný pohled na meziroční vývoj 1. až 3. čtvrtletí 215/1. až 3. čtvrtletí 214 hodnoty EVA ukazuje velmi příznivý stav u podniků zpracovatelského průmyslu (Obr. 5.1). Hodnota EVA vzrostla z 55,5 mld. Kč na 91,8 mld. Kč, tj. o 36,3 mld. Kč. Vynikající výsledek. Většina nárůstu hodnoty EVA byla dána zlepšením Spreadu (efektivnosti) a to o 34,6 mld. Kč a také nárůstem hodnoty investice, v našem výpočtu EVA hodnota vlastního kapitálu (nárůst EVA o 1,7 mld. Kč). V rámci Spreadu byl hlavní příčinou příznivé situace nárůst hodnoty rentability vlastního kapitálu (ROE), který způsobil zvýšení EVA o 17,7 mld. Kč. Pokles podstoupeného rizika (r e ) způsobil na hodnotu EVA pozitivně a to o 16,8 mld. Kč. Ve spodním patře pyramidového rozkladu je velmi pozitivní vliv změny Dělení EBIT (způsobil nárůst hodnoty EVA o 17,6 mld. Kč a Ostatní vlivy (EVA + 14,3 mld. Kč). Negativně nepůsobila žádná skupina ukazatelů. Jednotlivé vlivy na změnu EVA ukazuje graf 5.2. 25

5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Obr. 5.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel 55 544 91 85 1.-3.Q 214 1.-3.Q. 215 36 36 Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) 5,2% 8,1% 1 17 218 1 134 311 34 561 1 745 ROE re 15,74% 17,32% 1,72% 9,22% 17 733 16 828 Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní 759 17 64 1 854 14 38 Graf č. 5.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra pyramidového rozkladu EVA (mil. Kč) EVA 36 36 Spread 34 561 Investice 1745 ROE 17 733 re 16 828 Tvorba EBIT 759 Dělení EBIT 17 64 Stabilita 1854 Ostatní 14 38 5 1 15 2 25 3 35 4 Příznivý rozvoj zpracovatelského průmyslu potvrzuje meziroční růst jeho zaměstnanosti ve všech nejdůležitějších odvětví (graf č. 5.3). Z ostatních 19 odvětví zpracovatelského průmyslu, kde se zvýšila zaměstnanost v podnicích zařazených do Finanční analýzy o necelých 3 tis. osob, došlo k jejímu zvýšení jen u deseti odvětví. Obrat meziročně vzrostl u všech významných odvětví zpracovatelského průmyslu, kromě hutnictví (graf č. 5.4). U ostatních 19 odvětví se však celkově snížil téměř o 21 mld. Kč, a to v devíti odvětvích. 26

5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Graf č. 5.3 Počet zaměstnanců 25 2 15 1 5 Graf č. 5.4 Obrat (mil. Kč) 22 Guma a plasty 28 67 3 96 1 489 24 Hutě 31 52 31 66 158 26 Elektronika 22 518 23 767 1 249 28 Stroje 54 33 54 486 453 29 Auta 112 446 118 16 5 57 Ostatní 225 1 227 716 2 715 1 8 6 4 2 2 22 Guma a plasty 14 613 146 979 6 366 24 Hutě 129 38 125 274 4 34 26 Elektronika 192 848 22 287 9 439 28 Stroje 145 1 147 298 2 297 29 Auta 687 74 749 234 61 494 Ostatní 895 818 874 888 2 93 5.2 Zpracovatelský průmysl podle institucionálních sektorů Ve zpracovatelském průmyslu převažují firmy pod zahraniční kontrolou a to se také projevuje na tvorbě jejich ekonomické přidané hodnoty, která meziročně rapidně stoupla (graf č. 5.5). Tato hodnota by mohla být ještě vyšší při eliminaci vlivu transferových cen uvnitř globálních, či regionálních hodnotových řetězců. Nízké hodnoty domácích soukromých podniků se meziročně zlepšily. Intenzívní zapojenost podniků ve zpracovatelském průmyslu do globálních hodnotových řetězců je zřejmá z vysokého a rostoucího podílu podniků pod zahraniční kontrolou na zaměstnanosti (graf č. 5.6). Jejich ještě větší podíl na obratu (graf č. 5.7) svědčí o vyšší úrovni produktivity práce těchto firem. 27

5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Graf č. 5.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) Graf č. 5.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 1 4 35 3 25 2 15 1 5 5 Graf č. 5.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) Podniky pod státní kontrolou 7 911 7 78 24 Soukromé pod domácí kontrolou 126 259 125 973 286 Soukromé pod zahraniční kontrolou 339 938 352 61 12 124 2 Podniky pod státní kontrolou 337 22 359 Soukromé pod domácí kontrolou 1 241 3 547 2 36 Soukromé pod zahraniční kontrolou 54 64 88 281 33 641 1 5 1 5 5 Podniky pod státní kontrolou 14 527 13 26 1 321 Soukromé pod domácí kontrolou 34 239 334 633 5 66 Soukromé pod zahraniční kontrolou 1 836 562 1 898 12 61 558 28

5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 5.3 Zpracovatelský průmysl podle kategorií tvorby hodnoty Skupina podniků s nejlepšími výsledky v tvorbě ekonomické přidané hodnoty má ve zpracovatelském průmyslu nejvyšší podíl, jež se meziročně výrazně zvýšil (graf č. 5.8). Graf č. 5.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 16 14 12 1 8 6 4 2 2 4 Skupina nejlepších podniků podle tvorby ekonomické přidané hodnoty vede i v podílu na zaměstnanosti (graf č. 5.9) a obratu (graf č. 5.1). Nepříznivý je vysoký meziroční nárůst počtu zaměstnanců u ztrátových podniků (o 16 tis.) Graf č. 5.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 35 3 25 2 15 1 5 5 TH 18 838 143 42 34 24 RF 15 964 17 639 1 675 ZI 11 18 1 875 9 35 ZT 26 15 31 678 5 528 TH 285 139 294 666 9 527 RF 128 12 122 482 5 529 ZI 1 235 1 862 8 373 ZT 5 722 66 732 16 1 29

5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Graf č. 5.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 1 6 1 4 1 2 1 8 6 4 2 2 TH 1 391 56 1 386 58 4 548 RF 56 585 558 938 52 353 ZI 128 922 7 26 58 716 ZT 164 766 23 38 65 543 3

6. ENERGETIKA 6. ENERGETIKA 6.1 Postavení podniků z finanční analýzy Klesající ceny energií se nepříznivě odrazily v tvorbě ekonomické přidané hodnoty energetického sektoru, jejíž záporné hodnoty se meziročně zmírnily (graf č. 6.1). Graf č. 6.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 25 17 968 15 5 5 15 11 586 25 35 29 554 Příčinný pohled na meziroční vývoj hodnoty EVA za tři čtvrtletí je na Obr. 6.1. Hodnota EVA byla v obou obdobích záporná, což je negativní, protože podniky energetiky netvořily pro své majitele hodnotu. Pozitivní je ovšem nárůst hodnoty EVA o 18, mld. Kč. Meziroční nárůst hodnoty EVA byl dán zlepšením efektivnosti, nárůstem hodnoty Spreadu, a v něm nárůstem hodnoty ROE a především poklesem rizikovosti (re). V nejnižším patře pyramidového rozkladu je patrný vliv poklesu cen energií v ukazateli Tvorba EBIT (způsobil nárůst hodnoty EVA pouze o,4 mld. Kč). Tento nepříznivý vliv dokázaly podniky vykompenzovat v dalších ukazatelích: v Ostatních vlivech (růst hodnoty EVA o 9,1 mld. Kč), Dělení EBIT (6,4 mld. Kč) a finanční Stabilitě (2,7 mld. Kč). Jednotlivé vlivy na změnu EVA jsou vyjádřeny v grafu 6.2. 31

6. ENERGETIKA Obr. 6.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel -29 554-11 586 1.-3.Q 214 1.-3.Q. 215 17 968 Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -3,97% -1,54% 744 115 754 463 18 233-265 ROE re 8,24% 8,84% 12,21% 1,38% 4 518 13 715 Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní 42 6 375 2 71 9 114 Graf č. 6.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra pyramidového rozkladu EVA (mil. Kč) EVA 17 968 Spread 18 233 Investice 265 ROE 4518 re 13 715 Tvorba EBIT 42 Dělení EBIT 6375 Stabilita 271 Ostatní 9114 5 5 1 15 2 Ve vývoji zaměstnanosti (graf č. 6.3) a obratu (graf č. 6.4) nedošlo v energetickém sektoru meziročně k žádným dramatickým změnám. V energetice hrají dominantní roli podniky pod státní kontrolou, následované podniky pod zahraniční kontrolou. Tvorba ekonomické přidané hodnoty u se všech sektorů meziročně zlepšila, pouze u sektoru pod státní kontrolou se dostala ze záporných do kladných hodnot (graf č. 6.5). 32

6. ENERGETIKA Graf č. 6.3 Počet zaměstnanců 3 25 24 56 24 6 2 15 1 5 4 Graf č. 6.4 Obrat (mil. Kč) 9 8 727 7 765 6 5 4 3 2 1 38 33

6. ENERGETIKA 6.2 Energetika podle institucionálních sektorů Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů je v grafu č. 6.5. Nejlépe si vedou podniky pod převažující státní kontrolou. Graf č. 6.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) V podílu zaměstnanosti dominují podniky pod státní kontrolou, jejichž podíl se meziročně snížil ve prospěch nárůstu podílu firem pod zahraniční kontrolou (graf č. 6.6). Graf č. 6.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 1 5 5 1 15 2 25 12 1 8 6 4 2 2 Podniky pod státní kontrolou 3 846 4 689 8 536 Soukromé pod domácí kontrolou 3 59 1 477 2 112 Soukromé pod zahraniční kontrolou 22 118 14 798 7 32 Podniky pod státní kontrolou 11 341 11 12 221 Soukromé pod domácí kontrolou 5 633 5 5 134 Soukromé pod zahraniční kontrolou 7 82 7 441 359 Z hlediska obratu jsou podíly podniků pod státní kontrolou a pod zahraniční kontrolou vyrovnané, meziročně však získaly převahu firmy pod státní kontrolou (graf č. 6.7). 34

6. ENERGETIKA Graf č. 6.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 6.3 Energetika podle kategorií tvorby hodnoty V tvorbě ekonomické přidané hodnoty podle kategorií podniků je patrné, že všechny skupiny podniků zlepšily meziročně tento ukazatel, přičemž nejvíce narostl ve druhé skupině podniků. (graf č. 6.8). Graf č. 6.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 2 15 1 5 5 1 15 2 25 4 35 3 25 2 15 1 5 5 Podniky pod státní kontrolou 347 419 375 478 28 6 Soukromé pod domácí kontrolou 84 79 78 662 6 47 Soukromé pod zahraniční kontrolou 295 362 311 41 15 68 TH 14 62 15 73 1 641 RF 22 157 9 254 12 93 ZI 15 82 12 858 2 225 ZT 6 377 5 178 1 198 Zaměstnanost je koncentrována do prvních dvou úspěšných skupin podniků, se znatelným meziročním přesunem z druhé skupiny do první (graf č. 6.9). Podobně je tomu i u obratu, kde jsou přesuny ještě zřetelnější (graf č. 6.1). 35

6. ENERGETIKA Graf č. 6.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 2 15 1 5 5 1 Graf č. 6.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 6 5 4 3 2 1 1 2 3 TH 7 661 15 157 7 495 RF 12 838 6 6 6 238 ZI 373 511 137 ZT 3 183 1 793 1 391 TH 4 412 486 955 86 543 RF 284 75 84 861 199 214 ZI 1 182 15 86 14 678 ZT 41 82 177 56 135 686 36

7. VODA A ODPADY 7. VODA A ODPADY 7.1 Postavení podniků z finanční analýzy Odvětví vodárenství, kanalizací a odpadů je částečně regulované, které jako celek dociluje kladný hospodářský výsledek, avšak jeho tvorba ekonomické přidané hodnoty je záporná, s meziročním zlepšením (graf č. 7.1). Graf č. 7.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 5 5 1 1 5 2 2 5 44 3 3 5 3 76 2 672 Na Obr. 7.1 je příčinný pohled na meziroční vývoj hodnoty EVA. Ze schématu je patrné, že hodnoty EVA jsou stále záporné, ale meziročně se snížily. Tento růst byl tažen především nárůstem hodnoty Spreadu a ten poklesem hodnoty rizika (re). Negativní je pokles hodnoty ROE, který na vývoj hodnoty EVA působil negativně. Hlavní negativní vliv na nejspodnějším patře pyramidového rozkladu měly skupiny ukazatelů Tvorba EBIT a Dělení EBIT. Tento negativní vliv se promítl do poklesu hodnoty ROE. Důvodem poklesu je jednak regulace cen vody a jednak nárůst provozních nákladů. Jednotlivé vlivy na změnu EVA jsou vyjádřeny v grafu 7.2. Obr. 7.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel -3 76-2 672 1.-3.Q 214 1.-3.Q. 215 44 Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -2,9% -2,54% 15 885 15 115 383 21 ROE re 5,76% 5,12% 8,67% 7,66% -675 1 58 Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní -47-567 8 1 277 37

7. VODA A ODPADY Graf č. 7.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra pyramidového rozkladu EVA (mil. Kč) EVA 44 Spread 383 Investice 21 ROE 675 re 158 Tvorba EBIT 47 Dělení EBIT 567 Stabilita 8 Ostatní 1 277 Ve vývoji zaměstnanosti (graf č. 7.3) a obratu (graf 7.4) nedošlo meziročně k žádným výrazným změnám. Graf č. 7.3 Počet zaměstnanců 25 1 5 5 1 1 5 22 584 22 812 2 15 1 5 228 38

7. VODA A ODPADY Graf č. 7.4 Obrat (mil. Kč) 5 46, 45,3 4 3 2 1 1,7 7.2 Voda a odpady podle institucionálních sektorů Z hlediska institucionálních sektorů tvoří ekonomickou přidanou hodnotu pouze podniky pod zahraniční kontrolou, které si však meziročně pohoršily. Podniky pod státní kontrolou jsou dlouhodobě v červených číslech (graf č. 7.5). Graf č. 7.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 2 1 1 2 3 4 5 Podniky pod státní kontrolou 4 259 3 764 495 Soukromé pod domácí kontrolou 229 13 216 Soukromé pod zahraniční kontrolou 1 413 1 225 187 Podíl na počtu zaměstnanců je u státního (včetně municipalit) a zahraničního sektoru poměrně vyrovnaný (graf č. 7.6). U podílu na obratu převažuje sektor pod zahraniční kontrolou, což svědčí o jeho vyšší úrovni produktivity práce (graf č. 7.7). 39

7. VODA A ODPADY Graf č. 7.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů Graf č. 7.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 12 1 8 6 4 2 7.3 Voda a odpady podle kategorií tvorby hodnoty Podniky pod státní kontrolou 11 122 11 213 91 Soukromé pod domácí kontrolou 813 828 15 Soukromé pod zahraniční kontrolou 1 649 1 771 122 3 25 2 15 1 5 5 Podniky pod státní kontrolou 14 232 14 452 221 Soukromé pod domácí kontrolou 6 422 6 287 134 Soukromé pod zahraniční kontrolou 25 346 24 541 86 Z hlediska úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty došlo k největší meziroční změně u třetí a čtvrté skupiny podniků, kdy u třetí skupiny se záporná tvorba EVA snížila, a u čtvrté narostla. V ostatních skupinách podniků nebyly meziroční změny výrazné (graf č. 7.8). 4

7. VODA A ODPADY Graf č. 7.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 3 2 1 1 2 3 Rozložení podílů na zaměstnanosti a na obratu v jednotlivých skupinách podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty je vcelku příznivé, kdy podíly se koncentrují zejména do první nejlepší a také druhé skupiny podniků (graf č. 7.9 a graf č. 7.1). Graf č. 7.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 14 12 1 8 6 4 2 2 4 6 TH 2 39 1 896 414 RF 2 89 2 218 13 ZI 2 772 1 147 1 625 ZT 524 1 22 678 TH 9 196 12 54 3 37 RF 8 4 9 38 1 34 ZI 4 839 73 4 766 ZT 545 1 197 652 41

7. VODA A ODPADY Graf č. 7.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 35 3 25 2 15 1 5 5 1 TH 2 389 29 887 9 497 RF 17 129 11 431 5 698 ZI 7 968 1 257 6 711 ZT 513 2 75 2 192 42

8. STAVEBNICTVÍ 8. STAVEBNICTVÍ 8.1 Postavení podniků z finanční analýzy Stavební výroba pokračovala v 1. až 3. čtvrtletí 215 v růstovém tempu, nastoupeném v roce 214 po pětiletém útlumu. Ekonomická přidaná hodnota se meziročně podstatně zlepšila díky inženýrskému stavitelství, které jediné přešlo ze záporných do vysokých kladných hodnot (graf č. 8.1). Graf č. 8.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 4 3 2 1 1 2 3 4 5 F Stavebnictví 4 325 1 382 2 943 41 Výstavba budov 3 857 4 27 17 42 Inženýrské stavitelství 298 2 859 3 158 43 Specializované stavební činnosti 17 214 44 Ve stavebnictví (Obr. 8.1) je hodnota EVA v obou obdobích záporná, tj. podniky jako celek netvoří hodnotu, ovšem nastal meziročně nárůst hodnoty EVA. Zvýšení stavebních investic, v důsledku čerpání strukturálních fondů, se promítlo pozitivně, ale na dosažení kladné hodnoty EVA to nestačilo. Negativně působilo na změnu EVA zvýšení hodnoty Investice (VK), protože se stavebnictví pohybuje v záporných hodnotách EVA a skupina finanční Stabilita. V grafu 8.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 8.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel -4 325-1 382 1.-3.Q 214 1.-3.Q. 215 2 943 Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -4,99% -1,47% 86 653 93 934 3 151-28 ROE re 7,48% 9,27% 12,47% 1,74% 1 65 1 546 Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní 1 84 617-65 1 336 43

8. STAVEBNICTVÍ Graf č. 8.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra pyramidového rozkladu EVA (mil. Kč) EVA 2943 Spread 3 151 Investice 28 ROE 165 re 1546 Tvorba EBIT 1 84 Dělení EBIT 617 Stabilita 65 Ostatní 1336 1 5 5 1 1 5 2 2 5 3 3 5 Podílem na zaměstnanosti převažuje více jak dvakrát inženýrské stavitelství nad pozemním stavitelstvím. Zaměstnanost se meziročně mírně snížila u všech oborů stavebnictví (graf č. 8.3). Graf č. 8.3 Počet zaměstnanců 4 35 3 25 2 15 1 5 5 F Stavebnictví 34 878 34 329 549 41 Výstavba budov 9 987 9 714 273 42 Inženýrské stavitelství 22 987 22 964 23 43 Specializované stavební činnosti 1 95 1 652 253 U obratu došlo k meziročnímu růstu jen u inženýrského stavitelství (graf č. 8.4). 44

8. STAVEBNICTVÍ Graf č. 8.4 Obrat (mil. Kč) 8.2 Stavebnictví podle institucionálních sektorů Ve všech sektorech byla ekonomická přidaná hodnota v červených číslech, u domácích soukromých i zahraničních firem se jejich hodnoty zlepšily, ale zůstaly záporné (graf č. 8.5). Počet zaměstnanců u soukromých domácích firem a firem pod zahraniční kontrolou je poměrně vyrovnaný, s mírnou převahou zahraničního sektoru (graf č. 8.6), zatímco u podílu na obratu převažuje domácí soukromý sektor (graf č. 8.7). Na rozdíl od většiny ostatních odvětví tak soukromé domácí firmy vykazují lepší úroveň produktivity práce v porovnání s podniky pod zahraniční kontrolou. Graf č. 8.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 16 14 12 1 8 6 4 2 2 F Stavebnictví 134 498 151 97 16 599 41 Výstavba budov 5 65 49 574 491 42 Inženýrské stavitelství 8 946 98 425 17 478 43 Specializované stavební činnosti 3 487 3 99 388 2 1 5 1 5 5 1 1 5 2 2 5 Podniky pod státní kontrolou 313 314 Soukromé pod domácí kontrolou 2 152 527 1 625 Soukromé pod zahraniční kontrolou 1 86 541 1 318 45

8. STAVEBNICTVÍ Graf č. 8.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů Graf č. 8.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 2 Podniky pod státní kontrolou 632 596 36 Soukromé pod domácí kontrolou 16 834 16 382 453 Soukromé pod zahraniční kontrolou 17 412 17 352 6 9 8 7 6 5 4 3 2 1 1 Podniky pod státní kontrolou 1 965 1 224 741 Soukromé pod domácí kontrolou 71 38 77 38 5 928 Soukromé pod zahraniční kontrolou 61 153 72 565 11 412 8.3 Stavebnictví podle kategorií tvorby hodnoty Ekonomická přidaná hodnota rostla nejvýrazněji v první skupině nejlepších podniků, zároveň došlo k propadu záporné tvorby ekonomické přidané u čtvrté nejhorší skupiny podniků (graf č. 8.8). Z hlediska počtu zaměstnanců dominuje první skupina nejlepších podniků, při meziročním růstu jejího podílu. Role ostatních skupin podniků se zmenšila (graf č. 8.9). Podobně tomu bylo i u obratu (graf č. 8.1). 46

8. STAVEBNICTVÍ Graf č. 8.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 8 6 4 2 2 4 6 TH 3 884 6 337 2 453 RF 2 184 1 737 447 ZI 718 77 641 ZT 5 37 5 95 598 Graf č. 8.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 25 2 15 1 5 5 1 TH 12 195 21 189 8 994 RF 9 393 6 644 2 749 ZI 4 256 4 256 ZT 9 35 6 496 2 538 Graf č. 8.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 12 1 8 6 4 2 2 TH 56 78 11 62 44 894 RF 34 32 23 938 1 364 ZI 12 752 12 751 ZT 3 737 25 558 5 18 47

9. VÝSTAVBA BUDOV 9. VÝSTAVBA BUDOV 9.1 Postavení podniků z finanční analýzy Růst produkce v pozemním stavitelství v průběhu 1. pololetí 215 slábnul a ve 3. čtvrtletí 215 se změnil v meziroční pokles. V tvorbě ekonomické přidané hodnoty se to odrazilo meziročním prohloubením záporných hodnot (graf č. 9.1). Graf č. 9.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 5 17 1 1 5 2 2 5 3 3 5 4 4 5 3 857 4 27 Příčinný pohled (Obr. 9.1) na meziroční vývoj hodnoty EVA ukazuje jednak nepříznivý stav hodnoty EVA v obou letech a jednak i vývoj hodnoty EVA. Hlavním nepříznivým faktorem v nižším patře pyramidového rozkladu bylo navýšení Investice (VK) do odvětví netvořícího hodnotu. Naopak pozitivní byl nárůst hodnoty Spreadu. Hodnota Spreadu byla způsobena nárůstem hodnoty ukazatele ROE a poklesem rizika (re). Na spodním patře pyramidového rozkladu působily pozitivně tři skupiny ukazatelů a negativně skupina finanční Stability, což je dáno nepříznivým vývojem hodnoty likvidity. Obr. 9.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel -3 857-4 27 1.-3.Q 214 1.-3.Q. 215-17 Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -1,2% -9,6% 38 489 44 456 398-568 ROE re 4,71% 5,24% 14,73% 14,3% 221 177 Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní 149 49-798 638 48

9. VÝSTAVBA BUDOV V grafu 9.2 jsou zobrazeny jednotlivé vlivy na změnu EVA. Graf č. 9.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra pyramidového rozkladu EVA (mil. Kč) EVA 17 Spread 398 Investice 568 ROE 221 re 177 Tvorba EBIT 149 Dělení EBIT 49 Stabilita 798 Ostatní 638 Sestupný vývoj v pozemním stavitelství se projevil jak mírným meziročním snížením zaměstnanosti (graf č. 9.3), tak mírným snížením obratu (graf č. 9.4). Graf č. 9.3 Počet zaměstnanců 12 1 8 6 4 2 2 4 6 8 1 9 987 9 714 8 6 4 2 2 273 49

9. VÝSTAVBA BUDOV Graf č. 9.4 Obrat (mil. Kč) 6 5 5 65 49 574 4 3 2 1 1 491 9.2 Výstavba budov podle institucionálních sektorů V 1. až 3. čtvrtletí 215 došlo k částečnému vyrovnání záporné tvorby ekonomické přidané hodnoty mezi domácími soukromými podniky s tím, že u domácích soukromých firem se záporná tvorba EVA zlepšila, zatímco u firem pod zahraniční kontrolou se výrazně zhoršila (graf č. 9.5). Graf č. 9.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 1 5 5 1 1 5 2 2 5 Podniky pod státní kontrolou 179 162 17 Soukromé pod domácí kontrolou 2 49 1 678 812 Soukromé pod zahraniční kontrolou 1 188 2 187 999 V podílu na zaměstnanosti (graf č. 9.6) i obratu (graf č. 9.7) výrazně převyšují domácí soukromé firmy, přičemž u obratu je převaha vyšší, což vypovídá o jejich vyšší úrovni produktivity práce. 5

9. VÝSTAVBA BUDOV Graf č. 9.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů Graf č. 9.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 8 7 6 5 4 3 2 1 1 9.3 Výstavba budov podle kategorií tvorby hodnoty Podniky pod státní kontrolou 26 16 46 Soukromé pod domácí kontrolou 7 422 7 23 219 Soukromé pod zahraniční kontrolou 2 358 2 35 9 45 4 35 3 25 2 15 1 5 5 Podniky pod státní kontrolou 1 432 695 737 Soukromé pod domácí kontrolou 4 2 39 385 815 Soukromé pod zahraniční kontrolou 8 434 9 494 1 6 Nepříznivé výsledky v tvorbě ekonomické přidané hodnoty se projevují i v rozdělení podniků do skupin podle úrovně její tvorby, kde převažuje podíl čtvrté nejhorší skupiny podniků, který se meziročně prohloubil (graf č. 9.8). 51