PRAKTICKÁ PŘÍRUČKA PRO NAVRHOVÁNÍ

PRAKTICKÁ PŘÍRUČKA PRO NAVRHOVÁNÍ

KOMPLETNÍ STAVEBNÍ SYSTÉM PRO ZDRAVÉ A ÚSPORNÉ STAVĚNÍ Stropní systém Ekonom bez nadbetonávky Stropní dílec Systémový komín Střešní systém Komfort Plochý překlad (varianta k nosnému překladu) Tepelněizolační desky Multipor Ztužující věnec z U profilů Věncová tvárnice Tvárnice pro vnitřní nosné zdivo Překlad zhotovený z YQ U profilů Nosný překlad Nenosný překlad a příčkovky Tepelněizolační vnitřní omítka a hlazená vnitřní stěrka Tepelněizolační vnější omítka a výztužná tkanina Žaluziový kastlík Zakládací tvárnice Obloukové segmenty Schodiště Obvodové tvárnice Tvárnice pro nosné zdivo Ytong/Silka Tvárnice pro vnitřní nosné a akustické zdivo Silka Suché maltové směsi a nářadí Zakládací tepelněizolační malta Překlad zhotovený z Silka U profilů Stropní systém Klasik

Obsah 1. Úvod... 4 1.1 Pórobeton Ytong, stavební hmota naší doby... 4 1.2 Výroba... 4 1.2.1 Stavební hmota s vyváženými vlastnostmi... 5 1.2.2 Masivní stavební hmota, a přesto lehká... 5 1.2.3 Vysoká pevnost v tlaku... 6 1.2.4 Stavební hmota s nejlepšími tepelněizolačními vlastnostmi... 6 1.3 Stavebně technické výhody... 6 1.3.1 Vyvážené vlastnosti tepelné jímavosti... 6 1.3.2 Difuzní vlastnosti... 6 1.3.3 Stavební dílce Ytong požární bezpečnost.... 6 1.3.4 Vysoká tvarová stálost... 6 1.3.5 Nepatrná nasákavost... 6 1.3.6 Nízká citlivost na mráz.... 7 1.3.7 Dobrá ochrana proti hluku.... 7 1.3.8 Radioaktivita... 7 1.3.9 Snášenlivost s prostředím... 7 1.4. Přednosti zpracování... 8 1.4.1 Racionální a hospodárný... 8 1.4.2 Lehký a snadno se dopravuje... 8 1.4.3 Lehce se opracovává... 8 1.4.4 Zpracovává se přesně na míru.... 8 1.4.5 Dokončovací práce... 8 1.5 Univerzální a kompletní stavební systém Ytong... 9 2. Konstrukční prvky... 11 2.1 Požadavky na pozemní stavby... 12 2.2 Typy konstrukcí... 12 2.3 Nosné zdivo... 13 2.4 Konstrukční systémy pro zděné stavby... 21 2.5 Nenosné zdivo... 25 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady... 28 2.7 Stropní a střešní konstrukce... 45 2.7.1 Konstrukční systém pro stropy a střechy... 45 2.7.2 Stropní a střešní dílce.... 49 2.7.3 Střešní konstrukce Komfort... 51 2.7.4 Schodiště.... 63 3. Normy a zásady pro provádění zdiva... 65 3.1 Zásady zdění... 66 3.1.1 Štíhlostní poměr stěn.... 67 3.2 Drážky a oslabení zdiva... 69 3.3 Skládání a manipulace na staveništi... 70 3.4 Tenkovrstvá malta... 71 3.5 Tvárnice Ytong... 71 3.6 Založení stavby.... 71 3.7 Nanášení zdicí malty, zdění.... 72 3.8 Vazba zdiva, přesnost zdění.... 73 3.9 Přesnost zdění... 74 3.10 Zdění příček... 74 3.11 Překlady nosné Ytong NOP... 75 3.12 Překlady ploché Ytong PSF... 75 3.13 Překlady a vyztužení stěn z U profilů Ytong... 76 3.14 Provedení střechy Ytong Komfort... 78 4. Akustika... 79 5. Tepelná technika.... 85 5.1 Veličiny a základní výpočty.............................................. 86 Reference... 90 Testové otázky... 93 Kontakty... 95

1. Úvod 1.1 Pórobeton Ytong, stavební hmota naší doby Základním cílem v navrhování a realizaci staveb pozemního stavitelství musí být vytvoření kvalitního prostředí pro účel, pro který je daný objekt navrhován, přičemž kvalita by měla být zajištěna po dobu celé přepokládané životnosti. Znamená to vytvoření provozně promyšlené a estetické architektonické formy objektu, která splňuje veškeré požadavky na vnitřní prostředí a urbanistické a ekologické požadavky vzhledem k okolí objektu. Aby bylo možné realizovat po všech stránkách kvalitní objekt, je třeba splnit řadu požadavků a skloubit je v konstrukčním řešení tak, aby byly všechny složky harmonicky vyváženy. K tomu je zapotřebí navrhnout konstrukci splňující architektonické požadavky, konstrukčně statické požadavky, stavebně fyzikální požadavky, požadavky protipožární ochrany, ekologické požadavky aj. Výsledný návrh musí zároveň odpovídat technologickým a ekonomickým možnostem z hlediska vlastní realizace objektu, ale i z hlediska zajištění bezporuchového a bezpečného provozu objektu v průběhu jeho životnosti s ohledem na zajištění trvale udržitelného rozvoje. Materiály společnosti Xella CZ, které znáte pod značkami Ytong, Silka a Multipor, vám přinášejí řešení, které splňuje všechny tyto parametry. Tedy volnou ruku v navrhování architektonického vzhledu budov, konstrukčně statické požadavky i pro vícepodlažní samonosné systémy, nejlepší tepelněizolační vlastnosti z materiálů na trhu, všechny výrobky splňující nejpřísnější protipožární požadavky a také životní cyklus, který splňuje status ekologického výrobku. Pórobeton Ytong je stavební hmota ze skupiny lehkých betonů. Podle patentem chráněného postupu se dílce vyrábí z běžně dostupných surovin - křemenného písku, vápna, cementu a přísad. Při jeho energeticky úsporné výrobě nevznikají škodliviny poškozující vzduch, vodu nebo půdu. Výroba probíhá podle příslušných předpisů ČSN a dalších úředních osvědčení. 1.2 Výroba Již koncem 19. století byl znám postup, jak vyrábět stavební prvky z přírodních surovin z křemenného písku a vápna. Krátce na to byl tento postup zlepšen tvrzením párou. To bylo východisko pro vývoj stavební hmoty s velkým podílem vzdušných pórů plynobetonu. Označení plynobeton však již dnešnímu pórobetonu, a tím i stavební hmotě Ytong, neodpovídá; vodík potřebný pro kypření vyprchá již před tvrzením párou. Hlavní charakteristikou této stavební hmoty je vysoký podíl pórů a spojení přídavného plniva pomocí hydraulických pojiv. Kromě toho, u stavební hmoty Ytong se velmi jemně mletý křemenný písek gelovým způsobem pojivem naleptá; proto se mohou křemenná zrna vzájemně spojovat. V autoklávech z toho vzniká pevný vápenný silikát, prostoupený milióny vzdušných pórů. Ačkoliv byl pórobeton vyráběn již na počátku 20. století, teprve další zlepšení výrobního procesu vedla k pórobetonu našich dnů. Vynálezcem Ytongu je Švéd J. A. Eriksson, v roce 1923, ve švédském městě Yxhult. V roce 1929 začala výroba ve městě Yxhult se vyráběl Lättbetong (lehký beton). Tak vznikl název Ytong. Na jiném místě, v Emmeringu, začal německý podnikatel Josef Hebel vyrábět také pórobeton, to bylo v roce 1943, který byl znám pod obchodním názvem Hebel. Rozhodujícími inovacemi se později podařilo propůjčit pórobetonu zcela nové funkce. Vznikl tak základ pro vývoj kompletního stavebního systému Ytong se stavebními dílci pro střechu, strop a stěny a s tvárnicemi Ytong pro nejrozmanitější využití v bytové a občanské výstavbě. Přitom všechny výrobky stavebního systému Ytong mají jedno společné: zajistí v každé budově, postavené ze stavebních dílců Ytong, z biologických a stavebně fyzikálních hledisek příjemné prostředí. Současně splní i další požadavky kladené na stavební hmoty a systémy; výroba je ze surovin, které jsou v dostatečném množství dostupné, a neobtěžuje životní prostředí; tím je vždy relativně cenově příznivá provádění staveb z výrobků společnosti Ytong je jednoduché a racionální stavebně fyzikální vlastnosti vyhoví i budoucím požadavkům a předpisům stavebně technicky jednoduché, racionální opracování a zpracování; výrobky je možno řezat, frézovat, dlabat, vrtat a rýhovat (přitom se nesmí narušit protikorozní povrchová úprava výztuže nosných prvků) výrobky jsou zdravotně nezávadné všestranné a hospodárné možnosti využití; výrobek se nehodí pouze do prostorů s vysokou relativní vlhkostí prostředí a tam, kde je trvale vystaven působení vody, sálavému teplu, dynamickým účinkům a plynům. 4 1. Úvod 1.1 Pórobeton Ytong

Obr. 1. Složení pórobetonu Ytong písek + cement + vápno + voda + hliníkový prášek = Ytong Výroba stavební hmoty Ytong se provádí tak, že na jemnou moučku rozemletý křemenný písek se dobře promísí s vápnem, cementem jako pojivem, a s kypřícím prostředkem se leje do odlévacích forem. Po odlití do formy se ve směsi tvoří vodík, který směs nakypří a vytvoří v ní miliony malých pórů. Během dalších výrobních pochodů zůstane v pórech pouze vzduch. Podle určení obsahují dílce Ytong výztuž z rohoží betonářské oceli, chráněné proti korozi. Po vyjmutí z formy vznikají polopevné surové bloky, ze kterých se s velkou přesností strojně řežou různé stavební dílce Ytong. V autoklávech se potom stavební dílce vytvrzují párou. Tím je výrobní proces uzavřen. Kvalita výrobků Ytong je řízena a kontrolována systémem řízení výroby, který je průběžně dozorován oznámeným subjektem. Obr. 2. Schéma výroby pórobetonu a stavebních dílců Ytong SUROVINY VÝZTUŽ VÁPNO PÍSEK CEMENT ŘEZÁNÍ DÁVKOVÁNÍ PLYNOTVORNÁ PŘÍSADA VODA SVÁŘENÍ SÍTÍ A KOŠŮ MÍCHÁNÍ ANTIKOROZNÍ ÚPRAVA ODLEV VLOŽENÍ DO FORMY TVORBA PÓRŮ AUTOKLÁVOVÁNÍ VYTVRZENÍ PÁROU ŘEZÁNÍ SKLAD EXPEDICE 1.2.1 Stavební hmota s vyváženými vlastnostmi Stavební hmota Ytong v sobě sjednocuje výhody a pozitivní vlastnosti, které jsou dosažitelné pouze kombinací různých materiálů. Univerzálním způsobem vyhovuje nejrozmanitějším požadavkům, které jsou dnes na stavební hmoty kladeny. To prokazují jak výsledky měření ve výzkumu, tak desetiletí zkušeností z praxe. Použitelnost pórobetonu závisí na prostředí, ve kterém má sloužit. Je nevhodný pro trvale vlhké prostředí a prostory, v nichž je vystaven sálavému teplu, působení vody, parám, plynům a dynamickým účinkům. 1.2.2 Masivní stavební hmota, a přesto lehká Stavební hmota Ytong je lehké, pórovité, dobře zpracovatelné stavivo, s výbornými tepelněizolačními vlastnostmi. Obsahuje až 80 % objemu uzavřených makropórů o průměru 0,5 až 2,5 mm. Malá hmotnost dílců Ytong nepřináší jen úspory energie pro vytápění, ale i výhody při dopravě a zpracování ve spojení se svou pevností umožňují úspornější nosné konstrukce. Proto jak v bytové, tak i občanské výstavbě umožňují přesné výrobky Ytong nejen lehčí nosné konstrukce, ale i menší rozměry základů. 1. Úvod 1.2 Výroba 5

1.2.3 Pevnost v tlaku Tvárnice a stavební dílce Ytong se vyrábějí v různých třídách pevnosti. Tvárnice ve třídách pevnosti P2 až P6, vyztužené stavební dílce až do P4,4. Tyto údaje o pevnosti se nesmí zaměňovat s přípustným napětím v tlaku. Přestože tvárnice a stavební dílce systému Ytong mají malou hmotnost, většinou vyhoví i poměrně vysokým napětím v tlaku, vznikajícím zatížením budov. Pevnost v tlaku, hmotnost a tepelněizolační vlastnosti jsou u stavebních dílců Ytong v rovnováze. značka pórobetonu P2-400 pevnostní třída (N/mm 2 ) třída objemové hmotnosti (kg/m 3 ) 1.2.4 Stavební hmota s nejlepšími tepelněizolačními vlastnostmi Stavební hmota Ytong má díky vzduchu uzavřenému v pórech příznivé tepelněizolační vlastnosti. Pórovitost stavební hmoty Ytong vede k nízkým hodnotám součinitele λ. Tepelně technické požadavky předpisů na stavební konstrukce bytových a občanských staveb lze pomocí stavebních prvků Ytong vždy splnit; a to většinou bez dodatečné tepelné izolace. Tím se nejen vyloučí technické a cenové, ale i stavebně fyzikální problémy. Co při tom zvláště platí: stavební systém Ytong je vhodný nejen pro vnější a vnitřní stěny, ale i pro strop a střechu. Z těchto tepelně technických vlastností vyplývá i nízká hodnota součinitele U, která charakterizuje tepelné ztráty celé budovy. Tedy údaj, na kterém dnes velmi záleží. 1.3 Stavebně technické výhody 1.3.1 Vyvážené vlastnosti tepelné jímavosti Další stavebně fyzikální předností stavební hmoty Ytong je schopnost akumulace tepla. Vyrovnává kolísání teploty, čímž podstatně přispívá k zajištění tepelné pohody uvnitř objektu. 1.3.2 Difuzní vlastnosti Pro zajištění zdravého vnitřního prostředí a trvanlivosti konstrukcí jsou vedle tepelně technických vlastností neméně důležité tepelně vlhkostní poměry v konstrukci. Difuzní vlastnosti hmoty Ytong umožňují bezproblémové vyrovnání vlhkosti vnitřního a vnějšího prostředí. 1.3.3 Požární odolnost ČSN EN 13501-1 stanovuje pro stavební hmotu Ytong stupeň hořlavosti A, tj. nehořlavý. Požární odolnost zděných stěn se stanovuje dle evropské normy ČSN EN 1996-1-2 Navrhování zděných konstrukcí, Část 1-2: Obecná pravidla Navrhování konstrukcí na účinky požáru. Při určení požární odolnosti lze použít tabulkové hodonoty z přílohy B (normativní) této normy. Pro zdivo z vápenopískových bloků Silka platí tabulky N.B.2.1 až N.B.2.6. Pro zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong platí tabulky N.B.4.1 až N.B.4.6. Orientačně jsou požární odolnosti stěn uvedeny v Produktovém katalogu. 1.3.4 Vysoká tvarová stálost Stavební dílce jsou rozměrově stálé i při extrémních podmínkách. Jak ukázala měření, jsou změny tvaru příznivější, než udávají normy. 6 1. Úvod 1.3 Stavebně technické výhody

1.3.5 Nasákavost Pro uzavřené póry stavební hmoty postupuje nasákavost stavebních dílců Ytong mnohem pomaleji, než u stavebních hmot s kapilární strukturou. Rovnovážná vlhkost stavebních dílců Ytong (při relativní vlhkosti vzduchu 40 až 50 %) se pohybuje mezi 1,5 až 2,0 objemových procent. Pozor! Pozor na mýtus: Ytong saje vodu Obr. 3. Graf nasákavosti stavebních hmot 16 Ytong 12 8 Vlhkost (kg/m 2 ) 4 0 0 8 16 32 0 20 40 60 Čas nasávání vody (hod) Čas vysychání (dni) 1.3.6 Nízká citlivost na mráz Stavební dílce nejsou citlivé na mráz. Stavební hmota pojená vápnem a cementem není ohrožena účinky mrazu, pokud vlhkost zdiva nepřekročí určitou hranici. Proto je nutno stavební materiál během období mrazů chránit před zvlhnutím. 1.3.7 Dobrá ochrana proti hluku Stavební hmota Ytong plní v mnoha případech požadavky na ochranu proti hluku bez dodatečných opatření. Vícevrstvé i jednovrstvé konstrukce Ytong dosahují požadované hodnoty stupně zvukové izolace podle platných předpisů. Podrobné informace o akustice naleznete v kapitole Akustika. 1.3.8 Radioaktivita Základním předpisem pro radioaktivitu je Zákon č. 18/1997 Sb. a vyhláška č. 184/1997 Sb., kterým se stanovují požadavky na ochranu zdraví před vnitřním ozářením, způsobeným vdechováním radonu a jeho dceřiných produktů z vnitřního ovzduší budov, a před zevním ozářením, způsobeným zářením gama z přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech. Tato vyhláška dále stanovuje: zakazuje, aby stavební materiály, jejichž hmotnostní aktivita prvku radium 226 Ra je větší než 120 Bq/kg, se používaly pro stavby s pobytovými prostory. Stavební hmota Ytong patří z hlediska obsahu 226 Ra mezi hygienicky nejčistší stavební hmoty na stavebním trhu. Ve srovnání s požadovanou hranicí je sledovaná hodnota 226 radia ve stavební hmotě Ytong v ČR zhruba šestkrát nižší. Stavební hmota Ytong splňuje s rezervou i požadavky vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb. ve všech stanovených hodnotách. Index hmotností aktivity nedosahuje ani poloviny povolené směrné hodnoty I = 0,5. 1. Úvod 1.3 Stavebně technické výhody 7

1.3.9 Snášenlivost s prostředím Stavební hmota Ytong se dobře snáší s prostředím, neboť sestává z přírodního křemenného písku, vápna, cementu a vody; šetří zdroje; z jednoho krychlového metru pevných výchozích látek vzniká nakypřením při výrobě 5 m 3 stavební hmoty Ytong; primární spotřeba energie pro výrobu 1 m 3 stavební hmoty Ytong je pouze okolo 1400 MJ; zbytky materiálu z výroby se vrací do výrobního procesu nebo se dále zpracovávají, např. na granuláty; výroba; nemá odpadní vody; stavební suť ze stavební hmoty Ytong je nezávadná nevznikají žádné zvláštní odpady; ze stavební hmoty a stavebních dílů Ytong nevznikají plyny nebo látky, které zatěžují prostředí. Pro zdicí materiál Ytong je vydáno a ověřeno Enviromentální prohlášení o produktu (EPD) na základě LCA studie výrobních závodů. Materiál Ytong splňuje požadavky pro stavby certifikované dle systémů LEED a BREAM. 1.4. Přednosti zpracování 1.4.1 Racionální a hospodárný Dnes i v budoucnosti otevírá stavební systém Ytong zajímavé perspektivy. Na prvním místě je to jednoduché opracování a zpracování - to je důležitá výhoda, s ohledem na narůstající nedostatek pracovních sil. Druhou výhodou je univerzálnost stavební hmoty, která umožňuje jednoduché a přehledné konstrukce; tím se snižuje náročnost na projektování a vedení stavby, zkracuje se doba výstavby, a tím i finanční nároky na stavbu. 1.4.2 Lehký a snadno se dopravuje Výrobky Ytong se sestavují do jednotek vhodných pro dopravu. Příznivý poměr hmotnosti a dopravní jednotky dovoluje plně využít dopravní kapacity. Výrobny Ytong umožňují nenákladné a hospodárné zásobování stavenišť a prodejen. 1.4.3 Lehce se opracovává Pro své složení se dají tvárnice Ytong snadno a přesně na míru řezat, hoblovat, vrtat a frézovat - ručně i strojně. 1.4.4 Zpracovává se přesně na míru Všechny stavební dílce Ytong se řežou vyspělou řezací technikou přesně na míru. To umožňuje ve spojení s pečlivým zděním nebo montáží přesné stavební konstrukce s rovnými povrchy - tedy i snadné a úsporné omítání. To opět znamená úsporu pracovních časů a finančních prostředků. Přesné rozměry výrobků Ytong také umožňují zdění se spárami 1 až 3 mm, tj. zděním s velmi tenkým maltovým ložem; tím vzniká prakticky bezesparé zdivo, navíc bez tepelných mostů. Příznivá hmotnost stavební hmoty Ytong umožňuje velké rozměry dílců. Pro vyzdění 1 m 2 zdiva stačí jen 8 tvárnic. To opět vede k úsporám času při zdění. 1.4.5 Dokončovací práce Další přednost stavebního systému Ytong spočívá ve zjednodušení dokončovacích prací. Drážky pro vedení rozvodů technického zařízení budov se frézují, otvory pro spínače a zásuvky, stejně jako prostupy se vrtají, a to i při velkých průměrech. Přesnost rozměrů dílců Ytong umožňuje i velmi přesné zdění - rovné a hladké zdivo. Proto lze na ploše stěn použít jednovrstvé omítky (omítkoviny) Ytong. 8 1. Úvod 1.4. Přednosti zpracování

Obkládačky se lepí přímo na stavební dílce Ytong. Také venkovní obklady nebo přídavné stavební dílce (konstrukce) se dají na konstrukce Ytong snadno a bezpečně upevnit. Vysoké konstrukční a fyzikální nároky, které se kladou na moderní stavební dílo, mohou být splněny jen s použitím více stavebních hmot s odpovídajícími vlastnostmi a s respektováním všech stavebně technických požadavků. Stavební hmota, která nejlépe splňuje tyto předpoklady vyvážeností svých vlastností, je značková stavební hmota Ytong, která společně se všemi doplňujícími výrobky Ytong vytváří kompletní stavební systém. Pro hrubou stavbu nabízí společnost Ytong projektantům a dodavatelům staveb řadu výrobků, které jsou vzájemně sladěny a doplňují se. Jedná se tak o celý komplexní systém. Tak může být budova postavena od sklepa až po střechu jen ze stavebních dílců Ytong. 1.5 Univerzální a kompletní stavební systém Ytong Následující obr. ukazuje možnosti použití stavebního systému Ytong pro stěny, stropy, střechu, včetně dalších doplňujících výrobků, použitelných pro bytovou výstavbu. 1. Úvod 1.5 Stavební systém Ytong 9

KOMPLETNÍ STAVEBNÍ SYSTÉM PRO ZDRAVÉ A ÚSPORNÉ STAVĚNÍ Stropní systém Ekonom bez nadbetonávky Stropní dílec Systémový komín Střešní systém Komfort Plochý překlad (varianta k nosnému překladu) Tepelněizolační desky Multipor Ztužující věnec z U profilů Věncová tvárnice Tvárnice pro vnitřní nosné zdivo Překlad zhotovený z YQ U profilů Nosný překlad Nenosný překlad a příčkovky Tepelněizolační vnitřní omítka a hlazená vnitřní stěrka Tepelněizolační vnější omítka a výztužná tkanina Žaluziový kastlík Zakládací tvárnice Obloukové segmenty Schodiště Obvodové tvárnice Tvárnice pro nosné zdivo Ytong/Silka Tvárnice pro vnitřní nosné a akustické zdivo Silka Suché maltové směsi a nářadí Zakládací tepelněizolační malta Překlad zhotovený z Silka U profilů Stropní systém Klasik 10 1. Úvod 1.5 Stavební systém Ytong

2. Konstrukční prvky

2. Konstrukční prvky 2.1. Požadavky na pozemní stavby Základním cílem v navrhování a realizaci staveb pozemního stavitelství musí být vytvoření kvalitního prostředí pro účel, pro který je daný objekt navrhován, přičemž kvalita by měla být zajištěna po dobu celé přepokládané životnosti. Znamená to vytvoření provozně promyšlené a estetické architektonické formy objektu, která splňuje veškeré požadavky na vnitřní prostředí a urbanistické a ekologické požadavky vzhledem k okolí objektu. Aby bylo možné realizovat po všech stránkách kvalitní objekt, je třeba splnit řadu požadavků a skloubit je v konstrukčním řešení tak, aby byly všechny složky harmonicky vyváženy. K tomu je zapotřebí navrhnout konstrukci splňující architektonické požadavky, konstrukčně statické požadavky, stavebně fyzikální požadavky, požadavky protipožární ochrany, ekologické požadavky aj. Výsledný návrh musí zároveň odpovídat technologickým a ekonomickým možnostem z hlediska vlastní realizace objektu, ale i z hlediska zajištění bezporuchového a bezpečného provozu objektu v průběhu jeho životnosti s ohledem na zajištění trvale udržitelného rozvoje. Materiály společnosti Xella CZ, které znáte pod značkami Ytong, Silka a Multipor vám přinášejí řešení, které splňuje všechny tyto parametry. Tedy volnou ruku v navrhování architektonického vzhledu budov, konstrukčně statické požadavky i pro vícepodlažní samonosné systémy, nejlepší tepelněizolační vlastnosti z materiálů na trhu, všechny výrobky splňující nejpřísnější protipožární požadavky, a také životní cyklus, který splňuje status ekologického výrobku. 2.2 Typy konstrukcí Pórobeton užíváme pro následující typy svislých konstrukcí a vodorovných konstrukcí: Nosné stěny vnitřní nosné stěny jednovrstvé obvodové nosné stěny ztužující stěny a smykové stěny nosné stěny energeticky efektivních budov Nenosné stěny výplňové výplňové nenosné zdivo pro skelety příčky Další konstrukce doplňky Překlady Stropy pórobetovné montované stropní systémy ve variantách bez plnoplošné betonové zálivky a s plnoplošnou betonovou zálivkou Střechy jedinečný systém skládané masivní střechy složené z nosníků a stropních vložek, jako tradiční stropní konstrukce Schody Komín Panely stropní a střešní Panely obvodové Stěny s vysokou pevností Akustické zdivo 12 2. Konstrukční prvky 2.1. Požadavky na pozemní stavby

Ytong vlastnosti materiálů používaných pro zdicí prvky dle EN 771-4 vlastnosti materiálu jednotkap1,8-300 P2-300 P2-350 P2-400 P2-500 P4-500 P4-550 P6-650 Max. průměrná objemová hmotnost v suchém stavu EN 772-13 kg/m 3 300 300 350 400 500 500 550 650 Normalizovaná pevnost zdicích prvků f b N/mm 2 1,9 2,2 2,5 2,6 2,8 4,2 5,0 6,5 Součinitel tepelné vodivosti λ 10 dry W/(m.K) 0,080 0,077 0,085 0,096 0,130 0,130 0,150 0,170 Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti λ U W/(m.K) 0,084 0,083 0,089 0,101 0,137 0,137 0,158 0,179 Faktor difuzního odporu μ (ČSN EN 1745) - 5/10 5/10 5/10 5/10 5/10 5/10 5/10 5/10 Měrná tepelná kapacita c (ČSN EN 1745) kj/(kg.k) 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 Součinitel tepelného přetvoření α b 1/K 7,5.10-6 7,5.10-6 7,5.10-6 7,5.10-6 7,5.10-6 7,5.10-6 7,5.10-6 7,5.10-6 Vlhkostní přetvoření ε mm/m -0,20-0,2-0,20-0,20-0,20-0,20-0,20-0,20 Přídržnost N/mm 2 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 Silka vlastnosti materiálů používaných pro zdicí prvky EN 771-2 vlastnosti materiálu jednotka S12-1400 S12-1800 S15-1600 S15-1800 S20-2000 Max. průměrná objemová hmotnost materiálu v suchém stavu EN 772-13 kg/m 3 1 400 1 800 1 600 1 800 2 000 Normalizovaná pevnost zdicích prvků f b N/mm 2 12 12 15 15 20 Součinitel tepelné vodivosti λ 10 dry W/(m.K) 0,60 0,70 0,65 0,70 0,75 Faktor difuzního odporu μ (ČSN EN 1745) - 5/10 5/25 5/25 5/25 5/25 Měrná tepelná kapacita c (ČSN EN 1745) kj/(kg.k) 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 Součinitel tepelného přetvoření α b 1/K 8.10-6 8.10-6 8.10-6 8.10-6 8.10-6 Vlhkostní přetvoření ε mm/m -0,20-0,20-0,20-0,20-0,20 2.3 Nosné zdivo Pro svislé nosné konstrukce užíváme pórobeton Ytong v označení dle pevnosti a objemové hmotnosti a vápenopískové tvárnice Silka S20, S15 a S12. Materiály jsou takto značeny bez přímého odkazu na pevnosti v tlaku. Zde upozorňujeme na změnu v rozšíření značení pórobetonu Ytong. Pórobeton Ytong Pro nosné zdivo můžeme užít pórobeton všech značení. Výběr určité značky závisí na velikosti působícího zatížení. Pórobetony značky Ytong se vyrábí v blocích výšky 249 mm pro skladební výšku 250 mm se šířkou 200, 250, 300, 375, 450 a 500 mm. Při osazení bloků příčně lze vytvořit zdivo tloušťky 500 mm. Pozor! Na obvodové stěny se nejčastěji používá pórobeton s normalizovanou pevností od 2,2 MPa. Je určen především na zhotovení venkovních obvodových stěn rodinných domů a vícepodlažních bytových domů na základě statického posudku. Rovněž se používá jako výplňové zdivo vyšších skeletových konstrukcí. Použitím větších tlouštěk 375, 450 a 500 mm dosahujeme vynikajících tepelněizolačních vlastnosti obálky budovy. Pórobeton pevnosti od 4,2 MPa se používá pro větší zatížení stěny, kde 2,2 MPa nevyhovuje. Je možné ho použít na dolní podlaží objektu a pilíře. Vápenopískové tvárnice Silka TIP! Pro více zatížené stěny a nosné stěny vícepodlažních objektů jsou určeny vápenopískové tvárnice Silka pevnosti S20, S15 nebo S12. Vápenopískové tvárnice můžeme užít pro vnitřní nosné stěny, ztužující příčné stěny anebo nosnou část sendvičového obvodového pláště doplněnou vnější tepelnou izolací. 2. Konstrukční prvky 2.3 Nosné zdivo 13

Obr. 4. Příklad řešení svislých stěn objektu ŘEZ PŮDORYS 1. NP Obvodové nosné stěny Tab. 1. Užití pórobetonu Tepelněizolační obvodové zdivo, vyzdívky pro skelety P1,8-300 (f b = 1,9 MPa) P2-350 (f b = 2,5 MPa) P2-400 (f b = 2,6 MPa) Seizmické oblasti (dle EC 8) P1,8-300 (f b = 1,9 MPa) P2-350 (f b = 2,5 MPa) P2-400 (f b = 2,6 MPa) pro oblasti s velmi malou a malou seizmicitou P2-500 (f b = 2,8 MPa) P4-500 (f b = 4,2 MPa) P4-550 (f b = 5,0 MPa) pro oblasti se seizmicitou P6-650 (f b = 6,5 MPa) Nosné zdivo a vnitřní stěny P2-400 (f b = 2,6 MPa) nízké objekty nosné obvodové zdivo a střední stěny P2-500 (f b = 2,8 MPa) P4-500 (f b = 4,2 MPa) střední stěny, zatížené stěny a pilíře P4-550 (f b = 5,0 MPa) P6-650 (f b = 6,5 MPa) nejvíce zatížené pilíře a střední stěny Jednovrstvé zdivo Ytong Pórobeton je skvělým řešením pro jednovrstvý systém obvodových stěn z materiálu P2-350 nebo P2-400 v tloušťce 375, 450 nebo 500 mm. Větší tloušťka zdiva zajišťuje lepší tepelněizolační vlastnosti. Tyto stěny jsou vhodné pro nízkoenergetické domy a vyhovují v tl. 500 mm také domům pasivním. Pórobeton díky své homogenitě a izotropii (má ve všech směrech stejné vlastnosti tedy pevnost,tepelnou vodivost i požární odolnost) přináší bezpečné řešení pro moderní výstavby bez tepelných mostů. Obr. 5. Izotropie výrobků λ D = 0,080 W/(mK) λ x = λ y = λ z λ D = 0,080 W/(mK) λ D = 0,080 W/(mK) 14 2. Konstrukční prvky 2.3 Nosné zdivo

Sendvičové zdivo Ytong + Multipor Pro provádění staveb pasivních i nízkoenergetických lze volit například dvouvrstvou konstrukci v následujícím provedení: pro pasivní rodinné domy tvárnici v tl. 300 mm + Multipor v tl. 200 mm v hodnotách U = 0,14 případně pórobeton Ytong značky P2 P6 tloušťky 250 375 mm + Multipor různých tlouštěk dle konkrétních požadavků stěny TIP! Materiál Multipor je pevný izolační materiál. Není nosný a je kotven jako jiná tepelná izolace celoplošně kontaktním lepidlem a mechanicky s pomocí plastových hmoždinek. Tloušťku Multiporu volíme podle navrhované izolační schopnosti zdiva. Pevnost a tloušťku pórobetonu P2 P6 volíme podle velikosti působícího zatížení. Při navrhování vícevrstvých konstrukcí je potřeba dbát na maximální možnou kondenzaci v konstrukčním návrhu při užití pórobetonu Ytong a desek Multipor je riziko vzniku kondenzace výrazně menší, jelikož Multipor s Ytongem tvoří difuzně otevřenou konstrukci. Navíc pórobeton Ytong má bezpečně povolenou hodnotu množství kondenzátu ve výši 5 % jeho plošné hmotnosti. Maximální množství zkondenzované vodní páry v konstrukci je M c,n = 0,5 Kg/m 2.a. Zdivo Silka Vápenopískové cihly Pro vyšší zatížení a vysoké objekty lze pórobeton nahradit únosnější vápenopískovou tvárnicí Silka v pevnosti S20, S15 nebo S12. Tvárnice Silka užíváme i pro meziokenní pilíře s koncentrovaným zatížením. Vysoká pevnost zdiva v tlouštce od 175 mm do 300 mm v kombinaci s vnější tepelnou izolací Multipor umožňuje výhodné oddělení pevné nosné statické části stěny a nenosné izolační vrstvy. Jednodušší je pak i řešení detailů stavby. Obr. 6. Jednovrstvé, vícevrstvé zdivo Zdivo: Jednovrstvé Vícevrstvé Princip zdění, vazba zdiva: Při vyzdívání stěn a pilířů se kladou zdicí prvky vedle sebe v ležatých vrstvách (Obr. 7). Svislé mezery (2) mezi jednotlivými prvky (1) jsou tzv. styčné spáry. Vodorovná vrstva malty spojující vzájemně jednotlivé vrstvy tvoří ložnou spáru. Spojuje jednotlivé zdicí prvky v pevný plošný celek zeď (3) a zajištuje roznášení svislého zatížení do spodních vrstev. Obr. 7. Konstrukce zděné stěny 4 1 3 2 2. Konstrukční prvky 2.3 Nosné zdivo 15

Podezdívka Vytvoření podezdívky (paty zdi na základové desce) u spodní části obvodových stěn zahrnuje vyřešení detailu (viz. Obr. 3.-7.) s osazením nosné obvodové stěny na základy. Rozlišujeme dva případy, odvislé od toho, zda zdivo je navrhováno jako jednovrstvé, nebo vícevrstvé sendvičové. Doporučení pro jednovrstvé zdivo U jednovrstvého zdiva musíme řešit osazení první řady tvárnic na základ. Základ je dnes obvykle opatřen z vnější strany tepelnou izolací. Tloušťka této izolace je od 50 do 120 mm, povětšinou dosahuje alespoň 80 mm. Tímto při osazování první vrstvy zdiva vzniká rozdíl mezi vnějším nosným lícem základu nebo spodní podezdívky a zdiva několika centimetrů. S přibývajícími požadavky na tloušťku tepelné izolace spodní stavby vzniká technický problém s přesahem zdiva přes hranu základů. Pro řešení máme několik zásad: Pozor! předsazení zvolíme tak, aby excentricita tlakové síly od horní části zdiva byla vůči ose spodní stavby menší než jedna šestina tloušťky stěny u vícepodlažních budov předsazení zdiva přes spodní řady vyzdívky nebo hranu základu navrhujeme vytvořit z pevnějšího pórobetonu P4 v závislosti na celkovém zatížení ve většině případů vyhovuje předsazení do 1/5 tloušťky zdiva Vyložení větší než 1/5 tloušťky zdiva je potřeba pro každý případ posoudit v souladu s ustanovením ČSN EN 1996 2. Pro málo zatížené zdivo (např. domy typu bungalov) nebo výplňové zdivo je dovoleno vyložit tvárnice i 1/4 tloušťky, případně víc, jak to bude posouzeno podle ČSN EN 1996 1 1. TIP! Jednovrstvý systém zdiva Ytong je připraven tak, aby každá tvárnice měla v jednovrstvém systému připraveno řešení pro založení. Tedy tvárnici tl. 450 založíte na tvárnici tl. 375 s ideálním průběhem jak přenosu zatížení do základové desky, tak také s řešením tepelné izolace základů viz. Detaily. Obr. 8. Založení 1. řady jednovrstvého zdiva Tvárnice Lambda YQ tl. 500 mm 75 375 50 500 500 500 450 450 600 600 250 450 375 450 450 375 600 600 375 225 500 500 450 450 500 500 450 375 600 600 75 375 50 75 75 250 450 450 450 500 500 500 450 450 450 450 1. řada zdiva 2. řada zdiva 3. řada zdiva Tvárnice Lambda YQ tl. 450 mm 600 600 450 500 500 225 500 500 1. řada zdiva 2. řada zdiva 3. řada zdiva 16 2. Konstrukční prvky 2.3 Nosné zdivo

Obr. 9. Schéma uložení obvodové jednovrstvé stěny na základový pas Zdivo Ytong Tepelná izolace Obr. 10. Schéma uložení dvouvrstvé obvodové stěny na základový pas s vnější tepelnou izolací Multipor a štíhlou nosnou stěnou Izolace Multipor Tepelná izolace 2. Konstrukční prvky 2.3 Nosné zdivo 17

Obr. 11. Detail osazení obvodové stěny na základový pas (375 mm) 122 003 141 375 218 222 962 961 ±0,000-0,350 144 141 221 124 300 PODKLADNÍ BETON 200 145 POZNÁMKA: Tento způsob zakládání je vhodný při založení ve svahu! 70 400 ŠTĚRKOPÍSKOVÝ PODSYP ZÁKLADOVÝ PÁS: BEDNICÍ TVAROVKY + BETON C16/20 ZÁKLADOVÝ PRAH 100 003 Přesná tvárnice Ytong tl. 375 mm pro nosné obvodové stěny 121 Vnější omítka stěny 122 Vnitřní omítka stropu 124 Omítka soklu 141 Sklovláknitá tkanina 144 Soklový profil 218 Hydroizolace základové konstrukce 221 Tepelná izolace základové konstrukce nenasákavá (např. XPS) 222 Tepelná izolace / kročejová izolace konstrukce podlahy 961 Konstrukce podlahy 962 Betonová mazanina / potěr Obr. 12. Detail osazení obvodové stěny na základový pas (500 mm) 122 002 141 121 500 003 222 218 222 962 961 ±0,000 POZNÁMKA: Tento způsob zakládání je vhodný pro zakládání v terénu s vyšší hladinou povrchové vody! -0,350 144 141 221 124 70 375 400 50 ŠTĚRKOPÍSKOVÝ PODSYP PODKLADNÍ BETON ZÁKLADOVÝ PÁS: BEDNICÍ TVAROVKY + BETON C16/20 ZÁKLADOVÝ PRAH 200 145 100 002 Přesná tvárnice Ytong tl. 500 mm pro nosné obvodové stěny 003 Přesná tvárnice Ytong tl. 375 mm pro nosné obvodové stěny 018 Přesná tvárnice Ytong tl. 50 mm pro nenosné vnitřní stěny / příčky 121 Vnější omítka stěny 122 Vnitřní omítka stropu 124 Omítka soklu 141 Sklovláknitá tkanina 144 Soklový profil 218 Hydroizolace základové konstrukce 221 Tepelná izolace základové konstrukce nenasákavá (např. XPS) 222 Tepelná izolace / kročejová izolace konstrukce podlahy 961 Konstrukce podlahy 962 Betonová mazanina / potěr 18 2. Konstrukční prvky 2.3 Nosné zdivo

Doporučení pro sendvičové zdivo Při použití zdiva s dodatečným zateplením je vhodné zarovnat vnější líc spodní stavby a zdiva. Tímto vnikne návaznost konstrukcí bez excentricity od zatížení, a vnější izolace spodní stavby a zdiva na sebe přímo navazuje. Jde o nejjednodušší a nejvýhodnější řešení. Obr. 13. Detail stěny 300 mm s izolací Multipor pro nízkoenergetické objekty 318 061 218 222 962 961 144 221 124 Tvar výkopu a případná drenáž podle základových poměrů Bednicí tvarovky Vyztužený základový pás Štěrkový podsyp 061 Tepelněizolační desky Multipor tl. 200 mm 124 Omítka soklu 144 Soklový profil 218 Hydroizolace základové konstrukce 221 Tepelná izolace základové konstrukce nenasákavá (např. XPS) 222 Tepelná izolace / kročejová izolace konstrukce podlahy 318 Kotva zateplovacího systému 961 Konstrukce podlahy 962 Betonová mazanina / potěr Stěny podzemní Při všech návrzích je důležité zvolit správný typ pórobetonu. Toto platí u podzemních stěn o to významněji, jelikož do návrhu je nutné uvažovat se zvýšeným bočním zatížením stěny od zeminy. Proto pro většinu podzemních stěn vyhovují pro obecně nižší pevnost pórobetonových tvárnic v ohybu a tlaku tvárnice typu P4 P6 či vápenopískové cihly Silka. Tyto typy mají výrazně vyšší pevnost a také hmotnost. Při návrhu podzemní stěny nebo částečně do zeminy zapuštěné stěny bychom vždy měli stěnu opřít o tuhou vodorovnou stropní konstrukci (tyto nám zajisti ztužení stěn) a zároveň se řídit statickým výpočtem. Pozor! Tvárnice maltujeme i ve svislých spárách. Navrhujeme vždy rozepření obvodové stěny do vnitřních kolmých stěn, popřípadě zesílení pilíři. Vhodné je také vyztužit zdivo v ložných spárách. Technické a statické řešení Suterénní stěny posuzujeme na účinky svislého zatížení od hmotnosti budovy a vodorovného zatížení od zeminy za stěnou. Zemní tlak vyvodí nejvyšší účinek v patě stěny. Pokud je stěna samostatně stojící, je i zatěžovací moment v patě největší. Je zde také účinek smyku od bočního zemního tlaku. Zde posuzujeme ložnou spáru v patě zdi. Je třeba si uvědomit, že zděná stěna zde stojí na základu nebo na vrstvě izolace proti vodě a vlhkosti umístěné na základě. 2. Konstrukční prvky 2.3 Nosné zdivo 19

TIP! Při opření stěny do příčných stěn výrazně klesne namáhání stěny. Stěna pak působí jako deska opřená v patě, po svislých stranách a v horní rovině o stropní konstrukci. Celou stěnu pak musíme vně tepelně izolovat, pokud použitý materiál nepostačí k pokrytí požadavků na tepelnou izolaci sám. TIP! Jiné řešení předpokládá, že před zděnou stěnu zařadíme železobetonovou stěnu odolávající samostatně zemnímu tlaku. Stěna sama přenáší účinky zemního tlaku, vnitřní vyzdívka pak má izolační funkci. Vyzdívka může však být i konstrukcí přenášející zatížení od stropní konstrukce nad podzemím a zatížení od horní stavby. Opěrná stěna pak stojí zcela nezávisle. Pokud bychom chtěli opěrnou stěnu zapojit do dalších konstrukcí budovy, musíme řešit odstranění tepelných mostů mezi stropní konstrukcí a nosnou stěnou. Pozor! Základovou jámu zasypat až po zhotovení věnců, případně stropní konstrukce. Dodatečné svislé zatížení při zasypání během výstavby by měl řešit statický výpočet. Obr. 14. Podzemní stěna s opěrnou stěnou 20 2. Konstrukční prvky 2.3 Nosné zdivo

Zároveň musíme při řešení podzemní stěny v návaznosti na podlahu umístit před stěnu izolaci proti vlhkosti. Na účinky vodního tlaku v zemině za stěnou je vhodné volit železobetonové podzemní stěny zavázané do základové desky. Vnitřní nosné stěny Vnitřní nosné stěny vycházejí u běžných objektů většinou ve vzdálenosti 3 až 6 metrů od obvodové souběžné nosné stěny. Při větším rozpětí mezi stěnami roste zatížení na stěny a musíme větší pozornost věnovat statickému prověření zdiva. Toto je nutné si uvědomit zejména při oslabení stěny otvory a vzniku pilířů. TIP! Vnitřní nosné stěny provádíme u jedno- a dvoupodlažních objektů zpravidla z nejvíce užívané třídy pórobetonu pevností f b 2,2 4,2 N/mm 2 v tl. 250, 300 a 375 mm. Pro vyšší objekty nebo větší zatížení užijeme tvárnice Ytong P6 nebo vápenopískové tvárnice Silka s pevností S20. Užitý materiál P2 nebo P4 a šířku zdi volíme podle velikosti zatížení, počtu a velikosti otvorů ve stěně a rozpětí stropní konstrukce. Únosnost ověříme výpočtem. Pro vyšší objekty nebo větší zatížení užijeme vápenopískových tvárnic Silka s pevností P20. Nosné stěny doplňujeme příčnými ztužujícími stěnami pro zajištění prostorové tuhosti objektu. 2.4 Konstrukční systémy pro zděné stavby Stěnové systémy Podélný systém Příčný systém Kombinovaný systém Obousměrný systém Zastřešení vazníky Podélný systém Pro nízkopodlažní zděné stavby bývá tradičně používán podélný stěnový systém, a to jako dvoutrakt o dvou shodných nebo podobných rozpětích se světlostí od 3 do 6 m, přičemž výhodné je užití světlostí kolem 4 až 5 m. Časté řešení je také trojtrakt, kdy ve středním traktu obvykle menšího rozpětí jsou řešeny komunikační prostory. Pro půdorysně malé stavby je výhodné použití jednotraktu, kde podélné obvodové stěny jsou zároveň nosné. Při užití vhodných stropních konstrukcí lze navrhnout vzdálenost stěn i přes 6 m. Pro stropní konstrukce se užívají: skládané stropy s dobetonávkou (trámy + vložky) např. montovaný strop Ytong monolitické železobetonové desky filigránové stropy nosníkové stropy doplněné nosnou deskou (nosníky ocelové, dřevěné, popř. železobetonové) stropní pórobetonové, železobetonové anebo předpjaté panely Tradičním řešením je užití skládaného stropu například v systému Ytong. Při použití dřevěných trámových stropů se věnec umísťuje pod tyto nosníky. Nosníky se kotví ocelovými pásky do věnce. Jiné, u nás téměř již zapomenuté řešení, užívá tradiční ocelové kleště (spony) zazděné do zdiva za nosníky. Takto se za zdivo kotví alespoň každý druhý trám a vytváří tak spojení hlavy stěny a stropní konstrukce. Pro stropy s ocelovými nosníky se věnce dávají pod nosník nebo do jejich úrovně (se zabetonováním profilů do věnce). 2. Konstrukční prvky 2.4 Konstrukční systémy 21

Příčný systém Tento systém je vhodný pro takové dispozice objektů, kde se vedle sebe opakují rozměrově podobné nebo účelově shodné místnosti. Další výhodou je možnost uvolnění podélných fasádních stěn velkými okenními otvory, neboť zatížení od stropních konstrukcí přenášejí kolmé příčné stěny. Tyto stěny jsou u větších objektů až na štítové stěny vždy vnitřní. Proto nevyžadují řešení jejich tepelněizolační funkce vzhledem k vnějšímu prostředí. Stěny tak mohou být slabší a z únosnějších materiálů s malou tepelněizolační schopností. Pro zdivo z pórobetonu Ytong užíváme na příčné stěny například tvárnice o pevnosti f b 3,5 N/mm 2 při vyšších objektech a větší vzdálenosti stěn vyvozující vyšší zatížení. Kombinovaný systém Pro řešení půdorysů s rozdílnými vnitřními prostory se užívá kombinovaný systém s podélnými a příčnými vnitřními stěnami. Změny systému nosných stěn užíváme zejména proto, abychom položili jednostranně pnuté stropy vždy přes menší rozpětí mezi stěnami nebo mimo stěny s velkými otvory. Obousměrný systém Navržení stropní konstrukce nosné v obou kolmých směrech je nejvýhodnější pro zajištění prostorové tuhosti objektu a opření stěn v hlavě o konstrukci tuhou ve vodorovné rovině. Pro stropní konstrukci užíváme monolitických desek vyztužených ve dvou směrech, oboustranně vyztužených filigránových desek (s dovyztuženou druhou příčnou vrstvou) a kazetových desek s vloženými vylehčujícími prvky kazetami nebo trámovými rošty. Obousměrný systém je výhodný pro přenos nižších zatížení na zdivo stěn umístěných po obvodě místnosti než u stěn podélného nebo příčného systému. Zastřešení vazníky Při zastřešení vazníky není zdivo zakončeno pevnou (tuhou) stropní konstrukcí. Proto je u přízemních zděných objektů s vazníky položenými přímo nad zdivo nutné zajistit dostatečnou tuhost stěny v příčné rovině nebo zajistit opření stěny o dostatečně tuhou střešní konstrukci. Zásadně nevhodné je užití štíhlých dlouhých stěn oslabených navíc otvory. Vhodného řešení lze dosáhnout následujícími způsoby: omezení velikosti půdorysu tak, aby mohly být zapojeny štítové stěny vložení příčných stěn propojujících protilehlé stěny a majících velkou příčnou tuhost doporučuje se po maximálně 7 m zvětšení tloušťky stěny, které ale většinou naráží na technické provedení silné stěny vložení zesilujících pilířů do obvodových stěn, a to alespoň na dvojnásobnou tloušťku, než je původní stěna propojení protilehlých stěn příčnými průvlaky nebo průvlaky se sloupy přibližně v místech jako u příčných stěn vytvoření masivního nosníku na vodorovné účinky v hlavě stěny, který přenese vodorovné síly do příčných štítových stěn vytvoření vodorovného nosníku v rámci střechy, který musí vytvořit oporu pro stěnu ztužení střešní konstrukce ve vodorovné rovině, což vytvoří veliký vodorovný nosník pro opření zhlaví zdiva užití zdiva vyztuženého ve svislé rovině, tj. s vloženými železobetonovými sloupy Zásadou je zakončení zdiva patřičně vyztuženým a provázaným pozedním věncem. Jako nejběžnější řešení se jeví užití příčných stěn stažených horním věncem. 22 2. Konstrukční prvky 2.4 Konstrukční systémy

Schémata konstrukčních systémů pro zděné stavby: Obr. 15. Nosné stěny v příčném stěnovém systému Příčné nosné stěny Podélná ztužující stěna Obvodová nenosná vyzdívka Obr. 16. Dispozice nosných stěn a přenosu zatížení od stropů Podélná nosná stěna Příčná nosná stěna Nosné stěny Nosné stěny Obr. 17. Podélný dvoutrakt s příčnou stěnou Nosná stěna Příčná stěna pro ztužení objektu Nosná stěna více zatížená Nejvíce zatížené pilíře Nosná stěna 2. Konstrukční prvky 2.4 Konstrukční systémy 23

Obr. 18. Nízkoenergetické objekty z pórobetonu Jednovrstvé stěny obvodové stěny 375, 450, 500 mm tepelněizolační zdivo z pórobetonu P2-350, P1,8-300 Sendvičové zdivo nosné stěny 375, 300, 250 mm plus zateplení deskami Multipor Nosná P4-500 Nosná P4-500 Nosná Nosná Obr. 19. Vzdálenost příčných stěn Doporučená vzdálenost: 2,5 konstrukční výšky, maximálně 7 metrů Nosná stěna 7 m Nosná stěna Jiným řešením k zajištění stěny je zesílení stěny nebo doplnění pilíři, stropní konstrukce tuhá ve vodorovné rovině nebo vodorovný nosník v hlavě stěny opřený o příčné stěny Obr. 20. Hodnoty pevnosti zdiva v tlaku f u průměrná pevnost zdicího prvku v tlaku f b se stanoví pevnostními zkouškami dle ČSN EN 772 1 f b normalizovaná pevnost zdicího prvku v tlaku f b = δ η f u δ vliv šířky a výšky zdicího prvku pro výšku = 250 m, šířku nad 250 vychází 1,15 η přepočet na přirozenou vlhkost vysušený stav 0,8, 6 % vlhkosti nebo kondiciování na vzduchu 1,0, pod vodou 1,2 f k charakteristická pevnost zdiva v tlaku kolmém k ložným spárám Stanovíme z pevnosti f b výpočtem nebo dle podkladů výrobce 24 2. Konstrukční prvky 2.4 Konstrukční systémy

2.5 Nenosné zdivo Samonosné obvodové stěny Pro obvodové nenosné stěny, které nejsou přímo zatíženy stropní a střešní konstrukcí, užíváme řešení jako pro nosné stěny. Lze je navrhnout jako jednovrstvou nebo vícevrstvou konstrukci. To závisí na geometrických rozměrech vyzdívky, statickém působení a zatížení větrem. Vyzdívky skeletů Vyzdívky vytvářející obvodový plášť skeletů bývají řešeny jako nesené stropní konstrukcí skeletu. Výjimečně se navrhují jako samonosné. Pro nesené vyzdívky užíváme následující řešení: vyzdívky do vnějšího líce nosných sloupů s vnější tepelnou izolací v celé ploše fasády vyzdívky jednovrstvé s osazením před kraj stropní konstrukce a odizolováním před sloupy a stropní konstrukcí kombinaci obou principů řešení Obr. 21. Vyzdívka sloupu mezi sloupy skeletu Obr. 22. Vyzdívka sloupu mezi sloupy skeletu s vnějším zateplením TIP! Pro vyzdívky užíváme obvykle pórobeton Ytong P1,8-300, P2-350, případně P2-400, který má nejnižší hmotnost a zároveň nejvyšší izolační schopnosti. Obvodové nenosné vyzdívky Pro vyzdívané pláště skeletů užíváme pórobetonových vyzdívek z materiálů P2-350 a P2-400 na tenkovrstvou maltu. Vyzdívky je třeba posoudit na účinky větru (tlak, sání) a podle výsledku statického výpočtu doplnit výztuž ve vodorovných ložných spárách. Návrh je uveden v ČSN EN 1996 1 1. Pro použití platí stejné zásady jako pro vyzdívání stěn a příček. Vyzdívky kotvíme pomocí kotevních pásků ke sloupům a nosným stěnám, případně i ke stropní konstrukci. Pro vedení ke stropní konstrukci užíváme ocelových profilů, o něž je vyzdívka opřena. 2. Konstrukční prvky 2.5 Nenosné zdivo 25

Obr. 23. Kotvení vyzdívky ve skeletu 006 Přesná tvárnice Ytong tl. 200 mm pro nosné obvodové stěny 228 Tepelná izolace ložné spáry 314 Spojka zdiva Ytong 334 Těsnicí páska nenasákavá 336 Trvale pružný tmel 927 Železobetonová nosná stěna Obr. 24. Pohled na vyzdívku skeletu Pozor! Pro velikost nenosných vyzdívek platí omezeně maximální vodorovné vzdálenosti mezi svislými dilatačními spárami (nebo lícem skeletu) 6 až 8 metrů. Vodorovné dilatační spáry se umísťují do úrovně stropních konstrukcí. Stanovení výšky dilatačního úseku závisí na použitých materiálech a uspořádání nenosné vnější stěny a na vzájemné poloze a velikosti otvorů ve stěně. Pro souvislé nesené vyzdívky se dilatační úseky volí na výšku jednoho nebo dvou podlaží. Vysunutí vyzdívek před líc železobetonových průvlaků je potřeba řešit individuálně s použitím např. izolace Multipor před prvky skeletu. 26 2. Konstrukční prvky 2.5 Nenosné zdivo

Příčky Použití pórobetonových příček v pozemních stavbách je vhodné pro jejich snadnou montáž, rovný povrch a poměrně nízkou hmotnost. Ytong vyrábí přesné tvarovky pro příčky tl. 100, 125 a 150 mm a tvarovky pro přizdívky tl. 50 a 75 mm. Tab. 2. Příčky technické vlastnosti zdiva, expediční údaje rozměry š v d součinitel prostupu tepla U při u = 0% tepelný odpor R při u = 0% neprůzvučnost Rw požární odolnost spotřeba malty na 1m 2 zdiva HL/PD směrná pracnost zdění počet kusů na paletě obsah palety plocha zdiva na paletě mm W/m 2.K m 2.K/W db EIW kg/m 2 h/m 3 ks m 3 m 2 P4-500 50 249 599 1,58 0,38-30 0,8 8,0 156 1,163 23,40 P2-500 75 249 599 1,21 0,58 34 120 1,1 8,0 120 1,342 18,00 P2-500 100 249 599 0,98 0,77 37 120 1,4/1,1 5,5 90 1,342 13,50 P2-500 125 249 599 0,83 0,96 39 180 1,8/1,3 4,0 72 1,342 10,80 P2-500 150 249 599 0,71 1,15 41 180 2,1/1,5 3,2 60 1,342 9,00 Pozor! Založení příček Příčky se osazují na těžký asfaltový pás nebo na jinou separační podložku a oddělují se tak od spodní stropní nosné konstrukce. Jednotlivé příčky mezi sebou zavazujeme na vazbu, a tím zvyšujeme jejich prostorovou stabilitu. Samostatně stojící příčky musíme fixovat k nosné konstrukci a ke stropu pomocí vedení do profilu nebo osazením kotvících pásků. Styk s nosnými stěnami řešíme osazením na tupo. Pro spojení příčky a stěn se užívají nerezové ploché ocelové pásky délky 300 mm osazené do spár zdiva při zdění nebo přichycením pomocí hmoždinek k nosné stěně. Vzdálenost kotev se ve svislém směru udává obvykle 500 mm, pro vyšší účinky vodorovného zatížení a slabé a vysoké příčky 250 mm. Pozor! Kotvení příček Příčku ke stropu nefixujeme natvrdo, ale s pružným osazením do profilu nebo s pomocí kotevních pásků. Mezi stropem a příčkou ponecháváme spáru vyplněnou lehkou stlačitelnou izolací pro možný průhyb stropu. Spáru uzavřeme pružným tmelem. Dalším řešením je vyzdění do ocelového profilu kotveného ke stropu. Tento profil například tvaru U nebo dvou úhelníků vede zhlaví příčky. Mezera mezi stropem a příčkou uvnitř profilu umožňuje svislou dilataci průhyb stropní konstrukce bez vlivu na příčku. Pokud strop na malé rozpětí nemůže vykázat měřitelný průhyb, lze u bytových staveb provést příčky s výztuhami zapřenými do stropní konstrukce. Toto řešení je typické pro osazení skříněk kuchyňských linek na příčky. Musíme zde ale postupovat případ od případu a řešení nelze obecně užít pro všechny stavby. Pokud jde o řešení příček, je třeba upozornit, že stropní konstrukce musí vykazovat při působícím zatížení malý průhyb, aby nedošlo k poškození vyzděné příčky. Obvyklá hodnota je alespoň l/500. Pozor! Drážky v příčkách V drážkách ve zdivu vedeme instalační rozvody. Hloubka podélné drážky by neměla překročit šestinu tloušťky příčky. Při vedení rozvodů zejména vodovodního a kanalizačního potrubí nesmíme ohrozit stabilitu příčky. Vhodné je umístění potrubí u paty stěny a v přizdívce neboli předstěně (před příčkou). Pro jednotlivá potrubí lze užít zvýšených soklů u podlahy. Zejména u tvrdých vápenopískových tvárnic je řešení s předstěnou nutné. Pro svislé potrubí můžeme využít předem vytvořené, tj. vyzděné svislé drážky ve zdivu. 2. Konstrukční prvky 2.5 Nenosné zdivo 27

Pozor! Podélně vedené rozvody instalací v příčce je třeba omezit na malé profily a rozvody elektro. Vedení vody, topení a kanalizace je třeba umístit do podlahy, soklu u příčky nebo zvýšené předstěny. Pro svislé rozvody s většími průměry, jako jsou stoupačky, je vhodné vytvořit při zdění svislé drážky. Obr. 25. Ukotvení příčky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady Ztužující stěny Výraz ztužující stěny je vyhrazen pro stěny vytvářející příčnou oporu a ztužení nosným nebo obvodovým stěnám. Vzdálenost příčných stěn u samostatně stojící stěny je vhodná po 7 metrech. Jiným řešením k zajištění stěny je výrazné zesílení tloušťky stěny nebo její doplnění pilíři. Samostatná stěna se v zhlaví výhodně zabezpečuje upnutím do stropní konstrukce, která je tuhá ve vodorovné rovině, nebo do vodorovného nosníku opřeného o příčné stěny. Za dostatečně tuhé se považují železobetonové stropy včetně stropů s dobetonávkou. Obr. 26. Ztužující stěna Nosná stěna 7 m Nosná stěna Ztužující stěna 28 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady

Smykové stěny Smykové stěny se používají na ztužení objektů proti účinkům vodorovných sil. Jedná se především o důsledek zatížení větrem. Posouzení je nutné provést ve vodorovné ložné spáře zdiva v patě stěny. Musíme dále zvážit, zda posoudit i svislou spáru mezi smykovou stěnou a příčnou stěnou ztužující (nazývanou také podle tvaru příruba). Obr. 27. Smykové stěny Ložná spára (=výškový modul tvárnic = 250mm) Nosná stěna 7 m Nosná stěna Pata stěny Zatížení větrem Věnce Obr. 28. Ztužující věnce Nosná stěna 7 m Nosná stěna Pro pozední věnce užíváme tvárnice tvaru U (U profily) nebo vyzdívky z příčkovek. Preferujeme užití jen svislých příčkovek při větším profilu věnce. Velikost věnce a jeho výztuž se řídí vzdáleností podpor věnce ve vodorovném směru (příčných stěn) a možností spojení se stropní konstrukcí. Železobetonové věnce umísťujeme těsně pod stropní konstrukci nebo do její úrovně. Polohu pod stropní konstrukcí užíváme především pro položení nosníků ze dřeva, oceli nebo železobetonu. Věnec nám zároveň vytváří plochu pro roznesení soustředěného zatížení v uložení nosníku. Na věnce je vhodné ukládat i železobetonové panely, zejména při malé délce jejich uložení, která může (z hlediska uložení panelů, nikoli z hlediska uložení na zdivo) činit 100 mm. Při provádění deskových monolitických nebo polomontovaných stropů s dobetonávkou (tradiční skládaný strop systému trámec + vložka) umísťujeme věnec do úrovně stropu a betonujeme jej se stropní deskou. Výztuž věnců musí mít průřezovou plochu alespoň 150 mm² při užití minimálně dvou profilů. Výztuž musí přenést tahovou sílu 45 kn, což odpovídá užití obvykle čtyř vložek minimálních profilů 8 až 10 mm. Obecně však není stanoveno, jak dlouhý věnec takto můžeme ponechat. Uvažuje se však, že tyto vložky působí jako tahové, z čehož vyplývá, že pokud věnce plní ještě jinou funkci (například překladu nebo ztužujícího nosníku sklopeného o 90 stupňů), je třeba výztuž nebo i profil věnce zesílit. Zde se jedná zejména o zesílení v místech využití věnce pro zmíněné překlady nad otvory a o využití věnce jako vodorovného nosníku mezi příčnými zdmi. Původní česká norma ČSN 731101 udávala pro věnec zdi extrémní návrhovou sílu 15 kn na 1 bm šířky budovy. Tímto pravidlem se můžeme řídit i při návrhu podle Eurokódů. Navrhovali jsme takto věnce na zdi, která byla kolmá k rovině se zmiňovanými běžnými metry. Pro jednoduchý objekt s čelní stěnou a se dvěma štítovými zdmi pak pro tyto stěny vychází výztuž věnce jako násobek poloviny délky čelní stěny krát 15 kn. Z úvahy vyplývá, že takto navržený věnec s minimální výztuží čtyř profilů 10 mm při návrhovém napětí 190 MPa by byl vhodný pro vzdálenost příčných stěn do 4 metrů. Při užití žebírkových výztuží s vyšší pevností vychází vzdálenosti stěn vyšší. 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady 29

TIP! Pro věnce užíváme většinou čtyř profilů větších než 8 mm, a to 10 12, eventuálně i 14 mm. Pro tyto profily pak vzdálenost příčných stěn vyhovuje mezi 4 až 6 m. Tyto vzdálenosti stěn odpovídají většině případů pro běžné stavby rodinných a bytových domů. U ohybem namáhaných věnců od účinků překladů, větru a krovu musíme výztuž posílit. Třmínky jsou ve věnci konstrukční, zpravidla uzavřené o průměru 6 mm ve vzdálenostech 250 300 mm. Nejvíce je užíváno čtyř profilů R12 při objektech o vzdálenosti stěn 4,5 m. Pro vzdálenější příčné ztužující stěny, kde věnce plní funkci vodorovného nosníku namáhaného větrem na fasádu, nutno výztuž posílit dle statického výpočtu. Výztuž věnců je stykována přesahem, doporučuje se v jednom místě stykovat polovinu prutů. V rozích a na stycích stěn se vloží příložky tvaru L. Uvedená opatření platí pro samostatné věnce na zdivu. Pokud je věnec součástí železobetonové stropní desky nebo vyztužené přebetonávky skládaného polomontovaného stropu, může výztuž vycházet v profilech 4 10 mm. TIP! Do věnce z vnější strany vkládáme zateplovací pás izolace nebo použijeme věncovou tvárnici. Účelem pásu je tepelné odizolování v místě studeného betonu a vytvoření prostoru pro případný drobný vodorovný pohyb věnce nebo spojeného monolitického stropu. Pro věnec plnící zároveň funkci překladu zesilujeme výztuž nad otvory. Při návrhu věnce postupujeme podle ČSN EN 1992 1 1 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí Obr. 29. Schéma styku stropu a stěny 375 mm Věnec včetně uložení stropu s šířkou a) 245 mm b) 200 mm Montovaný strop se zálivkou Ytong 250 300 mm 375 mm Uložení strop. nosníků běžně strop Ytong 50 mm jiné min. 100 mm Pozor! Pozední věnec vždy uzavírá zdivo v podlaží. Musí být plošně co nejvíce spojen se zdivem pod ním. Na to musíme pamatovat při osazování stropů, izolace a věncovek. Další nutnou podmínkou je nepřerušené a průběžné, pokud možno přímé vedení věnce. Dbáme také na provázání výztuže věnce v rozích stavby. 30 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady

Obr. 30. Schéma stropu a stěny Ytong 375 mm Montovaný strop se zálivkou Ytong Reakce od horní části zdiva působí přibližně v polovině tlouštky zdi t uvažujeme vždy minimální excentricitu 0,05 t = 18,75 mm 50 80 95 150 mm Reakce od stropu t = 375 mm Uložení strop. nosníků min. 150 mm Obr. 31. Schéma uložení panelů na zdivo Stěna se spodním věncem Při použití věncovky pod uložení panelů Pod panelem nemaltovat vnější vnitřní Montovaný strop se zálivkou Spiroll, žb. panely Uložení na věnec Nutná dostatečná šířka zdiva pro uložení panelů Uložení strop. nosníků běžně 150, ev.125 mm Obr. 32. Chyby v uložení panelů Použití měkké věncovky pod uložení panelů nevhodné Montovaný strop se zálivkou Spiroll, žb. panely Malé uložení na věnce a přímo na pórobeton 375 mm 240, 300 mm Pozor na uložení stropních nosníků a panelů, kde podle výrobce postačí 100, 125, 140 mm 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady 31

Obr. 33. Schéma překladů u vnější stěny Současná řešení Žb. monolit Prefa nosníky Tradiční řešení S ocelovými I profily Pozor na počet nosníků Obr. 34. Schéma překladů z monolitického železobetonu Překlad a strop nezávisle nachází se pod stropem, který je na něm uložen Překlad spojen se stropem pro snížení jeho výšky Např. žb. monolit Profil a výztuž průvlaku a stropu propojeny Obr. 35. Schéma systémových překladů z pórobetonu Nosný překlad Plochý překlad s nadezdívkou U profil + žb. monolit Nosný překlad Ytong Plochý překlad Ytong 32 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady

Pozor! Pozor na min. plochu věnce, viz str. 23. Obr. 36. Schéma ocelových překladů Ocelový průvlak a žb. monolit bez viditelného průvlaku Ocelové nosníky a skládaný strop nosníky pod stropem nebo v úrovni stropu Pozor na dostatečné uložení Věnce a krov Pozor! Pro dnešní podkroví je často požadováno provedení vyšší nadezdívky sloužící pro uložení pozednice krovu. Zdivo nadezdívky bývá ukončeno pozedním věncem, do něhož bývá svisle závitovými tyčemi kotvena pozednice. Toto řešení je vhodné pro velmi malé objekty a objekty, kde krov zahrnuje vaznice podporované sloupky nebo stěnami a kde vzdálenost mezi vaznicí a pozednicí je malá. Pro krovy bez vnitřních podpor tvaru A a krovy vaznicové soustavy pro objekty nad 9 metrů šířky však vzniká nebezpečné poškození zdiva vykloněním směrem ven. TIP! Upozorňujeme proto na nutnost dostatečného dimenzování a propojení věnců pod pozednicemi krovu. Věnec musí přenést vodorovné síly od krovu a převést je do příčných zdí nebo do tuhé stropní konstrukce. Proto navrhujeme propojovat věnce pod pozednicí s věncem v úrovni stropní konstrukce výztuží výztuží např. použitím pilířových tvárnic viz. Produktový katalog. Propojení lze řešit i přímo do monolitické stropní konstrukce. Pilířová tvárnice vhodná pro vyztužení nadezdívky. TIP! 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady 33

Obr. 37. Přenos zatížení od střechy krovu Vaznice Pozednice Pozední věnec Nadezdívka Věnec v úrovni stropu Vodorovné síly od střešní konstrukce na pozednici vznikají dnes právě proto, že jsou často navrhovány a prováděny krovy bez úplné stolice = bez dostatečného ztužení samotného krovu. Stolice krovu dříve zahrnovaly spodní kleštiny a vzpěry nebo krovy obsahovaly zachycení pozednice šikmými ocelovými táhly do vazních trámů. Při dnes často užívané soustavě krovu na vyšší nadezdívce, zahrnující neúplný hambalkový krov, je potřeba původní vazní trám nahradit popsaným propojením pozednic přes stropní konstrukci. Obr. 38. Ztužení v oblasti pozednice Obr. 39. Ztužující věnce v úrovni stropní konstrukce a pod ní 004 Přesná tvárnice Ytong tl. 300 mm pro nosné obvodové stěny 021 Nosný překlad Ytong 041 U profil Ytong tl. 250 mm 043 Věncová tvárnice Ytong + (s XPS tl. 50 mm) 061 Tepelněizolační desky Multipor tl. 200 mm 121 Vnější omítka stěny 122 Vnitřní omítka stěny 123 Vnitřní omítka stropu 141 Sklovláknitá tkanina 144 Soklový profil 222 Tepelná izolace / kročejová izolace konstrukce podlahy 224 Tepelná izolace ztužujícího věnce (desky PIR) 318 Kotva zateplovacího systému 931 Stropní konstrukce Ytong nosník + vložka 961 Konstrukce podlahy 962 Betonová mazanina / potěr 34 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady

Obr. 40. Pozední věnce v jednovrstvé a sendvičové konstrukci 375 150 250 150 250 250 250 500 450 375 500 125 100 225 50 12550 225 50 125 200 50 200 50 200 50 Překlady Překlady přenáší zatížení vzniklá nad otvorem ve zdivu, do okolních stěn - do ostění. Pro návrh správného překladu, je nutné počítat s potřebnou únosností. Zatížení působící na překlad je znázorněno v obr. 42. Obr. 41. Průběh zatížení v překladu g SVĚTLÁ ŠÍRKA OTVORU g DÉLKA PŘEKLADU 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady 35

Obr. 42. Trojuhelníkove zatížení nad překladem Trojúhelníkové zatížení 45 60 Překlad Uložení překladu Otvor Z technologického hlediska můžeme překlady pro zdivo z pórobetonu Ytong provést různým způsobem jako: hotové nosné překlady Ytong osazení U profilu nebo UPA profilu Ytong s železobetonovým dobetonovaným trámem ploché překlady Ytong s nadezdívkou železobetonový monolitický překlad ocelový překlad z profilů I, U, HEA nenosné překlady pro příčky jiný překlad prefabrikát Návrh překladu Použití hotových překladů Ytong nebo návrh jiného konstrukčního řešení překladu závisí na těchto faktorech: světlost otvoru šířka stěny pro uložení překladů tloušťka stěny pro šířku překladu zatížení od stropní konstrukce zatížení od stěny nad překladem Nosné překlady NOP Jsou určené pro nosné stěny. Vytváříme je z hotových obdélníkových překladů Ytong, označení NOP. Pozor! Nosné překlady se nesmí nijak zkracovat nebo upravovat. Jeho správná poloha pro osazení je dána šipkami, které musí směřovat vzhůru a nápisem Ytong, který musí být čitelný, nikoliv vzhůru nohama. Jeho polohu je nutné dodržet vzhledem k výztuži, která je v překladu. Obr. 43. Nosný překlad průběh výztuže 36 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady

Tab. 3. Nosné překlady technické parametry NOP P4,4-600 λ =0,16W/mK P4,4-600 rozměry š v d max.světlost otvoru maximální zatížení 1] q d expediční hmotnost požární odolnost typ mm mm kn/m kg min NOP 200-1300 NOP 200-1500 NOP 200-1750 NOP 200-2000 NOP 250-1300 NOP 250-1500 NOP 250-1750 NOP 250-2000 NOP 250-2250 NOP 300-1300 NOP 300-1500 NOP 300-1750 NOP 300-2000 NOP 300-2250 NOP 300-2500 NOP 375-1300 NOP 375-1500 NOP 375-1750 NOP 375-2000 NOP 375-2250 NOP 375-2500 200 249 1300 900 23 54 60 200 249 1500 1100 21 62 60 200 249 1750 1350 15 73 60 200 249 2000 1500 13 83 60 250 249 1300 900 23 68 60 250 249 1500 1100 22 78 60 250 249 1750 1350 20 91 60 250 249 2000 1500 17 104 60 250 249 2250 1750 14 117 60 300 249 1300 900 23 81 60 300 249 1500 1100 22 94 60 300 249 1750 1350 23 109 60 300 249 2000 1500 20 125 60 300 249 2250 1750 17 141 60 300 249 2500 2000 14 156 60 375 249 1300 900 23 101 60 375 249 1500 1100 22 117 60 375 249 1750 1350 23 137 60 375 249 2000 1500 23 156 60 375 249 2250 1750 22 176 60 375 249 2500 2000 18 196 60 1) Návrhová hodnota rovnoměrnéhozatížení včetně vlastní tíhy překladu. Uložení překladů je po obou stranách vždy stené a to minimálně 150 mm. Délka překladu - maximální světlost = doporučené uložení překladu. Obr. 44. Nosný překlad Ytong 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady 37

Ploché překlady PSF Ploché překlady se vyrábí pro světlost otvoru do 2 500 mm včetně. Samostatně nejsou deklarované jako nosné, můžeme je ale použít například na překlenutí otvorů v nenosných stěnách příslušné tloušťky. Jsou určené na vytvoření nosných překladů, s nadezdívkou min. jedné řady tvárnic výšky 250 mm. Musíme ale dodržovat jejich předepsané zatížení a únosnost. Tab. 4. Ploché překlady technické parametry PSF P4,4-600 λ =0,16W/mK P4,4-600 rozměry š v d max. světlost otvoru expediční hmotnost maximální výpočtové zatížení (vč. vlastnítíhy) q d v[kn/m]při nadezdění h u výšky [mm] typ mm mm kg 125 250 375 500 625 750 PSF 150-1150 PSF 150-1300 PSF 150-1500 PSF 150-1750 PSF 150-2000 PSF 150-2250 PSF 150-2500 PSF 150-2750 PSF 150-3000 PSF 125-1150 PSF 125-1300 PSF 125-1500 PSF 125-1750 PSF 125-2000 PSF 125-2250 PSF 125-2500 PSF 125-2750 PSF 125-3000 125 124 1150 750 15 7,8 23,0 37,1 37,1 37,1 37,1 125 124 1300 900 17 6,1 15,9 35,0 35,0 35,0 35,0 125 124 1500 1 100 19 4,6 11,0 21,0 32,2 32,2 32,2 125 124 1750 1 250 23 3,8 8,5 15,0 25,5 29,7 29,7 125 124 2000 1 500 26 3,0 6,4 10,7 16,3 25,0 26,2 125 124 2250 1 750 29 2,3 5,2 8,2 11,8 16,6 22,7 125 124 2500 2 000 32 1,7 4,2 6,5 9,1 12,2 15,9 125 124 2750 2 250 35 1,4 3,7 5,4 7,4 9,6 11,8 125 124 3000 2 500 39 1,2 3,0 4,7 6,2 7,8 9,5 150 124 1150 750 18 9,4 27,7 44,5 44,5 44,5 44,5 150 124 1300 900 20 7,3 19,0 42,0 42,0 42,0 42,0 150 124 1500 1 100 23 5,5 13,2 25,2 38,6 38,6 38,6 150 124 1750 1 250 27 4,6 10,2 18,0 30,7 35,6 35,6 150 124 2000 1 500 31 3,7 7,7 12,8 19,6 30,0 31,4 150 124 2250 1 750 34 2,7 6,3 9,8 14,2 20,0 27,3 150 124 2500 2 000 38 2,1 5,1 7,8 11,0 14,6 19,0 150 124 2750 2 250 42 1,7 4,4 6,5 8,9 11,5 14,2 150 124 3000 2 500 46 1,4 3,7 5,6 7,4 9,4 11,3 Pozor! Ploché překlady Ytong musí být vždy opatřeny nadezdívkou z tvárnic Ytong ve výšce minimálně 250 mm. Nosnost překladu je vytvořena teprve po vytvoření nadezdívky. Samostatné ploché překlady v nosném zdivu proto používáme pouze jako ztracené bednění, bez nosné funkce. Obr. 45. Plochý překlad s nadezdívkou V celé ploše promaltovat i u PDK STROPNÍ KONSTRUKCE NADEZDÍVKA PLOCHÝ PŘEKLAD 125 STROPNÍ KONSTRUKCE NADEZDÍVKA PLOCHÝ PŘEKLAD a SVĚTLÁ ŠÍŘKA a a SVĚTLÁ ŠÍŘKA DÉLKA PŘEKLADU DÉLKA PŘEKLADU a 38 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady

TIP! Ploché překlady Ytong se vyrábí v tloušťce 125 a 150 mm. Z prvků je proto možné jednoduše složit překlad pro všechny používané tloušťky zdiva Ytong. Překlady se vyrábí z pórobetonu Ytong značky P4,4-600. Díky materiálu mají hotové překlady dobré tepelněizolační parametry a obejdou se bez dodatečné tepelné izolace. Při výstavbě nízkoenergetických domů je navíc možné překlady kombinovat s materiály Multipor (viz detaily) a dosáhnout tak ještě lepších tepelně-technických vlastností. Musíme ale dodržovat jejich předepsané zatížení a únosnost. Obr. 46. Nadpraží ploché překlady (375 a 500 mm) bez uložení stropu 375 75 300 75 150 150 PSF 150 Osazení rolet TIP! Ploché překlady je možné použít pro vytvoření drážky pro osazení rolety. Zde je třeba rozlišit zatížení od horní části zdiva na část překladu nad drážkou pro roletu a zatížení od stropu a zdiva horního podlaží na zbývající část překladu. Zejména tato část překladu musí být dobře dimenzována na působící zatížení. Dalším požadavkem zasahujícím do řešení překladu je osazení nenosné tepelněizolační vrstvy chránící monolitickou část překladu. 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady 39

Obr. 47. Vytvoření roletového překladu z prvků stavebního systému Ytong 450 375 350 100 125 75 125 125 125 125 200 300 200 150 90 200 60 TIP! Při řešení štíhlých nosných obvodových stěn musíme respektovat osazení drážek nebo truhlíků pro rolety. Pokud se nám do šířky stěny nevejdou vedle sebe truhlík rolety a překlad, je nutno překlad posunout nad roletu. Truhlíky bývají pro toto použití vybaveny silnou vrstvou polystyrenu, která pak přijde na spodní a vnitřní a popř. vnější část truhlíku. Celé toto opatření je pro stěny tl. 250 mm z pórobetonu, popř. z vápenopískových tvárnic Silka, kde lze užít i tlouštěk 175, 200 a 240 mm, popř. i 150 mm. Monolitické železobetonové překlady Jako skryté bednění pro železobetonové překlady se používají U profily délky 599mm, z nichž se skládají delší prvky. Druhou možností jsou UPA profily, které mají délku 3m. U monolitického překladu je nutné navrhnout výztuž statickým výpočtem. Dbáme na to, aby strop při uložení na překladu neseděl na stěně U profilu z pórobetonu, ale na železobetonovém jádru.nejčastější použití UPA profilů je nad garážová vrata světlost otvoru 2,5 m. 40 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady

U profily Obr. 48. Nadpraží ploché překlady (375 a 500 mm) bez uložení stropu Tab. 5. U profil technické parametry t d t ¹ ¹ h ² v λ 10 DRY = 0,13 W/mK h ¹ š P4-500 rozměry š v d tloušťka stěny t 1 šířka výřezu d tloušťka dna h 1 hloubka výřezu h 2 expediční hmotnost kusů na 1m typ mm mm mm mm mm kg/ks ks/m U200 200 249 599 50 100 75 174 12,5 1,67 U250 250 249 599 50 150 75 174 14,0 1,67 U300 300 249 599 50 200 75 174 15,5 1,67 U375 375 249 599 75 225 75 174 21,0 1,67 m = metr běžný 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady 41

U profily Obr. 49. Nadpraží ploché překlady (375 a 500 mm) bez uložení stropu Tab. 6. UPA profil nenosný technické parametry t ¹ d t ¹ h ² v λ 10 DRY =0,16W/mK h ¹ š P4,4-600 rozměry š v d tloušťka stěny t 1 šířka výřezu d tloušťka dna h 1 hloubka výřezu h 2 expediční hmotnost max. světlost otvoru typ mm mm mm mm mm kg/ks mm UPA 250 250 249 3000 55,0 140 75 174 95 2500 UPA 300 300 249 3000 55,0 190 75 174 105 2500 UPA 375 375 249 3000 67,5 240 75 174 130 2500 Pozor! U profily a UPA profily nejsou nosné a je nutné jejich montážní podepření, které lze odstranit až po předepsané době dle použitého betonu. 42 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady

YQ U profily U profily YQ jsou doplněny tepelnou izolací EPS. Tyto U profily jsou vhodné pro jednovrstvé konstrukce, protože TI je uvnitř, a z venkovní strany tím vzniká stejný povrch pro omítky, jako mají okolní konstrukce. YQ U profily t 1 d t 2 t 2 d t 1 h 1 h2 v š š Skladba 2 YQ U profilů U 225 pro zdivo tloušťky 450 mm Skladba 2 YQ U profilů U 225 pro zdivo tloušťky 500 mm Tab. 7. Tepelně technické vlastnosti překladu (věnce) se železobetonovým jádrem (beton C20/25) bez omítky U profily šířka nosníku R dry R U * U* mm m 2 K/W m 2 K/W W/m 2 K U 375 s TI 75 375 3,41 3,33 0,29 U 375 375 1,32 1,24 0,71 U 300 300 0,92 0,86 0,97 U 250 250 0,88 0,82 1,01 U 200 200 0,84 0,79 1,04 2 YQ U 225 450 5,20 5,14 0,19 2 YQ U 225 500 6,63 6,57 0,15 * Hodnoty bez omítek. Obr. 50. Vzorová řešení železobetonových nosníků (překladů) vybetonovaných do U profilů 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady 43

Obr. 51. Vzorová řešení železobetonových nosníků (překladů) vybetonovaných do U profilů a spřažených s věncem výšky 200 mm Obr. 52. Vzorová řešení železobetonových nosníků (překladů) vybetonovaných do U profilů a spřažených s věncem výšky 250 mm Ocelové nosníky Pro překlad můžeme užít ocelových nosníků I, U, HEA a podobně. Jedná se ale vždy o nesystémové řešení a vyřešení ojedinělých potřeb projektu nebo stavby. Nosníky ukládáme na zdivo v délce 150 až 250 mm podle velikosti otvoru a zatížení. V místě uložení se používá roznášecí maltová plocha. Pro nosníky s užší pásnicí použijeme navíc roznášecí plechovou desku, příp. betonový práh. 44 2. Konstrukční prvky 2.6 Ztužující stěny, věnce a překlady

Nenosné překlady Nenosné překlady jsou určeny pro přičky. Mají zabudovanou pouze manipulační výztuž a jsou pro vyráběnou délku schopné přenést pouze zdivo nadezděné nad překladem, bez nosné funkce. Vyrábí se v následujících rozměrech. Tab. 8. Nenosné překlady ploché technické parametry NEP 15 P4,4-600 150 249 1 250 mm NEP 12,5 P4,4-600 125 249 1 250 mm NEP 10 P4,4-600 100 249 1 250 mm NEP 7,5 P4,4-600 75 249 1 250 mm λ =0,16W/mK λ 10,dry = 0,160 W/(m.K), λ u = 0,176 W/(m.K), µ = 5/10, c = 1,05 kj/(kg.k) P4,4-600 rozměry š v d max. světlost otvoru požární odolnost expediční hmotnost typ mm mm min kg NEP 75-1250 75 249 1 250 1010 30 20 NEP 100-1250 100 249 1 250 1010 60 26 NEP 100-2500 100 249 2 500 2250 60 52 NEP 125-1250 125 249 1 250 1010 60 32 NEP 150-1250 150 249 1 250 1010 60 39 2.7 Stropní a střešní konstrukce Systém Ytong obsahuje dva základní druhy stropních a střešních konstrukcí. Je to konstrukční systém pro stropy a střechy montovaná konstrukce z nosníků a vložek a panelová konstrukce z vyztužených pórobetonových velkoformátových dílců. 2.7.1 Konstrukční systém pro stropy a střechy Variabilní montovaná konstrukce pro stropy a střechy, která se zhotovuje na stavbě z železobetonových nosníků, pórobetonových vložek, výztuže, betonových zálivek, případně nadbetonovanou vrstvou. Konstrukce tvoří po zmonolitnění žebrový strop. Návrh nosníků, třídu betonu, druh výztuže a tloušťku nadbetonování závazně určuje statický výpočet. Konstrukce je určena především pro rodinné domy, bytové a občanské stavby. Montáž probíhá tradičním postupem: 1. uložení nosníků, 2. montážní podepření konstrukce, 3. položení vložek, 4. dovyztužení, vyztužení případných výměn a průvlaků, 5. zmonolitnění zálivkou, případně nadbetonování. Stropní nosníky tvoří příhradová prostorová svařovaná výztuž zalitá do betonové patky o rozměru 120 40 mm. Výrobce dodává standardní typovou řadu nosníků viz tabulky jednotlivých konstrukčních systémů. Pro tloušťky konstrukce 250 mm i 200 mm se používají stejné nosníky typu C výšky 175 mm. Délka nosníků je odstupňovaná po 200 mm od 1 000 mm do 8 200 mm. Standardní osová vzdálenost nosníků je 680 mm. Nosníky je možné podle potřeby na stavbě délkově upravovat zkrátit uřezáním. Uložení nosníků je 150 mm, pokud statik nepředepíše jinak. Je možné realizovat i přídavné vyztužení podle individuálního návrhu statika. Pozor! Pro strop je nutno provést statický návrh s pomocí tabulek v podkladech Ytong nebo samostatný statický výpočet. Přitom je třeba zdůraznit, že uvedené zatížení v tabulkách představuje návrhovou hodnotu včetně součinitelů. Strop staticky funguje po zabetonování jako jednostranně pnutá konstrukce s nosníky v trámcích. Statickým schématem je prostý nosník. Pro spojité působení nad více trakty je potřeba doplnit výztuž k hornímu povrchu zálivky nad podpory podle statického návrhu. Pro částečné vetknutí do věnců u krajních zdí se užije horních příložek. 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce 45

Obr. 53. Stropní vložky Ytong + Vložka Ytong+ 250 Pórobeton P4-500 Rozměr 599 249 250 mm Vložka Ytong+ 200 Pórobeton P4-500 Rozměr 599 249 200 mm Vložka Ytong+ 100 Pórobeton P4-500 Rozměr 599 125 100 mm Obr. 54. Stropní vložka Ytong Klasik 200 Vložka Ytong Klasik 200 Tab. 9. Zatížení uvažovaná při návrhu standardní řady nosníků Zatížení pro strop Ytong Ekonom tloušťky 250 mm charakteristická hodnota dílčí součinitel zatížení návrhová hodnota Zatížení pro strop Ytong Ekonom tloušťky 200 mm charakteristická hodnota dílčí součinitel zatížení návrhová hodnota kn/m 2 γ kn/m 2 kn/m 2 γ kn/m 2 Vlastní tíha stropu 2,97 1,35 4,01 Vlastní tíha stropu 2,23 1,35 3,01 Ostatní stálé zatížení cca Užitné zatížení > 0,50 1,35 > 0,68 1,50 1,50 2,25 Ostatní stálé zatížení cca Užitné zatížení > 0,50 1,35 > 0,68 1,50 1,50 2,25 Podrobně viz "Produktový katalog". Obr. 55. Půdorys stropní konstrukce 46 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce

Variabilní Obr. 56. montovaná Schéma stropu konstrukce Ytong Ekonom pro stropy a střechy, která se zhotovuje na stavbě z železobetonových betonová zálivka věnců a žeber z betonu min. C20/25 příčné ztužující žebro s výztuží min. 1 8 mm věncovka stropní vložka Ytong+ výšky 100 mm stropní vložka Ytong+ výšky 200/250 mm příhradový nosník Ytong nosná obvodová stěna Stropní konstrukce může mít tloušťku 200 nebo 250 mm, podle statického návrhu. Tento stropní systém se používá většinou pro světlé šířky místností cca 5,30 m pro tloušťku stropu 200 mm a cca 6,00 m pro strop tloušťky 250 mm. Při snižování stálého zatížení je možné tento systém použít i pro větší světlé šířky místností. Také je možné použít systém zdvojování nosníků (při skládání se ukládají dva nosníky vedle sebe), abychom dosáhli větší únosnosti stropní konstrukce. Standardní zatížení je uvažováno podle následující tabulky 8. Obr. 57. Geometrie nosníku a betonového žebra stropu Ytong Ekonom a střechy Ytong Komfort Konstrukce tloušťky 250 mm 250 40 110 70 30 680 180 80 120 Konstrukce tloušťky 200 mm 180 80 200 40 60 70 30 680 120 Obr. 58. Vzorové řezy konstrukcemi stropu Ytong Ekonom a střechy Ytong Komfort Příčný řez Podélný řez Výztuž příčného žebra min. 1 8 mm, nebo podle potřeby Výztuž příčného žebra min. 1 8 mm, nebo podle potřeby 003 Přesná tvárnice Ytong tl. 375 mm pro nosné obvodové stěny 021 Nosný překlad Ytong 043 Věncová tvárnice Ytong 045 Stropní vložka Ytong Ekonom 046 Stropní nosník Ytong Typ C (výška stropu = 250 mm) 114 Tepelněizolační malta 121 Vnější omítka stěny 123 Vnitřní omítka stropu 141 Sklovláknitá tkanina 166 Vnitřní omítka stropu 222 Tepelná izolace / kročejová izolace konstrukce podlahy 433 Výztuž konstrukce stropu 941 Konstrukce ztužujícího ŽB věnce v úrovni stropu 962 Betonová mazanina / potěr 965 Vnitřní podlaha / obklad dřevěný / laminát 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce 47

Obr. 59. Schéma stropu Ytong Klasik monolitická zálivka s nadbetonávkou z betonu min. C20/25 KARI síť věncovka stropní vložka Ytong Klasik výšky 200 mm nosná obvodová stěna příhradový nosník Ytong Systém Ytong zahrnuje polomontovaný strop tloušťky 250 mm s vložkami 200 mm vysokými. Strop je obdobou jiných skládaných a dobetonovávaných stropních konstrukcí. Výhodou stropu je použití tepelněizolačních vložek zlepšujících izolační schopnost zejména při použití pro střešní konstrukci. Strop je přednostně určen pro objekty na bydlení. Strop je možné použít až do světlosti 6,5 m, při redukci zatížení, případně dvojice nosníků vedle sebe až do světlosti 7,9 m. Nosné příhradové nosníky typu C se osazují osově po 680 mm. Uložení na zdivo je minimálně 150 mm. Výška vložek je 200 mm. Celý strop se shora opatří výztužnou sítí z profilů 5 8 mm s oky 150 mm a zalije 50 mm betonu minimální kvality C 20/25. TIP! Nosnost stropu lze zvýšit vyšší nabetonávkou na 280 nebo 300 mm. Pro vyšší zatížení na roz pětí nad 5 metrů nebo pro koncentrované zatížení například od příček nebo sloupků krovu lze také užít zdvojených nosníků. Pro jinou výšku nabetonávky a popsané vyšší zatížení je nutné zpracování statického výpočtu nosníků. Obr. 60. Vzorové řezy konstrukcí stropu Ytong Klasik Příčný řez 003 Přesná tvárnice Ytong tl. 375 mm pro nosné obvodové stěny 021 Nosný překlad Ytong 043 Věncová tvárnice Ytong 044 Stropní vložka Ytong Klasik 046 Stropní nosník Ytong typ C (výška stropu = 250 mm) 114 Tepelněizolační malta 121 Vnější omítka stěny 123 Vnitřní omítka stropu 141 Sklovláknitá tkanina 222 Tepelná izolace / kročejová izolace konstrukce podlahy 433 Výztuž konstrukce stropu 941 Konstrukce ztužujícího ŽB věnce v úrovni stropu 962 Betonová mazanina / potěr 965 Vnitřní podlaha / obklad dřevěný / laminát Geometrie stropu 599 80 599 50 20 599 20 160 40 200 250 680 120 680 48 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce

2.7.2 Stropní a střešní dílce Jsou to vyztužené velkorozměrové dílce z autoklávovaného pórobetonu. Dimenzují se individuálně (zakázková výroba) podle EN 12602. Dílce se ukládají zpravidla autojeřábem pomocí speciálních montážních kleští, nebo textilních popruhů pásů. Povrch úložné konstrukce musí být rovný, hladký, aby se umožnilo uložení dílců plnou plochou na podklad. Dílce se vyrábí na míru podle požadavků zákazníka. Pro uložení na stavbu se zpracovává individuální výkres skladby. Strop lze ihned zatížit, přičemž je třeba dbát na únosnost plochy zejména při ukládání samostatných břemen uprostřed. Dílce jsou z výroby profilované: hladká čela, na bocích je pero a drážka u střešních dílců a zalévací drážka u stropních dílců. V případě použití zalévací drážky se do ní vloží výztuž o průměru 8 mm, zakotvená do protilehlých věnců v úrovni stropní konstrukce. Uložení je zpravidla 100 mm na nosné konstrukci. Při pokládce na Ytong není nutné provádět ŽB věnec, ani roznášecí betonovou vrstvu. Obr. 61. Schéma stropních, strešních dílců betonová zálivka věnců a drážek věncovka spárová výztuž stropní/střešní dílec nosná obvodová stěna 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce 49

Tab. 10. Základní údaje stropní a střešní dílce panel tl. rozměry š l expediční hmotnost P4,4-600 expediční hmotnost P4,4-700 orientační hodnoty závislosti rozpětí a provozního zatížení (užitné + nahodilé) 2) mm mm kg/m 2 kg/m 2 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 kn/m 2 200 625 max. 6 000 174 186 5,00 5,00 5,00 5,00 4,90 4,80 4,60 m 240 625 max. 6 000 208 223 6,00 6,00 6,00 5,90 5,70 5,50 5,30 m Dílce se vyrábějí na zakázku ve výše uvedených rozměrech. Minimální šířka dílců je 300 mm. 2) Dimenzování je indivuduální dle EN 12602. Tab. 11. Základní údaje pro dílce Ytong stropní a střešní dílec rozměry návrhové zatížení normová požární t l 1) š bez vlastní hmotnosti odolnost v závislosti stropních na délce dílce a střešních dílců mm kn/m 2 min 125 3 800 300 625 min. 2,00 max. 7,00 REI 60 150 3 800 300 625 min. 2,00 max. 7,00 REI 90 175 4 500 300 625 min. 2,60 max. 7,80 REI 120 200 5 000 300 625 min. 3,00 max. 8,00 REI 120 240 6 000 300 625 min. 3,00 max. 8,00 REI 120 300 6 000 300 625 min. 3,00 max. 8,00 REI 120 Minimální uložení stropních nebo střešních dílců podle podkladu podklad minimální uložení (mm) Betonová konstrukce 100 Železobetonová konstrukce 100 Ocelová konstrukce 50 Stěnové dílce Ytong 100 Zděná konstrukce 100 Dřevěná konstrukce 100 1) Jsou uvedené maximální délky. Obr. 62. Použití dílců Příklad ukotvení střešních dílců v sedlové střeše Prostup stropní, resp. střešní konstrukcí v oblasti komínu Příklad ukotvení střešních dílců na skelet 50 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce

2.7.3 Střešní konstrukce Komfort Masivní střešní konstrukce s plošnou hmotností cca 230 kg/m 2, Skládá se z prefabrikovaných betonových nosníků a pórobetonových vložek z materiálu Ytong P4-500, tloušťky 200 nebo 250 mm. Tepelná kapacita této masy zpomalí průnik tepla až o 12 hodin. Což společně s nočním větráním zajistí příjemné vnitřní klima s denním maximem do 25 C. Libovolný tvar střechy nám zajišťuje velkou variabilitu vnitřního prostoru. Střecha může být plochá, pultová nebo sedlová se sklonem až 45, vybavená střešními okny (nedoporučujeme pro oslabení vlastností masivní střechy), nebo vikýři. Hlavní přednosti: Zabraňuje přehřívání podkroví v letních měsících stejné mikroklima v celém RD Akustický útlum až 55 db Difuzně otevřená konstrukce, regulující vzdušnou vlhkost není potřeba parozábrana Eliminuje vznik plísní, hnilob Nehořlavá (reakce na oheň třídy A1) Popis střechy Ytong Komfort Systém Ytong Komfort montovaný konstrukční systém pro střechy skládající se ze ŽB nosníků Ytong a vložek Ytong+. Každá pátá vložka, pokud statik neurčí jinak, je snížená (výška 100 mm) a vytváří bednění příčného spolupůsobícího žebra, vyztuženého ocelovým prutem min. 8 mm zakotveným do protilehlých věnců. Obr. 63. Schéma střechy Ytong Komfort zdivo štítu příčné ztužující žebro s výztuží min. 1 8 mm stropní vložka Ytong+ věnec štítu betonová zálivka věnců a žeber z betonu min. C20/25 příhradový nosník Ytong vencovka snížená stropní vložka Ytong+ výšky 100 mm železobetonový věnec nosná obvodová stěna Konstrukce je určená především pro rodinné domy, bytové a občanské stavby Standardní osová vzdálenost nosníků: 680 mm Délky nosníků: 1,0 8,20 m po 0,20 m Rozměrové tolerance: délka +50/-10 mm, šířka ±3 mm, výška ±3 mm 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce 51

Postup montáže Montáž probíhá podle tradičního postupu: 1. uložení nosníků, 2. podepření konstrukce, 3. položení vložek, 4. zálivka betonem. Položená konstrukce Ytong Komfort se nenadbetonovává, pouze se zalejí žebra a věnce po úroveň horního líce vložek. Minimální třída betonu pro zálivku je C20/25, zrnitost 4 8 mm, čerpatelná konzistence. Beton je nutno vibrovat ponorným vibrátorem. Reakce na oheň Třída A1 nehořlavé ČSN EN 13501 1 Požární odolnost REI 30 bez omítky, REI 60 s 20 mm omítky Tepelná technika Průměrný tepelný odpor konstrukce Ytong Komfort tloušťky 200 mm při standardním rozložení nosníků a příčných žeber R = 0,62 m 2.K/W. Tab. 12. Tabulka orientačních hodnot R a U konstrukce Ytong Komfort tloušťky 200 mm v kombinaci s různými typy izolací (bez započítání omítky a případných dalších vrstev) Ytong Komfort 200 vodivost požadované U = 0,24 [W/m 2.K] doporučené U = 0,16 [W/m 2.K] pasivní dům U = 0,10 [W/m 2.K] λ tloušťka typ izolace [W/mK] izolace [mm] R U tloušťka [m 2.K/W] [W/m 2.K] izolace R U tloušťka [m 2.K/W] [W/m 2.K] izolace [mm] [mm] R U [m 2.K/W] [W/m 2.K] Multipor 0,045 150 4,29 0,233 250 6,18 0,158 400 9,51 0,104 Minerální vlna mezi krokve 0,036 120 4,29 0,233 200 6,18 0,158 330 10,06 0,098 EPS S 150 0,034 110 4,20 0,238 190 6,21 0,158 310 10,03 0,098 EPS S 200 0,033 110 4,29 0,233 180 6,38 0,153 310 10,01 0,098 EPS S 150 Grafitový 0,031 100 4,18 0,239 170 6,10 0,160 290 9,98 0,099 PIR pěna 0,022 70 4,17 0,240 120 6,08 0,161 200 10,62 0,093 Průměrný tepelný odpor konstrukce Ytong Komfort tloušťky 250 mm při standardním rozložení nosníků a příčných žeber R = 0,76 m 2.K/W. Tab. 13. Tabulka orientačních hodnot R a U konstrukce Ytong Komfort tloušťky 250 mm v kombinaci s různými typy izolací (bez započítání omítky a případných dalších vrstev) Ytong Komfort 250 vodivost požadované U = 0,24 [W/m 2.K] doporučené U = 0,16 [W/m 2.K] pasivní dům U = 0,10 [W/m 2.K] λ tloušťka typ izolace [W/mK] izolace [mm] R U tloušťka [m 2.K/W] [W/m 2.K] izolace R U tloušťka [m 2.K/W] [W/m 2.K] izolace [mm] [mm] R U [m 2.K/W] [W/m 2.K] Multipor 0,045 150 4,50 0,222 250 6,32 0,155 400 9,65 0,102 Minerální vlna mezi krokve 0,036 120 4,50 0,222 200 6,32 0,155 330 9,93 0,099 EPS S 150 0,034 110 4,40 0,227 190 6,35 0,154 310 9,88 0,100 EPS S 200 0,033 110 4,50 0,222 180 6,22 0,157 310 10,15 0,097 EPS S 150 Grafitový 0,031 100 4,39 0,228 170 6,24 0,157 290 9,98 0,099 PIR pěna 0,022 70 4,34 0,230 120 6,22 0,157 200 9,85 0,100 Akustika Vzduchová neprůzvučnost konstrukce Ytong Komfort tloušťky 200 mm při standardním rozložení nosníků a příčných žeber R w = 47 db (vážená stavební neprůzvučnost). Vzduchová neprůzvučnost kompletní konstrukce střechy v závislosti na skladbě střešního pláště až R w = 58 db. 52 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce

Střecha Ytong Komfort bez nadbetonávky, vložky vysoké 200 mm. Trigon 160 mm. (nosník 175 mm) délka nosníku max. světlé rozpětí hmotnost nosníku plocha spodní výztuže A sc M Rd V Rd pro 1/250 rozpětí w lim250 délka přídavného trigonu L Ed char. (w+s) max z M Rd char. (w+s) max z V Rd char. (w+s) max z w lim250 nadvýšení m m kg mm 2 knm kn mm m kn/m 2 kn/m 2 kn/m 2 mm 1,00 0,70 11,92 100,5 7,59 17,1 3,4-79,48 36,53 - - 1,20 0,90 14,30 100,5 7,59 17,1 4,2-51,08 29,02 - - 1,40 1,10 16,68 100,5 7,59 17,1 5,0-35,19 23,91 - - 1,60 1,30 19,06 100,5 7,59 17,1 5,8-25,40 20,21 - - 1,80 1,50 21,45 100,5 7,59 17,1 6,6-18,95 17,41 17,41-2,00 1,70 23,83 100,5 7,59 17,1 7,4-14,48 15,21 14,49-2,20 1,90 26,21 100,5 7,59 17,1 8,2-11,25 13,44 11,25-2,40 2,10 28,60 100,5 7,59 17,1 9,0-8,85 11,99 8,85-2,60 2,30 30,98 100,5 7,59 17,1 9,8-7,01 10,77 6,99-2,80 2,50 33,36 100,5 7,59 17,1 10,6-5,57 9,74 5,56-3,00 2,70 35,75 100,5 7,59 17,1 11,4-4,42 8,85 4,41-3,20 2,90 38,13 100,5 7,59 17,1 12,2-3,49 8,08 3,40-3,40 3,10 40,51 100,5 7,59 17,1 13,0-2,72 7,40 2,26-3,60 3,30 42,89 100,5 7,59 17,1 13,8-2,09 6,81 1,46-3,80 3,50 46,96 157,1 11,34 17,1 14,6-3,76 6,27 2,04-4,00 3,70 49,44 157,1 11,34 17,1 15,4-3,09 5,80 1,46-4,20 3,90 51,91 157,1 11,34 17,1 16,2-2,51 5,37 1,46 5 4,40 4,10 54,38 157,1 11,34 17,1 17,0-2,01 4,98 1,46 10 4,60 4,30 56,85 157,1 11,34 17,1 17,8-1,58 4,62 1,46 10 4,80 4,50 60,15 179,1 12,80 17,1 18,6-1,73 4,30 1,46 15 5,00 4,70 64,01 213,6 14,92 17,1 19,4-2,06 4,00 1,46 15 5,20 4,90 66,57 213,6 14,92 17,1 20,2-1,68 3,73 1,46 20 5,40 5,10 69,14 213,6 14,92 17,1 21,0-1,33 3,47 1,32 25 5,60 5,30 73,49 254,5 17,26 17,1 21,8-1,65 3,24 1,46 25 5,80 5,50 76,12 254,5 17,26 17,1 22,6-1,33 3,02 1,32 30 6,00 5,70 81,40 311,0 20,19 17,1 23,4-1,72 2,82 1,46 35 6,20 5,90 84,12 311,0 20,19 17,1 24,2-1,41 2,63 1,46 40 6,40 6,10 90,46 383,3 22,75 17,1 25,0-1,66 2,45 1,46 40 6,60 6,30 93,29 383,3 22,75 17,1 25,8-1,38 2,29 1,46 45 6,80 6,50 100,48 465,0 23,08 17,1 26,6-1,18 2,13 1,18 45 7,00 6,70 103,43 465,0 23,08 17,1 27,4-0,95 1,98 0,94 50 Aktuální tabulka nosníků je uvedena vždy v platném Produktovém katalogu. 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce 53

Střecha Ytong Komfort bez nadbetonávky, vložky vysoké 250 mm. Trigon 160 mm. (nosník 175 mm) délka nosníku max. světlé rozpětí hmotnost nosníku plocha spodní výztuže A sc M Rd V Rd pro 1/250 rozpětí w lim250 délka přídavného trigonu L Ed char. (w+s) max z M Rd char. (w+s) max z V Rd char. (w+s) max z w lim250 nadvýšení m m kg mm 2 knm kn mm m kn/m 2 kn/m 2 kn/m 2 mm 1,00 0,70 11,92 100,5 10,94 11,6 3,4-115,24 23,24 - - 1,20 0,90 14,30 100,5 10,94 11,6 4,2-74,31 18,14 - - 1,40 1,10 16,68 100,5 10,94 11,6 5,0-51,39 14,68 14,68-1,60 1,30 19,06 100,5 10,94 11,6 5,8-37,29 12,17 12,16-1,80 1,50 21,45 100,5 10,94 11,6 6,6-28,00 10,26 10,26-2,00 1,70 23,83 100,5 10,94 11,6 7,4-21,55 8,77 8,78-2,20 1,90 26,21 100,5 10,94 11,6 8,2-16,90 7,57 7,57-2,40 2,10 28,60 100,5 10,94 11,6 9,0-13,43 6,59 6,59-2,60 2,30 30,98 100,5 10,94 11,6 9,8-10,77 5,76 5,76-2,80 2,50 33,36 100,5 10,94 11,6 10,6-8,70 5,06 5,06-3,00 2,70 35,75 100,5 10,94 11,6 11,4-7,04 4,46 4,46-3,20 2,90 38,13 100,5 10,94 11,6 12,2-5,70 3,94 3,94-3,40 3,10 40,51 100,5 10,94 11,6 13,0-4,60 3,48 3,47-3,60 3,30 42,89 100,5 10,94 11,6 13,8-3,69 3,07 3,07-3,80 3,50 46,96 157,1 15,24 11,6 14,6-5,45 2,71 2,71-4,00 3,70 49,44 157,1 15,24 11,6 15,4-4,54 2,39 2,38-4,20 3,90 51,91 157,1 15,24 11,6 16,2-3,76 2,10 2,09-4,40 4,10 54,38 157,1 15,24 11,6 17,0-3,09 1,83 1,84-4,60 4,30 56,85 157,1 15,24 11,6 17,8 x 0,20 2,51 6,70 1,46 5 4,80 4,50 60,15 179,1 16,89 11,6 18,6 x 0,40 2,61 6,26 1,46 5 5,00 4,70 64,01 213,6 19,33 11,6 19,4 x 0,40 2,92 5,86 1,46 5 5,20 4,90 66,57 213,6 19,33 11,6 20,2 x 0,60 2,42 5,49 1,46 5 5,40 5,10 69,14 213,6 19,33 11,6 21,0 x 0,60 1,98 5,14 1,46 10 5,60 5,30 73,49 254,5 22,12 11,6 21,8 x 0,60 2,32 4,83 1,46 10 5,80 5,50 76,12 254,5 22,12 11,6 22,6 x 0,80 1,91 4,53 1,46 15 6,00 5,70 81,40 311,0 25,88 11,6 23,4 x 0,80 2,41 4,26 1,46 15 6,20 5,90 84,12 311,0 25,88 11,6 24,2 x 1,00 2,02 4,00 1,46 20 6,40 6,10 90,46 383,3 30,33 11,6 25,0 x 1,00 2,57 3,76 1,46 20 6,60 6,30 93,29 383,3 30,33 11,6 25,8 x 1,00 2,20 3,53 1,46 25 6,80 6,50 100,48 465,0 31,68 11,6 26,6 x 1,40 2,10 3,32 1,46 25 7,00 6,70 103,43 465,0 31,68 11,6 27,4 x 1,40 1,77 3,12 1,46 30 7,20 6,90 106,39 465,0 31,68 11,6 28,2 x 1,40 1,48 2,93 1,46 35 7,40 7,10 109,34 465,0 31,68 11,6 29,0 x 1,40 1,21 2,75 1,21 40 Aktuální tabulka nosníků je uvedena vždy v platném Produktovém katalogu. 54 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce

Vzorové skladby střechy Skladby střech se při použití různých typů tepelných izolací a krytin mírně liší. Všeobecně není ve skladbě střechy nutné použít parozábranu. Minerální izolace v dostatečné tloušťce v kombinaci s difuzně otevřenou hydroizolací zabezpečí střechu bez kondenzační zóny. Izolace typu EPS v dostatečné tloušťce v kombinaci s difuzně otevřenou hydroizolací výpočtově vykazují malé, normou dovolené množství kondenzátu při pozitivní bilanci vlhkosti. Ke splnění výpočtových předpokladů je nutné zabezpečit, aby se mezi deskami izolace EPS a PUR nevytvořily při montáži mezery probíhající od povrchu nosné konstrukce až po hydroizolaci. Dvouplášťová střecha s větráním nad pojistnou hydroizolací se skládanou střešní krytinou a tepelnou izolací Multipor Skládaná střešní krytina Laťování 60 40 mm (60 60 mm) 40 mm Kontralatě 70 70 mm (výška kontralatí musí zohlednit sklon střechy s ohledem na větrání) 70 mm Difuzně otevřená hydroizolace (sd 0,2 m, např. Tyvek Solid, JUTADACH 115) Multipor 220 400 mm Malta Multipor 5 mm Střešní konstrukce Ytong Komfort 200 250 mm Vnitřní omítka (vápenocementová, sádrová) 15 mm Dvouplášťová střecha s větráním nad pojistnou hydroizolací se skládanou střešní krytinou a tepelnou izolací EPS S150, EPS S200 Skládaná střešní krytina Laťování 60 40 mm (60 60 mm) 40 mm Kontralatě 70 70 mm (výška kontralatí musí zohlednit sklon střechy s ohledem na větrání) 70 mm Difuzně otevřená hydroizolace (sd 0,2 m, např. Tyvek Solid, JUTADACH 115) EPS S150 1), EPS S200 1) 180 340 mm Střešní konstrukce Ytong Komfort 200 250 mm Vnitřní omítka (vápenocementová, sádrová) 15 mm Dvouplášťová střecha s větráním nad pojistnou hydroizolací se skládanou střešní krytinou a tepelnou izolací PIR/PUR s nalepenou Al fólií Skládaná střešní krytina Laťování 60 40 mm (60 60 mm) 40 mm Kontralatě 70 70 mm (výška kontralatí musí zohlednit sklon střechy s ohledem na větrání) 70 mm Difuzně otevřená hydroizolace PIR pěna s nalepenou Al fólií 1) 120 200 mm Střešní konstrukce Ytong Komfort 200 250 mm Vnitřní omítka (vápenocementová, sádrová) 15 mm Jednoplášťová střecha s hydroizolační fólií a tepelnou izolací EPS S100 Mechanicky kotvená (alternativně lepená) syntetická střešní hydroizolační fólie (µ < 20 000) Separační vrstva fólie vhodná pro EPS Alternativně: PU lepidlo speciálně na lepení hydroizolací EPS S150, EPS S200 200 340 mm Alternativně: PU lepidlo speciálně na lepení EPS Střešní konstrukce Ytong Komfort 200 250 mm Vnitřní omítka (vápenocementová, sádrová) 15 mm Poznámka: Kotvení fólie zpracovat podle doporučení konkrétního dodavatele fólie. Specifikace kotevního vrutu Typové označení TWIN UD Průměr: 7,5 mm Délka: dle návrhu Druh antikorozní úpravy: Durocoat Doporučená délka kotvení v Ytongu: 90 mm Pod hlavu vrutu se nepoužívá podložka V Ytongu nepředvrtávat, při montáži nesmí dojít k protočení vrutu! Normálové návrhové zatížení jednotlivého vrutu, zakotveného ve vložce Ytong Komfort při kotevní hloubce T = 90 mm: F adm = 0,96 kn 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce 55

Konstrukce vrchního pláště střechy se skládanou nebo plechovou krytinou Konstrukci vrchního pláště střechy Ytong Komfort je možné realizovat různými způsoby, jejich vhodnost závisí na tvaru střechy, tloušťce izolace a profesionální zdatnosti realizátora. Konstrukce pláště nevedoucí až k hřebeni Obr. 65. 3D model konstrukce pláště nevedoucí až k hřebeni Pro sedlové střechy, kde šikmá rovina z konstrukce Ytong z nosníků a vložek nesahá až do hřebene střechy a pokračuje vodorovně nad podkrovím je nejefektivnějším způsobem vytvoření pomocného krovu. Na hotovou střechu Ytong připevníme pozedničky a osadíme krokve dostatečného průřezu (cca 50 60 120 150 mm při max osové vzdálenosti 900 mm). Únosnost krokví můžeme zvýšit podložkami uprostřed rozponu. Spotřeba dřeva je asi tři až čtyřikrát menší než při klasickém krovu na tentýž dům. Mezi krokve můžeme použít jakoukoli tepelnou izolaci, výhodná kvůli zpracování je měkká izolace. Na krokve položíme pojistnou difuzní hydroizolaci, standardní kontralatě 50 50 mm (v případě sklonu pod 25 musíme kvůli odvětrání použít větší průřez), laťování a krytinu. Konstrukce pláště bez pomocného krovu Obr. 66. 3D model konstrukce pláště bez pomocného krovu 56 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce

Pro střechy kompletně navržené z konstrukce Ytong Komfort sedlové a pultové je efektivní použít jako nosič vrchního pláště střechy kontralatě upevněné na závitové tyče. Na hotovou střechu Ytong začneme zkraje na chemické kotvy do betonu rozmisťovat závitové tyče kolmo na rovinu střechy viz obr. 89. K existující řadě závitových tyčí položíme tepelnou izolaci sahající po úroveň další řady závitových tyčí. Opakováním tohoto postupu rozmístíme závitové tyče a izolaci na celou střechu. Pro tento postup jsou vhodné tepelné izolace s vyšší pevností například Multipor, EPS 150 nebo PUR. Na rovinu z tepelné izolace položíme difuzní hydroizolační fólii, na níž přelepíme prostupy závitových tyčí. Na závitové tyče našroubuje matice a podložky. Na závitové tyče následně zapíchneme kontralatě s předvrtanými otvory. Doporučený průřez kontralatě je 70 70 mm a maximální osová vzdálenost je 900 mm. Kontralatě musí být kvůli přenosu sil z jednoho kusu po celé délce střechy nebo spojené děrovaným pozinkovaným pásem a šrouby. U vrcholu střechy se musí kontralatě spojit úhelníkem. U okapu se kontralatě pevně připevní do věnce přes podložku z fošny. Na kontralatě standardně rozmístíme laťování a krytinu. Konstrukce pláště s použitím TWIN UD Obr. 67. 3D model konstrukce pláště s použitím TWIN UD Pro střechy kompletně navrženy konstrukce Ytong sedlové a pultové tedy stejné jako v při konstrukci pláště 2 avšak s maximální tloušťkou tepelné izolace 300 mm je možné místo závitových tyčí použít k upevnění kontralatí šrouby TWIN UD. Celý postup je jednodušší. Na konstrukci Ytong položíme pevnou tepelnou izolaci například Multipor, EPS 150 nebo PUR. U okraje střechy, kde nejsou stropní vložky, použijeme závitové tyče stejně jako při konstrukci 2. Potom doplníme tepelnou izolaci i na okrajích. Na rovinu z tepelné izolace položíme difuzní hydroizolační fólii. Na fólii položíme kontralatě a přišroubujeme vruty TWIN UD průměru 7,5 mm maximální délka šroubu je 520 mm) do stropních vložek. Podle statického výpočtu použijeme předepsaný počet šroubů TWIN UD. Doporučený průřez kontralatě je 70 70 mm a maximální osová vzdálenost je 900 mm. Kontralatě musí být kvůli přenosu sil z jednoho kusu po celé délce střechy nebo spojené děrovaným pozinkovaným pásem a šrouby. Při vrcholu střechy se musí kontralatě spojit úhelníkem. U okapu se kontralatě pevně připevní do věnce přes podložku z fošny. Na kontralaťe standardně rozmístíme laťování a krytinu. 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce 57

Popis možných variant střech Nosníky ve sklonu střechy Nosníky kolmo na spád střechy Pultová střecha a + b Sedlová střecha do tvaru L Nosníky ve sklonu střechy Vhodné řešení pro jednoduché sedlové střechy. Nosníky jsou uložené na nadezdívku a podpěru ve vrcholu střechy. Podpěru může tvořit stěna nebo nosník (ŽB, ocel, dřevo). Možné je i řešení bez podpěry ve vrcholu, kde nosníky působí podobně jako v případě prosté krokvové střechy. Při tomto řešení je nutno věnovat pozornost zachycení vodorovných sil, např. táhly. Konstrukce střechy Ytong Komfort je běžně zpracovatelná do sklonu do 30 (horní hranice pro zpracování je 45, za předpokladu nestandardních opatření při montáži). Schémata možného řešení nosných prvků pod sedlovou střechou Ytong Komfort s nosníky ve spádu. Uvedená rozpětí konstrukcí jsou orientační. Byla stanovena pro konstrukci Ytong Komfort tloušťky 200 a 250 mm pro sklon střechy 35, stálé zatížení g 2 = 1,0 kn/m 2, zatížení sněhem a větrem společně maximálně g s + g w = 0,99 kn/m 2 uvažované kolmo ke střešní rovině (pro tloušťku 200 mm čísla normálním písmem, pro tloušťku 250 mm čísla tučným písmem). Konkrétní případy musí vždy ověřit statik stavby. Obr. 68. Schéma rozponu pro uložení nosníků ve spádu střechy stěna nosník táhlo resp. propojení ve stropu 7,00 5,35 5,35 5,35 5,35 10,70 7,00 6,00 6,00 6,00 6,00 12,00 58 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce

Nosníky kolmo na spád střechy dva typy konstrukcí (a + b) Typ A Střecha Ytong Komfort kopíruje vnější rovinu střechy Vhodné řešení pro jednoduché sedlové střechy. Nosníky jsou uloženy na štítové zdivo a podpěra uvnitř půdorysu střechy rovnoběžně se štítem. Podpěru může tvořit stěna nebo nosník (ŽB, ocel, dřevo). Konstrukce střechy Ytong Komfort je běžně zpracovatelná do sklonu 40 (horní hranice pro zpracování je 45, za předpokladu nestandardních opatření při montáži). Schémata možného řešení nosných prvků pod sedlovou střechou Ytong Komfort typu a). Uvedená rozpětí konstrukcí jsou orientační. Byla stanovena pro konstrukci Ytong Komfort tloušťky 200 a 250 mm pro sklon střechy 35, stálé zatížení g 2 = 1,0 kn/m 2, zatížení sněhem a větrem společně maximálně g s + g w = 0,99 kn/m 2 uvažované kolmo ke střešní rovině (pro tloušťku 200 mm čísla normálním písmem, pro tloušťku 250 mm čísla tučným písmem). Konkrétní případy musí vždy ověřit statik stavby. Obr. 69. Schéma rozponu střechy s nosníky kolmo na spád střechy 6,30 7,40 stěna nosný rám 6,30 7,40 8,00 8,00 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce 59

Typ B Střecha Ytong Komfort ohraničuje vnitřní obytný prostor V případě atikového zdiva je rovina konstrukce Ytong Komfort šikmá, v střední části půdorysu je vodorovná ( hambálek ). Šikmé části konstrukce je ideální navrhovat tak, aby ji tvořily 3 pole s vložkami Ytong a 4 nosníky. Nosníky jsou uloženy na štítové zdivo a podpěra uvnitř půdorysu střechy rovnoběžně se štítem. Podpěru může tvořit stěna nebo nosník (ŽB, ocel, dřevo). Konstrukce střechy Ytong Komfort je běžně zpracovatelná do sklonu 40 (horní hranice pro zpracování je 45, za předpokladu nestandardních opatření při montáži). Schémata možného řešení nosných prvků pod sedlovou střechou Ytong Komfort typu a). Uvedená rozpětí konstrukcí jsou orientační. Byla stanovena pro konstrukci Ytong Komfort tloušťky 200 a 250 mm pro sklon střechy 35, stálé zatížení g 2 = 1,0 kn/m 2, zatížení sněhem a větrem společně maximálně g s + g w = 0,99 kn/m 2 uvažované kolmo ke střešní rovině (pro tloušťku 200 mm čísla normálním písmem, pro tloušťku 250 mm čísla tučným písmem). Konkrétní případy musí vždy ověřit statik stavby. Obr. 70. Schéma rozponu střechy s rovným stropem v podkroví 6,30 7,40 stěna nosný rám nosný rám nosný rám 6,30 7,40 8,00 12,00 14,00 60 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce

Pultová střecha a + b Nosníky jsou uloženy na obvodové zdivo a podpěra uvnitř půdorysu střechy rovnoběžně nebo kolmo ke spádu střechy. Podpěru může tvořit stěna nebo nosník (ŽB, ocel, dřevo). Konstrukce střechy Ytong Komfort s nosníky ve spádu střechy je běžně zpracovatelná do sklonu 30 (horní hranice pro zpracování je 45, za předpokladu nestandardních opatření při montáži). Konstrukce střechy Ytong Komfort s nosníky rovnoběžnými s okapem střechy je běžně zpracovatelná do sklonu 40 (horní hranice pro zpracování je 45, za předpokladu nestandardních opatření při montáži). Schémata možného řešení nosných prvků pod sedlovou střechou Ytong Komfort typu a). Uvedená rozpětí konstrukcí jsou orientační. Byla stanovena pro konstrukci Ytong Komfort tloušťky 200 a 250 mm pro sklon střechy 35, stálé zatížení g 2 = 1,0 kn/m 2, zatížení sněhem a větrem společně maximálně g s + g w = 0,99 kn/m 2 uvažované kolmo ke střešní rovině (pro tloušťku 200 mm čísla normálním písmem, pro tloušťku 250 mm čísla tučným písmem). Konkrétní případy musí vždy ověřit statik stavby. Obr. 71. Schéma vhodného použití u pultové střechy 6,30 7,40 6,30 7,40 6,30 7,40 6,30 7,40 5,35 10,0 6,00 10,0 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce 61

Sedlová střecha do tvaru L Střechy tohoto typu se konstrukčně shodují s předcházejícími typy uvedených střech. Podle požadovaného tvaru střechy se volí nejvhodnější typ nebo kombinace typů konstrukce. Schémata možného řešení nosných prvků pod střechou Ytong Komfort ve tvaru L. Obr. 72. Schéma rozloženi střechy tvaru L nosný rám nosné rámy nosné rámy nosné rámy sloup 62 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce

2.7.4 Schodiště Schodišťové stupně Ytong SCH jsou prvky z pórobetonu vyztužené a řezané na míru. Schodišťové stupně slouží pro zhotovení schodišť v interiéru rodinných, příp. bytových domů. Stupně se osazují po obou stranách na zdivo (podezdění) do maltového lože, standardní uložení je 150 mm na každé straně. Obr. 73. Masivní schodiště Ytong na míru TIP! Schodiště lze ukládat třemi způsoby: na podezdívku; zazděním do kapes nosného zdiva; uložením na Z profil (nerezový plech tl. 3 mm). Obr. 74. Řezy schodištěm nástupní a výstupní stupěň Nástupní rameno Výstupní rameno Spára vyplněná maltou nebo odřezkami pórobetonu proměnné tloušťky podle požadované výšky stupně Spára vyplněná maltou nebo odřezkami pórobetonu proměnné tloušťky podle požadované výšky stupně 052 Stropní konstrukce 071 Schodišťový dílec Ytong 822 Spodní obklad stupňů 841 Kročejová izolace 842 Potěr 844 Vrstvy podlahy 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce 63

Obr. 75. Shodiště půdorys a řez Půdorys Typový řez schodištěm Poznámka: Stupně je potřeba výškově posunout o tloušťku obkladu dolů! Vzorec pro výpočet schodiště: 2h + b = 630 mm Obr. 76. Schodiště na míru výkres dílců zpracovává Xella 64 2. Konstrukční prvky 2.7 Stropní a střešní konstrukce

3. Normy a zásady pro provádění zdiva

3. Normy a zásady pro provádění zdiva 3.1 Zásady zdění Ložné spáry zdiva Pro zdění pórobetonového zdiva Ytong se užívá tenkovrstvé malty Ytong v tloušťce 1 3 mm. Malta se nanáší v celé ploše spáry a spojuje spodní a horní řadu tvárnic. Pozor! Čelní svislé plochy u tvárnic typu PDK se nemaltují, spojují se na sucho na přesné pero a drážku. Použití malty v této spáře je nutné pouze v ojedinělých případech ze statických důvodů. Hladké tvárnice bez pera a drážky se naopak vždy maltují i ve svislé spáře. Tolerance pro provádění stěn Vyzděné svislé prvky musí splňovat předepsané tolerance a křivosti uvedené v ČSN EN 1996 2. Pro odklon stěny od svislé osy platí tolerance max. 20 mm na výšku jednoho podlaží. Pro celou stavbu musí být celková vodorovná výchylka do 50 mm. Obr. 77. Maximálně přípustné vodorovné odchylky stěn dle ČSN EN 1996 2 SVISLOST 20 mm SOUOSOST C L osa horní stěny výška podlaží výška budovy 20 mm mezilehlá stropní konstrukce výška podlaží 20 mm 50 mm C L osa dolní stěny Vazba zdiva Pozor! Minimální délka převazby pórobetonových tvárnic Ytong je 0,4násobek výšky bloku. Minimální převazba tvárnic Ytong výšky 250 mm činí 100 mm. Obr. 78. Vazba zdiva h min. 0,4 h Dilatace zdiva velikost objektů Maximální vzdálenost dilatačních spár v pórobetonovém zdivu je 24 metrů. Tomu je nutné přizpůsobit v návrhu délku i šířku stavebních objektů. Nenosné zdivo je doporučeno dilatovat po 6 až 8 metrech. 66 3. Normy a zásady pro provádění zdiva 3.1 Zásady zdění

Ztužení zděných stěn Stěnu je možno ztužit stropy, střechou, vhodně umístěnými příčnými stěnami nebo dalšími konstrukčními prvky, s nimiž je stěna spojená (např. železobetonový sloup, věnec). Stěny je možno považovat za ztužené, nepředpokládá-li se vznik trhlin mezi stěnou ztužovanou a ztužující (stejné deformační vlastnosti, stejné zatížení ), nebo styk mezi stěnou ztužovanou a stěnou ztužující může odolat tahovým a tlakovým silám prostřednictvím kotev, spon, nebo jiných vhodných prostředků. Ztužující stěny mají mít délku rovnající se nejméně 1/5 světlé výšky podlaží a tloušťku rovnající se nejméně 0,3násobku účinné tloušťky vyztužované stěny. Stěny se mohou ztužit i jinými stavebními prvky než zděnými stěnami, za předpokladu, že tuhost těchto prvků je stejná jako tuhost ztužující zděné stěny popsané v předchozím odstavci. Se ztužovanou stěnou musí být tyto prvky spojené kotvami nebo sponami navrženými na tlakové nebo tahové síly. Stěny ztužené na dvou svislých okrajích, pro které platí l 30 t, nebo stěny ztužené na jednom svislém okraji, pro které platí l 15 t, by se měly považovat za stěny podepřené jen na horním a dolním okraji. (l je délka mezi ztužujícími stěnami a t je tloušťka ztužené stěny). Pozor! Pokud je ztužená stěna oslabená svislými drážkami nebo výklenky jinými než jsou popsány v kapitole 3.3, měla by se použít redukovaná tloušťka stěny namísto skutečné tloušťky t nebo v místě svislé drážky nebo výklenku se má uvažovat volný okraj stěny. Volný okraj se má uvažovat vždy v místě, kde je zůstatková tloušťka stěny po vytvoření svislé drážky nebo výklenku menší než polovina tloušťky stěny. Stěny, které mají otvory se světlou výškou větší než 1/4 světlé výšky stěny nebo se světlou šířkou větší než 1/4 délky stěny nebo s plochou větší než 1/10 plochy stěny, mají být při určování jejich účinné výšky považovány za stěny s volným okrajem v místě okraje otvoru. Účinná výška stěny se určuje podle vztahu: h ef = ρ n h, kde h ef je účinná výška stěny; h světlá výška stěny v podlaží; ρ n zmenšující součinitel, kde index n = 2, 3 nebo 4 závisí na způsobu podepření okraje stěny nebo vyztužení stěny. Podrobně se této problematice věnuje článek 5.5.1.2 normy ČSN EN 1996 1 1. Pozor! Ztužující prvky stěn je potřeba navrhnout a zohlednit zejména při dlouhých obvodových stěnách rodinných domů (např. typu bungalov), dlouhých dělicích stěnách občanské výstavby (chodby), výplňových (požárních) stěnách průmyslových objektů. TIP! Jako ztužující prvek lze ideálně použít skrytý sloupek, tvořený pomocí pilířové tvárnice Ytong. 3.1.1 Štíhlostní poměr stěn Nosné stěny Nosné stěny z pórobetonu se navrhují v základních tloušťkách 250, 300, 375, 450 nebo 500 mm. Pro soudobé konstrukce můžeme tloušťku snížit s ohledem na zajištění následujících principů: zavázání svislé konstrukce do tuhé stropní konstrukce použití únosnějších materiálů zajištění příčného rozepření stěnami nebo pilíři 3. Normy a zásady pro provádění zdiva 3.1 Zásady zdění 67

Obr. 79. Štíhlostní poměr stěn h Štíhlost stěn, tj. poměr výšky a tloušťky stěny, je nutné volit maximálně do hodnoty 18 až 21 dle EC 6 3 pro zjednodušenou metodu návrhu u vybraných jednoduchých staveb. Štíhlost konstrukcí dle ČSN EN 1991 lze volit až do poměru 27, avšak při zajištění dostatečné únosnosti a opření konstrukce od stropní konstrukce. Minimální tloušťka nosné stěny je normativně doporučena na 140 mm a více. Tloušťka nosných stěn v seizmických oblastech je upravena eurokódem EC8 na minimálně 240 mm. TIP! Pro běžné konstrukce je vhodné dodržet maximální štíhlostní poměr 15, u kterého není potřeba pro stěny dále zkoumat vliv dotvarování a smrštění. Při užití štíhlostního poměru 15 pro běžné světlé výšky podlaží vycházejí následující minimální tloušťky nosných stěn: Tab. 14. Minimální tloušťky stěn z pórobetonu Výška tloušťka stěny tl. stěn Ytong 2 700 mm (byty) 175 180 mm 200 mm a více 3 000 mm (kanceláře) 200 mm 200 mm a více 3 300 mm 220 225 mm 250 mm a více 3 600 mm 240 mm 250 mm a více Štíhlostní poměry běžně užívaných konstrukcí o tloušťce 300 nebo 250 mm u podlaží do 3 metrů: Tab. 15. Štíhlostní poměry stěn výška 2 700 mm tl. 300 mm štíhlost 9,0 tl. 250 mm štíhlost 10,8 výška 3 000 mm tl. 300 mm štíhlost 10,0 tl. 250 mm štíhlost 12,0 výška 3 600 mm tl. 300 mm štíhlost 12,0 tl. 250 mm štíhlost 14,4 Použití vhodných únosných materiálů je nutno ověřit statickým výpočtem. Pro nosné vnitřní stěny lze užít pórobeton Ytong pevnosti P4, P6 nebo vápenopískové tvárnice Silka s vysokou pevností. Příčky Tab. 16. Doporučené tloušťky příček z pórobetonu Ytong 50 mm dílčí krátké dělicí příčky zakotvené do masivnějších příčných příček a stěn, obklad 75 mm příčky do výšky 2 700 mm za stejných podmínek jako výše 100 mm 150 mm běžně užívané příčky pro výšky do 2 700 mm, eventuálně do 3 000 mm při příčném rozepření dalšími příčkami příčky pro výšku nad 3 000 mm při ukotvení ke stropu (pružně) a rozepření příčnými příčkami 68 3. Normy a zásady pro provádění zdiva 3.1 Zásady zdění

3.2 Drážky a oslabení zdiva Drážky a výklenky nesmí ovlivňovat stabilitu stěny, nesmí procházet překlady nebo jinými nosnými stavebními prvky ve stěně. V normách pro navrhování zděných konstrukcí řady ČSN EN 1996 (EC 6) je uvedena velikost, hloubka a délka drážek, které jsou přípustné v nosném zdivu, aniž bychom prováděli zvláštní konstrukční a návrhová opatření. Navrhneme-li nosné zdivo dle postupu podle EC 6 a dodržíme-li velikost drážek, je návrh staticky vyhovující. Pozor! Jako hloubka drážky nebo výklenku se uvažuje největší hloubka otvorů, které vznikají při vytváření drážek a výklenků. Pokud jsou největší přípustné hloubky překročeny, pak se únosnost v tlaku, smyku a ohybu průřezu oslabeného drážkami a výklenky musí ověřit výpočtem. Svislé drážky a výklenky Snížení únosnosti v tlaku, tahu a ohybu vlivem svislých drážek a výklenků lze zanedbat, jestliže svislé drážky a výklenky nejsou hlubší než t ch,v. Tab. 17. Dovolené rozměry svislých drážek a výklenků ve zdivu bez nutnosti ověření výpočtem tloušťka stěny největší hloubka drážky a výklenky vytvořené po vyzdění největší šířka drážky a výklenky vytvořené v průběhu vyzdívání nejmenší tloušťka stěny po oslabení největší šířka mm mm mm mm mm 85 115 30 100 70 300 116 175 30 125 90 300 176 225 30 150 140 300 226 300 30 175 175 300 > 300 30 200 215 300 Pozor! Svislé drážky nedosahující výše než do třetiny výšky patra nad stropní desku mohou mít u stěn tloušťky větší než 225 mm hloubku do 80 mm a šířku do 120 mm. Vodorovná vzdálenost mezi sousedními drážkami nebo mezi drážkou a výklenkem nebo otvorem ve stěně nemá být menší než 225 mm. Vodorovná vzdálenost mezi dvěma sousedními výklenky bez ohledu, zda leží na stejné nebo opačných stranách, a mezi výklenkem a otvorem ve stěně nemá být menší než dvojnásobek šířky širšího výklenku. Součet šířek svislých drážek a výklenků nemá být větší než 0,13 délka stěny. TIP! Pokud je nenosná příčka fixovaná i při horním okraji, například pružně ke stropu nebo průvlaku, pak je dovolené vytvářet do ní libovolně hluboké svislé drážky. Příčka je takto svisle rozdělená na segmenty. Vodorovné a šikmé drážky Jakákoliv vodorovná nebo šikmá drážka má být umístěna do jedné osminy světlé výšky podlaží nad a nebo pod stropem. Celková hloubka drážky včetně hloubky otvorů musí být menší než t ch,h za předpokladu, že výstřednost v daném místě je menší než t/3. 3. Normy a zásady pro provádění zdiva 3.2 Drážky a oslabení zdiva 69

Tab. 18. Dovolené rozměry vodorovných a šikmých drážek ve zdivu bez nutnosti ověření výpočtem tloušťka stěny největší hloubka drážky mm mm drážka neomezené délky drážka délky do 1 250 mm 85 115 0 0 116 175 0 15 176 225 10 20 226 300 15 25 > 300 20 30 Pozor! Vodorovná vzdálenost mezi koncem drážky a otvorem ve stěně nemá být menší než 500 mm. Vodorovná vzdálenost mezi sousedními drážkami omezené délky nemá být menší než dvojnásobná délka jedné z nich, bez ohledu na to, zda leží ne stejné nebo opačných stranách stěny. Šířka drážky nemá být větší než polovina tloušťky stěny v místě oslabení. TIP! Při oslabení stěny vodorovnou drážkou většího rozměru než je uvedeno v tabulce, je možné počítat její únosnost ve svislém směru jako zdivo zbytkové tloušťky. 3.3 Skládání a manipulace na staveništi Skládání zdiva Ytong z kamionu je možné provádět zdvižným vozíkem nebo jeřábem. Při vykládce jeřábem je možné s paletami manipulovat jak pomocí vykládací vidlice, tak i pomocí lanového úvazku. Při použití lanového úvazku je nutné chránit horní hrany zabalené palety před zařezáním lan do materiálu zdiva. Jako ochranu je nutné použít dřevěné, plastové či kovové ochranné růžky. Výrobky Ytong musí být až do okamžiku zabudování chráněny proti dešti, případně sněhu a ledu, fólií překrývající horní vrstvu na paletě. Obr. 80. Skládání materiálu pomocí hydraulické ruky. 70 3. Normy a zásady pro provádění zdiva 3.3 Skládání a manipulace na staveništi

3.4 Tenkovrstvá malta Pro tenkovrstvé lepení tvárnic Ytong doporučujeme výhradně zdicí maltu Ytong, případně maltu pro pórobetonové tvárnice od jiných výrobců. V žádném případě nedoporučujeme běžná cementová lepidla pro lepení obkladů a dlažeb, jakékoli montážní pěny apod. z důvodu nevhodného obsahu chemických přísad. Malta pro přesné tvárnice je hotová suchá cementová směs ve formě prášku a dodává se v papírových pytlích. Při správném skladování v suchu malta vydrží 6 měsíců. Spotřeba zdicí malty Ytong (17 kg) vystačí na vyzdění jedné palety zdicího materiálu. Při zpracování se může malta příležitostně promíchat, ale nesmí se již ředit vodou. Doba zpracovatelnosti je cca 3 4 hodiny. Po nanesení na tvárnice zůstane malta max. 20 minut plastická. Během této doby se musí do malty osadit zdicí prvek Ytong. Teplota vzduchu či zdiva během zdění, tuhnutí a tvrdnutí zdicí malty Ytong nesmí klesnout pod +5 C. V zimním období se do zdicí malty Ytong nesmějí přidávat žádné přísady! Pro tyto klimatické podmínky je dodávána zimní malta pro zpracování od 0 C do +10 C. Obr. 81. Zpracování zdicí malty 3.5 Tvárnice Ytong Tvárnice Ytong se vyrábí s rozměrovou tolerancí v délce ±1,5 mm, v šířce ±1,5 mm a ve výšce ±1,0 mm. Tato přesnost výroby předurčuje výrobky Ytong zdít technologií tenkovrstvého zdění při použití tenkovrstvých zdicích malt. Pro zachování přesnosti v průběhu celého zdění doporučujeme použití pro úpravu rozměrů tvárnic pásovou pilu Ytong. 3.6 Založení stavby Pod první vrstvu tvárnic je zapotřebí provést vodorovnou izolaci proti vlhkosti, která zároveň plní i dilatační funkci. Nejprve vyzdíváme rohy, případně středy stěn, pokud jsou tyto delší než 8 metrů. Výšku tvárnic ustanovíme pomocí nivelačního přístroje. Potom mezi rohovými tvárnicemi napneme šňůru vedenou 3. Normy a zásady pro provádění zdiva 3.4 Tenkovrstvá malta 71

z vnější strany zdiva. Šňůra musí být napnutá a nesmí se dotýkat zdiva, ale lemuje jej rovnoběžně v předem stanovené vzdálenosti 2 až 5 mm. Založení se provádí do vápenocementové, případně tepelněizolační malty. Druh malty především s ohledem na požadavky pevnosti určí projekt. Tvárnice se kladou na sraz tak, aby mezera mezi nimi byla velká 1 3 mm. Kontrolu vyrovnání první vrstvy tvárnic Ytong provádějte za pomocí nivelačního přístroje. Před nanášením tenkovrstvé zdicí malty Ytong srovnejte ložné plochy brusným hladítkem nebo hoblem Ytong. Pečlivě omeťte vzniklý prach! Obr. 82. Důsledné založení rohů kontrola diagonály objektu. 3.7 Nanášení zdicí malty, zdění Připravenou zdicí maltu nanášejte na celou plochu styčných a ložných ploch zdicích prvků. Podklad musí být suchý nebo vlhký, musí být pevný, čistý, bez prachu a nečistot. K nanášení zdicí malty používejte ozubené lžíce Ytong. Vrstva malty mezi zdicími prvky musí být 1 až 3 mm po celé ploše. Tvárnice pokládejte do maltového lože shora (při bočním posuvu může dojít k vytěsnění vytlačení zdicí malty). Hladké tvárnice a další zdicí výrobky se maltují ve vodorovných i svislých spárách, tvárnice s označením PDK (pero, drážka, kapsa) se maltují ve vodorovných spárách, v rozích a napojení stěn se maltují i svislé spáry. Poklepem gumovou paličkou tvárnice přesně osaďte do zdiva. Přesnost osazení kontrolujte vodováhou. Vystouplé zbytky malty je nutné tentýž den seškrábnout ostrou hranou zednické lžíce. Zhlaví stěn nového zdiva se musí zakrývat proti nežádoucímu vnikání dešťových srážek. Zakrytí zhlaví stěn brání i zachytávání námrazy na povrchu zhlaví stěn. Na namrzlé zdivo se nesmí vyzdívat. Není přípustné použití rozmrazovacích solí. Části poškozeného či zbroušeného zdiva musí být před dalším zděním odstraněny.nosné a výplňové zdivo tl. 250 mm a širší musí být v délce nad 17 m opatřeny dilatační spárou nebo přirozeným kompenzátorem jako například zalomením stěn, otvory. U příčkového zdiva je nutné dilatační spáry provádět v kratších intervalech v závislosti na vnitřní vlhkosti zdiva a hodnotě dotvarování, obvykle po 6 metrech. 72 3. Normy a zásady pro provádění zdiva 3.7 Nanášení zdicí malty, zdění

Obr. 83. Nanášení zdicí malty pomocí zdicí lžíce 3.8 Vazba zdiva, přesnost zdění Při zdění se musí důsledně dodržovat pravidla vazby. To znamená, že styčné a podélné spáry musí být provedeny přesazeně. Tato pravidla jsou obzvláště důležitá v místech změny tloušťky nebo výšky stěny (např. u parapetních stěn pod okenními otvory, ve výklencích, v rozích atd.). Přesah vazby musí být min. 100 mm! Obr. 84. Kontrola roviny a správné vazby zdiva 0,4 výška (0,4 250) = min. 100 mm Přesazení svislých spár zdiva musí být minimálně 100 mm! 3. Normy a zásady pro provádění zdiva 3.8 Vazba zdiva, přesnost zdění 73

3.9 Přesnost zdění Pro přesnost provedení zdění platí ČSN 73 0205 Geometrická přesnost ve výstavbě Navrhování geometrické přesnosti, ČSN EN 1996-1-1 a ČSN EN 1996-2 a udávají následující požadavky: Mezní odchylky vzdáleností protilehlých konstrukcí v mm pro rozsah rozměrů v m. Přípustné odchylky dle EC: svislost 20 mm na výšku podlaží nebo 50 mm na výšku budovy; souosost vzdálenost mezi osami stěn nad a pod stropní konstrukcí max. 20 mm; rovinnost 5 mm na 1 m, nejvýše však 20 mm na 10 m; tloušťka: jedné svislé vrstvy stěny větší z hodnot ±20 mm nebo 5 % tloušťky; celé jednovrstvé (dutinové) stěny ±10 mm. Kontrolu posouzení provedení stavby přenechejte odborně způsobilé osobě. 3.10 Zdění příček Příčky se osazují na těžký asfaltový pás nebo na jinou separační podložku a oddělují se tak od spodní stropní nosné konstrukce. Jednotlivé příčky mezi sebou zavazujeme na vazbu, a tím zvyšujeme jejich prostorovou stabilitu. Samostatně stojící příčky musíme fixovat k nosné konstrukci a ke stropu pomocí vedení do profilu nebo osazením kotvících pásků. Styk s nosnými stěnami řešíme osazením na tupo. Pro spojení příčky a stěn se užívají nerezové ploché ocelové pásky délky 300 mm (součástí sortimentu Ytong) osazené do spár zdiva při zdění nebo přichycením pomocí hmoždinek k nosné stěně. Vzdálenost kotev se ve svislém směru udává obvykle 500 mm, pro vyšší účinky vodorovného zatížení a slabé a vysoké příčky 250 mm. Příčku ke stropu nefixujeme natvrdo, ale s pružným osazením do profilu nebo s pomocí kotevních pásků. Mezi stropem a příčkou ponecháváme spáru vyplněnou lehkou stlačitelnou izolací pro možný průhyb stropu. Spáru uzavřeme pružným tmelem. Dalším řešením je vyzdění do ocelového profilu kotveného ke stropu. Tento profil například tvaru U nebo dvou úhelníků vede zhlavím příčky. Mezera mezi stropem a příčkou uvnitř profilu umožňuje svislou dilataci průhyb stropní konstrukce bez vlivu na příčku. Pokud strop na malé rozpětí nemůže vykázat měřitelný průhyb, lze u bytových staveb provést příčky s výztuhami zapřenými do stropní konstrukce. Toto řešení je typické pro osazení skříněk kuchyňských linek na příčky. Musíme zde ale postupovat případ od případu a řešení nelze obecně užít pro všechny stavby. Pokud jde o řešení příček, je třeba upozornit, že stropní konstrukce musí vykazovat při působícím zatížení malý průhyb, aby nedošlo k poškození vyzděné příčky. Obvyklá hodnota je alespoň l/500. V drážkách ve zdivu vedeme instalační rozvody. Hloubka podélné drážky by neměla překročit šestinu tloušťky příčky. Při vedení rozvodů zejména vodovodního a kanalizačního potrubí nesmíme ohrozit stabilitu příčky. Vhodné je umístění potrubí u paty stěny a v přizdívce neboli předstěně (před příčkou). Pro jednotlivá potrubí lze užít zvýšených soklů u podlahy. Zejména u tvrdých vápenopískových cihel je řešení s předstěnou nutné. Pro svislé potrubí můžeme využít předem vytvořené, tj. vyzděné svislé drážky ve zdivu. Obr. 85. Pružné založení příčky a její kotvení pomocí nerezové spojky zdiva 74 3. Normy a zásady pro provádění zdiva 3.9 Přesnost zdění

3.11 Překlady nosné Ytong NOP Pro více namáhané překlady nad otvory se používají nosné překlady s označením NOP. Volba překladu vychází z projektové dokumentace. Šířka překladu, pokud nestanoví projektová dokumentace jinak, odpovídá šířce stěny. Překlady se ukládají do maltového lože. Překlady jsou po vyzdění okamžitě únosné. Minimálním uložení nosného překladu je 200 mm. Maximální světlost otvoru pro překlad je 2 000 mm. Šipka umístěná na boku překladů musí vždy směřovat vzhůru! A nápis Ytong musí být společně se štítkem čitelný! Obr. 86. Správné uložení překladu 3.12 Překlady ploché Ytong PSF Tam, kde je to staticky a konstrukčně možné, používáme ploché překlady PSF s nadezdívkou. Překlady fungují na principu spřažených překladů. Ploché překlady PSF přitom působí jako zóna přenášející tahové síly, nadezdívka výšky h U 250 mm (min. 125 mm) tvoří tlakovou zónu průřezu. Výška nadezdívky a její provedení ovlivňuje statickou únosnost překladu! Při zdění překladů se překlady maltují mezi sebou (použitá malta s min. pevností 10 MPa). Nadezdívka se maltuje k překladům a tvárnice nadezdívky se spojují maltovými spoji i v případě použití tvárnic opatřených perem a drážkou. Ložné plochy musí být rovné, zbaveny nečistot, hrubých výčnělků a prachu. Mezery mezi tvárnicemi nejsou přípustné! Překlady při světlosti otvoru nad 1,25 m je nutné v průběhu vyzdívání montážně podepřít. Únosnost překladu je dosažena, až když kvalitně provedená nadezdívka dosáhne potřebnou pevnost, tj. cca po 7 dnech. 3. Normy a zásady pro provádění zdiva 3.11 Překlady nosné Ytong NOP 75

Obr. 87. Uložení plochých překladů s nutným svislým lepením k sobě 3.13 Překlady a vyztužení stěn z U profilů Ytong V nezbytných případech se pro vyztužení stěn či vytvoření překladů připraví z U profilů Ytong ztracené bednění a v světlém profilu se vytvoří monolitický železobetonový nosný prvek. Návrh konstrukčního prvku je v plné kompetenci odborného projektanta-statika. U profily použité jako ztracené bednění pro věnec či horizontální nebo vertikální vyztužení stěn se k sobě maltují. V místě nad otvory je potřebné vytvořit montážní podepření, které se odstraní až po předepsané době viz normy pro provádění betonových konstrukcí. Délku uložení na nosné konstrukci určí projektant-statik. Do U profilu se vkládá předem vytvořená ocelová výztuž z předepsané oceli. Rozměry a charakter výztuže určí na základě statického výpočtu projektant statik. Je třeba dbát, aby při vkládání prvku bylo dodrženo správné umístění výztuže, jak prostorově, tak i s ohledem na orientaci zón s kladným a záporným napětím. Je nutné dodržet předepsané minimální krytí výztuže, obvykle 20 mm. Ocel nesmí přijít do přímého kontaktu s U profilem! Použijeme vhodné distanční podložky či jiný způsob zabezpečující dostatečný odstup výztuže od stěn U profilu. Po vložení výztuže se profil vyplní předepsanou betonovou směsí dle zrnitosti a pevnosti. Betonovou směs je nutno zavibrovat. Obr. 88. Schéma YQ U profilu pro řešení překladu 001 222 962 961 223 144 225 50 225 500 123 141 041 615 223 615 041 122 931 001 Přesná tvárnice Ytong tl. 500 mm pro nosné obvodové stěny 041 YQ U profil Ytong tl. 225 mm 122 Vnitřní omítka stěny 123 Vnitřní omítka stropu 141 Sklovláknitá tkanina 144 Soklový profil 222 Tepelná izolace / kročejová izolace konstrukce podlahy 223 Tepelná izolace stěny v místě věnce a překladu (XPS tl. 50 mm resp. 70 mm) 615 Zálivka ztužujícího ŽB věnce 631 Stropní konstrukce Ytong (nosník + vložka) 691 Konstrukce podlahy 962 Betonová mazanina / potěr 76 3. Normy a zásady pro provádění zdiva 3.13 Překlady a vyztužení stěn

Obr. 89. Překlady tvořené U profily s vložení výztužného koše do U profilu vč. osazení tepelné izolace 3. Normy a zásady pro provádění zdiva 3.13 Překlady a vyztužení stěn 77

3.14 Provedení střechy Ytong Komfort Pro provedení masivní střechy Ytong je potřebné postupovat stejně jako u pokládky stropních konstrukcí s pomocí stojek, které vytvoří také šikmé podepření. Obr. 90. Rozložení nosníku a jejich fixace pomocí stropní vložky Obr. 91. Pomocné stojky konstrukce a ukončení u hřebene Obr. 92. Zabetonovaná konstrukce střechy připravená uchycení izolace, latí a kontralatí 78 3. Normy a zásady pro provádění zdiva 3.13 Překlady a vyztužení stěn

4. Akustika

4. Akustika Akustika staveb se zabývá zejména ochranou před nadměrným hlukem a vibracemi a zajištěním optimálních akustických vlastností prostorů s ohledem na jejich užívání. Hluk ze zdroje uvnitř budovy, kterým bývá nejčastěji činnost člověka a činnost technických zařízení, se šíří vzduchem nebo konstrukcemi. Při posuzování konstrukcí z hlediska zvukové izolace pak hovoříme o vzduchové neprůzvučnosti. U jednoduchých stavebních prvků roste vzduchová neprůzvučnost s jejich plošnou hmotností. U dvojitých a složitějších stavebních prvků je tato hodnota složitější a závisí též na jejich vhodné konstrukční a materiálové skladbě. Požadované normy pro obvodové konstukce Tab. 19. Požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov Druh chráněného vnitřního prostoru Obytné místnosti bytů, pokoje v ubytovnách (koleje, internáty apod.) Ekvivalentní hladina akustického tlaku v denní době 06.00 22.00 hod ve vzdálenosti 2 m před fasádou L Aeq, 2m, db**) <50 >50 >55 >60 >65 >70 >75 <55 <60 <65 <70 <75 <80 30 30 30 33 38 43 48 Pokoje v hotelech a penzionech 30 30 30 30 33 38 43 Nemocniční pokoje 30 30 30 33 38 43 (48) Druh chráněného vnitřního prostoru Obytné místnosti bytů, pokoje v ubytovnách (koleje, internáty apod.) Ekvivalentní hladina akustického tlaku v noční době 22.00 06.00 hod ve vzdálenosti 2 m před fasádou L Aeq, 2m, db <40 >40 >45 >50 >55 >60 >65 <45 <50 <55 <60 <65 <70 30 30 30 33 38 43 48 Pokoje v hotelech a penzionech 30 30 30 30 33 38 43 Nemocniční pokoje 30 30 33 38 43 48 (53) Druh chráněného vnitřního prostoru <50 Ekvivalentní hladina akustického tlaku po dobu užívání ve vzdálenosti 2 m před fasádou L Aeq, 2m, db**) >50 >55 >60 >65 >70 >75 <55 <60 <65 <70 <75 <80 Operační sály 30 30 30 33 38 43 (48) Lékařské vyšetrovny, ordinace 30 30 33 38 43 48 (53) Přednáškové síně, učebny, pobytové místnosti škol, jeslí, MŠ Společenské a jednací místnosti, kanceláře a pracovny 30 30 30 30 33 38 (43) 30 30 30 33 38 * Jednočíselné vážené veličiny podle ČSN EN ISO 717-1, stanovené z veličin v třetinooktávových pásmech definovaných v ČSN EN ISO 140-5. ** Ekvivalentní hladina akustického tlaku A určená 2 m před fasádou s přihlédnutím k 6.6.3 ČSN EN ISO 140-5, zaokrouhlená na celé číslo. (+xy,5 se zaokrouhlí na xy + 1; další podrobnosti viz ČSN ISO 31-0). Řešení Ytong pro obvodové konstukce Tab. 20. Dopručené řešení Konstrukční řešení Ytong Tloušťka zdiva Vzduchová neprůzvučnost R w [mm] [db] Theta+ P1,8-300 375 39 Theta+ P1,8-300 500 45 Lambda YQ P2-300 375 40 Lambda YQ P2-300 450 44 Lambda YQ P2-300 500* 45 Lambda+ P2-350 375 44 Lambda+ P2-350 450 45 * Tvárnice 450 249 499 mm kladené kolmo na směr zdiva. 80 4. Akustika

Požadované normy vnitřní stěny Tab. 21. Požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách Položka Chráněný prostor (místnost příjmu zvuku) Hlučný prostor (místnost zdroje zvuku) Požadavky na zvukovou izolaci stěny R' w, D nt,w A. Bytové domy, rodinné domy nejméně jedna obytná místnost bytu db 1 Všechny ostatní obytné místnosti téhož bytu 42 B. Bytové domy obytné místnosti bytu db 2 Všechny místnosti druhých bytů, včetně příslušenství 3 Společné prostory domu (schodiště, chodby, terasy, kočárkárny, sušárny, sklípky apod.) 4 Průjezdy, podjezdy, garáže, průchody, podchody 57 5 6 7 Místnosti s technickým zařízením domu (výměníkové stanice, kotelny, strojovny výtahů, strojovny VZT, prádelny apod.) s hlukem: L A,max < 80 db 80 db < L A,max < 85 db 62 5) Provozovny s hlukem L A,max < 85 db: s provozem nejvýše do 22.00 h s provozem i po 22.00 h 62 Provozovny s hlukem 85 db < L A,max < 95 db s provozem i po 22.00 h C. Terasové nebo řadové rodinné domy a dvojdomy obytné místnosti bytu db 8 Všechny místnosti v sousedním domě 57 D. Hotely a zařízení pro přechodné ubytování ložnicový prostor ubytovací jednotky db 9 Všechny místnosti druhých jednotek 47 10 Společně užívané prostory (chodby, schodiště) 45 11 Restaurace a jiné provozovny s provozem do 22.00 h 57 12 Restaurace a jiné provozovny s provozem i po 22.00 h (L A,max < 85dB) E. Nemocnice, zdravotnická zařízení lůžkové pokoje, ordinace, pokoje lékařů, operační sály apod. db 13 14 Lůžkové pokoje, ordinace, ošetřovny, operační sály, komunikační a pomocné prostory (chodby, schodiště, haly) Hlučné prostory (kuchyně, technická zařízení budovy) L A,max < 85 db F. Školy a vzdělávací instituce učebny, výukové prostory db 15 Učebny, výukové prostory 47 16 Společné prostory, chodby, schodiště 47 17 Hlučné prostory (dílny, jídelny) L A,max < 85 db 52 18 Velmi hlučné prostory (hudební učebny, dílny, tělocvičny) L A,max < 90 db G. Administrativní a správní budovy, firmy kanceláře a pracovny db 19 Kanceláře a pracovny s běžnou administrativní činností, chodby, pomocné prostory 37 20 Kanceláře a pracovny se zvýšenými nároky, pracovny vedoucích pracovníků 10) 45 21 Kanceláře a pracovny pro důvěrná jednání nebo jiné činnosti vyžadující vysokou ochranu před hlukem 10) 50 Poznámky viz http://www.ytong.cz/akusticke-pozadavky-vnitrnich-nosnych-sten.php. 53 52 1) 52 57 4) 57-62 47 8) 62 57 9) 4. Akustika 81

Řešení Ytong pro vnitřní stěny Tab. 22. Dopručené řešení Konstrukční řešení Silka Tloušťka zdiva Vzduchová neprůzvučnost R w [mm] [db] S20-2000 240 57 S12-1800 300 56 S20-2000 250 56 S15-1600 300 56 Tab. 23. R w 53 db, stěny mezi byty lehké, BD skladba 2.5 konstrukce Ytong schema popis Pokud není uvedeno jinak, stěny jsou omítnuté >Om. 10 mm + Ytong 200 mm + Om. 10 mm +40 mm MW + 12,5 mm SDK zdivo mm 200 omítky mm 20 aku obklad mm 52,5 ostatní mm 0 stěna celkem mm 272,5 stěna celkem kg/m 2 170 Rw db 58 Tab. 24. R w 57 db, stěny mezi RD a dvojdomy skladba 3.1 konstrukce Ytong schema popis Pokud není uvedeno jinak, stěny jsou omítnuté Ytong 200 mm + 30 mm MW + Ytong 200 mm + oboustr. omítka 5 mm zdivo mm 400 omítky mm 10 aku obklad mm 0 ostatní, mezera,... mm 30 stěna celkem mm 440 stěna celkem kg/m 2 260 Rw db 64 Vlastnost konstrukce zvukově izolovat dvě sousední místnosti z hlediska zvuku přenášeného vzduchem se nazývá vzduchová neprůzvučnost. Rw Index vzduchové neprůzvučnosti je ohodnocený stupeň vzduchové neprůzvučnosti bez přenosu zvuku vedlejšími cestami. Určuje se v laboratoři. R w Index stavební (vážené) vzduchové neprůzvučnosti je ohodnocený stupeň stavební vzduchové neprůzvučnosti s ohledem na obvyklé vedlejší cesty přenosu zvuku ve stavbě. Měření se provádí přímo na stavbě. 82 4. Akustika

Tab. 25. R w 53 db, stěny mezi byty lehké, BD skladba 2.3 2.4 2.5 konstrukce Ytong Ytong Ytong schema popis Pokud není uvedeno jinak, stěny jsou omítnuté Ytong 150 mm + oboustr. Fermacell 12,5 mm kašírovaný 20 mm MW na AKU prof. 30 mm Om. 8 mm + Ytong 150 mm + 1 Fermacell 12,5 mm, 50 mm MW, prof. 75 mm Om. 10 mm + Ytong 200 mm + Om. 10 mm + 40 mm MW + 12,5 mm SDK zdivo mm 150 150 200 omítky mm 0 8 20 aku obklad mm 85 100 52,5 ostatní mm 0 0 0 stěna celkem mm 235 258 272,5 stěna celkem kg/m 2 120 135 170 Rw db 56 57 58 Tab. 26. R w 45 db, chodby, schodiště,... hotelů a ubytoven skladba 5.1 (1.3) 5.3 konstrukce Ytong Silka DE schema popis Pokud není uvedeno jinak, stěny jsou omítnuté Ytong 125 mm + oboustr. Fermacell 12,5 mm kašírovaný 20 mm MW Silka 150 mm + oboustr. omítka 7 mm zdivo mm 125 150 omítky mm 0 14 aku obklad mm 65 0 ostatní mm 0 0 stěna celkem mm 190 164 stěna celkem kg/m 2 110 320 Rw db 48 50 Tab. 27. R w 50 db, stěny pracoven s vysokými AKU nároky, AB skladba 8.1 (6.1) 8.2 5.3 konstrukce Ytong Ytong Silka DE schema popis Pokud není uvedeno jinak, stěny jsou omítnuté Ytong 125 mm + oboustr. Fermacell 12,5 mm kašírovaný 20 mm MW na AKU prof. 30 mm Ytong 75 mm + MW 80 mm + Ytong 75 mm + oboustr. omítka 5 mm Silka 150 mm + oboustr. omítka 7 mm zdivo mm 125 150 150 omítky mm 0 10 14 aku obklad mm 85-0 ostatní mm 0 80 0 stěna celkem mm 210 240 164 stěna celkem kg/m 2 110 110 320 Rw db 54 50 50 4. Akustika 83

Tab. 28. R w 50 db, stěny pracoven s vysokými AKU nároky, AB skladba 4.1 4.2 (1.2) 4.3 (1.4) S.1 konstrukce Ytong Ytong Ytong Silka DE schema popis Pokud není uvedeno jinak, stěny jsou omítnuté Ytong 150 mm omítnuto oboustr. 5 mm Ytong 125 mm omítnuto oboustr. 20 mm YTONG 150 mm + jednostr. Fermacell 12,5 mm kašírovaný 20 mm MW Silka 115 mm omítnuto oboustr. 7 mm zdivo mm 150 125 150 115 omítky mm 10 40 5 14 aku obklad mm 0 0 32,5 0 ostatní mm 0 0 0 0 stěna celkem mm 160 165 187,5 129 stěna celkem kg/m 2 105 135 115 274 Rw db 40 46 44 46 Provádění detailů v akustických stěnách Při řešení detailů u stěn, které mají plnit funkci akustické stěny (mezibytová stěna, stěna mezi dvojdomy řadovými domy), je velmi důležité pečlivě dbát na utěsnění všech možných akustických mostů. Obr. 93. Připojení akustické stěny Silka k obvodové stěně Ytong 161 011 Kapsa v každé druhé vrstvě tvárnic Silka 163 001 Tvárnice Silka 011 Přesné tvárnice Ytong 161 Vnější omítka 163 Sklovláknitá tkanina 166 Vnitřní omítka na Ytong 166 001 Obr. 94. Připojení akustických dělících příček Silka ke stropní konstrukci 850 603 131 168 166 001 142 168 167 166 001 841 842 844 001 Tvárnice Silka 131 Plastoelastický tmel nebo krycí lišta 142 Minerální vláknitá deska 166 Vnitřní omítka na Ytong 167 Tenkovrstvá zdicí malta 168 Cementová zdicí malta MVC10 603 Separační vrstva, např. korek, guma, plstěný pás apod. 841 Zvuková izolace 842 Potěr 844 Podlahovina 850 Krycí podlahová lišta 84 4. Akustika

5. Tepelná technika

5. Tepelná technika Tepelná technika je téma, které je nedílnou součástí dnešního navrhování a posuzování staveb. Při návrhu staveb je právě hledisko tepelné ochrany budov a optimální návrh dílčích stavebních konstrukcí a konstrukčních detailů cestou k docílení kvalitního prostředí v budově. Pórobeton Ytong dosahuje díky své struktuře jedinečných tepelně izolačních parametrů, díky kterým mají pórobetonové stavby výbornou energetickou bilanci. Dosažení nízkoenergetického nebo pasivního standartu je velmi jednoduché a nevyžaduje žádná složitá opatření. Obr. 97. Mikrostruktura pórobetonu 5.1 Veličiny a základní výpočty λ [W/(m.K)] Součinitel tepelné vodivosti, udává schopnost stejnorodého materiálu vést teplo. Čím je λ nižší, tím materiál lépe izoluje. 1 U = [W/m 2.K] (R si + R + R se ) Součinitel prostupu tepla je veličinou pro hodnocení tepelně technických parametrů obvodové obálky stavby. R = d λ [m 2.K/W] Odpor při prostupu tepla konstrukcí. R si, R se [m 2.K/W] Odpor při přestupu tepla na vnitřní respektive na vnější straně konstrukce. 86 5. Tepelná technika 5.1 Veličiny a základní výpočty

TIP! V rámci tepelné techniky se můžeme setkat s pojmy, jako jsou: posouzení průměrného součinitele prostupu tepla obvodových konstrukcí, vypracování energetického štítku obálky budovy; posouzení nejnižší vnitřní povrchové teploty a možnosti povrchové kondenzace kritických stavebních detailů; posouzení difuzních vlastností stavebních konstrukcí bilance zkondenzované a vypařitelné vodní páry; vnitřní zateplení stávajících budov. Tab. 29. Normové hodnoty součinitele prostupu tepla UN,20 jednotlivých konstrukcí dle ČSN 73 0540-2:2011 Tepelná ochrana budov Část 2: Požadavky. Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou θim v intervalu 18 C až 22 C včetně. Popis konstrukce Požadované hodnoty U N,20 Součinitel prostupu tepla [W/(m 2.K)] Doporučené hodnoty U rec,20 Stěna vnější 0,30 1) těžká: 0,25 lehká: 0,20 Doporučené hodnoty pro pasivní budovy U pas,20 0,18 až 0,12 Střecha strmá se sklonem nad 45 0,30 0,20 0,18 až 0,12 Střecha plochá a šikmá se sklonem do 45 včetně Strop s podlahou nad venkovním prostorem Strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) Stěna k nevytápěné půdě (se střechou bez tepelné izolace) 0,24 0,16 0,15 až 0,10 0,24 0,16 0,15 až 0,10 0,30 0,20 0,15 až 0,10 0,30 1) těžká: 0,25 lehká: 0,20 0,18 až 0,12 Podlaha a stěna vytápěného prostoru přilehlá k zemině 4), 6) 0,45 0,30 0,22 až 0,15 Strop a stěna vnitřní z vytápěného k nevytápěnému prostoru Strop a stěna vnitřní z vytápěného k temperovanému prostoru Strop a stěna vnější z temperovaného prostoru k venkovnímu prostředí 0,60 0,40 0,30 až 0,20 0,75 0,50 0,38 až 0,25 0,75 0,50 0,38 až 0,25 Podlaha a stěna temperovaného prostoru přilehlá k zemině 6) 0,85 0,60 0,45 až 0,30 Stěna mezi sousedními budovami 3) 1,05 0,70 0,5 Strop mezi prostory s rozdílem teplot do 10 C včetně Stěna mezi prostory s rozdílem teplot do 10 C včetně Strop vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 C včetně Stěna vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 C včetně Výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí, kromě dveří Šikmá výplň otvoru se sklonem do 45, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí Dveřní výplň otvoru z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu) Výplň otvoru vedoucí z vytápěného do temperovaného prostoru Výplň otvoru vedoucí z temperovaného prostoru do venkovního prostředí Šikmá výplň otvoru se sklonem do 45 vedoucí z temperovaného prostoru do venkovního prostředí 1,05 0,70-1,30 0,90-2,2 1,45-2,7 1,80-1,5 2) 1,2 0,8 až 0,6 1,4 7) 1,1 0,9 1,7 1,2 0,9 3,5 2,3 1,7 3,5 2,3 1,7 2,6 1,7 1,4 5. Tepelná technika 5.1 Veličiny a základní výpočty 87

Tab. 30. Jednovrstvé stěny Ytong Stěna bez zateplení Typ tvárnice Šířka stěny (mm) Theta+ P1,8-300 499 Lambda YQ P2-300 499 Lambda YQ P2-300 450 Lambda YQ P2-300 375 Lambda+ P2-350 450 Lambda+ P2-350 375 P2-400 375 λ 10,dry R dry U dry λ U R U U U (W/m.K) (m 2.K/W) (W/m 2.K) 0,080 6,30 0,154 0,084 6,01 0,162 0,077 6,55 0,149 0,083 6,08 0,160 0,077 5,91 0,164 0,083 5,49 0,177 0,077 4,94 0,196 0,083 4,58 0,210 0,085 5,36 0,181 0,089 5,12 0,189 0,085 4,48 0,215 0,089 4,28 0,225 0,096 3,97 0,241 0,101 3,78 0,253 Legenda: λ 10,dry (W/m.K) součinitel tepelné vodivosti λ U (W/m.K) návrhová hodnota součinitel tetepelné vodivosti R dry (m 2.K/W) tepelný odpor R U (m 2.K/W) tepelný odpor U dry (W/m 2.K) součinitel prostupu tepla U U (W/m 2.K) součinitel prostupu tepla návrhový Poznámka: Ve výpočtu je zahrnuta vnitřní a vnější omítka. ČSN EN ISO 10 456 ČSN 73 0540 definuje deklarované, návrhové a charakteristické tepelné hodnoty stavebních materiálů a popisuje poměrně složitý postup přepočtu z hodnot deklarovaných přes charakteristické na návrhové. Proto je evropským trendem určení těchto hodnot pomocí ČSN EN ISO 10456. Podle této evropské normy lze jednoduše návrhové hodnoty získat z deklarovaných hodnot. V přepočtu je uvažováno s převodním teplotním faktorem F T, převodním vlhkostním faktorem F m. Možnosti určení Hodnoty λ stavebních materiálů: seznam materiálů dle ČSN 73 0540-3, software (tepelná technika); stanovení měřením podle ČSN EN 1745 s použitím ČSN EN ISO 10456 pro stanovení návrhových (výpočtových) hodnot; stanovení tepelného odporu měřením a zpětným výpočtem podle ČSN EN ISO 6946 Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla Výpočtová metoda. Návrhová hodnota λ U ČSN EN ISO 10456 λ 2 = λ 1 F T F m F a Skutečně se pro zdivo používá jen F m převodní vlhkostný faktor [-] λ 2 = λ 1 F m F m můžeme stanovit pomocí výpočtu: F m = e fu(u2-u1) kde: λ 2 výpočtová hodnota součinitele tepelné vodivosti pri vlhkosti u2 [W/(m.K)] λ 1 deklarovaná hodnota tepelné vodivosti při vlhkosti u1 [W/(m.K)] F m převodní vlhkostní faktor [-] e Eulerovo číslo [-] f u převodní součinitel hmotnostní vlhkosti (fu = 4) [kg/kg] u 1 hmotnostní vlhkost [kg/kg] u 2 hmotnostní vlhkost [kg/kg] 88 5. Tepelná technika 5.1 Veličiny a základní výpočty

Ytong má F m stanovené měřením: pro Ytong P4-500, P2-400, P2-350 je hodnota F m = 1,05; pro Ytong P2-300 je hodnota F m = 1,08. Tab. 31. Zateplované stěny Ytong Typ tvárnice Šířka stěny (mm) Lambda YQ P2-300 375 P2-400 375 P2-400 300 P2-500 200 P2-500 250 Multipor s λ U = 0,045 W/m.K Tloušťka zateplení (mm) 100 120 140 160 180 200 220 240 260 280 300 320 340 U dry U U (W/m 2.K) 0,134 0,126 0,119 0,112 0,107 0,101 0,097 0,092 0,089 0,085 0,082 0,079 0,076 0,143 0,135 0,127 0,120 0,114 0,109 0,104 0,099 0,095 0,091 0,088 0,084 0,081 0,153 0,143 0,134 0,126 0,119 0,112 0,107 0,102 0,097 0,093 0,089 0,085 0,082 0,162 0,151 0,142 0,133 0,126 0,119 0,113 0,108 0,103 0,098 0,094 0,090 0,087 0,174 0,161 0,150 0,140 0,131 0,123 0,116 0,110 0,105 0,100 0,095 0,091 0,087 0,184 0,170 0,158 0,148 0,139 0,131 0,124 0,117 0,111 0,106 0,101 0,097 0,093 0,241 0,216 0,196 0,179 0,165 0,153 0,143 0,134 0,126 0,119 0,112 0,107 0,101 0,256 0,230 0,208 0,191 0,176 0,163 0,152 0,142 0,134 0,126 0,120 0,114 0,108 0,221 0,200 0,182 0,168 0,155 0,145 0,135 0,127 0,120 0,113 0,108 0,102 0,098 0,234 0,212 0,194 0,178 0,165 0,154 0,144 0,135 0,128 0,121 0,115 0,109 0,104 Tab. 32. Zateplované stěny Ytong Grafitový EPS s λ U = 0,032 W/m.K Typ tvárnice Šířka stěny (mm) Lambda YQ P2-300 375 P2-400 375 P2-400 300 P2-500 200 P2-500 250 100 120 140 160 180 200 220 240 U dry U U (W/m 2.K) 0,122 0,113 0,106 0,099 0,094 0,088 0,084 0,080 0,128 0,118 0,110 0,103 0,097 0,091 0,086 0,082 0,138 0,127 0,118 0,110 0,103 0,097 0,091 0,086 0,142 0,131 0,121 0,112 0,105 0,098 0,093 0,088 0,155 0,141 0,130 0,120 0,112 0,104 0,098 0,092 0,159 0,145 0,133 0,122 0,114 0,106 0,100 0,094 0,206 0,182 0,164 0,148 0,136 0,125 0,116 0,108 0,209 0,185 0,166 0,150 0,137 0,126 0,117 0,109 0,191 0,170 0,154 0,140 0,129 0,119 0,111 0,104 0,194 0,173 0,156 0,142 0,131 0,121 0,112 0,105 Všechny další skladby naleznete na www.ytong.cz v sekci podklady pro projektování. 5. Tepelná technika 5.1 Veličiny a základní výpočty 89

Reference Administrativní budova PKM Audit Rakovník. Třípodlažní budova celá z Lambda YQ tl. 500 mm doplněná o stropy Ytong Klasik s únosností pro archív ve 3NP. Bytový dům v Plzni, ul. Lábkova Šestipodlažní bytový dům bez podpůrného ŽB skeletu. Použity pouze tvárnice P6, P4, P2 a Silka. Řadové rodinné domy Nová Ves pod Pleší. Systém čtveřice řadových rodinných domů z systému Lambda YQ s použitím stropu Ekonom, schodiště Ytong na míru, komínem a střechou Komfort s multiporem. 90 Reference

BD Chabry Vnitřní zateplení podhledu v garážích s použitím Multiporu. Polyfunkční dům Nová Palmovka. Použití tvárnic Ytong jako vyzdívky do železobetonového skeletu. Rodinný dům Říčany. Samostatně stojící RD s fasádou z lícových cihel. Ideální pro skladbu na jednovrstvé zdivo Ytong Lambda YQ. Reference 91

Rodinný dům Říčany. Ytong poskytuje naprostou volnost v navrhování tvarů. Oblé rohy, kulatá okna to vše bez dodatečného zateplení v nízkoenergetickém standardu. Pasivní rodinný dům Hamry nad Sázavou Postavit rodinný dům v pasivním standardu je s použití kompletního systému Ytong vč. masivní střechy snadné. Díky využití Ytongu minimalizujete výskyt tepelných mostů. Pasivní rodinný dům Ořechov Stavba rodinného domu v pasivním standardu s využitím kompletního systému Ytong tedy s použitím střechy i schodiště. 92 Reference