CO JE DOBRÉ VĚDĚT O ROZŠÍŘENÍ EU

NI-80-09-560-CS-C Evropská komise Evropská komise Generální ředitelství pro rozšíření Oddělení A2: Informace a komunikace Úřední adresa: Rue de la Loi 200 B-1049 Brussels Tel.: (+32-2) 295 36 79 Fax: (+32-2) 299 17 77 CO JE DOBRÉ VĚDĚT O ROZŠÍŘENÍ EU

Olli Rehn komisař odpovědný za rozšíření PŘEDMLUVA Rok 2009 je rokem dvou historických výročí. Na podzim před 20 lety jsme byli svědky pádu Berlínské zdi. V květnu letošního roku oslavíme 5. výročí rozšíření Evropské unie, které úspěšně znovu sjednotilo východní a západní Evropu. Za pět let přineslo rozšíření EU výhody lidem ve starých i v nových členských státech. Z hospodářského hlediska vytvořilo rozšíření příležitosti k vývozu a investicím, přineslo více pracovních míst pro občany starých členských států, a zároveň zlepšilo životní úroveň v nových. Pomohlo na našem kontinentu upevnit demokracii, stabilitu a bezpečnost. Rozšířená EU má při řešení otázek globálního významu, jakými jsou změna klimatu či světová finanční krize, větší váhu. Dnešní EU je nejen větší, ale i silnější, dynamičtější a kulturně bohatší. Dnes je perspektiva vstupu do EU hnací silou reforem na Západním Balkánu a v Turecku. Ačkoliv většina občanů EU podporuje celkový cíl rozšíření rozšířit po celé Evropě prostor míru, stability, demokracie a prosperity někteří zůstávají, pokud jde o jeho přínos, skeptičtí. Tato brožura odpovídá na nejběžnější obavy a přináší reálnou bilanci rozšíření EU. Závěry si udělejte sami. Brusel, březen 2009 Olli Rehn

Jaký dopad má rozšíření na bezpečnost EU? Evropská unie je založena na řadě vzájemně sdílených hodnot a zásad a na předpokladu, že se o členství v ní může ucházet každý evropský stát, který je uznává. Rozšíření je proto klíčovou hybnou silou, která vede v těch státech, jež si přejí vstoupit, k demokratickým změnám a liberalizaci hospodářství. Nejvlastnějším cílem EU je nenásilně rozšířit na kontinentu oblast míru, stability a prosperity. Přitažlivost EU sloužila jako nástroj pro mírovou demokratickou transformaci střední a východní Evropy a zůstává hnací silou reforem na Západním Balkánu a v Turecku. Je v našem nejvyšším zájmu, abychom v sousedních zemích podporovali stabilitu namísto toho, aby se odtamtud šířila nestabilita. Všichni Evropané požívají výhod zvýšené stability a mírového vývoje, ke kterým postupná rozšiřování EU za léta přispěla. Členství v EU je rozhodnutím svobodných a demokratických států, které se rozhodly spoluutvářet evropskou identitu a dobrovolně sdílet svou svrchovanost v rámci EU. Jaký dopad má rozšíření na hospodářství? Rozšíření bylo přínosem jak pro nové a staré členské země, tak i pro EU jakožto takovou. Obchod mezi původními a novými členskými státy vzrostl za méně než 10 let téměř třikrát (ze 175 miliard EUR v roce 1999 na přibližně 500 miliard EUR v roce 2007). Ještě názornější je pětinásobný nárůst obchodu mezi samotnými novými členskými státy; z méně než 15 na 77 miliard EUR za stejné období. To byl klíčový faktor, který přispěl k výraznému, 1,5 % ročnímu růstu zaměstnanosti v nových členských státech od okamžiku jejich přistoupení k EU v roce 2004 až do vypuknutí finanční krize. 2

I v době hospodářské krize se ukazuje, že rozšíření nepředstavuje problém, nýbrž je naopak zásadní součástí řešení hospodářského oživení Evropy. Sdílíme stejný osud. Jaký přínos má rozšíření pro občany EU? Pro všechny Evropany je přínosem především posílení stability a mírového vývoje, k němuž během let postupné rozšiřování EU přispělo. Rozšíření vnitřního trhu o více než 100 milionů spotřebitelů s rostoucí kupní silou zvýšilo poptávku po výrobcích společností ze starých členských států, což pomohlo udržet pracovní místa a vytvořit nová. Tak jako je každý stroj, který prodá v Polsku německá společnost, přínosem pro německé občany, je každý obchod uskutečněný nizozemskou bankou v nových členských státech přínosem pro celé nizozemské hospodářství. Přijetí norem EU v oblasti životního prostředí a zdraví novými členskými státy přineslo prospěch nejen občanům ve starých, nýbrž i v nových členských státech. Bezpečnost potravin a veterinární předpisy byly hlavním zdrojem obav při nedávných přístupových jednáních. Evropská unie přijala přísná opatření, aby nové členské státy byly schopny splnit normy EU. Závody na výrobu potravin, mlékárny a jatka, které nesplnily normy, byly zavřeny ještě před přistoupením, a pouze těm, kteří splnili požadavky, bylo dovoleno prodávat své výrobky na celém vnitřním trhu. Provádění zvláštních směrnic v oblasti vodohospodářství vedlo ke zlepšení kvality pitné vody, vod ke koupání, povrchových i říčních vod. V důsledku rozšíření se zlepšila i jaderná bezpečnost. V rámci přístupových závazků bylo uzavřeno několik jaderných reaktorů, které byly považovány za bezpečnostní riziko. Nové členské státy se zapojily do 3

systému pro včasnou výměnu informací v případě hrozby radioaktivního zamoření, což dále přispělo ke zvýšení bezpečnosti v celé Evropské unii. V důsledku rozšíření vstoupilo více zemí do Schengenského prostoru, který všem občanům usnadňuje cestování. Integrace nových členských států do vnitřního trhu EU v oblasti letectví přinesla bezpečnější a levnější letecké služby. Výhody rozšíření mohou občané EU pociťovat rovněž díky rozsáhlejším podnikatelským příležitostem a větším možnostem studia a práce v zahraničí. Prohloubení versus rozšíření? Spojení prohloubení a rozšíření Evropskou unii posílilo a umožnilo jí tak uplatňovat větší vliv na poli světové ekonomiky a politiky. Mezi prohlubováním a rozšiřováním přitom není žádný rozpor. Z rozličných důvodů je nezbytné EU jak rozšiřovat, tak prohlubovat a tyto procesy zatím probíhají souběžně. Jednotný trh byl například vytvořen v 80. letech minulého století po rozšíření EU směrem na jih. Zároveň s tím se rozvinuly dvě významné politiky: politika soudržnosti a regionální politika. Společná měna byla zavedena po přistoupení severských států a Rakouska v 90. letech minulého století, kdy byly učiněny významné kroky i v zahraniční a bezpečnostní politice. 4

Od přistoupení v roce 2004 došlo ke značnému pokroku v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti. V poslední době se zaměřuje pozornost na hospodářskou konkurenceschopnost a změnu klimatu. Obavy, že se rozhodování v Unii čítající 27 členů dostane do slepé uličky, se ukázaly jako nepodložené. Schopnost EU účinně fungovat jistě může a musí být nadále zlepšována. Musíme pokračovat ve vnitřních reformách. Ale nemůžeme přerušit naše úsilí o mír a prosperitu, které slouží základním zájmům EU a jejích obyvatel. Příliš mnoho, příliš rychle? V letech 2004 až 2007 vstoupilo do EU dvanáct nových členů. K tomuto sjednocení Evropy však nedošlo přes noc. Deset zemí střední a východní Evropy spolu s Kyprem a Maltou vstoupilo do EU patnáct let po pádu Berlínské zdi. Během těchto let prošly tyto země hlubokou demokratickou a hospodářskou transformací, která jim umožnila připravit se na členství v EU. V případě dvou zemí Bulharska a Rumunska stanovila smlouva o přistoupení opatření pro další záchranné sítě, aby tak čelila těžkostem v hospodářství, fungování vnitřního trhu a v oblasti justice a vnitřních záležitostí, které by mohly být s přistoupením spojeny. Jak se rozšíření připravuje? V roce 1993 stanovila EU jasná kritéria pro přistoupení (takzvaná kodaňská kritéria). Aby země mohla vstoupit do EU, musí mít stabilní demokracii, musí být právním státem, dodržovat lidská práva a práva menšin a dále mít konkurenceschopné tržní hospodářství a schopnost plně přijmout právní předpisy EU. Rozšíření v letech 2004 a 2007 bylo nejlépe připraveným rozšířením v historii EU. Již v roce 1991 podepsala Evropská unie první evropské dohody stanovující předběžné podmínky pro integraci do EU s Maďarskem a Polskem, které následovaly další středoevropské a východoevropské země. Díky těmto dohodám byla například 5

6

NEKONTINENTÁLNÍ A ZÁMOŘSKÁ ÚZEMÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ Kandidátské země Chorvatsko Bývalá jugoslávská republika Makedonie Açores (P) Turecko + Ponta Delgada Madeira (P) + Funchal Canarias (E) Guadeloupe (F) Potenciální kandidáti + Las Palmas de Gran Canaria Albánie Guyane (F) Bosna a Hercegovina Martinique (F) Réunion (F) Černá Hora Srbsko Kosovo* * podle usnesení Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99 7

do roku 2001 zřízena oblast volného obchodu pokrývající 85 % vzájemného obchodu. To přispělo k tomu, že v květnu roku 2004 nenastal obchodní šok. Evropská unie přijala s ohledem na obavy občanů a chyby, ze kterých se poučila, další opatření vedoucí ke zlepšení kvality procesu rozšíření. Větší pozornost je nyní věnována budování veřejné správy, řádné správě věcí veřejných, právnímu státu, boji proti organizované trestné činnosti a korupci a dále usmíření a vývoji občanské společnosti od samého základu. Pro účely analýzy dosaženého pokroku byly vypracovány studie dopadu. Přístupová jednání týkající se konkrétní oblasti politiky jsou možná až poté, jsou-li důsledně splněna přísná kritéria. Kdo rozhoduje? Každé zásadní rozhodnutí vedoucí k přistoupení určité země přijímají vlády členských států EU jednomyslně v Radě Evropské unie. Poslanci Evropského parlamentu, kteří jsou voleni přímo občany EU, musí vyjádřit svůj souhlas. Všechna klíčová rozhodnutí proto přijímají příslušné demokraticky zvolené subjekty v každém členském státě a na úrovni EU. V přistupujících zemích se evropská integrace obvykle opírá o široký národní konsenzus. Je rozšíření drahé? Finanční pomoc EU novým členským státům představuje přibližně 0,2 % hrubého domácího produktu starých členských států, přičemž do roku 2013 vzroste toto číslo na 0,3 %. Celkový hospodářský přínos pro EU jako celek to jasně vyvažuje. Tyto peníze jsou vynakládány způsobem, který je přínosný pro celou EU. Silnice a další infrastrukturu v nových členských státech staví často společnosti ze starých členských států. Z právní jistoty, menší míry korupce a lepší infrastruktury těží podniky v celé Unii. Peníze vynaložené na podporu rozvoje hospodářství nových členských států vytvářejí nové 8

podnikatelské příležitosti jak ve starých, tak v nových členských státech. Kolik pracovníků vstoupilo na trh práce starých členských států? Volný pohyb práce a osob je základní zásadou vnitřního trhu EU. Předpovědi masivního přílivu pracovníků ze střední a východní Evropy se nenaplnily. V drtivé většině starých členských států tvoří státní příslušníci nových členských států méně než jedno procento obyvatelstva v produktivním věku. Výjimkami jsou Irsko (kolem 5 %) a Velká Británie (1,2 %), kde příliv pracovníků dosáhl svého maxima v roce 2006 a od té doby klesá. Přestěhovaly se podniky do nových členských států? Stěhování pracovních míst ze starých členských států do nových zůstává relativně okrajovým jevem. Od roku 2004 nebyla zaznamenána žádná rostoucí tendence směrem k přemísťování. Obchodní společnosti budou vždy usilovat o nižší výrobní náklady, hledat větší trhy, technické inovace a jiné prostředky k tomu, aby zůstaly konkurenceschopnými. Evropské společnosti čelí konkurenci zejména ze Spojených států, Číny a Indie. Investice ve střední a východní Evropě místo ve třetích zemích mohou pomoci evropskému průmyslu zachovat pracovní místa, a přispět tak k hospodářskému růstu celé Evropy. V globalizovaném hospodářství může Evropa z dlouhodobého hlediska reagovat na hospodářské výzvy pouze tím, že bude zvyšovat svoji konkurenceschopnost a ruku v ruce s tím rozvíjet náš sociální model. Jaký dopad má rozšíření EU na trestnou činnost? Organizovaná trestná činnost neuznává hranice a je zdrojem vážných obav pro všechny členské státy. Rozšíření umožnilo Evropské unii rozšířit policejní a justiční spolupráci o nové členské státy. Spolupráce se zintenzívnila 9

například zřizováním společných vyšetřovacích týmů, výměnou informací v rámci celého území EU a uplatňováním evropského zatykače. Tím, že nové evropské státy přijaly normy EU týkající se hraničních kontrol, se zvýšila bezpečnost na hranicích. Vyšší míra spolupráce přispěla k lepší ochraně občanů EU. V letech 2003 až 2006 klesla celková míra trestné činnosti téměř o čtyři procenta. V prvních šesti měsících po zrušení kontrol na vnitřních hranicích Schengenského prostoru mezi Německem a Polskem v listopadu 2007 došlo k poklesu trestné činnosti a počtu zadržených osob. Některé členské státy zaznamenaly pokles počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří nedovoleně překročili hranice. Existují pro rozšíření nějaká omezení? Smlouva o EU uvádí, že o členství v EU může požádat každý evropský stát, který respektuje hodnoty demokracie, lidských práv a právního státu. To však neznamená, že o členství požádají všechny evropské země, ani to, že EU musí všechny žádosti přijmout. Evropa je zeměpisnou, kulturní a historickou entitou. Zeměpisná poloha je samozřejmě důležitá: v roce 1987 byla žádost Maroka o členství zamítnuta. Východní hranice Evropy nejsou však na rozdíl od hranic ve Středomoří a Atlantiku jednoznačně vymezeny. Zeměpisci ani historici se nikdy neshodli na definitivních hranicích Evropy. Evropská unie je v první řadě založena na společných hodnotách. Její hranice se měnily pokaždé, když do ní vstoupily nové země. Současná politika rozšíření zahrnuje Západní Balkán a Turecko. Turecká otázka Turecko je pro EU významným strategickým partnerem pro naši stabilitu a bezpečnost, pro hospodářské i energetické důvody a pro náš zájem na budování mostů mezi civilizacemi. Spojuje nás dlouhé období spolupráce. Turecko je po více než 10

50 let členem jak NATO, tak Rady Evropy. Dohoda o přidružení mezi Tureckem a EU byla podepsána v roce 1963 a celní unie vstoupila v platnost v roce 1995. Zahájením přístupových rozhovorů v roce 2005 se členské státy EU rozhodly uznat evropské ambice Turecka. Pro vstup do EU musí Turecko nejprve splnit přísná kritéria. Tempo jednání bude záviset na schopnosti Turecka provést nezbytné reformy. Mnoho Evropanů vyjádřilo obavy z toho, že většina tureckých občanů jsou muslimové. Evropská unie je založena na společných hodnotách, jakými jsou respektování lidské důstojnosti, právní stát, tolerance a nediskriminace, nikoliv však náboženství. Svoboda vyznání a ochrana menšin jsou pro členství klíčovými politickými kritérii. Tyto hodnoty jsou s islámem plně slučitelné. Proč země Západního Balkánu požádaly o členství v EU? Země Západního Balkánu se rozhodly pro evropskou identitu. Podíváme-li se na mapu, je zřejmé, proč: jsou obklopeny členskými státy EU. Tyto země ušly od období válek a vnitřních konfliktů, které následovalo po rozpadu Jugoslávie v 90. letech minulého století, dlouhou cestu. Pokud bude těmto zemím poskytnuta evropská perspektiva, bude to nejlepší způsob, jak v zájmu celé Evropy podpořit reformy a dále upevnit demokracii a stabilitu v dané oblasti. Ačkoliv zůstávají organizovaná trestná činnost a korupce závažným problémem tohoto regionu, v nedávné době dosáhly země Západního Balkánu částečně i díky pomoci EU v této oblasti pokroku. V důsledku toho se zlepšila policejní a justiční spolupráce jak v samotném regionu, tak i ve vztahu k EU, což přispívá k celkovému rozvoji tohoto území. 11

V rámci předvstupní pomoci Evropské unie určené pro budování institucí pomáhají orgány veřejné správy členských států svým protějškům na Balkáně rozvíjet a zavádět opatření vedoucí ke zlepšení bezpečnosti. partnerských zemí přináší řadu opatření v oblasti zvýšené energetické bezpečnosti, navyšuje finanční pomoc a za předpokladu, že budou splněny bezpečnostní požadavky, umožní občanům partnerských zemí i snadnější cestování do EU. Perspektiva členství v EU pro země na východní hranici Diskuse o možném členství v EU pro země, jakými jsou Ukrajina, Moldavsko či Gruzie, není zatím na pořadu dne. Jakékoliv rozhodnutí o poskytnutí takové perspektivy by musely jednomyslně přijmout všechny členské státy. Evropská unie podporuje tyto země prostřednictvím Evropské politiky sousedství a Východního partnerství. Mezi Evropskou unií a Ukrajinou probíhají jednání o dohodě o přidružení, jejímž cílem je podpora politického přidružení Ukrajiny a její hospodářská integrace do EU. Tato dohoda bude zahrnovat všechny oblasti politické, hospodářské a odvětvové spolupráce, včetně vytvoření široké a komplexní oblasti volného obchodu. Východní partnerství navíc v zájmu EU a 12

Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie Evropská komise ani osoby jednající jménem Komise neodpovídají za použití informací uvedených v této publikaci. Bezplatná telefonní linka (*): 00800 6 7 8 9 10 11 (*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům 00800 nebo mohou tyto hovory účtovat. Evropská komise Generální ředitelství pro rozšíření CO JE DOBRÉ VĚDĚT O ROZŠÍŘENÍ EU Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství 2009 12 s. 14.8 21 cm ISBN 978-92-79-11749-7 Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru (http://europa.eu). Informace o rozšíření Evropské unie jsou k dispozici na internetové stránce Generálního ředitelství pro rozšíření (http://ec.europa.eu/enlargement/). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Evropská Komise, Generální ředitelství pro rozšíření, 2009. ISBN 978-92-79-11749-7 Evropská společenství, 2009 Kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora. Printed in Belgium Vytištěno na neběleném papíře Jak získat publikace EU Publikace na prodej: prostřednictvím EU Bookshopu (http://bookshop.europa.eu); u vašeho knihkupce uveďte název, vydavatele a/nebo číslo ISBN; obraťte se přímo na některého z našich obchodních zástupců. Jejich kontaktní údaje najdete na http://bookshop.europa.eu nebo je získáte zasláním faxu na číslo +352 2929-42758. Bezplatné publikace: prostřednictvím EU Bookshopu (http://bookshop.europa.eu); na zastoupeních nebo delegacích Evropské komise. Jejich kontaktní údaje najdete na http://ec.europa.eu/ nebo je získáte zasláním faxu na číslo +352 2929-42758.