Zapojení veřejnosti Blažena Hušková Labyrinth Pro, s.r.o. blahuska@seznam.cz
Úvodem Trvale udržitelný svět se nestane skutečností, dokud jej neuvidíme ve svých představách. Mají-li tyto představy/vize být úplné a přesvědčivé, musí k nim svým dílem přispět mnoho lidí (Donella Meadows) Ano, mezi těmito absurdními představami a praxí stojí jen průhledná přepážka jakéhosi navyklého předpokladu, že to nejde. (Ludvík Vaculík) Nezáleží na velikosti obce, ale na velikosti cíle a fantazie nás všech (žákyně Coufalová, Frýdlant)
Komunita uskupení lidí, kteří žijí ve vzájemné blízkosti a spojují je společné zájmy a vzájemná pomoc jakékoliv vnímání společného dobra, které může být vytvořeno mezi občany něco, čeho se dá dosáhnout úsilím občanů lidé žijící v geograficky definované oblasti, mezi nimi existují sociální vazby, jsou citově vázáni k sobě navzájem a k místu, kde žijí pocit sounáležitosti, zájem o sebe navzájem, zájem o celou skupinu a společná víra, že potřeby členů komunity budou naplněny skrze jejich pospolitost organizování sociálních činností takovým způsobem, jenž denně zajišťuje lidem přístup k aktivitám, které jsou nezbytné pro jejich každodenní život, v místě, kde žijí prostor společného života, otevřený pro setkání a vztahy
Vyvážená (zdravá, udržitelná) komunita je různorodou jednotou má společný základ sdílených hodnot vzájemná péče, důvěra, týmová práce rozvinutá efektivní vnitřní komunikace usnadňuje lidem účast na věcech veřejných vytváří si vlastníidentitu, záměry vytváří si vnitřní i vnější vazby vychovává, je schopna předávat hodnoty další generaci má vyvážené institucionální uspořádání je otevřená do budoucnosti (J.W.Gardner : Budování komunity)
Desatero udržitelné obce Místní výroba místní spotřeba Optimální daňová výtěžnost Podpora místních podnikatelů Komunikující a informovaní obyvatelé obce Spolupracující obce Dodržování pravidel všemi Obyvatelé vytvářejí strategický plán Místní vůdci Učící se obec Spolkový život Lokální patriotismus Obec pečuje o své děti
Uzavřená společnost neurčité je negativní kdo poukazuje na problémy, je trestán moc rozhoduje o tom, které problémy se zveřejní diskuse o typu problému je vyloučena formy řešení problému jsou předem dány expert je ten, kdo ví, co ostatní nesmějí vědět problémy zůstávají izolovány experty vybírá moc laik může experta jen rušit řešení problémů se děje centralizovaně, shora (upraveno podle Bohuslava Blažka)
Otevřená společnost neurčité může být pozitivní kdo poukazuje na problémy, je chválen nastolování problémů je součást veřejného dialogu diskuse o typu problému je počátkem řešení formy řešení problému se hledají expert je ten, kdo odhaluje a/nebo řeší problémy společně se rekonstruuje problémové pole expertem může být i tvořivý laik v zásadních věcech je nejlepším expertem laik řešení problémů se děje za účasti veřejnosti (upraveno podle Bohuslava Blažka)
Na co jsme zvyklí? S tímto problémem uděláme to a to : je někdo proti? S tímto problémem bychom rádi udělali to či ono : myslíte, že je to dobré? Co myslíte, že se s tímto problémem má dělat? Jaký vlastně máme problém?
Višňová protipovodňová opatření 1. Úvod kdo je tady? 2. Hajdy domů! 3. Zážitky s povodní
Smržovko - změníme tě?!
Zapojení veřejnosti několik námětů Čím dřív, tím líp Víc hlav víc ví Efektivní komunikace je klíčová Stanovme a dodržujme pravidla Není nad osobní setkání Hlejme prostor shody a vnitřní zdroje komunity Nepoceňujme proces plánování Oslavujme, chvalme, bavme se
Kdy se účastník zapojí do diskuse (rád a dobrovolně) Je-li osloven ve správný okamžik, vhodným způsobem, na správné téma, správnými lidmi. Prostor pro diskusi je bezpečný, srozumitelný, otevřený, rozpoznatelný. Je vnímán jako rovnocenný partner. Jeho názor je považován za významný, potřebný. S jeho připomínkami je nakládáno s respektem, seriózně. Vyjádření názoru, postoje pro něj není nebezpečné. Jsou dodržována domluvená pravidla.
Kdy účastník přijme výsledky diskuse Je-li dostatečně, srozumitelně a včas informován o procesu (jednání, rozhodování ) Je požádán o vyslovení názoru dříve, než je rozhodnuto. Má vliv na výsledek jednání. S výsledkem jednání souhlasí.
Proč participace někdy nefunguje tak, jak bychom si představovali? Lidé se necítí být osloveni, nerozumějí oslovení nevěří v opravdovost oslovení, mají předchozí špatnou zkušenost bojí se, stydí se mají pocit, že už bylo rozhodnuto, jejich hlas není důležitý nejsou zvyklí se účastnit cítí beznaděj, jsou zahlceni každodenními starostmi myslí si, že od toho jsou tu odborníci to, kdo chtějí občany zapojit, to neumějí proces je příliš rychlý, uspěchaný neumíme snít ( už vůbec ne veřejně)
Kdo (asi) uspěje a kdy? Pochází z důvěryhodné, respektované organizace respektuje pravidla, koná transparentně a důvěryhodně komunikuje s okolím, má široký okruh kontaktů usiluje o jasné a rovné vztahy zodpovídá se veřejnosti je tvůrčí, rozvíjí nápady, je flexibilní spolupracuje s vůdčími osobnostmi dbá na uchování nezávislosti
Kdo (asi) uspěje a kdy? vnímá a vyhodnocuje potřeby a zdroje okolí a reaguje na ně Má důvěru komunity Účel aktivity je jasně popsaný Výsledky je možné dobře analyzovat a předat občanům Je naděje, že výsledkem bude pozitivní čin nebo projekt Lze zapojit ty, kdo mají na výsledku zájem
Na čem může spolupráce ztroskotat Nejasný cíl nevyjasněná očekávání nedostatek komunikace nerespektování dohodnutých pravidel slibuji víc, než mohu skutečně splnit příliš velké sousto na začátek nejasná dělba práce únava osobní neshody
Co jsme se naučili máme jen jednu krajinu a do té se musíme všichni vejít nedostatek komunikace je největší potíž hledejme a podporujme pozitivní devianty na různé rybičky platí různé udičky bez dětí to nejde nebezpečí velkých slov, síla konkrétních kroků slova hýbají, příklady táhnou od lhostejnosti ke snu, od snu k činu bez peněz to taky nejde I formality mohou být užitečné
Sedm poznání podle Ladislava Briestenského : Skutečné zapojení občanů do rozhodování vyžaduje, aby participaci nejprve rozuměli její iniciátoři. K participaci nestačí dobrá vůle, participace vyžaduje mnoho energie a nasazení a důkladné odstraňování bariér v postojích skeptické veřejnosti. Příznivci participace a ti opační nejsou rozmístěni v prostoru podle sektorů. Změnu postojů nedosáhneme tlakem, pokud si k aktérům participace nenašlo cestu důležité poznání její smysluplnosti a výhodnosti. Každý, kdo usiluje o inovaci ve prospěch veřejnosti, musí postupovat snesitelným tempem. Co je pro průkopníka participace notoricky známé, to je pro většinu veřejnosti neznámé. Nepokoušejme se o participaci, nemáme-li vliv na efektivní komunikaci.
Interpretace místního dědictví je součástí toho, jak vnímáme a chápeme naše kulturní, historické a přírodní dědictví a jak o ně pečujeme. Jedním ze základních prvků interpretace je zapojení veřejnosti místní občané jsou ti, pro které je místní krajina domovem a bez jejichž podpory a účasti jsou představy o ochraně a využití místního dědictví nereálné. Interpretace může mít různý obsah (místní folklór, řemesla, památné stromy, studánky, zvykové cesty a drobná architektura podél nich ) i formu (publikace, vycházky s průvodcem, výstavy, koncerty, ). Dobrá interpretace přispívá udržitelnému rozvoji : pomáhá místním občanům i návštěvníkům dozvídat se více o místech, kde žijí nebo která navštěvují, povzbuzuje lokální patriotismus, je důležitou součástí šetrného cestovního ruchu a tak prospívá místní ekonomice.
Plánovací víkendy jsou jednou z technik, které vytvářejí prostor pro zapojení občanů do plánování podoby a využití veřejných prostor v obci. Občané uživatelé veřejných prostor formulují své potřeby a představy, diskutují je, hledají společná řešení a konzultují je s odborníky architekty a se zástupci veřejné správy. Projekty jsou následně vypracovávány a rozhodnutí přijímána se znalostí potřeb a představ místních obyvatel a za jejich účasti. Plánovací víkendy pomáhají obci řešit její problémy nacházet východiska přijatelná pro obyvatele, účast zástupců obce je sbližuje sobčany a posiluje vzájemnou důvěru, místní veřejnost je slyšena, uplatňuje své názory a má možnost ovlivnit rozhodnutí. Mohou být prubířským kamenem komunikace a spolupráce občanů, odborníků a veřejné správy a krokem k projektům obsáhlejším, dlouhodobějším a svou povahou strategičtějším.
Tvorba vize komunity vede k aktivizaci místních občanů s cílem zapojit je nejen do diskuse o dlouhodobém rozvoji místa, kde žijí, ale také do řešení konkrétních problémů, které sami pojmenují a s důvěrnou znalostí místních podmínek navrhnou způsoby jejich odstranění. Jak vypadá naše obec dnes? Jak by se měla naše obec rozvíjet v budoucnosti? Co pro to můžeme udělat? Takové otázky si občané kladou v průběhu veřejného setkání, které začíná společnou diskusí o současnosti obce, pokračuje snem o budoucím vývoji obce a končí formulováním konkrétních projektů a vytvořením skupin aktivních občanů, kteří se chtějí podílet na jejich realizaci. Tak se konec společné diskuse a plánování stává začátkem či povzbuzením vlastní iniciativy občanů.
Jak jsme snili vyjádření účastníků Uvítala jsem nápad napsat něco, co dodnes zůstalo uvnitř ve mně a o čem jsem nikdy nemluvila. Vlastně je to všechno na nás. Bez občanů je uskutečnění i toho nejmenšího, nejskromnějšího snu nemožné. Pokud člověk nechce, nemá chuť, nemá zájem nepomůže nic! Co mě baví na Frýdlantu : jak na něj lidé nadávají a zase se sem vrací Rád bych pomohl s kamarády a ostatními dětmi uklidit město a opravit všelijaké věci, které potřebují spravit Snad to nebude trvat moc dlouho a ještě se toho dožiju. Škoda, že tento sen o mé obci končí, když otevřu oči. Každé město je něčím výjimečné. Snad všichni lidé si dokáží ve svých snech představit své město snů. Tato myšlenka se rozléhá v hlavách spousty lidí, ale bojí se ji uskutečnit Nezáleží na velikosti města, ale na velikosti fantazie a cíle nás všech.
www.csop.cz/komet