sborník přednášek požární odolnost a bezpečnost staveb Ing. KRIstýNa KutIlová

Sborník přednášek Požární odolnost a bezpečnost staveb Ing. Kristýna Kutilová

Sborník přednášek Obsah 1 Úvod 4 2 Právní rámec požární ochrany 4 3 Základní požadavky na stavební konstrukce 9 4 Zásady požární ochrany 11 5 Třídění stavebních výrobků a hmot podle třídy reakce na oheň 12 5.1 Doplňková klasifikace 14 6 Třídění stavebních prvků a dílců 15 6.1 Konstrukční části druhu DP1 15 6.2 Konstrukční části druhu DP2 16 6.3 Konstrukční části druhu DP3 17 7 Třídění konstrukčních systémů a požárně dělící konstrukcí v objektu 17 7.1 Konstrukční systém nehořlavý 17 7.2 Konstrukční systém smíšený 18 7.3 Konstrukční systém hořlavý 18 8 Třídy požární odolnosti stavebních konstrukcí, mezní stavy požární odolnosti, doba požární odolnosti, zvýšení požární odolnosti 19 9 Konstrukční úpravy, protipožární obklady a podhledy, protipožární nástřiky a nátěry 20 9.1 Protipožární obklady a podhledy 21 9.2 Protipožární nástřiky a nátěry 22 10 Požární úseky a požární uzávěry 22 10.1 Požární úseky 22 10.2 Požární uzávěry 25 1

Požární odolnost a bezpečnost staveb 11 Únikové cesty 26 11.1 Pojmy a definice 26 11.2 Chráněné únikové cesty 27 11.3 Navrhování únikových cest 28 12 Odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečné prostory 30 12.1 Pojmy a definice 31 12.2 Požárně nebezpečný prostor 31 12.3 Odstupové vzdálenosti 32 13 ZPRÁVY POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI 37 13.1 Požárně bezpečnostní řešení 37 2

Sborník přednášek 3

Požární odolnost a bezpečnost staveb 1 Úvod Tento sborník přednášek slouží jako teoretický podklad pro tvorbu vzdělávacího materiálu pro modul požární odolnost a bezpečnost staveb. Sborník je zaměřen zejména na požární bezpečnost nevýrobních objektů (administrativa, školská zařízení, shromažďovací prostory aj.), okrajově jsou zmíněny i požadavky na výrobní objekty. Dřevostavba je stavba, jejímž hlavním konstrukčním materiálem je dřevo nebo materiály na bázi dřeva. Tento sborník se snaží v některých částech zaměřit na problematiku dřevostaveb z hlediska požární ochrany, v jiných částech je problematika požární ochrany řešena z obecného hlediska. Jeho účelem je podat ucelený pohled na požární bezpečnost staveb ve vztahu k dřevostavbám. 2 Právní rámec požární ochrany Základní právní rámec požární ochrany v České republice (dále jen ČR ) tvoří zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu [1] (dále jen stavební zákon ) a zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně [2] (dále jen zákon o požární ochraně), oba v platném znění. Další požadavky stanovují jejich prováděcí předpisy a české technické normy. Stavební zákon vymezuje základní požadavky na stavby, kdy je mimo jiné kladen důraz na požární bezpečnost staveb. Dle 156 tohoto zákona při správném provedení a běžné údržbě musí stavby po dobu předpokládané životnosti splnit požadavky, jako jsou: mechanická odolnost a stabilita; požární bezpečnost; hygiena; ochrana zdraví a životního prostředí; bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby; ochrana proti hluku; úspora energie a ochrana tepla [1]. Zákon o požární ochraně poté upřesňuje požadavky na to jak předcházet tomu, aby nedocházelo ke vzniku požáru a pokud už k jeho vzniku dojde tak, jak mu zabránit v šíření objektem. Určuje povinnosti právnickým osobám, podnikajícím fyzickým osobám a fyzickým osobám na úseku požární ochrany. Každý by si měl počínat tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru. Dle 5 tohoto zákona jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny (vybrané povinnosti): obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu (např. hasicí přístroje, stabilní hasicí zařízení); vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce; dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností; označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení; pravidelně kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady; 4

Sborník přednášek poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru [2]. Ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru, v platném znění [3] (dále jen vyhláška č. 246/2001 Sb. ) jsou stanoveny požadavky na provedení požárně bezpečnostního řešení (dále jen PBŘ ). To tvoří nedílnou součást dokumentace pro vydání stavebního povolení. Hasičský záchranný sbor (dále jen HZS ) vydává k PBŘ stanovisko, které pak slouží jako podklad pro vydání koordinovaného stanoviska ke stavebnímu povolení. Dále vyhláška č. 246/2001 Sb. stanovuje hodnoty nahodilého požárního zatížení 1 pro různé druhy provozovaných činností v posuzovaném prostoru nebo požárním úseku 2. Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, v platném znění [4] (dále jen vyhláška č. 23/2008 Sb. ) určuje podmínky pro navrhování, provádění a užívání stavby. Jsou zde uvedeny specifické požadavky na různé druhy staveb (např. stavba se shromažďovacím prostorem, stavba užívaná k činnosti školy a školského zařízení atd.), jakou jsou požadavky na únikové cesty, odstupové vzdálenosti, druhy konstrukcí, požární úseky atd. (viz Tab. 1). Tab. 1: Specifické požadavky na různé druhy staveb stanovené ve vyhlášce č. 23/2008 Sb. [4] Druh stavby Příklad požadavků Stavba ubytovacího Stavba ubytovacího zařízení s projektovanou kapacitou nad 75 ubytovaných zařízení osob musí být vybavena domácím rozhlasem s nuceným poslechem. Stavba zdravotnického zařízení a sociální ní a zařízení sociální péče musí být navržena s požární odolností 30 minut, Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce stavby zdravotnického zaříze- péče nestanoví-li česká technická norma uvedená v odstavci 1 požární odolnost vyšší. Stavba se shromažďovacím prostorem Stavba vyhlídkové věže Stavba užívaná k činnosti školy a školského zařízení Stavba pro výrobu a skladování Konstrukce lavice nebo sedadla ve shromažďovacích prostorech pevně zabudované, popřípadě k zabudování do těchto prostorů nebo umístění v nich určené, musí být navrženy z výrobků třídy reakce na oheň nejméně D. Dřevěná vyhlídková věž bez obvodových stěn musí být navržena s výškou nejvíce 30 m a s nechráněnou únikovou cestou. Pro stavbu mateřské školy musí být navržena požárně dělicí konstrukce a konstrukce zajišťující stabilitu stavby z konstrukcí druhu DP1, popř. DP2. Požárně dělicí a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby skladu pyrotechnických výrobků musí být navržena z konstrukcí druhu DP1. Právní rámec ČR v oblasti požární ochrany dotváří české technické normy (dále jen ČSN ) vydávané Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Mezi kmenové normy pro oblast navrhování požárně bezpečných staveb patří ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb Nevýrobní objekty [5] a ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb Výrobní objekty [6]. Tyto dvě normy vycházejí z principu dělení objektů do požárních úseků, určení požárního (ekonomického) rizika, stanovují požadavky na stavební konstrukce, hodnotí vliv požárně bezpečnostních zřízení, řeší únikové cesty, 1 Nahodilé požární zatížení pomyslné množství dřeva [kg] na jednotce plochy [m 2 ], jehož normová výhřevnost je ekvivalentní normové výhřevnosti všech hořlavých látek, které se za normálních podmínek užívání vyskytují v posuzovaném požárním úseku (např. hořlavé zařizovací předměty, nábytek, technologické zařízení, náplně, zpracovávané a skladované hořlavé surovina a výrobky) [5]. 2 Požární úsek prostor stavebního objektu, ohraničený od ostatních částí tohoto objektu, popř. od sousedních objektů, požárně dělícími konstrukcemi, popř. požárně bezpečnostním zařízením; je základní posuzovanou jednotkou z hlediska požární bezpečnosti stavebních objektů [5]. 5

Požární odolnost a bezpečnost staveb odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečné prostory, kladou požadavky na technická a technologická zařízení a vytvoření podmínek pro úspěšný protipožární zásah. V rámci českého právního rámce vyvstává pro dřevostavby významné omezení, které vychází z ČSN 73 0802. Dřevostavba je limitována požární výškou 3 v nadzemní části (Obr. 1 a Obr. 2), která je stanovena na max. 12 metrů (hořlavý konstrukční systém viz dále). To pro dřevostavby může představovat určitý nedostatek ve srovnání s jinými konstrukčními systémy (např. zděné, železobetonové, betonové konstrukce). Obr. 1 Požární výška stavby - půda není užitným podlažím [8] Obr. 2 Požární výška stavby - podkroví je užitným podlažím [8] Na kmenové normy navazují normy projektové (Tab. 2). Ty stanovují (zpřesňují, zpřísňují nebo zjednodušují požadavky kmenových norem) požadavky na projektové řešení určité skupiny staveb např. budovy pro bydlení a ubytování, shromažďovací prostory, budovy zdravotnických zařízení, sklady, objekty pro zemědělskou výrobu atd. Oblast požárně bezpečnostních zařízení, technické vybavení objektů, které mají vliv na požární bezpečnost stavby, řeší předmětové normy (např. ČSN 73 0872, ČSN 73 0873, ČSN 73 0875). Zkušební postupy pro ověřování konkrétních vlastností stavebních hmot, výrobků a konstrukcí stanovují zkušební normy, na které navazují klasifikační normy. Ty stanovují způsob klasifikace vlastností výrobků a konstrukcí ověřených zkouškou. Výsledky požárních zkoušek popř. interpolací a extrapolací výsledků zkoušek vybraných stavebních výrobků uvádějí hodnotové normy. Přehled norem vztahujících se k dřevostavbám jsou uvedeny v Tab. 2 až Tab. 8. Tab. 2: ČSN pro projektování požární bezpečnosti staveb [7] Označení Název normy ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb Nevýrobní objekty ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb Výrobní objekty ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb Společná ustanovení ČSN 73 0818 Požární bezpečnost staveb Obsazení objektu osobami ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb Shromažďovací prostory ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb Budovy pro bydlení a ubytování 3 Požární výška objektu h výška nadzemní (podzemní) části objektu, měřená od podlahy 1. nadzemního podlaží k podlaze posledního užitného nadzemního (podzemního) podlaží [9]. 6

Sborník přednášek ČSN 73 0834 ČSN 73 0835 ČSN 73 0842 ČSN 73 0843 ČSN 73 0845 ČSN 73 0872 ČSN 73 0873 ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb Změny staveb Požární bezpečnost staveb Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče Požární bezpečnost staveb Objekty pro zemědělskou výrobu Požární bezpečnost staveb Objekty spojů a poštovních provozů Požární bezpečnost staveb Sklady Požární bezpečnost staveb Ochrana staveb proti šíření požáru Požární bezpečnost staveb Zásobování požární vodou Požární bezpečnost staveb Navrhování elektrické požární signalizace Tab. 3: ČSN pro ověřování požární odolnosti stavebních výrobků [7] Označení Název normy ČSN 73 0863 Požárně technické vlastnosti hmot Stanovení šíření plamene po povrchu stavebních hmot ČSN 73 0865 Požární bezpečnost staveb Hodnocení odkapávání hmot z podhledů a stropů a střech Tab. 4: ČSN EN pro zatížení a navrhování dřevěných konstrukcí na účinky požáru [7] Označení Název normy ČSN EN 1991-1-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí Část 1 2: Obecná zatížení Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru ČSN EN 1995-1-2 Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí Část 1 2: Obecná pravidla Navrhování konstrukcí na účinky požáru Tab. 5: ČSN pro hodnocení stavebních konstrukcí a hmot [7] Označení Název normy ČSN 73 0821 Požární bezpečnost staveb Požární odolnost stavebních konstrukcí ČSN 73 0824 Požární bezpečnost staveb Výhřevnost hořlavých látek Tab. 6: Evropské zkušební normy stanovení reakce stavebních výrobků na oheň [7] Označení Název normy ČSN EN 13238 Zkoušení reakce stavebních výrobků na oheň Postupy kondicionovaní a obecná pravidla podkladů ČSN EN 13823 Zkoušení reakce stavebních výrobků na oheň Stavební výrobky kromě podlahových krytin vystavené tepelnému účinku jednotlivého hořícího předmětu ČSN EN ISO 1182 Zkoušení reakce stavebních výrobků na oheň Zkouška nehořlavosti ČSN EN ISO 1716 Zkoušení reakce stavebních výrobků na oheň Stanovení spalného tepla ČSN EN ISO Zkoušení reakce na oheň Zápalnost stavebních výrobků vystavených přímému působení plamene Část 2: Zkouška malým zdrojem plamene 11925-2 ČSN EN ISO Zkoušení reakce podlahových krytin na oheň Část 1: Stanovení chování při 9239-1 hoření užitím zdroje sálavého tepla 7

Požární odolnost a bezpečnost staveb Tab. 7: Evropské zkušební normy pro stanovení požární odolnosti stavebních konstrukcí a výrobků [7] Označení Název normy ČSN EN 1363 1 Zkoušení požární odolnosti Část 1: Základní požadavky ČSN EN 1363 2 Zkoušení požární odolnosti Část 2: Alternativní a doplňkové postupy ČSN EN 1634 1 Zkoušení požární odolnosti dveřních a závěrových sestav Část 1: Požární dveře a uzávěry otvorů ČSN EN 1334 3 Zkoušení požární odolnosti dveřních sestav a sestav uzávěrů Část 3: Kouřotěsné dveře a uzávěry otvorů ČSN EN 1364 1 Zkoušení požární odolnosti nenosných prvků Část 1: Stěny ČSN EN 1364 2 Zkoušení požární odolnosti nenosných prvků Část 2: Podhledy ČSN EN 1365 1 Zkoušení požární odolnosti nosných prvků Část 1: Stěny ČSN EN 1365 2 Zkoušení požární odolnosti nosných prvků Část 2: Stropy a střechy ČSN EN 1365 3 Zkoušení požární odolnosti nosných prvků Část 3: Nosníky ČSN EN 1365 4 Zkoušení požární odolnosti nosných prvků Část 4: Sloupy ČSN EN 1365 5 Zkoušení požární odolnosti nosných prvků Část 5: Balkony a rampy ČSN EN 1365 6 Zkoušení požární odolnosti nosných prvků Část 6: Schodiště ČSN EN 1366 3 Zkoušení požární odolnosti provozních instalací Část 3: Těsnění prostupů ČSN EN 1366 4 Zkoušení požární odolnosti provozních instalací Část 4: Těsnění spár ČSN P CEN/TS 13381 1 ) Zkušební metody pro stanovení příspěvku k požární odolnosti konstrukčních prvků Část 1: Vodorovné ochranné membrány ČSN P ENV 13381 2 1 ) Zkušební metody pro stanovení příspěvku k požární odolnosti konstrukčních prvků Část 2: Svislé ochranné membrány ČSN P ENV 13381 7 1 ) Zkušební metody pro stanovení příspěvku k požární odolnosti konstrukčních prvků Část 7: Použitá ochrana dřevěných prvků 1 ) Předběžná česká technická norma, anglická verze Tab. 8: Klasifikační evropské normy [7] Označení Název normy ČSN EN 13501 1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň ČSN EN 13501 2 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení ČSN EN 13501 3 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb Část 3: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti výrobků a prvků běžných provozních instalací: požárně odolná potrubí a klapky ČSN EN 13501 4 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb Část 4: Klasifikace s použitím údajů podle výsledků zkoušek požární odolnosti komponentů zařízení pro odvod kouře ČSN EN 13501 5 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb Část 5: Klasifikace s použitím údajů podle výsledků zkoušek střech vystavených vnějšímu požáru 8

Sborník přednášek 3 Základní požadavky na stavební konstrukce U stavebních konstrukcí z hlediska požární bezpečnosti se požaduje, aby měly schopnost maximálně omezit riziko šíření požáru a zabránit ztrátám na životech a zdraví osob (včetně osob provádějících požární zásah), ztrátám na životě a zdraví zvířat a ztrátám majetku v případě požáru. Základním požadavkem na konstrukce je, aby zůstala zachována stabilita a únosnost konstrukcí po požadovanou dobu požární odolnosti těchto konstrukcí [10]. Základní požadavky jsou uvedeny v kmenových normách ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804. Projektové normy poté určují specifické požadavky pro danou skupinu staveb (např. shromažďovací prostory ČSN 73 0831, budovy pro bydlení a ubytování ČSN 73 0833, atd.). Další požadavky jsou pak uvedeny v normách ČSN 73 0810, ČSN 73 0821, ČSN EN 1991-1-2 a ČSN EN 1995-1-2. Požadovaná požární odolnost konstrukcí musí být při běžném provozu zajištěna po celou předpokládanou dobu životnosti stavebního či technologického objektu [11]. O požární odolnosti stavebních konstrukcí rozhodují požadované mezní stavy (Tab. 9) na danou konstrukci, které musí být splněny po určitou požadovanou dobu. Minimální požadavky na dobu požární odolnosti jsou stanoveny v ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804, kde jsou také určeny druhy požárních konstrukcí (DP1, DP2, DP3). Tab. 9: Příklady označení požární odolnosti stavebních konstrukcí podle ČSN 73 0810 [11] Mezní stav Příklad konstrukce + upřesnění R nosné tyčové prvky (nosníky a sloupy), kde se vyžaduje pouze nosnost - požadován jeden základní mezní stav REI nosné požárně dělící konstrukce, tj. stěny a stropy - konstrukce splňuje požadavky tří základních mezních stavů - stabilitu R, celistvost E a izolace I EI nenosné požárně dělící konstrukce (vnitřní stěny a příčky, nenosné stropy, požární uzávěry) - požadavky na požární odolnost dvou mezních stavů - celistvostí E a izolace I EW požární uzávěry, u kterých je vyžadována celistvost E a mezní hustota tepelného toku W V ČSN 73 0802 jsou uvedeny základní požadavky na konstrukce, kdy požadovaný druh konstrukční části se stanoví podle stupně požární bezpečnosti požárního úseku 4 a požadovaná požární odolnost je vyjádřena dobou v minutách (Tab. 11). Další požadavky, které nejsou uvedeny v této normě, řeší ČSN 73 0810, v níž je také stanovena klasifikace požární odolnosti. Některé další požadavky na konstrukce jsou staveny ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., např. u staveb zdravotnických zařízení a sociální péče jsou kladeny požadavky na požárně dělicí a nosné stavební konstrukce stavby - nosná konstrukce musí být navržena s požární odolností 30 minut, nestanoví-li daná ČSN požární odolnost vyšší [4]. 4 Stupeň požární bezpečnosti požárního úseku klasifikační zatřídění vyjadřující schopnost stavebních konstrukcí jako celku čelit účinkům požáru z hlediska možnosti rozšíření požáru a zachování stability objektu [5]. 9

Požární odolnost a bezpečnost staveb Tab. 10: Příklady požární odolnosti stavebních konstrukcí a jejich druh dle ČSN 73 0802 [5] Stavební konstrukce Stupeň požární bezpečnosti požárního úseku I. II. III. IV. V. VI. VII. Požární odolnost stavebních konstrukcí a její druh Nosné konstrukce 15 15 30 30 45 60 DP1 90 DP1 střech Požární uzávěry otvorů v požárních stěnách a požárních stropech a) v PP a všech podlaží 15 DP1 30 DP1 30 DP1 45 DP1 60 DP1 90 DP1 90 DP1 mezi objekty b) v NP 15 DP3 15 DP3 30 DP3 30 DP3 45 DP2 60 DP1 90 DP1 c) v posledním NP 15 DP3 15 DP3 15 DP3 30 DP3 30 DP3 45 DP2 60 DP1 Nosné konstrukce vně 15 15 15 30 30 DP1 45 DP1 60 DP1 objektu, které zajišťují stabilitu (bez ohledu na podlaží) Nosné konstrukce vně 15 15 15 30 30 DP1 45 DP1 60 DP1 objektu, které zajišťují stabilitu Konstrukce schodišť 15 DP3 15 DP3 15 DP1 30 DP1 45 DP1 45 DP1 uvnitř PÚ, které nejsou součástí CHÚC PP podzemní podlaží, NP nadzemní podlaží V projektové normě ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb Shromažďovací prostory jsou specifikovány další upřesňující požadavky, např.: Nosné konstrukce zajišťující stabilitu objektu a stropní či střešní konstrukce požárních úseků shromažďovacích prostorů musí vykazovat požární odolnost shodnou s dobrou odpovídající nejméně dvojnásobné době evakuace osob, nejméně však 15 minut; pokud shromažďovací prostor slouží pro více než 2 500 osob musí tyto konstrukce požární odolnost nejméně 30 minut (např. R 30 DP1, EI 30 DP1 apod.) [12]. Při návrhu konstrukce na účinky požáru se bere v úvahu: volba příslušného návrhového požárního scénáře; stanovení odpovídajícího návrhového požáru (např. normová teplotní křivka, křivka vnějšího požáru); výpočet vývoje teploty v nosných prvcích; výpočet mechanického chování konstrukce vystavené účinkům požáru [13]. Dle ČSN EN 1995-1-2 se u dřevěných nechráněných konstrukcí posuzuje hloubka zuhelnatění. Zuhelnatění se musí uvažovat pro všechny povrchy dřeva a desky na bázi dřeva přímo vystaveného požáru a pro povrchy na počátku chráněné vystavení účinkům požáru, ale kde dojde k zuhelnatění dřeva v příslušné době vystavení účinkům požáru. Jednotlivé postupy pro určení hloubky zuhelnatění jsou uvedeny v této normě [14]. 10

Sborník přednášek 4 Zásady požární ochrany Hlavní zásadou požární ochrany je počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru. S tím souvisí dodržování povinností právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob minimálně v rozsahu stanoveném v zákoně o požární ochraně. Hoření resp. požár vzniká za určitých podmínek. K tomu, aby došlo k hoření je potřebná přítomnost hořlavé látky, oxidačního prostředku a tepla (zdroje zapálení), viz Obr. 3. V objektech se nevyhneme použití hořlavých látek, ty zejména tvoří vybavovací předměty v místnostech. U dřevostaveb se pak setkáme se dřevem, které je hořlavým materiálem, v konstrukčním systému stavby. Nejčastějším oxidačním prostředkem pro většinu látek je kyslík, který je přítomný za běžných podmínek v atmosféře v obsahu 21 % obj. Snížený obsah kyslíku používáme ve speciálních provozech, kde je zvýšené riziko vzniku požáru. Zdroj zapálení lze omezit nejvíce, např. zákazem kouření v daném objetu, zákaz používání otevřeného ohně (k tomu slouží umístění bezpečnostních a informativních značek). Nikdy však nelze zamezit vzniku požáru, často požár vzniká nedbalostním jednáním osob v daném objektu. Obr. 1 Trojúhelník hoření [15] V rámci požární bezpečnosti staveb se postupuje tak, aby se v navrhovaném objektu omezilo šíření požáru. To se provádí dělením objetu do požárních úseků, které zamezují šíření požáru do další části objektu po určitou stanovenou dobu. Na to musí být pamatováno při zpracování PBŘ, kdy se berou v úvahu pasivní a aktivní zabezpečení objektu pro šíření požáru. Mezi pasivní zabezpečení objektu z hlediska požární bezpečnosti, v případě vzniku požáru, patří: zachování nosnosti a stability konstrukce po určitou předem stanovenou dobu; omezení vzniku a šíření požáru a kouře ve stavebním objektu; dodržování odstupových vzdáleností a tím omezení šíření požáru na sousední objekty; dostatečně dimenzované únikové cesty, aby mohly osoby a zvířata opustit stavbu nebo být zachráněny jiným způsobem; zajištění bezpečnosti zasahujícím jednotkám požární ochrany [16]. Aktivní protipožární zabezpečení tvoří požárně bezpečnostní zařízení, které v případě požáru zaručují: detekci požáru (např. opticko-kouřová čidla, teplotní čidla); vyhlášení poplachu (např. domácí rozhlas); ovládání dalších zařízení pomocí elektrické požární signalizace (např. automatické uzavření dveří mezi požárními úseky); rychlé přivolání zasahujících jednotek (např. zařízení dálkového přenosu); 11

Požární odolnost a bezpečnost staveb samočinné hašení bez účasti lidského činitele (např. stabilní hasicí zařízení); odvedení tepla a kouře (např. zařízení pro odvod kouře a tepla); lepší podmínky pro evakuaci; snížení rozsahu škod [17]. Pokud je stavba navržena a provedena podle určitých požadavků, tak by měla plnit všechny požadavky, které jsou na ni kladeny během její životnosti. 5 Třídění stavebních výrobků a hmot podle třídy reakce na oheň Pro třídění stavebních výrobků se používají třídy reakce na oheň (Tab. 11) dle ČSN EN 13501 1 a pro stavební výrobky se značí A1, A2, B, C, D, E, F, pro podlahy A1 fl, A2 fl, B fl, C fl, D fl, E fl, F fl, pro tepelné izolace rozvodů A1 L F L. Třída reakce na oheň výrobku určuje, jestli a jakým způsobem výrobek přispívá k vývinu požáru, tzn., jak rychle hoří a kolik energie při tom vytváří. Za účelem určení třídy jsou provedeny zkoušky (Tab. 12) a hodnocení následujících parametrů: množství a rychlost uvolňování tepla; doba do vzplanutí; rychlost šíření plamene; Tab. 11: Třída reakce na oheň stavebních výrobků a její charakteristika Třída Charakteristika [18] Příklad [19],[20] Vlastnosti [21] A1 Výrobky třídy A1 nebudou přispívat Minerální vlna (skelná izolační nehořlavé k požáru v žádném jeho stádiu, včetně role Isover Domo, izolační deska plně rozvinutého požáru. Z tohoto důvodu jsou automaticky považovány za vyhovující všem požadavků pro všechny nižší třídy. z kamenné vlny, ROCKWOOL Monrock MAX E)pěnové sklo (izolace Foamglas), vláknocement, cement, vápno, keramika A2 B C Vyhovují stejným kritériím EN 13823, jako pro třídu B. Kromě toho nebudou tyto výrobky za podmínek plně rozvinutého požáru významně přispívat ke zvýšení požárního zatížení ani dalšímu růstu požáru. Jako třída C ale vyhovují přísnějším požadavků. Jako třída D ale vyhovují přísnějším požadavků. Navíc při tepelném působení jednotlivého hořícího předmětu vykazují omezení rozšíření plamene. deska sádrokartonová nebo sádrovláknitá dřevocementová izolační deska - TEKTALAN E-31 celulózová izolační hmota - CIUR a.s. CLIMATIZER PLUS téměř nehořlavé velmi omezeně přispívá k vývinu požáru omezeně, ale postřehnutelné přispívá k vývinu požáru 12

Sborník přednášek D E F Výrobky vyhovují kritériím pro třídu E a schopné odolávat působení malého plamene. Kromě toho jsou také schopny odolat působení tepla od jednotlivého hořícího předmětu za podstatného zpoždění a omezení uvolňování tepla. Výrobky schopné odolávat působení malého plamene po krátký časový interval bez významného rozšíření. Výrobky, pro které nebyla zjištěna žádná třída, nemohou být klasifikované do žádné ze tříd A1, A2, B, C, D, E, F. OSB desky, překližkové desky, třískové desky, konstrukční dřevo(rostlé, lepené) dřevocementová izolační deska HERATEKTA C 3, dřevocementová izolační deska - Heratekta C2 031 izolační pás z pěnového polyetylénu - MIRELON : Základní provedení podstatně přispívá k vývinu požáru značně přispívá k vývinu požáru jako E nebo chybějící informace Pro klasifikaci reakce výrobků na oheň jsou určeny zkušební metody, které jsou určeny vždy pro danou třídu. Klasifikační systém podle reakce na oheň je založen na kritériích představovaných mezními hodnotami ukazatelů charakteristik pro jednotlivé třídy. Jednotlivé výrobky jsou zkoušeny při požárních zkouškách, které jsou uvedeny v příslušné normě pro danou metodu, jedná se ČSN EN ISO - Zkoušení reakce stavebních výrobků na oheň. Každá zkouška se využívá pro klasifikaci do různých tříd (Tab. 13). Pro klasifikaci je určen minimální počet zkoušek, který je uveden v každé příslušné metodě tak, aby mohl být výrobek klasifikován v dané třídě reakce na oheň [18],[22]. Tab. 12: Zkušební metody pro dané třídy reakce na oheň [18] Metoda Popis Norma Třída reakce na oheň Zkouška nehořlavosti Určování výrobků, které ČSN EN ISO 1182 A1, A2, A1 fl, A2 fl, A1 L, nebudou přispívat nebo budou přispívat pouze nevýznamně k požáru, a to bez ohledu na konečné použití. A2 L Stanovení spalného tepla Zkouška jednotlivým hořícím předmětem Pomocí této zkoušky se stanoví maximální množství uvolněného tepla při úplném shoření výrobku, a to bez ohledu na konečné použití. Hodnotí se příspěvek výrobku k rozvoji požáru, pokud je tento výrobek vystaven tepelnému účinku dopovídající jednotlivému hořícímu předmětu v rohu místnosti zkoušeného výrobku. ČSN EN ISO 1716 A1, A2, A1 fl, A2 fl, A1 L, A2 L ČSN EN 13823 A2, A2 L, B, B L, C, C L, D, D L 13

Požární odolnost a bezpečnost staveb Metoda Popis Norma Třída reakce na oheň Zkouška zápalnosti Touto zkouškou se stanovuje zápalnost výrobku vystaveného působení malého plamene. ČSN EN ISO 11925-2 B, C, D, E, B fl, C fl, B L, C L, D L, E L Stanovení chování podlahových krytin při hoření užitím zdroje sálavého tepla Zkouškou se stanovuje kritický tepelný tok pod hodnotu, při které se již plameny nešíří po vodorovném povrchu. ČSN EN ISO 9239-1 A2 FL, B fl, C fl, D fl Pro každý výrobek se vydává protokol o klasifikaci, který poskytuje harmonizovaný způsob uvádění klasifikace. V protokolu je mimo jiné uvedeno datum vydání protokolu, identifikace organizace, která protokol a klasifikaci vypracovala, podrobný popis výrobku, informace o zkouškách a klasifikaci stavebního výrobku [18]. 5.1 Doplňková klasifikace Doplňková klasifikace podle vývinu kouře Doplňková klasifikace stavebních výrobků podle vývinu kouře charakterizuje množství a rychlost tvorby kouře v podmínkách požáru. Pouze výrobky klasifikované A2, B, C, D získávají tuto doplňkovou klasifikaci. Výrobky s klasifikací třídy reakce na oheň A1 kouř téměř nevytvářejí a výrobky třídy E nebo F ho vytvářejí velice mnoho. Třídy vývinu kouře se značí s1, s2 a s3 (vychází z anglického termínu - smoke s ). Číslo značí tvorbu kouře. Čím vyšší číslo, tím větší vývin kouře (Tab. 13). Stanovení doplňkové klasifikace podle vývinu kouře se stanovuje podle požadavků stanovených v ČSN EN 13501-1 a ČSN EN 13823 [18],[21]. Tab. 13: Doplňková klasifikace podle vývinu kouře [21] Třída Charakteristika s1 téměř bez kouře s2 střední emise kouře s3 intenzivní emise kouře Tato doplňková klasifikace má význam zejména z důvodu, že kouř (zplodiny hoření) při požáru snižuje schopnost orientace osob v prostoru a může způsobit i jejich smrt a významným způsobem ovlivňuje záchranné práce [21]. Doplňková klasifikace podle plamenně hořících kapek Stavební výrobky A2, B, C, D a E (A1 výrobky nehořlavé, nevytváří plameně hořící kapky) získávají doplňkovou klasifikaci týkající se tvorby plamenně hořících kapek/částic. Tyto částice mohou způsobovat další šíření požáru a popáleniny na kůži a jiná zranění. Třídy podle plamenné hořících kapek se značí d0, d1 a d2 (vychází z anglického slova droplet d ). Číslo značí vznik plameně hořících kapek nebo částic. Čím vyšší číslo, tím větší množství vzniku plameně hořících částic (Tab. 14). Stanovení doplňkové klasifikace podle plamenně hořících kapek se stanovuje podle požadavků stanovených v ČSN EN 13501 1 a ČSN EN 13823 [18],[21]. 14

Sborník přednášek Tab. 14: Doplňková klasifikace podle plamenně hořících kapek [21] Třída Charakteristika d0 nevznikají žádné plamenně hořící kapky d1 vzniká omezené množství - málo plamenně hořících kapek / částic (obdobně jako jiskry z hořícího dřeva) d2 vzniká větší množství kapek - mnoho plamenně hořících kapek/částic, které mohou způsobit popáleniny kůže nebo šíření ohně 6 Třídění stavebních prvků a dílců Stavební prvky a dílce neboli konstrukční části na stavbách mohou být navrženy jako vícevrstvé výrobky (sendviče vrstvené konstrukce), které jsou často navrhovány z výrobků různých tříd reakcí na oheň. Aby bylo možné takovou konstrukci klasifikovat, tak se v roce 2005 zavedlo třídění konstrukčních částí a dílců na druhy: konstrukce druhu DP1; konstrukce druhu DP2; konstrukce druhu DP3; Na zatřídění nosných a požárně dělících konstrukcí do druhu konstrukční části má významný vliv třída reakce na oheň. Při třídění konstrukčních částí se přihlíží k tomu, zda konstrukční část při požáru uvolňuje teplo a přispívá k intenzitě požáru (zejména povrchové vrstvy) a zda její nosná část je nebo není z hořlavých hmot (odpovídající třídy reakce na oheň) [9], viz Tab. 15. Tab. 15: Třídění konstrukčních částí a dílců [9] Hledisko třídění konstrukčních částí Konstrukční část druhu DP1 DP2 DP3 Vliv hořlavých hmot na intenzitu požáru ne ne ano Vliv hořlavých hmot na stabilitu a únosnost ne ano ano 6.1 Konstrukční části druhu DP1 Konstrukční části druhu DP1 nezvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru a nosné části jsou pouze z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2 (jde-li o objekty s výškou do 2,5 m, anebo vyšší s nainstalovaným stabilním hasicím zařízením výrobní objekty [6]). Mohou obsahovat tepelné a zvukové izolace z výrobků třídy reakce na oheň B až F umístěné uvnitř konstrukční části (v požadované době požární odolnosti nesmí dosáhnout teploty vzplanutí). Konstrukce druhu DP1 jsou zděné, ocelové a železobetonové apod. [9]. 15

Požární odolnost a bezpečnost staveb Obr. 2 Druh konstrukční část DP1[8] 6.2 Konstrukční části druhu DP2 Konstrukční části druhu DP2 nezvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požár a jsou navrženy takto: A) povrchové vrstvy konstrukčních částí jsou z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2, u nichž se po dobu požadované požární odolnosti nenaruší jejich stabilita a jejichž tloušťka je ověřena zkouškou s odolností alespoň E15 (např. omítky na pletivu, desky na bázi sádry a jiné deskové materiály odpovídající zatřídění); B) uvnitř konstrukční části mezi výrobky podle bodu A) jsou umístěny části z výrobků třídy reakce na oheň A2 až D (na těchto výrobcích je závislá stabilita konstrukční části např. dřevěné sloupy, dřevěné nosníky); C) tepelné či zvukové izolace z výrobků kterékoliv třídy reakce na oheň a jsou umístěny mezi prvky uvnitř konstrukční části(nemají vliv na zatřídění posuzované konstrukční části) [6]. Povrchové vrstvy musí omezit hoření nosných částí a tepelných nebo zvukových izolací tak, aby v požadované době nedosáhlo jejich teploty vzplanutí a tím nedošlo k jejich odhořívání a ke zvýšení intenzity požáru v hořícím prostoru. Za konstrukce DP2 se považují např. dřevěné trámové konstrukce se záklopem a podhledem s omítkou na pletivu aspoň tloušťky 12 mm, nebo rákosu tloušťky alespoň 15 mm, nebo s podhledem z desek třídy reakce na oheň A1 nebo A2 tloušťky ověřené zkouškou nebo alespoň 12 mm, a to bez ohledu na podlahovou část [7]. Obr. 5 Druh konstrukční část DP2 [8] 16

Sborník přednášek 6.3 Konstrukční části druhu DP3 Konstrukční části druhu DP3 zvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru, tzn., že se při požáru vznítí a následně hoří. Určující jsou pro ně povrchy vystavené možnému ohni, a že nesplňují požadavky na konstrukce druhu DP1 a DP2. Patří sem např. všechny dřevěné konstrukce, které nejsou opláštěné výrobky třídy reakce na oheň A1 a A2 [7]. Obr. 6 Druh konstrukční část DP3 (a,b) [8] 7 Třídění konstrukčních systémů a požárně dělící konstrukcí v objektu Konstrukčním systémem se rozumí souhrn svislých a vodorovných nosných a požárně dělících konstrukcí v objektu (stěn, stropů, pilířů, sloupů a zastřešení). Konstrukční systémy staveb v ČR pro potřeby požární bezpečnosti staveb se třídí na: konstrukční systém nehořlavý; konstrukční systém smíšený; konstrukční systém hořlavý. O zatřídění konstrukčního systému rozhoduje použití konstrukční části DP1, DP2 a DP3 ve stavbě a jejich možná kombinace. Druh konstrukčního systému ovlivňuje maximální výšku objektu (nadzemní podlaží). Pokud je použit konstrukční systém hořlavý, je max. výška objektu stanovena na 12 m. U smíšeného konstrukčního systému je max. výška objektu stanovena na 22,5 m. U konstrukčního systému nehořlavého není maximální výška objektu omezena. U všech konstrukčních systémů se výška objektu vztahuje i k dalším parametrů, které ji ovlivňují výpočtové požární zatížení 5, stupeň požární bezpečnosti požárního úseku [5]. 7.1 Konstrukční systém nehořlavý Konstrukční systém nehořlavý je tvořen svislými i vodorovnými konstrukcemi pouze druhu DP1 (Obr. 5). Mezi představitele patří zděné stavby s betonovými, keramickými nebo kombinovanými (např. ocel + keramika) stropy, stavby s betonovými, ocelovými nebo s ocelobetonovými skelety [7],[9]. 5 Výpočtové požární zatížení výsledný údaj vyjadřující teoretickou intenzitu požáru a vliv činnosti požárně bezpečnostních opatření [5]. 17

Požární odolnost a bezpečnost staveb Obr. 7 Konstrukční systém nehořlavý [20] 7.2 Konstrukční systém smíšený Konstrukční systém smíšený musí mít určující konstrukce, tj. svislé nosné konstrukce a požárně dělící konstrukce pouze druhu DP1, vodorovné konstrukce nosné a požárně dělící konstrukce mohou být druhu DP2 (Obr. 8). Jako výjimku lze mezi smíšené konstrukční systémy započítat jednopodlažní budovy, jejichž svislé nosné konstrukce tvoří konstrukce druhu DP3 (Obr. 9). Příkladem konstrukčního systému smíšeného jsou zděné stavby se stropy z dřevěných nosných prvků chráněných protipožárními podhledy [9]. Obr. 8 Konstrukční systém nehořlavý vícepodlažní budova [20] Obr. 9 Konstrukční systém nehořlavý jednopodlažní budova [7] 7.3 Konstrukční systém hořlavý Konstrukční systém hořlavý může být ve dvou variantách: A) svislé i vodorovné nosné a požárně dělící konstrukce jsou pouze druhu DP2, v žádné části konstrukčního systému se nevyskytuje prvek DP3 (Obr. 10); B) některá ze svislých nebo vodorovných nosných nebo požárně dělících konstrukcí má charakter DP3 (Obr. 11). 18

Sborník přednášek Obr. 10 Konstrukční systém hořlavý pouze DP2 [7] Obr. 11 Konstrukční systém hořlavý objevují se části DP3 [7] 8 Třídy požární odolnosti stavebních konstrukcí, mezní stavy požární odolnosti, doba požární odolnosti, zvýšení požární odolnosti Základní vlastností stavebních konstrukcí je požární odolnost. Stavební konstrukce se hodnotí třídou požární odolnosti. Tu tvoří písemné značky, které znamenají požadované mezní stavy (konstrukce zachovává při požáru), dále tvořena číslem, které udává dobu požární odolnosti v minutách, a na konci zápisu je uveden příslušný druh konstrukční části (doplňující údaj), viz Obr. 12. Obr. 12 Příklad třídy požární odolnosti stavebních konstrukcí REI 45 DP1 [9] Požární odolnost je doba, během níž je konstrukce schopna zachovávat svou funkci. Je dána dosažením jednoho z mezních stavů požární odolnosti, pro něž se užívají písemné značky, které lze nalézt v ČSN 73 0810. V této normě jsou také uvedeny požadavky na mezní stavy požární odolnosti stavebních konstrukcí. U některých konstrukcí stačí posoudit pouze jeden stav (např. nosné konstrukce R), u konstrukcí s požárně dělící funkcí se musí posoudit 2 mezní stavy (např. EI), pro nosné a požárně dělící konstrukce platí 3 mezní stavy (např. REW). Podrobně jsou mezní stavy popsány v ČSN EN 13501-2+ A1. Samozavírací zařízení pro požární uzávěry se označují C. 19

Požární odolnost a bezpečnost staveb Tab. 17: Mezní stavy požární odolnosti [9],[23] Značka Charakteristická vlastnost R nosnost E celistvost I izolace (teploty na neohřívané straně) W radiace (hustota tepelného toku na neohřívané straně) S kouřotěsnost (prostup zplodin hoření) M mechanická odolnost C samozavírání G odolnost proti požáru sazí K účinnost požárních ochran D trvání stability kouřových zábran (přepážek) při stálé teplotě DH trvání stability kouřových clon (přepážek) při normové teplotě F funkčnost zařízení s nuceným odvodem kouře a tepla B funkčnost zařízení s přirozeným odvodem kouře a tepla P nebo PH plynulá dodávka energie a/nebo přenos signálu Tab. 18: Doba požární odolnosti užívaná v ČR [9],[23] Mezní stav Doba požární odolnosti dle ČSN EN 13501-2+A1 [min] R 15, 20, 30, 45, 60, 90, 120, 180, 240, 360 E, I, W 15, 20, 30, 45, 60, 90, 120, 180, 240 požární uzávěry 15, 20, 30, 45, 60, 90, 120, 180, 240 Zvýšení požární odolnosti je možné provádět několika způsoby: A) ochrana mokrou technologií obetonování, obezdění, omítky klasické a speciální (nástřik); B) zpěňující nátěry (intumescentní); C) ochrana suchou technologií obklady deskovými materiály. U dřevěných konstrukcí se pro zvýšení požární odolnosti provádí zvětšení rozměrů dřevěného prvku, vhodná protipožární ochrana, retardéry hoření a nátěry [9]. 9 Konstrukční úpravy, protipožární obklady a podhledy, protipožární nástřiky a nátěry Na požární odolnost stavebních výrobků (konstrukčních prvků) mají vliv zejména jeho fyzikální a mechanické vlastnosti, kterými jsou: tloušťka stavebního výrobku; objemová hmotnost; složení výrobku; geometrie a struktura výrobku; přítomnost vzduchových mezer nebo dutin; podklad a podkladní konstrukce; způsob upevnění konstrukce; typ a poloha styků; orientace výrobku; 20

Sborník přednášek vliv povrchového nátěru nebo jiné povrchové úpravy. Ovlivňováním těchto vlastností lze zvyšovat, popř. snižovat požární odolnost. Pokud stavební konstrukce nedosahuje požadovaných hodnot požární odolnosti, je třeba ji vyměnit, upravit anebo opatřit vhodným protipožárním systémem (např. mokrá technologie omítkoviny; nátěry; suchá technologie deskové obklady). Požární odolnost dřevěných konstrukcí lze zvýšit: zvětšením průřezu; protipožárními obklady; protipožárním podhledem; protipožární předstěnou; protipožárním nástřikem; protipožárním nátěrem [7]. 9.1 Protipožární obklady a podhledy Protipožární obklady (Obr. 13) a podhledy představují suchý technologický postup provádění protipožárních ochran, lze jimi dosáhnout libovolné hodnoty požární odolnosti, vyznačuji se pěkným vzhledem a lze u nich zaručit kvalita provedení. Desky používané pro protipožární obklady lze rozdělit na: sádrokartonové; sádrovláknité (např. FIREBOARD, RIDURIT, FERMACEL); vláknocementové; na bázi expandované slídy; vermikulitové (např. THERMAX); třískovermikulitové (např. GRENAMAT B); třískocementové (např. CETRIS); kalciumsilikátové; vápenosilikátové (např. PROMATECT, PROMACLAD); na bázi minerálně vázaného materiálu; z minerální plsti [7],[24]. Obr. 13 Protipožární obklad sloupu a stropního trámu [7] O kvalitě protipožárního obkladu a podhledu rozhoduje celý systém protipožární ochrany - tloušťka desky, počet desek, řešení spár, úchytné elementy (rošty), způsob připevnění, druh a tloušťka tepelně izolační vrstvy a další detaily [7]. Funkci deskového protipožárního obkladu ovlivňuje několik základních faktorů. Jsou to tepelně izolační schopnost desky, ze které je obklad zhotoven, způsob upevnění desek na konstrukci, ustálená vlhkost a kolísáním této vlhkosti v desce a její homogenita. Změnami těchto parametrů se mění i funkceschopnost celého systému, protože způsob montáže a vnitřní vlhkost limituje celkové chování obkladu 21

Požární odolnost a bezpečnost staveb při požáru. Výrobci všech deskových materiálů přesně vymezují ve svých technologických návodech způsob aplikace, a to až do nejmenších detailů. Při porušení kteréhokoliv z nich mohou být výsledné obklady zcela nefunkční. Aby celý protipožární obkladový systém odpovídal příslušné době požární odolnosti, je nutné dodržovat montážní a technologické návody [24]. 9.2 Protipožární nástřiky a nátěry Protipožární nástřiky jsou v podstatě omítky se speciálním složením, u nichž má hlavní podíl na tepelně izolační schopnosti nástřiku vhodně zvolené plnivo (expandovaný perlit nebo vermikulit). Požárně ochranný účinek nástřiků roste s jejich tloušťkou. Při aplikaci vrstev tloušťky větší než 40 mm musí být u většiny nástřiků vloženo ocelové pletivo zajišťující adhezi k podkladu. Vkládání pletiva se doporučuje i při nanášení dřevěné konstrukce [7]. Protipožární nátěry se vyznačují malou tloušťkou vrstvy, ale také nižší účinností a kratší dobou životnosti (požaduje se aspoň 10 let), než mají jiné druhy protipožárních ochran. Podle svého působení se dělí na (použití na druhy konstrukcí je uvedeno na Obr. 14): A) zábranové zabránění přístupu plamene k povrchu chráněného prvku a během určité doby jeho vznícení; B) zpěňující (intumescentní) založené na několikanásobném zvětšení svého objemu při působení vysokých teplot; C) sublimující kombinací zábranových a zpěňujících nátěrů, podstatou je poměrně silná vrstva, která se při vyšších teplotách začíná odpařovat, resp. sublimovat [25]. Obr. 14 Nátěrové systémy a jejich prioritní možnosti použití [26] 10 Požární úseky a požární uzávěry 10.1 Požární úseky Požární úsek (definice) prostor stavebního objektu ohraničený od ostatních částí tohoto objektu, popř. od sousedních objektů, požárně dělícími konstrukcemi 6, popř. požárně bezpečnostním zařízením; je základní posuzovanou jednotkou z hlediska požárně bezpečnostních objektů [5]. 6 Požárně dělícími konstrukcemi jsou nosné i nenosné požárně dělící stěny, požární stropy a požární uzávěry otvorů. 22

Sborník přednášek Rozdělení stavby do požárních úseků je těžištěm PBŘ, tzn., že se stavební objekty na menší požárně ohraničené celky požární úseky (dále jen PÚ ). Smyslem PÚ je omezit požár na určitý prostor v hořícím objektu. Volbou požární úseků je optimalizovat výši možných škod vzniklých při požáru a náklady na protipožární zabezpečení objektu. Rozdělení objektu na velký počet malých PÚ usnadňuje provedení požární zásahu, ale neúměrně zvyšuje náklady na protipožárnímu zabezpečení objektu (větší množství požárně dělících konstrukcí a těsnění prostupů). V opačném případě při velkých PÚ se zvyšuje riziko škod na zdraví a majetku a znesnadňují zásah jednotek požární ochrany, přestože náklady na požární zabezpečení jsou v tomto případě ušetřeny. Rozdělení objektu do PÚ je prvním, ale významným krokem při zpracování PBŘ. Vztahuje se k němu určení požárního rizika (pravděpodobná intenzita požáru), požadavky na stavební konstrukce, výpočet nutný pro výpočet odstupových vzdálenost a dalších údajů. PÚ mohou mít různé velikosti a nemusí se shodovat se žádnou obvyklou prostorovou stavební jednotkou (podlaží, sekcí, křídlem apod.). PÚ může být místnost, více místností, jedno podlaží, více podlaží nebo celý objekt (tzn., pokud objekt není dělen do požárních úseků) [9]. Některé zásady použitelné pro volbu PÚ: oddělení provozně důležitých prostor (uvedeny v projektových normách PBS např. výtahové šachty); oddělení prostor s vysokým požárním zatížením anebo ekonomickým rizikem (platí pro výrobní objekty); přihlíží se k provozním požadavkům; omezuje se počet prostupů požárně dělícími konstrukcemi; dodržují se mezní rozměry PÚ (závisí na výpočtovém požárním zatížení p v, součiniteli a výškové poloze PÚ ČSN 73 0802); předvídají se možné přímé i nepřímě škody; uváží se podmínky pro zásah jednotek požární ochrany; umožní se odvod kouře a zplodin hoření z objektu (přirozené nebo nucené větrání); oddělení prostor různých uživatelů (vlastníků). Samostatné požární úseky musí tvořit (uvedeny jen příklady): chráněné únikové cesty; evakuační a požární výtahy, pokud nejsou součástí chráněné únikové cesty; výtahové a instalační šachty, kabelové šachty a kanály, shozy odpadků apod.; strojovny výtahů, pokud není strojovna umístěna nad výtahovou šachtou a netvoří s ní samostatný požární úsek, strojovny vzduchotechniky, kotelny (dle výkonu); prostory určené pro zajištění požární bezpečnosti staveb, např. strojovny stabilního hasicího zařízení, čerpacístanice požární vody, ohlašovny požáru atd. prostory a provozy, které podle věcně příslušných norem musí tvořit samostatné PÚ každá obytná buňka - ČSN 73 0833; sklady prádla; byt s provozovnou; operační oddělení, některá lůžková oddělení - ČSN 73 0835; oddělení mateřských škol; jesle; lékárny - ČSN 73 0835; vnitřní shromažďovací prostory - ČSN 73 0831; výstavní prostory; prodejní prostory ve vícepodlažních obchodních domech (závisí na prodejní ploše) atd. [5]. 23

Požární odolnost a bezpečnost staveb Rozměry požárních úseků U nevýrobních objektů je velikost PÚ vázána na určení požární rizika v daném PÚ. Ověření rozměrů se provádí po určení požárního rizika a v případě, že rozměry nevyhovují a jsou vyčerpány možnosti pro jejich zvětšení (např. v PÚ je požárně bezpečnostní zařízení ), musí se provést jiné rozdělení objektu na PÚ a znovu spočítat požární riziko. Ověřování velikosti PÚ nevýrobních objektů se provádí porovnáním skutečných půdorysných rozměrů (délka [m], šířka [m], popř. plocha požárního úseku [m 2 ]) a počtu užitných podlaží z PÚ s mezními hodnotami dle ČSN 73 0802 (Tab. 18, Tab. 19, Tab. 20). Mezní rozměry závisí na druhu konstrukčního systému budov (DP1, DP2, DP3), na požárním riziku a na výškové poloze požárního úseku [5],[9]: největší dovolená délka PÚ: [m] největší dovolená šířka PÚ: největší dovolená půdorysná plocha PÚ: (1) (2) (3) (4) největší počet užitných podlaží PÚ: A) nehořlavý konstrukční systém DP1 B) smíšený konstrukční systém DP2 C) hořlavý konstrukční systém DP3 (5) (6) (7) Tab. 18 Příklady největší dovolených rozměrů PÚ s konstrukčním systémem nehořlavým [5] Největší dovolené rozměry nadzemních PÚ s DP1 [m] Součinitel Objekt o jednom nadzemním Objekty o více nadzemních podlaží PÚ podlaží Výšková poloha PÚ [m] do 22,5 nad 22,5 do 45 nad 45 délka šířka délka šířka délka šířka délka šířka do 0,3 160 100 115 60 75 50 50 35 0,5 140 95 100 60 65 45 40 27 0,8 110 75 77,5 48 50 37,5 32,5 22,5 1,0 90 65 62,5 40 40 32,5 27,5 19,5 1,3 a více 60 50 40 28 25 25 - - 24

Sborník přednášek Tab. 19 Příklady největší dovolených rozměrů PÚ s konstrukčním systémem smíšeným [5] Největší dovolené rozměry nadzemních PÚ s DP2 [m] Součinitel PÚ Objekt o jednom nadzemním podlaží Objekty o více nadzemních podlaží délka šířka délka šířka do 0,3 112,5 76 80 50 0,5 112,5 68 80 50 0,8 90 56 62 41 1,0 75 48 50 35 1,3 a více 52,5 36 32 26 Tab. 20 Příklady největší dovolených rozměrů PÚ s konstrukčním systémem hořlavým [5] Největší dovolené rozměry nadzemních PÚ s DP3 [m] Součinitel PÚ Objekt o jednom nadzemním podlaží Objekty o více nadzemních podlaží délka šířka délka šířka do 0,3 90 65 70 40 0,5 90 60 70 40 0,8 72 49,5 55 32,5 1,0 60 42,5 45 27,5 1,3 a více 42 32 30 20 10.2 Požární uzávěry Požární uzávěr otvoru (definice) stavební konstrukce bránící šíření požáru otvory v požárně dělících konstrukcích (dveře, vrata, poklopy, popř. uzávěry technických nebo technologických zařízení, např. uzávěry šachet, požární klapky) [5]. Požární uzávěry slouží k uzavření otvorů v požárně dělících konstrukcích. Tyto otvory musí být požárně uzavíratelné (tj. v případě požáru uzavřeny). Způsob jejich uzavírání, popř. uzavírací mechanismus (samozavírač), musí odpovídat provozním podmínkám. Požární uzávěry, které z provozních důvodů jsou trvale nebo převážně otevřeny, musí být vybaveny zařízením, které v případě požáru úseků, které oddělují, umožňují jejich samočinné uzavření (např. přes elektrickou požární signalizaci). Požární odolnost uzávěrů otvorů v požárních stěnách a v požárních stropech se stanoví podle stupně požární bezpečnosti přilehlých požárních úseků dle ČSN 73 0802. Požární odolnost požárních uzávěrů nemusí být nikde vyšší než požární odolnost konstrukcí, v nichž jsou osazeny [5],[7]. Požární uzávěry se vyrábí ve třech základních typech: požární uzávěr EI bránící šíření tepla; požární uzávěr EW omezující šíření tepla; požární uzávěr S zaručující kouřotěsnost [7]. Požární uzávěry otvorů v požárních stěnách a požárních stropech, ústící do chráněných únikových cestách, musí bránit šíření tepla (uzávěry EI). Ostatní uzávěry otvorů (mezi PÚ) musí alespoň omezovat šíření tepla (uzávěry EW) [5]. 25