Rozptylová studie imisí amoniaku a pachová studie z areálu živočišné výroby

Příloha č. 8 Zemědělská a.s. Krucemburk, akciová společnost Areál živočišné výroby Krucemburk Rozptylová studie imisí amoniaku a pachová studie z areálu živočišné výroby Zpracoval: Ing. Petr Pantoflíček Přestavlky u Čerčan 14, PSČ 25723, tel: 317777888, 602331975 email: petrpantoflicek@quick.cz Zodpovědná autorizovaná osoba : Ing. Martin Vraný Jindřišská 1748, 530 02 Pardubice tel: 728 95 13 12 email: farmprojekt@gmail.com

1. Zadání rozptylové studie Pro posouzení velikosti a významnosti vlivů na imisní situaci v území byla vypracována rozptylová studie, posuzující příspěvky k imisní zátěži amoniaku v lokalitě v souvislosti s provozem areálu živočišné výroby v obci Krucemburk. Na základě požadavků Krajského úřadu kraje Vysočina ke zjišťovacímu řízení je tato studie doplněna o rozptylovou studii pro pachové látky. Rozptylová studie je zpracována jako podklad pro hodnocení vlivů záměru na životní prostředí v souvislosti s plánovanou výstavbou nové stáje pro jalovice ve středisku. Záměrem investora je vybudování nové stelivové stáje pro odchov jalovic s kapacitou 393 ks jalovic na jihovýchodním okraji areálu farmy skotu. Ostatní stáje ve středisku zůstanou beze změn. V areálu jsou v současnosti chovány dojnice, telata a prasata. ále jsou v areálu sklady objemných krmiv, posklizňová linka s věžovými zásobníky zrnin a jímky na kejdu. Na severozápadním okraji dílny a administrativní prostory. Umístění nové stáje je navrženo na místě stávajících silážních žlabů jižně od produkční stáje dojnic. Výsledky výpočtů jsou prezentovány v tabulkové formě a v odpovídajících mapových podkladech, znázorňujících rozložení příspěvků k imisní zátěži sledovaných škodlivin. 2. Použitá metodika výpočtu Vyhodnocení emisí posuzovaného zdroje z hlediska imisních dopadů na okolí je provedeno programem SYMOS97, Verze 6.0.4231.20384. SYMOS 97 je programový systém pro modelování znečištění ze stacionárních zdrojů. V roce 1998 doporučilo MŽP ČR metodiku SYMOS'97 k použití pro výpočty znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů. Popis metodiky byl vydán v dubnu 1998 ve věstníku MŽP, částka 3. V souvislosti se vstupem ČR do EU se legislativa v oboru životního prostředí přizpůsobuje platným evropským předpisům a proto v ní vznikají změny, na které musí reagovat i metodika výpočtu znečištění ovzduší, má-li vést i nadále k výsledkům snadno použitelným v běžné praxi. Tuto možnost poskytuje upravená metodika SYMOS 97, verze 2013. Hlavní změny metodiky zahrnuté v programu jsou: stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako hodinových průměrných hodnot koncentrací stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako denních průměrných hodnot (PM10 a SO2) nebo 8-hodinových průměrných hodnot koncentrací hodnocení znečištění ovzduší oxidy dusíku také z hlediska NO2 (dříve pouze NOx) nový výpočet frakce spadu prachu - PM10 Metodika výpočtu obsažená v programu SYMOS umožňuje: výpočet znečistění ovzduší plynnými látkami z bodových (typ zdroje 1), plošných (typ zdroje 2) a liniových zdrojů (typ zdroje 3) výpočet znečistění od velkého počtu zdrojů (teoreticky neomezeného) stanovit charakteristiky znečistění v husté síti referenčních bodů (až 30000 referenčních bodů) a připravit tímto způsobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledků výpočtů brát v úvahu statistické rozložení směru a rychlosti větru vztažené ke třídám stability mezní vrstvy ovzduší podle klasifikace Bubníka a Koldovského 2

Metodika je určena především pro vypracování rozptylových studií jakožto podkladů pro hodnocení kvality ovzduší. Metodika není použitelná pro výpočet znečištění ovzduší ve vzdálenosti nad 100 km od zdrojů a uvnitř městské zástavby pod úrovní střech budov. Základních rovnic modelu rovněž nelze použít pro výpočet znečištění pod inverzní vrstvou ve složitém terénu a při bezvětří. Hodnoty vypočtených koncentrací v referenčním bodě závisí mimo jiné na tvaru terénu mezi zdrojem a referenčním bodem. Pro výpočet vstupuje terén formou matice hodnot výškopisu v požadované oblasti o libovolné velikosti buňky. o výpočtu může být zahrnut vliv převýšení v malých vzdálenostech - v řadě případů je nutno počítat znečistění i v malých vzdálenostech od komína, kdy ještě vlečka nedosahuje své maximální výšky. V metodice je zahrnut tvar křivky, po které stoupají exhalace, a lze tedy počítat koncentrace i ve velmi malé vzdálenosti od zdroje. Vyskytuje-li se několik komínů blízko sebe tak, že se jejich kouřové vlečky mohou vzájemně ovlivňovat, celkové převýšení vleček vzrůstá. Ve výpočtovém modelu jsou zahrnuty vztahy, kterým se toto zvýšení vypočte. Korekce efektivní výšky na vliv terénu v případě pokud mezi zdrojem a referenčním bodem je terén zvýšený, tak se předpokládá, že kouřová vlečka vystupuje podél svahů vzhůru. Znečisťující látky se v atmosféře podrobují různým procesům, jejichž přičiněním jsou z atmosféry odstraňovány. Jedná se buď o chemické nebo fyzikální procesy. Fyzikální procesy se dále dělí na mokrou a suchou depozici, podle způsobu, jakým jsou příměsi odstraňovány. Suchá depozice je zachytávání plynné nebo pevné látky na zemském povrchu, mokrá depozice je vychytávání těchto látek padajícími srážkami a vymývání oblačné vrstvy. Model uvažuje průměrnou dobu setrvání látky v atmosféře, kterou je možno stanovit pro řadu látek. Pro první přiblížení se látky dělí do tří kategorií a výsledná koncentrace se vypočítá zahrnutím korekce na depozici a transformaci podle daných vztahů pro danou kategorii znečišťující látky. V modelu je možné počítat jen s prvním přiblížením k reálnému stavu a uvažovat jen roční průměrné hodnoty výše zmíněných rychlostí jednotlivých procesů odstraňování příměsí z atmosféry. Podle průměrné délky setrvání znečišťujících látek v ovzduší rozdělujeme jednotlivé látky do tří kategorií. V následující tabulce jsou uvedeny koeficienty odstraňování pro jednotlivé kategorie znečišťujících látek. třída I II III Jednotlivé znečisťující látky lze rozdělit do těchto tří kategorií: příklad vybraných průměrná doba koeficient znečišťujících látek setrvání v ovzduší odstraňování ku [s-1] sirovodík chlorovodík 20 hodin 1,39.10-5 peroxid vodíku dimetyl sulfid oxid siřičitý oxid dusnatý oxid dusičitý 6dní 1,93.10-6 amoniak sirouhlík formaldehyd oxid dusný oxid uhelnatý oxid uhličitý metan 2 roky 1,59.10-8 vyšší uhlovodíky metyl chlorid karbonyl sulfid 3

V programu je zahrnuto i zeslabení vlivu nízkých zdrojů na znečištění ovzduší na horách v atmosféře existují zadržující vrstvy, nad které se znečištění z nízkých zdrojů nemůže dostat. Model obsahuje vztahy vyjadřující statistickou četnost výskytu horní hranice inverze, které jsou odvozeny z aerologických měření teplotního zvrstvení ovzduší a hladinou 850 hpa na meteorologické stanici Praha-Libuš. Pro výpočet ročních průměrů se pro každý zdroj udává také relativní roční využití maximálního výkonu. Výpočet koncentrací z plošných zdrojů postupuje se tak, že plošný zdroj se rozdělí na dostatečný počet čtvercových plošných elementů. Velikost elementů se volí v závislosti na vzdálenosti nejbližšího referenčního bodu. Pokud plošný zdroj nebo jeho element tvoří část obce se zástavbou a lokálními topeništi tak se za efektivní výšku dosazuje střední výška budov v daném elementu zvýšená o 10 m. Výpočet koncentrací z liniových zdrojů liniovými zdroji se rozumí zejména silnice s automobilovým provozem. Stejně jako u plošných zdrojů koncentraci od liniového zdroje vypočítáme tak, že liniový zdroj rozdělíme na dostatečný počet délkových elementů. K výpočtu průměrných ročních koncentrací je nutné zkonstruovat podrobnou větrnou růžici, tj. stanovit četnosti výskytu směru větru pro každý azimut od 0 do 359 při všech třídách stability a třídách rychlosti větru. Vstupní větrná růžice obsahuje relativní četnosti v procentech pro 8 základních směrů větru a četnosti bezvětří ve všech třídách stability. Při vytváření podrobné větrné růžice se lineárně interpoluje mezi těmito hodnotami. Program umožňuje provádět výpočty nejen po 1 (předvolená hodnota), ale i po 0.5, 3, 5 a nebo je možné zvolit krok výpočtu vlastní, přičemž jeho hodnota musí být v rozsahu 0,5 45 a musí dělit číslo 45 beze zbytku. Klimatické vstupní údaje se obvykle týkají období jednoho roku. Pozornost je třeba věnovat tomu, zda jsou údaje z té které meteorologické nebo klimatické stanice reprezentativní pro dané místo výpočtu. Posouzení této reprezentativnosti je však záležitost značně komplikovaná, závisí nejen na topografii terénu a vzdálenosti stanice od místa výpočtu, ale i na typu klimatických oblastí a je zcela v kompetenci ČHMÚ. Jako nejdůležitější klimatický vstupní údaj se zadává větrná růžice rozlišená podle rychlosti větru a teplotní stability atmosféry. Rychlost větru se dělí do tří tříd rychlosti: Třída větru slabý vítr střední vítr silný vítr Třída rychlosti větru 1.7 m/s 5.0 m/s 11.0 m/s Pozn.: Rychlostí větru se přitom rozumí rychlost zjišťovaná ve standardní meteorologické výšce 10 m nad zemí. Mírou termické stability je vertikální teplotní gradient popisující v atmosféře teplotní zvrstvení. Stabilní klasifikace obsahuje pět tříd stability ovzduší: Třída stability Název I. II. superstabilní stabilní III. izotermní IV. normální V. konvektivní Vertikální teplotní gradient [оc na 100 m] < -1,6-1,6 < -0,7-0,7 < 0,6 0,6 0,8 > 0,8 Popis třídy stability silné inverze,velmi špatné podmínky rozptylu běžné inverze,špatné podmínky rozptylu slabé inverze, izotermie nebo malý kladný teplotní gradient,často se vyskytující mírně zhoršené rozptylové podmínky indiferentní teplotní zvrstvení, běžný případ dobrých rozptylových podmínek labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl znečišťujících látek 4

Ne všechny rychlosti větru se vyskytují za všech tříd stability atmosféry. V praxi dochází k výskytu 11 kombinací tříd stability a tříd rychlosti větru. Větrná růžice, která je vstupem pro výpočet znečištění ovzduší, tedy obsahuje relativní četnosti směru větru z 8 základních směrů pro těchto 11 různých rozptylových podmínek a kromě toho četnost bezvětří pro každou třídu stability atmosféry. rozptylová podmínka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 třída stability I II II III III III IV IV IV V V rychlost větru 1,7 1,7 5 1,7 5 11 1,7 5 11 1,7 5 Program je určen také pro výpočet koncentrací pevných znečisťujících látek. o výpočtu je v tomto případě zahrnuta pádová rychlost prašných částic, vstupními údaji se zadává rozložení velikosti prašných částic (velikost částice a její četnost). Znečištění ovzduší oxidy dusíku se podle dosavadní praxe hodnotilo pomocí sumy oxidů dusíku označené jako NOx. Pro tuto sumu byl stanovený imisní limit a zároveň jako NOx byly (a dodnes jsou) udávané nejen emise oxidů dusíku, ale i emisní faktory z průmyslu, energetiky i z dopravy. Suma NOx je přitom tvořena zejména dvěmi složkami, a to NO a NO2. Nová legislativa ponechává imisní limit pro NOx ve vztahu k ochraně ekosystémů, ale zavádí nově imisní limit pro NO2 ve vztahu k ochraně zdraví lidí, zřejmě proto, že pro člověka je NO2 mnohem toxičtější než NO. Problém spočívá v tom, že ze zdrojů oxidů dusíku (zejména při spalovacích procesech) je společně s horkými spalinami emitován převážně NO, který teprve pod vlivem slunečního záření a ozónu oxiduje na NO2, přičemž rychlost této reakce značně závisí na okolních podmínkách v atmosféře. Protože předpokládáme, že vstupem do výpočtu zůstanou emise NOx, je nutné upravit výpočet tak, aby jednak poskytoval hodnoty koncentrací NO2 a jednak zahrnoval rychlost konverze NO na NO2 v závislosti na rozptylových podmínkách. Podle dostupných informací obsahují průměrné emise NOx pouze 10 % NO2 a celých 90 % NO. Pro popis konverze NO na NO2 je v metodice proveden podrobný popis. Pro představu, jak bude vypadat podíl c/c0, tj. jakou část z původní koncentrace NOx bude tvořit NO2 v závislosti na třídě stability ovzduší a vzdálenosti od zdroje, byly vypočtené hodnoty c/c0 uspořádané do tabulky. Pro rychlost větru byla použita nejnižší hodnota z třídních rychlostí podle metodiky SYMOS a to 1,7 m/s. třída stability I II III IV V vzdálenost 1 km 0,149 0,156 0,174 0,214 0,351 podíl koncentrací NO2 / NOx vzdálenost 10 km vzdálenost 100 km 0,488 0,997 0,532 0,999 0,618 1,000 0,769 1,000 0,966 1,000 5

Z tabulky je zřejmé, že na velkých vzdálenostech se všechen NO transformuje na NO2, ale ve vzdálenosti 1 km budou koncentrace NO2 dosahovat pouze hodnot 15-35 % původně vypočtených koncentrací NOx. Při vyšších rychlostech větru bude tento podíl ještě nižší. 3. Vstupní údaje 3.1. Umístění záměru Objekty stájí (zdroje znečištění ovzduší) jsou umístěny v samostatném areálu na jižním okraji městyse Krucemburk, kraj Vysočina. Vzdálenost nejbližšího objektu hygienické ochrany v lokalitě východně od střediska je cca 270 m. Nejbližší obytná zástavba obce se nachází prakticky ve stejné nadmořské výšce jako objekty stájí. Lze konstatovat, že v blízkém okolí záměru se nevyskytují další významné zdroje amoniaku, které by mohly s výše uvedeným zdrojem spolupůsobit. 3.2. Údaje o zdrojích Stacionární zdroje znečišťování ovzduší: Při provozování jakéhokoliv druhu stájí vznikají rozkladem organické hmoty (zbytky krmiva, výkaly) látky, které mohou způsobit znečištění ovzduší. Jedná se především o amoniak, sirovodík a kysličník uhličitý a specifické zápachové látky. Produkce sirovodíku a kysličníku uhličitého se při dodržování zásad správného provozu, pro které nový provoz bude vytvářet příznivé předpoklady, pohybují na velice nízké úrovni koncentrace a neměly by v žádném případě překročit parametry, uvedené technických doporučení Mze ČR. Za těchto předpokladů nemohou tyto emise v zásadě ovlivnit životní prostředí. Tyto koncentrace neovlivní negativně zdravotní stav zvířat ani obsluhy a v okolním prostředí se díky dostatečnému ředění větracím vzduchem výrazně negativním způsobem neprojeví. Posuzovaný zdroj spadá dle zákona 201/2012 o ochraně ovzduší, přílohy č.2 mezi Vyjmenované stacionární zdroje pod bod 8. Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 tun včetně. Takovýto zdroj je povinen mít provozní řád dle 11 výše uvedeného zákona. Výpočty emisí amoniaku jsou provedeny podle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší č. 11022013, k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů, z 11.2.2013. Zdrojem emisí amoniaku a doprovodných látek budou tedy objekty stájí pro chov dojnic, telat, jalovic a prasat, které mají přirozené větrání otevřenými bočními stěnami s hřebenovými ventilačními štěrbinami (skot) nebo ventilačními komíny (prasata). 6

Kapacita areálu: Stávající stav - celý areál Číslo stáje Parc. č. Stáj 1 415 2 Kategorie Kapacita Prům. celk. hmotnost hmotnost Počet J Kategorie Ustájení Kravín 3 ojnice bezstelivové 302 550 166100 332.2 358/1 Kravín 1 ojnice bezstelivové 88 550 48400 96.8 3 408/3 Kravín 2 ojnice bezstelivové 103 550 56650 113.3 4 680 Kravín 4 ojnice bezstelivové 400 550 220000 440 5 410/1,2 Kravín Porodna stelivové 68 550 37400 74.8 6 409/3 stelivové Trv 170 140 23800 47.6 7 409/3 stelivové VP 250 60 15000 30 8 417/2 stlané Tml 200 75 15000 30 ojnice Telata OM přístavek rostlinná výživa Odchovna Výkrm prasat Venkovní telata mléčná boudy pro výživa telata Celkem 1581 582350 1164.70 Navrhovaný stav - celý areál Číslo stáje Stáj Kategorie Ustájení Kategorie Kapacita 1 415 Kravín 3 ojnice bezstelivové 2 358/1 Kravín 1 ojnice bezstelivové 3 408/3 Kravín 2 ojnice bezstelivové 4 680 Kravín 4 ojnice 5 410/1 Kravín Porodna 6 7 8 9 ojnice Telata 409/3 OM přístavek rostlinná výživa 409/3 Odchovna Výkrm prasat Venkovní telata mléčná 417/2 boudy pro výživa telata 1407/2, 470 OM 2 Jalovice Prům. celk. hmotnost hmotnost Počet J 302 550 166100 88 550 48400 96.8 103 550 56650 113.3 bezstelivové 400 550 220000 440 stelivové 68 550 37400 74.8 stelivové Trv 170 140 23800 47.6 stelivové VP 250 60 15000 30 stlané Tml 200 75 15000 30 stelivové J 393 310 121830 243.66 Celkem 1974 7 332.2 704180 1408.36

V areálu budou v navrhovaném tyto zdroje znečištění ovzduší emitující amoniak: Objekt č.1 Kravín 3 - parc č. 415 - stávající stav: produkční stáj dojnic kapacita stáje 282 ks dojnic v období laktace, průměrná živá hmotnost 550 kg. Ustájení bezstelivové, odkliz kejdy z pohybových chodeb a krmišť je prováděn automaticky stabilním technologickým zařízením (kejdové lopaty) do propadel, odtud pak gravitačně do čerpací jímky, dále pak tlakově čerpáním do skladovací jímky. Nastýlání boxových ložišť separátem. Větrání přirozené otevřenými bočními stěnami a větrací štěrbinou. -navrhovaný stav: beze změn Objekt č.2 Kravín 1 - parc č. 358/1 - stávající stav: produkční stáj dojnic kapacita stáje 88 ks dojnic v období laktace, průměrná živá hmotnost 550 kg. Ustájení bezstelivové, odkliz kejdy z pohybových chodeb a krmišť je prováděn automaticky stabilním technologickým zařízením (kejdové lopaty) do propadel, odtud pak gravitačně do čerpací jímky, dále pak tlakově čerpáním do skladovací jímky. Nastýlání boxových ložišť separátem. Větrání přirozené otevřenými bočními stěnami a větrací štěrbinou. -navrhovaný stav: beze změn Objekt č.3 Kravín 2 - parc č. 408/3 - stávající stav: produkční stáj dojnic kapacita stáje 103 ks dojnic v období laktace, průměrná živá hmotnost 550 kg. Ustájení bezstelivové, odkliz kejdy z pohybových chodeb a krmišť je prováděn automaticky stabilním technologickým zařízením (kejdové lopaty) do propadel, odtud pak gravitačně do čerpací jímky, dále pak tlakově čerpáním do skladovací jímky. Nastýlání boxových ložišť separátem. Větrání přirozené otevřenými bočními stěnami a větrací štěrbinou. -navrhovaný stav: beze změn Objekt č.4 Kravín 4 - parc č. 677, 678, 679, 680, 682 - stávající stav: produkční stáj dojnic kapacita stáje 400 ks dojnic v období laktace, průměrná živá hmotnost 550 kg. Ustájení bezstelivové, odkliz kejdy z pohybových chodeb a krmišť je prováděn automaticky stabilním technologickým zařízením (kejdové lopaty) do propadel, odtud pak gravitačně do čerpací jímky, dále pak tlakově čerpáním do skladovací jímky. Nastýlání boxových ložišť separátem. Větrání přirozené otevřenými bočními stěnami a větrací štěrbinou. -navrhovaný stav: beze změn 8

Objekt č.5 Kravín porodna - parc č. 410/1, 410/2 - stávající stav: porodna dojnic kapacita stáje 68 ks dojnic v období stání na sucho a porodu, průměrná živá hmotnost 550 kg. Jedná se o volné, kotcové ustájení na hluboké podestýlce. Veškerá močůvka je vsakována do slámy a vyvážena na polní složiště. Větrání přirozené okny vraty -navrhovaný stav: beze změn Objekt č. 6 OM přístavek - parc. č. 409/3 - stávající stav: Teletník Kapacita 170 ks telat v období rostlinné výživy o prům. živé hmotnosti 140 kg. Přístřešková stáj pro telata je přistavěna k západní podélné stěně sousední stáje. Jedná se o volné, kotcové ustájení telat na hluboké podestýlce. Stáj je rozdělena hrazením na několik kotců, kde jsou telata ustájena podle věkové kategorie. Veškerá močůvka je vsakována do slámy a vyvážena na polní složiště. Větrání přirozené otevřenou stěnou. -navrhovaný stav: beze změn Objekt č. 7 Odchovna parc. č. 409/3 - stávající stav: Výkrmna prasat Kapacita 250 ks prasat ve výkrmu o prům. živé hmotnosti 60 kg. o stáje jsou naskladňována selata ve váze cca 20 kg a vyskladňována jatečná prasata o hmotnosti cca 105 kg. Jedná se o volné, kotcové ustájení prasat na hluboké podestýlce. Stáj je rozdělena hrazením na několik kotců, kde jsou prasata ustájena podle hmotnosti. Veškerá močůvka je vsakována do slámy a vyvážena na polní složiště. Větrání přirozené okny a ventilačními komíny. -navrhovaný stav: beze změn Objekt č. 8 Venkovní boudy pro telata parc. č. 417/2 - stávající stav: Individuální a skupinové venkovní boudy pro telata Plocha se nachází mezi stájemi pro dojnice č. 3 a č. 4. Jsou zde umístěny individuální a skupinové venkovní boudy pro odchov telat v období mléčné výživy, telata jsou zde od narození do věku cca 60 dní věku, kapacita 200 ks telat, prům. živá hmotnost 75 kg, provoz stelivový hluboká podestýlka odklízená vždy po odsunu telat. -navrhovaný stav: beze změn 9

Objekt č.9 OM 2-1407/2, 470 - navrhovaný stav: odchovna mladého dobytka Ve této nové stáji pro odchov jalovic budou ustájeny jalovice. Kapacita stáje 393 ks jalovic ve věku do 24 měsíců, prům. živá hmotnost 310 kg, provoz stelivový, denní odvoz hnoje ze střediska, větrání přirozené otevřenými bočními stěnami, okny a hřebenovou větrací štěrbinou Objekt č.10 - Jímka na kejdu 1 Severně od dojírny je otevřená nadzemní kruhová betonová jímka na kejdu z bezstelivových stájí pro dojnice. Objekt č.11 - Jímka na kejdu 2 Severně od stáje č. 1 je otevřená nadzemní kruhová betonová jímka na kejdu z bezstelivových stájí pro dojnice. Výpočet je proveden ve třech variantách - navrhovaný neredukovaný stav a navrhovaný redukovaný stav (navrhovaný stav s využitím snižujících technologií redukující emise amoniaku ze stájí a skladů statkových hnojiv) stávající redukovaný stav (stávající stav s využitím snižujících technologií redukující emise amoniaku ze stájí a skladů statkových hnojiv bez navrhované stáje OM) Pro výpočet emisí z chovu bude použit Metodický pokyn MŽP k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb. EMISNÍ FAKTORY PRO VYJMENOVANÉ ZEMĚĚLSKÉ ZROJE (kg NH3. zvíře-1. rok-1) 10

Údaje o emisích a výduších z areálu AMONIAK Navrhovaný neredukovaný stav Tab. 1: Produkce amoniaku: E.F.kg NH3 (kg/rok) Navrhovaný stav - celý areál Stáj č. Název stáje 1 Kravín 3 302 2 Kravín 1 88 3 Kravín 2 103 4 Kravín 4 Kravín Porodna OM přístavek Odchovna Venk. boudy pro telata OM 2 5 6 7 8 9 CELKEM Emise NH3 z chovu (kg/rok) Kateg. Kapacita Stáj Skladov zapravení Celke ání do půdy m kejdy (hnoje) Celková emise NH3 Z toho ve stáji Z toho skladová ní kejdy (hnoje) Z toho pole hmot. tok NH3 ze stáje (g/hod) 2.5 2.5 2.5 2.5 12 12 12 12 24.5 24.5 24.5 24.5 7399.0 302 755.0 3624.0 344.7 2156.0 88 22 1056.0 100.5 2523.5 103 257.5 1236.0 117.6 400 10 10 10 10 980 400 100 480 456.6 68 10 2.5 12 24.5 1666.0 68 17 816.0 77.6 Trv 170 6 1.7 6 13.7 2329.0 102 289.0 102 116.4 VP 250 3.2 2 3.1 8.3 2075.0 80 50 775.0 91.3 Tml 200 6 1.7 6 13.7 274 120 34 120 137.0 J 393 6 1.7 6 13.7 5384.1 2358.0 14988. 0 668.1 2358.0 16885. 0 269.2 1974 36072.6 11 4199.6 1711.0

Navrhovaný redukovaný stav Tab. 2: Produkce amoniaku: Redukovaná emise amoniaku po uplatnění snižující opatření spočtená podle věstníku MŽP rážkovaná podlaha s pravidelným odklizem kejdy = -25 % (snížení EF ze stáje) - stáj č.1,2,3,4 Pravidelný odkliz chlévské mrvy minimálně 2x denně = -15 % (snížení EF ze stáje) - stáje č. 9 Aplikace biotechnologických přípravků do krmiva prasat= -30 % (snížení EF ze stáje) - stáj č. 7 Ponechání kejdy do vytvoření přírodní krusty na povrchu jímky = -40% (snížení EF ze skladování kejdy) - stáje č. 1,2,3,4 Ponechání hnoje v klidu do vytvoření přírodní krusty = -60% (snížení EF ze skladování hnoje) - stáje č. 5,6,7,8,9 Zapravení hnoje do půdy při orbě do 24 hod = -35% (snížení EF z aplikace hnoje) - stáje č. 5,6,7,8,9 Vlečená botka při aplikaci kejdy nebo Plošný rozstřik a zapravení pluhem nebo diskem do 24 hod = -60% (emise z aplikace kejdy) - stáje č. 1,2,3,4 Navrhovaný redukovaný stav Stáj č. 13.8 13.8 13.8 13.8 4167.6 2265.0 453.0 1449.6 258.6 1214.4 66 132.0 422.4 75.3 1421.4 772.5 154.5 494.4 88.2 400 4.8 4.8 4.8 4.8 552 300 60 192 342.5 68 10 1 7.8 18.8 1278.4 68 68.0 530.4 77.6 Trv 170 6 0.68 3.9 10.58 1798.6 102 115.6 663.0 116.4 VP 250 2.24 0.8 2.015 5.055 1263.8 56 20 503.8 63.9 Tml 200 6 0.68 3.9 10.58 2116.0 120 136.0 78 137.0 J 393 5.1 0.68 3.9 9.68 3804.2 2004.3 267.2 1532.7 228.8 22584.4 12161.8 2126.3 8296.3 1388.3 302 2 Kravín 1 88 3 Kravín 2 103 4 Kravín 4 Kravín Porodna OM přístavek Odchovna Venk. boudy pro telata OM 2 8 9 CELKEM hmot. tok NH3 ze stáje (g/hod) 1.5 1.5 1.5 1.5 7 Z toho Z toho Z toho ve stáji skladování pole kejdy (hnoje) 7.5 7.5 7.5 7.5 Kravín 3 6 Emise NH3 z chovu (kg/rok) Název stáje Kateg. Prům. Stáj Skladování zapravení Celkem Celková Počet kejdy do půdy emise zvířat (hnoje) NH3 1 5 E.F.kg NH3 (kg/rok) 1974 Ve druhé variantě (navrhovaný redukovaný stav) jsou použity ve výpočtu tyto korekce: -rážkovaná podlaha s pravidelným odklizem kejdy = -25 % (snížení EF ze stáje) - stáj č.1,2,3,4 -Pravidelný odkliz chlévské mrvy minimálně 2x denně = -15 % (snížení EF ze stáje) - stáje č. 9 -Aplikace biotechnologických přípravků do krmiva prasat = -30 % (snížení EF ze stáje) - stáj č. 7 -Ponechání kejdy do vytvoření přírodní krusty na povrchu jímky skladování kejdy) - stáje č. 1,2,3,4 12 = -40% (snížení EF ze

alšími zavedenými technologiemi u tohoto Metodického pokynu OOO MŽP č. 11022013: - velkého zdroje znečištění ovzduší dle Ponechání hnoje v klidu do vytvoření přírodní krusty = -60% (snížení EF ze skladování hnoje) - stáje č. 5,6,7,8,9 Zapravení hnoje do půdy při orbě do 24 hod = -35% (snížení EF z aplikace hnoje) stáje č. 5,6,7,8,9 Vlečená botka při aplikaci kejdy nebo Plošný rozstřik a zapravení pluhem nebo diskem do 24 hod = -60% (emise z aplikace kejdy) - stáje č. 1,2,3,4 Tyto korekce nejsou ovšem ve výpočtu rozptylové studie uvažovány, neboť k emisi amoniaku nedochází ve přímo středisku. Stávající redukovaný stav Tab. 3: Produkce amoniaku: Redukovaná emise amoniaku po uplatnění snižující opatření spočtená podle věstníku MŽP rážkovaná podlaha s pravidelným odklizem kejdy = -25 % (snížení EF ze stáje) - stáj č.1,2,3,4 Aplikace biotechnologických přípravků do krmiva prasat= -30 % (snížení EF ze stáje) - stáj č. 7 Ponechání kejdy do vytvoření přírodní krusty na povrchu jímky = -40% (snížení EF ze skladování kejdy) - stáje č. 1,2,3,4 Ponechání hnoje v klidu do vytvoření přírodní krusty = -60% (snížení EF ze skladování hnoje) - stáje č. 5,6,7,8 Zapravení hnoje do půdy při orbě do 24 hod = -35% (snížení EF z aplikace hnoje) - stáje č. 5,6,7,8 Vlečená botka při aplikaci kejdy nebo Plošný rozstřik a zapravení pluhem nebo diskem do 24 hod = -60% (emise z aplikace kejdy) stáje č. 1,2,3,4 Stávající redukovaný stav Stáj č. Název stáje 1 2 3 4 Kravín 3 Kravín 1 Kravín 2 Kravín 4 Kravín Porodna OM přístavek Odchovna Venk. boudy pro telata OM 2 5 6 7 8 9 Kateg. Prům. Počet zvířat E.F.kg NH3 (kg/rok) Stáj Skladování kejdy (hnoje) Emise NH3 z chovu (kg/rok) zapravení Celkem Celková do půdy emise NH3 302 88 103 400 7.5 7.5 7.5 7.5 1.5 1.5 1.5 1.5 4.8 4.8 4.8 4.8 13.8 13.8 13.8 13.8 4167.6 1214.4 1421.4 552 2265.0 66 772.5 300 Z toho skladování kejdy (hnoje) 453.0 132.0 154.5 60 68 10 1 7.8 18.8 1278.4 68 68.0 530.4 77.6 Trv 170 6 0.68 3.9 10.58 1798.6 102 115.6 663.0 116.4 VP 250 2.24 0.8 2.015 5.055 1263.8 56 20 503.8 63.9 Tml 200 6 0.68 3.9 10.58 2116.0 120 136.0 78 137.0 J 0 5.1 0.68 3.9 9.68 18780.2 10157.5 1859.1 6763.6 1159.5 1581 Z toho ve stáji Ve třetí variantě jsou použity ve výpočtu stejné korekce jako ve druhé variantě. 13 Z toho pole hmot. tok NH3 ze stáje (g/hod) 1449.6 258.6 422.4 75.3 494.4 88.2 192 342.5

Pachové látky Emisní a imisní limity pro pachové látky Pachová jednotka a její definice Pachová jednotka [oue m-3] definovaná evropskou normou EN13725 je takové množství pachových látek nebo látky, které při odpaření do jednoho krychlového metru neutrálního plynu za standardních podmínek, vyvolá fyziologickou reakci komise posuzovatelů (prahová detekce pachu) shodnou s reakcí vyvolanou evropskou referenční hmotností pachové látky (EROM) odpařenou do jednoho krychlového metru neutrálního plynu za standardních podmínek. Pro n-butanol (CAS# 71-36-3) odpovídá jedna EROM hmotnosti 123 μg. Odpařena do jednoho metru krychlového neutrálního plynu za standardních podmínek vytvoří molární zlomek 0,040 μmol/mol (což odpovídá objemovému zlomku 4.10-8). 1 EROM = 123 μg n-butanolu = 1 oue směsi pachových látek Tato rovnice definuje návaznost jednotky koncentrace libovolné pachové látky na jednotku koncentrace referenční pachové látky. Obsah pachových látek je tak účinně vyjádřen v jednotkách ekvivalentní hmotnosti n-butanolu Emisní ani imisní limity pro pachové látky nejsou stanoveny, v zákoně o Ovzduší je definovaný zápach pouze jako znečišťující látka. Hodnocení pachových látek převzaté ze zahraniční odborné literatury Při koncentraci pachových látek 1 ou m-3 u 50% respondentů může být pach vnímán, avšak nemůže být rozpoznán (identifikován). V literatuře uváděná koncentrace pachových látek, kdy může být pach rozpoznán, se pohybuje mezi 3-5 oue m-3 v závislosti na hédonickém tónu pachu. Koncentrace pachových látek 5 oue m-3 a více již může být při dlouhodobé expozici pro respondenty obtěžující. Hédonický tón vyjadřuje míru příjemnosti či nepříjemnosti pachových látek a zpravidla se vyjadřuje číselnou hodnotou ze stupnice od -5 do +5. Čím nižší je hédonický tón pachové látky, tím méně je vjem pachové látky příjemný. Např. hédonický tón rozkládajícího se masa či močůvky je na samém okraji stupnice (-5). Pach emitovaný z čerstvě posekaného travního porostu může být z hlediska hédonického tónu pro většinu populace neutrální (0). Příjemné pachy, jako např. káva, čokoláda, parfémy mají hédonický tón v kladné části stupnice (+1 až +5). Avšak i hédonický tón je závislý na koncentraci pachu, který vjem způsobil. Se zvyšující koncentrací pachu může hédonický tón za normálních okolností příjemného pachu značně klesat, až se pach stane nepříjemným. Emisní limity např. v ánsku, které jsou u nás mnohdy citovány: Kritérium expozice: přízemní koncentrace pachových látek by neměla překročit koncentraci 5-10 oue m-3, v závislosti na umístění (bytových či nebytových lokalit), s výskytem v závislosti na 99-percentilu, a zápach trvá v průměru 1 minutu. Table: Odor threshold limit in European countries (Ritvay, Kovács, 2006) Země Pachový imisní limit (oue m-3) ánsko 5-10 Holandsko 5 Irsko 3 nebo 6 Norsko 5-10 Maďarsko 3-5 14

Ve výpočtu rozptylové studie byly použity následující souřadnice zdrojů: Ve výpočtu rozptylové studie byly dále použity následující souřadnice zdroje (výfuku kogenerační jednotky) v areálu (křovákův souřadný systém JTSK): Tab. 3 : Souřadnice bodového zdroje v mapové výseči zdroj označení navrhovaný stav 1a Objekt č.1 Kravín 3 produkční stáj dojnic 1b 2a Objekt č.2 Kravín 1 produkční stáj dojnic 2b 3a Objekt č.3 Kravín 2 produkční stáj dojnic 3b 4a Objekt č.4 Kravín 4 produkční stáj dojnic 4b 5a Objekt č.5 Kravín porodna porodna dojnic 5b 6a Objekt č. 6 OM přístavek Teletník 6b 7a Objekt č. 7 Odchovna Výkrmna prasat 7b 8a Objekt č. 8 Venkovní boudy pro telata Individuální a skupinové venkovní boudy pro telata 8b 9a Objekt č.9 OM 2 odchovna mladého dobytka 9b 10 Objekt č.10 - Jímka na kejdu 1 11 Objekt č.11 - Jímka na kejdu 2 souřadnice X souřadnice Y souřadnice Z -646916.2-646896.3-646882.8-646862.9-646848.8-646826.9-646761.5-646725.5-646932.9-646913 -646904.6-646879.6-646903.4-646870 -646850.7-646843 -646834-646794.9-646746.1-646829.5-1100492 -1100461-1100509 -1100480 --1100538 --1100507-1100571 -1100520-1100582 -1100552-1100605 -1100570-1100621 -1100575-1100501 -1100487-1100675 -1100617-1100462 -1100415 563.00 562.00 565.00 563.00 566.00 567.00 569.00 568.00 566.00 564.00 566.00 566.00 566.00 566.00 565.00 565.00 568.00 568.00 566.00 562.00 pozn: některé zdroje byly z hlediska výpočtu v programu rozděleny na sekce bod x=0 y=0 leží v levém dolním rohu výpočtové sítě Emise z dopravy: Liniové zdroje emisí jsou představovány dopravními prostředky zajišťujícími dopravu vstupních surovin a odvoz dobytka, hnoje a dalších materiálů. Stávající komunikační napojení areálu nebude měněno. Vlastní komunikační napojení areálu bude i nadále z místní komunikaci ze silnice I. třídy č. 37 Ždírec n. oubravou Žďár nad Sázavou a dále po komunikaci III. třídy směr Hluboká. 15

Rekapitulace dopravy vyvolané provozem celého areálu ŽV: Souhrn: ruh Vozidla Nákladní vůz Traktor Navrhovaný stav dopravy spojený s provozem střediska ŽV enní ekvivalent průjezdu (ročně) enně (rok/365*2) 365+30+26+8+26 = 455 2,49 548+1442+539+300+1267 = 4096 22,44 (příjezd + odjezd) Souhrn stávající stav: ruh Vozidla Nákladní vůz Traktor Stávající stav dopravy spojený s provozem střediska ŽV (ročně) 365+30+52+30+8+26 = 511 250+1412+272+1073+250+365 = 3622 enní ekvivalent průjezdu (příjezdodjezd) enně (rok/365*2) 2,8 19,85 Oproti stávajícímu stavu, i přes zvyšující se stav skotu ve středisku, se stav obslužné dopravy celého areálu živočišné výroby nijak významně nezvýší. Oproti vypočteným stávajícím 4133 příjezdům nákladní dopravní techniky, lze očekávat v navrhovaném stavu příjezd 4551 ks nákladních dopravních prostředků za rok to je o 418 ks nákladních vozidel (traktory a nákladní vozy) za rok více, což je v denním průměru zvýšení v průměru o cca 1,15 vozidla. Z výše uvedeného přehledu dopravy je patrné, že provoz nové stáje odchovu jalovic vykazuje poměrně malou dopravní náročnost ve srovnání se současným provozem areálu. Nejvýraznější změny jsou v odvozu hnoje a dovozu slámy, neboť dovoz objemných krmiv pro jalovice je do areálu uskutečňován i v současné době, protože skladovací prostory pro objemná krmiva jsou v tomto areálu. V navrhovaném stavu naopak odpadne doprava těchto objemných krmiv zpět do stávajícího OM v obci Hluboká. K zásadním změnám v rozsahu a typu dopravy vlivem výstavby a dalšího provozu areálu nedojde. V praxi půjde samozřejmě o sezónní nepravidelnosti se špičkou v obdobích sklizně pícnin nebo odvozu kejdy z jímek. Kampaňová doprava (sklizeň pícnin a odvoz kejdy) bude soustředěná přibližně do cca 90100 dní v roce s tím, že četnost dopravy by neměla překročit 60 jízd/den (sklizeň pícnin). Lze konstatovat, že obdobná maximální doprava v době sklizně pícnin existuje již v současné době. Nedojde tak ke zvýšení denních maxim v lokalitě (to je dáno sklízecí a manipulační technikou provozovatele), dojde k malému navýšení dnů s těmito maximy. Hlavní část denní dopravy se bude odehrávat v přejezdech s krmením mezi stájemi a sklady krmiv a ve vlastním areálu při krmení zvířat. Celkové zhodnocení dopravního zatížení z hlediska kvantifikace pohybu vozidel jednotlivých typů a jejich emisní účinky na ovzduší jsou uvedeny v následující kapitole. oprava je směrována variabilně podle osevního plánu provozovatele (umístění pícnin a volných ploch k hnojení v rámci jeho hospodářského obvodu). Přístupové komunikace jdou severním směrem přes ulici Koželužská a Českobratrská na silnici I. tř. č. 37, dále místní komunikací po severní straně areálu do ulice Hlubocká a jižním a západním směrem po účelových komunikacích na polnosti ležící v těchto oblastech. Vzhledem k tomu, že se osevní plán každoročně mění nelze přesně stanovit, kterým směrem bude v jednom roce převážná část 16

dopravy směrována, lze však konstatovat, že nikdy nebude uskutečňována pouze jednou přístupovou komunikací. Pro vyhodnocení příspěvků k imisní zátěži související s dopravou bylo pracováno s emisními faktory pro rok 2016. V souladu s novými legislativními opatřeními MŽP ČR vydalo jednotné emisní faktory pro motorová vozidla tak, aby bylo možné v rámci ČR provádět vzájemně porovnatelné bilanční výpočty emisí z dopravy či hodnocení vlivu motorových vozidel na kvalitu ovzduší. Proto byly emisní faktory určeny pomocí programu MEFA v.13. Pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla je určen PC program MEFA v.13 (Mobilní Emisní Faktory, verze 2013). Tento uživatelsky jednoduchý program umožňuje výpočet univerzálních emisních faktorů ( g/km g/km) pro všechny základní kategorie vozidel různých emisních úrovní poháněných jak kapalnými, tak i alternativními plynnými pohonnými hmotami. Program zohledňuje rovněž další zásadní vlivy na hodnotu emisních faktorů rychlost jízdy, podélný sklon vozovky i stárnutí motorových vozidel. Program MEFA v.13 umožňuje výpočet emisních faktorů pro široké spektrum znečišťujících látek. Zahrnuje jak hlavní složky výfukových plynů, tak i látky rizikové pro lidské zdraví (aromatické a polyaromatické uhlovodíky, aldehydy). Zahrnuty jsou i reaktivní organické sloučeniny, které představují hlavní prekurzory tvorby přízemního ozónu a fotooxidačního smogu (alkeny). Pro určení emisních parametrů skupin vozidel OA (osobní automobil), LNA (lehký nákladní automobil a TNA (těžký nákladní automobil) byly pomocí programu MEFA použity pro rok 2016 následující parametry emisních faktorů): Typ vozidla OA TNA Emisní faktory rok 2016 (g/km) částice SO2 NOx Emisní Rychlost tuhé (PM10) úroveň (km/h): EURO 4 50 204 071 0.2736 EURO 3 30 0.2667 039 2.0001 CO CxHy 1.0039 2.8365 808 1.0325 Je uvažován příjezd a odjezd ze střediska obcí na silnici I.tř. a určitý pohyb po areálu v celkové délce jednoho průjezdu 1,0 km. Podle toho lze předpokládat, s ohledem na frekvenci pohybu a obsah hlavních škodlivin ve výfukových plynech jednotlivých reprezentantů, zhruba následující úroveň znečištění: Navrhovaný stav Maximální denní emise (g/den) Typ Počet Počet tuhé vozidla přejezdů ujetých látky denně km SO2 OA TNA Celkem 0.284 10.944 40.156 3.232 0.29784 0.1037 3.9946 14.657 1.1797 16.002 0.234 121 170.19 61.95 2.18443 319 16.382 23.233 8.4568 16.82 0.518 65.18 2.4823 0.136 20.38 37.89 40 40 22.44 22.44 62.44 0.816 NOx 131 CO 210.3 CxHy Celkové emise (kg/rok) tuhé látky SO2 NOx CO CxHy 9.636 Tato emisní zátěž je zcela nevýznamná a je zřejmé, že nedojde k patrnému zvýšení celkové emise výfukových plynů z dopravy spojené s provozem areálu. Tyto emise také nemohou významněji ovlivnit imisní koncentrace v jednotlivých výpočtových bodech a nejsou tak do výpočtu rozptylové studie započítány. 17

3.3. Meteorologické podklady Pro výpočet rozptylové studie byl použit odhad větrné růžice pro tuto lokalitu pro 5 tříd teplotní stability atmosféry a 3 třídy rychlosti větru dle Bubníka a Koldovského zpracovaný ČHMÚ. Parametry této růžice jsou prezentovány v následující tabulce a v grafu s rozdělením podle jednotlivých tříd rychlosti a stability, která je vytvořena programem SYMOS97 verze2013. Tabulka hodnot větrné růžice (lokalita Krucemburk) Odborný odhad větrné růžice - graf (platná ve výšce 10 m nad zemí v %) 18

3.4. Popis referenčních bodů Výpočtová oblast, ve které se předpokládá vliv záměru je definována jako čtvercové území o rozměrech 1300 x 1300 m, toto území bylo vymezeno v závislosti na parametrech zdroje, konfiguraci terénu a rozmístění obytných objektů. Pro účely výpočtu byla zkoumaná oblast rozdělena na síť s krokem 100 m ve směru obou os. Ve směru osy X, která míří k východu je oblast dlouhá 700 m, což odpovídá 15 bodům. Ve směru osy Y, která míří k severu je oblast dlouhá 1300 m, což odpovídá 14 bodům. Charakteristiky znečištění ovzduší jsou tedy počítány v síti 14 x 14 uzlových bodů, celkem tedy pro 196 uzlových bodů. Geografická a topografická charakteristika lokality je patrná z mapy uvedené v bodě 3.2. Výpočtová oblast se nachází v rozmezí 550,2 až 570,5 m n.m. Mapa referenčních bodů M 1:10 000 N 19

3.5 Znečišťující látky a příslušné imisní limity Imisní limit pro amoniak byl stanoven Nařízením vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování a posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, následovně: Účel vyhlášení Ochrana zdraví lidí Parametr/oba průměrování Aritmetický průměr/24 hod Hodnota imisního limitu 100 μg.m-3 Mez tolerance 60 μg.m-3 (60 %)* atum, do něhož musí být limit splněn 1. 1. 2005 Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v μg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kpa. V současné době platný zákon č. 201/2012 Sb. O ochraně ovzduší již imisní limit pro amoniak neuvádí. V současné době tak není pro amoniak stanoven imisní limit. Výše uvedená hodnota imisního limitu není tedy závazná, je však možné ji posuzovat jako hodnotu, která dle dosavadních znalostí nevedla při dlouhodobé expozici k poškození zdraví. Vyhláška č.6/2003, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb stanovila limitní hodinovou koncentraci amoniaku 200 µg/m3. Americká hygienická asociace v průmyslu uvádí čichový práh amoniaku v rozpětí 0,026639,6 μg/m3 s dráždící koncentrací 72 mg/m3. Nejnižší čichový práh je tedy uváděn okolo hodnoty 27 μg/m3. Japonské centrum životního prostředí uvádí čichový práh amoniaku v úrovni 1 mg/m3. 3.6. Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě Kvalita ovzduší v širším území je sledována nejbližší stanicí ČHMÚ č. 1465 Pardubice ukla, kde jsou mimo jiných látek, sledovány i imisní koncentrace amoniaku. Z níže uvedených dat naměřených na této stanici vyplývá, že v posuzované oblasti lze očekávat ve stávající pozaďové situaci maximální hodinové koncentrace amoniaku do cca 10,1 µg/m3 s 95 % kvantilem hodinových koncentrací, dále hodnoty do cca 9,0 mg/m3 u denních průměrných koncentrací a průměrné roční koncentrace ve výši 4,2 µg/m3. Lze konstatovat, že v širším okolí záměru se nevyskytují další významné zdroje amoniaku, které by mohly s výše uvedenými zdroji spolupůsobit. 20

Na této stanici byly naměřeny tyto hodnoty: NH3 Rok: Kraj: Okres: Látka: Jednotka: Organizace: Staré č. ISKO Lokalita ČHMÚ (1465) Pardubice ukla 2015 Pardubický Pardubice NH3 - amoniak µg/m3 Hodinové hodnoty Typ m.p. Metoda Max. 95% 50% Max. Kv Kv atum 99.9% 98% atum Kv Kv 25,2 ~ 9,0 Automatizovaný měřicí program CHLM 03.12. ~ 01.01. 3,5 11,2 Čtvrtletní hodnoty enní hodnoty 12,9 Roční hodnoty 95% 50% X1q X2q X3q X4q X Kv Kv S N 98% C1q C2q C3q C4q XG SG dv Kv ~ 8,2 18.04. ~ ~ 3,7 4,1 5,0 3,4 4,2 4,2 1,94 361 10,5 88 91 90 92 3,8 1,50 1 4. Výsledky rozptylové studie Vzhledem k tomu, že program Symos97 v současné době ještě neumožňuje pro amoniak vypočítat 24 hodinové průměry, byly vypočteny maximální krátkodobé hodinové koncentrace, které mají vždy vyšší hodnoty než 24 hodinové průměry. Modelový výpočet základních charakteristik znečištění ovzduší byl proveden pro hlavní znečišťující látku vznikající při chovu skotu - amoniak. Výsledky modelového výpočtu znečištění ovzduší jsou hodnoceny pomocí dvou charakteristik znečištění ovzduší: průměrné roční koncentrace maximální krátkodobé hodinové koncentrace Všechny vypočtené hodnoty jsou uvedeny v přiložených tabulkách a graficky jsou vyjádřeny do následujících map. 21

Kartografická interpretace výsledků Maximální krátkodobé hodinové koncentrace amoniaku v μg.m-3 Navrhovaný neredukovaný stav M 1:10 000 N M 1: 10000 22

Navrhovaný redukovaný stav M 1:10 000 N M 1: 10 000 23

Stávající redukovaný stav M 1:10 000 N M 1: 10 000 24

Průměrné roční koncentrace amoniaku v μg.m-3 Navrhovaný neredukovaný stav M 1:10 000 N M 1:10 000 25

Navrhovaný redukovaný stav M 1:10 000 N M 1: 10 000 26

Stávající redukovaný stav M 1:10 000 N M 1: 10 000 27

iskuse výsledků Při interpretaci výsledků je nutné mít na paměti několik skutečností: Přestože autoři metodiky byli vedeni snahou o maximální věrohodnost všech použitých postupů, je zřejmé, že základem metodiky je matematický model, který již svou podstatou znamená zjednodušení a nemožnost popsat všechny děje v atmosféře, které ovlivňují rozptyl znečišťujících látek. Proto jsou i vypočtené výsledky nutně zatížené nějakou chybou a nedají se interpretovat zcela striktně. Klimatické vstupní údaje znamenají zprůměrované hodnoty jednotlivých veličin za delší časové období. Skutečný průběh meteorologických charakteristik v daném určitém roce se může od průměru lišit (např. větrná růžice nebo výskyt inverzí). Výpočetní rovnice byly stanovené za předpokladu maximální vzdálenosti referenčního bodu od zdroje 100 km. Pro delší vzdálenosti nelze metodiku použít. Při výběru referenčních bodů nelze většinou postihnout podrobně všechny nerovnosti terénu. Protože program vyhodnocující terénní profily pracuje pouze s nadmořskými výškami v místech referenčních bodů a zdrojů, může se stát, že se nějaký terénní útvar (např. úzké údolí) "ztratí". Při konstrukci map znečištění ovzduší je nutné k těmto možnostem přihlédnout. V metodice se nepočítá s pozaďovým znečištěním ovzduší. Veškeré vypočtené výsledky se týkají pouze zdrojů zahrnutých do výpočtu. Stejně tak metodika nezohledňuje sekundární prašnost, která může tvořit velkou část prachu v ovzduší. o výpočtu provedeného pomocí obecné metodiky SYMOS 97 nelze zahrnout vliv kumulace znečišťujících látek pod inverzemi a v údolích. Metodika uvádí metodu, jak toto znečištění vypočítat, ale ta vyžaduje samostatné řešení v konkrétním údolí. Z tohoto důvodu nejsou ve studii tyto výsledky zahrnuty. Vypočtené koncentrace by měly být v každém referenčním bodě srovnány s imisními limity (přípustnými koncentracemi). Aby se úroveň znečištění ovzduší od uvažovaného zdroje (zdrojů) dala považovat za přijatelnou, musí vypočtené charakteristiky znečištění ovzduší splňovat podmínky stanovené příslušnými předpisy. Výpočet příspěvků emisí amoniaku z areálu živočišné výroby k imisní zátěži byl řešen ve dvou variantách hodnotící příspěvky před a po provedené dostavbě areálu chovu dojnic novou stájí OM. Výpočet příspěvků k imisní zátěži byl proveden ve výpočtové čtvercové síti o kroku 100 m, která představuje celkem 196 výpočtových bodů (1300 x 1300 m). K výpočtu použitý produkt SYMOS 97 v2013 je programový systém pro modelování znečištění ovzduší, který již zohledňuje platné imisní limity dané stávající legislativou v oblasti ochrany ovzduší. Amoniak Vypočtené koncentrace by měly být v každém referenčním bodě srovnány s imisními limity (přípustnými koncentracemi). Aby se úroveň znečištění ovzduší od uvažovaného zdroje (zdrojů) dala považovat za přijatelnou, musí vypočtené charakteristiky znečištění ovzduší splňovat podmínky stanovené příslušnými předpisy. Na základě provedeného výpočtu příspěvků posuzovaných stájí pro chov skotu a prasat k imisní zátěži amoniaku jsou sestaveny následující tabulky, prezentující nejvyšší vypočtené hodnoty příspěvků k imisní zátěži pro sledovanou škodlivinu ve zvolené výpočtové oblasti. 28

Pro každou variantu je vybráno je 8 výpočtových bodů s nejvyššími koncentracemi a seřazeny sestupně: Varianta č. 1 Škodlivina Amoniak navrhovaný stav Varianta č. 2 Škodlivina Amoniak navrhovaný redukovaný stav Varianta č. 3 Škodlivina Amoniak stávající redukovaný stav Maximální hod. koncentrace Prům. roční koncentrace bod č. 121 127.3178 bod č. 119 Max. 19.55942 120 125.9542 120 19.54651 105 122.1938 133 17.35124 134 114.2286 121 15.75058 122 108.8856 106 13.94263 133 107.9322 134 12.54878 107 105.7299 105 11.3488 92 102.1675 107 17138 Maximální hod. koncentrace Prům. roční koncentrace bod č. 134 107.5319 bod č. 119 Max. 16.86293 120 107.5195 120 16.06824 105 106.6232 133 14.0304 121 102.8705 121 12.25544 133 94.11508 106 11.62913 122 86.52815 134 9.953593 91 84.69297 105 9.735881 107 84.612 107 8.098749 Maximální hod. koncentrace Prům. roční koncentrace bod č. 134 107.531 bod č. 119 Max. 15.748 120 107.519 120 14.587 105 106.623 133 13.450 121 102.870 121 11.322 133 93.151 134 9.451 122 86.520 105 8.266 91 84.505 106 7.590 107 81.521 107 6.113 29

Jak vyplývá z výsledků uvedených v tabulkách a mapách, byly maximální modelové koncentrace amoniaku pro oba stavy vypočteny v areálu živočišné výroby a v jeho bezprostředním okolí. Ve variantě č.1 byly vypočteny o něco vyšší maximální hodinové i průměrné roční koncentrace než u varianty č. 2 nebo 3. Maximální hodinová koncentrace je překračována v 1. Variantě v devíti výpočtových bodech a ve 2. A 3. Variantě pouze ve čtyřech výpočtových bodech. ále jsou vybrány body z výpočtové sítě, které reprezentují nejbližší obytnou zástavbu městyse Krucemburk a rekreační areál (kemp) u rybníku Řeka jižně od areálu (body č. 18, 19). Obytnou zástavbu reprezentují body č. 123, 124, 137, 138 východně od areálu, dále body č. 151, 152, 165, 166 severovýchodně od areálu a body č. 176, 177, 178, 179 severně a severovýchodně od areálu. V těchto bodech byl proveden i výpočet doby překročení maximální hodinové koncentrace 27 μg.m-3, která je udávána jako nejnižší čichový práh amoniaku. Viz. tabulka: Navrhovaný neredukovaný stav bod č. 18 19 123 124 137 138 151 152 165 166 176 177 178 179 roční 0.544261 0.63093 3.356406 1.957208 2.615477 1.878144 1.908171 1.450648 1.380661 1.127403 1.522517 1.391479 1.230805 1.069347 oba překročení hodinové hod. hodnoty -3 27 μg.m 35.91417 40.93003 87.87185 61.97392 72.84537 67.12852 60.49723 56.82488 58.26987 53.31622 63.32143 67.22508 61.41947 54.30083 38.2 56.4 667.3 309.6 508.9 315.1 346.0 222.9 219.3 160.1 213.8 219.1 196.4 165.6 Navrhovaný redukovaný stav roční hodinové 0.443099 0.513812 2.665741 1.558962 2.074974 1.496447 1.518222 1.156603 1.102584 0.90107 1.215852 1.113116 0.98529 0.855036 29.96425 34.11207 69.65867 48.98735 58.85981 54.32249 50.19805 46.63122 49.3543 44.39735 53.415 57.18741 52.53738 45.98464 oba překročení hod. roční hodnoty 27 μg.m -3 10.8 26.3 463.7 177.2 363.4 193.2 222.5 145.2 150.2 99.6 134.5 121.7 113.3 110.6 Počet hod. za rok o které oba bude překročení hodinové hod. navýšeno překroč. hodnoty -3 čichového 27 μg.m prahu Stávající redukovaný stav 0.369 0.423 2.298 1.323 1.817 1.295 1.335 1.011 0.972 0.790 1.089 0.994 0.870 0.747 28.695 32.201 69.580 48.757 57.343 53.520 571 46.134 49.244 44.176 52.055 56.524 52.128 45.651 8.6 12.3 426.6 144.0 298.9 161.5 174.2 109.7 102.3 80.7 108.1 104.4 80.4 66.5 2.2 14 37.1 33.2 64.5 31.7 48.3 35.5 47.9 18.9 26.4 17.3 32.9 44.1 V žádném z výpočtových bodů reprezentujících obytnou nebo rekreační zástavbu obce nebyla v navrhovaném (neredukovaném i redukovaném stavu) vypočtena vyšší maximální hodinová koncentrace než 100 g.m-3, která představuje dříve platný imisní limit pro amoniak. Hodnota 27 μg/m3, která představuje nejnižší čichový práh amoniaku, bude překračována pouze maximálně několik dnů v roce (nejvíce v bodě č. 123 na okraji nové zástavby východně od areálu 463,7 hodin v roce). 30

Vypočtené hodnoty ve variantách č. 2 (Navrhovaný redukovaný stav) a variantě č. 3 (Stávající redukovaný stav) jsou velice podobné a lze konstatovat, že navrhovaný provoz stáje OM nepovede k patrnému zvýšení imisních koncentrací amoniaku ani k patrnému zvýšení počtu hodin po které bude překračován nejnižší čichový práh pro tuto látku. Výsledky této rozptylové studie tedy korespondují se závěry výpočtu ochranného pásma chovu zvířat, kde rozsah tohoto ochranného také částečně zasahuje pouze do této obytné zástavby. Zde se uplatňuje vliv korekcí na směry větrů v této lokalitě. Vzhledem k vzdálenosti stávajících i navržených stájí skotu lze konstatovat, že jejich provoz nebude mít zásadní vliv na koncentrace amoniaku v obytné zástavbě městysu Krucemburk. Vypočtené koncentrace jsou tak nízké, že nepředstavují jakákoliv zdravotní rizika pro obyvatelstvo. Při srovnání vypočtených hodinových koncentrací s nejnižším čichovým prahem amoniaku 27 3 μg/m (AIHA) bychom mohli u citlivých jedinců obce předpokládat určité obtěžování zápachem, naopak s čichovým prahem amoniaku 1 mg/m3 (Japonské centrum životního prostředí) nepředpokládáme obtěžování zápachem. Vzhledem k tomu, že program SYMOS97 v současné době ještě neumožňuje pro amoniak výpočet 24 hodinových průměrů, byl pro srovnání s imisním limitem použit výpočet maximálních hodinových koncentrací, které jsou vždy vyšší než 24 hodinové průměry. ále byl proveden výpočet ročních průměrných koncentrací, které jsou vždy nižší než 24 hodinové průměry. Hodnota 24 hodinového průměru tedy leží mezi těmito koncentracemi. V mapových výstupech je vlastní areál chovu skotu a jeho okolí izoliniemi rozděleno od středu na několik imisních pásem, přičemž na okraji obytné zástavby směrem k areálu jsou v navrhovaném stavu dosahovány hodnoty maximálních hodinových koncentrací cca 60-70 g.m-3 a v navrhovaném redukovaném stavu cca 50-60 g.m-3 I při zohlednění pozadí amoniaku, které je možné v zájmovém území očekávat v rozpětí 1 10 g.m-3, lze u nejbližší obytné zástavby ve výhledovém stavu s jistotou očekávat splnění dříve platného imisního limitu amoniaku pro aritmetický průměr 24 hodin. Pachové látky le zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, má být pro vydání závazného stanoviska krajského úřadu k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 zákona dle 11 odst. 2 písm. b) zákona, vypracována rozptylová studie pouze pro znečišťující látky, které mají stanoven imisní limit v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 zákona dle 11 odst. 9 zákona. A jelikož pachové látky nemají stanoven imisní ani emisní limit, není pro ně rozptylová studie zpracovávána. Z pohledu zákona o ochraně ovzduší nelze pro vydání stanovisek nebo povolení provozu dle 11 odst. 2 písm. a) až d) vyžadovat zpracování rozptylové studie pro jiné látky než udává zákon. Výsledné hodnoty z rozptylové studie pro pachové látky není totiž možné s legislativou ČR porovnat, jelikož nejsou stanoveny žádné emisní ani imisní limity na pachové látky. Z tohoto důvodu může být případné negativní stanovisko vycházející ze závěrů rozptylové studie obtížně obhajitelné. Metodika Symos a ani jiné metodiky nejsou příliš vhodné pro hodnocení zápachu, model neumí zcela dobře postihnout právě subjektivní složku zápachu, navíc s časem se rychle povaha pachové stopy mění. Jednotlivé závětrné vlivy a podobně činí pach těžko popsatelným matematickým modelem. 31