SEZNAM PŘÍLOH KOMPLETNÍHO ELABORÁTU:

SEZNAM PŘÍLOH KOMPLETNÍHO ELABORÁTU: I. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU LIPTAŇ I.1. Textová část I.2. Grafická část I.2.a) Výkres základního členění území 1:5 000 I.2.b) Hlavní výkres - urbanistická koncepce a doprava 1:5 000 I.2.c) Koncepce technické infrastruktury 1:5 000 I.2.d) Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1:5 000 II. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU LIPTAŇ II.1. Textová část II.2. Grafická část II.2.a) Koordinační výkres 1:5 000 II.2.b) Výkres širších vztahů 1:50 000 II.2.c) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1:5 000

II. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU LIPTAŇ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LIPTAŇ OBSAHUJE: II.1. Textová část odůvodnění územního plánu str. a) Důvody pro pořízení územního plánu, postup při pořízení územního plánu, podklady, které byly při zpracování použity...1 a)1. Důvody pro pořízení územního plánu, postup při pořízení územního plánu...1 a)2. Použité podklady...2 b) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území...4 c) Vyhodnocení splnění požadavků zadání a vyhodnocení splnění pokynů pro úpravu návrhu ÚP po společném jednání...5 d) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje...9 e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa...9 e)1. Kvalita zemědělské půdy...10 e)2. Zábor zemědělské půdy...11 e)3. Posouzení záboru zemědělských a lesních pozemků...11 Tab. Předpokládané odnětí půdy...13 f) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení...14 f)1. Vymezení zastavěného území...14 f)2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot...14 Sociodemografické a hospodářské podmínky rozvoje obce...14 Ochrana a rozvoj hodnot v území...22 f)3. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch a systému sídelní zeleně...27 f)4. Veřejná infrastruktura...30 Doprava...30 Vodní hospodářství...33 Energetika...35 Spoje...36 Nakládání s odpady...37 Občanské vybavení...37 Veřejná prostranství...38 f)5. Koncepce uspořádání krajiny, ÚSES...38 Koncepce uspořádání krajiny...38 Vodní toky a plochy...40 Územní systém ekologické stability...41 f)6. Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití...45 f)7. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití...46 f)8. Veřejně prospěšné stavby...47 f)9. Limity a omezení ve využití území, zásahy do limitů vyplývající z řešení územního plánu...48 g) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch...50 h) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí...51 i) Výsledek přezkoumání územního plánu...51 i)1. Vyhodnocení souladu územního plánu s politikou územního rozvoje a s územně

plánovací dokumentací vydanou krajem...51 i)2. Vyhodnocení souladu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území...56 i)3. Vyhodnocení souladu územního plánu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů...57 i)4. Vyhodnocení souladu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů...58 j) Stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 stavebního zákona...71 k) Sdělení, jak bylo stanovisko podle 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno...72 l) Rozhodnutí o námitkách...72 m) Vyhodnocení připomínek...72 n) Uložení dokumentace...73 II.2. Grafická část odůvodnění územního plánu...74 II.2.a) Koordinační výkres 1:5 000 II.2.b) Výkres širších vztahů 1:50 000 II.2.c) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1:5 000

a) DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, PODKLADY, KTERÉ BYLY PŘI ZPRACOVÁNÍ POUŽITY a)1. DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Pro obec Liptaň byl zpracován územní plán obce, který byl schválen usnesením Zastupitelstva obce dne 24.8.2000. Zpracovatelem ÚP bylo Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., Ing. arch. Magdalena Zemanová. Změna č.1 územního plánu byla vydána opatřením obecné povahy dne 15.12.2011. Zpracovatelem změny byla Ing. arch. Magdalena Zemanová, Atelier Archplan Ostrava s.r.o. V průběhu let se vyskytly nové požadavky na využití území obce a navíc od 1.1.2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který má jiné požadavky na obsah a formu územně plánovací dokumentace. Z těchto důvodů zastupitelstvo obce rozhodlo o zahájení prací na novém územním plánu. Územní plán obce Liptaň pozbyl platnosti k 31.12.2015. Návrh zadání Územního plánu Liptaň byl zpracován na základě rozhodnutí o pořízení územního plánu, které bylo schváleno Usnesením zastupitelstva obce Liptaň č. 6/3/2015, konaného dne 1.4.2015. Řešeným územím je k.ú. Liptaň, k.ú. Horní Povelice a k.ú. Bučávka. Návrh zadání zpracoval v říjnu 2015 pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem, určeným na základě Usnesení zastupitelstva obce č. 6/4/2015. Návrh zadání byl zpracován v souladu s ustanovením 47 stavebního zákona a přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb.,o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Návrh zadání byl projednán v souladu s ustanovením 47 stavebního zákona. Pořizovatel zaslal návrh zadání ÚP včetně oznámení o doručení návrhu zadání dotčeným orgánům, sousedním obcím, krajskému úřadu a obci Liptaň, pro kterou se územní plán zpracovává opatřením č.j. Mukrn/201540234/RR/VE/Pi ze dne 14.10.2015. Pořizovatel doručil návrh zadání veřejnou vyhláškou (Mukrn/201540228/RR/VE/Pi ze dne 14.10.2015). VV o doručení návrhu zadání byla zveřejněna na úřední desce MěÚ Krnov od 15.10.2015 a na úřední desce OÚ Liptaň od 20.10.2015). Na základě výsledků projednávání- uplatněných vyjádření, podnětů a připomínek upravil pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh zadání a předložil jej zastupitelstvu obce ke schválení. Zadání Územního plánu Liptaň byl schváleno Zastupitelstvem obce Liptaň dne 8.12.2015. Pořizovatel v souladu s ustanovením 162 odst. 5 a 6 stavebního zákona zaslal návrh na vložení dat o schválení zadání územního plánu do evidence územně plánovací činnosti dne 14.12.2015 pod č.j. Mukrn/201547870/RR/VE/Pi krajskému úřadu. Současně opatřením zn:rr1276/2016 0142 ze dne 11.1.2016 předal schválené zadání územního plánu projektantovi. Návrh územního plánu pro společné jednání předala obec pořizovateli dne 1.11.2016. Pořizovatel v souladu s ustanovením 50 odst. 3 stavebního zákona doručil návrh ÚP veřejnou vyhláškou č.j:krnoov-57762/2016 piev ze dne 1.11.2016. Veřejná vyhláška o doručení návrhu 1

ÚP byla vyvěšena na úřední desce jak pořizovatele tj. Městského úřadu Krnov ( od. 1.11.2016) tak na úřední desce OÚ Liptaň (od 1.11.2016). Současně s vyvěšením veřejné vyhlášky o doručení byla zveřejněna i dokumentace návrhu ÚP na webech jak města Krnova ( od 3.11.2016) tak i obce Liptaně (od 3.11.2016). Pořizovatel v souladu s ustanovením 50 odst. 2 stavebního zákona oznámil jednotlivě dotčeným orgánům, sousedním obcím, krajskému úřadu a obci Liptaň termín konání společného jednání o návrhu ÚP (21.11.2016), a to opatřením č.j.:krnoov-57792/2016 piev ze dne 1.11.2016. Ze společného jednání pořídil pořizovatel záznam. Před uplynutím termínu k podání stanovisek dotčených orgánu, zaslal pořizovatel dotčeným orgánům, od nichž dosud neobdržel stanovisko, výzvu (KRNOOV- 68422/2016 piev ze dne 15.12.2016) ke splnění této povinnosti, s upozorněním, že pokud nebude stanovisko vydáno v daném termínu, bude mít pořizovatel zato, že dotčený orgán s předkládaným návrhem souhlasí. Po uplynutí lhůty k podání stanovisek DO, sousedních obcí a krajského úřadu předal pořizovatel opatřením č.j.:krnoov-70182/2016 piev dne 23.12.2016 stanoviska a vyjádření uplatněná k návrhu ÚP ve smyslu ustanovení 50 odst. 2 a 3 stavebního zákona Krajskému úřadu k vydání stanoviska ve smyslu ustanovení 50 odst. 7 stavebního zákona. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotili výsledky společného jednání o návrhu a na základě tohoto vyhodnocení zpracoval pořizovatel pokyny pro úpravu návrhu ÚP Liptaň po společném jednání. Tyto pokyny předal pořizovatel opatřením č.j.:krnoov-3242/2017 piev ze dne 16.1.2017 projektantovi. a)2. POUŽITÉ PODKLADY Pro zhotovení územního plánu byly použity následující podklady (další jsou jmenovány přímo v příslušných kapitolách textu): - Zadání územního plánu, schválené Zastupitelstvem obce Liptaň dne 8.12.2015 - Politika územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č.1 schválená Vládou České republiky dne 15.4.2015 - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22.12.2010 usnesením č. 16/1426 - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje - vyhodnocení rozvojového dokumentu (UDI Morava s.r.o., Dopravní projektování s.r.o., 7/2008, schválena usnesením zastupitelstva MS kraje č.24/2096 ze dne 26.6.2008) - Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje (Dopravní projektování s.r.o., Ostrava, 3/2006, schválena usnesením zastupitelstva MS kraje č.17/1486 ze dne 26.4.2007) - Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje (vydán nařízením MS kraje č.1/2004 ze dne 20.5.2004) včetně Aktualizace programu snižování emisí Moravskoslezského kraje (2010) - Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (nařízení č.1/2009 MS kraje, kterým se program vydává, nabylo účinnosti dne 30.4.2009) včetně Aktualizace 2012 - Územní energetická koncepce (Tebodin Czech republic, s.r.o., 11/2003, vzato na vědomí radou kraje dne 20.5.2004) včetně Vyhodnocení naplňování Územní energetické koncepce 2013 - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období 2016-2026 (schválen usnesením zastupitelstva MS kraje č.18/1834 ze dne 25.2.2016, závazná část vydána Obecně 2

závaznou vyhláškou MS kraje č.2/2004, která byla změněna Obecně závaznou vyhláškou MS kraje č.1/2016) - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny (schválena usnesením zastupitelstva MS kraje č.5/298/1 ze dne 23.6.2005) - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, včetně aktualizací č.1 až č.9 (schválen usnesením zastupitelstva MS kraje v září 2004) - Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2020 (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., aktualizace 2012) - Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2020 (Agentura pro regionální rozvoj a.s., 5/2014) - Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje (Agentura pro regionální rozvoj a.s., 2012) - Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o., 11/2005) - Plán dopravní obslužnosti území Moravskoslezského kraje (11/2011) - Bílá kniha - investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje, aktualizace 11/2015 (Správa silnic MS kraje, p.o.) - Plán oblasti povodí Odry 2010-2015 (Poyry Environment a.s., schválen Zastupitelstvem MS kraje dne 14.10.2009, závazná část vydána nařízením MSK č.1/2010 ze dne 2.6.2010) - Akční hlukový plán aglomerace Ostrava - aktualizace 2015 (Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, 4/2015) - Územní studie Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o., 5/2013) - Aktualizace střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2015-2020 - Socioekonomický atlas Moravskoslezského kraje (Ing. L.Hruška-Tvrdý Ph.D. a kolektiv, 2012) - Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje (IRI, s.r.o., 2/2015) - Analýza socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů (RNDr. Milan Polednik, 6/2013) - Digitální katastrální mapa - Ortofotomapa řešeného území - Digitální topologicko vektorová data ZABAGED - Informace Obecního úřadu, včetně údajů o vydaných dosud nerealizovaných územních rozhodnutích, o podnikatelských aktivitách v obci, o památkách místního významu, o dopravní infrastruktuře - Záměry občanů (shromáždila obec) - Údaje o funkčním využití území a ploch, byly získány pochůzkou v terénu - Podklady o technické infrastruktuře - vodovodu, kanalizaci, vedení el. energie (poskytla obec, aktualizováno dle ÚAP) - Podklady o dopravní infrastruktuře (poskytla obec, aktualizováno dle ÚAP) - Turistické mapy - Katastrální mapa se zákresem intravilánu z r. 1966 - Výsledky celostátního sčítání dopravy 2010 (ŘSD ČR, 2011) - Údaje o ložiscích surovin, starých důlních dílech, svahových deformacích (z registrů MŽP ČR - Geofondu, aktualizováno dle ÚAP) 3

- Mapa radonového indexu (http://nts2.cgu.cz) - Územně analytické podklady pro správní obvod městského úřadu Krnov - Aktualizace č.3 (Městský úřad Krnov, Ing.arch. Jaroslav Haluza a kol., 12/2015) - bonitní půdně ekologické jednotky, investice do půdy (odvodnění), podklady o technické infrastruktuře, limity využití území - ochranná pásma a další omezení ve využití území - Územní plán obce Liptaň (schválen usnesením Zastupitelstva obce dne 24.8.2000, zpracovatel Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., Ing. arch. Magdalena Zemanová) včetně změny č.1 - Územní plány okolních obcí Bohušov, Dívčí Hrad, Jindřichov, Slezské Rudoltice, Třemešná, Vysoká - Strategický plán rozvoje Mikroregionu - Sdružení obcí Osoblažska pro období 2010-2020 (Agentura pro regionální rozvoj, 6/2010) - Silnice I/57 Krásné Loučky - Bartultovice, odstranění bodových závad (č. stavby: 131) (Dopravoprojekt Ostrava s.r.o., 3/2015) - Liptaň - ČOV a splašková kanalizace - DUR (RECProjekt s.r.o., 2/2012) b) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ Sídelní struktura širšího regionu, druh, intenzita vazeb a přirozená dělba funkcí sídel do značné míry předurčují rozvoj celého regionu i vlastního řešeného území. Obec Liptaň patří mezi menší obce SO ORP Krnov, spadající do specifického mikroregionu Osoblažska. Tvoří přirozený spádový obvod města Osoblahy, Města Albrechtice a Krnova. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, rekreační, částečně dopravní a omezeně i obslužná, výrobní. Obec tvoří 3 sídla a 3 katastrální území, s poměrně rozptýlenou zástavbou u části obce Bučávka a Horní Povelice. Územní rozvoj obce je determinován zejména polohou u hranic Osoblažského výběžku, přírodními podmínkami území a nepříznivými hospodářskými podmínkami regionu. Na stabilitě osídlení řešeného území se podepisuje i transformace osídlení po II. světové válce, v současnosti řada sociodemografických faktorů zejména vysoká míra nezaměstnanosti. Za omezující faktor je nutno považovat dlouhodobě a silně nevyvážené hospodářské podmínky, které se negativně promítají i do pilíře soudržnosti obyvatel území. Tab. Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Krnov a širší srovnání Název SO ORPúzemní jednotky Počet obcí Počet částí obce Počet katastrů Katastr. výměra v km 2 Počet obyvatel celkem měst obec km2 km2 obec z toho celkem na celkem na obec na celkem km2 Bruntál 31 4 56 52 1,68 630 20,3 37 522 1 210 60 Krnov 25 3 63 67 2,68 575 23,0 41 145 1 646 72 Ostrava 13 4 55 53 4,08 332 25,5 325 640 25 049 982 Rýmařov 11 2 33 33 3,00 332 30,2 15 906 1 446 48 průměr SO ORP Moravskoslezský 13,6 1,9 28,3 27,9 2,3 246,7 19,2 55348,9 6179,6 319,3 4

kraj ČR 30,5 2,9 73,0 63,3 2,5 382,3 15,4 45264,4 3841,2 146,1 Zdroj: Malý lexikon obcí 2015, ČSÚ, data pro rok 2014, vlastní výpočty Pro sídelní strukturu řešeného území, ale i spádového obvodu ORP Krnov je do značné míry determinující nízká hustota osídlení (cca 70 obyvatel/km2), značný počet katastrů (sídel) a výrazné ovlivnění osídlení přírodními podmínkami (klimatické podmínky, částečně i členitost reliéfu). Širší vazby dopravní a technické infrastruktury jsou popsány v kapitole f)4., vazby územního systému ekologické stability jsou popsány v kapitole f)5. Obec Liptaň je členem Mikroregionu - Sdružení obcí Osoblažska. Návrh územního plánu je v souladu se Strategickým plánem rozvoje Mikroregionu - Sdružení obcí Osoblažska pro období 2010-2020. V území jsou navrženy takové záměry, které přispějí k rozvoji obce a k naplnění prioritních cílů mikroregionu. c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ÚPRAVU NÁVRHU ÚP PO SPOLEČNÉM JEDNÁNÍ Vyhodnoceno je splnění zadání územního plánu schváleného Zastupitelstvem obce Liptaň dne 8.12.2015 v návrhu Územního plánu Liptaň určeném k projednání dle 50 stavebního zákona. ad A) Řešeným územím je celé správní území obce Liptaň. Sociodemografické analýzy byly vztaženy k roku 2030. V územním plánu byly navrženy plochy pro výstavbu cca 12 RD/bytů. To při odhadnuté potřebě nových bytů (11 bytů na nových plochách) znamená převis nabídky ploch pro bydlení ve výši cca 9%. Plochy pro výstavbu bytových domů nebyly navrženy. Bylo respektováno postavení obce ve struktuře osídlení i její funkce. Byly respektovány vazby Liptaně na blízká centra občanského vybavení. Širší vazby funkčního využití i návaznosti dopravní a technické infrastruktury a ÚSES byly navrženy s ohledem na okolní území a územní plány sousedních obcí. Územní plán Liptaň je v souladu s cíli územního plánování (viz kap. i)2.) i s principy udržitelného rozvoje území. Stávající charakter a struktura zástavby i její výšková hladina byly respektovány. Zastavitelné plochy byly navrženy v návaznosti na zastavěné území, ve stavebních prolukách byla umožněna opětovná výstavba. Přírodní památka Liptaňský bludný balvan byla respektována. Byly respektovány nemovité kulturní památky, historicky a architektonicky hodnotné stavby a památky místního významu a byly stanoveny podmínky pro jejich zachování a ochranu. Územní plán byl zpracován v souladu s platným programem zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Moravskoslezského kraje. ad A.1) Územní plán respektuje republikové priority územního plánování stanovené v Politice územního rozvoje ČR, ve znění aktualizace č.1. Vyhodnocení respektování priorit územního 5

plánování kraje, které upřesňují priority republikové, je uvedeno v kapitole i)1. Je respektován fakt, že území obce je v PÚR ČR i v ZÚR MSK součástí specifické oblasti SOB3 Jeseníky - Králický Sněžník. Vyhodnocení splnění požadavků na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území i splnění úkolů pro územní plánování, je uvedeno v kapitole i)1. Byl navržen koridor pro veřejně prospěšnou stavbu vyplývající ze ZÚR MSK - D61 - I/57 Bartultovice - Damašek, směrové úpravy, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy. Koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot byla stanovena v souladu se zásadami uvedenými v ZÚR MSK. Úkoly pro zpřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot byly splněny. Do území obce Liptaň nezasahují žádné prvky regionálního ÚSES. Koncepce uspořádání krajiny byla stanovena v souladu se zařazením území obce do krajinné oblasti Jindřichovsko-Krnovsko, typ krajiny zemědělská harmonická a lesní. Aktuální koncepční rozvojové materiály Moravskoslezského kraje byly respektovány. Směrová úprava silnice I/57 - veřejně prospěšná stavba vyplývající ze ZÚR MSK - D61 - byla navržena. Kolize s ochranným pásmem vodního zdroje bude řešena v podrobnějších dokumentacích a v posouzení vlivů stavby na životní prostředí. Nebyly navrženy plochy pro realizaci fotovoltaických elektráren. Všechny prvky ÚSES byly upřesněny dle mapového podkladu obce Liptaň s ohledem na okolní obce a navrženy v potřebných parametrech. Prvky ÚSES nejsou ve střetu s žádnými navrženými plochami nebo stavbami. Byla umožněna výstavba rodinných domů ve stavebních prolukách obytného území. Rozvoj bydlení nebyl navržen v centru obce kvůli těsnému sousedství výrobní plochy a úzké příjezdové komunikaci. Zastavitelná plocha bydlení byla navržena západně od centra obce podél stávajících komunikací mezi stávající zástavbou. Plochy občanského vybavení jsou územně stabilizované. Nebyly navrženy plochy pro rozvoj občanského vybavení, ale byly stanoveny podmínky pro umisťování občanského vybavení v plochách smíšených obytných. Nebyly navrženy plochy pro rozvoj rodinné rekreace. Sportovní areál fotbalového hřiště zůstal zachován, lyžařský svah s vlekem byl zrušen a nebyl proto zakreslen do územního plánu. Realizace maloplošného hřiště v Liptani byla umožněna v rámci navržené zastavitelné plochy veřejného prostranství - zeleně. Plochy výroby a skladování jsou územně stabilizované. Nebyly navrženy plochy pro rozvoj výroby. Byly stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití i podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu. ad A.2) Směrová úprava silnice I/57 - veřejně prospěšná stavba vyplývající ze ZÚR MSK - D61 - byla navržena. Drobné závady na silnicích III. třídy byly už odstraněny instalovaným dopravním značením. Navržena byla přeložka silnice III/45717 v místě křížení se silnicí I/57, která odstraní stávající dopravní závadu. Směrové úpravy silnic III. třídy nebyly navrženy. Směrové oblouky s malým poloměrem vhodně snižují rychlost projíždějících automobilů v zastavěném území. 6

Dopravní závada u křižovatek silnic III. třídy v Horních Povelicích už byla odstraněna realizovaným svislým a vodorovným dopravním značením. Stávající veřejná parkoviště v obci jsou dostatečná, nebyly navrženy nové plochy parkování. Byly navrženy chodníky podél silnic III. třídy v zastavěných územích všech sídel. Stávající cyklistické trasy byly respektovány, navržena byla cyklotrasa spojující Liptaň s Třemešnou. Lyžařský svah s vlekem byl zrušen, nebylo nutné navrhovat jeho pěší zpřístupnění. Bylo respektováno zásobování obce pitnou vodou ze skupinového vodovodu Osoblažsko. Vodní zdroj TR4 i jeho ochranná pásma byla respektována. Zastavitelné plochy leží v dosahu stávajících vodovodů, nebylo nutné navrhovat vodovody nové. Byla navržena tlaková splašková kanalizace v Liptani včetně ČOV. V Bučávce a Horních Povelicích i ve výrobních areálech bude likvidace odpadních vod řešena individuálně. Byly respektovány vodní toky, vodní plochy i vodní režim krajiny. Nebyly navrženy změny, které by negativně zasáhly do odtokových poměrů území nebo měly negativní vliv na kvalitu povrchových vod. Bylo respektováno stávající zásobování obce el. energií. Nové trafostanice nebyly navrženy, protože stávající trafostanice skýtají dostatek prostoru pro zvýšení výkonu. Plynofikace obce nebyla navržena. Výstavba plynovodu, ať už z Třemešné nebo z Polska, je vzhledem k současným cenám energií nereálná. Dálkový telekomunikační kabel byl respektován. Zásobování teplem zůstane individuální, preferovaným palivem je el. energie, propan-butan a ekologická obnovitelná paliva. Byla zachována stávající koncepce nakládání s odpady v obci. Nebyla navržena skládka pro domovní odpad. Stávající plochy veřejné zeleně byly respektovány, navržena byla nová plocha veřejného prostranství - zeleně v centru obce. Všechny prvky ÚSES byly upřesněny dle mapového podkladu obce Liptaň a s ohledem na okolní obce. Byly vyznačeny části prvků ÚSES v území obce, které vyžadují změnu druhu pozemků. Významné krajinné prvky byly respektovány stejně jako vzrostlá zeleň na nelesní půdě a krajinné hodnoty území. Zábory půdního fondu byly navrženy, vyhodnoceny a odůvodněny v souladu s platnými právními předpisy. Byly vyznačeny plochy, které byly navrženy už v předcházející územně plánovací dokumentaci. Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa byl navržen pouze u zastavitelné plochy pro směrové úpravy silnice I/57 vyplývající ze ZÚR MSK. Byl respektován vodní režim krajiny. Nebyly navrženy změny, které by negativně zasáhly do odtokových poměrů území nebo měly negativní vliv na kvalitu povrchových vod. Byla umožněna realizace protipovodňových a protierozních opatření. ad B) Nebyly vymezeny žádné plochy ani koridory územních rezerv. Koncepce územního plánu je taková, že není nutné dlouhodobě územně chránit žádné plochy ani koridory pro realizaci budoucích záměrů. ad C) Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření byly dohodnuty s obcí. Mezi veřejně 7

prospěšné stavby a opatření byly zařazeny stavby a opatření, které jsou takto označeny v ZÚR MSK a zasahují do obce Liptaň - D61 - I/57 Bartultovice - Damašek, směrové úpravy, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy. Možnost uplatnit předkupní právo je stanovena pro veřejné prostranství - zeleň v zastavitelné ploše Z2. Nebyly navrženy asanační zásahy, pro která lze uplatnit předkupní právo. ad D) Nebyly vymezeny žádné plochy ani koridory, ve kterých by bylo rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci. Charakter obce a koncepce územního plánu jsou takové, že není potřeba využít těchto nástrojů územního plánování. ad E) Varianty řešení nebyly zpracovány. ad F) Územní plán Liptaň byl zpracován v souladu se zák. č. 183/2006 Sb., vyhl.č.500/2006 Sb. a vyhl.č.501/2006 Sb., vše ve znění pozdějších předpisů. Obsah územního plánu a jeho členění se řídí přílohou č. 7 k vyhlášce č.500/2006 Sb. Územní plán byl zpracován v tomto členění: I. Územní plán Liptaň I.1. Textová část I.2. Grafická část I.2.a) Výkres základního členění území, 1:5 000 I.2.b) Hlavní výkres - urbanistická koncepce a doprava, 1:5 000 I.2.c) Koncepce technické infrastruktury, 1:5 000 I.2.d) Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, 1:5 000 II. Odůvodnění územního plánu Liptaň II.1. Textová část II.2. Grafická část II.2.a) Koordinační výkres, 1:5 000 II.2.b) Výkres širších vztahů, 1:50 000 II.2.c) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu, 1:5 000 Textová i grafická část územního plánu byla zhotovena digitálně. Do územního plánu byly zapracovány požadavky Ministerstva obrany. ad G) Posouzení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území nebylo Krajským úřadem požadováno, nebylo proto zpracováno. Vyhodnocení splnění pokynů pro úpravu návrhu ÚP po společném jednání: Pokyny pro úpravu návrhu Územního plánu Liptaň po společném jednání s dotčenými orgány, sousedními obcemi a krajským úřadem byly předány projektantovi opatřením č.j.: KRNOOV- 3242/2017 piev ze dne 16.1.2017. Pokyny byly splněnu následovně: 1. Byly provedeny písařské úpravy textové části návrhu i odůvodnění ÚP dle přílohy č.1 Pokynů. 2. Název výkresu I.2.c) Hlavní výkres - koncepce technické infrastruktury byl změněn na I.2.c) Koncepce technické infrastruktury. 3. V textové části návrhu územního plánu byl upraven text o stávající komunitní kompostárně a byly doplněny podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu ploch přírodních NP. 4. V textové části odůvodnění územního plánu byl upraven text o nakládání s odpady. 5. Byla navržena zastavitelná plocha veřejného prostranství - zeleně Z6. 8

6. V textové části odůvodnění územního plánu byly doplněny kapitoly a)1., c), i)4., m) o texty zpracované pořizovatelem. Byl změněn název kapitoly c). d) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE Cyklotrasa Liptaň - Třemešná přecházející z Liptaně na území obce Třemešná nemá návaznost v územním plánu této obce. Cyklotrasa umožní lepší spojení mezi těmito obcemi mimo silnici III. třídy. Přispěje také k větší bezpečnosti cyklistického provozu a zamezí zásadním konfliktům s motorovou dopravou. Přeložka silnice III/45717 u hranic s Třemešnou nemá návaznost v územním plánu této obce. Přeložka vyřeší dopravní závadu, která se vyskytuje v místě křížení silnice III/45717 se silnicí I/57, která leží těsně vedle křížení silnice I/57 se železniční tratí. Úprava křižovatky místní komunikace se silnicí I/57 u hranic s Třemešnou nemá návaznost v územním plánu této obce. Úprava vyřeší dopravní závadu, která se vyskytuje v místě příliš šikmého křížení místní komunikace se silnicí I/57. e) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa (dále jen vyhodnocení záborů půdy) je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 231/1999 Sb. a zákona č. 41/2015 Sb., vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, Metodického pokynu MŽP ČR (č.j. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu ze dne 1.10. 1996 s účinností od 1.1. 1997 a zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Přihlédnuto bylo i metodickému doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011. Vyhodnocení záboru půdy slouží orgánům ochrany zemědělského půdního fondu k posouzení předpokládaného záboru zemědělské půdy v jednotlivých lokalitách navržených k výstavbě. Vyhodnocení záborů půdy je dokumentováno v odůvodnění územního plánu následující textovou částí s tabulkovou přílohou a ve výkresu II.2.c). V celém řešeném území jsou zakresleny hranice bonitních půdně ekologických jednotek a odvodněné pozemky a v okolí zabíraných ploch i kódy BPEJ. Návrh je vyhodnocen podle hranic bonitně půdních ekologických jednotek platných od 1.1.1999 a jednotlivé BPEJ jsou zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy I. až V. 9

e)1. KVALITA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Bonitní půdně ekologické jednotky (BPEJ) jsou charakterizovány pětimístným číselným kódem. První číslice kódu vyjadřuje klimatický region - území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Druhá a třetí číslice kódu vyjadřuje hlavní půdní jednotku (HPJ) - účelové seskupení půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením. Čtvrtou číslicí kódu je vyjádřeno utváření povrchu zemědělského pozemku - sklonitost a expozice ke světovým stranám. Pátou číslicí kódu je vyjádřena skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy. Řešené území je podle kódu BPEJ zařazeno do klimatických regionů 6 (MT3) - mírně teplý (až teplý), vlhký a 7 (MT4) - mírně teplý, vlhký. Charakteristika hlavních půdních jednotek, které se vyskytují v řešeném území: 26 - Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry 27 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné 37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách 38 - Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností 40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici 46 - Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření 47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření 48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé 67 - Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné 10

Jednotlivé BPEJ jsou zařazeny podle kvality do tříd ochrany zemědělské půdy. Třída ochrany I. označuje nejkvalitnější půdy, třída ochrany V. nejméně kvalitní půdy. Z celkové výměry obce 2028 ha převažují na jejím území zemědělské pozemky, které tvoří cca 64% rozlohy obce - celkem 1289 ha, z toho orné půdy je 68% - 881 ha. Orná půda zabírá většinu nezastavěného území obce. Trvalé travní porosty představují asi 29% zemědělských pozemků - 372 ha. Nacházejí se především v návaznosti na zástavbu obce. Zahrady zabírají 36 ha - 3% rozlohy zemědělských pozemků. Lesní pozemky zabírají 592 ha - 29% rozlohy obce. V obci převažují méně kvalitní půdy IV. a V. třídy ochrany, výrazně méně se vyskytují půdy II. a III. třídy ochrany. Půdy třídy ochrany I. se v území nevyskytují. Část zemědělsky využívaných pozemků, zejména ve východní části obce, je odvodněna, hlavní odvodňovací zařízení jsou svedena do vodních toků. e)2. ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Celkový zábor půdy činí 8,57 ha, z toho zemědělské pozemky tvoří cca 73 % = 6,25 ha, z nich je 4,87 ha orné půdy, tj. cca 73 %. 2,49 ha zemědělských pozemků je odvodněno. Předpokládá se zábor 0,39 ha nezemědělské půdy a 1,93 ha lesních pozemků. Zábory půdy v rámci územního plánu jsou určeny pro plochy smíšené obytné SB, veřejná prostranství - zeleň PZ, dopravní infrastrukturu D a technickou infrastrukturu T. e)3. POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH A LESNÍCH POZEMKŮ Výměra navržených pozemků pro bydlení i navržený převis nabídky ploch vychází ze zpracovaného demografického rozboru a zohledňuje vývoj obce v posledních letech - viz kapitola f)2. Sociodemografické a hospodářské podmínky rozvoje obce. Pro plochu smíšenou obytnou Z1 je navržen zábor 1,80 ha zemědělské půdy. Tato lokalita má nejlepší podmínky pro rozvoj bydlení - dobrou dopravní dostupnost, přítomnost sítí technické infrastruktury, vhodný terén, vhodné urbanistické souvislosti. Pro plochy veřejných prostranství - zeleně je navržen zábor celkem 1,33 ha zemědělských pozemků. Plochy umožní rozvoj centrální části obce. Pro plochu dopravní infrastruktury Z3 je navržen zábor 4,47 ha, z toho 2,51 ha zemědělských pozemků a 1,93 ha lesních pozemků. Tato plocha je určena pro přeložku silnice I/57 převzatou ze Zásad územního rozvoje MS kraje. Zábor zemědělské půdy pro přeložku silnice je pouze orientační. Zastavitelná plocha pro přeložku je vymezena výrazně větší, než bude skutečná velikost silničního tělesa. Zábory půdy jsou proto vyhodnoceny na základě odborného odhadu pro pruh o jednotné šířce 25 m od osy přeložky a neřeší nutné výkopy a násypy silničního tělesa. Plocha záboru Z4 je určena pro úpravu křížení silnice I/57 s místní komunikací. Zastavitelné plochy Z3, Z5 a částečně i Z2 jsou převzaty z územního plánu obce Liptaň z roku 2000. Nově přidané jsou plochy Z1, Z4 a Z6. Plochy navržené pro územní rozvoj obce (zastavitelné plochy) navazují na zastavěné území nebo vyplňují proluky mezi stávající zástavbou (s výjimkou ploch dopravní infrastruktury). V zastavěném území zbývá pouze několik volných pozemků s omezenou výměrou, které nedokáží zabezpečit dostatek ploch pro předpokládaný rozvoj obce. Všechny plochy navazují na stávající nebo navržené komunikace. Navržené plochy nenarušují stávající síť místních ani účelových 11

komunikací. Výstavbou na navržených plochách se nezmění ráz krajiny ani její převládající obytná funkce. V nezastavěném území obce je umožněna realizace protierozních opatření. Záborem nedojde k narušení organizace obdělávání zemědělského půdního fondu. V celkovém součtu zabíraných zemědělských pozemků převažují půdy IV. a V. třídy ochrany. Půda II. třídy ochrany se zabírá pouze pro plochu Z5 určenou k výstavbě čistírny odpadních vod. Na výstavbu ČOV je vydáno stavební povolení. 12

Tab. Předpokládané odnětí půdy Číslo lokality Převládající způsob využití plochy Celková výměra půdy (ha) Nezeměd ělská půda (ha) Zábor PUPFL (ha) Celkový zábor ZPF (ha) Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda zahrady trvalé travní porosty ovocné sady Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) II. III. IV. V. Z1 SB - smíšený obytný 1,80 - - 1,80 1,62-0,18 - - - 1,80 - - ne Z2 PZ - veřejné prostranství - 0,95 0,36-0,59 - - 0,59 - - - 0,59 - - část zeleň Z3 D - dopravní infrastruktura 4,47 0,03 1,93 2,51 2,51 - - - - - - 2,51 2,40 ano Z4 D - dopravní infrastruktura 0,20 - - 0,20 - - 0,20 - - - 0,20-0,09 ne Z5 T - technická infrastruktura 0,41 - - 0,41-0,07 0,34-0,39 - - 0,02 - ano Z6 PZ - veřejné prostranství - zeleň 0,74 - - 0,74 0,74 - - - - - 0,74 - - ne celkem zábory půdy 8,57 0,39 1,93 6,25 4,87 0,07 1,31-0,39-3,33 2,53 2,49 - procentuální zastoupení pozemků 100,00% 4,55% 22,52% 72,93% - - - - - - - - - - - - - 100,00% 77,92% 1,12% 20,96% - 6,24% - 53,28% 40,48% 39,84% - Investi ce do půdy (ha) navrženo v předchozím ÚP 13

f) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ f)1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V územním plánu Liptaň je zastavěné území vymezeno dle platného zákona č.183/2006 o územním plánování a stavebním řádu. Do zastavěného území jsou na několika místech zahrnuty ve skutečnosti nezastavěné pozemky (zejména v Horních Povelicích), které ale leží uvnitř intravilánu z roku 1966 a proto dle Stavebního zákona patří do zastavěného území. Několik drobných pozemků, které jsou vedené v katastru nemovitostí jako zastavěné, jsou v územním plánu zahrnuty do ploch smíšených nezastavěného území NS, lesních NL nebo přírodních NP. Jedná se o zaniklé stavby, jejichž záznam v katastru nemovitostí nebyl uveden do souladu se skutečností. f)2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Koncepce rozvoje území obce vychází obecně z cílů územního plánování vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro: - příznivé životní prostředí - pro hospodářský rozvoj - pro soudržnost společenství obyvatel území, tak aby byly uspokojeny potřeby generace současné a nebyly ohroženy podmínky života budoucích generací SOCIODEMOGRAFICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ROZVOJE OBCE Obyvatelstvo a bydlení (široce pojaté sociodemografické podmínky) zaměstnanost (hospodářské podmínky území) vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, promítající se zejména do soudržnosti obyvatel území. Soudržnost obyvatel se přitom projevuje kvalitním fungováním občanské společnosti s minimalizací sociálních distorzí, jejich územních koncentrací. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (do značné míry odrážející i její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní a příměstská poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, vlastní či širší rekreační zázemí. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen bydlení - prodejnost nemovitostí pro bydlení v sídle, či dané lokalitě. Zhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro reálnou kvantifikaci budoucího vývoje řešeného území (zpřesnění územně plánovací koncepce rozvoje obce) během očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších cca 15 let). Hlavním cílem této kapitoly je sestrojení prognózy vývoje počtu obyvatel (a bydlení) v řešeném území. V rámci odůvodnění územního plánu je pak výchozím záměrem doplnění, prohloubení a aktualizace analýzy demografických podmínek řešeného území, včetně širších vazeb, která nejsou běžným obsahem územně analytických podkladů nebo nejsou zcela aktuální. Navazující prognóza vychází zejména z rozboru (poznání jeho fungování) funkčně propojeného systému obyvatelstvo - bydlení a zaměstnanosti. Prognóza slouží především jako podklad pro 14

návrh nových ploch pro bydlení (potřeby zastavitelných ploch), posouzení technické infrastruktury sídel, eventuální zhodnocení dopadů na sociální infrastrukturu a spoluvytváří základní rámec při posuzování dalších investic v řešeném území. U řešeného území se projevují na jeho demografickém vývoji především: - Odlehlá poloha obce, v podhorské krajině. - Již na konci 19. století docházelo v řešeném území k výraznému poklesu počtu obyvatel, zejména pod tlakem nepříznivých hospodářských podmínek, pokles pokračoval i po 1. světové válce. Důsledky druhé světové války pak znamenaly celkovou změnu populace a výrazný pokles počtu obyvatel, který pokračoval až do přelomu tisíciletí. - Ekonomicky nepříznivý vývoj regionu od poloviny 19. století, prohloubený problémy transformace zemědělské výroby po r. 1990 a vysokou nezaměstnaností v současnosti (mikroregion Osoblažska a i v širším regionu). - Omezená vybavenost obce plynoucí zejména z její malé velikosti. V současnosti dochází v řešeném území ke zmírnění tlaku na pokles počtu obyvatel, se značnými výkyvy změn v jednotlivých letech. Příčinou změn počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 je zejména saldo migrace. Vybrané údaje o dlouhodobém vývoji počtu obyvatel v řešeném území (od r. 1869 - prvního moderního sčítání) poskytuje následující tabulka. V poznámkách k tabulce jsou uvedeny i změny v definici počtu obyvatel a domů (z přísně formálního hlediska jsou data v delších časových řadách nesrovnatelná). Zajímavé je i srovnání celkového počtu domů a obyvatel, zalidněnost domů klesla z dlouhodobého hlediska pod 1/3 původních hodnot. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu a domů obyvatel v obci (zdroj: ČSÚ) Sčítání v roce Počet obyvatel [1] Počet domů [2] Obyvatel/dům 1869 2 611 385 6,78 1880 2 737 383 7,15 1890 2 447 387 6,32 1900 2 391 404 5,92 1910 2 101 420 5,00 1921 1 898 419 4,53 1930 1 781 421 4,23 1950 915 348 2,63 1961 869 205 4,24 1970 687 181 3,80 1980 564 154 3,66 1991 477 150 3,18 2001 445 246 1,81 2011 434 245 1,77 Poznámky: [1] 1869 - obyvatelstvo přítomné civilní 1880 až 1950 - obyvatelstvo přítomné 1961 až 1991 - obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu) 2001 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) 2011 obyvatelstvo podle obvyklého bydliště 15

[2] 1869 až 1950 - celkový počet domů 1961 až 1980 - počet domů trvale obydlených 1991, 2001, 2011 - celkový počet domů (bez rekreačních objektů) Tab. č. Vývoj počtu obyvatel v řešeném území od r. 2001 (zdroj: ČSÚ) Rok stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozená měna = narozenízemřelí Saldo migrace Změna celkem 2001 448 3 6 6 13-3 -7-10 2002 438 4 7 19 9-3 10 7 2003 445 4 6 6 6-2 0-2 2004 443 4 4 31 11 0 20 20 2005 463 3 2 24 16 1 8 9 2006 472 4 3 14 18 1-4 -3 2007 469 7 6 24 20 1 4 5 2008 474 4 10 18 5-6 13 7 2009 481 4 4 11 19 0-8 -8 2010 473 4 2 12 8 2 4 6 2011 475 2 5 18 15-3 3 0 2012 475 6 5 13 15 1-2 -1 2013 474 3 5 26 11-2 15 13 2014 487 2 4 10 21-2 -11-13 2015 474 Průměr 4 5 17 13-1 4 3 Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011 = -4 Podíl obyvatel v předproduktivním věku (dětí 0 14 let) byl v r. 2011 15,4%, tj. mírně vyšší než průměr MS kraje, který byl prakticky shodný s průměrem ČR. Podíl osob v poproduktivním věku (nad 65 a více) byl vysoký - 20,0 %, při srovnatelném průměru MS kraje 15,7 % a ČR 15,8%. 16

Věková struktura se ve srovnání s jinými obcemi vyvíjí podobně, počet dětí (67 v r. 2011) do roku 2015 velmi mírně poklesl na 65 a bude zřejmě dále klesat. Počet obyvatel na 65 let ve stejném období naopak vzrostl na 95. V úvahu je nezbytné brát i malý rozsah populace obce, předpovědi vývoje věkové struktury jsou proto výrazně ztížené, další stárnutí populace je však nejpravděpodobnějším dlouhodobým trendem. Tab. Počet obyvatel a věková struktura - srovnání s ČR (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 definitivní výsledky podle obvyklého bydliště, vlastní výpočty) Celkem Muži Ženy 0-14 let 15-64 let 65+let obyvatel Liptaň počet 434 210 224 67 279 87 % 100,0% 48,4% 51,6% 15,4% 64,3% 20,0% Moravskoslezský kraj počet 1 205 834 586 489 619 345 173 493 839 584 188 956 % 100,0% 48,6% 51,4% 14,4% 69,6% 15,7% ČR počet 10436560 5109766 5326794 1488928 7267169 1644836 % 100% 49,0% 51,0% 14,3% 69,6% 15,8% Pro období do r. 2030 je možno předpokládat v řešeném území další stagnaci až mírný pokles na úroveň cca 460-480 bydlících obyvatel. Uvažovaný vývoj je podmíněný zvýšením nabídky ploch pro bydlení a bytovou výstavbou, růstem atraktivity bydlení v řešeném území a především zlepšení nabídky pracovních míst, zejména v regionu, dále i zkvalitnění obslužné a přiměřeným rozvojem rekreačních funkcí v obci i v okolí řešeného území. Hospodářské podmínky Hospodářské podmínky území obcí, regionu jsou obvykle rozhodujícím faktorem pro další vývoj jednotlivých sídel obcí. To jednoznačně platí v řešeném území, přitom vazba na větší města v okolí (Město Albrechtice, Krnov) je ztížená dopravní dostupností. Možnosti rozvoje podnikání v řešeném území jsou dané zejména přírodními podmínkami, rozvoj rekreace je stále spíše omezený. V regionu chybí výraznější póly ekonomického rozvoje, problémem je i struktura pracovních sil (v minulosti vázaných především na zemědělství). Nízká mzdová úroveň okresu Bruntál (dlouhodobě mezi posledními 10 okresy ČR), dále prohlubuje sociálně ekonomické problémy (promítá se negativně do soudržnosti obyvatel území). Od ledna 2013 se přechází v ČR na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám (jejichž aktuální počet byl znám pouze v době sčítání). Nový ukazatel je z metodického hlediska vhodnější, s původním ukazatelem je však nesrovnatelný. V následující tabulce je podíl nezaměstnaných dopočten i pro sčítání v r. 2011. Tab. Ekonomická aktivita obyvatel a nezaměstnanost - srovnání s krajem a ČR (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 definitivní výsledky, vlastní výpočty) Obyvatel 15-64 let Ekonomicky aktivní celkem Ekonomicky aktivní - zaměstnaní Nezaměstnaní %podíl nezaměstnaných 17

Liptaň Počet 279 187 145 42 Podíl 100,0% 67,0% 52,0% 15,1% MS kraj Počet 839584 575689 504301 71 388 Podíl 100,0% 68,6% 60,1% 8,5% ČR Počet 7267169 5080573 4580714 499859 Podíl 100,0% 69,9% 63,0% 6,9% V samotném řešeném území vykazuje nezaměstnanost dlouhodobě velmi vysokou úroveň z hlediska ČR, kraje i regionu. Podle údajů ze začátku roku 2016 bylo v obci 35 nezaměstnaných, při podílu nezaměstnaných 11,1%. V obci nebylo žádné volné pracovní místo. Tab. Volná pracovní místa a nezaměstnanost - srovnání s krajem a ČR (zdroj: ČSÚ, MPSV, vlastní výpočty, leden 2016) Podíl Okres (kraj ) Dosažitelní uchazeči 15-64 let nezaměstnaných osob Volná místa Uchazečů/místo Bruntál 7 419 11,7% 532 13,9 Frýdek-Místek 8 201 5,7% 1 522 5,4 Karviná 19 085 11,1% 980 19,5 Nový Jičín 5 412 5,3% 2 287 2,4 Opava 8 581 7,2% 1 210 7,1 Ostrava-město 22 219 10,2% 3 846 5,8 Moravskoslezský kraj 70 917 8,7% 10 377 6,8 ČR 450 703 6,4% 107 788 4,2 Za prací vyjíždělo v r. 2011 celkem 59 osob (mimo obec). Dojížďka do obce byla malá - 16 osob. Saldo pohybu za prací je dlouhodobě záporné, tj. obvyklé pro menší obce. Celkový počet pracovních míst (včetně fyzických osob) v řešeném území je možné v současnosti odhadovat na cca 110 míst, (podle databáze MF ČR bylo v obci 68 zaměstnanců r. 2014). Tab. Struktura zaměstnanosti v řešeném území (zdroj: RIS, r. 2014) Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů 64 Svobodná povolání - počet subjektů 1 Ostatní právní formy - počet subjektů 9 Počet subjektů bez zaměstnanců 31 Počet subjektů s 1-9 zaměstnanci- mikropodniky 3 Počet subjektů s 10-49 zaměstnanci - malé podniky 2 Počet subjektů s 50-249 zaměstnanci - střední podniky 0 Počet subjektů s >249 zaměstnanci - velké podniky 0 Pro sledování vývoje nového ukazatele nezaměstnanosti je v současnosti k dispozici časová řada do úrovně okresů a to od roku 2005. Z této tabulky je patrné, že míra nezaměstnanosti okresu Bruntál v posledních letech relativně stoupla i přes absolutně příznivý vývoj v celé ČR. Tab. Relativní podíl nezaměstnaných osob, průměr ČR=100% (zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty) 18

2005 2008 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Průměr r. 2005-2015 Okres-rok Praha-východ 34% 32% 43% 44% 43% 44% 45% 42% 38% Praha-západ 29% 31% 45% 46% 49% 52% 58% 63% 42% Praha 42% 43% 50% 54% 57% 62% 68% 71% 52% Mladá Boleslav 48% 48% 65% 63% 61% 60% 59% 58% 56% Frýdek-Místek 136% 108% 96% 89% 90% 92% 94% 90% 106% Ostrava-město 174% 149% 125% 127% 133% 141% 148% 168% 148% Ústí nad Labem 146% 170% 143% 156% 163% 158% 165% 176% 159% Děčín 166% 191% 153% 153% 150% 141% 138% 144% 159% Bruntál 166% 168% 159% 170% 176% 169% 172% 181% 169% Karviná 198% 209% 150% 152% 153% 154% 161% 185% 177% Most 249% 229% 165% 170% 178% 175% 172% 190% 202% Celkem ČR 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% Variační koeficient 0,40 0,40 0,27 0,28 0,29 0,27 0,28 0,33 0,32 Vysoká až extrémní míra nezaměstnanosti v regionu pohybu za prací (Krnovsko, Osoblažsko) a do značné míry i v řešeném území je jednoznačným omezujícím faktorem dlouhodobého rozvoje obce. Okres Bruntál patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým okresům v rámci bývalého Severomoravského kraje, nadprůměrně při srovnání celé České republiky. V rámci tohoto okresu se jedná právě i o mikroregion Osoblažska (s nejvyšší mírou nezaměstnanosti). Celý okres Bruntál je zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu strukturálně postižené regiony. Podpora zaměstnanosti v řešeném území je tak prvořadým úkolem pro jeho další rozvoj. Bydlení V řešeném území bylo na začátku r. 2016 celkem cca 280 bytů a 21 individuálních rekreačních objektů, z celkového počtu bytů je cca 165 obydlených (zdroj RSO-ČSÚ, skutečnost ve smyslu definice obvykle obydlených bytů může být velmi mírně odlišná, viz údaje z roku 2011). Podle sčítání v r. 2011 bylo v obci celkem 280 bytů, z toho 117 neobydlených bytů a pouze 163 obvykle obydlených bytů (podle definitivních údajů sčítání). Podle sčítání v r. 1991 zde bylo 154 trvale obydlených bytů a 13 neobydlených bytů, objekty individuální rekreace byly zjištěn většinou jako rekreační chalupy (40 z celkového počtu 64 objektů pro individuální rekreaci). Předběžné výsledky sčítání z roku 2011 přinesly pouze údaje o trvale obydlených bytech, kde je hlášena minimálně 1 trvale bydlící osoba. Počet těchto trvale obydlených bytů nezahrnuje všechny (obvykle) obydlené byty. Zpřesnění přinesly pak definitivní výsledky sčítání, které i s ohledem na metodiku Evropské unie přechází k evidenci obvykle obydlených bytů (hlavního = prvního bydlení). Počet obvykle obydlených bytů (první bydlení) a počet jednotek druhého bydlení pro rok 2016 byl odhadnut na základě nové bytové výstavby, odhadu odpadu bytů, ale i evidence RSO (registru sčítacích obvodů, ČSÚ). Je možné předpokládat, že i velká část bytů ve vykazovaných v neobydlených bytech slouží k široce definovanému druhému bydlení. Celkově je v řešeném území cca 180 jednotek druhého bydlení (obyvatelných neobydlených bytů a objektů individuální rekreace, bez započtení zahradních chatek). Podíl jednotek druhého bydlení je zde vysoký, do značné míry odráží rekreační potenciál území, zčásti je produktem nižšího zájmu o trvalé bydlení v obci (o čemž svědčí i nízká úroveň cen 19