Komputerizace společnosti, vzdělávání a životní styl

Komputerizace společnosti, vzdělávání a životní styl výzkumná zpráva Doc.PhDr.Petr Sak, CSc. Mgr.Karolína Saková Grant MPSV ČR Vliv computerizace na edukační procesy a na osobnost člověka v informační společnosti Praha 2006 1

Obsah 1. Tématické vymezení výzkumu 2. Objekt a předmět výzkumu 3. Teoreticko metodologická východiska 4. K metodologii a metodice výzkumu 5. Charakteristiky výběrového souboru 6. Výzkumné cíle 7. Disponibilita informačních technologií a kompetence k jejich používání 7. 1. Disponibilita informačních technologií 7. 2. Připojení k internetu 7. 3. Kompetence k používání nových technologií 7. 4. Získání kompetence počítačové gramotnosti 8. Využívání informačních technologií 8. 1. Využívání osobního počítače 8. 2. Využívání internetu, 8. 3. Využívání mobilního telefonu 9. Pozice a význam osobního počítače a internetu 2

Obsah 10. Bariéry ve využívání nových technologií 10. 1. Osobní počítač 10. 2. Internet 11. Význam a hodnota vzdělání 11.1. Význam vzdělání 11.2. Důvody ke vzdělávání 12. Formy vzdělávání 13. Televizní a rozhlasové vzdělávání 13. 1. Poslech rádia 13. 2. Sledování televize 14. E-learning 14. 1. Osobní počítač CD, DVD 14. 2. Internet 15. Hodnotové orientace 15. 1. Hodnotová orientace české populace 15. 2. Postoje k sekulárním a náboženským ideovým směrům 3

Obsah 16. Životní styl 17. Životní dráha 17.1. Životní události 17.2. Negativní jevy 4

1. Tématické vymezení výzkumu Reprezentativní výzkum Komputerizace společnosti, vzdělávání a životní styl je hlavním výzkumem řešeného projektu. Cílem výzkumu je postihnout fenomény, které jsou objektem zkoumání grantu v rámci celé české populace. Výzkum by měl přispět k systematické reflexi probíhajících procesů a napomoci utřídění dílčích poznatků do počátečního systému nové vědní disciplíny, zabývající se vznikající informační společnosti. Výzkum je koncipován jako uchopení logicky navazujícího řetězce fenoménu a procesů spojených tématikou komputerizace a edukačních fenoménů ve vazbě na společnost a na jedince. První blok tvoří disponibilita novými technologiemi v celku populace a ve věkových, sociálních a vzdělanostních skupinách. Na disponibilitu technologiemi, tedy objektivní předpoklad navazuje subjektivní předpoklad využívání informačních technologií počítačová gramotnost a způsob jejího získání. Na potenciální předpoklady navazuje blok, který mapuje skutečné využívání nových technologií osobního počítače, internetu a mobilu. Po objektivním postižení významu nových technologií v životě člověka výzkum zjišťuje subjektivní hodnocení významu počítače a internetu pro život respondenta. Následuje mapování bariér ve využívání informačních a komunikačních technologií. 5

Následuje tématický blok zaměřený na vzdělání. Výzkum zjišťuje význam a hodnoty vzdělání pro člověka a motivaci ke vzdělávání. Dále je mapován vlastní proces vzdělávání a jednotlivé vzdělávací formy. Zvláštní pozornost je věnována formám vzdělávání, které jsou spojeny s masmédii a s novými technologiemi. V informační společnosti, která se propojuje se znalostní společností, lze očekávat změnu pozice a významu vzdělávání prostřednictvím rozhlasu, televize a počítače. Výzkum těchto médií tvoří další blok výzkumu. K zakotvení jednání a názorů jedince výzkum obsahuje výzkum hodnotových orientací. Výzkum je zaměřen na vliv nových technologií na člověka a na jeho životní styl. Těmto výzkumným cílům slouží další část výzkumného instrumentu, která obsahuje baterie volnočasových aktivit, životních událostí. Výzkum postihuje také negativní jevy a hledá jejich propojenost s dalšími jevy postmoderní společnosti. V neposlední řadě se výzkum zabývá průnikem digitalizace a elektronizace do života člověka, jak v rozměru života a životních fází, tak generačním. Fenomény deprese a osamocení současného člověka se výzkum snaží zařadit do souvislostí s dalšími sociálními fenomény. 6

2. Objekt a předmět výzkumu Předmětem výzkumu je komputerizace společnosti a fenomény, které jsou s komputerizací spojeny a komputerizací ovlivněny. Především se jedná o edukační jevy a fenomény a o životní styl. vybavenost populace k využití elektronických médií a nových informačních technologií ke vzdělávání; vývoj vybavenosti české populace; vzdělávac í aktivity v rámci celoživotního učení a dalšího vzdělávání; počítačová gramotnost; způsob získávání počítačové gramotnosti komputerizace společnosti a vyčlenění skupin občanů ze společnosti hardwarová a softwarová vybavenost; využívání těchto technologií ke vzdělávání; postoje k novým technologiím; začlenění nových technologií do životního stylu; vize využití těchto technologií v životních cílech a životních drahách populace a jejích sociálních, věkových a vzdělanostních skupin; pozice tradičních tištěných a elektronických médií v celoživotním učení a v dalším vzdělávání; formy dalšího vzdělávání; motivace k dalšímu vzdělávání; pozice dalšího vzdělávání ve struktuře volného času a volnočasových aktivit; Objektem výzkumu je česká populace starší patnácti let, která je nositelem předmětných fenoménů. 7

3. Teoreticko metodologická východiska Výzkum je realizován v rámci grantu Vliv komputerizace na edukační procesy a na osobnost člověka informační společnosti jako součást širšího spektra výzkumných technik a metod. Česká společnost a celá lidská civilizace prochází neobyčejně dynamickým obdobím. Vedle specificky českých a středoevropských transformačních procesů naší dobu charakterizuje evropská integrace, globalizace a nástup informačních a komunikačních technologií, které převádějí industriální společnost na společnosti informační v digitálním věku. Jako cílený je také nastartován projekt utváření evropské znalostí učící se společnosti. Z hlediska budoucnosti jsou klíčové dva civilizační procesy, jeden proces je tvořen vším, co profiluje informační společnost a je spojeno s její komputerizací a digitalizací, druhý proces je spojen s tvorbou a uplatněním lidských zdrojů. V současnosti je akcentováno vzdělávání především v jeho kvantitativní dimenzi, to znamená poskytování co nejvyššího vzdělání co největšímu podílu populace. Významný je také přechod na koncepci celoživotního učení se složkami počátečního a dalšího vzdělávání. Tento koncept je mimo jiné také důsledkem narůstající dynamiky poznávání i dynamiky proměn společnosti. Z obou procesů logicky vyplývá významnost průsečíků či hraniční oblasti obou procesů, tedy vzdělávání a komputerizace. Vycházíme z toho, že informační-komputerizovaná společnost bude proměněná ve všech oblastech, tedy i v oblastí vzdělávání a to jak prostřednictvím školského systému, tak dalšího, informačního a neformálního vzdělávání. Není myslitelné, aby informační společnost pro svůj další vzdělanostní růst nevyužila to, co tvoří její podstatu informační technologie. Míra využití, kvalita a efektivita využití nových technologií pro vzdělávání společnosti budou pravděpodobně jedním z hlavních kritérií pro hodnocení společností a systémovým předpokladem dalšího rozvoje. Tento výzkum i další výzkumy grantu se snaží mapovat aktuální situaci ve využívání informačních technologií pro vzdělávání a zjistit stávající a perspektivní předpoklady začlenění nových technologií do systému celoživotního učení. 8

4. K metodologii a metodice výzkumu Jedná se o klasický kvantitativní výzkum, který využívá statistickou proceduru. Technikou sběru dat je standardizovaný rozhovor tazatele s respondentem. Rozhovory jsou prováděny pomocí tazatelské sítě. Odpovědi respondenta tazatel zaznamenává do připraveného dotazníku. Vlastnímu výzkumu předcházely dvě výzkumné etapy. Nejdříve byl realizován elektronický expertní výzkum. Tento výzkum používal ve zvýšené míře volné či polouzavřené otázky. Cílem bylo postihnout všechny jevy, které jsou předmětem výzkumu a dotvořit baterie do relativně komplexní podoby, která by postihovala všechny možné varianty sledovaného jevu. Tato etapa měla za cíl systémově dokompletovat zkoumané jevy. Další etapou byl předvýzkum, který dále ověřoval úplnost jevů a především ověřoval srozumitelnost formulací otázek, položek v bateriích, sdělnost instrukcí atd. Na základě poznatků z těchto dvou etap byla dokončena práce na výzkumném instrumentu. U některých témat byla použita formulace z dřívějších výzkumů řešitele s cílem umožnit komparaci a aktualizaci časové vývojové řady. Po sesbírání dat a kontrole dotazníků následovalo nahrání dat, vytvoření labelů, čištění dat a vytvoření systémového souboru. Sběr r dat: listopad prosinec 2005 Typ výzkumu: kvantitativní výzkum prostřednictvím standardizovaného rozhovoru vedeného tazatelem Základní soubory: populace ČR 15 let a více Způsob výběru: kvótní Velikost výběrov rového souboru: 1818 rozhovorů 9

5. Charakteristiky výběrového souboru Výběrový soubor byl vytvořen kvótním výběrem, tazatelé měli stanoveny kvóty pro vzdělání a věk. Složení tazatelské sítě zajišťovalo reprezentativitu podle velikosti lokality a regionu. Tradičně je tazatelskou sítí zajištěna také reprezentativita podle pohlaví. 10

6. Výzkumné cíle Zjistit stav české populace ve vybavenosti novými informačními a komunikačními technologiemi a strukturaci české společnosti ve vztahu k novým technologiím Zjistit dynamiku ve vybavování české populace novými technologiemi Zjistit počítačovou gramotnost české populace a její strukturu Zjistit způsoby získávání počítačové gramotnosti Zjistit vývoj ve způsobech získávání počítačové gramotnosti českou populací Zmapovat aktivity realizované prostřednictvím počítače Zjistit vývoj ve využívání počítače pro různé aktivity Zmapovat aktivity realizované prostřednictvím internetu Zjistit vývoj ve využívání internetu pro různé aktivity Zjistit názory populace na vliv digitalizace společnosti na sociální vyřazovaní (exclusi), na utváření digitální přehrady. 11

7. Disponibilita informačních technologií a kompetence k jejich používání V této části je zjišťována potencialita české populace ve směru využívání nových technologií. Tato potencialita má dvě dimenze, objektivní - disponibilita populace novými technologiemi a subjektivní - kompetence tyto technologie využívat, tedy vybavenost populace nové technologie používat. Disponibilita informačních technologií je zjišťována znakem, který má hodnoty 1 nevlastním a nemohu používat, 2 nevlastním, ale mohu používat, 3 vlastním a mohu používat. Při analýze a interpretaci jsou jednak využívány četnosti, to znamená počet respondentů, kteří uvedli danou hodnotu znaku, a index disponibility což znamená průměr z hodnot znaku pro danou skupinu (věkovou, vzdělaností atd.). Následující graf podává informaci, jak je česká populace vybavena jednotlivými mediálními technologiemi. U každého média jsou relativní četnosti respondentů, kteří danou technologii vlastní, či mají k dispozici. 12

7. 1. Disponibilita informačních technologií Vlastnictví a využívání vlastním nevlastním a nemohu používat nevlastním, ale mohu používat nevím, neodpověděl(a) televize rádio mobilní telefon magnetofon (kazetový) CD přehrávač video osobní počítač, notebook, laptop přístup do sítě Internet knihovna nad 200 svazků telefon - pevná linka elektronická pošta DVD přehrávač společná anténa pro příjem televizního signálu digitální fotoaparát gramofon individuální anténa pro příjem televizního signálu MP3 přehrávač zařízení pro příjem kabelové TV fax domácí kino digitální videokamera zařízení pro příjem satelitní TV set-top-box pro příjem digitálního vysílání 61 53 42 47 52 40 44 38 30 37 35 33 23 8 9 16 14 8 11 10 15 5 12 87 11 2 93 5 2 88 4 8 77 8 14 75 8 17 14 25 21 26 27 31 22 30 14 33 23 37 11 45 16 45 16 53 8 55 9 53 8 57 68 75 77 78 78 94 0% 20% 40% 60% 80% 100% 13 Všichni respondenti N=1818

Na prvních třech místech je televize, rozhlas a mobilní telefon. Dynamika pronikání mobilního telefonu do české populace snad nemá historickou obdobu. Během několika let se mobil stal součástí výbavy a životního způsobu víceméně každého Čecha. Kdo nemá mobilní telefon je dnes již výraznou výjimkou. V žebříčku vybavenosti následují technologie, které jsou v populaci silně zastoupeny, ale v posledních letech klesá vybavenost české populace těmito technologiemi. Jedná se o magnetofon, CD přehrávač a video. Ústup těchto technologií je dán velkou technologickou dynamikou. Přicházejí technologie dalších generací, které přinášejí oproti předchozím médiím nové možnosti. Velký úspěch mobilního telefonu je dán také tím, že se jedná o flexibilní technologii, která je na špičce vývoje a vstřebává funkce dalších technologií. V žebříčku následuje osobní počítač a internet, technologie s vysokou růstovou dynamikou, vybavení populace těmito technologiemi od první poloviny devadesátých let trvale roste. Tento vývoj ukáží další grafy. 14

Vlastnictví PC ve věkových skupinách, v letech 1994-2006 % 100 90 80 15-18 19-23 24-30 70 60 70 67 58 50 40 30 31 26 41 36 33 20 10 19 12 9 22 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 15

Komputerizace společnosti prostřednictvím věkových skupin v letech 1992-2005 3 2,5 2005 2,65 2,51 2,55 2,5 2 1,5 1 2002 2,22 2000 2,18 1997 1,93 1996 1,67 1994 1,62 1992 1,43 2,18 2,12 1,89 1,55 1,49 1,38 2,14 1,98 1,92 1,67 1,59 1,61 1,43 2,14 2 1,91 1,75 1,33 2,3 1,84 1,74 1,73 1,5 1,5 1,46 1,34 1,29 1,29 1,25 1,29 1,18 1,04 15-18 19-25 26-35 36-45 46-55 56- věk 16

Komparace vybavenosti české populace osobním počítačem a knihovnou s více než 200 svazky ilustruje přelom civilizačních epoch. Vybavování domácí knihovnou trvalo staletí a pro českou společnost a kulturu byl význam knihy a knihovny charakteristický. Revitalizace českého národa a utváření moderní české kultury je bez tištěného slova nepředstavitelné. Osobní počítače potřebovaly k tomu, aby ve vybavenosti předstihly domácí knihovnu necelou generaci. Vývoj disponibility knihovny klesá komplementárně s růstem vybavení osobním počítačem. Překlopení pozice knihovny a počítače symbolizuje krok od civilizace tištěného slova (preindustriální, industriální společnost ) k informační digitální civilizaci. Podobnou komplementární dvojicí je gramofon a přehrávač MP3. Vybavení gramofonem v české společnosti trvale klesá, vybavenost MP3 přehrávačem naopak roste. Ve výzkumu byla poprvé zjišťována a zaznamenána disponibilita set-top-boxu. Byl tak vlastně zachycen počátek digitalizace televizního vysílání v české společnosti. 17

Vývoj disponibility technickými mediálními prostředky ve věkové skupině 15-30 let v letech 1992-2005 index 3 2,5 Magnetofon Gramofon Mobilní telefon CD přehrávač PC Internet 2 Video 1,5 1 1992 1994 1995 1997 2000 2002 2005 rok 18

7. 2. Připojení k internetu Typ připojení k internetu a zařízení používaná k připojení na internet mají podobný význam jako disponibilita počítače a jeho parametry. Následující dva grafy ukazují jak je česká populace vybavena přístupem na internet. Stále je nejčastější připojení přes modem (35%) a na druhém místě je připojení poskytované kabelovými televizemi. Česká republika zaostává za nejvyspělejšími zeměmi ve vysokorychlostním internetu a tempo jeho šíření v české společnosti je nedostatečné. Pro připojení na internet je výrazně nejčastěji využíván stolní osobní počítač (92% z uživatelů internetu). Vzhledem k vysoké četnosti připojování přes stolní počítač, další možnosti jsou zřejmě spíše doplňující pro nestandardní situace uživatele. Notebook pro připojení používá 16% a mobilní telefon 12%. V případě mobilního telefonu se jedná startující moment, protože teprve v posledních letech se mezi uživateli mobilního telefonu šíří telefony, které umožňují uživatelsky přijatelné používání internetu. Užívání mobilního telefonu pro připojení na internet je pravděpodobně vysoce perspektivní. 19

Typ internetového připojení v domácnosti % 40 35 35 30 25 20 20 15 10 14 12 13 5 7 7 5 0 modem- dial up kabelové připojení 0 WIFI ADSL ISDN GPRS CMDA jiný nevím 20 Respondenti, kteří mají v domácnosti připojení N=833

Zařízení využívaná pro připojení na Internet % 100 90 92 80 70 60 50 40 30 20 10 0 16 PC stolní osobní počí notebook, laptop, palmtop mobilní telefon PDA přenosný kapesní počítač 12 1 21 Respondenti, kteří využívají Internet N=1255

Další dva grafy ukazují jak se od roku 1995 do počátku roku 2006 vyvíjela u české mladé generace disponibilita a vlastnictví připojení k internetu. Zajímavý je pokles podílu mladých lidí, kteří mají pouze přístup k internetu, v důsledku nárůstu mladých lidí, kteří přístup k internetu vlastní. 22

Přístup k internetu (disponibilita) ve věkových skupinách, v letech 1995-2005 99 92 89 % 100 80 74 90 68 80 70 60 50 40 30 20 63 63 30 32 29 4 13 16 15-18 19-23 24-30 50 2005 2002 2000 1997 1995 věk 23

Přístup k internetu ve věkových skupinách, v letech 1995-2005 % 80 přístup 1995 přístup 1997 přístup 2000 přístup 2002 přístup 2005 vlastní 1995 vlastní 1997 vlastní 2000 vlastní 2002 vlastní 2005 * 70 60 50 49 67 54 54 70 58 40 30 20 27 32 26 26 43 22 20 20 22 36 39 31 29 10 0 4 14 13 11 0 3 0 6 7 5 15-18 19-23 24-30 věk 14 * přístup=možnost někde využívat internet, vlastní=vlastní internetové připojení 24

7. 3. Kompetence k používání nových technologií Na technologickou vybavenost výpočetní technikou navazuje schopnost tyto technologie používat. Bez této schopnosti jsou nové technologie jen hromadou železa. Čím vyšší podíl populace je schopen nové technologie používat a na vyšší úrovni, tím dochází k rychlejší a hlubší proměně společnosti. Tyto proměny, které lze charakterizovat jako komputerizaci společnosti, nás vedou k informační společnosti. Pro společnost, odborné instituce a komunitu odborníků je proto důležité poznávat stav populace a české společnosti v osvojování dovedností využívat nové technologie. Samozřejmě, že nejde pouze o celkové rozložení v populaci, ale také o to, jaké jsou dovednosti jednotlivých věkových, vzdělanostních a sociálních skupin a jaká je dynamika šíření těchto dovedností. Dovednosti využívat nové technologie patří k fenoménům pro společnost a civilizaci strategickým. Rozvoj lidských zdrojů a společnosti je do značné míry podmíněn rozšířením dovedností využívat nové technologie. Proto při komparaci a hodnocení vyspělosti jednotlivých zemí, patří schopnost populace pracovat s počítačem k jedněm z hlavních ukazatelů. [1] Znalost rozšíření a úrovně dovedností pracovat s počítačem není samoúčelná, protože umožňuje společnosti a jejím institucím vstupovat do procesu šíření dovedností či kompetencí ovládání nové technologie a tento proces pozitivně ovlivňovat. [1] Indikátory informační společnosti se zabýval evropský projekt SIBIS. 25

Pojem gramotnost je všeobecně srozumitelný, myslí se jím dovednost čtení a psaní. V posledním desetiletí se využívá všeobecné znalosti pojmu gramotnost a převádí se do jiných oblastí a spojuje se s jinými dovednostmi. Připomeňme např. čtenářskou gramotnost a informační gramotnost. Komputerizace společnosti přinesla také spojení pojmu gramotnost s používáním osobního počítače. Pojem počítačová gramotnost se stal tak běžným ve slovníku uživatelů počítače jako třeba zavináč, vir či e-mail. Jak je v postmoderní době běžné, není pojem používán jednoznačně a ani není jednoznačně definován. Na druhou stranu vysoká dynamika nových technologií nepřeje dogmatům a rigidním definicím. Dynamika hardwarové a softwarové reality vyvolává i obdobnou dynamiku v její reflexi v terminologii a v jazyce, kterým se o světě nových technologií hovoří. Flexibilita a redefinování patří k reflexi počítačové reality. Počítačovou gramotností se obecně myslí kompetence k ovládání a využívání osobního počítače. Při přesnějším vymezování počítačové gramotnosti však již v textech a u jednotlivých autorů nacházíme větší či menší rozdíly. Za méně vhodné vymezení považujeme např. ztotožnění počítačové gramotnosti s dovedností používat konkrétní program konkrétní firmy. [1] Za vhodné vymezení počítačové gramotnosti považujeme kompetence, které umožní jedinci využívat nové technologie pro svůj profesní a osobní život v té míře, kdy se necítí komputerově handicapován, není za digitální přehradou a jeho osobní i profesní rozvoj prostřednictvím počítače je otázkou jeho volby. Počítačovou gramotnost lze operacionalizovat jednoduše či víceméně sofistikovaně, používat více či méně validní indikátory. [1] Nelze vyloučit ani vliv sponzorování výzkumu či instituce firmou, která je autorem programu. 26

Počítačovou gramotnost lze zjišťovat řadou způsobů: analýzou reálných aktivit, realizovaných jedincem, prostřednictvím počítače; zkoušením (testováním), kdy jedinec prokazuje dovednosti přímo u počítače; pomocí baterie v níž se respondent vyjadřuje k jednotlivým položkám mapujícím dílčí kompetence; synteticky, kdy jedinec provádí vlastní sebeevaluaci a deklaruje svou počítačovou gramotnost. Již v samotné podstatě definice počítačové gramotnosti neexistuje ostré vyhranění jevu a tedy i jeho reflexe a měření nedává možnost rigidní a ostré hranice reálné počítačové gramotnosti. Lze vždy říci přesně, kdy se již jedná o počítačovou gramotnost a kdy ještě ne? V našem výzkumu, především z důvodu úspornosti, jsme zvolili techniku sebeevaluace, kdy respondent sám vyhodnotil své dovednosti ovládat osobní počítač a využívat jeho funkce. Pochopitelně, že hlavní slabinou této techniky je subjektivita takového hodnocení. Co je pro jednoho profesionální úroveň, je pro druhého průměrná úroveň. Na druhou stranu zákon velkých čísel má tendenci odchylky zprůměrovat a v rámci celého souboru (1818 respondentů) výpovědi objektivizovat. Naopak výhodou techniky je určitá komplexnost sebehodnocení. Jedinec neposuzuje několik položek baterie či testu, ale do jeho posuzování se promítá celá historie jeho interakce s osobním počítačem. Při zjišťování počítačové gramotnosti je také důležitý účel, pro který je počítačová gramotnost měřena, protože, čím větší přesnost, tím náročnější výzkumný instrument. 27

Pro naše účely sebeevaluce poskytovala dostatečnou přesnost. Naše metodika nedělí soubor na počítačově gramotné a negramotné, ale na ty, kteří využívají počítač na profesionální úrovni, skupinu se základní počítačovou gramotností a na skupinu s průměrnou počítačovou gramotností. Respondenti na otázku: Který z následujících výroků nejlépe vyjadřuje Vaši situaci ve vztahu k počítači?, odpovídali prostřednictvím těchto možností: - počítač nevyužívám a nemám zájem ho využívat - počítač nevyužívám, rád bych ho využíval(a), ale nezvládl(a) bych to - počítač nevyužívám, ale plánuji, že ho začnu využívat - počítač využívám, ale nejsem si příliš jistý, umím jen základní činnosti - nejsem ve využívání počítače začátečník, ale nevyužívám počítač profesionálně - počítač využívám na profesionální úrovni Následující graf ukazuje získané výsledky. [1] Nelze vyloučit ani vliv sponzorování výzkumu či instituce firmou, která je autorem programu. 28

Využívání PC % 40 35 37 30 25 20 21 15 17 10 12 5 6 6 0 a nemám zájem rád bych plánuji využívat jen základní nevyužívám profesionálně nevyužívám využívám profesionálně 29 Všichni respondenti N=1818

Z celého souboru používá počítač 70% a 30% tedy nepoužívá. Z celé populace 12% uvádí počítačovou gramotnost na profesionální úrovni, 37% na průměrné úrovni a 21% přiznává pouze základní úroveň. To je základní rozložení počítačové gramotnosti v české populaci. Počítačová gramotnost není pochopitelně rozložená v české populaci homogenně. Základními znaky, které úroveň počítačové gramotnosti diferencují, je věk a vzdělání. V mladé generaci je profesionální a průměrná počítačová gramotnost zastoupena u 75% jedinců a přidáme-li ještě základní počítačovou gramotnost, dostáváme se k 92%. Profesionální úroveň je ve stejné míře zastoupena i ve věkové skupině 31 45 let, avšak výrazně méně je zastoupena v této věkové skupině průměrná počítačová gramotnost. V nejstarší věkové skupině jsou všechny úrovně počítačové gramotnosti zastoupeny v ještě nižší míře. 30

Sebeevaluace využívání PC ve věkových skupinách 100% 90% 80% 70% 60% nevyužívám a nemám zájem nevyužívám, rád bych, ale nezvládl/a bych to nevyužívám, ale plánuji 17 6 6 21 30% 30% nevyužívá nevyužívá PC PC 1 2 4 18 8 5 8 29 34 10 50% 40% 30% 20% využívám jen základní nejsem začátečník, ale ani profesionál 37 70% 70% využívá využívá PC PC 59 35 7 19 21 10% 0% využívám profesionálně 15 15 12 9 celek 15 až 30 31 až 45 46 a více 31 Všichni respondenti N=1818

7. 4. Získání kompetence počítačové gramotnosti Jakým způsobem česká populace k této úrovni počítačové gramotnosti dospěla? Znalosti a dovednosti nezískáváme jednorázově a pouze jedním prostředkem, jednou institucí. Dosažená úroveň je vždy důsledkem působení celé řady kultivačních, vzdělávacích a socializačních institucí, institutů a mechanizmů. Proto jsme respondentovi předložili baterii způsobů, jejichž pomocí lze získat počítačové dovednosti a respondent přiřazoval míru působení dané položky od stupně 1 do stupně 5 (rozhodně ano). Rozložení vlivu jednotlivých položek na počítačovou gramotnost české populace ukazuje graf. 32

Získání dovedností a znalostí pro práci s počítačem rozhodně ano spíše ano ani ano, ani ne spíše ne nevím, neodpověděl(a) rozhodně ne nevyužívá pc sám metodou pokusu a omylu 24 27 8 3 7 29 od kamarádů či známých, spolužáků 14 26 9 6 15 29 vlastním studiem 14 22 6 10 18 29 od kolegů v zaměstnání 12 19 9 5 25 29 na střední škole 11 10 4 5 39 29 v kurzech v zam./veřejný sektor 12 9 31 45 29 od vlastních dětí 5 11 4 2 48 29 na vysoké škole 6 5 3 2 54 29 na základní škole 4 7 3 4 53 29 v kurzech v zam./soukr. sektor 5 5 21 55 29 v kurzech mimo zaměstnání 3 4 12 59 29 od rodičů 3 4 3 5 55 29 v zařízeních pro volný čas dětí a mládeže 2 3 3 3 59 29 v kurzech v zam./ nezisk. sektoru 121 63 29 od vnoučat 0 10 67 29 0% 20% 40% 60% 80% 100% 33 Všichni respondenti N=1818

Vzhledem k tomu, že stejnou metodikou byly získávány poznatky i v roce 1997 a 1998 [1], lze z komparace vyvodit vzrůstající význam všech stupňů vzdělávací soustavy. Situace se tak přibližuje standardní situaci, kdy školství připravuje nastupující generaci a zabezpečuje osvojení dovedností a znalostí, které jsou potřebné jak pro profesionální, tak osobní život ve společnosti. O dynamice osvojování počítačové gramotnosti vypovídá i indikátor znalost počítačové technologie. V roce 1997 byl reprezentativnímu souboru mládeže předložen znalostní test. Výsledky mezi vysokoškolskými studenty a učni byly propastně rozdílné. Po roce opakovaný test ukázal u učňů znalosti, které převyšovaly rok staré znalosti vysokoškoláků. [2] Podobně jako v případě vybavenosti české populace novými technologiemi lze hovořit o základní nasycenosti, tak také v případě počítačové gramotnosti lze říci, že česká populace je vybavena základními kompetencemi k využívání výpočetní techniky. Tím samozřejmě zdaleka nechceme říci, že každý občan je počítačově gramotný. Takového stavu pravděpodobně nebude ani nikdy dosaženo, vždyť i ve vyspělých západních společnostech jsou nezanedbatelné skupiny populace negramotné v klasickém slova smyslu. Avšak v nemarginalizovaných skupinách je počítačová gramotnost převážně na takové úrovni, že další rozvoj kompetencí je dán volbou jedince a potřebami, které vznikají na základě jeho profesního a osobního života, způsobu života a rozvoje osobnosti. [1] Sak, P. Mládež a média v kontextu generací. Výzkumná zpráva z grantu MŠMT ČR. Praha.1998. [2] tamtéž 34

Předávání počítačové gramotnosti je již standardní výbavou všech stupňů počátečního vzdělávání. Tím, že informatické vzdělávání již plošně zasáhlo celou nastupující generaci, je vzdělávací proces poznamenán efekty, které jsou tradičně spojeny s plošným působením na populaci. Řadu let bylo seznamování se s možnostmi počítače omezeno na skupiny populace s mimořádným zájmem o počítače. Důsledkem byla vysoká dynamika a efektivita osvojování si možností nových technologií. Tím, jak se rozšiřoval podíl dětí a mládeže seznamující se s výpočetní technikou a navíc prostřednictvím tradiční školy, seznamování se s novými technologií se přesunulo od vysoce motivovaných fandů počítače i k dětem s neutrálním či dokonce negativním vztahem k výpočetní technice. Osvojování počítačové gramotnosti již přestává být spojeno s neobvyklými fenomény jako je generační inverze a stává se standardní součástí vzdělávacího procesu. 35

8. Využívání informačních technologií Technologická vybavenost spolu s počítačovou gramotností představují potenciál, který je však realizován teprve konkrétními aktivitami lidí. Podle toho jaké provozují počítačové aktivity, v jakém kontextu a při realizaci jakých cílů se tato potencialita objektivizuje a promítá do stavu a vývoje společnosti. Proto jsme se také zaměřili na zkoumání reálných aktivit provozovaných českou populací pomocí osobního počítače a internetu. Sledovali jsme na jaké úrovni respondenti s počítačem pracují, jak často, jaký časový objem věnují počítači a internetu, kde s počítačem pracují a jaké činnosti na počítači realizují. 36

8. 1. Využívání osobního počítače Následující tři grafy ukazují podíly populace pracující s počítačem na třech úrovních: základní, průměrně a profesionální, ale také důvody, proč lidé osobní počítač nepoužívají. U těch, kteří počítač využívají graf ukazuje frekvenci požívání počítače. Následný graf ukazuje rozložení frekvencí v celku populace. Zjišťovali jsme místa, na kterých je využíván počítač a s jakou frekvencí. Na prvních dvou místech jsou bezkonkurenčně zaměstnání a domov. Denní používání na obou místech se blíží třiceti procentům. Všechna další místa jsou okrajová. 37

Využívání PC 100% 90% nevyužívám a nemám zájem 17 30% 30% nevyužívá nevyužívá PC PC 80% 70% 60% 50% 40% nevyužívám, rád bych, ale nezvládl/a bych to nevyužívám, ale plánuji využívám jen základní 6 6 21 70% 70% využívá využívá PC PC Frekvence využívání PC vyjímečně 3% občas - alespoň 1x měsíčně 7% 30% 20% 10% 0% nejsem začátečník, ale ani profesionál využívám profesionálně 37 12 pravidelně - denně či téměř denně 68% často - alespoň 1x týdně 22% Všichni respondenti N=1818 Respondenti, kteří využívají PC N=1284 38

Frekvence využívání PC 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 29 2 5 16 47 nikdy vyjímečně občas - alespoň 1x měsíčně často - alespoň 1x týdně pravidelně - denně či téměř denně 30% 20% 10% 0% 39 Všichni respondenti N=1818

Využívání počítače na jednotlivých místech v zaměstnání doma u kamaráda, kolegy 04 9 29 27 21 7 4 20 27 7 5 36 11 1 29 29 29 pravidelně často občas výjimečně nikdy nevyužívá pc nevím, neodpověděl(a) knihovna, informační středisko 12 6 12 49 29 Internetová kavárna 01 4 15 50 29 střední škola, učňovské zařízení 2 6 2 57 29 DDM, kluby mládeže, zařízení pro volný čas 23 60 29 vysoká škola, kolej 31 2 63 29 0% 20% 40% 60% 80% 100% 40 Všichni respondenti N=1818

Následuje nejvýznamnější znak, sledování aktivit, které jsou na počítači provozovány a v jaké frekvenci. Aktivity realizované prostřednictvím osobního počítače lze klasifikovat podle různých kritérií. My chceme upozornit na vlastnost aktivity, která určuje její význam pro společnost. Aktivity podle toho, čím jsou významné pro společnost, dělíme do tří skupin. 1. rozhodující je podíl populace, která danou aktivitu realizuje Příkladem může být elektronická komunikace. Elektronicky komunikuje 83% lidí ve věku 15-30 let, z věkové skupiny nad 30 let používá elektronickou poštu 50% lidí. 2. rozhodující je podíl dané aktivity realizované počítačem. Dané aktivity je možné realizovat tradičním způsobem bez počítače, avšak způsob s využitím počítače poskytuje natolik výrazné přednosti, že tradiční způsob je víceméně vytěsněn. Ačkoliv danou aktivitu provádí nepatrný zlomek populace, podíl aktivity realizované počítačem ve společnosti se může blížit 100 procentům. Příkladem je práce konstruktérů a vytváření projektů architekty. 3. jde o aktivity exklusivně a nezastupitelně realizované prostřednictvím počítače. Třetím typem jsou aktivity, u nichž neexistuje možnost volby, protože je lze realizovat pouze s pomocí počítače. Nové výpočetní a komunikační technologie umožnily lidstvu průnik do dalších oblastí a aktivit. Příkladem může být kosmický program nebo výzkum DNA. Všechny tři typy aktivit realizovaných prostřednictvím počítače proměňují společnost a směrují ji k informační společnosti a digitálnímu věku. 41

Využívání jednotlivých možností počítače pravidelně často občas výjimečně nikdy nevyužívá pc nevím, neodpověděl(a) psaní textu v textovém editoru vzdělávání obecně poslech hudby na CD encyklopedie, slovníky počítačové hry vytváření a užívání databází kopírování CD, DVD zpracování digitální fotografie poslech hudby ve formátu MP3 jazyková výuka video překládání matematické výpočty počítačová grafika organizace a řízení firmy či sebe prezentace, přednášky programování vedení účetnictví faxování sledování televize animace tvorba PC serverů, jejich testování a návrhy řízení činnosti, měření simulace skládání hudby 7 10 5 7 10 4 5 10 8 10 24 15 13 12 11 12 8 2 6 3 8 3 5 4 6 3 5 6 10 5 2 4 7 2 3 5 6 5 4 23 4 6 13 2 6 01 2 4 1 4 2 12 0 13 01 22 10 11 10 7 8 4 19 14 8 10 11 4 6 10 15 17 13 9 14 10 12 22 19 7 12 15 15 12 12 9 13 13 38 38 39 40 43 46 46 46 51 52 55 58 62 63 64 65 66 7 16 21 21 25 27 27 32 4 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 0% 20% 40% 60% 80% 100% 42 Všichni respondenti N=1818

Následující graf ukazuje využívání možností osobního počítače prostřednictvím nejrůznějších aktivit generacemi. Graf porovnává podíly jedinců realizujících konkrétní aktivitu z mladé generace a z populace nad 30 let. Všechny počítačové aktivity provozuje výrazně více mladá generace, avšak i populace starší třiceti let využívá počítač v širokém spektru aktivit. Většinu počítačových aktivit provozuje více než polovina mladé generace. Nejvíce je počítač využíván na psaní v textovém editoru, pro poslech hudby a pro vzdělávání. Teprve na čtvrtém místě je hraní počítačových her. Tato činnost je nejsilněji závislá na věku, s rostoucím věkem klesá využívání počítače pro hraní počítačových her. 43

Využívání jednotlivých možností počítače ve věkových skupinách psaní textu v textovém editoru poslech hudby na CD vzdělávání obecně počítačové hry encyklopedie, slovníky kopírování CD, DVD 35 33 31 39 43 56 69 71 73 77 80 89 15 až 30 31 a více poslech hudby ve formátu MP3 19 60 zpracování digitální fotografie vytváření a užívání databází 29 37 59 57 video 20 57 jazyková výuka 21 55 překládání matematické výpočty počítačová grafika 21 21 18 41 40 52 prezentace, přednášky programování 11 18 36 33 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 % Všichni respondenti N=1818 44

Využívání PC v letech 1997, 2000, 2002 a 2005 ve věkové skupině 15-23 let Tento graf ukazuje jak se ve věkové skupině 15-23 let vyvíjely počítačové aktivity od roku 1997. U některých aktivit podíl jedinců, kteří ji provozují stoupal plynule (počítačové hry, textový editor), u jiných aktivit došlo v určitém období k prudkému nárůstu (vzdělávání, překládání). Psaní textu v textovém editoru Poslech hudby na CD Počítačové hry Vzdělávání Encyklopedie, slovníky Překládání Jazyková výuka Vytváření a užívání databází Matematické výpočty Počítačová grafika Programování K prezentaci, k přednáškám 41 11 28 40 19 39 37 33 13 18 15 6 21 20 9 20 17 22 19 13 10 18 20 16 12 12 12 8 6 2 43 42 39 35 51 51 60 50 60 59 58 93 6872 87 86 81 78 2005 2002 2000 1997 jiný PC 0 20 40 60 80 100 % 45

9. 2. Využívání internetu Kvalitativně nové možnosti osobního počítače přineslo jeho propojení do sítě a vzájemné sdílení vytvořených databází, webových stránek a dalších produktů. Možnosti počítačové sítě jsou tak rozsáhlé, že tvoří svébytnou oblast využívání nových informačních a komunikačních technologií. Následující tři grafy ukazují frekvenci používání internetu českou populací, srovnání frekvence používání osobního počítače a internetu. Dále jsou ukázaná místa, na nichž je internet používán a s jakou frekvencí. Místa užití internetu se příliš neliší od míst, na nichž se používá počítač. 46

Frekvence využívání Internetu 100% 90% 80% 70% 60% 1 32 3 9 neodpověděl nikdy vyjímečně občas - alespoň 1x měsíčně často - alespoň 1x týdně pravidelně - denně či téměř denně 50% 40% 30% 19 37 20% 10% 0% 47 Všichni respondenti N=1818

Frekvence využívání PC a Internetu 100% 90% 80% 0 1 29 32 neodpověděl/a nikdy vyjímečně občas - alespoň 1x měsíčně 70% 60% 50% 40% 2 5 16 47 3 9 19 často - alespoň 1x týdně pravidelně - denně či téměř denně 30% 37 20% 10% 0% PC Internet 48 Všichni respondenti N=1818

Využívání Internetu na jednotlivých místech doma v zaměstnání u kamaráda 04 19 22 7 16 6 8 5 4 17 5 22 29 39 31 31 31 pravidelně často občas výjimečně nikdy nevyužívá Internet nevím, neodpověděl(a) v Internetové kavárně 01 4 13 49 31 v knihovně 12 5 11 49 31 ve škole 4 5 4 3 51 31 kdekoliv na mobilu 13 9 54 31 kdekoliv na notebooku 13 4 57 31 v zařízení pro volný čas 2 14 59 31 0% 20% 40% 60% 80% 100% 49 Všichni respondenti N=1818

Další tři grafy ukazují jak česká populace využívá internet a v jaké frekvenci a porovnává aktivity na internetu mladé generace a starších generací. Nejčastějšími aktivitami je vyhledávání informací a komunikace. V obou směrech jsou využívány různé formy a programy. K tomuto základu se postupně přidávají další aktivity, které s komunikací a informacemi souvisí víceméně volně. Jedná se o elektronické verze tištěných deníků a internetové časopisy. Počítačové hry se nehrají pouze s pomocí CD a DVD, ale také na internetu. S menšími četnostmi se již nakupuje přes internet, komunikuje s úřady, spravují bankovní účty a vzdělává. Všechny aktivity provozuje více mladá generace než střední a starší, aktivity se však liší rozdíly mezi generacemi. 50

Využívání jednotlivých možností Internetu I. pravidelně často občas výjimečně nikdy nevyužívá Internet nevím, neodpověděl(a) vyhledávání info. prostřednictvím katalogů elektronická pošta vyhledávání praktických informací vyhledávání info. fulltext. vyhledávači volné necílené surfování návštěvy specializovaných serverů tištěná periodika posílání sms zpráv získávání info. pro služební/podnikatelské potřeby komunikace dvou a více lidí Internetové časopisy hraní počítačových her nakupování rezervace a objednávání vstupenek elektronická komunikace s úřady aktualizace počítačových produktů vzdělávání pomocí Internetu stahování softwaru 22 23 12 5 5 30 15 9 5 7 6 19 22 10 10 18 16 10 9 15 7 13 16 10 13 15 5 8 13 13 6 8 11 12 9 10 9 7 7 9 8 11 3 5 10 14 3 8 9 13 13 10 17 14 17 11 20 28 29 32 33 35 35 37 13 10 16 37 2 5 8 12 41 4 4 8 8 44 23 8 11 44 23 10 9 44 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 51 0% 20% 40% 60% 80% 100% Všichni respondenti N=1818

Využívání jednotlivých možností Internetu II. pravidelně často občas výjimečně nikdy nevyužívá Internet nevím, neodpověděl(a) finanční, bankovní operace 3 6 7 6 45 31 stahování hudebních nahrávek z Internetu 3 3 8 9 45 31 poslech hudby 2 3 6 10 46 31 poslech rádia 3 3 5 9 47 31 telefonování prostřednictvím Internetu 4 4 4 6 49 31 pomoc při řešení problému s počítačem 12 4 11 49 31 rezervaci letenek a hotelových ubytování 12 5 11 50 31 soukromá inzerce 14 11 50 31 návštěva stránek zaměřených na erotiku 1 5 9 52 31 stahování filmů 12 4 7 53 31 tvorba www prezentací 21 3 6 55 31 sledování televize 12 7 56 31 randění na Internetu 13 5 58 31 publikování na Internetu 12 5 59 31 audiovizuální kontakt s pomocí digitální kamery 01 3 63 31 dálková správa počítačů nebo zařízení 12 63 31 tvoření a vedení blogu 01 2 63 31 videokonference 10 2 64 31 sázení on-line po Internetu 0 1 64 31 ostraha objektů 0 66 31 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 52 Všichni respondenti N=1818 %

Využívání jednotlivých možností Internetu ve věkových skupinách I. Graf srovnává využívání internetu mladou generací ve věku do 30 let a populace ve věku nad 30 let. vyhledávání informací prostřednictvím katalogů elektronická pošta vyhledávání praktických informací volné necílené surfování vyhledávání informací fulltextovým vyhledávačem návštěvy specializovaných serverů komunikace dvou a více lidí posílání sms zpráv tištěná periodika hraní počítačových her Internetové časopisy stahování hudebních nahrávek z Internetu nakupování rezervace a objednávání vstupenek poslech hudby stahování softwaru poslech rádia vzdělávání pomocí Internetu 20 26 22 23 11 23 23 11 15 11 16 52 50 47 38 42 36 58 31 55 53 48 47 47 45 42 41 40 64 67 85 83 80 77 75 73 15 až 30 31 a více 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 % Všichni respondenti N=1818 53

Využívání jednotlivých možností Internetu ve věkových skupinách II. aktualizace počítačových produktů stahování filmů získávání info. pro služební/podnikatelské potřeby telefonování prostřednictvím Internetu návštěva stránek zaměřených na erotiku elektronická komunikace s úřady pomoc při řešení problému s počítačem finanční, bankovní operace soukromá inzerce tvorba www prezentací rezervaci letenek a hotelových ubytování randění na Internetu sledování televize publikování na Internetu audiovizuální kontakt s pomocí digitální kamery dálková správa počítačů nebo zařízení tvoření a vedení blogu videokonference sázení on-line po Internetu ostraha objektů 17 6 12 10 13 14 8 15 4 7 15 5 10 3 9 2 9 2 6 2 6 2 3 1 20 23 23 22 20 30 28 26 28 27 26 32 34 33 37 40 15 až 30 31 a více 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 % Všichni respondenti N=1818 54

Využívání internetu v letech 2000, 2002 a 2005 ve věkové skupině 15-30 let Tento graf ukazuje vývoj ve způsobu využívání internetu mladou generací od roku 2000 do počátku roku 2006. Za pouhých šest let se podíl mladých lidí provozujících na internetu konkrétní aktivitu zdvojnásobil až ztrojnásobil, v některých případech byl nárůst ještě vyšší. Například bankovní služby využily v roce 2000 pouhá tři procenta, v roce 2005 27%. Na internetu nakupovalo v roce 2000 deset procent v roce 2005 to již bylo 47%, tedy téměř každý druhý mladý člověk. E-mail Praktické informace SMS zprávy Necílené surfování Specializované servery Chatování-auditoria Tištěná periodika Pracovní informace Stahování softwaru Internetový časopis Stahování hudby Nakupování Soukromá inzerce Telefonování Bankovní služby 62 83 44 80 58 40 64 57 37 77 34 49 73 38 25 67 33 24 58 38 24 33 33 22 42 30 20 53 33 20 48 27 16 47 17 10 26 18 9 32 5 4 27 10 3 2005 2002 2000 0 20 40 60 80 100 % 55

8. 3. Elektronická komunikace Nejvýraznější možnosti, které internet poskytuje je získávání informací a komunikace. Elektronická komunikace zásadním způsobem proměňuje lidskou komunikaci, která se vyvíjí od vzniku člověka a patří k aktivitám, které člověka utvářely. Elektronickou poštu využívá 83% mladé generace a 50% populace ve věku nad 30 let. Způsob jak počítačové aktivity mění a promění společnost ukážeme na této dominantní aktivitě a na analýze komunikace a její přeměny na elektronickou. Jedná se o aktivitu, která během pouhých několika let proměnila způsob komunikace lidí a celé společnosti. Komunikace patří k atributům člověka, které ho jako biologického tvora vyvedly z biologické říše do nově se utvářející skutečnosti společnosti. Největší systémová výhoda člověka je spolupráce a z toho plynoucí sociální přidaná hodnota, synergický efekt. Nezbytnou součástí a předpokladem spolupráce je komunikace, takže s rozvojem komunikace se jako důsledek tohoto rozvoje měnila také spolupráce člověka. Dokonalejší a rychlejší komunikace umožňuje vyšší komplexitu společenského systému, se sofistikovanějším způsobem naplňování různých společenských funkcí a sofistikovanější spolupráci ve směru od spolupráce jedinců ke kooperaci subsystémů a propojování společenských procesů. Komunikace existovala a rozvíjela se v přírodě ještě před vznikem člověka a z daného stavu se vyvíjela i komunikace člověka. Nástroji komunikace v přírodě jsou neartikulované zvuky, pachy, mimika, postoje těla. I když i většinu těchto komunikačních nástrojů využívá člověk i dnes, (např. kosmetický průmysl staví na této atavistické komunikaci, v níž žena, většinou nevědomě, dává parfémem signál), komunikace člověka se vyvíjela od neartikulovaných zvuků k sofistikované komunikaci prostřednictvím jazyka a rozvojem řeči. 56

Následné schéma znázorňuje komunikační událost a jednotlivé prvky, které komunikační událost tvoří. Všechny tyto prvky jsou proměnlivé a charakter jejich dynamiky je dvojí. Jedná se o variace u každého komunikátora a u komunikační události. Druhým zdrojem dynamiky je jejich vývoj a historická proměna. Změna jednoho prvku někdy znamená kvalitativní proměnu celé komunikační události. Navýšení příjemců sdělení na 1+x znamenalo vznik masové komunikace, mimo jiné s výrazným dopadem na rozvoj propagandy a manipulace lidí. Komunikační událost obsah sdělení forma sdělení médium dynamika komunikace sdělovatel příjemce příjemce sdělovatel temporalita prostor 57

Prvky komunikační události Sdělovatel (aktér, kodér, mluvčí, komunikátor). Ve standardní komunikační události se role sdělovatele a příjemce v určité frekvenci střídá. S vývojem komunikace docházelo ke specifikaci obou těchto rolí teprve v případě masové komunikace jsou tyto role zcela odlišné. Sdělovatel vnáší do komunikačního prostoru obsahy, které vyjadřují jeho zájmy. Cílem komunikace je ovlivnit příjemce a ve směru těchto zájmů vytvořit pomocí komunikace mentální a sociální pole, které je ve shodě se zájmy sdělovatele. Masová komunikace těmito možnostmi vlastně proměnila charakter společenského a politického systému. Ilustrací možností masové komunikace ve prospěch zájmu jejího subjektu je až narkotizace veřejného mínění slogany typu Média jsou hlídací pes demokracie. Nové technologie postupně tuto situaci zcela mění. Od komunikace od jedince k jedinci ke komunikaci od jednoho zdroje sdělení k mase příjemců přichází nový typ komunikace, v níž se na straně zdroje informace nachází pole subjektů, stejně jako na straně příjemců, přičemž tato pole stále pulsují výměnou rolí sdělovatele a příjemce. Příkladem může být Wikipediaencyklopedie, která je produktem uživatelů internetu a jako zcela nový civilizační fenomén je neustále v procesu tvorby a tvůrčí otevřenosti celému poli uživatelů internetu. Nový charakter komunikace se nepochybně promítne do celého společenského systému a navodí jeho určitou modifikaci odpovídající informační společnosti a digitálnímu věku. 58

Příjemce. Ve standardní komunikační události se jedná o výměnu informace mezi dvěma jedinci. Od tohoto standardu dochází k nárůstu příjemců sdělení k 1+x, přičemž za x můžeme dosadit v limitu až populaci Planety. Např. olympijské ceremoniály sleduje v jediném reálném čase celoplanetární rozptýlené auditorium. Sdělení nemusí být přijato všemi příjemci současně, v tomto smyslu probíhá výrazný vývoj, který proměňuje rozsah a strukturu příjemce sdělení. Během několika let bylo prodáno a snad i přečteno pouze v anglickém jazyce několik miliónů výtisků knihy S. W. Hawkinga Stručná historie času, planetární rozměr mají čtenáři a diváci knih a filmů o Harry Potterovi. Přijetí jednoho sdělení velkou masou lidí se následně promítá do života společnosti. Navýšení na jedné straně komunikace u příjemce vedlo k masové komunikaci, kdy z jednoho zdroje je působeno na neomezený počet příjemců. K dalšímu posunu dochází u komunikace na internetu, protože se zde prolíná několik nových prvků: celoplanetární auditorium, interaktivita a aktuálnost informací. Tyto vlastnosti vytvářejí předpoklady ke kvalitativně novému politickému systému, který do značné míry spontánně, dříve či později vznikne, navzdory současným politickým elitám. 59

Obsah sdělení tvoří obsah mysli člověka, jeho produkty či informace, které chce předat dalšímu člověku či lidem, bez ohledu na jejich koncentraci či rozptýlení v čase či prostoru. Rozvinutosti člověka a lidské civilizace odpovídá rozmanitost obsahů sdělení, které se pohybují od obsahů velké vědecké knihovny k několika větám dvou známých, kteří se potkají. Elektronická komunikace poskytla nové možnosti, které dále rozšířily obsahové spektrum sdělení. Sdělení jsou svým obsahem velmi různorodá od naprostých banalit až k novým zásadním vědeckým poznatkům. Avšak i banální a osobní e-maily mají sociální a psychickou funkci. Komunikace prostřednictvím těchto e-mailů permanentně potvrzuje jedincům jejich pozici v komunitě, skupině a nepřímo ve společnosti. Obhajování sociální pozice, které bylo od prvobytně pospolné až k preindustriální společnosti velmi reálné, se dále stále více posouvá do symbolické roviny. Oprávněně se internetu říká síť sítí, protože v rámci nejdemokratičtější polis - obce uživatelů internetu existuje velice složitá struktura, takže vedle sdělovaných banalit internet obsahuje např. pro civilizaci nejvýznamnější vědecká sdělení šířená v ad hoc sítích špičkových vědců zabývajících se daným tématem. Problémem a nechtěným produktem elektronické komunikace je zahlcení nejrůznějších diskusí agresivními a primitivními výlevy frustrovaných a zakomplexovaných uživatelů internetu. Tento proud komunikace snižuje efektivitu a možnosti, které elektronická komunikace pro společnost představuje. 60

Forma sdělení. Na počátku standardní komunikační události byla komunikace prostřednictvím všech smyslů. Vkládání médií mezi sdělovatele a příjemce vedlo k redukci formy sdělení na písemnou, audio a vizuální podobu a po delším vývoji médií dochází ke zpětnému pohybu a forma sdělení integruje jednotlivé formy do multimediálního sdělení. Médium. Médiem je vše co přenáší myšlenku či informaci od sdělovatele. Svým způsobem je tedy médiem i jazyk. Ve vlastním významu však za médium pokládáme prostředek, který je mezi sdělovatelem a příjemcem a umožňuje, zprostředkovává jejich komunikaci v jednom směru či obousměrně. Od prvního média - jeskynní kresby paleotického člověka média prošla bouřlivým vývojem a v současnosti informační a komunikační média tvoří páteř nově se utvářející informační společnosti. Současná média znamenají kvalitativní posun všech prvků komunikační události, umožňují výměnu obrovského množství dat v multimediálním formátu on-line či naopak jejich trvalé podržení v čase, jednomu či neomezenému počtu příjemců atd.. Každá proměna média znamenala posun ve vývoji společnosti a člověka a zákonitě tak rozsáhlá proměna média a navýšení jeho možností se promítne do vývoje společnosti a člověka. 61

Dynamika komunikace. Význam komunikace není dán pouze obsahem, ale všemi prvky, kterými se realizuje komunikační událost. Dynamika komunikace znamená rychlost výměny informace mezi oběma partnery, tedy čas, za jaký dostane sdělovatel reakci na své sdělení od komunikačního partnera. Například před zahájením telegrafního provozu mezi Evropou a Amerikou trvalo řadu měsíců než došlo k výměně informací mezi komunikačními partnery. Komunikační a životní pole byly určeny přirozeným časoprostorem. Dynamika komunikace je jeden z prvků, který nás ostře odděluje od minulosti. V současnosti se téměř setřel rozdíl mezi přirozenou komunikací a elektronickou komunikací v kyberprostoru, s tím, že v kyberprostoru neplatí omezení přirozeného světa a komunikace jedinců např. v Evropě a v USA může probíhal on-line v reálném čase. Prostor komunikační události. Základní komunikační událost probíhá tváří v tvář, ale vývoj komunikace znamená rozšiřování prostoru komunikace prostřednictvím médií. V posledních desetiletích klesal podíl komunikace tváří v tvář a v současnosti již zřejmě tato komunikace tvoří zlomek oproti výchozímu stavu. Po zvětšování prostoru komunikace, technologie vytvořily situaci, kdy vlastně prostor a vzdálenost přestávají mít smysl. V komunikaci ani nemusíme vědět, zda hovoříme s člověkem, který je v sousedním domě či v Austrálii. Můžeme hovořit o jakémsi zhroucení významu prostoru pro komunikaci. Naopak nově se objevuje fenomén hraničního prostoru mezi přirozeným světem a kyberprostorem. To je prostor, kde jsou děti po hodinách ve virtuálním světě počítačové hry dopadeny rodičem a brutálně vtaženy do přirozeného světa. 62