CO SE DĚJE NA TRZÍCH S ELEKTŘINOU A PLYNEM 20.10.2016 Pavel Řežábek, Michal Křepelka Strategie
AGENDA Co určuje cenu elektřiny? Plyn: bude ještě levnější?
10-13 12-13 2-14 4-14 6-14 8-14 10-14 12-14 2-15 4-15 6-15 8-15 10-15 12-15 2-16 4-16 6-16 8-16 CENY ELEKTŘINY STAGNUJÍ NA NÍZKÝCH ÚROVNÍCH Vývoj velkoobchodní ceny elektřiny Německo, EUR/MWh, baseload year-ahead forward ELEKTŘINA 40 35 30 25 20 Ceny elektřiny se v únoru 2016 dotkly hranice 20 EUR/MWh (year-ahead baseload) nejnižší cena od počátku obchodování na EEX v 2002, od doby rostou Velkoobchodní cenu ovlivnil zejména Vývoj na trhu globálních komodit (uhlí, ropa) Nejistota ve vývoji trhu s povolenkami EU-ETS Pokračující rozvoj OZE 15 2
VELKOOBCHODNÍ CENA ELEKTŘINY V ČR PATŘÍ K NEJNIŽŠÍM V EU Velkoobchodní ceny elektřiny na rok 2017 v EU (EUR/MWh) ELEKTŘINA 26,3 Legenda < 30 30-40 40-50 51,2 30,3 35,8 34,0 29,0 29,8 31,0 29,0 39,2 38,0 43,9 37,9 > 50 43,4 3 Pozn.: říjen 2016, burzovní data
Výrobní - variabilní náklady ( /MWh) VE STŘEDOEVROPSKÉM REGIONU CENU ELEKTŘINY STANOVUJÍ ZEJMÉNA UHELNÉ ELEKTRÁRNY Ilustrativní nákladová křivka v střední Evropě EUR/MWh, 2015 ve střední Evropě jsou závěrné zdroje zejména černouhelné, resp. plynové elektrárny a cena elektřiny proto reaguje silně na vývoj cen uhlí, plynu a CO2 povolenek Cenu elektřiny určují provozní náklady poslední elektrárny nutné pro vyrovnání dané poptávky Mimošpičková poptávka Špičková poptávka ELEKTŘINA OZE Jádro Hnědé uhlí Černé uhlí Plyn Průměrná disponibilní výrobní kapacita (GW) 4
ZA POSLEDNÍ 3 ROKY CENY KLESLY ELEKTŘINY ZEJMÉNA KVŮLI CENÁM ČERNÉHO UHLÍ A RŮSTU VÝROBY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE 40 Rozklad ceny elektřiny (10/2013 10/2016) Německo, EUR/MWh, year-ahead forward ELEKTŘINA 37,8-3,0 35-1,1-0,7-3,3 30 29,7 25 Elektřina 10/2013 Pokles ceny uhlí (z 93 na 62 USD/t) Pokles ceny plynu (z 25 k 16 EUR/MWh) Pokles CO2 ceny (z 5,8 EUR/t na 5,0 EUR/t) Růst OZE Elektřina 10/2016 5
1-15 2-15 3-15 4-15 5-15 6-15 7-15 8-15 9-15 10-15 11-15 12-15 1-16 2-16 3-16 4-16 5-16 6-16 7-16 8-16 9-16 VÝVOJ CEN UHLÍ JE DO ZNAČNÉ MÍRY URČOVÁN CENOU ROPY Vývoj cen paliv UHLÍ 70 60 50 40 30 Ropný trh je zdaleka nejlikvidnějším komoditním trhem na světě, tím ovlivňuje ostatní energetické komodity Ropa tvoří část těžebních a dopravních nákladů na uhlí (cca 10-15%) 20 Ropa (USD/bbl, Brent) Černé uhlí (USD/t, ARA) 6
1-14 3-14 5-14 7-14 9-14 11-14 1-15 3-15 5-15 7-15 9-15 11-15 1-16 3-16 5-16 7-16 30 25 20 15 10 CENU ČERNÉHO UHLÍ PODPOŘIL NÁRŮST IMPORTŮ DO ČÍNY KVŮLI OMEZENÍ TĚŽBY V ČÍNĚ 5 Objem dovozů uhlí do Číny mil. tun/měsíc UHLÍ Situace na uhelném trhu se stabilizuje poté, co importy uhlí do Číny začaly opět růst v červenci byly nejvyšší za poslední dva roky Hlavním důvodem růstu importů je snižování lokální těžby (celkem o 10-15%), které vyhlásila čínská vláda Ceny uhlí v Číně od té doby raketově rostou a čínská vláda omezení těžby postupně uvolňuje 0 Ceny uhlí se odrazily ode dna, ale zůstávají závislé na nejistém vývoji čínského uhelného trhu
DALŠÍ VÝVOJ BUDE ZNAČNĚ OVLIVNĚN ENERGETICKO-KLIMATICKÝMI CÍLI 2030 Členské státy schválily 23. 10. 2014 tři klimaticko-energetické cíle pro rok 2030: min. 40 % Snížení emisí skleníkových plynů oproti stavu v 1990 min. 27 % Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové finální spotřebě energie min. 27 % Energetických úspor oproti predikcím z roku 2007 Závazný na celoevropské úrovni Parciální cíl pro EU ETS: 43% redukce oproti 2005 do 2020 Případně zpřísněný po globální klimatické dohodě Závazný na celoevropské úrovni U elektřiny to znamená 47% podíl OZE na spotřebě Případná podpora bude více exponovaná na trh (tržně stanovené feed-in premium) Indikativní na celoevropské úrovni Motivován zejména snížením dovozní závislosti EK navrhne prioritní sektory pro realizaci energetických úspor Cíl pro propojení elektrifikačních soustav 10 % do 2020 a 15 % do 2030 v ČR dávno splněno Na strategické cíle navazují další úpravy, např. Market design, Market Stability Reserve pro CO 2 atd. 8
9 8 7 6 5 CENY POVOLENKY JSOU BLÍZKO HISTORICKÝCH MINIM Cena povolenky EUR/t, Cal17 COP 21 dohoda Hollande oznamuje FR carbon floor BREXIT Cenu povolenku ovlivňuje zejména regulatorní nejistota, částečně i vývoj cen komodit V Evropském parlamentu probíhá finalizace podoby Směrnice EU ETS, její výsledná podoba je značně nejistá V systému EU-ETS existuje stále obrovský přebytek povolenek, jehož odčerpání bude trvat mnoho let 4 9
VÝROBA Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ BUDE NARŮSTAT KVŮLI AMBICIÓZNÍM EVROPSKÝM CÍLŮM 47 27 34 27 Mnoho evropských států (vč. ČR) je blízko splnění cíle výroby z OZE pro rok 2020, kapacity chybí zejména v Německu, Francii a Británii 16 20 Kvůli schváleným klimatickoenergetickým cílům bude rozvoj OZE výrazně pokračovat i po roce 2020 2014 2020 2030 Podíl OZE na celkové spotřebě energie v EU jako celku, % Podíl OZE na celkové spotřebě elektřiny v EU jako celku, % Rychlý vývoj vede ke snížení investičních nákladů a zlepšení parametrů OZE, malých kogeneračních zdrojů elektřiny i technologií pro skladování energie
VÝROBA Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ DÁLE ZLEVŇUJE Výsledky aukcí na podporu velké pozemní fotovoltaiky v Německu EUR/MWh Podpora offshore větrných farem v Evropě EUR/MWh 170 92 85 80 72-22% 103 73* 64-62% IV/2015 VIII/2015 XII/2015 VIII/2016 UK 2010 DE Vattenfall 2015 (aukce) NL Dong 2016 (aukce) DK Vattenfall 2016 (aukce) 11 * Nezahrnuje náklady na vyvedení výkonu do sítě
I MIMO EVROPU ZAČÍNAJÍ BÝT OBNOVITELNÉ ZDROJE PRVNÍ VOLBOU PRO ZVÝŠENÍ DODÁVKY ELEKTŘINY Nejnižší cena stanovená v aukci pro větrné elektrárny byla 28 USD/MWh (Maroko) Aktuálně nejnižší cena za PV byla kolem 29 USD/MWh (Chile) 28 Často jsou podmínky pro investování do OZE v evropských zemích často horší než v rozvojovém světě 12 Poznámka: Uvedené výsledky jsou finální tarify vyjma USA, kde mají výrobci z OZE ještě dodatečný příjem 10-15 USD/MWh OZE se budou stále více rozvíjet mimo EU, což bude tlačit cenu technologií níže
EVROPSKÁ RADA SE ZAVÁZALA K INDIKATIVNÍMU CÍLI SNÍŽIT SPOTŘEBU ENERGIE O MINIMÁLNĚ 27% DO ROKU 2030 EU EU úsporný cíl 2030 PJ, primární energie 78 775 Referenční spotřeba 2030 (z projekce 2007) 57 506 Absolutní cíl 2030-27% Motivem pro energetické úspory je zejména snížení dovozní závislosti energií Cíl je definován jako úspora z očekávané spotřeby v roce 2030 Komise dokonce navrhuje snížení spotřeby o 30% Závěry Rady explicitně nezmiňují, zda budou úspory v primární nebo konečné spotřebě energie, ale Komise navrhuje plnění cíle v obou variantách 13
NÁKLADY NA DODATEČNÉ ENERGETICKÉ ÚSPORY JSOU OD URČITÉ HRANICE VYŠŠÍ NEŽ VÝSTAVBA NOVÝCH OZE Ilustrativní nákladová křivka energetických úspor pro ČR EUR/PJ Náklady na nové OZE ILUSTRATIVNÍ Nastavení přísného cíle by zatížilo českou ekonomiku dodatečnými náklady ve výši stovek mld. CZK Ekonomicky neutrální oblast Ekonomicky nevýhodné energetické úspory Úspory mohou být výrazně dražší než výstavba obnovitelných zdrojů Ekonomicky výhodné energetické úspory Dosažitelné energetické úspory PJ 14
AGENDA Co určuje cenu elektřiny? Plyn: bude ještě levnější?
1-15 2-15 3-15 4-15 5-15 6-15 7-15 8-15 9-15 10-15 11-15 12-15 1-16 2-16 3-16 4-16 5-16 6-16 7-16 8-16 9-16 I VÝVOJ CENY PLYNU JE ÚZCE SPOJEN V CENOU ROPY Vývoj cen paliv 70 26 PLYN 60 50 40 30 23 20 17 14 Ropný trh ovlivňuje vývoj na dalších energetických trzích Ceny plynu ovlivňuje ropa přímo i přes dlouhodobé kontrakty zejména v Asii, kde je cena plynu stále navázána na ropné deriváty 20 11 Ropa (USD/bbl, Brent) Plyn (NCG, EUR/MWh, pravá osa) 16
RŮST TĚŽBY ROPY SE LETOS POD VLIVEM NÍZKÝCH CEN ZASTAVIL Meziroční růst těžby ropy Mil. barelů/den ROPA Meziročně těžba ropy stagnuje, což je dáno i mimořádnými výpadky v těžbě (Nigérie, Kanada), mírně klesá i těžba v USA Naopak některé klíčové producenty (OPEC, Rusko) vedly nízké ceny k vyšší těžbě, aby zvýšeným objemem kompenzovali ušlé příjmy Zásoby ropy jsou stále na historických maximech navzdory rychle rostoucí poptávce Postupně dochází k vyrovnávání trhu kvůli rostoucí poptávce a očekávané stagnaci nabídky (OPEC, omezování investic), což by mohlo vést ke stabilizaci cen 17
VLIVEM NÁRŮSTU CEN ROPY Z POSLEDNÍCH MĚSÍCÍCH DOCHÁZÍ K OBNOVOVÁNÍ TĚŽBY Z BŘIDLIC V USA Cena ropy a aktivní ropné vrty ROPA 70 60 50 40 30 20 10 0 700 600 500 400 300 200 100 0 Rostoucí ceny zastavily propad těžby v USA a vrací zpět do trhu těžbu zejména z břidlic Těžba z břidlic je ekonomická při cenách vyšších než 40 USD/bbl, při růstu ceny ropy nad 60 USD/bbl jsou očekávány výrazné investice do rozvoje těžby Flexibilita těžby z břidlic tak vytváří cenový strop i dno pro globální ceny ropy Cena ropy (USD/bbl) Počet aktivních vrtů v USA (pravá osa) 18
CENY NA EVROPSKÝCH BURZÁCH SE VYVÍJEJÍ VELMI PODOBNĚ Ceny plynu v Evropě EUR/MWh, Cal17 PLYN 20 18 16 14 12 Ceny plynu v Evropě jsou úzce spjaté kvůli dostatečnému propojení Středoevropská cena je tak ovlivněna globálními drivery, zejména vývojem na největším plynovém trhu NBP v Británii 10 TTF (Nizozemí) NCG (Německo) NBP (Velká Británie) CEGH (střední Evropa)
TRH S PLYNEM BUDE V PŘÍŠTÍCH LETECH ČELIT NOVÝM KAPACITÁM LNG Z AUSTRÁLIE A USA, CENY PLYNU TAK BUDOU SPÍŠE STAGNOVAT Roční přírůstek zkapalňovací kapacity LNG ve světě Mil.tun LNG Nárůst celkové kapacity LNG o 30% PLYN Navzdory nízkým cenám plynu nové zkapalňovací kapacity rostou do roku 2018 celková světová kapacita vzroste téměř o třetinu O těchto projektech (USA, Austrálie) bylo rozhodnuto v období vyšších cen plynu Přebytek plynu na světových trzích bude držet cenu plynu nízko, blízko dnešních úrovní
RUSKO A NORSKO ZŮSTÁVAJÍ HLAVNÍ IMPORTÉŘI DO EU, PODÍL ZKAPALNĚNÉHO PLYNU LNG ALE STOUPÁ Podíl importů plynu do EU v procentech PLYN Severní Afrika LNG 15 16 33 36 Rusko V EU se spotřebuje okolo 450 mld. bcm plynu ročně, z toho pouze třetina je pokryta vlastní produkcí plynu Rusko je klíčový dodavatel, ale jeho význam postupně klesá, jak se zvyšuje cenová konkurence na trhu V posledních letech rostou zejména importy zkapalněného plynu LNG (Katar, Nigérie), které mají potenciál dále růst a vytlačovat tradiční dodavatele Norsko 21
VÝROBA ELEKTŘINY Z PLYNU JE DÍKY LEVNĚJŠÍMU PLYNU STÁLE KONKURENCESCHOPNĚJŠÍ Srovnání nákladů na výrobu elektřiny z uhlí a plynu PLYN 16 32 Výrobní náklady plynových elektráren (účinnost 50-60%) Pomalu opět roste výroba elektřiny z plynu, protože výroba z účinných plynových elektráren je již levnější než z průměrných černouhelných zdrojů Růst výroby elektřiny z plynu by se měl odrazit na růstu spotřeby plynu v budoucnu Výrobní náklady černouhelných elektráren (účinnost 36-45%) 22