FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH

FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH ANIMACÍCH Výukový program vytvořený v programu Macromedia Flash Milada Roštejnská Helena Klímová Praha 2008 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta

FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH ANIMACÍCH Výukový program vytvořený v programu Macromedia Flash Autoři: Milada Roštejnská Helena Klímová. Vydavatel: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Místo, rok vydání: Praha, 2008 Vydání: první Tisk: P.S. LEADER Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2008 Milada Roštejnská Helena Klímová ISBN 978-80-86561-55-4

Obsah 1 MANUÁL K VÝUKOVÉMU PROGRAMU FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH ANIMACÍCH... 6 1.1 CÍL A HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY VÝUKOVÉHO PROGRAMU VZHLEDEM K RVP G... 6 1.2 SPUŠTĚNÍ A OVLÁDÁNÍ VÝUKOVÉHO PROGRAMU... 8 1.3 OBSAH VÝUKOVÉHO PROGRAMU... 9 1.4 OBSAH ANIMACÍ... 9 1.5 VÝHODY VÝUKOVÉHO PROGRAMU... 11 2 FOTOSYNTÉZA STUDIJNÍ TEXT... 12 2.1 LOKALIZACE FOTOSYNTETICKÝCH DĚJŮ V BUŇCE, STRUKTURA CHLOROPLASTU... 12 2.2 PRIMÁRNÍ DĚJ FOTOSYNTÉZY... 13 2.3 SEKUNDÁRNÍ DĚJ FOTOSYNTÉZY... 19 2.4 SUMÁRNÍ ROVNICE FOTOSYNTÉZY... 20 3 SEZNAM ZKRATEK... 21 4 POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA... 22

1 Manuál k výukovému programu Fotosyntéza v dynamických animacích Manuál je určen k usnadnění práce s výukovým programem Fotosyntéza v dynamických animacích. Výukový program se skládá z 15 animací: první animace (fotosynteza.exe resp. fotosynteza.html) je úvodní a slouží ke snadnější orientaci mezi jednotlivými animacemi; z úvodní přímospustitelné animace je možné pomocí animačních tlačítek přecházet mezi jednotlivými kapitolami; druhá až čtrnáctá animace se týká jednotlivých témat z učiva fotosyntézy; patnáctá animace (nazvaná Kvíz) ověřuje studentovy znalosti; jedná se o test skládající se ze sedmi úloh. Výukový program lze uplatnit nejen přímo ve výuce na škole, ale i při samostudiu. 1.1 Cíl a hlavní charakteristiky výukového programu vzhledem k RVP G Hlavním smyslem výukového programu je umožnit studentům hlubší porozumění procesu fotosyntézy prostřednictvím pohyblivých animací, které názorně simulují biochemický proces ve vytvořeném modelu rostlinné buňky. Program nemá nahrazovat klasickou učebnici, což se projevuje minimálním výskytem psaného textu a větším počtem obrázků a dynamických animací. tabulka 1. Hlavní charakteristiky výukového programu vycházející z RVP G shrnuje

Tab. 1. Hlavní charakteristiky výukového programu Fotosyntéza v dynamických animacích. Stupeň a období vzdělávání Vyšší ročníky gymnázia Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Chemie, Biologie Tematický celek Chemie: Biochemie Biologie: Obecná biologie, Biologie rostlin Učivo Biochemie: sacharidy; Obecná biologie: buňka (rostlinná); Biologie rostlin: fotosyntéza Očekávané výstupy Student......vysvětlí podstatu, průběh a funkci fotosyntézy jako jednoho z nejdůležitějších dějů na Zemi;...popíše strukturu chloroplastu a lokalizuje důležité fotosyntetické pochody (primární část fotosyntézy, sekundární část fotosyntézy) v eukaryotní buňce;...vysvětlí podstatu přeměny sluneční energie v energii chemickou;...uvede látky, které se na této přeměně podílejí;...popíše, jak vzniká molekula ATP a molekula NADPH v primárním ději fotosyntézy, objasní jejich funkci v sekundárním ději fotosyntézy;...objasní funkci vody a oxidu uhličitého pro fotosyntetizující organismy;...popíše průběh syntézy molekuly kyslíku u vyšších rostlin. Mezioborové přesahy a Biologie, chemie vazby Organizace řízení učební frontální, skupinová, individuální (samostudium) činnosti Organizace prostorová školní třída Organizace časová blok více hodin Nutné pomůcky a prostředky Dataprojektor, Promítací plátno, Počítač (nejlépe s operačním systémem Microsoft Windows)

1.2 Spuštění a ovládání výukového programu Výukový program je vytvořený v programu Macromedia Flash Professional 8.0. Výukový program se spustí automaticky po vložení disku do mechaniky. Ke spuštění dojde i po otevření souboru fotosynteza.exe resp. fotosynteza.html. Nejprve se automaticky spustí úvodní animace fotosyntézy. Na zbývající kapitoly se přechází po kliknutí na animační tlačítka (zelená tlačítka v pravé části snímku). Vybraná animace se poté zobrazí v bílém obdélníku uprostřed první úvodní animace (viz obr. 1). Některé složitější animace lze ovládat pomocí animačních tlačítek: Začátek vrací animaci na začátek Zpět vrací animaci o 20 snímků (cca 2 sekundy) zpět Pauza zastaví animaci Přehrávání znovu spustí animaci na stejném místě, na kterém byla zastavena Konec přehraje animaci na konec Obr. 1. Výukový program Fotosyntéza v dynamických animacích Na vybrané kapitoly se přechází kliknutím na animační tlačítka v pravé části snímku.

1.3 Obsah výukového programu CD-ROM s výukovým programem Fotosyntéza v dynamických animací obsahuje: 13 animací: Průřez listem Složení chloroplastu a mitochondrie Anténový komplex Reakční centrum fotosystému Fotolýza vody Od plastochinonu k plastocyaninu NADP-reduktasa Primární děj fotosyntézy Lokalizace ATP-synthasy a ph rozdíly ATP-synthasa Z-schéma Sekundární děj fotosyntézy Sumární reakce 1 didaktický test: Kvíz - Fotosyntéza 1.4 Obsah animací Výukový program obsahuje 14 na sebe navazujících kapitol. První kapitolou je animace nazvaná Průřez listem. Jedná se o poměrně jednoduchou animaci popisující průřez listem buku obecného. Na první kapitolu úzce navazuje kapitola nazvaná Složení chloroplastu a mitochondrie. Jedná se o animaci znázorňující základní rozdíly a spojitosti mezi funkčně i strukturálně velmi podobnými organelami: mitochondrií a chloroplastem. Třetí kapitola se nazývá Anténový komplex. Kapitola znázorňuje, jak molekuly chlorofylu v anténovém komplexu absorbují světelnou energii a ve formě excitovaného elektronu si energii mezi sebou předávají od jedné molekuly chlorofylu ke druhé, až je nakonec tato energie předána do reakčního centra. Co se děje dále v reakčním centrum popisuje čtvrtá kapitola nazvaná Reakční centrum fotosystému, která vystihuje záchyt světelné energie speciálním párem molekul chlorofylu a následné odevzdání elektronu, který přechází až na plastochinon. Kladně nabitá molekula chlorofylu

ihned přebírá elektron od donoru a vrací se do svého základního stavu. Donor elektronu se regeneruje elektronem vzniklým fotolýzou vody. Tomuto procesu se věnuje pátá kapitola nazvaná Fotolýza vody. Šestá kapitola nazvaná Od plastochinonu k plastocyaninu popisuje cestu elektronu mezi plastochinonem a plastocyaninem. Sedmá kapitola nazvaná NADP-reduktasa popisuje přechod elektronu od plastocyaninu a následnou syntézu molekul NADPH. Celkovému průběhu primárního děje fotosyntézy, tj. přenosu elektronů v thylakoidní membráně a syntéze NADPH, se věnuje osmá kapitola nazvaná Primární děj fotosyntézy. Tato kapitola znázorňuje přenos protonů přes thylakoidní membránu a následnou syntézu molekul ATP. Syntézou molekul ATP se zabývají dvě na sebe úzce navazující kapitoly: Lokalizace ATP-synthasy a ph rozdíly a ATP-synthasa. První kapitola (v pořadí již devátá) znázorňuje ph rozdíly v buněčných oddílech chloroplastu i mitochondrie a s tím související lokalizaci enzymatického komplexu ATP-synthasy v buňce. Druhá kapitola (v pořadí desátá) ilustruje funkci tohoto enzymatického komplexu, tj. syntézu molekul ATP. Jedenáctá kapitola nazvaná Z-schéma je statický obrázek prezentující změny redoxního potenciálu v průběhu fotosyntézy. Dvanáctá kapitola se nazývá Sekundární děj fotosyntézy. Jedná se o statický obrázek popisující reakce Calvinova cyklu. Třináctá kapitola nazvaná Sumární reakce je opět statický obrázek sumarizující procesy primární i sekundární fáze fotosyntézy. Poslední (čtrnáctou) kapitolou je didaktický test nazvaný Kvíz. Test obsahuje sedm testových úloh zpracovaných v programu Macromedia Flash Professional 8.0. Toto zpracování s sebou přináší interaktivitu a přijatelnou grafickou úroveň (viz obr. 2 a 3). V testu se vyskytují následující typy úloh: úlohy s výběrem odpovědí (jedna správná odpověď, více správných odpovědí), úlohy přiřazovací a úloha s krátkou otevřenou odpovědí. Odpoví-li student na úlohu špatně, zobrazí se ihned slovní komentář se správným řešením. Obsah testu vychází pouze z vytvořených animací. Předpokládám, že studenti kvíz využijí při samostatné práci nebo při domácím samostudiu.

Obr. 2. a 3. Příklad testových úloh z Kvízu. 1.5 Výhody výukového programu Použití výukového programu Fotosyntéza v dynamických animací v běžné hodině i pro účely samostudia má oproti klasickým učebnicím řadu výhod: snížené nároky na učitelovu přípravu na hodinu; interaktivní ovládání tohoto výukového programu; učitel nebo student může animaci zastavit v libovolné pozici, popřípadě průběh animace vracet; animace jsou pohyblivé, dynamické a atraktivní; zpracování složitých biochemických procesů v pohyblivé animace přispívá k hlubšímu pochopení učiva; pohyblivé animace jsou názornější a konkrétnější ve srovnání se statickými obrázky v klasické učebnici; výukové programy rozvíjejí oproti klasickému učení daleko více kreativitu studentů; učení na počítači je pro studenty zábavnější, často si ani neuvědomují, že se vlastně učí; studenti se zároveň učí pracovat s výpočetní technikou; při výuce na počítači v rámci samostudia si studenti sami volí čas, kdy se budou učit; výuka je interaktivní, student se ihned dozví, zda uspěl v testu či udělal chyby; rychlost a forma výuky se dá lépe přizpůsobit rytmu i schopnostem studenta.

2 Fotosyntéza studijní text Co je fotosyntéza a které organismy mají schopnost provádět fotosyntézu? Fotosyntéza je jeden z nejdůležitějších dějů v přírodě. V průběhu fotosyntézy dochází k zachycení sluneční energie (fotonů) a k následné syntéze organických látek (sacharidy, mastné kyseliny a prekurzory aminokyselin) z oxidu uhličitého a vody. Mezi organismy, které mají schopnost provádět fotosyntézu, patří vyšší rostliny, zelené a hnědé řasy, jednobuněčné sinice, zelené a purpurové bakterie. Reakce probíhající během fotosyntézy se dají rozdělit do dvou základních dějů: primární děj (přenos elektronů a protonů) a sekundární děj (fixace oxidu uhličitého Calvinův cyklus). Sumární reakce fotosyntézy: 6 CO 2 + 12 H 2 O C 6 H 12 O 6 + 6 O 2 + 6 H 2 O 2.1 Lokalizace fotosyntetických dějů v buňce, struktura chloroplastu Kde probíhá fotosyntéza? Celý proces fotosyntézy je u eukaryotních organismů lokalizován v chloroplastech. Chloroplasty jsou organely velmi podobné mitochondriím. Mají tři typy membrán: vnější membránu (vysoce propustná), vnitřní membránu a membránu thylakoidů. Membrány určují tři oddělené prostory: mezimembránový prostor, stroma a lumen thylakoidů (viz obr. 5). Chloroplast patří mezi semiautonomní organely, tzn. že obsahuje svoji vlastní DNA. Thylakoidy jsou diskovité membránové váčky uvnitř chloroplastů, jsou vzájemně propojené a vytváří tzv. grana (viz. obr. 4).

Obr. 4. Průřez listem buku obecného (Fagus silvatica) Obr. 5. Složení chloroplastu a mitochondrie 2.2 Primární děj fotosyntézy Kde je primární děj fotosyntézy lokalizován a co je fotosystém? Primární děj fotosyntézy probíhá především v thylakoidní membráně. V thylakoidní membráně jsou přítomny fotosyntetické komplexy tzv. fotosystém I a II (zkráceně PS I, PS II). Fotosystémy jsou tvořeny fotosyntetickými pigmenty (chlorofyly, karotenoidy a fykobiliny), bílkovinami a přenašeči elektronů. Jakou funkci mají fotosyntetické pigmenty ve fotosyntéze? Chlorofyly jsou nejdůležitější fotosyntetické pigmenty (viz obr. 6). Hlavní funkcí chlorofylů je absorpce světelné energie (fotonů) a její využití při fotolýze vody (viz dále). Chlorofyly absorbují fotony v modré a především v červené oblasti spektra.

Komplementární barvou červené je zelená, proto se rostliny s převažujícím barvivem chlorofylem lidskému oku jeví jako zelené. Nejvýznamnějšími chlorofyly jsou chlorofyl a a chlorofyl b. Chlorofyl a se bezprostředně účastní primárního fotochemického děje (přeměny elektromagnetického záření v energii chemickou). Ostatní pigmenty mají v thylakoidech pouze pomocnou (světlosběrnou) funkci: zachycují záření a energii svého excitovaného stavu přenášejí na chlorofyl a. Karotenoidy slouží jako doplňkové světlosběrné pigmenty. Absorbují fotony ve fialové a modré oblasti světla, proto se lidskému oku jeví jako žluté až oranžové. O CH H 3 C 3 H 2 C H 3 C N N Mg N N O H 2 C H 3 C N N Mg N N O H 3 C O O H 3 C O O O O O O Chlorofyl b Chlorofyl a H 3 C H 3 C Obr. 6. Vzorce chlorofylu a, b Co je anténový komplex a jaká je jeho funkce? Anténa (anténový komplex) je část fotosystému I i II. Skládá se ze složitého proteinového komplexu, který v sobě váže stovky molekul chlorofylu. Molekuly chlorofylu absorbují světelnou energii (foton) a ve formě excitovaného elektronu si energii mezi sebou předávají od jedné molekuly chlorofylu ke druhé, až je nakonec tato energie předána do reakčního centra (viz obr. 7).

Obr. 7. Anténový komplex, přenos energie do reakčního centra fotosystému II Jak molekula chlorofylu v reakčním centru zachycuje světelnou energii? Reakční centrum fotosystému je proteinový komplex (viz obr. 8). Zde je pigmenty anténového komplexu zachycená energie předána na speciální pár molekul chlorofylu a. Pigmenty s navázaným chlorofylem se označují symbolem P a číslem udávající vlnovou délku světla v nanometrech, která je optimální pro excitaci elektronu v molekule chlorofylu (např. ve fotosystému I se jedná o pigment P 700, ve fotosystému II se jedná o pigment P 680 ). Molekula chlorofylu a (na obr. 8 znázorněna zeleně) je po dopadu světelné energie excitována a dochází k odevzdání elektronu na primární akceptor (na obr. 8 znázorněn žlutě). Kladně nabitá molekula chlorofylu ihned přebírá elektron od donoru a vrací se do svého základního stavu. Donor elektronu se regeneruje elektronem vzniklým fotolýzou vody (u PS II) nebo ho přebírá z plastocyaninu (u PS I, viz dále). Obr. 8. Zachycení světelné energie chlorofylem a

Co je fotolýza vody? Kdy k fotolýze vody dochází? Během fotolýzy vody dochází k rozkladu molekuly vody na kyslík, elektrony a protony. Elektrony jdou přes přenašeč (protein s Mn 2+ ) do PS II, kde doplní počet elektronů v molekule donoru. Protony, resp. protonový gradient, slouží k syntéze ATP. Kyslík se uvolňuje do ovzduší. Jak se elektron z reakčního centra fotosystému II přenese na NADPreduktasu? Jak již bylo zmíněno, po absorpci fotonu fotosystémem II, dochází k přenosu elektronu z molekuly chlorofylu a v reakčním centru na akceptor. Elektron z akceptoru je přenášen na plastochinon (pq) a dále až na plastocyanin (pc). Při tomto přenosu se na jeden elektron zároveň přenesou dva protony ze stromatu do lumen thylakoidu. Elektron z akceptoru PS II je přenášen na plastochinon (pq) obsahující již 1 elektron a 1 proton. Zároveň se na plastochinon naváže jeden proton ze stromatu. Jeden elektron z plastochinonu přechází na plastocyanin (pc), druhý elektron přechází na komplex cytochromů b 6 /f a opět se cyklicky vrací na plastochinon. Současně se uvolní oba protony do lumenu thylakoidu a ze stromatu se na plastochinon naváže chybějící proton (plastochinon má opět k dispozici 1 elektron a 1 proton). Elektron z plastocyaninu přechází do PS I, kde opět došlo absorpcí světelného záření (fotonu) k vyzáření jednoho elektronu v molekule chlorofylu (viz obr. 8). Elektron z plastocyaninu tak regeneruje donor elektronu (zaplní kladně nabitou díru v reakčním centru fotosystému I). Excitovaný elektron přebírá akceptor fotosystému I, ze kterého přechází na ferredoxin (Fd). Plastocyanin je protein obsahující Cu 2+ ionty. Ferredoxin je protein obsahující vzájemně vázané atomy železa a síry. Elektron z ferredoxinu přechází na enzym zvaný NADP-reduktasa, kde dochází k redukci koenzymu NADP + na NADPH (nikotinamidadenindinukleotidfosfát), viz obr. 9. NADP + + H + + 2e - NADPH

Obr. 9. NADP-reduktasa Obrázek 10 znázorňuje celkové schéma průběhu primárního děje fotosyntézy. Produkty (NADPH a ATP) přecházejí do Calvinova cyklu, kyslík se uvolňuje do ovzduší. Obr. 10. Primární děj fotosyntézy - schéma PS = fotosystém, pq = plastochinon, pc = plastocyanin, Fd = ferredoxin Jak se tvoří ATP? Během přenosu elektronů vzniká energie, která je využita k čerpání protonů ze stromatu do lumenu thylakoidu, podobně jako v respiračním řetězci. Ve stromatu se navíc protony spotřebovávají (redukce NADP + ), zatímco v lumenu vznikají (fotolýza vody). Vytváří se elektrochemický protonový gradient (koncentrace protonů je v lumenu daleko vyšší než ve stromatu; ph lumen = 5, ph stroma = 8, viz obr. 11). Při přechodu protonů zpět do stromatu vzniká energie, která pohání syntézu

ATP (adenosintrifosfát) z ADP (adenosindifosfát) a anorganického fosfátu P. Tato syntéza ATP se nazývá fotofosforylace. Protony roztáčí stopku hlavy ATPsynthasy, a tím dochází k syntéze ATP (viz obr. 12). Předpokládá se, že na vznik jedné molekuly ATP je zapotřebí zpětného přenosu dvou až tří protonů v závislosti na velikosti protonového gradientu. Obr. 11. Lokalizace ATP-synthasy a ph rozdíly Obr. 12. ATP-synthasa Jak se mění redoxní potenciál v závislosti na průběhu fotosyntézy? Obr. 13 znázorňuje změny v redoxním potenciálu v závislosti na průběhu fotosyntézy (tzv. Z-schéma).

Obr. 13. Z-schéma změny v redoxním potenciálu v průběhu fotosyntézy 2.3 Sekundární děj fotosyntézy K čemu dochází v Calvinově cyklu a kde reakce Calvinova cyklu probíhají? Produkty primárního děje fotosyntézy (molekuly ATP a NADPH) vstupují do sekundárního děje fotosyntézy, do tzv. Calvinova cyklu (viz obr. 14), který se odehrává ve stromatu chloroplastu. NADPH zde působí jako redukční činidlo, ATP jako makroergická sloučenina, která svým rozkladem dodává energii endergonickým procesům. V Calvinově cyklu se anorganický uhlík (vázaný v molekule oxidu uhličitého) mění na uhlík organický. Akceptorem oxidu uhličitého je ribulosa-1,5- bisfosfát, enzym katalyzující tuto reakci se nazývá ribulosabisfosfátkarboxylasa (RuBisCO). V Calvinově cyklu vzniká glyceraldehyd-3-fosfát, který se metabolickými drahami přeměňuje na další sacharidy a jiné organické látky.

Obr. 14. Calvinův cyklus 2.4 Sumární rovnice fotosyntézy Sumární rovnice primární i sekundární fáze fotosyntézy shrnuje obr. 15. Obr. 15. Sumární rovnice fotosyntézy

3 Seznam zkratek ADP Adenosindifosfát ATP Adenosintrifosfát cyt Cytochrom DNA Deoxyribonukleová kyselina Fd Ferredoxin G Gymnázium NADP + Oxidovaný nikotinamidadenindinukleotidfosfát NADPH Redukovaný nikotinamidadenindinukleotidfosfát P (P i ) Anorganický fosfát (HPO 2-4, H 2 PO - 4 ) P 680 P 700 pc pq PS I PS II RuBisCo RVG G Pigment reakčního centra fotosystému II Pigment reakčního centra fotosystému I Plastocyanin Plastochinon Fotosystém I Fotosystém II Rubilosabisfosfátkarboxylasa Rámcové vzdělávací programy pro gymnázia

4 Použitá a doporučená literatura 1. Alberts, B. a kol.: Základy buněčné biologie. Ústí nad Labem: Espero Publishing, 1997. 2. Alters, S.: Biology Understanding Life. St. Luis: Mosby-Year Book, Inc., 1996. 3. Armstrong, F. B.: Biochemistry (Third edition). United States of America: Oxford University Press, 1989. 4. Baldwin, E.: Co je biochemie. Praha: Orbis, 1968. 5. Bloomfield, M. M.: Chemistry and the Living Organism. Canada: John Wiley & Sons, Inc., 1992. 6. Dostál, P., Řeháček, Z., Ducháč, V.: Kapitoly z obecné biologie. Praha: SPN, 1994. 7. Fotr, J.: Naprogramujte si vlastní hru v Macromedia Flash MX 2004 (2. vydání). Brno: CP Books, 2005. 8. Graaff Van De, K. M., Fax, S. I.: Concepts of human anatomy & physiology (fifth edition). The McGraw-Hill Companies, 1999. 9. Holum, J. R.: Elements of General and Biological Chemistry. John Wiley & Sons, Inc., 1975. 10. Karlson, P.: Základy biochemie. Praha: Academia, 1981. 11. Karlson, P., Gerok, W., Gross, W.: Pathobiochemie. Praha: Academia, 1987. 12. Klouda, P. Základy biochemie. Ostrava: nakladatelství Pavel Klouda, 2000. 13. Kubišta, V.: Buněčné základy životních dějů. Praha: Scientia, 1998. 14. Leblová, S., Sofrová, D.: Biochemie fotosynthesy. Praha: skriptum PřF UK, 1982. 15. Löwe, B.: Biochemie. Bamberg: C.C. Buchners Verlag, 1989. 16. McKee, T., McKee, J. R.: Biochemistry: An Introduction (Second Edition). United States of America: The McGraw-Hill Companies, 1999. 17. Nečas, O. a kol.: Obecná biologie pro lékařské fakulty. Jinočany: Nakladateství H&H, 2000. 18. Pavlová, L.: Fyziologie rostlin. Praha: skriptum PřF UK, 2005.

19. Roštejnská, M.: Biochemie ve středoškolském vzdělávání (Disertační práce). Praha 2008. 20. Roštejnská, M., Klímová, H.: Fotosyntéza v dynamických animacích výukový program zpracovaný v programu Macromedia Flash. In: Current Trends in Chemical Curricula. Prague: Charles University: Faculty of Science, 2008. 21. Roštejnská, M., Klímová, H.: Vizualizace biochemických procesů prostřednictvím programu Macromedia Flash. In: Alternativní metody ve výuce 2008. Hradec Králové: GAUDEAMUS, Univerzita Hradec Králové, 2008. 22. Čipera, J., Klímová, H., Chlubna, P., Dvořák, M., Kamlar, M., Roštejnská, M., Teplý, P.: Chemistry Education Computers - ICT. In: 2nd European Variety in Chemistry Education. Prague: Charles University: Faculty of Science, 2007. 23. Roštejnská, M., Klímová, H.: The critical evaluation of the usage of the Powerpoint program for presentation of essential didactical content. In: Roczniki Polskiego Towarzystwa Chemicznego, Annals of PolishChemical Society. Gdansk: Polish Chemical Society, 2007. 24. Roštejnská, M., Klímová, H.: Computer Modeling of Biochemical Processes by Powerpoint. In: Materialy zjazdowe (XLIX Zjazd PTChem i SITPChem). Gdansk: Politechnika Gdanska, 2006. 25. Roštejnská, M., Klímová, H.: Vytváření nových didaktických pomůcek pro výuku na SŠ. In: Aktuální aspekty pregraduální přípravy a postgraduálního vzdělávání učitelů chemie. Ostrava: Ostravská Univerzita: Přírodovědecká fakulta, 2006. 26. Roštejnská, M., Klímová, H.: Zpracování vybraných témat z výuky biochemie. In: Aktuální otázky výuky chemie (Sborník přednášek XV. Mezinárodní konference o výuce chemie). Hradec Králové: GAUDEAMUS, Univerzita Hradec Králové, 2005. 27. Roštejnská, M.: Vytváření nových didaktických pomůcek pro výuku biochemie na SŠ. In: Vzdělávání v chemii. Praha: Univerzita Karlova: Přírodovědecká fakulta, 2006. 28. Roštejnská, M.: Středoškolská biochemie. In: Vzdělávání v chemii. Praha: Univerzita Karlova: Přírodovědecká fakulta, 2006.

29. Sofrová, D., Tichá, M. a kol.: Biochemie základní kurz. Praha: skripta UK, 1993. 30. Voet, D., Voet, J. G.: Biochemie. Praha: Victoria Publishing, 1995. 31. Voet, D., Voet, J. G., Pratt, Ch. W.: Fundamentals of biochemistry (2. vydání). John Wiley & Sons, Inc., 2006. 32. Vodrážka, Z. Biochemie. Praha: Scientia, 1998. Odkazy na internetové stránky: 33. Essential Biochemistry: http://www.wiley.com/college/pratt/0471393878/student/index.html 34. Interactive Concepts in Biochemistry: http://www.wiley.com/legacy/college/boyer/0470003790/index.htm 35. Fundamentals of Biochemistry: http://www.wiley.com/college/fob/anim/ 36. General, Organic and Biochemistry: http://ull.chemistry.uakron.edu/genobc/animations/ 37. Biology: http://highered.mcgraw-hill.com/sites/0072437316/student_view0/ 38. Biology: http://www.sutree.com/learn.aspx?c=1149 39. Cell Biology and Biochemistry: http://www.biozone.co.nz/cell_biol_and_biochem.html

Příloha: CD Fotosyntéza v dynamických animacích

Název: Podnázev: Autoři: Vydavatel: Fotosyntéza v dynamických animacích Výukový program vytvořený v programu Macromedia Flash Milada Roštejnská, Helena Klímová Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Místo, rok vydání: Praha, 2008 Vydání: Rozsah: Tisk: první 22 s., il., příl. 1 CD P.S. LEADER ISBN: 978-80-86561-55-4