Pracovní úrazovost v České republice v roce 2005

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2005 1

OBSAH strana 1 ÚVOD.. 3 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR.. 4 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2005.. 4 2.2 Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2005 4 2.3 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR..... 5 2.4 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR. 7 3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH.. 9 3.1 Pracovní úrazovost v roce 2005 v krajích... 10 3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2005 v krajích. 10 3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích.. 13 3.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích. 16 4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH (OKEČ).. 18 4.1 Pracovní úrazovost v roce 2005 v odvětvích 18 4.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2005 v odvětvích. 19 4.3 Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích 21 4.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích.. 24 4.5 Vliv pracovní úrazovosti v odvětvích na pracovní úrazovost v krajích.. 25 5 ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2005 28 5.1 Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny v roce 2005.. 28 5.2 Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2005.... 29 5.3 Nejčastější podskupiny zdrojů pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny 30 5.4 Nejčastější podskupiny zdrojů smrtelných pracovních úrazů. 31 6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST MLADISTVÝCH.. 32 7 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE VELIKOST PODNIKU.. 33 8 PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ.. 35 9 PŘEHLED UKAZATELŮ 37 9.1 Absolutní ukazatele. 37 9.2 Relativní ukazatele.. 38 Zdroje dat 39 Tabulková část přílohy 2.. 40 2

1 ÚVOD Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2005 vyznačovala rozdílným vývojem celkové pracovní úrazovosti a vývojem smrtelné pracovní úrazovosti. Zatímco se hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti proti u 2004 významně snížily, hodnoty absolutních a většina relativních ukazatelů celkové pracovní úrazovosti mírně vzrostly. V roce 2005 bylo statisticky vykázáno 164 smrtelných pracovních úrazů, což je o 23 případů méně než v roce 2004. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 zaměstnanců se meziročně snížila o 14 %. Pozitivní vývoj smrtelné pracovní úrazovosti byl zejména ovlivněn příznivým vývojem v odvětví dobývání nerostných surovin, kde nadto nedošlo v roce 2005 k žádné vážné důlní nehodě. Na druhé straně byl zaznamenán výrazný nárůst smrtelných pracovních úrazů v odvětví potravinářské výroby a výroby elektrických strojů a přístrojů. Počet smrtelných pracovních úrazů výrazně klesl zejména u úrazů vzniklých v souvislosti s elektřinou a naopak výrazně vzrostl v souvislosti s pády břemen a materiálů a v souvislosti s manipulací s břemeny. Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností vzrostl proti u 2004 o 0,4 %. Celková četnost pracovních úrazů zůstala prakticky na stejné úrovni jako v roce 2004. Vzrůst ostatních relativních ukazatelů byl způsoben především pokračujícím vzrůstem průměrné doby pracovní neschopnosti na hodnotu 45,1 kalendářních dnů na jeden případ. Zvýšil se proto průměrný stav práce neschopných (o 4,1 %) a průměrné procento pracovní neschopnosti (o 2,8 %). Počet zaměstnanců vzrostl meziročně o více než 53 000, tj. o 1,2 %. Do vývoje vykazované pracovní úrazovosti se tedy v roce 2005 různým způsobem promítly trendy hospodářského oživení, pokračující technický vývoj, případně změny v zaměření kontrolní činnosti inspekce práce. 3

2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2005 Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2005 vztahují ke 4,443 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti. V roce 2005 bylo v České republice nově hlášeno celkem 82 042 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 21 173 pracovní úrazy utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 3,702 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu u došlo v roce 2005 k mírnému zvýšení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 354 případů), avšak k poměrně významnému zvýšení absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti o 3,8 %. Celkově 79 673 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Bez následné pracovní neschopnosti bylo vykázáno celkem 28 997 pracovních úrazů. Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2005 pouze k mírnému poklesu četnosti z hodnoty 1,86 na hodnotu 1,85 pracovních úrazů na 100 zaměstnanců. V roce 2005 vzrostla proti u 2004 průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 43,65 na hodnotu 45,13 kalendářních dnů, tj. o 1,48 dne. Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz proti u 2004 vzrostlo z hodnoty 0,222 % na hodnotu 0,226 %. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 10 143 osob, o 400 osob více než v roce 2004. 2.2 Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2005 V roce 2005 bylo v informačních systémech SÚIP, VÚBP a ČBÚ-SBS zaznamenáno celkem 176 smrtelných pracovních úrazů, z nichž podléhá statistickému zjišťování pracovní neschopnosti 164 případů. Z toho bylo zaznamenáno (příp. vyšetřeno): 169 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, dříve ČÚBP (vyšetřují inspektoráty bezpečnosti práce), z nichž 158 případů podléhá statistickému zjišťování pracovní neschopnosti a 7 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (vyšetřují obvodní báňské úřady), z nichž statistickému zjišťování podléhá 6 případů Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2005 poklesl proti u 2004 o 23 případů (ze 187 na 164), což představuje pokles o 12 %. Tyto změny ovlivnily četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 zaměstnanců. Hodnota tohoto ukazatele se v ČR snížila proti předešlému u z hodnoty 0,43 na 0,37. Proti předcházejícímu u se snížil i podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (z 0,23 % na 0,20 %). 4

2.3 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2005 je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (graf č. 2.1). Od u 2001 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sleduje počet pracovních úrazů, u kterých nevznikla pracovní neschopnost. To umožňuje stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (tabulka č. 2.3). Z vývoje celkového počtu pracovních úrazů je patrné, že takto vykazovaný počet úrazů v období 2001 až 2002 mírně vzrůstal, v roce 2003 poklesl o 7,4 %, v roce 2004 poklesl jen mírně a v roce 2005 mírně vzrostl. Graf č. 2.1 Pracovní úrazy, Česká republika 130 celkem s pracovní neschopností 120 počet (v tisících) 110 100 90 80 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Mírný vzrůst absolutního počtu pracovních úrazů v roce 2005 neovlivnil negativně četnost pracovních úrazů na 100 zaměstnanců díky relativně rychlejšímu vzrůstu celkového počtu zaměstnanců v národním hospodářství (graf č. 2.2). V důsledku toho se četnost pracovních úrazů i v roce 2005 mírně snížila. 2,4 Graf č. 2.2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců 2,3 2,2 četnost 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 5

Na druhé straně však došlo k významnému vzrůstu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo vzrůstem průměrného procenta pracovní neschopnosti (graf č. 2.3) a pokračujícím vzrůstem průměrné doby pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (graf č. 2.4). Trvalý nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti není způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. Obdobný trend nárůstu průměrné doby trvání pracovní neschopnosti provází v České republice i vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku úrazů a nemocí za posledních deset let postupně klesl o více než 20 %, průměrná doba pracovní neschopnosti od u 1996 vzrostla ve všech oblastech souhrnně o 7 dní na hodnotu 32,8 dne. Přičemž pracovní úrazy zaznamenaly v období 1996 až 2005 nárůst tohoto ukazatele o 7,7 dne na průměrnou hodnotu 45,1 dne a nemoci o 6,8 dne na průměrnou hodnotu 31,9 dne. Příčinou tohoto obecného trendu není vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především systém organizace zdravotní péče a nemotivující nastavení systému nemocenského pojištění. 0,25 Graf č. 2.3 Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz 0,20 průměrné procento 0,15 0,10 0,05 kalendářní dny 0,00 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 Graf č 2.4 Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 6

Důsledkem tohoto stavu je stagnující průměrné procento pracovní neschopnosti ve všech oblastech i souhrnně za Českou republiku. V roce 2005 došlo dokonce k mírnému meziročnímu nárůstu průměrného procenta pracovní neschopnosti na hodnotu 6,1 %. U pracovních úrazů vzrostl tento ukazatel meziročně o 2,7 % z hodnoty 0,222 % na hodnotu 0,228 %. V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. Z grafu je patrné, že v roce 2005 došlo kromě četnosti pracovních úrazů ke vzrůstu všech ukazatelů pracovní úrazovosti. Tento vzrůst je způsoben zejména vzrůstem počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. Graf č. 2.5 Bázické indexy ukazatelů pracovních úrazů s pracovní neschopností 130 doba trvání index (%) 120 110 100 90 průměrné procento zaměstnanci počet dnů pracovní neschopnosti četnost 80 pracovní úrazy 2.4 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR Pokles absolutního počtu smrtelných pracovních úrazů (graf č. 2.6) se projevuje i poklesem četnosti těchto úrazů (graf č. 2.7). Viz tabulka č. 2.4. V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. V roce 2005 četnost smrtelných pracovních úrazů klesla zejména vlivem snížení počtu těchto případů. V grafu č. 2.9 je dokumentován rozdílný vývoj četností pracovní úrazů smrtelných pracovní úrazů v roce v posledním období, zejména v roce 2005. počet 70 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 300 290 280 270 260 250 240 230 220 210 200 190 180 170 160 Graf č. 2.6 Smrtelné pracovní úrazy 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 7

0,65 Graf č. 2.7 Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců 0,60 0,55 četnost 0,50 0,45 0,40 0,35 1996 1997 1998 1999 20002001 2002 2003 2004 2005 110 Graf č. 2.8 Bázické indexy ukazatelů smrtelných pracovních úrazů index (%) 105 100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 pojištěnci četnost na 10 000 pojištěnců počet smrtelných prac. úrazů Graf č. 2.9 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů PÚ - pracovní úrazy, SPÚ - smrtelné pracovní úrazy, PN - pracovní neschopnost četnost PÚ 2,5 2,4 2,3 2,2 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 PÚ s PN smrtelné PÚ 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 četnost SPÚ 1,4 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 0,0 8

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory: Počet zaměstnanců v jednotlivých krajích Rozložení počtu zaměstnanců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (tabulka č. 3). Na jeden kraj připadá průměrně 7,14 % zaměstnanců, tj. 313 518. Čtyři kraje jsou nad touto průměrnou hodnotou, deset krajů je pod touto hodnotou. Nejvíce zaměstnanců vykazuje kraj Hlavní město Praha (téměř trojnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Struktura odvětví v jednotlivých krajích Graf č.3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem zaměstnanců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykazují nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, dochází k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, která vykazuje nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví má Vysočina. Graf č. 3 Struktura odvětví v krajích Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký pojištěnci v % kraj Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ostatní kategorie OKEČ Zpracovatelský průmysl (D) Výroba a rozvod el., plynu a vody (E) Doprava, skladování a spoje (I) Zemědělství a myslivost, lesní hosp. (A) Dobývání nerostných surovin (C) Stavebnictví (F) 9

3.1 Pracovní úrazovost v roce 2005 v krajích Rozložení počtu pracovních úrazů v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že: výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,85) vykázaly kraje Plzeňský (2,72), Vysočina (2,60), Jihočeský (2,52), Královéhradecký (2,35), Pardubický (2,16) a Liberecký (2,10), zhruba stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje Karlovarský (1,99), Ústecký (1,96), Středočeský (1,91), Olomoucký (1,89) a Zlínský (1,74) a nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje Moravskoslezský (1,71), Jihomoravský (1,67) a hl. m. Praha (1,13). Graf č. 3.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v krajích v roce 2005 OIP pro: Moravskoslezský 9,7% a Olomoucký 5,2% OIP pro hl. m. Prahu 12,5% OIP pro Středočeský 10,2% OIP pro: Zlínský 5,0% a Jihomoravský 10,1% OIP pro: Pardubický 5,3% a Královéhradecký 6,3% OIP pro: Liberecký 4,2% a Ústecký 7,0% OIP pro: Plzeňský 7,8% a Karlovarský 2,7% OIP pro: Vysočinu 6,2% a Jihočeský 7,8% 3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2005 v krajích V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích (vyšších samosprávných celcích) v roce 2005 (tabulka č. 3.2). 10

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že: výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,37) vykázaly kraje: Ústecký (0,58), Plzeňský (0,56), Moravskoslezský (0,51), Liberecký (0,49), Karlovarský (0,46), Královéhradecký (0,45) a zhruba stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Pardubický (0,39), Zlínský (0,38), Jihomoravský (0,36), Středočeský (0,32) a nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: hl. m. Praha (0,27), Vysočina (0,26), Olomoucký (0,22) a Jihočeský (0,16). Graf č. 3.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v krajích v roce 2005 OIP pro: Moravskoslezský 14,6% a Olomoucký 3,0% OIP pro hl. m. Prahu 14,6% OIP pro: Zlínský 5,5% a Jihomoravský 11,0% OIP pro Středočeský 8,5% OIP pro: Vysočinu a Jihočeský 3,0% 2,4% OIP pro: Pardubický 4,9% a Královéhradecký 6,1% OIP pro: Liberecký 4,9% a Ústecký 10,4% OIP pro: Plzeňský 7,9% a Karlovarský 3,0% Graf č. 3.3 Podíl počtu pojištěnců v ČR v roce 2005 v krajích OIP pro: Moravskoslezský 10,5% a Olomoucký 5,1% OIP pro hl. m. Prahu 20,4% OIP pro: Zlínský 5,3% a Jihomoravský 11,2% OIP pro Středočeský 9,9% OIP pro: Pardubický 4,6% a Královéhradecký 5,0% OIP pro: Liberecký 3,7% OIP pro: Plzeňský 5,3% a Ústecký 6,6% a Karlovarský 2,5% 11 OIP pro: Vysočin 4,4% a Jihočeský 5,7%

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích Na předcházející straně jsou znázorněny v grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 podíly počtů a) zaměstnanců b) pracovních úrazů s pracovní neschopností c) smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním grafů č. 3.1, 3.2 a 3.3 zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti. Charakteristickým krajem je např. Ústecký, kde převažuje podíl smrtelných pracovních úrazů nad ostatními pracovními úrazy. Porovnání četností pracovních úrazů a četností smrtelných pracovních úrazů v krajích s republikovým průměrem: v Hlavním městě Praha jsou obě hodnoty nižší než republikový průměr, obě hodnoty jsou zhruba stejné jako republikový průměr v krajích Středočeském a Zlínském, četnost pracovních úrazů je zhruba stejná jako republikový průměr a četnost smrtelných pracovních úrazů je: o nižší v kraji Olomouckém, o ale vyšší v krajích Karlovarském a Ústeckém, četnost pracovních úrazů je vyšší než republikový průměr a četnost smrtelných pracovních úrazů nižší než republikový průměr v krajích Vysočina a Jihočeském, četnost pracovních úrazů je vyšší než republikový průměr a četnost smrtelných pracovních úrazů je stejná v kraji Pardubickém, obě hodnoty jsou vyšší než republikový průměr v krajích Královéhradeckém, Libereckém a Plzeňském, četnost pracovních úrazů je nižší jako republikový průměr a četnost smrtelných pracovních úrazů je: o stejná v kraji Jihomoravském o ale vyšší v kraji Moravskoslezském. 12

3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že v krajích, které mají rozhodující podíl na celkovém počtu pracovních úrazů, pokračoval výrazný trend poklesu počtu pracovních úrazů. K nárůstu počtu pracovních úrazů došlo v Praze, k poklesu v krajích Jihočeském, Zlínském a Libereckém. Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že četnost pracovních úrazů klesla v souvislosti s poklesem absolutního počtu pracovních úrazů, zejména v krajích Jihočeském a Zlínském. Průměrné procento pracovní neschopnosti při meziročním porovnání hodnot v roce 2004 a 2005 mírně vzrostlo (graf č. 3.3.3) ve většině krajů. Při poklesu počtu pracovních úrazů je to způsobeno vzrůstem průměrné doby trvání pracovní neschopnosti na jeden případ, viz následující graf 3.3.4. Nárůst byl zaznamenán u většiny krajů, kromě Vysočiny a Plzeňského kraje, kde došlo k poklesu. Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů vzrostla u většiny krajů, kromě Vysočiny a Plzeňského kraje, kde došlo k poklesu tohoto ukazatele (graf č. 3.3.4). Viz tabulka č. 3.3. 3.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že v krajích Plzeňském a Karlovarském došlo k nárůstu počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů. V krajích Libereckém, Jihomoravském a Zlínském zůstaly tyto ukazatele na stejné úrovni jako v roce 2004. Ostatní kraje vykazují sestupný trend. Viz tabulka č. 3.4 13

11 10 9 8 Graf č. 3.3.1 Pracovní úrazy s pracovní neschopností v krajích Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský počet (v tisících) 7 6 5 4 3 2 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Graf č. 3.3.2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců v krajích 3,0 Hl. m. Praha Středočeský Vysočina 2,5 Jihočeský Plzeňský četnost 2,0 1,5 1,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ČR 14

0,35 Graf č. 3.3.3 Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v krajích Hl. m. Praha Středočeský 0,30 Vysočina Jihočeský Plzeňský průměrné procento 0,25 0,20 0,15 Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský kalendářní dny 0,10 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Graf č. 3.3.4 Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v krajích 2000 2001 2002 2003 2004 2005 ČR Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ČR 15

Hl.m.Praha Grafy č. 3.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích Středočeský 35 35 30 30 25 25 počet 20 počet 20 15 15 10 10 5 5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský 35 35 30 30 25 25 počet 20 počet 20 15 15 10 10 5 5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický 35 35 30 30 25 25 počet 20 počet 20 15 15 10 10 5 5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský 35 35 30 30 25 25 počet 20 počet 20 15 15 10 10 5 5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 16 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích Hl.m.Praha ČR Středočeský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Vysočina Jihočeský ČR Plzeňský Karlovarský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 četnost 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 četnost 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Ústecký Liberecký ČR Královéhradecký Pardubický ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Jihomoravský Zlínský ČR Olomoucký Moravskoslezský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2000 2001 2002 2003 2004 2005 17

4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2005 jsou uspořádány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle kategorií Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byly některé kategorie, sloučeny do jediné kategorie označené ostatní kategorie nebo byly vynechány, např: Rybolov (B), Pohostinství a ubytování (H), Peněžnictví a pojišťovnictví (J), Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění (L), Školství (M) a Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost (N), atd. Údaje jsou uvedeny v příslušných tabulkách. 4.1 Pracovní úrazovost v roce 2005 v odvětvích V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v jednotlivých odvětvích v roce 2005. Nejvíce pracovních úrazů vzniká ve Zpracovatelském průmyslu (D), a to 45,4 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnuje 28,1 % zaměstnanců (viz graf č. 4.3). Viz tab. 4.1.2. Graf č. 4.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností podle kategorií OKEČ v roce 2005 Ostatní služby "O" 2,6% Nemovitosti, služby, výzkum "K" 5,3% ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 9,4% Zemědělství, lesní hospodářství "A" 7,7% Dobývání nerost. surovin "C" 1,8% Doprava, skladování a spoje "I" 7,6% Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" 11,1% Stavebnictví "F" 8,4% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 0,9% Zpracovatelský průmysl "D" 45,4% 18

4.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2005 v odvětvích V grafu č. 4.2 je uveden podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2005 v kategoriích odvětvových ekonomických činností (OKEČ). Viz tab. 4.4.2. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů (48, tj. 29,3 %) vzniklo v roce 2005 ve zpracovatelském průmyslu. Graf č. 4.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v kategoriích OKEČ v roce 2005 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby "O" 3,0% Nemovitosti, služby, výzkum "K" 4,9% Doprava, skladování a spoje "I" 12,8% ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 3,7% Zemědělství, lesní hospodářství "A" 11,0% Dobývání nerost. surovin "C" 3,7% Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" 10,4% Zpracovatelský průmysl "D" 29,3% Stavebnictví "F" 20,7% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 0,6% Graf č. 4.3 Podíl počtu pojištěnců v ČR v roce 2005 v kategoriích OKEČ ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 22,2% Zemědělství, lesní hospodářství "A" 3,6% Dobývání nerost. surovin "C" 1,0% Ostatní veřejné, sociální a osobní služby "O" 4,1% Zpracovatelský průmysl "D" 28,1% Nemovitosti, služby, výzkum "K" 11,2% Doprava, skladování a spoje "I" 6,9% Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" 15,1% 19 Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 1,4% Stavebnictví "F" 6,3%

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v odvětvích V grafech č. 4.1, 4.2 a 4.3 jsou znázorněny podíly počtů a) zaměstnanců (tab. 4.1.2) b) pracovních úrazů s pracovní neschopností c) smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích ČR. Vzájemným porovnáním grafů č. 4.1, 4.2 a 4.3 zjistíme pro každé odvětví váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti. Charakteristickým odvětvím je např. stavebnictví, kde převažuje podíl smrtelných pracovních úrazů nad ostatními pracovními úrazy. Z porovnání četností pracovních úrazů a četností smrtelných pracovních úrazů v odvětvích s republikovým průměrem vyplývá, že: odvětví Dobývání nerostných surovin (C), Stavebnictví (F) a Zemědělství, lesní hospodářství (A), vykazují obě hodnoty vyšší než republikový průměr, odvětví Doprava, skladování a spoje (I), vykazuje četnost smrtelných pracovních úrazů vyšší než republikový průměr a četnost pracovních úrazů vykazuje četnost zhruba stejnou jako je republikový průměr, odvětví Zpracovatelský průmysl (D) vykazuje četnost smrtelných pracovních úrazů nižší než republikový průměr a četnost pracovních úrazů vyšší než republikový průměr, odvětví Rybolov, chov ryb (B) vykazuje četnost smrtelných pracovních úrazů nulovou a četnost pracovních úrazů vyšší než republikový průměr, pracuje zde však zanedbatelné množství zaměstnanců, ostatní odvětví vykazují obě hodnoty nižší než je republikový průměr. 20

4.3 Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti (2000-2005) v ČR ve vybraných odvětvích. Některé grafy jsou doplněny vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR. Hodnoty (2001-2005) jsou uvedeny v tabulce č. 4.3. V grafu č. 4.3.1 (logaritmická stupnice na ose hodnot) je zaznamenán vývoj počtu pracovních úrazů. Nárůst u Zdravotnictví (N), pokles u Zemědělství, lesní hospodářství (A) a Dobývání nerostných surovin (C). Graf č. 4.3.2 dokumentuje vývoj četnosti pracovních úrazů na 100 zaměstnanců. Nárůst: Doprava, skladování a spoje (I), pokles: Zemědělství, lesní hospodářství (A) a Stavebnictví (F). V grafu č. 4.3.3. je uveden vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Nárůst u Zemědělství, lesní hospodářství (A), Doprava, skladování a spoje (I) a Zdravotnictví (N), pokles u Dobývání nerostných surovin (C). V grafu č. 4.3.4 je zaznamenán vývoj průměrné doby trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Nárust vykazují všechna odvětví. 21

100 000 Graf č. 4.3.1 Pracovní úrazy s pracovní neschopností v kategoriích OKEČ Zpracovatelský průmysl "D" Zemědělství, lesní hospodářství "A" Doprava, skladování a spoje "I" 10 000 Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" počet případů Stavebnictví "F" Zdravotnictví, veter. a soc. služby "N" Školství "M" 1 000 Dobývání nerost. surovin "C" Pohostinství a ubytování "H" 100 2000 2001 2002 2003 2004 2005 5,0 4,5 Graf č. 4.3.2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců v kategoriích OKEČ Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zemědělství, lesní hospodářství "A" Dobývání nerost. surovin "C" četnost 4,0 3,5 3,0 2,5 Stavebnictví "F" Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" ČR 2,0 1,5 1,0 0,5 2000 2001 2002 2003 2004 2005 22 Pohostinství a ubytování "H" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zdravotnictví, veter. a soc. služby "N" Školství "M"

průměrné procento 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 Graf č. 4.3.3 Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kategoriích OKEČ Dobývání nerost. surovin "C" Zemědělství, lesní hospodářství "A" Stavebnictví "F" Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" ČR Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" Pohostinství a ubytování "H" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zdravotnictví, veter. a soc. služby "N" Školství "M" 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 kalendářní dny 90 85 80 75 70 65 60 55 50 Graf č. 4.3.4 Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kategoriích OKEČ Dobývání nerost. surovin "C" Doprava, skladování a spoje "I" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Stavebnictví "F" Zemědělství, lesní hospodářství "A" ČR Zdravotnictví, veter. a soc. služby "N" Školství "M" 45 40 35 30 2000 2001 2002 2003 2004 2005 23 Zpracovatelský průmysl "D" Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" Pohostinství a ubytování "H"

4.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR ve vybraných odvětvích. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 4.4.1. V tabulce č. 4.4.2 je uveden vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých oddílech odvětví. Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č. 4.4.1 a 4.4.2. Největší počet smrtelných pracovních úrazů vykazují odvětví: Stavebnictví (F), Zpracovatelský průmysl (D) a Doprava, skladování a spoje (I). Ve Zpracovatelském průmyslu (D) došlo v roce 2005 prudkému vzrůstu úrazů, naproti tomu ve většině ostatních odvětvích, jako i celkově v ČR počet úrazů klesl. 60 Graf č. 4.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v kategoriích OKEČ Stavebnictví "F" 50 40 Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" Zemědělství, lesní hospodářství "A" počet 30 20 10 Dobývání nerost. surovin "C" Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Nemovitosti, služby, výzkum "K" 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Zdravotnictví, veter. a soc. služby "N" V grafu 4.4.2 jsou patrná odvětví, která vykazují četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Dobývání nerostných surovin (C), Stavebnictví (F), Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E), Zemědělství, lesní hospodářství (A) a Doprava, skladování a spoje (I). Prudký pokles četnosti vykazují odvětví Dobývání nerostných surovin (C), Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E), naopak četnost vzrostla ve Zpracovatelském průmyslu (D). Na poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů se podílí zejména pokles (o 12 případů) v odvětví Dobývání nerostných surovin (C). V ostatních odvětvích nelze v současné době hovořit o nějakém trendu. V některých odvětvích počet smrtelných pracovních úrazů meziročně poklesl (Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody - E), u jiných zase vzrostl (Zpracovatelský průmysl - D). Pokles v ostatních odvětvích kromě Dobývání nerostných surovin (C) činí 11 případů. Na smrtelných pracovních úrazech se v cca 42,6 % podílí dopravní nehody, které jsou rozprostřeny do většiny odvětví. Počet smrtelných pracovních úrazů, u nichž byl zdrojem úrazu dopravní prostředek, se meziročně zvýšil o 3 případy. 24

četnost 3,9 3,7 3,5 3,3 3,1 2,9 2,7 2,5 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5 1,3 1,1 0,9 0,7 0,5 0,3 0,1 Graf č. 4.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců v kategoriích OKEČ 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Dobývání nerost. surovin "C" Stavebnictví "F" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zemědělství, lesní hospodářství "A" Doprava, skladování a spoje "I" Nemovitosti, služby, výzkum "K" Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží "G" ČR Zpracovatelský průmysl "D" 4.5 Vliv pracovní úrazovosti v odvětvích na pracovní úrazovost v krajích Rizikovost jednotlivých odvětvích se promítá do ukazatelů pracovní úrazovosti v krajích. Tento vliv je dán strukturou ekonomických činností zastoupených v příslušném kraji. Z důvodu vyššího podílu rizikových odvětví kraj Vysočina a Jihočeský kraj vykazují nadprůměrné hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti. Kraje Ústecký, Moravskoslezský a Královéhradecký vykazují navíc i nadprůměrné hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti. Naproti tomu Hlavní město Praha a kraj Jihomoravský vykazují nižší hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti než činí celorepublikové průměry. Je to dáno zejména nižším podílem dobývání nerostných surovin, zemědělství a lesního hospodářství v těchto krajích. Vyšší podíl pracovníků v odvětví dobývání nerostných surovin ovlivňuje negativně celkovou pracovní úrazovost v Karlovarském, Moravskoslezském, Ústeckém a Libereckém kraji. Větší zastoupení zemědělství a lesního hospodářství také ovlivňuje negativně celkovou pracovní úrazovost v kraji Vysočina, v Jihočeském, Královéhradeckém, Plzeňském, Pardubickém, Olomouckém, Zlínském a Středočeském kraji. Tato dvě odvětví ovlivňují významně úrazovost v krajích díky tomu, že ostatní riziková odvětví (např. stavebnictví) jsou v krajích zastoupena rovnoměrně. Zbylá odvětví vzhledem ke své nízké rizikovosti úrazovost v kraji neovlivňují. 25

Příčinou trvale vysoké četnosti pracovních úrazů v některých krajích je vysoký podíl rizikových odvětví v těchto krajích. To je definováno počtem pojištěnců v odvětvích a v krajích ČR v roce 2005 v podnicích nad 25 zaměstnanců (ČSÚ). V grafu č. 4.5 je znázorněna závislost četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na podílu rizikových odvětví (tabulka č. 4.5). Charkteristiky krajů pomocí rizikových odvětví Kraje jsou seřazeny podle podílu počtu pojištěnců (%) v rizikových odvětvích: F - Stavebnictví C - Dobývání nerostných surovin A - Zemědělství, lesní hospodářství I - Doprava, skladování a spoje E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody D - Zpracovatelský průmysl Vysočina má: nejvyšší podíl počtu pojištěnců (70,7 %) v rizikových odvětvích (ČR 53,6 %), nejvyšší podíl počtu pojištěnců (11,5 %) v odvětví A (ČR 3,8 %). Liberecký kraj má: nejvyšší podíl počtu pojištěnců (56,5 %) v odvětví D (ČR 33,4 %), nejnižší podíl počtu pojištěnců (3,1 %) v odvětví F (ČR 4,9 %), nejnišší podíl počtu pojištěnců (0,4 %) v odvětví E (ČR 1,9 %). Pardubický kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Plzeňský kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Královéhradecký kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Zlínský kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Jihočeský kraj má nejvyšší podíl počtu pojištěnců (3,4 %) v odvětví E (ČR 1,9 %). Olomoucký kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Středočeský kraj má velmi malý podíl počtu pojištěnců v odvětví C. Karlovarský kraj má nejvyšší podíl počtu pojištěnců (7,7 %) v odvětví C (ČR 1,4 %). Ústecký kraj má vyšší podíl počtu pojištěnců (5,4 %) v odvětví C (ČR 1,4 %). Moravskoslezský kraj má vyšší podíl počtu pojištěnců (6,7 %) v odvětví C (ČR 1,4 %). Jihomoravský kraj má nejvyšší podíl počtu pojištěnců (6,8 %) v odvětví F (ČR 4,9 %). Hl. m. Praha má: nejvyšší podíl počtu pojištěnců (19,4 %) v odvětví I (ČR 8,2 %), nejnižší podíl počtu pojištěnců v odvětvích C (0,1 %), A (0,4 %), D (10,4 %), nejnižší podíl počtu pojištěnců (36,2 %) v rizikových odvětvích (ČR 53,6 %). 26

Rozložení rizikových odvětví v krajích Stavebnictví (F) je v krajích zastoupeno rovnoměrně (3,1 6,8 %), jeho rizikovost tedy ovlivňuje všechny kraje zhruba stejně. Odvětví dobývání nerostných surovin (C) je v krajích zastoupeno velmi nerovnoměrně, jenom 4 kraje mají významný podíl počtu pojištěnců (Karlovarský, Ústecký, Liberecký a Moravskoslezský), u ostatních krajů je podíl zanedbatelný. Odvětví zemědělství, lesní hospodářství (A) ovlivňuje nerovnoměrně všechny kraje, nejméně Hl. m. Prahu. Odvětví doprava, skladování a spoje (I) je v krajích zastoupeno rovnoměrně (2,4 5,0 %), kromě kraje Hl. m. Praha (19,4 %), který má v porovnání s ostatními kraji v tomto odvětví nejvyšší podíl i počet pojištěnců. Odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E) ovlivňuje nerovnoměrně všechny kraje, nejméně Liberecký kraj (0,4 %). Zpracovatelský průmysl (D) je v krajích zastoupen rovnoměrně (36,0 56,5 %) kromě Hl. m. Prahy (10,4 %). Toto odvětví díky vysokému počtu pojištěnců významně ovlivňuje ukazatele pracovní úrazovosti v každém kraji i v ČR. Graf č. 4.5 Závislost četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na podílu rizikových odvětví v krajích v roce 2005 odvětví F, C, A, I, E, D četnost PÚ s PN na 10 000 pojištěnců % pojištěnců v odvětvích F, C, A, I, E, D 80 70 60 50 40 30 20 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Vysočina Liberecký Pardubický Plzeňský Královéhrad. Zlínský Jihočeský Olomoucký kraj Středočeský Karlovarský Ústecký Moravskosl. Jihomoravský Hl. m. Praha 27

5 ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2005 Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2005, byla data o pracovních úrazech pořízených inspektoráty bezpečnosti práce a uložených v bázi dat SÚIP. Soubor dat z u 2005 obsahoval data připravená ze 67 264 1 záznamů o úrazu o pracovních úrazech s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP 2. Klasifikace zdrojů úrazů byla provedena z důvodů zachování časových řad podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu obsaženého v příloze III., nyní již neplatné vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. 5.1 Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny v roce 2005 Graf č. 5.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny ve skupinách zdrojů úrazu v roce 2005 Lidé, zvířata, živly 3,4% Nářadí, nástroje 9,5% Průmyslové škodliviny 3,9% Dopravní prostředky 4,5% jiné zdroje 2,5% Zdvihadla a dopravníky 0,8% Stroje 8,3% Pracovní, doprav. prostory 28,4% Materiál, břemena, předměty 38,6% Z grafu č. 5.1 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazu: Skupina V. Materiál, břemena, předměty 38,6 % Skupina IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob 28,4 % Skupina VI. Nářadí, náčiní, nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje 9,5 % Skupina III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) 8,3 % Viz tabulka č. 5.1.1. 1 Podle stavu evidence k 3.5.2006. 2 Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. 28

5.2 Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2005 V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů. Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena převážně oblastními inspektoráty práce podle klasifikačního schéma obsaženého v příloze č. III. k bývalé vyhlášce ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. a zaznamenána v informačním systému SÚIP. Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 169 případů, vč. těch případů, které nepodléhají statistickému zjišťování. Smrtelné pracovní úrazy podléhající dozoru systému ČBÚ (7 případů) zahrnuty nejsou. Graf č. 5.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů ve skupinách zdrojů úrazů v roce 2005 Průmyslové škodliviny 5,3% Elektřina 3,0% Lidé, zvířata, živly 3,6% Kotle 0,0% jiné zdroje 2,4% Materiál, břemena, předměty 17,2% Dopravní prostředky 42,6% Pracovní, doprav. prostory 18,3% Stroje 3,6% Zdvihadla a dopravníky 4,1% Z grafu č. 5.2 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů smrtelných úrazů: Sk. I. Dopravní prostředky 42,6 % Sk. IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory 18,3 % Sk. V. Materiál, břemena, předměty 17,2 % Sk.VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň, výbušiny 5,3 % Viz tabulka č. 5.2.1. 29

5.3 Nejčastější podskupiny zdrojů pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny Nejčastějšími podskupinami zdrojů úrazů z celkového počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu jsou: Ve skupině I. Dopravní prostředky: Motorové silniční dopravní prostředky:... 2,4 % Nemotorové vnitropodnikové dopravní prostředky: 1,1 % Ve skupině III. Stroje: Stroje (hnací, pomocné, obráběcí) nespecifikováno. 0,9 % Okružní, rámové aj. pily na dřevo:..0,9 % Zvláštní stroje potravinářského, tukového a tabákového průmyslu:... 1,1 % Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob: Vnitropodniková pracoviště:.. 11,4 % Silnice, cesty ap., vč. dopravních a pracovních prostorů kolejových drah (pracovní komunikační prostory) veřejného charakteru pády osob na rovině:.7,9 % Schody, žebříky, výstupy pády osob na nich a z nich:...6,9 % Ostatní zvýšená pracoviště pády osob z výše:..1,4 % Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty: Břemena (materiál, předměty přemisťované/manipulované), úrazy břemeny...16,7 % Materiál, předměty působení ostrými hranami:...... 9,8 % Ostatní materiál, předměty, výrobky:... 6,5 % Drobné úlomky z materiálů nebo z nástrojů odlétnuvší:...2,3 % Materiál břemena předměty nespecifikováno:...1,9 % Ve skupině VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení: Nástroje ruční (řezné, sekací, krájecí, dlabací a probíjecí):..5,8 % Pomocné ruční nářadí (náčiní), bicí, utahovací, přidržovací:...2,1 % Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny Horké látky tekuté a plynné:..1,5 % Horké látky pevné, horké předměty, zařízení apod.:...1,0 % Ve skupině X. Lidé, zvířata a přírodní živly: Zvířata:.. 2,3 % Úmyslné i neúmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou:.1,1 % Ve skupině XI. Jiné zdroje: Jiné zdroje, které nelze zařadit... 1,4 % Ostatní zdroje úrazů jsou zastoupeny méně než 0,9 %. 30

5.4 Nejčastější podskupiny zdrojů smrtelných pracovních úrazů Ve skupině I. Dopravní prostředky: Motorové silniční dopravní prostředky: 37,3 % Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob: Ostatní zvýšená pracoviště pády osob z výše:.. 14,8 % Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty: Zemina, hornina, kámen kusový a sypký materiál pád předmětů:. 5,9 % Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny: Látky jedovaté - pevné, tekuté, jedovaté a nedýchatelné plyny:.. 4,1 % Ve skupině II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky Jeřáby a jiná zdvihadla pro různosměrnou dopravu... 1,8 % (Viz tabulka č. 5.4) 31

6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST MLADISTVÝCH V posledním desetiletém období klesal absolutní počet pracovních úrazů mladistvých zaměstnanců (do 18 let), zejména díky výraznému poklesu počtu těchto zaměstnanců (tabulka č. 6). V roce 2005 bylo evidováno pouze 7 059 nemocensky pojištěných mladistvých. Od u 1995 se tento počet z hodnoty 43 064 snížil více než šestinásobně. Významný je pokles četnosti pracovních úrazů na 100 mladistvých. Četnost úrazů klesla již v roce 2002 pod celorepublikový průměr a v roce 2005 činila 1,39 pracovních úrazů na 100 mladistvých. Ještě v roce 1994 měla četnost pracovních úrazů mladistvých hodnotu 6,61, přičemž celorepublikový průměr činil 2,19. Smrtelné pracovní úrazy mladistvých zaměstnanců jsou výjimečné, poslední případ byl zaznamenán v roce 1998. 2 500 Graf č. 6 Pracovní úrazy s pracovní neschopností mladistvých 2 000 počet 1 500 1 000 500 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 32

7 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE VELIKOSTI PODNIKU V roce 2005 pracovalo v malých podnicích s 1 až 25 zaměstnanci 1,1 mil. zaměstnanců, ve středních podnicích s 26 až 249 zaměstnanci celkově 1,4 mil. zaměstnanců a ve velkých podnicích s 250 a více zaměstnanci bylo zaměstnáno téměř 1,7 mil. zaměstnanců. Průměrný počet zaměstnanců v malém podniku činil cca 5 zaměstnanců, ve středním 60, ve velkém podniku 820 zaměstnanců. Graf č. 7.1 (tab. 7.1) znázorňuje vývoj vykazované pracovní úrazovosti v závislosti na velikosti podniku. Uvedené údaje nepotvrzují obecně přijímaný předpoklad, že riziko práce je v malých podnicích vyšší než ve středních a velkých podnicích. Pokud by se četnost u malých podniků měla pohybovat v očekávaných hodnotách, potom by měla překročit hodnoty u velkých a středních podniků (2,5). U OSVČ je zřejmé, že jsou pracovní úrazy registrovány ve výjimečných případech. Není dána povinnost vyhotovit záznam o úrazu, navíc OSVČ nepodléhají režimu odškodňování pracovních úrazů podle zákoníku práce. Graf č. 7.1 Četnost pracovních úrazů podle velikosti podniku, ČR 3,0 četnost na 100 zam. 2,5 2,0 1,5 1,0 26-249 zam. 250 a více zam. ČR 1-25 zam. OSVČ 0,5 0,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 y Vysvětlení nízké hodnoty četnosti vykazovaných pracovních úrazů v malých podnicích je možno najít pomocí mimopracovních úrazů. Pokud by platilo, že v malých podnicích je v průměru nižší úroveň bezpečnosti práce, potom by souhrnná četnost pracovních a mimopracovních úrazů měla být u této kategorie vyšší a výrazně přesahovat hodnotu 5,5 případů úrazů na 100 zaměstnanců (graf č. 7.2). Tento předpoklad se v grafu neprojevil. Ukázalo se však, že souhrnná frekvence úrazů (pracovních a mimopracovních) je u všech kategorií zhruba stejná, nezávisle na tom, o jak velký podnik se jedná. S výjimkou OSVČ, vykazují všechny kategorie podniků podobnou výši souhrnné četnosti úrazů. 33

Graf č. 7.2 Četnost součtu pracovních a mimopracovních úrazů podle velikosti podniku, ČR 7,0 četnost na 100 zam. 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 250 zam. a více 26-249 zam. ČR 1-25 zam. OSVČ 1,0 0,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 y Lze usuzovat, že v malých podnicích nejsou některé pracovních úrazy klasifikovány jako pracovní a nejsou tudíž takto vykazovány ani ve statistických výkazech. Nicméně vzniklý úraz je ošetřujícím lékařem označen jako úraz a vzniklá pracovní neschopnost je zahrnuta mezi ostatní (mimopracovní) úrazy. Důvody pro tuto praxi podle zkušeností spočívají v obavách před náročností registrace pracovního úrazu a z navazujících problémů. Nejčastěji se jedná o obavy z finančních a časových ztrát spojených s projednáváním pracovního úrazu, u zaměstnavatelů se navíc jedná o obavy z možných problémů ze strany orgánů inspekce práce, a u zaměstnanců o obavy ze ztráty zaměstnání. Svoji úlohu hraje i neznalost problematiky, její podceňování, vědomé i nevědomé přehlížení úrazů z různých subjektivních příčin. Počet zaměstnanců v podniku není natolik významným faktorem výskytu pracovních úrazů jak by se dalo očekávat. Rozhodujícími faktory proto zůstávají odvětví, ve kterém podnik působí, vykonávané činnosti (profese) a podnikem přijatá kultura práce. Nicméně přístup orgánů státní správy a odborných institucí k malým, středním a velkým podnikům se bude při preventivní nebo kontrolní činnosti vždy lišit, a to právě s ohledem na jejich velikost. 34

8 PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ Příčiny pracovních úrazů (kromě smrtelných) Nejčastější příčinou pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2005 bylo Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko (tab. 8.1). Tato příčina je uváděna u 58 % případů. Na druhém byly označeny Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce (32 %). Jako třetí nejčastější příčinou pracovních úrazů bylo označeno Ohrožení zvířaty a přírodními živly (2,4 %). Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednáni druhých osob) 1,9 %, dále Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště) 1,7 % a Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru 1,5 %. Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů podílejí méně než 0,2 %. U 2,3 % pracovních úrazů nebyla příčina zjištěna. Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl pracovní úraz (tab. 8.2 a 8.3). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování za 2004, lze však předpokládat, že se zjištěné údaje v posledních po sobě jdoucích letech výrazně neliší. Významnější změny se mohou očekávat až v delším časovém rozmezí. Nejčastější nežádoucí událostí byla zjištěna Neovladatelnost - ztráta kontroly částečná nebo úplná: strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat (47 %), přičemž se nejčastěji jednalo o ztrátu kontroly nad manipulovanými předměty (22 %) nebo nad ručním nářadím popř. jím opracovávaným materiálem (12 %). Z podrobného členění nežádoucích událostí vyplývá, že dalšími velmi častými nežádoucími událostmi jsou uklouznutí nebo klopýtnutí (12 %), špatné došlápnutí bez pádu (9 %), nekoordinovaný pohyb zraněného při pohybu těla bez fyzického zatížení (8 %). Součet těchto nejčastějších podskupin nežádoucích událostí, při kterých byl úraz způsoben různými typy ztráty kontroly, uklouznutím, nekoordinovaným pohybem nebo špatným došlápnutím činí 76 % případů z celku. U zbylých nežádoucích událostí (24 %), lze konkrétněji určit jaká ustanovení bezpečnostních předpisů byla pravděpodobně porušena a jaká konkrétní organizační, technická nebo výchovná opatření by měl zaměstnavatel přijímat, popřípadě na co by se měly zaměřit kontroly bezpečnosti práce, aby bylo riziko odstraněno nebo minimalizováno u jeho zdroje. Jsou to úrazy vzniklé vlivem bezprostředních příčin, např. elektrickým proudem, požáry, technickými závadami, únikem látek, nepoužíváním OOP, pádem z výšek, zdviháním břemen, apod. U první skupiny pracovních úrazů, které tvoří převážnou většinu, je nutno hledat příčiny spíše v úrovni pracovního prostředí, pracovních podmínek, uspořádání pracovišť, v úrovni pracovní pohody nebo stresu, v organizaci práce a celkové úrovni řízení bezpečnosti práce v podniku. Prevenci úrazů je třeba zaměřit na systémové změny, které postihnou i 35

nejčastěji uváděné příčiny ( Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko a Nedostatky osobních předpokladů ), které se podílí na vzniku pracovních úrazů v 90 % případů. Příčiny smrtelných pracovních úrazů Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, které zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP. Příčiny smrtelných pracovních úrazů způsobených dopravními nehodami šetří policie. Porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů Z celkového počtu 164 smrtelných pracovních úrazů, je nejčastěji porušován: zákon č. 65/1965 Sb. (zákoník práce) v 98 případech, tj. 60 %, zákon č. 361/2000 Sb. v 47 případech, tj. 29 %, NV č. 362/2005 Sb. ve 3 případech, tj. 2 %, NV č. 378/2001 Sb. v 5 případech, tj. 3 %, vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb. v 21 případech, tj. 13 % a vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. a 26/1989 Sb. ve 4 případech, tj. 2,5 %. Porušení zák. č. 65/1965 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnance 81 případů Nejčastěji se jedná o 135, odst. 4) zaměstnanec je povinen písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy 30 případů písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy 32 případů písm. e) nepožívat alkoholické nápoje 11 případů dbát o svou vlastní bezpečnost 19 případů Porušení zák. č. 65/1965 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnavatele 34 případů Nejčastěji se jedná o 133, odst. 1) zaměstnavatel je povinen písm. a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. 1 případ písm. e) zajistit zaměstnancům školení o předpisech BOZP 6 případů písm. f) zajistit zaměstnancům informace a pokyny o BOZP 7 případů dále: 132 Základní ustanovení, odst. 2, 3 2 případy 132a Prevence rizik, odst. 1, 3, 4 16 případů 134 Pracoviště a pracovní prostředí 8 případů 134e Organizace práce a pracovní postupy, odst. 1, písm. b), c) 8 případů 134a Výrobní a pracovní prostředky a zařízení 2 případy Porušení zák. č. 65/1965 Sb. (zákoník práce) ze strany jiné osoby Nejčastěji se jedná o 132, 132a, 134, 135 a 137. 14 případů 36