Barvy. Vítězslav Otruba doc. Otruba 1

Podobné dokumenty
Barvy. Vítězslav Otruba prof. Otruba 1

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem

Barvy. Radek Fiala. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011

Barevné vidění Josef Pelikán CGG MFF UK Praha

Ing. Jan Buriánek. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Jan Buriánek, 2010

Barevné modely, práce s barvou. Martin Klíma

Viditelné elektromagnetické záření

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

Grafické systémy. Obrázek 1. Znázornění elektromagnetického spektra.

ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY

Světlo. Podstata světla. Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter. Rychlost světla. Vlnová délka. Vlnění, foton. c = ,8 km/h

Barevné prostory. RGB, CMYK, HSV a Lab gamut

Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V

Barvy v počítačové grafice

Barevné systémy Josef Pelikán CGG MFF UK Praha

5.1 Měření barevných souřadnic světla pomocí Donaldsonova kolorimetru

Michal Vik a Martina Viková: Základy koloristiky ZKO3

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

Obsah. Úvod 9 Co v knize najdete 9 Komu je kniha určena 9 Konvence užité v knize 9 Vzkaz čtenářům 10 Typografické konvence použité v knize 11

Úloha č. 1: CD spektroskopie

Barva a barevné vidění

Barvy v počítačové grafice

Přednáška kurzu MPOV. Barevné modely

Současné trendy návrhu vnitřního osvětlení

PV156 Digitální fotografie Barvy Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2012

Barva. v počítačové grafice. Poznámky k přednášce předmětu Počítačová grafika

Správa barev při digitalizaci archiválií. Magdalena Buriánková

Úvod do počítačové grafiky

PV156 Digitální fotografie Barvy Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2014

ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ. Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha

Netradiční světelné zdroje

08 - Optika a Akustika

Radiometrie se zabývá objektivním a fotometrie subjektivním měřením světla.

4.1 Barva vlastnost zrakového vjemu

Kde se používá počítačová grafika

PHILIPS Chytré řešení pro každý prostor

Mgr. Markéta Trnečková, Ph.D. Palacký University, Olomouc

Základní vyšetření zraku

Práce na počítači. Bc. Veronika Tomsová

Spektrální charakteristiky

LED a OLED budoucnost světelné techniky Ing. Petr Žák, Ph.D./ČVUT Č FEL Praha ČVUT FEL

5.3.1 Disperze světla, barvy

Montážní program XMF

Komplexní modely pro hodnocení barevnosti a vzhledu

Rozšíření bakalářské práce

Přednáška kurzu BZVS. Barevné modely

Přípravy VIKBB11 pracovní verze. Přednáška 1 barvy.

telná technika Literatura: tlení,, vlastnosti oka, prostorový úhel Ing. Jana Lepší

Zrak II. - Slepá skvrna, zrakové iluze a klamy

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE. Barvové prostory.

Barva a barevné modely

(Umělé) osvětlování pro analýzu obrazu

O čem si něco povíme

DOPLNĚK 1 - BARVY LETECKÝCH POZEMNÍCH NÁVĚSTIDEL, ZNAČENÍ, ZNAKŮ A PANELŮ

Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:

DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Gamut. - souřadný systém, ve kterém udáváme barvy (CIE, CMYK,RGB )

Charakteristiky optického záření

Multimediální systémy. 02 Reprezentace barev v počítači

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Michal Vik a Martina Viková: Základy koloristiky ZKO10. Správa barev

Více denního světla, více pohody

Zdroje světla - výbojky

Cv NS-i-3. Ústav nauky o budovách, 1. ročník, zimní semestr 2015/ Jan Paroubek, Zbyšek Stýblo

Optické přístroje. Oko

Fyzikální demonstrace s využitím LED pásků

VOLBA BAREVNÝCH SEPARACÍ

1. Zpracování barev v publikacích

Světlo x elmag. záření. základní principy

Základní druhy osvětlení

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

SFA1. Denní osvětlení. Přednáška 4. Bošová- SFA1 Přednáška 4/1

Charakteristiky videomateriálu. Digitalizace Barevné schéma Barevná hloubka Rozlišení Framerate Streamování

DTP1. (příprava textu pomocí počítače) Kapitola 10 / Barevný tisk

Využití lineární halogenové žárovky pro demonstrační experimenty

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin

Barvy a barevné systémy. Ivo Peterka

MULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Základní tvary žárovek A55 T55 P45 B35 BXS35 BW35. R50 G120 Stick Spiral R63 PAR16 A 55. Průměr v mm. Tvar (mezinárodní norma)

Zdroje optického záření

ZÁKLADY LED TECHNOLOGIE

Informační a komunikační technologie. Základy informatiky. 5 vyučovacích hodin. Osobní počítače, soubory s fotografiemi

Každý umělec má pro svou práci k dispozici valéry, které lze snadno seřadit do stupnice šedí, tak jak je uvedeno na obrázku.

Energetická efektivnost osvětlení v průmyslu Ing. Petr Žák, Ph.D. ČVUT FEL, Praha

ÚSPĚŠNÉ A NEÚSPĚŠNÉ INOVACE LED MODRÁ DIODA. Hana Šourková

Stanovení povrchových vlastností (barva, lesk) materiálů exponovaných za podmínek simulující vnější prostředí v QUV panelu

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

FYZIKA Světelné vlnění

3.1 Laboratorní úlohy z osvětlovacích soustav

Grafika na počítači. Bc. Veronika Tomsová

Úvod do správy barev a profilace monitorů a fotoaparátů. Ing. Tomáš Syrový, Ph.D.

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory

František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci

Transkript:

Barvy Vítězslav Otruba 2006 doc. Otruba 1

Elektromagnetické záření 2006 doc. Otruba 2

Achromatické světlo Bílé světlo : signál složený ze záření všech vlnových délek viditelného spektra Difúzní odraz dopadajícího světla na povrchu těles: odraz > 80 % - bílé předměty odraz < 3% - černé předměty Kolik úrovní šedé barvy rozlišíme? Stačí 32-64 Lidský vizuální systém je schopen adaptace na různé úrovně intenzity. Dolní a horní mez vnímání intenzity se liší násobkem 10 10! Současně vnímáme několik desítek úrovní intenzity v určitém místě, při změně pohledu se podle úrovně intenzity na sledovaném povrchu vizuální systém přizpůsobí. 2006 doc. Otruba 3

Lambert-Beerův zákon 2006 doc. Otruba 4

Barevný vjem Grassmanovy zákony (1854) - lidské oko vnímá: dominantní vlnovou délku (odstín, hue ) čistotu barvy (sytost, saturation ) intenzitu (jas, brightness ) barvy lze aditivně skládat (A=B, C=D A+C=B+D) 2006 doc. Otruba 5

Skládání světel 2006 doc. Otruba 6

Aditivní skládání barev (RGB) 2006 doc. Otruba 7

Skládání barviv 2006 doc. Otruba 8

Subtraktivní skládání barev (CMY) 2006 doc. Otruba 9

Žlutý barevný pigment 2006 doc. Otruba 10

Lidské oko 2006 doc. Otruba 11

Lidské oko 2006 doc. Otruba 12

Sítnice 2006 doc. Otruba 13

Sítnice lidského oka Sítnice obsahuje asi 7 milionů čípků a 120 milionů tyčinek 2006 doc. Otruba 14

Rozložení fotoreceptorů 2006 doc. Otruba 15

Vlastnosti zraku různá citlivost na červenou (0.3), zelenou (0.6) a modrou (0.1) barvu navíc střed žluté skvrny téměř neobsahuje modré čípky zaostřuje se podle jasové složky (Y = R+G) nelze dobře zaostřit na rozdíly v modré složce integrační schopnost sítnice vnímáme samostatné tečky a zároveň jejich hustotu 2006 doc. Otruba 16

Vlastnosti systému vidění větší rozlišovací schopnost ve svislém a vodorovném směru v šikmých směrech asi o 30% menší přeostřování na barvy vzdálené ve spektru setrvačnost ( afterimage ) laterální inhibice nervových buněk očekávání ( expectation ) psychofyziologická vlastnost 2006 doc. Otruba 17

Barevná aberace oka 2006 doc. Otruba 18

Doporučení 2006 doc. Otruba 19

Vnímání barev Citlivost předpokládaných tří druhůčípků na vlnovou délku A reaguje každý detektor jinou velikostí podráždění barevný vjem může být charakterizován mimo vlnové délky záření i relativní velikostí podráždění receptorů. Obojí způsob je podle potřeby používán. 2006 doc. Otruba 20

Monochromatické světlo Čípky dovedou rozlišit pásma o šířce cca 2 nm, cca 150 barevných tónů (monochromatických světel) barevných tónů sytých Směs všech monochromatických světel je světlo bílé 2006 doc. Otruba 21

Barevný tón, sytost Dvě nebo více monochromatických světel tvoří směs, jejíž barevný tón je shodný s tónem určitého monochromatického světla, ale sytost směsi je vždy menší. Směs několika monochromatických světel je světlo složené. Světlo složené a světlo monochromatické, která se jeví ve stejném barevném tónu, se označují jako světla podmíněně podobná (metamerní). 2006 doc. Otruba 22

Diagram chromatičnosti CIE Každý barevný vjem může být způsoben podrážděním každého receptoru zvlášť, použije-li se přiměřená množství světel R,G,B potřebných k jeho vyvolání. Potřebná množství zvoleného červeného, zeleného a modrého světla se určují podle grafu trichromatických činitelů x, y, z pro které platí x+y+z = 1. Pro charakterizování barevného tónu tedy stačí dvě hodnoty, protože: z = 1 - (x+y) 2006 doc. Otruba 23

Diagram chromatičnosti CIE Obvod podkovy vyznačuje polohu monochromatických (sytých) světel, souřadnice x=y=0,33 určují polohu bílého světla (C), tedy barev nepestrých (bílá, šedá černá). Křivka uvnitř plochy je tzv. čára teplotních zářičů. Konce podkovy spojuje přímka, vyznačující polohu směsí fialového a červeného světla (purpurové barvy nespektrální). Celkem na podkově je rozlišeno 150, na přímce 30, celkem 180 tónů barev pestrých. c 2006 doc. Otruba 24

Vlastnosti CIE diagramu všechny viditelné barvy jsou uvnitř podkovy intenzita (světlost) barev je ignorována, dvě barvy se shodným tónem a sytostí se promítají do stejného bodu diagramu spektrální (monochromatické) barvy leží na křivkovém okraji podkovy úsečka mezi modrou a červenou barvou je purpurová čára bod C je bílý bod protože xy-rovina je projekcí lineárního prostoru (barevného prostoru), lze také skládat barvy lineárně na CIE-diagramu komplementární barvy jsou barvy, jejichž kombinací složíme bílou dominantní vlnovou délku barvy nalezneme na polopřímce spojující bílou a testovanou barvu. Je to průsečík s křivkovým okrajem podkovy některé barvy nemají dominantní vlnovou délku, ale jejich komplementy ano. 2006 doc. Otruba 25

Vlastnosti CIE diagramu protože xy-rovina je projekcí lineárního prostoru (barevného prostoru), lze také skládat barvy lineárně na CIE-diagramu komplementární barvy jsou barvy, jejichž kombinací složíme bílou dominantní vlnovou délku barvy nalezneme na polopřímce spojující bílou a testovanou barvu. Je to průsečík s křivkovým okrajem podkovy některé barvy nemají dominantní vlnovou délku, ale jejich komplementy ano. 2006 doc. Otruba 26

Vlastnosti CIE diagramu Směs světel K a L leží na spojnici KL. Barevný tón odpovídající směsi např. v R odpovídá průsečíku spojnice R a B s podkovou. Směs dvou spektrálních světel je vždy méně sytá než základní složky. Barvy dávající smísením bílou (M, N) jsou doplňkové. 2006 doc. Otruba 27

Barevná primitiva RGB (monitor) odpovídají poloze tří typů barevných luminoforů: R = [0.635,0.340], G = [0.305,0.595], B = [0.155,0.070] bílá W(D6500) = [0.313,0.329] izoenergetická bílá W má souřadnice [1/3,1/3], bílá R podle televizní NTSC normy [0.31,0.316] Gamut monitoru 2006 doc. Otruba 28

Gamut RGB monitoru a tisku CMYK 2006 doc. Otruba 29

Prostory Adobe RGB (A) a s-rgb (B) 2006 doc. Otruba 30

Teplota chromatičnosti Barevná teplota charakterizuje spektrum bílého světla. Světlo určité barevné teploty má barvu tepelného záření vydávané černým tělesem, zahřátým na tuto teplotu. Člověk své vnímání barev přizpůsobuje světlu bílý papír vnímá jako bílý, i když je vlivem osvětlení zabarvený. Fotoaparáty a kamery se naproti tomu musí na barevnou teplotu nastavovat Filmový materiál je naproti tomu většinou kalibrován na denní světlo, a barevné tónování se upravuje buď speciálními filtry Rozložení energie ve spektru absolutně černého tělesa 2006 doc. Otruba 31

Teplota chromatičnosti Vliv různé polohy slunce během dne na teplotu chromatičnosti 2006 doc. Otruba 32

Konverzní filtry Bílé světlo může mít tedy různý odstín. Barevné materiály jsou vyváženy buď pro denní světlo (cca 5500 K) nebo umělé (cca 3200 K, označení T tungsram). Pro korekce teploty chromatičnosti se používají konverzní filtry načervenalé (snižují teplotu chromatičnosti) nebo namodralé (zvyšují teplotu chromatičnosti). Pro měření teploty chromatičnosti se vyrábějí tzv. colortestery které měří poměr intenzit modré a červené složky světla, příp. třípásmové, měřící poměry R:G:B. 2006 doc. Otruba 33

Hodnoty mired Konverzní filtry jsou vyráběny v sadách a jejich převodní hodnoty se udávají v miredech (micro reciprocal degree): a=10 6 /T v podstatě reciproké teploty chromatičnosti. Výhodou je, že stejné diference v miredech odpovídají stejným diferencím v barvě vnímané lidským okem. Prakticky se používá jednotka 10x větší dekamired.v dekamiredech jsou nastavovány i barevné korekce u digitálních přístrojů (obvykle vyšší kategorie) 2006 doc. Otruba 34

Příklad nomogramu pro konverzní filtry 2006 doc. Otruba 35

Barvy předmětů Ideální šedá plocha (1) Ideální modrá plocha (3) Skutečná modrá plocha (2) vykazuje ve srovnání s ideální příměs černé (Č) a bílé (B) barvy Spektrální reflektance ideálních a skutečných povrchových barev 2006 doc. Otruba 36

Sčítání podnětů 2006 doc. Otruba 37

Soudobý kontrast Vliv souseddství černé a bílé na zdánlivou světlost a sytost barvy (podle Evanse) 2006 doc. Otruba 38

Simultánní kontrast Velké čtverce v dvojici nad sebou se navzájem barevně liší jasem (vlevo), saturací (uprostřed) a barevným tónem (vpravo). Dvojice malých čtverců v jejich středu má vždy přesně tutéž barvu, nicméně kontrast s velkým čtvercem způsobuje, že vypadají, jako by jejich jas (vlevo), saturace (uprostřed) nebo barevný tón (vpravo) byly různé. 2006 doc. Otruba 39

Machovy pruhy Kontrast podél náhlých přechodů (hran) se oku jeví větší, než ve skutečnosti je. Díky tomuto efektu vypadá levá strana každého pruhu světlejší než pravá, ačkoli celý pruh je ve skutečnosti stejně tmavý. 2006 doc. Otruba 40

Přecházení zraku Rozhraní červené a modré barvy se jeví jako neklidné (podle Evanse). Je to způsobeno přeostřováním oční čočky podle ohniska příslušné barvy barevná vada oční čočky 2006 doc. Otruba 41

Vliv spektrálního složení světla Křivka spektrální reflektance plochy, která se jeví ve světle složeném z vlnových délek λ 1, λ 2, λ 3 jako černá 2006 doc. Otruba 42

Vjem bílého světla a) světlo zahrnuje všechny vlnové délky b) světlo zahrnuje jen tři vlnové délky λ 1, λ 2, λ 3 c) světlo zahrnuje jen dvě vlnové délky λ 4, λ 5. Ve všech třech případech se světlo jeví oku jako bílé! 2006 doc. Otruba 43

Vliv složení světla na podání barev Na horním snímku je scéna osvětlena světlem se spojitým spektrem (žárovka) Na dolním snímku je scéna osvětlena směsí monochromatického červeného a modrozeleného světla, které se jeví oku jako bílé 2006 doc. Otruba 44

Světelné zdroje Přirozené zdroje světla mají spojité spektrum, základem je sluneční světlo v našich zeměpisných šířkách o teplotě chromatičnosti 5500K. (nad atmosférou Země 6565K). Slouží jako srovnávací standard bílého světla. Ve stínu dosahuje při modré obloze až 12000K (ve stínu při sytě modré obloze na horách), při zatažené obloze 6000-8000K. Umělé světelné zdroje mají často velmi složitý průběh spektra a je možné posuzovat pouze přibližně odpovídající teplotu chromatičnosti. Proto jsou zavedeny pojmy Colour Rendering (Ra) podání barev ve srovnání se standardním osvětlením a CRI - Colour Rendering Index (činitel věrnosti barvy, rozsah 0-100) je mezinárodní systém pro popis fyziologického vjemu barvy při osvětlení příslušným světelným zdrojem ve srovnání se slunečním světlem (CRI = 100). Obecněji se používá srovnání i pro zdroje jiné teploty chromatičnosti ve srovnání s příslušným zářením černého tělesa (žárovky CRI = 100) 2006 doc. Otruba 45

Žárovky (CRI = 100) Nízkonapěťové halogenové žárovky Philips CAPSULEline Pro CRI = 100 Barevné korekce na teplotu chromatičnosti 5500 K barevné folie (např. IFF Florencie, Kodak Rochester) 2006 doc. Otruba 46

Zářivky s vysokým CRI (>90) Zářivková trubice Philips TL-D 90 de Luxe T chr = 3000K, 4000K, 5000K, 6500K 2006 doc. Otruba 47

Zářivky standardní (CRI 50-75) Trubice Philips TL-D Standard colours CRI 50 70 2006 doc. Otruba 48

Xenonové výbojky Pulzní bleskové výbojky fotografické mají teplotu chromatičnosti 5500K (korigované žlutým filtrem, D 0,1) nebo 6000K bez korekce na čáry Xe v modré oblasti spektra. CRI = 95-100. Kontinuální xenonové výbojky (výkony do 20kW) pro projekci filmů a přisvětlení scény při denním světle. CRI = 90-98, T chr 5800K 2006 doc. Otruba 49

Vysokotlaké výbojky metalhalidové Výbojky s náplní směsi rtuti, halogenidů kovů (převážně vzácných zemin) a argonu, příp. xenonu, hořák je z korundu. Příklad výbojky Philips MASTER Colour CDM-T s teplotou chromatičnosti 3000 K (CRI až 85) a 4200 K (CRI až 96) Výkonové (až 5000W) mají CRI 55 85. 2006 doc. Otruba 50

Vysokotlaké rtuťové výbojky Klasické výbojky s křemennným hořákem, produkující čárové spektrum. Zlepšení barevného podání se dosahuje pokrytím vnitřního povrchu ochranné baňky luminoforem. CRI se pohybuje podle typu v rozsahu 30-60. 2006 doc. Otruba 51

Vysokotlaké sodíkové výbojky Díky maximu záření v okolí maxima citlivosti lidského oka dosahují nejlepší světelné účinnosti ze všech zdrojů (typ. 150 lm/w). Korelující teplota chromatičnosti je kolem 2000 K. Světlo má ale charakter téměř monochromatického záření. CRI se pohybuje mezi 20 30. 2006 doc. Otruba 52

LED (Light emitting diode ) zdroje Moderní polovodičové zdroje světla. Mají již vysokou účinnost, dlouhou životnost a jsou otřesuvzdorné důležité pro mobilní zařízení. Spektrální vlastnosti jsou dány složením polovodiče (GaAs, InP, GaAlP, GaN, SiC,... Bílé LED kombinují diodu emitující v modré oblasti spektra s luminoforem příp. s diodou emitující v dlouhovlnné oblasti. 2006 doc. Otruba 53