Partner přílohy
II/III Přílohu připravili: Vlastimil Poliačik, editor Lenka Hrochová, manažerka přílohy Čtvrt roku klid. Česko podle vládního prohlášení má zásobu plynu až na sto dní. Nashromažděný plyn se uchvává v podzemích prostorách. Na snímku je nadzemní část zásobníku plynu v Třanovicích Česko se energetické krize nebojí Česká republika se nebojí, že by zastavení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu ohrozilo její energetickou bezpečnost, protože má možnost dodávek této suroviny plynovodem Gazela, napojeným na plynovod Nord Stream. Ten vede rovněž ruský plyn pod Baltským mořem a Ukrajinu zcela obchází. Nestrachuje se ani o dodávky ropy. Má totiž pojistku ropovod IKL z německého Ingolstadtu využívající ropu z ropovodu TAL, v němž má český stát prostřednictvím své firmy Mero od loňska majetkový podíl. Proto Česká republika odmítá některé body takzvané energetické unie, kterou navrhl na energetické konferenci v Bruselu polský premiér Donald Tusk. Jeho podstatou je, aby evropské země nakupovaly zemní plyn a ropu od Ruska společně. Díky energetické unii by Evropa podle Poláků snížila svou závislost na Rusku. Tusk popřel, že návrh je snahou o prosazení jedné evropské ceny při nakupování surovin z Ruska. Lepší koordinace postupu, pravomocí evropských institucí i unijních pravidel by však podle něj dala unijním zemím větší vliv při sjednávání ceny. Připomněl také, že nyní jsou smlouvy jednotlivých zemí často utajované a rozdíly v cenách proto dosahují až 40 procent, což Moskva často používá jako politický nástroj. Za úspěch by pokládal i snížení rozdílu na deset procent. Podle Poláků by společný nákup zemního plynu ze strany EU dohromady snížil cenu a,vydírací potenciál Ruska z hlediska surovin, na kterých je většina států Evropské unie závislých, uvedl zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Ondřej Houska. Česká vláda souhlasí jen částečně Česká vláda obecně návrh energetické unie podpoří, má k němu ale výhrady. Souhlasí například s tím, že by smlouvy mezi Ruskem a jednotlivými zeměmi EU neměly obsahovat Česko nechce, aby země EU nakupovaly zemní plyn od Ruska společně tajné položky, jak je tomu často v současnosti. Česko ale nechce, aby evropské země nakupovaly zemní plyn a ropu od Ruska společně. Odmítá tak jeden z klíčových bodů polského návrhu. Česko obecně podporuje, aby země Evropské unie v energetice víc spolupracovaly a byly tak silnější vůči Rusku, ale má výhrady k řadě konkrétních bodů polského návrhu. Vláda k návrhu schválila naši národní pozici, která říká, že ve spoustě věcí polské kolegy podporujeme. Ale jsou věci, na které se musíme více podívat, říká státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Vytvoření jednoho subjektu v EU zodpovědného za nákup ropy a plynu obecně nepodporujeme, uvádí se v českém stanovisku. Poukazuje se například na to, že za nákupy zemního plynu jsou v Česku zodpovědné soukromé společnosti. Podobně je to podle státního tajemníka Prouzy Foto čtk, foto na titulní straně profimedia.cz i v dalších zemích unie. Česko také tvrdí, že společný nákup na úrovni EU by nemusel vést k nižším cenám za ruskou surovinu. Česko proto doporučuje, aby se EU pokusila najít takové koordinační mechanismy, aby byly zajímavé pro tyto soukromé společnosti. Měly by jim pomoci zajistit nižší ceny, než jaké jsou si schopné vyjednat samostatně. K polskému požadavku podpořit budování potrubí, které by vzájemně propojilo země EU a umožnilo jim zásobování v případě výpadku ruských dodávek, se však česká vláda staví kladně. Chceme určitě urychlit stavbu propojení s Polskem a lepší propojení s Rakouskem, dodává státní tajemník Prouza. Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger uvedl, že zlepšení energetické infrastruktury a propojení sítí zemí EU může být financováno z unijního fondu, z nějž se platí i stavba komunikací. Evropa nebude energeticky bezpečná, když bude mít silnice a železnice, bezpečná bude, když bude mít energetickou infrastrukturu, zdůraznil eurokomisař. K polskému návrhu na větší společné investice do zásobníků plynu a ropy je Česká republika podle vládního dokumentu rezervovaná. Česko má podle vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD zásoby plynu v letní sezoně na 100 dní. České stanovisko také upozorňuje, že Poláci chtějí skrze obecně přijatelný návrh energetické unie zároveň prosadit některé své vlastní priority, jako je třeba podpora uhlí. Dokument proto uvádí, že ČR nesouhlasí s tezí Polska, že uhlí je čistým zdrojem energie a že může přispět k dosažení environmentálních cílů EU. Česko a ruský plyn Podle údajů Českého statistického úřadu se loni do Česka dovezl plyn v hodnotě téměř 103 miliard korun, z toho pocházelo 60 procent z Ruska, 23 procent z Norska a zbytek tvořil dovoz z jiných zemí Evropské unie. Poslední skupinu tvoří nákupy plynu českými dodavateli na západoevropských burzách a prodejní aktivity zahraničních obchodníků na našem trhu. V praxi však tento plyn pochází z velké části opět z Ruska. Dovoz plynu z Norska je mýtus, říká energetický konzultant a odborník na oblast plynárenství Vladimír Štěpán. Norský plyn totiž nemá kudy se do Česka dostat. V praxi vše funguje tak, že dovozci plynu sice platí za norské palivo, fyzicky však odebírají z Německa ruský plyn. Realita je tedy taková, že víc než 90 procent plynu spotřebovaného tuzemskými domácnostmi a podniky bylo vytěženo na území Ruska. Domácí těžba na jihu Moravy a na Ostravsku je zanedbatelná, stačí na pokrytí dvou procent spotřeby. Určitou výhodou je tedy alespoň diverzifikace cest pro dovoz ruského plynu. Od počátku loňského roku může Česko využívat plynovod Nord Stream vedoucí po dně Baltského moře. Poté plyn vede napříč východním Německem a v Krušnohoří se napojuje na plynovod Gazela. Nové potrubí o délce 166 kilometrů vede napříč Chomutovskem, Lounskem a severní částí Plzeňského kraje. Přepravuje hlavně plyn pro zákazníky v Bavorsku, menší část dodávek skončí také u českých spotřebitelů. A v případě nouze lze dovoz touto cestou významně navýšit. Vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška považuje Gazelu za trumf v českých rukou. Je strategickým zájmem České republiky, aby zůstala tranzitní zemí pro ruský plyn směřující do Německa, uvedl Bartuška při startu provozu plynovodu. Další pojistkou pro případ nečekaného výpadku jsou podzemní zásobníky plynu. Nepočítáme-li zásobník u Dolních Bojanovic, jenž slouží pro potřeby Slovenska, do sedmi dalších zařízení lze uložit téměř tři miliardy metrů krychlových plynu. To by stačilo na pokrytí jedné třetiny celoroční spotřeby. Do konce tohoto desetiletí se můžeme dočkat reálné diverzifikace dodávek plynu. V roce 2018 má být hotové vysokokapacitní propojení do Polska. Zatím nás se severním sousedem propojuje pouze plynovod Stork s omezenou kapacitou, zprovozněný v září 2011. Tím se otevírají cesty k dovozu zkapalněného plynu, který bude směřovat do terminálu Svinoústí u Štětína, a výhledově též k polské produkci břidlicového plynu. Spolupráce dává smysl i pro druhou stranu, Poláci by chtěli získat přístup k plynovým zásobníkům na Moravě. Přístavní terminál ve Svinoústí má A141001287 SLEVA 11% Jednička v létě, jednička v zimě, plyn levnější po celý rok. Garance slevy na tři roky. Sleva je určena pro naše zákazníky za podmínek uzavření dodatku ke smlouvě o odběru plynu na tři roky. www.ppas.cz 840 555 333 být hotov již na konci června a v první fázi pokryje jednu třetinu polské spotřeby plynu. Poláci počítají s jeho dalším rozšiřováním, což by otevřelo cestu k vývozu plynu do dalších zemí i do Česka. Nový plynovod je však třeba stavět tak jako tak. Kromě propojení s Polskem je nutné řešit nevyhovující stav starého vedení, jež spojuje jih Moravy s Ostravskem, vysvětluje Vladimír Štěpán. Proto se chystá projekt Moravia, který vyjde zhruba na deset miliard korun. Český provozovatel plynovodů Net4Gas připravuje též dva projekty na propojení české a rakouské plynovodní soustavy. Řeč čísel Do roku 2020 je na energetické propojování unie vyčleněno 5,85 miliardy eur (asi 158 miliard korun). EU je podle vlastních záznamů největším dovozcem ropy a zemního plynu na světě 82 procent ropy a 57 procent plynu nakupuje od třetích stran. Pro další čtvrtstoletí se předpokládá nárůst na 93 procent u ropy a na 84 procent u plynu. Ruská surová ropa tvoří 25 procent celkové spotřeby EU, ruský zemní plyn více než 25 procent. Ruský zemní plyn zároveň představuje 24,5 procenta celkové spotřeby primární energie EU. Alena Adámková inzerce
IV/V Páteřní síť elektřiny čekají miliardové investice Elektrická energie se stala neodmyslitelnou součástí každodenních lidských potřeb. Nároky na energii se s rozvojem ekonomiky a moderní kultury stále zvyšují. Aby mohla i nadále růst vysoká životní úroveň obyvatel, neobejdeme se bez spolehlivé elektroenergetické sítě. V řetězci energetických firem leží jeden důležitý mezičlánek. Dal by se nazvat páteří celého systému. Elektřinu sice ani nevyrábí, ani ji nedistribuuje ke konečným spotřebitelům, na jeho bezchybném fungování přesto závisí dostupnost elektřiny pro firmy i domácnosti. Jedná se o českou elektroenergetickou přenosovou soustavu. Tvoří ji více než pět tisíc kilometrů drátů elektrického vedení a desítky transformátorů a rozvoden, na jejichž bezchybný provoz dohlíží dispečink. Provozuje ji akciová společnost ČEPS, která zajišťuje přenos elektřiny a potřebnou rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektrické energie 24 hodin denně po celý rok. Rozvoj a modernizace Česká elektroenergetická přenosová soustava je poměrně kvalitní a patří k nejlepším v Evropě. V současné době však musí reagovat na změny v energetice, kvůli kterým je potřeba soustavu dále rozvíjet a modernizovat. Víte že by podle průzkumů veřejného mínění mělo největší dopad na náš život selhání elektrické sítě? o dodání elektřiny až k Vám domů se starají výrobci elektřiny (např. skupina ČEZ), provozovatel přenosové soustavy - společnost ČEPS - a distributoři (např. PRE, E.ON, ČEZ Distribuce)? spolehlivé fungování české elektrické sítě stráží dispečink společnosti ČEPS? vedení, kterým je elektřina přiváděna do domácností a firem, se jmenuje distribuční? V posledních desetiletích výrazně vzrostlo množství přenášené elektřiny, jak vlivem růstu spotřeby, tak i vlivem narůstajícího mezinárodního obchodu s elektrickou energií. Nástupem obnovitelných zdrojů energie došlo ke změně energetického mixu. Mění se celková konfigurace elektrizační soustavy. Aby byla síť pořád stabilní a elektřina byla do domácností i firem stále spolehlivě dodávána, realizuje společnost ČEPS rozsáhlý investiční plán. Ten počítá s investicemi přesahujícími 60 miliard korun do roku 2025. Součástí těchto investic je modernizace rozvoden, dispečerských pracovišť i ochranného systému fyzického zabezpečení objektů. Dále plán zahrnuje výstavbu nových vedení, posílení některých vedení stávajících a výstavbu transformátorů s řízeným posuvem fáze. Zrealizovat stavbu nového zařízení přenosové soustavy je velmi složité. Celková doba na provedení stavby od jejího záměru přes přípravu, projektování, projednání, povolovací procesy, samotnou výstavbu může trvat i 12 let. S těmito problémy se ovšem nepotýká jen Česká republika, ale i ostatní státy EU. Provozovatelé soustav proto na celoevropské úrovni vyzývají ke zjednodušení národních i evropských norem pro urychlení povolovacích procesů. česká elektroenergetická přenosová soustava je propojena s ostatními soustavami celé Evropy? nadzemní vedení zvláště a velmi vysokého napětí (stožáry s dráty v krajině) je 10 až 20 krát levnější než vedení elektřiny pod zemí? do roku 2025 se plánuje investovat do přenosové soustavy více než 60 miliard korun? součástí investic společnosti ČEPS je výstavba nových vedení, zdvojení stávajících vedení, přechod transformoven na dálkové řízení a vybudování speciálních transformátorů s regulací fáze pro stabilizaci české sítě? Lubor Veleba: Zásobníky plynu nám zajišťují energetickou bezpečnost V souvislosti s ukrajinskou-ruskou krizí se do popředí zájmu opět dostalo téma energetické bezpečnosti. Česká republika je na tom z tohoto hlediska poměrně dobře má diverzifikované cesty dodávek ropy i zemního plynu. Důležitou roli hrají velké úložné kapacity v plynových zásobnících. Od roku 2009, kdy Rusko poprvé přerušilo dodávky do EU přes Ukrajinu, jsme investovali do rozvoje přibližně tři miliardy korun, zdůrazňuje Lubor Veleba, jednatel společnosti RWE Gas Storage. E15: Jaký význam mají zásobníky pro energetickou bezpečnost ČR? Podzemní zásobníky hrají při zajišťování bezpečnosti dodávek zcela zásadní roli. Skladování zemního plynu blízko koncových zákazníků má význam zaprvé v případech technických havárií na přepravních soustavách, tedy pokud se něco přihodí na cestě z naleziště plynu do ČR. Zadruhé umožňují zásobníky výrazně snížit náklady na přepravu plynu z místa těžby k zákazníkům, protože pomáhají pokrýt vysokou denní poptávku po plynu v zimním období a přepravní soustava tak nemusí být dimenzovaná na špičkovou spotřebu. Zatřetí zásobníky jsou nejlepší možnou zárukou v případě politických konfliktů, kdy dodavatel či producent plynu z nějakého důvodu odmítne plyn dodat. E15: Kolik procent roční spotřeby plynu jsou schopny zásobníky na území ČR pojmout? Jak je to ve srovnání se zahraničím? Česká republika je na tom z hlediska velikosti skladovací kapacity dobře, protože pokrývá přibližně třetinu roční spotřeby v ČR. V evropském srovnání se tím řadíme mezi špičku spolu s Rakouskem a Slovenskem. Ve Španělsku je to například jen necelých sedm procent. Kapacita je ale jen jedna strana mince. Důležité je, aby byl v zásobnících plyn. Liberalizace energetického trhu přinesla oddělení provozovatelů infrastruktury, tedy i zásobníků, od dodavatelů plynu. Odpovědnost provozovatele zásobníku je mít svůj zásobník připravený k bezpečnému provozu, nicméně o tom, kolik plynu a kdy bude v zásobníku skutečně uskladněno, rozhodují dodavatelé plynu. E15: Je nějaká ze zákona daná povinnost držet zásoby plynu? Pokud ano, v jaké výši? Má tuto povinnost jen RWE, nebo i další firmy v ČR? Od loňského roku mají dodavatelé, kteří v České republice dodávají plyn chráněným zákazníkům, to je domácnostem, nemocnicím a podobně, povinnost uskladnit v českých nebo evropských zásobnících 20 procent bezpečnostního standardu dodávek těmto zákazníkům. Pro vaši představu jde asi o týdenní špičkovou zimní spotřebu celé České republiky proto je myslím důležité, aby obchodníci skladovali víc, než je tato dnešní povinnost. E15: Kolik peněz firma RWE investovala do zásobníků na území ČR a kolik ještě hodlá investovat? Od roku 2009, kdy Rusko poprvé přerušilo dodávky do EU přes Ukrajinu, jsme investovali do rozvoje přibližně tři miliardy korun. Naší poslední významnější investiční akcí byla zcela nová kompresorová jednotka pro zásobník Lobodice na severní Moravě, která umožní flexibilnější provozování tohoto nejstaršího českého zásobníku. V roce 2012 jsme uvedli do provozu zcela novou skladovací kapacitu, když jsme zdvojnásobili kapacitu zásobníku Třanovice rovněž na severní Moravě. Projekt zahrnoval instalaci čtyř nových kompresorových jednotek a 10 nových podzemních sond. E15: Financujete investice pouze z vlastních zdrojů? Ano, veškeré investice hradí společnost RWE Gas Storage ze svých zdrojů a musí si tedy na ně vydělat. Výjimkou bylo rozšíření podzemního zásobníku Třanovice, na něž kvůli posilování bezpečnosti dodávek ve střední Evropě přispěla Evropská unie částkou přibližně 500 milionů korun. Další investice ale omezujeme, protože ceny za skladovací kapacitu se již několik let drží v celé Evropě na historických minimech. Dodavatelé plynu se totiž stále více spoléhají na krátkodobé nákupy na energetických burzách především v západní Evropě. E15: Bude se v souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí kapacita zásobníků zvyšovat? Troufnu si říci, že zákazníci RWE probíhající krizi na Ukrajině nepocítí, protože mají uložený plyn fyzicky v ČR a jsou tak na případné přerušení dodávek dobře připraveni. V posledních letech se také výrazně zlepšila možnost zásobování ČR plynovody, které obcházejí Ukrajinu. Fyzické toky plynu do ČR se od roku 2009 výrazně změnily a došlo ke snížení významu tradičního směru východ západ. I střední a severozápadní část Evropy se od roku 2009 změnila jsou v provozu nové plynovody a některé nové zásobníky. E15: Kdo si u vás ukládá plyn kromě RWE? Jsou to všichni dodavatelé, kteří působí v ČR? Mezi zákazníky RWE Gas Storage patří kromě RWE i další dodavatelé plynu konečným odběratelům v ČR, zahraniční energetické firmy, ale také firmy, které pouze obchodují na energetických burzách. Nejde ale zdaleka o všechny dodavatele působící u nás, především podíl menších dodavatelů plynu je neúměrně malý. V této souvislosti je důležité si uvědomit, že s liberalizací klesl podíl RWE na dodávkách konečným českým odběratelům na asi 40 procent. Většina konečných dodávek v ČR tedy pochází od alternativních dodavatelů. Kontrola dodržování bezpečnostního standardu je úkolem Energetického regulačního úřadu, který dohlíží na to, aby dodavatelé chráněným zákazníkům nespoléhali jen na nákupy plynu na krátkodobém spotovém trhu. >aa
VI/VII Generální ředitel Pražské plynárenské Petr Zmátlík: Dodávky plynu jsou dostatečně zabezpečeny Před několika týdny byl do funkce nového generálního ředitele Pražské plynárenské jmenován Ing. Petr Zmátlík, který se v posledních osmi letech specializoval v rámci poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers na oblast energetiky a utilit. Vzhledem k dění na Ukrajině se na úvod našeho rozhovoru nelze nezeptat: Jak je Pražská plynárenská jako druhý největší tuzemský dodavatel plynu připravena na možnost přerušení dodávek směřujících na naše území přes Ukrajinu? Především je třeba zdůraznit, že dodávky plynu jsou pro naše zákazníky dostatečně zabezpečeny Pražská plynárenská má dlouhodobě diverzifikovány jak zdroje, tak i dopravní cesty plynu. Navíc máme téměř ze sta procent naplněné zásobníky plynu. V neposlední řadě je samozřejmě možné k nákupu plynu využít spotové trhy. Před nedávnem došlo v Pražské plynárenské ke změně vlastnické struktury a společnost je nyní zcela ovládána hlavním městem Prahou. Považujete situaci, kdy město vlastní dominantního dodavatele energie na svém území, za smysluplnou? Určitě ano, i když chápu, že v tuzemsku toto spojení může zatím vyznívat trochu netradičně. Podíváme-li se ale za hranice, zjistíme, že nejde o nic neobvyklého a je naopak poměrně běžné, že v řadě evropských velkoměst existují městské firmy, které pro své obyvatele zajišťují nejen dodávky energie, ale i další důležité služby. A141006173 Jaké výhody to podle vás z hlediska města přináší? Mimo jiné to, že město může aktivně ovlivňovat a podle svých představ uzpůsobovat obchodní politiku dodavatele energie vůči svým obyvatelům, nebo třeba i tu skutečnost, že zisky generované městskou firmou neplynou například někam do zahraničí, ale mohou být různým způsobem, a to jak v krátkodobém, tak i v dlouhodobém horizontu, reinvestovány v rámci České republiky a plně ku prospěchu našich obyvatel. Uvedl jste, že město v roli vlastníka může více zasahovat do obchodní politiky společnosti. Máte tím na mysli třeba větší uplatnění například sociálního hlediska v rámci ceny energie, plynarenska_212x263_tisk.indd 1 než by tomu bylo u dodavatele s městem nijak nepropojeného, jehož primární motivací bývá maximalizace zisku? V podstatě ano, protože městu jde hlavně o to, hájit zájmy svých obyvatel, a tak na některé věci může mít díky tomu specifický pohled. Nejde však jen o sociální hledisko. Město může dále například aktivity Pražské plynárenské efektivně provázat s činností dalších jím vlastněných firem a organizací a vytvořit pro Pražany komplexní systém různých zvýhodněných služeb, využitelných v jejich každodenním životě. Podobných možností je celá řada. Když jste zmínil problematiku služeb, ty vaše společnost nabízí svým zákazníkům v nadstandardní míře dlouhodobě. Znamená to, že ve vlastnictví hlavního města Prahy bude v tomto trendu pokračovat a ještě více jej rozvíjet? Myslím, že právě to, že kromě spolehlivé dodávky energie dlouhodobě nabízíme svým zákazníkům i přidanou hodnotu v podobě řady doplňkových služeb a benefitů, je správnou cestou, kterou naši zákazníci oceňují. Ať už jde o Zákaznickou kartu Pražské plynárenské, věrnostní slevy, zvýhodnění pro seniory či držitele průkazu ZTP/P, nebo dnes už tradiční soutěže o dovolené A mimochodem, s nabídkou servisních služeb ohledně plynových spotřebičů, které zákazníkům za určitých podmínek zajišťujeme i s naší finanční spoluúčastí, jsme začínali v tuzemsku jako první už v roce 2010. Dlužno říci, že mnozí tehdy kroutili nevěřícně hlavou a ptali se, proč to vlastně děláme a jaký to má smysl. Nyní podobné služby už nabízejí, byť se zpožděním, i někteří naši konkurenti. Čas ukázal, že to smysl má. Abych se ale ještě vrátil k druhé části otázky. Nabídku našich služeb a produktů chceme stále rozšiřovat. Aktuálně je například rozpracováno několik nových projektů, které našim zákazníkům budeme postupně v průběhu roku představovat. třebovat, a poskytl mu skutečně 100% služby. Právě tehdy se totiž prokáže jeho kvalita a utváří se zákazníkova pozitivní, nebo naopak negativní zkušenost. Takto získaná vazba přetrvává dlouhou dobu a v případě negativního dojmu je poměrně obtížné to změnit. Proto u nás přikládáme otázce rozsahu a kvality poskytovaných služeb tak velký význam. Ing. Petr Zmátlík, FCCA V roce 1998 absolvoval stavební fakultu ČVUT v Praze, obor pozemní stavitelství a dále specializovaný modul ekonomika a management ve stavebnictví. Po skončení studia pracoval na různých pozicích a projektech v poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers včetně dvouletého působení v londýnské kanceláři PwC. Posledních osm let se zabýval především oblastí energetiky a utilit. V Londýně a následně v Praze řídil expertní skupinu, která se v rámci PwC specializovala na oblast energetiky a utilit. Rozsáhlé znalosti v této oblasti získal řízením významných projektů pro energetické skupiny jako British Gas, RWE, E.ON a Pražská plynárenská. Specializuje se především na obchodně strategické řízení, procesní optimalizaci a finanční audit. V dubnu byl jmenován generálním ředitelem Pražské plynárenské, zvolen členem představenstva společnosti Informační služby a členem dozorčí rady společnosti Pragoplyn. Proč vlastně otázku služeb poskytovaných zákazníkům považujete za tak důležitou? Byznys, ve kterém podnikáme, je v mnoha směrech specifický. Mimo jiné v tom, že zákazníci mnohdy velmi dlouhou dobu od svého dodavatele energie prakticky nic nepotřebují, nemají důvod jej kontaktovat a velká část z nich ani příliš nestojí o to, aby je jejich dodavatel denně zahlcoval různými nabídkami a informacemi. O to více je ale důležité, aby byl připraven ve chvíli, kdy zákazník bude něco skutečně po- Snažíte se tedy o aktivní řízení pozitivní zákaznické zkušenosti. K tomu patří i komfortní obsluha. Provozujete kamenné obchodní kanceláře, kromě toho vysíláte do okrajových částí Prahy mobilní obchodní kancelář apod. To není cesta běžná u většiny konkurentů Když už jsme u výčtu obslužných kanálů, naši zákazníci si také mohou vyřídit nejčastější záležitosti související s odběrem plynu ve všech pražských pobočkách České pošty, mají k dispozici zákaznický portál nebo si mohou výši své zálohy změnit prostřednictvím SMS zprávy Ano, snažíme se svým zákazníkům zajistit komfortní zákaznický servis. Myslíme si, že to je důležité. Je například velký rozdíl mezi tím, když má zákazník pro vyřízení svého požadavku k dispozici spolehlivou obchodní kancelář svého dodavatele, kde se mu bude specialista individuálně věnovat, vše s ním vyřeší a dopodrobna mu vysvětlí, a mezi tím, kdy dodavatel podobné služby zákazníkům neposkytuje a ti vše musí řešit jen zdlouhavou a neosobní korespondenční formou. Kromě tradičních obslužných kanálů se však zákazníkům snažíme, v návaznosti na rozvoj informačních technologií, nabízet i alternativní možnosti. Každý si tak může vybrat to, co mu nejvíce vyhovuje. Přichází se změnou vlastníka Pražské plynárenské i změna v rámci cílů společnosti? Z dlouhodobého hlediska zůstávají v zásadě naše cíle stále stejné. Chceme si udržet současné postavení na trhu a průběžně je postupně dále zlepšovat. Uvědomujeme si, že prostředí na trhu je vysoce konkurenční a k naplnění zmíněných cílů je třeba, aby společnost pracovala maximálně efektivně. To předpokládá určité změny v rámci struktury a procesů, které je nezbytné realizovat, a to jsou naše cíle, řekněme, krátkodobé. Otázka na závěr Jak byste krátce, dvěma slovy, charakterizoval Pražskou plynárenskou? Řekl bych, že je tradiční a ryze česká. To mimochodem považuji na dnešním energetickém trhu za výhodu. 20.5.2014 11:16:57 Teplárny preferují uhlí před plynem Č eské teplárny jednoznačně upřednostňují další využití domácího hnědého uhlí před dovozovým zemním plynem. Domnívají se, že stát by měl uhlí přednostně zajistit pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. To je hlavní bod desatera, na kterém se shodli účastníci konference Dny teplárenství a energetiky v Hradci Králové. Zmíněné desatero obsahuje konkrétní body, které chce Teplárenské sdružení prosazovat při jednáních s vládou, zájmovými organizacemi a tak podobně. Aktualizace Státní energetické koncepce, která stále ještě prochází hodnocením vlivu na životní prostředí, paradoxně předpokládá, že domácí hnědé uhlí se po roce 2020 využije hlavně k výrobě elektřiny, zatímco teplárny budou přecházet na zemní plyn. To však Teplárenské sdružení A140002209 považuje za neuvážený krok, který by teplo zdražil. Průzkum mezi členy Teplárenského sdružení ČR navíc ukázal, že vlastníci tepláren mají úplně jiné plány. Chtějí u uhlí zůstat, přestože situace na trhu zůstává velmi napjatá. Provedli jsme průzkum mezi našimi členy a reakce byla zcela jednoznačná. Ani jeden z 23 členů Teplárenského sdružení ČR, kteří využívají hnědé uhlí, si nepřeje nahradit ho do roku 2025 zemním plynem, říká předseda výkonné rady sdružení Mirek Topolánek. Důvod je evidentní: je to ekonomika a konkurenceschopnost. Přechod uhelných tepláren na zemní plyn by dnes zdražil teplo v průměru o téměř 200 korun za 1 GJ, dodává. Pokud chtějí teplárny u domácího paliva zůstat, budou muset v nejbližších letech masivně investovat do ekologizačních opatření, aby splnily přísné emisní limity stanovené evropskou směrnicí. Mezi další významné body zmíněného desatera patří kromě požadavku dopracování energetické a surovinové koncepce s přihlédnutím k aktuálním změnám v Evropě a zejména Německu také konstatování, že plánované zvýšení poplatků za vytěžený nerost má být provedeno způsobem, který nezvýší cenu paliva pro teplárny. Emisní limity Citlivým bodem evropského teplárenství je otázka emisních limitů. Dosud jsou stále, pokud jde o emisní limity, v hledáčku vlád největší producenti emisí. Výroba tepla je dnes již konkurenční, proto je potřeba to respektovat při formování regulačních a legislativních rámců, které zatím bohužel nevytvářejí rovné podmínky pro všechny subjekty v oblasti nákladů, ať už jde o zahrnutí jen části emitentů CO2 do systému nákupu povolenek či plnění technických parametrů účinnosti, uvedl Jiří Feist z firmy EP ENERGY. V současné době Evropská unie připravuje legislativu, která by platila i pro zdroje menší než 50 MW, konkrétně od jednoho do 50 MW. Problém ovšem je, že polovina emisí pochází ze zdrojů s příkonem nižším než jeden MW. Extrémní tlak na větší zdroje bude nakonec z hlediska kvality ovzduší úplně kontraproduktivní. Ve chvíli, kdy velké zdroje budou kvůli požadavkům Bruselu neúměrně drahé, lidé se od velkých tepláren odpojí a pak už na ně bude jakákoli legislativa týkající se vypouštěných emisí krátká, říká Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení. >aa i n ze rce
VIII/IX Národní akční plán čistá mobilita podpoří CNG V Praze proběhlo již páté zasedání pracovní skupiny plyn k Národnímu akčnímu plánu čistá mobilita (NAP). Výsledkem práce skupiny bude koncem roku 2014 koordinovaná strategie čisté mobility na podporu výzkumu a vývoje v této oblasti pro Českou republiku, která bude do konce roku 2014 předložena na jednání vlády. Program čisté mobility je zaměřený na využití alternativních druhů paliv, lepší kvalitu ovzduší, snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů vznikajících z dopravy. Přijatý program má být také zaměřen na závazky vyplývající z plánu jednotného evropského dopravního prostoru. Zpracování NAP ČR je současně jedním z nástrojů prosazování státní energetické koncepce. Plán bude obsahovat část analytickou (vliv dopravy na životní prostředí, pobídky při nákupu čistých vozidel a další) a část implementační (cíle v oblasti čisté mobility v ČR, infrastruktura a další). Podobné národní strategie mají i ostatní členské státy EU. Mezi účastníky pracovní skupiny jsou zástupci ministerstev, akademické sféry, plynárenských společností, investorů plnicích CNG stanic a výrobců vozů na CNG. Akční plán navazuje i na čerstvě schválenou směrnici EU o zavedení infrastruktury pro CNG, která má pro Evropu velký význam. Je výrazným signálem pro všechny provozovatele, Foto profimedia.cz výrobce, ale i řidiče, aby se nadále zabývali rozvojem a perspektivou CNG v dopravě, vysvětluje Jiří Šimek, místopředseda rady ČPS. Jan Žákovec, vedoucí pracovní skupiny plyn NAP, pak dodává, že EU letos připravuje závazný cíl pro dlouhodobou politiku klimatu snížit emise skleníkového plynu oxidu uhličitého CO 2 o 40 procent a vozy na CNG produkují o 25 až 30 procent méně CO 2. Podporovat zemní plyn je podle Žákovce v současnosti to nejjednodušší, jak tyto emise snížit. I podle Jana Rumla, výkonného ředitele Českého plynárenského svazu, má zemní plyn ze všech alternativních paliv v současnosti nejvýraznější ekonomické výhody, nabídku až 65 druhů vozidel, nárůst infrastruktury a přínos pro životní prostředí. Podle jeho názoru budou i u nás nejrychleji ve střednědobém horizontu přibývat vozidla v oblasti dálkové přepravy, tedy kamionové dopravy (LNG), protože tam jsou úspory markantní a návratnost krátká. V krátkodobém horizontu se pak očekává dynamický nárůst segmentu osobních CNG vozidel, neboť i největší domácí výrobce Škoda Auto zahajuje sériovou výrobu automobilů na CNG (Škoda Octavia G-TEC), dodává Jan Ruml. Spotřeba CNG v Česku vzrostla V ČR je dnes již přes sedm tisíc CNG vozidel, poslední meziroční nárůst byl více než dva tisíce vozidel, což meziročně činí 55 procent. Největší vozové parky organizací v ČR, fleety, mají už 500 až 700 CNG vozidel. Na českém trhu je dnes asi 35 typů osobních sériově vyráběných vozidel, s dodávkami, nákladními vozy a autobusy celkem 65 typů. Ve světě nejvíce vozidel na CNG přibývá v oblasti kamionové dopravy, dodávek a autobusů, neboť pro firmy to znamená úspory a doba návratnosti investic je krátká. Podle poslední zprávy Navigant Research z dubna 2014 by mělo jezdit do roku 2022 celosvětově jen nákladních vozů a autobusů na CNG až 3,7 milionu. Do roku 2020 by pak celkově auta na zemní plyn měla mít podíl devět procent ze všech vozidel na světě a podle těchto odhadů pak bude CNG třetím nejoblíbenějším palivem po benzinu a naftě. V roce 2007 jezdilo ve světě 5,3 milionu CNG vozidel, v roce 2010 pak 11 milionů a na konci roku 2014 už 20 milionů CNG vozidel, to je dvojnásobný nárůst každé tři až čtyři roky. Ročně se prodá ve světě asi 2,3 miliony CNG vozidel a toto číslo narůstá, v roce 2023 by to mělo být ročně dokonce 3,5 milionu. Přibude i CNG stanic ČR má dnes více než 50 plnicích CNG stanic. Protože počet vozidel na CNG přibývá, je třeba tomuto trendu přizpůsobit infrastrukturu a zvyšovat počet plnicích stanic. Jen dvě plynárenské společnosti hodlají investovat během dvou až tří let zhruba půl miliardy korun do vybudování vlastní sítě plnicích stanic na CNG v ČR, sama společnost E.ON pak 0,8 miliardy korun během příštích pěti let. Podle Českého plynárenského svazu (ČPS) během příštích tří let přibude asi 150 CNG stanic. Například firma E.ON plánuje v budoucích pěti letech postavit v ČR asi 50 plnicích stanic v celkové hodnotě 0,8 miliardy korun. Společnost Benzina má podepsané kontrakty na 25 stanic a celkově vidí potenciál přidat stojan na plnění CNG až na 40 stanic. Optimální počet CNG stanic pro Českou republiku je 200 až 300 stanic a tyto budou patrně během tří až pěti let v Česku postaveny, dodává Jan Ruml. >aa Spalovny odpadu nebudou v každém kraji Ministerstvo životního prostředí mění plány, které počítaly s tím, že v každém kraji vyroste jedna spalovna komunálního odpadu. Podle představ nynějšího ministra Richarda Brabce by jich mělo vyrůst maximálně čtyři až pět během deseti let. gramů nerecyklovatelného zbytkového odpadu na obyvatele a rok, ze kterého vyrábí energii. MŽP však plánuje, že u nás bude zbytků kolem 290 kilogramů na hlavu, namítá Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha. Stát by měl podle Hnutí Duha využít evropské fondy v prvé řadě na praktické recyklační programy a teprve pak uvažovat o podpoře nových spaloven. Skládkování zvoní hrana? V Česku končí kolem 50 procent odpadků na skládkách, vyspělé evropské země už do země nezahrabávají skoro nic. Například Belgie, Německo, Nizozemsko či Rakousko umí opětovně využít kolem poloviny komunálního odpadu, z druhé půlky ve spalovnách vyrábí energii. Ministr životního prostředí Richard Brabec chce do roku 2020 snížit množství odpadu odváženého na skládky z poloviny zhruba na třetinu celkového objemu. Přednost mají dostat kompostárny, recyklační linky, spalovny a prevence. Množství skládkovaných odpadů je nepřípustné. Do roku 2020 ho chceme snížit na třetinu, energetické využití odpadů posílit na 18 procent a recyk- A141002962 laci zvýšit až na 50 procent, uvedl Brabec. Ještě v roce 2003 dokázalo Česko energeticky využít jen pět procent komunálního odpadu, dnes je to dvojnásobek. Podíl recyklovaného odpadu vzrostl za stejné období dokonce na trojnásobek na současných 30 procent. Radikální změna Oproti přístupu minulých ministrů jde o poměrně radikální změnu. Ministr Tomáš Chalupa podporoval především spalovny odpadu a recyklaci zanedbával, protože se podle něj nevyplatila. Naopak Brabec se v budoucnu hodlá důsledně držet hierarchie nakládání s odpady dané evropskou směrnicí, která na první místa řadí předcházení vzniku odpadu a recyklaci, až potom má přicházet na řadu spalování či skládkování. Recyklace má podle Evropské unie dosáhnout do roku 2020 nejméně zmíněných 50 procent. Součástí plánu odpadového hospodářství je tak poprvé i program předcházení vzniku odpadů, který se má řídit heslem, že nejlepší jsou odpady, které vůbec nevzniknou. Předcházení vzniku odpa- Foto profimedia.cz Návrh Plánu odpadového hospodářství na roky 2015 2024, jenž dal do připomínkového řízení rezort životního prostředí, počítá s tím, že v roce 2024 se ve spalovnách využije 1,47 milionu z 5,3 milionu tun komunálního odpadu. Oproti dnešku to bude nárůst na více než dvojnásobek. Avšak ve srovnání s původní představou Misterstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvem životního prostředí (MŽP) půjde do spaloven jen polovina komunálního odpadu. Plán MŽP by znamenal výstavbu čtyř až pěti spaloven v horizontu deseti let. Několik projektů je už ve vysokém stupni přípravy, uvedl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Rezort počítá s tím, že se nové spalovny začnou stavět kolem roku 2020. Ministerstvo by na ně by mohlo vyčlenit část z 461,7 milionu eur, které půjdou na projekty nějak související s odpadovým hospodářstvím. Při rozhodování, zda spalovny finančně podpořit, bude Evropská komise brát zřetel na to, zda Česko plní stanovené cíle materiálového využívání a recyklace odpadu, vysvětluje tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Objem energeticky využitých odpadů odpovídá odhadům, z nichž vycházejí zástupci tepláren. Podle nich lze v Česku ve spalovnách přeměnit na teplo a elektřinu zhruba 1,3 milionu tun komunálního odpadu. Energetické využití odpadu dává v principu smysl i podle ekologických organizací. Klíčové ale bude, kolik tohoto odpadu zůstane po vytřídění. Například Vlámsko má asi 150 kilodu je základním cílem naší strategie, komentuje nový plán náměstkyně ministra Berenika Peštová. Finanční motivace domácností Ministerstvo hodlá ambiciózních cílů dosáhnout pomocí několika podpůrných ekonomických nástrojů, které budou zejména finančně motivovat ke snižování objemu odpadu v černých popelnicích na směsný komunální odpad a povedou ke zvyšování třídění v barevných kontejnerech, a tedy k recyklaci. Hovoří se zejména o zvýšení poplatku za odvoz na skládky, který se v Česku již deset let neměnil tento způsob zbavování se odpadu je nejlevnější. V plánu jsou ale i další nástroje. Ministerstvo chce například spolupracovat s potravinovými bankami, znovu využívat výrobky jako suroviny a šetřit tak přírodní zdroje. Uvažujeme také o recyklační slevě, která může obce i jednotlivce motivovat k omezování odpadu, který končí na skládkách, dodala Peštová. Konkrétní motivační i finanční prvky budou předmětem zákona o odpadech, jehož teze představí ministerstvo v září. Platit by měl začít od ledna 2016. >aa inzerce