Kristýna Boháčová
Klonování Co to vlastně je? Klonování je podle běžné definice vytváření nového jedince geneticky identického (shodného) s předlohou Tyto dva jedinci se poté označují jako klony Tento proces probíhá velice často v přírodě u rostlin i živočichů
Historie klonování první pokusy s klonováním živočichů se týkaly dělení embryí na několik částí; v této formě se začínaly klonovat především žáby drápatky V roce 1975 se například podařilo přenést jádro z raného embryonálního stádia králíka a vložit jej do oocytu; vývoj nového embrya se však brzy zastavil.
První výsledky V roce 1981 se však již podařilo tento experiment dovést až dokonce, když Karl Illmensee a Peter Hoppe přenesli do oocytu jádra z myších embryonálních buněk a narodily se tři zdravé myši V roce 1986 profesor Wilmut s týmem podobnou metodou naklonoval ovci Dolly
Využití klonování Terapeutické klonování Klonování do budoucna otevírá dveře novým možnostem léčby některých chorob. Například je teoreticky možné, aby matka trpící mitochondriálním onemocněním počala zdravé dítě, když budou jádra jejích buněk vložena do zdravých vajíček od dárkyně. Léčba pomocí kmenových buněk - jádra tělní buňky pacienta postiženého například infarktem by byly naklonovány a mohla by vzniknout třeba právě nová srdeční svalovina a posléze nahrazena poškozená tkáň.
Zemědělství Rostliny, např. obiloviny, olejniny, bavlník nebo sója, nesou obvykle gen, který je činí odolnými vůči hmyzím škůdcům nebo vůči účinku herbicidů. V současné době se transgenní plodiny pěstují na 30 milionech hektarů. Jejich hlavními producenty jsou USA, Kanada, Argentina a Čína. Produkty z těchto plodin jsou zkrmovány hospodářskými zvířaty, ale stále častěji se s nimi budeme setkávat na svých stolech, např. v kukuřičných lupíncích nebo nealkoholických nápojích
Klonování lidí Pro klonování lidí už neexistují technické překážky. Velice aktuální a reálné záměry má americká sekta, tzv. reliáni, jejímž cílem je vytvořit repliku člověka. Základnu mají v Kanadě a na světě asi 50 000 vyznavačů, roztroušených v 80 zemích. Aby mohli naklonovat člověka, založili na Bahamských ostrovech společnost Clonaid. Mají dokonalé vybavení, tajnou laboratoř, schopné vědce, dárkyně vajíček i náhradní matky k donošení plodu. Ke klonování je zapotřebí darované vajíčko a především buňky člověka, kterého chceme klonovat. Z vajíčka se vysaje jemnou jehlou jádro. Vajíčko zbavené jádra a buňky klonovaného člověka se umístí k sobě a zaktivují elektrickými impulsy. Buňky a vajíčko se spojí, vytvoří se vajíčko s novým jádrem, které se v případě úspěchu začne dělit a vytvářet embryo. Riziko, že se lidské klony narodí nějak postižené, je velmi vysoké.
Klonování lidí: ano nebo ne? Průzkumy ukazují, že naprostá většina (70%) dotázaných v USA je striktně proti klonování lidí a pouhých 7% s klonováním souhlasí. Hlavní důvody negativního přístupu jsou : o náboženské o nepřípustné zasahování do lidské výjimečnosti o nebezpečnost technologického postupu o zneužití klonování
ČTENÍ GENETICKÉHO KÓDU ÚVOD: Genom je souhrn genetické informace zapsané v kyselině deoxyribonukleové (DNA) uvnitř buněk. DNA, jejíž konkrétní úsek se označuje jako gen, buňkám zadává program, čímž předurčuje vývoj a vlastnosti organismu. DNA je řetězcem nukleotidů, jejichž součástí jsou báze adenin (A), guanin (G), cytosin (C), thymin (T). A čtení genomu je vlastně zjišťování pořadí těchto bází v sekvencích DNA (sekvenování DNA).
Proč genetický kód vůbec číst? Dědičná informace dvou různých lidí se sice z 99,9% shoduje, zbývající desetina procenta je ale důležitá. Nejen že se kvůli ní vzájemně fyzicky lišíme, odchylky v DNA způsobují z velké části i to, že někdo onemocní ve třiceti letech rakovinou, zatímco jiný se ve zdraví dožije stovky. Rozumět těmto genetickým odlišnostem je důležité nejen ve vývoji léků, ale i při jejich předepisování. Často se totiž stává, že určitý preparát u někoho účinkuje výborně, zatímco na jiného pacienta nepůsobí nebo mu dokonce škodí. Kdyby se podařilo zmapovat, jak souvisí účinnost léku s odchylkami v DNA, mohl by si lékař nechat přečíst genetický kód svého pacienta a pak pro něj vybrat ten nejvhodnější přípravek.
Problém? Příliš drahé! Zda se personalizovaná medicína skutečně prosadí, závisí však ještě na jedné důležité věci: přečtení lidské DNA musí zlevnit natolik, aby si jej mohl dovolit každý, či přinejmenším každý pacient s vážnou chorobou. To zatím nedokážou zajistit ani nejnovější analyzátory. Zmapování genomu konkrétního jedince na něm vyjde asi na 10 až 15 tisíc eur. Za kritickou hranici, kdy se přečtení DNA stane všeobecně dostupným, pokládají přitom odborníci hranici jednoho tisíce eur. Měla by padnout během několika let. Lze očekávat, že poté nastane skutečná revoluce v medicíně. Otevře se cesta k tomu, aby léčba (nejen) zhoubných onemocnění definitivně začala vycházet ze znalosti základního programovacího jazyka života.
https://www.stream.cz/slavnedny/562772-den-kdy-svet-poznal-prvniklonovanou-ovci-22-unor http://old.stream.cz/uservideo/94588-klonovani