Národní sada prostorových objektů z pohledu krajů Mgr. Jiří Čtyroký IPR Praha
Výchozí stav Fixní (omezené) zdroje primárních geodat Heterogenní pojetí agend VS při využívání zdrojů geodat Neefektivní procesy využívání a správy geodat Kvalita geodat zaostává za jejím potenciálem
Hlavní procesy pořizování dat primárních geografických objektů Stavební zákon: Dokumentace skutečného provedení stavby Územně analytické podklady Zeměměřictví a katastr: Katastr nemovitostí ZABAGED a státní mapová díla Správní rozhodování: Adresní místa Ochrana přírody Dopravní agendy Vodoprávní agendy Památková péče Správa majetku a provozní systémy: Informační systémy provozovatelů sítí TI Informační systémy provozovatelů sítí DI Pasporty majetků (obce, kraje) Technické mapy Bezpečnost a krizové řízení
Zdroje dat primárních geografických objektů Geodetická měření pro Geometrické plány Pozemkové úpravy Dokumentace skutečného provedení staveb Správu majetku Katastrální mapování Reambulaci technické mapy Správních rozhodnutí (např. ochrana přírody) Krizové řízení a bezpečnost Terénní mapování a DPZ Průzkumy pro ÚAP Lesnické mapování Zemědělské mapování Správní rozhodování (adresní místa) Topografické mapování: Státní mapové dílo a ZABAGED Komerční topografická díla Crowdsourcing: Open Street Map Krizové řízení a bezpečnost Modelování Záplavová území
Způsoby využívání geografických dat veřejnou správou V rámci agendy Objekty zájmu jsou využívány jen v kontextu agendy, v jejímž rámci byly definovány a vymezeny, tj. objekty vzniklé v jiných agendách se nevyužívají (obvykle s výjimkou dat KN) Obvykle se jedná o agendy správy majetku/péče o území Příklady: ochrana přírody, lesnické systémy (LHO), zemědělské systémy (LPIS), IS správců sítí a dopravní infrastruktury
Způsoby využívání geografických dat veřejnou správou Napříč agendami Objekty zájmu jsou využívány v kombinaci s objekty s původem v jiné agendě (včetně KN) Jedná se o agendy rozhodování o změně území a řešení koordinačních úloh v území Příklady: územní plánování, územní rozhodování, stavební řízení krizové řízení, bezpečnost Kolize kvality a kontextu datových zdrojů
Kolize mapového podkladu a tematických dat Právní předpisy vycházejí z tradice analogového zpracování Mapový podklad (státní mapové dílo) X Tematická data (údaje o území) - datový podklad
Mapové podklady Polohopisný základ Datové podklady Data využitá pro věcné řešení Katastrální mapa Informační systém katastru nemovitostí (druh pozemku)
Příklad: mapové podklady a údaje pro územní plánování Zákon č. 183/2006 Sb. Předpokládá rozhodování nad údaji o území (datovým podkladem) fyzický stav území 27 Pořizování územně analytických podkladů (2) Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na základě průzkumů území a na základě údajů o území, kterými jsou informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území,. Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů může být i technická mapa. (3) Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury (dále jen "poskytovatel údajů") především v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel použít jen pro územně plánovací činnost, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie. (4) Vlastník technické infrastruktury poskytuje úřadu územního plánování v grafickém vyhotovení polohopisnou situaci technické infrastruktury dokončené a zkolaudované po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální 18) v měřítku katastrální mapy, případně v měřítku podrobnějším.
Příklad: mapové podklady a údaje pro územní plánování Vyhláška č. 500/2006 Sb. Mapový podklad má uvést zejména právní vztahy v území Předpoklad souladu! 3 Mapové podklady (1) Mapovými podklady pro zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace (dále jen "mapové podklady") jsou katastrální mapa, Státní mapa, Základní mapa České republiky a Mapa České republiky 1) ; mapovým podkladem pro pořízení regulačního plánu může být též polohopisné a výškopisné zaměření řešeného území. Pro účely územního plánování je možné mapový podklad doplnit na základě skutečností zjištěných vlastním průzkumem území; záznam o provedeném doplnění se ukládá u pořizovatele. Není-li státní mapové dílo v digitální formě k dispozici, lze s využitím státního mapového díla vytvořit mapový podklad v digitální formě. (2) Při územně plánovací činnosti se jako mapový podklad dále využívají technické mapy, pokud je má pořizovatel k dispozici. 13 (2) Výkresy, které jsou součástí grafické části územního plánu, se zpracovávají nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy nebo v měřítku 1 : 5 000 a vydávají se v měřítku 1 : 5 000 nebo 1 : 10 000. Výkres širších vztahů se zpracovává a vydává v měřítku výkresu ploch a koridorů zásad územního rozvoje nebo větším. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Ve výkresech se vyznačí hranice řešeného území.
Kolize mapového podkladu a tematických dat Zdroje a způsob zpracování mapového podkladu Zdroje a způsob zpracování datových podkladů Obsahové rozpory Nejistota
Datové toky dnes příklad UAP Podklad pro ČR (PUR) UAP kraj UAP kraj UAP obce UAP obce UAP obce UAP obce UAP obce UAP obce Poskytovatel údaje Stavební úřad Stavební úřad Stavební úřad Vznik údaje Stavební úřad
Národní sada prostorových objektů 2013: příprava GeoInfoStrategie: Průzkum podnětů a potřeb veřejné správy, akademické sféry i komerční sféry Tzv. TOP podněty, mj: řešit dostupnost základních prostorových dat nejvyšší úrovně podrobnosti zamezit duplicitám při tvorbě a správě prostorových dat ve veřejné správě řešit koordinaci rozvoje prostorových dat a souvisejících informačních systémů maximálně využít existující kvalitní prostorová data
Národní sada prostorových objektů GeoInfoStrategie Strategický cíl 3 Zkvalitňování a další rozvoj datového fondu prostorových dat pro jejich využívání veřejnou správou a celou společností Specifický cíl 3.2: Zpracování návrhu řešení Národní sady prostorových objektů Na základě analýzy požadavků veřejné správy je třeba definovat obsah NaSaPO a identifikovat stávající sady prostorových dat využitelné pro její prvotní naplnění, specifikovat podmínky využitelnosti těchto sad a připravit postup jejich využití pro prvotní naplnění NaSaPO. Dále je třeba navrhnout procesy správy, aktualizace, dalšího zpřesňování a poskytování.
Národní sada prostorových objektů NaSaPO je množina vybraných objektů všeobecně využitelných pro rozhodovací procesy VS, potřeby soukromého sektoru a vzdělávacích institucí, napomáhající řešení každodenních životních situací. Její tvorba je řízena centrálně podle jednotných pravidel. NaSaPO má formu nadresortního IS s distribuovaným způsobem aktualizace, s garantovanými standardy kvality dat a datových toků, procesů správy datového obsahu a službami poskytování dat. NaSaPO musí být budována jako komplexní systém založený na čtyřech propojených pilířích, kterými jsou: Standardy NaSaPO: katalog typů objektů, který má charakter geoontologie obsahující typy objektů jako třídy s hierarchií danou specializačním nebo generalizačním vztahem; standardy obsahu a kvality objektů; standardy datových toků (procesů) správy a aktualizace dat; standardy vlastních dat NaSaPO; standardy síťových služeb infrastruktury NaSaPO (pro přístup k datům i správu dat). Procesy NaSaPO: procesy správy datového obsahu; procesy kontroly kvality NaSaPO; procesy správy technické infrastruktury NaSaPO; procesy řízení a rozvoje NaSaPO jako součásti egovernmentu. Služby NaSaPO: síťové služby infrastruktury NaSaPO pro přístup/užívání obsahu; služby infrastruktury NaSaPO pro správu datového obsahu a její validaci. Datové úložiště NaSaPO: IS pořizování, správy a publikování datového obsahu NaSaPO.
Datové toky NaSaPO příklad UAP UAP obce UAP obce UAP obce UAP obce UAP obce UAP obce UAP kraj UAP kraj Podklad pro PUR Stavební úřad Stavební úřad Stavební úřad Stavební úřad Správa NaSaPO Poskytovatel údaje Vznik údaje
DMVS, NaSaPO (a RPI/RFI) Pojmová a významové sjednocení a standardizace pro DTM, UAP, RPI/RFI (možnost budoucího využití pro NaSaPO) Společný krajský projekt Výměnný formát DTM Společná definice (hierarchické) ontologie Jednotný datový model DTM Potenciál pro synergii aktivit MMR a MV/MPO Datová standardizace jevů Ú(A)P Sjednocení datových toků pro DTM, ÚAP a RPI/RFI
Možné datové toky RPI/RFI příklad UAP UAP obce UAP obce UAP obce UAP obce UAP obce UAP obce UAP kraj UAP kraj Podklad pro PUR Stavební úřad Stavební úřad Stavební úřad Stavební úřad Správa RPI/RFI Poskytovatel údaje Vznik údaje
DMVS, NaSaPO (a RPI/RFI) Potenciál pro synergii s aktivitami ČUZK Novelizace vyhlášky o základním obsahu technické mapy obce (datový model) Rozvoj ZABAGED?
Děkuji za pozornost Jiří Čtyroký Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy ctyroky@ipr.praha.eu