VNÍMÁNÍ A UŽÍVÁNÍ ARCHITEKTONICKÉHO PROSTORU OSOBAMI S HANDICAPEM DOC. ING.ARCH. IRENA ŠESTÁKOVÁ_ČVUT PRAHA_FAKULTA ARCHITEKTURY_ÚSTAV NAUKY O BUDOVÁCH
ČLOVĚK A PROSTŘEDÍ ARCHITEKTURA JAKO PROJEV EMPATIE INTEGRACE
ČLOVĚK A PROSTŘEDÍ ARCHITEKTURA JAKO PROJEV EMPATIE A INTEGRACE Působení prostředí na psychiku a zdraví ovlivňuje schopnost vnímání, jednání, rozhodování a orientace. Aby prostředí bylo přístupné, je nutné, aby se v něm každý dokázal nejen bez omezení pohybovat, ale i dobře orientovat.
ČLOVĚK A PROSTŘEDÍ ARCHITEKTURA JAKO PROJEV EMPATIE INTEGRACE CHARAKTERISTIKA PŘÍSTUPNÉHO PROSTŘEDÍ ohleduplné bezpečné zdravé funkční srozumitelné estetické zohlednění rozmanitosti uživatelů, přístupnost rozměry, kluzkost, vyčnívající předměty mělo by svým designem podporovat zdravé užívání bezkolizní dispoziční řešení - funkční vazby, odpovídající rozměry prostor a komunikací atd. bezproblémová orientace pro všechny srozumitelné informace - zavedené symboly srozumitelné prostorové uspořádání funkční prostředí, které by nemělo mást a dezorientovat
ČLOVĚK A PROSTŘEDÍ ARCHITEKTURA JAKO PROJEV EMPATIE A INTEGRACE Snadná čitelnost prostředí vede k jeho rychlému pochopení a bezproblémové užívání. Nečitelné prostředí způsobuje dezorientaci v prostoru, což vyvolává pocit nejistoty a zmatku, a má negativní dopad na psychickou pohodu i zdraví uživatele. není vhodné užití nadměrného množství barev a materiálů, platí zásada přiměřenosti celý prostor musí být koncipován v komplexní harmonii tak, aby žádná složka nebyla nadhodnocena a neznemožňovala vnímání ostatních prvků
ČLOVĚK A PROSTŘEDÍ jasná orientace dezorientace
ČLOVĚK A PROSTŘEDÍ ARCHITEKTURA JAKO PROJEV EMPATIE A INTEGRACE Vjemům, které z prostředí člověk získává, dominují ty vizuální. Neméně důležité jsou však informace získané hmatem, sluchem, čichem a vnímáním tepelných a klimatických podmínek.
ČLOVĚK A PROSTŘEDÍ Důležitými prvky pro orientaci v prostoru jsou orientační body, místa, která jsou při pohybu na určené trase snadno, rychle a zaručeně postižitelná, a která se výrazně odlišují od okolí a přináší doplňující informaci o prostředí ve kterém se člověk pohybuje.
ČLOVĚK A PROSTŘEDÍ Ke zvýšení vnitřní jistoty zejména osob nevidomých a slabozrakých při chůzi po známé trase, vytvoření správné představy o okolním prostředí a určení pozice na trase pomáhají orientační znaky. Orientační znaky = vjemy, které charakterizují celkovou orientační situaci prostředí: sluchové (charakteristické zvuky a jejich lokalizace)
ČLOVĚK A PROSTŘEDÍ hmatové (povrchové struktury terénu, prvků prostředí) čichové (charakteristické vůně a zápachy)
ČLOVĚK A PROSTŘEDÍ tepelné (vnímání slunečního záření, větru) vertikální (členitost terénu, stoupání, klesání) a horizontální (změny směru, zakřivení)
STAVBA A PROSTŘEDÍ
STAVBA A PROSTŘEDÍ VNÍMÁNÍ STAVBY UŽIVATELI A VEŘEJNOSTÍ Pozitivní identifikace člověka s prostředím a samotným objektem se dá docílit prostřednictvím: snadné čitelnosti prostředí a stavby (tvarová jednoduchost, měřítko a proporce, přehlednost a orientace) míry otevřenosti či uzavřenosti objektu vůči okolí pozitivního architektonické vyznění (pokud stavba vyvolává rozporuplné reakce veřejnosti bývá její přijetí komplikované) bezkolizního užívání (při prostorovém uspořádání je třeba brát ohled na pohybové, smyslové a mentální handicapy uživatelů) obecně známé charakteristiky prostor (dispoziční vazby, materiály a povrchy, předměty) cíleného použití tvaru, materiálu a barvy
snadná čitelnost STAVBA A PROSTŘEDÍ dezorientace
STAVBA A PROSTŘEDÍ NEVHODNÉ ŘEŠENÍ Wiener Stadhalle, Vídeň, Rakousko
VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ
VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ zrak je jeden z nejdůležitějších smyslů pro orientaci v prostoru do určité míry mohou zrak nahradit jiné smysly nebo mohou být zbytky zraku stimulovány vhodným architektonickým řešením promyšleným a koncepčním architektonickým návrhem využívajícím vlastností materiálů (úprava, vzájemná kombinace) může být vytvořeno přehledné prostředí určující jeho účel, hierarchii prostor a důležité orientační body
VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ_KONTRAST Vizuálních kontrastů můžeme dosáhnout pomocí: kontrastů materiálů (odlišné materiály, odlišné struktury materiálů) kontrastů barev kontrastů jasů (intenzitou světla a jeho plochou, stejně jako jeho barvou, můžeme jednoduše značit a odlišovat potřebné orientační prvky a jednotlivé prostory)
KONTRAST MATERIÁLŮ VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ_KONTRAST
KONTRAST MATERIÁLŮ VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ_KONTRAST
KONTRAST BAREV VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ_KONTRAST
KONTRAST BAREV VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ_KONTRAST
KONTRAST BAREV VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ_KONTRAST
KONTRAST BAREV VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ_KONTRAST
KONTRAST BAREV VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ_KONTRAST
VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ_KONTRAST ODLIŠNÉ BARVY, STEJNÁ INTENZITA STEJNÉ BARVY, RŮZNÁ INTENZITA KONTRAST BAREV - VNÍMÁNÍ BAREVNÉ ODLIŠNOSTI PŘI PORUŠE ZRAKU
KONTRAST JASU VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ_KONTRAST
VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ_KONTRAST Sklo jako materiál je průhledné a odrazivé, tyto vlastnosti mohou být při užití v architektuře a v městském prostoru nebezpečné. svojí reflexí vytváří nejasný a falešný prostor hrany konstrukce jsou špatně vnímatelné pokud je sklo použito, je třeba konstrukci zviditelnit (potiskem skla, probarvením nebo zmatněním skla, kombinací skla s jiným kontrastním materiálem)
SKLO NEVHODNÁ ŘEŠENÍ VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ_KONTRAST
VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ_KONTRAST ZVIDITELNĚNÍ SKLA (probarvení, kombinace s kontrastním materiálem, potisk)
VNÍMÁNÍ MATERIÁLŮ_KONTRAST BAREVNÁ ÚPRAVA SKLA Lysaker Stasjon, Oslo, Norsko
Děkuji za pozornost Irena Šestáková sestako@fa.cvut.cz