1. PERIODIZACE OD 9. ST. DO 1848

1. PERIODIZACE OD 9. ST. DO 1848 na území býv. Sámovy říše kolem r. 830 vznik Velkomoravské říše Mojmír I. zakladatel klíčová vztah s Franckou říší, tribut pacis Rastislav žádost do Byzance křesťanská mise Cyril a Metoděj 863 880 Industrae tuae papež Jan VIII. založeno moravské arcibiskupství, nakrátko slovanská liturgie centralizovaná říše v čele s knížetem, poradní orgán shromáždění velmožů hradská správa, župy, v čele župan pr. památky: Nomokánon, Zákon sudnyj ljudem zánik 906 po nájezdu Maďarů 9. 11. st. raně feudální přemyslovský stát Bořivoj I, za Boleslava I. vznik státu, největší rozmach Břetislav I. expanzivní politika vyvraždění Slavníkovců, Vršovců feudální rozdrobenost, hierarchizace společnosti (tři řády šlechta, poddaní, duchovenstvo) hradská správa, ve 12. st. reforma Jindřicha Zdíka oddělování světské a církevní moci vrcholný feudalismus a počátky stavovského státu pol. 12. st. rozsáhlá kolonizace, rozvoj měst diferenciace společnosti závislost poddaných na šlechtě vztahy mezi šlechtou a panovníkem založeny na lenním systému od pol. 13. st. rozmach měst oslabení moci panovníka vznik zemského sněmu = vrcholný stavovský orgán inaugurační diplomy jimi Jan Lucemburský posílil moc šlechty (osvobození od daní atd.) právní partikularismus obecné právo zemské + městské, kanonické, horní... obyčejové právo začínají doplňovat různé legislativní akty doba husitská ekonomická krize, mor atd. (14. st.), politická krize za Václava IV. rozhodující města a rytířstvo Boží zákon nadřazen církevnímu i světskému právu Žižkův vojenský řád (1423) 1421 na sněmu v Čáslavi Čtyři artikuly pražské v Basileji přijata kompaktáta uznání nejzákladnějších požadavků stavovská monarchie vliv stavů vzrostl za husitských válek, vrchol za Jagellonců znovuupevnění feudalismu, rozhodujícím orgánem sněmy 1500 Vladislavské zřízení zemské upevnění moci stavů s nástupem Habsburků centralizace, rekatolizace šmalkadská válka, první stavovské povstání (potlačeno) Matyáš druhé stavovské povstání, potlačeno 8.11. 1620 na Bílé hoře 30tiletá válka, koncem 17. století rozvoj, manufaktury ve městěch, stále nevolnictví Habsburský absolutismus 1740-1790 osvícenství úsilí o modernizaci, 1781 zrušeno nevolnictví úplným koncem 18. st. Leopoldská restaurace, snaha vylepšit postavení č. zemí v rámci Rakouska panovnické samovládí, profesionální byrokratický aparát, silná centralizace a germanizace policejní absolutismus 1

2. PERIODIZACE 1848 1918 jaro národů snahy o přechod ke konstitučnímu režimu Pillersdorfova (dubnová) ústava kroměřížský návrh Stadionova ústava po porážce obnovení absolutistismu Alexandr Bach tuhá centralizace, armáda, policie, četnictvo v ekonomické oblasti liberalizace zrod moderního právního řádu 60. léta Říjnový diplom, pak Schmerlingova ústava prohlubování demokratických reforem b. u Sadové 1867 dualizace Předlitavsko, Zalitavsko 1868 Česká deklarace snaha o č.-r. vyrovnání nevyslyšeno fundamentální články taky ne 3. PERIODIZACE 1918 1945 do 1938 První republika Rašínova recepční norma z. 11/1918 pr. kontinuita s rak. právem v listopadu 1918 Prozatimní ústava 1920 nová ústava dotvoření čsl. správy, stabilizace ekonomiky, prohloubení demokracie snaha o unifikaci práva 30. léta nástup fašismu, v pohraničí Henleinova SdP mnichovský diktát do zřízení protektorátu tzv. druhá republika v Londýně působila exilová vláda dekretální pravomoc prezidenta druhým zahraničním centrem odboje Moskva 4. PERIODIZACE 1945 1992 kromě Podkarpatské Rusi po porážce Německa předmnichovské hranice program poválečné obnovy Košický vládní program (zestátnění majetku, potrestání kolaborantů...) v únoru 1948 komunisté přebírají moc Klement Gottwald vítězný únor právnická dvouletka ústava 9. května Beneš odmítl a abdikoval 50. léta politické procesy, přeměna společnosti na beztřídní 1960 socialistická ústava čl. 4. snaha o socialismus s lidskou tváří Brežněv nesouhlasil 1968 invaze vojsk Varš. smlouvy normalizace (G. Husák), taky federalizace Československa sametová revoluce 1989 OF a VpN 1.1.1993 ČR a SR, začleňování do evropských integračních celků orientovaných západně 5. Č. STÁT A JEHO MEZINÁRODNÍ POSTAVENÍ VE STŘEDOVĚKU A NA ZAČÁTKU NOVOVĚKU klíčová soused: Svatá říše římská (měla být svazek všech křesťanů) č. panovníci se nechtěli začlenit, č. stát považovali za své patrimonium buď jsme platili tribut pacis nebo odráželi nájezdy udělení královského titulu č. knížatům Rex imperator in regno suo. univerzální moc krále 1212 Zlatá bula sicilská udělil Fridrich II. Štaufský P.O. I. dědičnost trůnu pro nástupce, potvrzuje suverenitu č. království velký rozmach za P.O.II., koncem 13. st. č. král uznán jako kufiřt na počátku 14. st. Václav III. získává titul uherského a polského krále izolace za husitských válek, pak mírový projekt Jiřího z Poděbrad, pak Jagellonci Habsburkové začleňování do jejich systému držav definitivně porážkou stavů na Bílé hoře, formálně v Obnoveném zřízení zemském 1627-28 2

6. SOCIÁLNÍ STRUKTURA Č. SŘEDOVĚKÉ SPOLEČNOSTI A JEJÍ ODRAZ V PRÁVU vývoj srovnatelný se zbytkem střední Evropy stavy vs. závislé obyvatelstvo šlechta iudicium parium právo na soud sobě rovných městské právo z velké části přeneseno (magdeburské, švábské) právní partikularismus teritoriální a statusový, pr. systém zejména podle vrstvy zemské právo postavení šlechticů zvykové doplňované panovníkem (př. Dekreta Břetislavova) - nálezy zemského soudu a usnesení zemského sněmu zapisováno do zemských desek - pokus o ucelenou kodifikaci Maiestas Carolina - pr. knihy soukromá sepsání práva (Kniha Rožmberská, Práva zemská česká Ondřeje z Dubé) - inkolát označení příslušnosti mezi šlechtu, pr. nabývat deskové statky městské právo v každém městě do značné míry autonomní - udílena privilegia - kodifikace: Kniha písaře Jana, Koldínova Práva městská království českého pozemkové vrchnostenské právo upravuje vztahy mezi vrchností a poddanými i mezi poddanými navzájem zpravidla obyčejové, vrchnost nad poddanými vykonává soudní pravomoc kanonické právo pro preláty, základem Corpus iuris canonici duchovní: privilegium fori (jen církevní soudnictví), p. immunitatis (ne dávky a poplatky), ne vojna, ne odúmrť 7. ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY A INSTITUCE Č. STÁTU DO R. 1526 panovník, družina velmožů shromáždění velmožů = dvorské sjezdy královská kancelář nejvýznamnější panovnický úřad vedl kancléř, veškerá písemná agenda, udělování královských majestátů atd., později přejmenována na Českou dvorskou kancelář královská rada političtí rádci panovníka (po 1526 nahrazena tajnou radou) stavovské sněmy vrcholný orgán hlavní = zemské sněmy shromáždění šlechty a duchovenstva, posléze i měst (od 13. st.) jednotlivé stavy v oddělených kuriích v době husitských válek zemský sněm nejvyšším zemským orgánem generální sněm zemí Koruny české delegáti ze zemských sněmů zemský soud nejvyšší soudní orgán podléhali mu šlechtici a deskový majetek formálně předsedal panovník, ale nechal se často zastupovat nálezy zanášeny do zemských desek královský mincmistr dodržování horních zákonů a správa mincovního regálu 8. PRAMENY STŘEDOVĚKÉHO Č. PRÁVA DO ZAČÁTKU 17. ST. zprvu obyčeje, pak plus legislativní akty panovníka (nejstarší ústně) Výsady Boleslavovy, Dekreta Břetislavova (proti pohanským zvykům v zemi) Statuta Konráda Oty kodifikace obyčejového práva pr. knihy soukromé, nicméně často vážené a užívané Kniha Rožmberská (13./14. st nejstarší příručka procesního práva), Práva zemská česká Ondřeje z Dubé (14./15. st.), O právech, súdiech a dskách země české knihy devatery (15./16.st.) Morava: Kniha Tovačovská, Kniha Drnovská městské právo: Kniha písaře Jana, Práva městská království českého (Koldín) zemský soud jeho činnost vytvářela právo obecné nálezy (volné nalézání práva) zapisovány do zemských desek, fakticky precedent landfrýdy mír, pořádek, bezpečnost Kodifikace: Horní zákoník Václava II. podmínky pro těžbu a zpracování stříbra 3

1355 Maiestas Carolina měl zastavit rozpínavost šlechty, omezení její libovůle při stanovování trestů za různé přestupky, každá odúmrť (i poddanská) měla padat na krále zákoník zamítnut, Karel řekl, že shořel 1500 Vladislavské zřízení zemské významné omezení královské moci, kr. města nejsou rovnocenným partnerem šlechty, starobylá ustanovení efekt jakoby kodifikace starého dávného práva, posílení šlechty na úkor měst i panovníka 9. SYSTÉM Č. STŘEDOVĚKÉHO PRÁVA NA ZAČÁTKU 17. ST. právo zemské, městské, církevní právní partikularismus středověk neznal jednotný právní řád právo domácího původu (zemské právo) vs. právo přinesené z ciziny (městské, ius theutonicum německé, lenní) personalita práva Systém práva stavovské monarchie: obecné právo zemské partikulární práva městská, pozemkově vrchnostenská, kanonické, horní, lenní, viničné učená práva kanonické, římské: vyučována na univerzitách, pronikala do národních romanizace právního myšlení, recepce římského práva Národní právo - právní obyčeje, vlastní společnosti, tyto obyčeje byla velice pozvolna schopna měnit soudní praxe; právo měnit ho měli šlechtici (vykonávali soudní praxi chránili si právo volně nalézat právo nefungovalo to jako precedenty), nebyli proto ochotni na toto právo rezignovat a proti snahám panovníka(ků) sepsat právo se šlechta ostře vyhraňovala nechtěli přijít o výsadu nevázanosti zákonem ve výkonu soudní praxe proto odmítnutí Maiestas Carolina 1355 10. ZEMSKÉ A MĚSTSKÉ PRÁVO (POVAHA, NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PRAMENY) zemské právo postavení příslušníků šlechty, postavení a vzáj. vztahy st. orgánů dlouho obyčejové, pak panovník doplňováno nálezy zemského soudu a usneseními zemských sněmů zapisovány do zemských desek zemské desky průběh soudního jednání před zem. soudem, převody vlastnictví - větší zem. desky manipulace se svobodným majetkem, dluhy větší než 100 kop grošů - menší zem. desky trestněprávní agenda soudu, menší dluhy - desky památné od 15. st. prozatímní zápisy co má být projednáno, později sněmovní usnesení a obecné nálezy významný pramen pr. zemský soud nejvyšší šlechtické soudy, volně nalézat právo, předsedal panovník (nebo se dal zastupovat), jednání řídil zemský sudí, přísedící šlechtici, 3 stadia půhon, líčení pře, exekuce byl i menší zemský soud méně hodnotné spory kodifikace pr. knihy Kniha Rožmberská Vladislavské zřízení zemské první oficiální kodifikace Ordo iudicii terrae po nepřijetí Karlova Majestátu Práva zemská česká Ondřeje z Dubé O právech, súdiech a dskách země české knihy devatery Viktorin Kornel ze Všehrd kritika poměrů městské právo vlivy z Německa předpokladem samotné existence města privilegia obvykle udíleno právo už existujícího města filiace městského práva 4

několikastupňová hierarchie, nejvýše Magdeburg, Norimberk 2 okruhy vývoje městského práva sasko-magdeburský Sachsenspiegel Litoměřice, Olomouc švábsko-norimberský Schwabenspiegel Staré město pražské, Brno pr. dotvářeno usneseními městské správy a rozsudky městského soudu (ústní proces, drobnější spory rychtář, závažnější konšelé; od r. 1458 v Praze apelační soud) jednotlivá privilegia ius iudicii, trhové, várečné, hrdelní, horní... kodifikace Kniha písaře Jana Knihy práv městských od Brikcí Kouřimského časté použití, ale neoficiální Práva městská království českého Pavel Kristián z Koldína oficiální kodifikace výtah: Krátká summa 11. ZÁKLADNÍ RYSY SOUKROMÉHO PRÁVA DO 17. ST. pr. obyčejové, sebráno v pr. knihách, zejména o městském právu, subsidiárně pr. římské postavení jedince dáno soc. vrstvou, zletilostí (12,14, Koldín 15, 18), ctí (povolání, protipr. činy), pohlavím (spíš ve veřejném životě)... manželství nerozlučný svazek mezi mužem a ženou, od ní vyžadována poslušnost a věrnost, institut jitřního daru, nezletilé děti od otcovskou mocí, pr. úkony za ně činil otec majetková práva vlastnictví a držba; základní teorie děleného vlastnictví vrchní a užitkové, zejména léna, služebnosti reálné a osobní nedíl spoluvlastnictví pokrevně příbuzných závazkové právo rozpracováno nejvíce městským právem, římskoprávní systematika (Koldín: obligace verbální, konsenzuální, reálné) pracovní právo smlouvy čelední, tovaryšské, učednické poslední 2 typy upravovaly cechovní předpisy dědické právo se v předhusitské době nerozvinulo, neznali testament ani univerzální sukcesi donationes pro anima od Statut Konrádových (1189) mohly dědit i dcery, když nebyli synové manželka nemá dědické právo k majetku manžela, ale vdovské věno 12. ZÁKLADNÍ RYSY VÝVOJE TRESTNÍHO PRÁVA DO 17. ST. zezačátku nebyla neobvyklá svémoc, od 14. st. až na výjimky zákaz trestní řízení zahajováno na základě soukromé iniciativy, akuzační soudce nestranný rozhodčí, po celou dobu řízení možnost vyrovnání smírčí smlouvou delikty byly formulovány až v kodifikacích 16. st. vzpoura, rouhání, smilstvo, usmrcení, krádež... celá řada trestů, primárním účelem represe důkazní prostředky racionální (přísaha) a iracionální (ordály, tortura u hrdelních zločinů, ne šlechta, těhotná žena, nedospělý) 13. STAVOVSKÉ POVSTÁNÍ 1618-1620 A DŮSLEDKY, MEZINÁRODNÍ POSTAVENÍ A ÚZEMNÍ ZTRÁTY ZA ABSOLUTISMU 1618 vyvrcholení sporů mezi šlechtou a Matyášem omezování šlechty, rekatolizace (v rozporu s Rudolfovým Majestátem 1609) zaslání stížnosti odmítl jako neoprávněnou koncem května třetí pražská defenestrace místodržící a písař vyhozeni z okna ustanovena vláda třicetičlenného direktoria v létě 1619 se sešel generální sněm zemí koruny české a přijal Českou konfederaci stavy zřizují volební monarchii, panovník volen generálním sněmem a odpovědný stavům, právo branného odporu, dodržování práva měl hlídat 30tičlenný sbor defensorů, výrazně evangelické zaměření v srpnu sesazen Matyášův nástupce Ferdinand II. a stavy si zvolily Fridricha Falckého 5

porážka stavů na Bílé hoře 1620, povstalci zčásti do emigrace, 27 českých pánů popraveno 1621 ztráty za absolutismu: ztráta Horní a Dolní Lužice (přiděleny Sasku) byla válka a z potřeby peněz Lužice zastaveny za Marie Terezie jsme přišli o Slezsko panovník upevnil svou moc a oslabil stavovské pravomoci rekatolizace, do země se vracejí jezuité 14. OBNOVENÁ ZŘÍZENÍ ZEMSKÁ rozsáhlá kodifikace zemských práv v Čechách 1627, na Moravě 1628 vydána bez souhlasu sněmu na základě vítězství v občanské válce nad stavy Ferdinand II. Štýrský potřeboval upevnit svou vojenskou i politickou moc, utužit katolictví, oslabit stavy soukromého práva se téměř nedotýkalo Habsburkům garantováno právo na český trůn zemským sněmům pouze dílčí úkoly výběr daní, otázka změn hranic, do r. 1713 volba panovníka, nebyl-li mužský potomek... na sněmu jako první stav zasedalo duchovenstvo jediným povoleným náboženstvím katolictví organizace soudnictví ústní proces nahrazen písemným, omezení svrchovanosti zem. soudu nově možnost odvolat se k panovníkovi v trestním právu zahájení řízení ex offo jakoby jazyk německý zrovnoprávněn s českým úřední jazyk němčina, fakticky češtině nadřazena zemské úředníky jmenuje pouze panovník 15. ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY HABSBURSKÉHO SOUSTÁTÍ A SPRÁVA ZEMSKÁ, KRAJSKÁ, MĚSTSKÁ A PODDANÝCH ZA FEUDÁLNÍHO ABSOLUTISMU neomezená moc panovníka likvidace stavovství přeměna na byrokratický aparát pobělohorská doba omezení moci stavů, jasné centralizační tendence, formování byrokratického aparátu v čele vídeňské úřady společné orgány Koruny české zrušeny nebo začleněny do rakouského systému zejména v průběhu 18. st. velmi časté změny panovník nedotknutelný, nesesaditelný, neodpovědný, měl k ruce byrokratický aparát Pragmatická sankce 1713 dědění č. královského titulu i titulů ostatních zemí v habsburském rodě i po ženské linii vyloučení volby panovníka stavy Marie Terezie a Josef II. v čele státu i de facto, později František II. a Ferdinand V. pod vlivem svých úředníků Metternicha a hraběte Kolowrata veřejná správa tajná rada, dvorská komora, dvorská vojenská rada tajná rada všeobecný poradní sbor panovníka bez rozhodovací pravomoci, postupně nárůst vlivu, agenda zejména mezinárodních styků a zahraniční politiky, ale i osobní záležitosti panovníka, přezkoumávání usnesení dvorské vojenské kanceláře a dvorské komory; zrušena za Marie Terezie a nahrazena státní radou dvorská komora správa financí dvorská vojenská rada péče o vojenské sbory a válečné prostředky, za Marie Terezie rozdělení na správní, soudní a ekonomický department za osvícenských panovníků rozsáhlé správní reformy 1749 Haugwitzova reforma centralizace správy, zbavení vlivu stavovských korporací, dosazení odborně vzdělaných úředníků Čechy 16 krajů, Morava 6, Slezsko 2 orgány zemí koruny české přestal se svolávat generální sněm, nejvýznamnějším úřadem Česká dvorská kancelář něco jako ministerstvo pro správu zemí koruny české, roku 1624 přesunuta do Vídně, 6

1762 nahrazena Spojenou česko-rakouskou dvorskou kanceláří, její soudní kompetence převzal Nejvyšší soudní úřad krajská správa v čele krajů 2 hejtmani, za vlády osvícenských panovníků jen jeden a nárůst pravomocí proto profesionální výkonný a pomocný aparát, za Josefa II. nové rozdělení a uspořádání krajů městská správa v habsburské monarchii se stírají rozdíly mezi středověkými městy, panovníkovu moc reprezentují rychtáři, nad městy dohled krajští hejtmani Josef II. Praha spojena v jeden celek řízený magistrátem v čele s primátorem, jednotné policejní ředitelství města se dělila na větší (profesionalizovaný magistrát), menší (městská rada a magistrát), ostatní (purkmistr, často neměla soudce) 16. REFORMY OSVÍCENSKÉHO ABSOLUTISMU PODDANÍ, CÍRKEV, BERNĚ, SOUDY poddaní snaha o rozšíření daňových povinností vrchnosti nejvýznamnější robotní patenty: 1775 Tereziánský robotní patent obyvatelstvo do 11 tříd podle rozlohy obhospodařované půdy, pevně stanovena délka robotního dne 1781 Patent o zrušení nevolnictví Josef II., ruší závislost venkovského obyvatelstva na vrchnosti, možnost se z poddanství vykoupit, nárůst vzdělanosti a podnikání církev za M.Terezie tzv. amortizační zákony omezení nabývání majetku církví, uložení povinnosti vedení matrik 1777 důvěrný patent zákaz nucení nekatolíků do katolických obřadů 1781 toleranční patent zrušení výlučného panství katolického vyznání 1783 manželský patent odňal církvi možnost soudit manželské spory berně berní rula první soupis půdy z poloviny 17.st. přepracování: tereziánský katastr Josefínský katastr soupis veškeré půdy říše, poddanské i panské bez rozdílu, rovné zdanění implementace zastavena; předpokládal zřízení katastrálních obcí výběr daní základ úz. správy až do 1945 soudy oddělování soudnictví od státní správy, hierarchické uspořádání soudní soustavy profesionalizace výkonu soudnictví začíná se rozvíjet věcná příslušnost soudů pravomoc soudit hrdelní zločiny odňata mnoha soudům jen 24 měst, byl tam syndikus (právník) vedle těchto 24 měst i 3 soudy pro privilegované obyvatelstvo nová soustava, v podstatě 3-instanční za Marie Terezie zřízeny apelační soudy v Brně a Praze 1749 zřízen Nejvyšší soudní úřad nejvyšší soudní instance, byl jen kasační 1783 Josefínská soudní reforma za Josefa II. částečné oddělení civilního a trestního soudnictví, kodifikace civilního a trestního řízení místní soudy, zemské soudy (privilegované stavy), magistrátské (=městské), patrimoniální (poddaní) apelační soudy v Praze a v Brně Nejvyšší soudní úřad ve Vídni 1787 druhá soudní reforma oddělení civilních a trestních soudů kriminální soudy vrchní kriminální soudy 7

17. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ABSOLUTISTICKÉHO PRÁVA PRAMENY, SYSTÉM, PUBLIKACE PŘEDPISŮ psané právo vytlačuje středověké obyčeje, nastupuje unifikace zákonodárná moc sněmů omezena na minimum, svěřena panovníkovi v tereziánské době vítězí snaha o unifikaci česko-rakouského práva základním předpisem pro země Koruny české Obnovené zřízení zemské, v městském právu dlouhou dobu Koldínova Práva městská království českého sbírky pr. předpisů: Codex Ferdinandeo-Leopoldino-Josefino-Carolinus shrnutí zákonodárství od Ferdinanda IV. Úplný výtah všech v království českém na konci 18. st. stávajících zákonů - sbírky předpisů s platností česko-rakouskou Rakouský kodex abecedně seřazený Sbírka od roku 1600 do 1740 vydaných nejvyšších zákonů Sbírka císařsko-královských zákonů a nařízení Kropatschova sbírka 1740-1780 za Josefa II. začaly vycházet celostátní sbírky: Sbírka justičních zákonů úprava činnosti soudců a pr. vztahy řešené před soudními orgány Sbírka politických zákonů normy týkající se správních činností obě oficiální sbírky nahrazeny po roce 1848 Říšským zákoníkem (předpisy celé monarchie) a Zemským zákoníkem (jednotlivé země) Constitutio Criminalis Josephina trestní zákoník Josefa I. Constitutio Criminalis Theresiana 1811 ABGB 18. KODIFIKACE TRESTNÍHO PRÁVA A PROCESU ZA ABSOLUTISMU (DO 1848) jako první odvětví vůbec se konstituovalo rakouské trestní právo výrazný represivní prvek kruté tělesné tresty po Bílé hoře Koldínova Práva městská království českého, zemské právo v OZZ Josef II.: pokusil se zrušit trest smrti, prosadil presumpci neviny byla za něj vybudována skoro nezávislá soudní soustava uzákoněno právo na odvolání 1707 Constitutio Criminalis Josephina - první samostatný trestní zákoník vydaný v českých zemích, zabývá se hlavně procesem - pro stíhání deliktů ex offo zavedl inkviziční proces - v případě soukromé žaloby akuzační řízení 1768 Constitutio Criminalis Theresiana - jednotný česko-rakouský zákoník, pro celé Habsburské soustátí kromě Uher - represivní tresty, presumpce viny - vágní skutkové podstaty prostor pro libovůli soudců - tortura přesně popsaný průběh zakázána 1776, často trest smrti 8

trestní předpisy z dob Josefa II. poprvé rozdělení na hmotnou a procesní část 1787 Všeobecný zákoník o zločinech a způsobu jejich trestání - zásada zákonnosti - 2 části: O provinění a trestech hrdelních, politických - opuštěna tortura, trest smrti jen u nejtěžších zločinů - částečně snaha o převýchovu pachatele - polehčující a přitěžující okolnosti - i pokus o t.č. trestný - přednosti: přehlednost, legislativnětechnické zpracování, srozumitelnost Trestní (hrdelní) řád - důsledný písemný inkviziční proces - soudci výlučně právníci 1803 Zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích od Františka II. - policie = veřejný pořádek; dohromady hmotná i procesní část - přehledný, formulačně přesný, nekasuistický - výslovně stanovil, že podmínkou trestnosti je zlý úmysl pachatele - část o zločinech (smrt oběšením nebo žalář), část o přestupcích (vězení, peněžité tresty, bití atd.) 19. KODIFIKACE OBČANSKÉHO PRÁVA A CIVILNÍHO PROCESU ZA ABSOLUTISMU (DO 1848) v pol. 18. st. rozhodla Marie Terezie o vytvoření Codexu Theresianu kodifikace tradičního č. práva + předpis z dob absolutismu kasuističnost a nevhodná forma vedla k vrácení na přepracování, pak úplně konec prací za Josefa II. Všeobecný občanský zákoník přirozenoprávní koncepce po Josefově smrti pokračovaly práce Karel Martini, Franz von Zeiller, dokončen 1796 na zkoušku vyhlášen v Západní Haliči, 1811 vyhlášen patentem ABGB neplatil v Uhrách (tam stále obyčejové feudální právo až do poloviny 19. století) přirozenoprávní vlivy vychází i z recipovaného římského práva, v manželské oblasti z kanonického 1502 paragrafů úvodní část + 3 díly (práva osob, práva věcná, společná práva osobní a věcná) inspirací osvícenské ideje zůstalo dělené vlastnictví vlastnictví a držba řádná a neřádná u nás platil až do 1950, zrušen v rámci právnické dvouletky obchodní zákoník 1863 vznik obchodních spol., družstev, a.s., k.s., s.r.o., v.o.s., 1875 v Praze zřízena burza 20. STÁTOPRÁVNÍ UDÁLOSTI ROKU 1848 (V RÁMCI MONARCHIE, V RÁMCI Č. ZEMÍ) zrod moderního státu, likvidace feudálních přežitků 1. vydána Bratislavská marcová ústava v Uhrách povstání ve Vídni Ferdinand V. přislíbil přechod ke konstitucionalismu odvolán Metternich ustavena vláda v čele s hrabětem Františkem Kolovratem, z dvorských úřadů a komor ministerstva v dubnu přijata Pillersdorfova ústava nikdy však nevstoupila v platnost volby bez cenzu říšské shromáždění měla utlumit revoluci, ale ještě víc situaci vyhrotila nedemokratická, horní sněmovna připomínala feudální sněmy 9

zrušení poddanství (za náhradu 3 části), panovníkem prosazeno, že zákony říšského sněmu jím musí být potvrzeny neklid ve Vídni přesun sněmu do Kroměříže nový návrh ústavy (oddíl obč. práv: Rieger) nevyhlášena -- počátek parlamentarismu u nás císař František Josef I. vyhlásil Stadionovu ústavu (taky ale nebyla realizována) a dal sněm rozehnat v českých zemích: v březnu Praze se konstituuje Svatováclavský výbor, základní politické požadavky obsahuje první pražská petice (zrovnoprávnění češtiny, svoboda tisku) panovník nepřijal celou druhá pražská petice panovník přislíbil zřízení zemského sněmu, zrovnoprávnění češtiny, zrušení roboty volby vypsány na začátek června, ale nikdy nebyly a zemský sněm nebyl svolán, povstání v Praze bylo potlačeno a mezitím konstituované české orgány začaly být znova ignorovány/potírány, vojenská diktatura na Moravě klidnější vývoj sešel se stavovský zemský sněm, vypracoval volební řád, podle toho zvolen nový sněm i s velkostatkáři zrušení roboty a naturálního desátku proti tomu se feudálové odvolali k císaři deklarovali odpor ke státoprávnímu spojení s českým královstvím 21. STADIONOVA ÚSTAVA 1849 A ZNOVUOBNOVENÍ ABSOLUTISMU po jejím přijetí rozehnán kroměřížský sněm nikdy formálně nenabyla účinnosti byla centralistická, měla 16 částí, 123 paragrafů monarchie označena za jednotné mocnářství, které tvoří celní a tržní unii měla platit i v Uhrách trůn císaře dědičný v duchu pragmatické sankce široké pravomoci císaře vyhlašovat válku, zákony... říšský sněm měl být dvoukomorový horní komora volena zemskými sněmy, dolní přímo těmi, kdo prošli censem (to by byli nejbohatší) poradní orgán panovníka říšská rada moc výkonnou má císař skrz jednotlivé ministry zřízen Říšský soud charakter ústavního soudu katalog občanských práv neplatil pro Uhry, většinu práv možno dočasně suspendovat svoboda víry, svoboda slova a tisku, domovní právo, náboženství a pohybu; sdružovací jinými předpisy zrušena Silvestrovskými patenty 1851 zakotvení absolutistického systému, likvidace konstitučního 3 dokumenty.. patent rušící ústavu (ale potvrzení rovnosti občanů a zrušení roboty), patent rušící občanská práva, kabinetní list Zásady pro organická zařízení základní uspořádání státu zavedena trojstupňová správa v zemích, první instance soudnictví provázána se st. správou, v trestních věcech zaveden st. zástupce dokument také přenesl platnost občanského a trestního zákoníku do Uher 22. VÝZNAM BACHOVSKÉHO ABSOLUTISMU PRO VYTVÁŘENÍ ZÁKLADŮ MODERNÍHO ST. MECHANISMU A PR. ŘÁDU vytvořil se moderní systém státní správy soudy odděleny od státu školská, armádní, četnická reforma Bachův absolutismus 1851-1859, právně zakotven Silvestrovskými patenty páteří systému ozbrojené složky armáda, policie, tajná policie, četnictvo v ekonomické oblasti liberalizace, položeny základy kapitalistické ekonomiky trestní právo přijat nový trestní zákoník (zločiny, přečiny, přestupky, liberální zásady, zákaz retroaktivity; jasné formulace, odstupňován deliktů podle nebezpečnosti, přesné vymezení trestu) i trestní řád (písemná forma řízení) 10

výpraskový patent upravoval řízení o přestupcích před policejními orgány dal jim jistá práva živnostenský řád snaha o liberalizaci ekonomiky, živnosti děleny na osobní (svobodné a koncesované) a reálné, koncesované vymezeny taxativně málo povinností zaměstnavatele horní řád odstranil tradice feudálního horního práva boom podnikání se nedal zvládat, hlavně v daňové oblasti krize 23. OBNOVENÍ ÚSTAVNOSTI V LETEC 1860-1861 (S OHLEDEM NA POMĚRY NA SLOVENSKU) v roce 1859 krize neoabsolutismu, armáda poražena u Magenty a Solfrenia, Bach odvolán svolána rozmnožená říšská rada vydán Říjnový diplom císař se vzdává absolutismu, garantoval zvláštní práva Uher + obnova pův. uherského práva (platilo tam obyčejové právo) judexkuriální konference zabezpečovala kontinuitu uherského právního řádu (co z uh. a co z rak. bude platit) výsledkem Dočasná právní pravidla téměř bezvýhradně platilo staré uherské právo, z rakouského převzat např. horní řád 1860 nastupuje jako ministerský předseda baron Schmerling Schmerlingova ústava 3 patenty s přílohami byla první realizovaná = počátky konstitucionalismu na našem území program obnovy konstitucionalismu pouze pro Předlitavsko Říšská rada Poslanecká sněmovna, Panská sněmovna, jejich usnesení potvrzoval císař mohla se scházet i v širší podobě s uherskými představiteli ale nikdy se tak nesešla součástí i zemská zřízení a volební řády do 15 zemí, rozsah pravomocí slabý + nerespektování českého historického státního práva politika pasivní resistence od 1863 1865 sistace ústavy 24. RAKOUSKO-UHERSKÉ VYROVNÁNÍ MEZINÁRODNÍ A DOMÁCÍ PŘÍČINY, OBSAH, VÝZNAM, ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA UHERSKÉHO PRÁVA 1866 zásadní konflikt s Pruskem, ztráta Lombardie a Benátska, finanční krize, katastrofální porážka u Hradce Králové Rakousko nuceno opustit Německý spolek, Prusko hegemonem František Josef I. začal jednat s Gyulou Andrássym požadavek na dualizaci říše císař přijal obnovení uherské ústavy, jmenována uherská vláda, císař korunován uherským králem rozdělení celé monarchie na Předlitavsko a Zalitavsko personální unie s prvky reálné pro výkon společných záležitostí zřízeny delegace 60 a 60 členů v Předlitavsku zřízení zakotveno jako součást prosincové ústavy, v Zalitavsku zákonným článkem 25. PROSINCOVÁ ÚSTAVA A UHERSKÁ ÚSTAVA (1867) prosincová ústava vydaná těsně před vyrovnáním na Předlitavsku konzervuje stav prakticky až do války nebyla oktrojovaná, schválil ji říšský sněm, byla polylegální několik ústavních zákonů říšské zastupitelstvo 2 komory Poslanecká sněmovna (203 poslanců volených nepřímo zem. sněmy) a Panská sněmovna o všeobecných občanských právech zejména rovnost před zákonem, petiční pr., shrom. a spolčovací, ochrana soukromého vlastnictví 11

o zřízení říšského soudu ve Vídni, měl rozhodovat kompetenční spory mezi jednotlivými orgány veř. moci a porušování ústavou garantovaných subjektivních práv o moci soudcovské garantoval nezávislost soudců, veřejnost procesního řízení o vykonávání vládní moci postavení císaře, zákl. pravidla pro výkon st. správy, kontrasignace ministra o společných záležitostech všech zemí habsburské monarchie rak.-uh. vyrovnání z., kterým se určuje platnost zákonů uherská ústava obyčejové normy a některé zákonné články doby před 1848 + Bratislavská marcová ústava + další zákonné články rak.-uh. vyrovnání dvoukomorový Uherský sněm horní komora šlechtici a duchovenstvo, dolní volena přímo na základě vysokého majetkového censu snaha o trializaci monarchie selhala 26. KONSTITUČNÍ VÝVOJ HABSBURSKÉ MONARCHIE 1848-1918 s revolucí 1848 se objevuje požadavek ústav, Ferdinand V. ji přislíbil Pillersdorfova ústava na jejím základě se sešel říšský sněm princip dělby moci, zákonodárnou moc měl císař s říšským sněmem říšský sněm = Poslanecká sněmovna, Senát součástí byla i část o občanských a politických právech úkolem sněmu bylo připravit novou, protože nebyla přijata zrovna vřele kroměřížský návrh ústavy méně centralistický dělba moci, svrchovanost lidu, nedílná dědičná monarchie jednotlivé země měly mít částečnou autonomii v záležitostech zemského významu dvoukomorový říšský sněm Sněmovna zemí, Sněmovna lidu součástí katalog občanských práv rozsáhlý Stadionova ústava centralistická Silvestrovské patenty 1851 Říjnový diplom císař se vzdává absolutismu, garantoval zvláštní práva Uher + obnova pův. uherského práva judexkuriální konference zabezpečovala kontinuitu uherského právního řádu Schmerlingova ústava 3 patenty s přílohami program obnovy konstitucionalismu Říšská rada Poslanecká sněmovna, Panská sněmovna, jejich usnesení potvrzoval císař mohla se scházet i v širší podobě s uherskými představiteli ale nikdy se tak nesešla součástí i zemská zřízení a volební řády do 15 zemí, rozsah pravomocí slabý + nerespektování českého historického státního práva politika pasivní resistence od 1863 1865 sistace ústavy prosincová ústava nebyla oktrojovaná, schválil ji říšský sněm, polylegální několik ústavních zákonů viz předchozí otázku 12

27. VÝVOJ VOLEBNÍHO PRÁVA OD POL. 19. ST. DO ROKU 1918 70.-90. léta mj. boj za všeobecné volební právo rakouské volby nebyly rovné principem rakouského vol. práva poplatnický systém volí ti, kdo platí přímé daně kuriální systém zejména majetkové, případně profesní hledisko - voliči na základě majetku rozděleni do kurií: velkostatkářská obchodních a živnostenských komor průmyslových měst venkovských obcí voleb se neúčastnili příslušníci ozbrojených složek a ženy volby do zemských sněmů tři kurie (městská a živnostenská dohromady), ve venkovské nadvakrát (nejdříve volitelé) volby do říšské rady do Poslanecké sněmovny nejdřív zemské sněmy, v r. 1873 přímá volba 4 kurie, počet poslanců zvýšen na 353 1882 Taafeho reforma snížení censu do říšské rady 1896 Badeniho reforma zřízena 5. kurie bez censu 1907 všeobecné a rovné hlasovací právo, zároveň celé území Předlitavska kromě Haliče rozděleno na volební obvody (v každém 1 poslanec) všeobecné = zrušení kuriálního systému dál nemohly ženy a vojáci ženy u nás poprvé 1919 aktivní vol. právo muži od 24, pasivní od 30 volby do samosprávy pobytová omezení volič musel na území pobývat 6 měsíců obecní volby 3 skupiny podle výše daní okresní zastupitelstva 4 kurie velkostatkáři, měšťané, členové městských výborů, starostové venkovských obcí 28. VÝVOJ ORGANIZACE SOUDNICTVÍ PO ROCE 1848 - za Bacha krystalizace základů moderního soudnictví, navazuje se na Josefa II., odstraňuje se stavovský prvek 1850 Nejvyšší a kasační soudní dvůr v trestních pouze soudem zrušovacím, soudil kompetenční spory vrchní zemský soud odvolací od zemského ať už ten byl 1. nebo 2. instance zemské soudy pro těžké trestní a závažné soukromé věci 1. instance okresní soudy civilní i trestní věci; okresní sborové soudy jen trestní věci, ad hoc 1855 soudy první instance sjednoceny s orgány politické správy Nejvyšší soud Vídeň 2 vrchní soudy Praha, Brno zemské (krajinské soudy) smíšené okresní úřady 1867 Nejvyšší soud vrchní soudy 5tičlenné senáty zemské (Praha, Brno, Opava) a krajské soudy 1. ins. pro závažnější delikty, jinak odvolací, C 3čl.s., T 4čl.s. okresní soudy rozhodují samosoudci + specializované soudní instituce živnostenské či patentní soudy + Říšský soud kompetenční spory a stížnosti občanů na porušení ústavou garantovaných práv + Správní soudní dvůr přezkum správních rozhodnutí + Státní soudní dvůr žaloby proti ministrům, kteří porušili zemskou či říšskou ústavu 13

29. ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY VE 2. POLOVINĚ 19. ST. - v západní části monarchie se začala rodit vedle státní správy samospráva - okres kraj země ústředí: moc stupňů, členité, finančně náročné... - vláda se snažila mít důležité otázky pod kontrolou samospráva kontrolována a ovládána pomocí financí - tomuto typu správy se říká dvoukolejná navazuje se na feudalismus - tato soustava existovala prakticky do r. 1918 státní správa (zeměpanská) úkolem bylo realizovat/provádět zákony základy v dubnové ústavě, zrušení poddanství, různé patenty postupně do podoby okres země stát okresní hejtmanství, hejtman musel mít právnické vzdělání hlavně vyhlašování a provádění zákonů, dohled nad matrikami (vedla církev), pošty, telegraf, zdravotnictví, dohled nad církví a školami... Silvestrovské patenty zvýšen počet okresů, hejtmani nahrazeni okresními představenými, přibyla soudní pravomoc prosincová ústava opět oddělení soudnictví od správy, snížení počtu okresů, opět hejtmani kraje dědictví původní správy, 1862 zrušeny zemská správa v Praze, Brně, Opavě vznikla jednotlivá místodržitelství místodržící např. policie, veřejný pořádek, církevní správa, jmenování nižších funkcionářů samospráva začíná se formovat od 60. let, je to věc jednotlivých zemí četnictvo a vůbec bezpečnost na venkově a policie ve městech byly záležitost státu obce si najímaly ponocné a noční hlídače ti ale nemohli proti pachatelům zasahovat obecní obec měla oprávnění mít obecní výbor a představenstvo vlastní (zdravotní péče, správa jmění, mravnostní policie) a přenesená působnost (dílčí soudní úkoly, poštovní záležitosti) okresní zemská samospráva zemské sněmy od 1861 voleni v čele zem. sněmu zemský maršálek (Morava a Sl.: zemský hejtman) sněmy moc nezasedaly, proto moc přešla na výkonný orgán: zemský výbor zákonodárná a správní činnost český zemský sněm německé obstrukce, zemský maršálek rezignoval panovník vydal tzv. Anenské patenty sněm rozpuštěn, místo něj zemská správní komise přímo podřízena panovníku 30. CHARAKTERISTICKÉ RYSY VÝVOJE PRÁVA V ČECHÁCH 1848-1918 krátce po revoluci kodifikace klíčových předpisů - trestní zákon 1852 jen hmotné pr., zločiny, přečiny, přestupky, nullum crimen sine lege - zrušení feudálních ustanovení v ABGB... za Bachova absolutismu represivní opatření, v ekonomice liberalizace živnostenský zákon 1859 prosincová ústava české politické kruhy chtěly č.-rak. vyrovnání Česká deklarace, fundamentální články po obnovení konstitucionalismu několik významných kodifikací: Všeobecný obchodní zákoník 1863, nový trestní i občanský soudní řád 14

31. ČESKÉ POLITICKÉ STRANY VE 2. POL. 19. ST. A JEJICH PROGRAMY vůdčí silou 1848 Svatováclavský výbor (Rieger, Palacký, Sabina) První pražská petice (shrnutí požadavků české politické reprezentace) v týmž roce založena Národní strana (nejstarší česká p.s.) Palacký, Riegr, Brauner nástup Bacha všechna národní hnutí musí ze scény politika pasivní resistence s rakousko-uherským vyrovnáním otevřená vystoupení, Palacký žádá federalizaci Rakouska v autonomní celky snaha o zviditelnění českých zemí v Moskvě a Paříži 1868 Česká deklarace kritika rak.-uh. vyrovnání, autorem Rieger prohlášení neporušitelnosti, nezadatelnosti, nepromlčitelnosti českého st. práva, požadavek trializace říše fundamentální články = program česko-rakouského vyrovnání nerealizovány 1874 rozštěpení Národní strany na staročechy (konzervativní; Palacký, Rieger) a mladočechy (liberální; bratři Grégrové, Sladkovský, Kramář) mladočeši ukončili pasivní resistenci, začali opět zasedat v říšské radě (1878 staročeši taky) drobečková politika za drobné ústupky prosazování politických cílů (Eduard Taafe železný kruh pravice; dělal Čechům drobné ústupky) 1880 Stremayrova jazyková nařízení posílení češtiny úřední podání česky odpověď česky rozdělení pražské univerzity na českou a německou 1890 tzv. punktace koncept rozdělení č. zemí dle národnostních kritérií mladočeši proti (podpora veřejnosti) 1891 staročeši prohrávají volby 90. léta vznik strany agrární (Švehla), katolické, realistické (Masaryk), národní strany sociální (Klofáč; výrazně nacionálně orientovaná), ČSDSD (rovné hlasovací právo pro muže, zákaz dětské práce...) 32. STÁTOPRÁVNÍ PŘEDSTAVY V DOBĚ 1. SVĚTOVÉ VÁLKY většina představ austroslavistických katolické strany podporovaly monarchii, radikální státoprávní strany protirakousky orientovány česká politická reprezentace paralyzována kdo chtěl odboj, musel do zahraničí Masaryk odešel do Ženevy 1915 první vystoupení Český zahraniční komitét = centrum zahraniční politické reprezentace z něj v únoru 1916 Česko(slovenská) národní rada, sídlo v Paříži: Masaryk, Dürich, Beneš, Štefánik cíle: prosadit čsl. státnost, seskupovat emigraci, vytvořit vojenské jednotky legie: rota Nazdar ve Francii, v Rusku taky (hlavně b. u Zborova) Francie to nebrala příliš nadšeně Národní rada uznána oficiálně jako budoucí prozatímní československá vláda domácí situace Rakousko nastolilo policejní diktaturu demonstrace měly spíš sociální podtext výjimka (je to odboj): Maffie zpravodajská org., Přemysl Šámal, Karel Kramář, Alois Rašín, Josef Scheiner 1917 zlom v květnu svolána (Karlem I.) říšská rada, českým poslancům adresován Manifest českých spisovatelů prosazovali federalizaci říše 6.1.1918 Tříkrálová deklarace českých poslanců formuluje cíle národně osvobozeneckého boje českého a slovenského národa (text: Rašín) v červenci je obnoven Národní výbor československý 38 členů, strany podle voleb 1911 v zahraničí krajanské organizace lidé usazení, emigrace a legie charakter podmíněn lokalitou v Rusku rusofilové atd. 15

v USA názorově mnohem dál, konkrétnější představy 1915 Clevelandská dohoda vytvoření samostatného st. na federálním principu - ještě ne úplně konkrétní 1918 Pittsburská dohoda spojení Čechů a Slováků (ti velká autonomie) - poválečný program státoprávního uspořádání ke konci války konstituování okresních a místních národních výborů Masaryk: Washingtonská deklarace předal Wilsonovi požadavek úplné samostatnosti ČS, formulovala zásady občanských svobody, vnitřní zahraniční politiky a st. systém budoucího státu Wilson rak. vládě řekl, že s námi musí jednat 27. října rakouský min. zahraničí Andrássy poslal odpověď Wilsonovi Andrássyho nóta Rak.-Uh. přijímá podmínky kapitulace 28. října vyhlášení samostatného československého státu... předsednictvo NV přijalo Deklaraci o čsl. samostatnosti 33. VYHLÁŠENÍ SAMOSTATNÉHO ČESKOSLOVENSKÉHO STÁTU, Z. 11/1918 SB., NÁRODNÍ VÝBORY Národní výbor v Praze vyhlásil ČSR 28. října 1918, večer zasedání výboru recepční norma (vyhlášena později jako zákon č. 11/1918) je to tzv. 1. ústavní provizorium téhož dne přijato provolání Národního výboru orgánem jednomyslné vůle národa a vykonavatelem svrchovanosti je Národní výbor účel: jako by revoluce vůbec nebyla recepce rakousko-uherského práva vše prozatím v platnosti právní a správní dualizace nestanovena forma st. zřízení, přejaty však pochopitelně nebyly ty předpisy, které by odporovaly novému režimu na Slovensku Slovenská národní rada vznikla 12., 30. října přijata Martinská deklarace rozchod Slováků s Uhrami a spojení s Čechy na Slovensku všichni úředníci Maďaři správa absolutně nefunkční síť národních výborů se rozšiřovala v okresech a obcích fce mocenského a správního aparátu začátkem prosince většina zrušena 34. ZÁKONODÁRSTVÍ ČS. NÁRODNÍHO VÝBORU, PROZATIMNÍ ÚSTAVA Národní výbor do přijetí proz. ústavy 38 členů, vrcholný zákonodárný i správní orgán (tj. výkonný) přijal recepční normu Prozatímní ústava 37/1918 Sb. přijata koncem listopadu, připravena během doslova několika dní není tam žádný katalog občanských práv měla omezenou platnost, max 2 roky forma státu vychází se z kontextu, výslovně zakotvena nebyla zakotvení dělby moci, nejvyšší orgány Národní shromáždění, prezident republiky, vláda 4 oddíly: o národním shromáždění NV rozšířen na 256 členů podle Švehlova klíče, březen 1919 na 270 (pro Slováky) zasedali jen Češi a Slováci prakticky české + pár Slováků o presidentu republiky volilo ho NS, právo veta vůči zákonům NS, k vládním úkonům kontrasignace člena vlády, v případě že neúřadoval, přebírala pravomoci vláda jak se vyhlašují rozsudky jménem republiky o moci výkonné a nařizovací sedmičlenná vláda volilo NS, jemu odpovědná...v listopadu 1918 zvolen Masaryk prezidentem, 1. vláda s Karlem Kramářem v čele 16

35. STANOVENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH ST. HRANIC A SYSTÉM MEZINÁRODNÍCH MÍROVÝCH SMLUV PO 1. SV. V. složitá etnická situace nebylo možno takhle určit dlouho neurčeny hned po vzniku republiky snaha něm. pohraničních oblastí o odtržení 4 provincie: Deutschböhmen, Sudetenland, Deutschsüdmähren, Böhmerwaldgau měly dokonce lehkou domobranu a nějaké orgány; obsazeny čsl. vojskem a připojeny do republiky odpor nebyl spor o Těšínsko sedmidenní válka na nátlak mocností ukončena, pak nová demarkační čára 1919 Versailleská konference definitivní vymezení st. hranic z nárokovaných oblastí připojeno částečně Těšínsko, Vitorazsko, Valticko, Hlučínsko a Podkarpatská Rus smlouvy: Versailleská s Německem, Saint-Germainská s Rakouskem, Trianonská s Maďarskem Sévreská smlouva odmítnuta Polskem a spory se táhly Těšínsko nároky více zemí z Paříže přišla delegace a udělala čáru připojení Podkarpatské Rusi malá saint-germainská smlouva, podle ústavy 1920 nedílná část našeho území, v čele guvernér, měl tam být vlastní sněm, ale nerealizováno zaostalost faktické vymezen hranic delimitační komise 36. SITUACE NA SLOVENSKU V R. 1918 A JEHO ZAČLEŇOVÁNÍ DO ČSR 1918-1923 na začátku války Slovenská strana národní vyjádřila loajalitu Vídni 1918 uvolnění někteří integrovaní či věznění politici propuštěni nejdůležitější Vavro Šrobár v Pešti v létě diskuse měla by být vytvořena SRN první akt: Martinská deklarace na schůzi v Martině 30.10.1918 Martinská deklarace vůle žít v jednom státě s Čechy 40 + později 14 míst v NS Slovákům/Čechům znalým poměrů na Slovensku vytvořeno ministerstvo pro správu Slovenska v čele Vavro Šrobár rozpuštěny místní a obecní výbory, působnost přešla na komise jmenované vládou Slovenská ľudová strana s Andrejem Hlinkou v čele proti centralizačním snahám Prahy východní Slovensko nakrátko maďarská vojska Slovenská republika rad územní organizace na celém území republiky měly vzniknout župy, fakticky ale jen na Slovensku ústava 1920 republika nedílná a jednotná, jednotné občanství - téhož roku jazykový zákon čeština a slovenština vedle sebe 37. ÚSTAVA 1920 121/1920 definitivní čsl. ústava, nahradila prozatímní výsledkem různých kompromisů a vzorů nejvíc vlivu na text Jiří Hoetzel (profesor na UK), duše Antonín Švehla (+ Alfréd Meissner) společně s ní přijat jazykový zákon, volební řád do PS... 3 části: preambule, uvozovací zákon, ústavní listina preambule vzor ústava USA My, národ českosl.: vzdělaný, mírumilovný, demokratický, pokrokový národ uvozovací zákon: 10 článků zákony odporující ústavě jsou neplatné, Ústavní soud (k němu prováděcí př.) Ústavní soud sice 1921 vznikl, ale skoro nefungoval formálně platila až do 1948 nahrazena ústavou 9. května fakticky jen do Mnichova ústavní listina 6 hlav všeobecná ustanovení území jednotné a nedílné, hranice měnit jen ÚZ, jednotné občanství moc zákonodárná NS: PS (300 na 6 let; a21 p30) a S (150 na 8 let, a26 p45), zákaz imperativního mandátu, rozhodování většinou přítomných, ÚZ a válka 3/5, prezident suspenzivní veto, pokud některá sněmovna nebyla ustavena 24členný výbor rozhodnutí podléhala ratihabici moc výkonná prezident starší 35ti volen NS na 7 let, neodpovědný, taxativně vyjmenovány pravomoci mj. vrchní velení branné moci, udělování milostí, jmenoval vládu ta odpovědná PS 17

moc soudcovská nezávislí soudci, jmenováni trvale, pro celé území ČSR Nejvyšší soud, není zde zmíněn ÚS, ten jen v uvozovacím zákoně práva a svobody, jakož i povinnosti občanů rozsáhlý katalog, výsady rodu, pohlaví, povolání se neuznávají; osobní, domovní svoboda, listovní tajemství, soukromé vlastnictví omezit jen zákonem a za náhradu, povinnosti: vojenský výcvik, poslechnout povolání k obraně státu ochrana menšin národních, náboženských a rasových všichni rovni, právo na výuku v jejich jazyce, je-li menšina značně početná 38. ÚSTAVNÍ VÝVOJ V LETECH 1918-1939 recepční zákon z. 11/1918 kontinuita s rakouským právem Národní výbor do přijetí proz. ústavy 38 členů, vrcholný zákonodárný i správní orgán (tj. výkonný) první úkol Národního výboru přijmout ústavu Prozatimní ústava 37/1918 Sb. neřešila nic než ty orgány, platnost max na 2 roky zakotvení dělby moci, nejvyšší orgány Národní shromáždění, prezident republiky, vláda v listopadu 1918 zvolen Masaryk prezidentem, 1. vláda s Karlem Kramářem v čele 1920 definitivní ústava + lze zahrnout zejména ústavní dekrety prezidenta republiky, některá nařízení Slovenské národní rady 27. října 1938 Opatření Stálého výboru o zániku mandátů některých členů NS: Stálý výbor protiústavně zbavil mandátu poslance a senátory z území, která připadla sousedním státům Ústavní změny zavádějící Česko-Slovensko provedlo NS schválením ústavního zákona o autonomii Slovenskej krajiny, a ÚZ o autonomii Podkarpatské Rusi 15. prosince 1938 zmocňovací zákon o zmocnení ku zmenám ústavnej listiny a ústavných zákonov republiky Česko-Slovenskej a o mimoriadnej moci nariaďovacej: umožňoval po dva roky prezidentovi vydávat dekrety se silou ústavního zákona a vládě vydávat nařízení se silou zákona v prosinci 1940 bylo nařízením Říšského protektora toto oprávnění vlády prodlouženo 16. března 1939 přijat Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava 39. VÝVOJ A PRÁVNÍ ÚPRAVA ORGANIZACE ÚZEMNÍ SPRÁVY V PRVNÍ REPUBLICE recepční norma; dosavadní správní orgány podřízeny Národnímu výboru obrovský problém zřízeno dvanáct nejvyšších správních orgánů přejmenovány na ministerstva zřízen Nejvyšší správní soud v prosinci národní výbory (bylo jich skoro 300) zrušeny obecní samospráva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sjednocena zákonem z února 1919 vláda dle něj mohla měnit hranice okresů a obcí, vzniká obecní rada + starosta 1920 župní reforma z. o zřízení župních a okresních úřadů v ČSR mělo vzniknout 21 žup (žádná na PR), v čele župy župan, župní zastupitelstvo (správa majetku) a župní výbor (rozpočet) realizováno 1923 jen nedůsledně: v Čechách realizace odsouvána, na Slovensku vyhráli Hlinkovci 1927 organizační zákon měl definitivně unifikovat st. správu v Československu, oslabení samosprávy, posíleny státní orgány župy nahrazeny zemským principem (Čechy, Morava, Slezsko, P.R....) ministerstvo pro správu Slovenska zrušeno jako nadbytečné schéma: země okres obec zemi spravoval zemský úřad v čele se zemským prezidentem, zemské zastupitelstvo to volilo zemský výbor výkonný orgán země 18

40. CHARAKTERISTIKA VÝVOJE PRÁVA V PRVNÍ REPUBLICE (PRAMENY, VÝVOJOVÉ TENDENCE) recepční norma 11/1918 kontinuita s rakouským právem problém: dualismus na Slovensku uherské právo tendence k unifikaci, chystané kodifikace 30. let ale nebyly dotaženy do konce základem č. práva předpisy osvícenského a Bachova absolutismu ABGB 1811, obchodní zákoník 1863, živnostenský řád 1859, občanský soudní řád 1895, trestní zákon 1852 a řád 1873 přijat zákon na ochranu republiky na Slovensku recipovány především normy obyčejového charakteru, ale i třeba pokrokový manželský zákon prozatímní ústava omezená platnost max 2 roky prozatímní národní shromáždění vytvořeno podle Švehlova klíče 41. ZÁSAHY STÁTU DO EKONOMIKY V LETECH 1918-1938 řada problémů, inflace zřízeno ministerstvo pro zásobování lidu měnová reforma jaro 1919 Alois Rašín polovina bankovek nucená st. půjčka, druhá půlka okolkována plus vytvoření podmínek zlatého standardu velmi úspěšná, pevná měna nostrifikace nostrifikační zákon 1920 možnost úředně nařídit, aby se zahraniční sídla a vedení podniků působících tady sem přesunula, jinak mohlo být podnikání zakázáno pozemková reforma 1919 mnoho pozemků v rukou cizí šlechty 1918-1936 nejprve majitelům zapovězeno s půdou nakládat, postupně následující zákony: záborový zákon půda nad 150ha zemědělské a 250ha půdy celkem zabrána, k realizaci zřízen Státní pozemkový úřad přídělový zákon 1920 zabraná půda přidělována do vlastnictví nebo pachtu jednotl./dr., zbytkové statky náhradový zákon 1920 specifikoval náhradu 20. léta velmi stabilní, zákon o nekalé soutěži s vypuknutím hospodářské krize nucená syndikalizace za Protektorátu: přídělové hospodářství, zřízen Cenový úřad 42. ZMĚNY V TRESTNÍM A SPRÁVNÍM PRÁVU V PRVNÍ REPUBLICE trestní právo stále platil trestní zákon 1852, vypuštěny pasáže odporující republice, k vydání nového kodexu nikdy nedošlo i když práce začaly nejvýznamnějším předpisem zákon na ochranu republiky po atentátu na Rašína 4 hlavy: Úklady o republiku, Poškozování republiky a útoky na ústavní činitele, Ohrožování míru v republice a vojenské bezpečnosti její a Závěrečná ustanovení tresty: tuhý žalář, za pokus vraždy doživotí, tresty i za napomáhání návratu Habsburků k projednávání zločinů podle tohoto z. Státní soud zákon o zřízení nucených pracovních kolonií pro ty, pro něž se zločiny staly pramenem obživy, 1-5let zákon proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních, malý tiskový zákon správní právo: recepce veřejné správy, župní zákon 1920 (jen na Slovensku, nedůsledně 1923), 1927 organizační zákon (obnovení zemského principu) 43. STÁT A CÍRKEV V PRVNÍ ČSR, MODUS VIVENDI, STÁTNÍ A DIECÉZNÍ HRANICE, NOMINAČNÍ PRÁVO v textu Washingtonské deklarace zmínka o chystané odluce státu a církve 1920 ústava zaručuje svobodu vyznání, všechny církve rovny před zákonem docházelo i ke konstituci nových církví, třeba Českobratrská církev evangelická občan už nebyl nucen podrobovat sňatky, narození dětí, školní docházku atd. církvi 19

zdlouhavá jednání s Vatikánem 1928 Modus vivendi nóta zaslaná Benešem Vatikánu úprava určitých politicko-náboženských otázek; 6 článků diecézní hranice vymezeny tak, aby nepřesahovaly území Československa + nesmí být řízeny ze zahraničí diecézní hranice důležité aby se čsl. vláda vyhradila vůči maďarskému revizionismu nominační právo: církevní hodnostáři jmenovaní Vatikánem (papežem; dřív to dělal císař); musí ale mít čsl. st. příslušnost a jméno musí předem být ohlášeno vládě, před nastoupení úřadu musí složit i přísahu věrnosti čsl. státu 44. VÝVOJ ORGANIZACE SOUDNICTVÍ V PRVNÍ REPUBLICE navazovalo na soudnictví rakouské a uherské, rozsudky vyhlašovány jménem republiky listopad 1918 vznikají 2 nové soudy: Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud na základě ústavy 1920 vzniká Ústavní soud 1921 sice vznikl, ale nebyl propracovaný institut ústavní stížnosti, jen některé orgány mohly podat, jen jedno období, pak 7 let neobsazen pro revizi voleb do NS Volební soud ostatní soudy děleny na řádné (civilní a trestní), mimořádné (živnostenské, pracovní) a rozhodčí struktura nižší soudní organizace sjednocena zákonem 201/1928 soustava přetrvala i v prvních poválečných letech 4 stupně: Nejvyšší soud (od 1919 v Brně) vrchní soudy (sborové) krajské soudy (sborové, specializované) okresní soudy (samosoudce) specializované trestní soudy: Státní soud, soudy mládeže vojenské soudnictví: Nejvyšší vojenský soud, soudy divizní, soudy brigádní 45. MNICHOVSKÁ DOHODA, PŘÍČINY A DŮSLEDKY, NEPLATNOST v jednotlivých politických stranách krajně pravicová křídla Malá dohoda mezi ČSR, Rumunskem a Jugoslávií měla zabránit restauraci podunajské monarchie locarnské dohody Rýnský garanční pakt Hitler je 1936 vypověděl, militarizoval Porýní vůdčí politickou silou německé menšiny v ČSR Sudetendeutche Partei SdP vedená Konrádem Henleinem 1935 vyhrála volby do PS, 1937-38 radikalizace stupňující se Henleinovy požadavky 12.3.1938 Rakousko připojeno k Říši na hranici s Rakouskem jsme neměli opevnění Hitler začal pracovat na plánu obsazení ČSR Fall Grün duben 1938 Henleinovy karlovarské požadavky nesplnitelný souhrn bodů dohody s č. vládou vláda částečně mobilizovala v reakci na radikalizaci situace v květnu (od této doby zvýšené ohrožení republiky), zvláštní vyslanec anglické vlády lord Runciman přijel řešit 20. září Hitler v Norimberku na sjezdu NSDAP v projevu útočí na ČSR ozbrojený puč Němců v pohraničí potlačen a SdP zakázána v Berchtesgadenu Chamberlain a Hitler jednání o odstoupení č. pohraničí vláda nejdříve nepřijala, potom ano a podala demisi 22. září schůzka Chamberlain a Hitler v Bad Godesbergu Hitler přednesl i Polské a Maďarské požadavky, mezitím úřednická vláda generála Syrového vyhlašuje všeobecnou mobilizaci 29.9.1938 Mnichovský diktát Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier ultimátum ČSR, které jsme pod nátlakem přijali vyhovění územním požadavkům Německa i Polska a Maďarska ztratili jsme obří území, průmysl, obyvatele, Beneš 5. října abdikoval dohoda je absolutně neplatná neprospěch třetí strany, neshoda vůle a projevu, hranice bylo možné měnit jen ÚZ... do 9.5. 1945 doba nesvobody 20