POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 1 CO JE TO DOBROVOLNICTVÍ Moto: Dobrovolníkem se většinou stávají ti, kteří nejsou spokojeni se současným stavem dané problematiky, a snaží se o změnu k lepšímu. Aktivně se zapojí do řešení a ve svém volném čase se tak podílí na nápravě. Můžeme tedy směle tvrdit, že dobrovolník je obyčejný člověk, který dělá neobyčejné věci. Čas ke studiu: 1,5 hodiny Cíl: Po prostudování této podkapitoly získáte základní informace o dobrovolnictví; zjistíte jeho základní znaky; budete informováni o oblastech činnosti. V této kapitole zjistíte, kdo je považován za dobrovolníke, jaké jsou hlavní znaky dobrovolnictví s doprovodnými příklady. Ukážeme si, jaké jsou základní možnosti dobrovolnické činnosti a proč je občas dobrovolnická činnost hodnocena negativně.
Výklad 1.1 Obecné informace Pokud se chcete stát dobrovolníkem, možná byste měli vědět, jak dobrovolníka chápe společnost kolem vás. Všeobecná deklarace o dobrovolnictví z roku 2001, dobrovolnictvím rozumí základní stavební prvek občanské společnosti. Tento prvek je pro společnost unikátní pro své jedinečné vlastnosti. Lidem přináší zhmotnění nejniternějších nadějí touhu po svobodě, míru, bezpečí, radosti, spravedlnosti pro všechny, pochopení a příležitost vlastního uplatnění ve společnosti. Dobrovolníkem může být kdokoli, protože každý z nás má co nabídnout lidem okolo. Dobrovolníkem se nazývá člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti. Dobrovolnictví je samostatná činnost prováděná ve prospěch druhých a nepředpokládá se nárok na finanční odměnu. Dobrovolnictví přináší konkrétní pomoc tomu, kdo ji potřebuje, ale zároveň i přináší pocit smysluplnosti tomu, kdo ji poskytuje. Častým typem dobrovolnictví je zapojení se do činnosti neziskové organizace, ale mnozí lidé také slouží méně formálně, ať už jednotlivě, nebo jako součást skupiny. Tento typ dobrovolnictví je obtížněji zjistitelný, proto tito dobrovolníci nebývají zahrnováni do výzkumu a statistik, zabývajících se dobrovolnictvím. To jakým dobrovolníkem se stanete, samozřejmě závisí pouze na vás. 1.2 Hlavní znaky Mezi hlavní znaky dobrovolné činnosti se počítá to, že je neplacená, což znamená, že za odvedenou práci nedostáváte plat. Náklady související s provedením práce většinou hradí někdo jiný než dobrovolník. Například když sousedovi povodeň zničí garáž, můžete vy jako dobrovolník pomoci s odklízením. Není nutné, abyste
pomůcky, které budete pro odklízení potřebovat, přinesli sebou, ale samozřejmě můžete. Vše záleží na konkrétní dohodě s osobou, či organizací, které budete pomáhat. Je také možné, že vás soused, za to, že mu pomáháte, odmění třeba tak, že vás pozve na pivo. Právě forma a způsob ocenění a odměn ukazuje, jak si osoba, či organizace dobrovolníků cení, protože neplacená neznamená práce bez odměny. Pro dobrovolníka je nejdůležitější odměnou poděkování. Dalším znakem je, že činnost provádíte vědomě. Pokud tedy člověk vykonává nějakou činnost, zcela jistě ví, proč ji provádí. Celý princip dobrovolnictví je založen ba svobodné vůli. Tedy je nepřípustné, aby vás někdo k dobrovolnictví nutil. Mezi příklady dobrovolné činnosti by mohl někdo označit například převedení staré paní přes přechod, nebo hození koruny do klobouku člověku v nouzi - tyto činnosti si však jako dobrovolnou činnost neuvědomujeme, děláme ji automaticky, a proto se také mezi dobrovolnickou činnost nebere. 1.3 Negativní přístup Éra tzv. reálného socialismu v Čechách z hlediska dobrovolnictví nechala za sebou negativní dědictví právě proto, že za dobrovolnou činnost byly označovány takové činnosti, které nebyly svobodně zvolené (lidé museli dělat dobrovolné brigády v rámci svého zaměstnání, museli dobrovolně pracovat v různých organizacích spojených s tehdejší ideologií, aby nemuseli čelit pronásledování, atd.). To, že je dobrovolná činnost svobodně zvolená, se dnes považuje za její nejdůležitější znak. Tento znak je také významný pro oddělení dobrovolné činnosti a praxe, kterou student vykonává v rámci svého vzdělávání a je pro něj povinná školní praxi není možné považovat za dobrovolnou činnost. 1.4 Oblasti činnosti Dobrovolná činnost se může odehrávat v jakékoli oblasti společenského života. Tento znak zdůrazňujeme proto, že pro mnoho lidí je dobrovolná činnost spojena pouze se sociální oblastí a zapomíná se na spolkovou činnost, kulturu, ekologii, vedení sportovních aktivit atd.
Ale, ať už se tedy jedná o dobrovolnictví laické (občanská výpomoc) nebo nějakým způsobem organizované, můžeme právem označit dobrovolníka jako nositele procesu změny ve společnosti. Tvořivá energie je silou, která pomáhá hledat a otvírat zdroje a možnosti nových řešení. Tím se stává mostem v procesu spolupráce mezi státem, komerčním sektorem a sektorem neziskových organizací. O dobrovolnictví mluvíme i v případě, když člověk věnuje něco dobrovolně jiným (může jít o peníze, věci, čas, úsilí a nežádá za to žádnou finanční náhradu). Důvody k dobrovolnictví bývají většinou morální. Patří mezi ně potřeba pomáhat druhým, měnit svět k lepšímu, případně bránit svoji vlast ve válce, pomáhat při živelné katastrofě, mírnit utrpení nemocných lidí při epidemiích apod. Časová náročnost dobrovolných činností je různá. Při velké náročnosti může někdy dojít až k syndromu vyhoření. Shrnutí pojmů Dobrovolnictví přináší lidem zhmotnění nejinternějších nadějí. Dobrovolníkem může být kdokoli z nás. Dobrovolnictví je založeno na svobodné vůli. Dobrovolnictví dělíme na laické a organizované. Doporučení Dobrovolnictví není uskutečňováno, a ani nesmí být chápáno jako oběť. Jedná se o přirozený projev občanské zralosti. Otázky 1. V čem je přínos dobrovolnické činnosti pro obec? 2. Jak se označuje tato dobrovolnická činnost: humanitární sbírka financí organizace ADRA při povodních?
3. Považuje se za dobrovolnickou činnost úklid žáků okolí školy organizované ve výuce a povinné pro všechny žáky? REJSTŘÍK POJMŮ deklarace o dobrovolnictví dobrovolnictví laické a organizované dobrovolník znaky dobrovolné činnosti