X. ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU

X. ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU Obsah 1 Výklad problematiky... 2 1.1 Odpovědnost zaměstnance... 2 1.1.1 Obecná odpovědnost ( 250)... 2 1.1.2 Odpovědnost za nesplnění povinností k odvrácení škody ( 251). 3 1.1.3 Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat ( 252)... 3 1.1.4 Rozsah náhrady škody... 6 1.1.5 Určení výše náhrady škody a způsob její úhrady... 7 1.2 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu... 7 1.2.1 Obecná odpovědnost... 7 1.2.2 Odpovědnost za škodu na odložených věcech ( 267 a 268)... 8 1.2.3 Odpovědnost při odvracení škody ( 266)... 8 1.2.4 Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání... 9 1.2.5 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání... 10 1.2.6 Odpovědnost za škodu v některých zvláštních případech... 10 2 Shrnutí poznatků... 11 3 Kontrolní otázky... 15 4 Klíč k odpovědím... 15 1

1 Výklad problematiky Základním předpokladem pro posuzování odpovědnosti subjektů za škodu je existence pracovněprávního vztahu. Odpovědnost za škodu lze v pracovním právu rozdělit do dvou základních skupin: 1. odpovědnost za škodu zaměstnance ve vztahu k zaměstnavateli 2. odpovědnost zaměstnavatel za škodu způsobenou zaměstnanci 1.1 Odpovědnost zaměstnance Odpovědnost může být: obecná ( 250) za nesplnění povinností k odvrácení škody ( 251) Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat ( 252) 1.1.1 Obecná odpovědnost ( 250) Zaměstnanec odpovídá i za škodu, kterou způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům, za škodu způsobenou ve stavu, do kterého se vlastní vinou uvedl (alkohol, drogy apod.) a kdy není schopen ovládat svoje jednání nebo posoudit jeho následky. Při obecné odpovědnosti je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti požadovaná na zaměstnanci nesmí přesáhnout částku čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, dosahovaného před způsobením škody. Toto omezení neplatí: byla-li škoda způsobena v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek při škodě způsobené úmyslně a v tomto případě může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (např. ušlý zisk). p 2

Při společné odpovědnosti zaměstnanců za škodu je každý z nich povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. Zaměstnanec je v takovém případě povinen hradit pouze poměrnou část škody, a to podle míry svého zavinění. Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození. 1.1.2 Odpovědnost za nesplnění povinností k odvrácení škody ( 251) Zaměstnanci, který nesplnil svoji povinnost k odvrácení škody, tedy nezakročil proti hrozící škodě, ani neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na hrozící škodu, může vzniknout povinnost, aby se podílel na úhradě vzniklé škody. Zaměstnavatel může po něm v tomto případě požadovat, aby přispěl k úhradě škody. Určitým specifikem této škody je, že se nejedná o povinnost hradit vzniklou škodu, ale pouze o povinnost přispět k úhradě vzniklé škody. Záleží na zaměstnavateli, zda tento příspěvek bude požadovat. Přitom musí přihlížet k okolnostem, které bránily zaměstnanci splnit svoji povinnost a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody v tomto případě odpovědnosti nesmí přesáhnout částku trojnásobku průměrného měsíčního výdělku dotyčného zaměstnance. 1.1.3 Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat ( 252) Oproti obecné odpovědnosti za škodu jde o zvýšenou a kvalifikovanou odpovědnost u těch zaměstnanců, kterým se v souvislosti s jejich prací svěřují určité hodnoty k vyúčtování. Patří k nim hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, např. stravenky, vstupenky na kulturní představení, poštovní známky apod. 3

Charakteristickým znakem těchto hodnot je jejich určení pro oběh a obrat a možnost osobní dispozice zaměstnance s nimi po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Hodnotami, na které není možno uzavřít dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování právě pro nedostatek charakteristického znaku, jsou např. motorová vozidla, inventář provozních místností a kanceláří. U těchto hodnot půjde vždy o obecnou odpovědnost. Za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, odpovídá zaměstnanec na základě dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen dohoda o odpovědnosti"). Bez této dohody nemůže být náhrada škody na hodnotách svěřených k vyúčtování uplatněna. Dohoda o odpovědnosti musí splňovat všechny zákoníkem práce stanovené předpoklady. Především musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Dohodu může uzavřít zaměstnanec nejdříve v den, kdy dosáhne 18 let věku. Dohoda se může vztahovat pouze na věci výše specifikované. Náležitostí dohody je její podpis. Nelze tedy vlastnoruční podpis dohody nahradit např. podpisovým razítkem zaměstnavatele tzv. faksimile. Dohoda by byla v tomto případě neplatná. Předpokladem účinnosti dohody o hmotné odpovědnosti je existence pracovního poměru zaměstnance k zaměstnavateli (na základě pracovní smlouvy, volby nebo jmenování). Dohoda o odpovědnosti může být uzavřena i s občanem, se kterým byla uzavřena dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dohoda může být uzavřena s jedním zaměstnancem (individuální odpovědnost), nebo může být v těchto dohodách se zaměstnanci současně ujednáno, že budou-li pracovat na pracovišti s více zaměstnanci, kteří uzavřeli dohodu o odpovědnosti, budou odpovídat za schodek společně (společná odpovědnost). Přitom je nutno s každým členem odpovědného kolektivu uzavřít samostatnou smlouvu o odpovědnosti, nelze uzavírat dohody hromadné. 4

Vymezení funkcí, které vyžadují uzavřít dohodu o odpovědnosti je v kompetenci zaměstnavatele. Nejčastěji půjde o pracovní místa pokladních, skladníků apod. Vymezení pracovních míst má i významné pracovněprávní důsledky. Neexistence této dohody může být důvodem k rozvázání pracovního poměru pro nesplňování předpokladů a požadavků pro výkon sjednané práce. Od dohody může zaměstnanec odstoupit vykonává-li jinou práci je-li převáděn na jinou práci převáděn na jiné pracoviště překládán pokud zaměstnavatel v době 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami při společné odpovědnosti také v případě, jestliže na pracoviště je zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. Úmysl odstoupit od smlouvy musí zaměstnanec oznámit zaměstnavateli písemně. Dohoda o odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru dotyčného zaměstnance nebo dnem kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější. Odpovědnosti se zaměstnanec zprostí také tehdy, jestliže prokáže, že schodek vznikl v důsledku toho, že zaměstnavatel nevytvořil přiměřené pracovní podmínky. Zproštění odpovědnosti za schodek u zaměstnance je důsledkem povinnosti zaměstnavatele zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení majetku. Zjistí-li zaměstnavatel závady, je povinen je odstranit. 5

1.1.4 Rozsah náhrady škody Zaměstnanec, který odpovídá za schodek, je povinen nahradit schodek v plné výši, tedy bez omezení. Při společné odpovědnosti se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího zaměstnance a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. Podíl náhrady jednotlivých zaměstnanců (s výjimkou vedoucího a jeho zástupce) nesmí přesáhnout částku, rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Jestliže se neuhradí takto určenými podíly celá škoda, jsou povinni zbytek uhradit vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků. Prakticky tedy náhrada škody u vedoucího a jeho zástupce není omezena, u ostatních řadových zaměstnanců je omezena jednoměsíčním průměrným výdělkem. Ke vzniku odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů musejí být splněny tyto předpoklady: písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu. Musí se jednat o takové předměty, které zaměstnanec sám výlučně používá a má možnost zabezpečit jejich ochranu. Jde o nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné předměty (např. kalkulačky, přenosné počítače, diktafony apod.). škoda ve formě ztráty svěřeného předmětu, zavinění, které se předpokládá, zaměstnavatel je neprokazuje. Zaměstnanec se této odpovědnosti zprostí zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Předměty, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Lze ji uzavřít nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. 6

Ztrátu svěřených předmětů je povinen zaměstnanec hradit zaměstnavateli v plné výši, omezení výší výdělku neexistuje. 1.1.5 Určení výše náhrady škody a způsob její úhrady Výši náhrady škody určuje zaměstnavatel. V případě, že škodu způsobil vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupce, určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil. Zaměstnavatel je povinen výši požadované náhrady škody se zaměstnancem projednat a ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že vznikla škoda, a že za ni zaměstnanec odpovídá, mu oznámit výši požadované náhrady škody. Nesouhlasí-li zaměstnanec s úhradou škody, kterou na něm požaduje zaměstnavatel, zaměstnavatel může uplatnit svůj nárok u soudu. 1.2 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu 1.2.1 Obecná odpovědnost Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu: která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Co je považováno za plnění pracovních úkolů a přímou souvislost s ním je vysvětleno u obecné odpovědnosti zaměstnance. kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění úkolů zaměstnavatele zaměstnanci, jednající jeho jménem. Zaměstnavatel neodpovídá zaměstnanci za škodu: na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu. která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu. 7

Předpokladem obecné odpovědnosti zaměstnavatele za škodu je vznik škody na straně zaměstnance porušení právních povinností, případně úmyslné jednání proti dobrým mravům ze strany zaměstnavatele, porušení právních povinností zaměstnancem zaměstnavatele, jednajícího jeho jménem příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právních povinností. 1.2.2 Odpovědnost za škodu na odložených věcech ( 267 a 268) Úkolem zaměstnavatele je zabezpečit věci, které jeho zaměstnanec v souvislosti s plněním pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním odložil na místě, které mu k tomuto určil nebo na místě, kde se obvykle ukládají. Nejčastěji to bývají zamykatelné skříňky, kancelářské stoly apod. Za věci, které se obvykle do zaměstnání nosí, odpovídá zaměstnavatel plně. Věci, které do zaměstnání zaměstnanci obvykle nenosí, jako jsou větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti, může zaměstnavatel vzít do zvláštní úschovy (např. uschovat v trezoru). V takovém případě pak zaměstnavatel odpovídá plně. Pokud však zaměstnavatel uvedené věci do zvláštní úschovy nepřevzal, odpovídá zaměstnanci jen do částky 10 000 Kč. Zjistí-li se však, že škoda na těchto věcech byla způsobena jiným zaměstnancem zaměstnavatele, hradí zaměstnavatel škodu v plné výši. Nárok na náhradu je vázán na předpoklad, že zaměstnanec bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl, uvědomí zaměstnavatele. Jedná se o lhůtu propadnou, jejímž uplynutím nárok na náhradu škody zaniká. 1.2.3 Odpovědnost při odvracení škody ( 266) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za věcnou škodu, kterou utrpěl při odvracení škody, hrozící zaměstnavateli. Odpovědnost vzniká nejen tehdy, zakročoval-li zaměstnanec proti vzniku majetkové újmy zaměstnavatele, ale i tehdy, když zakročoval proti 8

nebezpečí, které hrozilo životu nebo zdraví, jestliže by za škodu odpovídal zaměstnavatel. Zaměstnanci se hradí věcná škoda a účelně vynaložené náklady. Odpovědnost zaměstnavatele nevzniká, jestliže zaměstnanec nebezpečí sám úmyslně vyvolal, nebo pokud si při odvracení škody počínal způsobem nepřiměřeným okolnostem. 1.2.4 Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání Zabezpečení zaměstnance pro případ újmy na zdraví při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání upravuje zvláštní právní předpis, pokud není v zákoníku práce stanoveno jinak. Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je odpovědností za výsledek. Předpokladem jejího vzniku není porušení právní povinnosti jako u obecné odpovědnosti. To znamená, že zaměstnavatel odpovídá za škodu, i když dodržel všechny povinnosti, vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V ustanovení 367 jsou upraveny taxativně případy, kdy se zaměstnavatel může odpovědnosti zprostit, a to buď zcela, nebo zčásti. Zaměstnavatel se však nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-li zaměstnanec pracovní úraz při odvracení škody hrozící tomuto zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal. Náhrady se týkají v případě Pracovního úrazu Nemoci z povolání V těchto případech náleží zaměstnanci náhrady: Náhrada za ztrátu na výdělku ( 370 a 371) Náhrada za bolest a ztížení společenské uplatnění ( 372) Náhrada nákladů spojených s léčením ( 373) Náhrady při úmrtí zaměstnance ( 375 a násl.) 9

1.2.5 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání Všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance jsou ze zákona pojištění pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pokud zaměstnavatel měl sjednáno toto pojištění u České pojišťovny, a.s. k 31. 12. 1992, je pojištěn u této pojišťovny. Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištění u Kooperativy, pojišťovny, a.s. To se nevztahuje na organizační složky státu. Pojistný vztah vzniká přímo ze zákona, nezakládá se pojistnou smlouvou, jako je tomu u smluvního pojištění. Z tohoto pojištění vzniká zaměstnavatelům právo, aby za ně pojišťovna uhradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pokud při zániku zaměstnavatele nepřejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu na jiného zaměstnavatele, má poškozený (pozůstalý) právo přímo vůči pojišťovně, aby mu škodu nahradila v témže rozsahu, v jakém by mu ji byl povinen nahradit sám pojištěný zaměstnavatel. 1.2.6 Odpovědnost za škodu v některých zvláštních případech Zvláštní případy odpovědnosti za škodu podle pracovněprávních předpisů jsou uvedeny v ustanovení 391 až 393. Úprava náhrady škody, se podle uvedených ustanovení vztahuje na: fyzické osoby, vykonávající veřejné funkce a funkcionáře odborové organizace osoby se zdravotním postižením, které nejsou v pracovním poměru, a jejich příprava pro budoucí povolání se provádí podle zvláštních předpisů žáky základních škol, základních uměleckých škol, učilišť, středních odborných škol a speciálních škol, vyšších odborných škol, studenty vysokých škol členy dobrovolných požárních sborů a členy báňských záchranných sborů fyzické osoby, které na výzvu správních úřadů nebo územního samosprávného celku nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů, popř. s jeho vědomím, osobně napomáhají při zásahu proti živelní události nebo při odstraňování jejich následků 10

fyzické osoby, které dobrovolně v rámci akce organizované územním samosprávným celkem vypomáhají při plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti členy družstev zdravotníky Červeného kříže dárce krve členy Horské služby a fyzické osoby, které na její výzvu a podle jejich pokynů osobně pomáhají při záchranné akci v terénu fyzické osoby, které dobrovolně vykonávají pečovatelskou službu sociálního zabezpečení fyzické osoby, které byly zaměstnavatelem pověřeny určitou funkcí nebo činnosti, jestliže utrpěly úraz při plnění úkolů souvisejících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti 2 Shrnutí poznatků Základním předpokladem pro posuzování odpovědnosti subjektů za škodu je existence pracovněprávního vztahu. Odpovědnost za škodu lze v pracovním právu rozdělit do dvou základních skupin: odpovědnost za škodu zaměstnance ve vztahu k zaměstnavateli odpovědnost zaměstnavatel za škodu způsobenou zaměstnanci Odpovědnost zaměstnance za škodu může být: obecná ( 250) jedná se o odpovědnost, která plyne z přímého plnění pracovní úkolů pokud zaměstnanec způsobil škodu z nedbalosti, náhrada škody nesmí přesáhnout částku čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. pokud byla škoda způsobena úmyslným jednáním proti dobrým mravů, pod vlivem alkoholu, drog apod., je zaměstnanec povinen uhradit škodu v plné výši. 11

za nesplnění povinností k odvrácení škody ( 251) Zaměstnanci, který nesplnil svoji povinnost k odvrácení škody, tedy nezakročil proti hrozící škodě, ani neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na hrozící škodu, může vzniknout povinnost, aby se podílel na úhradě vzniklé škody Zaměstnavatel může po něm v tomto případě požadovat, aby přispěl k úhradě škody. Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat ( 252) Jedná se o odpovědnost, která vzniká na základě dohody o hmotné odpovědnosti, kterou zaměstnavatel uzavře se zaměstnance. Dohodu o hmotné odpovědnosti lze uzavřít jen na hodnoty, které jsou určeny pro oběh a obrat a zaměstnanec má možnost osobně s nimi disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Dohodu o hmotné odpovědnosti může uzavřít zaměstnanec starší 18 let. Uvedené hodnoty zaměstnanec musí inventárně převzít a po stanovené době zaměstnavateli vyúčtovat. Případný schodek je povinen uhradit v plné výši. Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů ( 255) Zaměstnanec odpovídá za předměty, které mu byly zaměstnavatelem svěřeny Předměty, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Lze ji uzavřít nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Dohodu o převzetí předmětů může uzavřít zaměstnanec starší 18 let. Výši náhrady škody určuje zaměstnavatel. 12

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu může být: Obecná Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu: která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Co je považováno za plnění pracovních úkolů a přímou souvislost s ním je vysvětleno u obecné odpovědnosti zaměstnance. kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění úkolů zaměstnavatele zaměstnanci, jednající jeho jménem. Odpovědnost za škodu na odležených věcech ( 267 a 268) Zaměstnavatel zodpovídá za škodu na odležených věcech, které jeho zaměstnanec v souvislosti s plněním pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním odložil na místě, které mu k tomuto určil nebo na místě, kde se obvykle ukládají. Nejčastěji to bývají zamykatelné skříňky, kancelářské stoly apod. Za věci, které se obvykle do zaměstnání nosí, odpovídá zaměstnavatel plně. Věci, které do zaměstnání zaměstnanci obvykle nenosí, jako jsou větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti, může zaměstnavatel vzít do zvláštní úschovy (např. uschovat v trezoru). V takovém případě pak zaměstnavatel odpovídá plně. Pokud však zaměstnavatel uvedené věci do zvláštní úschovy nepřevzal, odpovídá zaměstnanci jen do částky 10 000 Kč. Zjistí-li se však, že škoda na těchto věcech byla způsobena jiným zaměstnancem zaměstnavatele, hradí zaměstnavatel škodu v plné výši. 13

Odpovědnost za odvracení škody ( 266) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za věcnou škodu, kterou utrpěl při odvracení škody, hrozící zaměstnavateli Odpovědnost zaměstnavatele nevzniká, jestliže zaměstnanec nebezpečí sám úmyslně vyvolal, nebo pokud si při odvracení škody počínal způsobem nepřiměřeným okolnostem. Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je odpovědností za výsledek. Předpokladem jejího vzniku není porušení právní povinnosti jako u obecné odpovědnosti. To znamená, že zaměstnavatel odpovídá za škodu, i když dodržel všechny povinnosti, vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V ustanovení 367 jsou upraveny taxativně případy, kdy se zaměstnavatel může odpovědnosti zprostit, a to buď zcela, nebo zčásti. Náhrady se týkají v případě: Pracovního úrazu Nemoci z povolání V těchto případech náleží zaměstnanci náhrady: Náhrada za ztrátu na výdělku ( 370 a 371) Náhrada za bolest a ztížení společenské uplatnění ( 372) Náhrada nákladů spojených s léčením ( 373) Náhrady při úmrtí zaměstnance ( 375 a násl.) Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání Všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, jsou ze zákona pojištění pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání 14

3 Kontrolní otázky Otázka č. 1 V jaké maximální výši uhradí zaměstnavatel škodu, kterou způsobil tím, že zpozdil úhradu dodavatelské faktury a dodavatel nám naúčtoval penále. Otázka č. 2 Pokladní v hypermarketu má uzavřenu dohodu o hmotné odpovědnosti za svěřené prostředky v pokladně. V případě schodu, do jakého výše je povinna škodu uhradit? Otázka č. 3 Zaměstnavatel chce se zaměstnancem uzavřít dohodu o hmotné odpovědnost na škodu, která vznikne v případě penalizace při zpožděné fakturaci zboží. Může zaměstnavatel v tomto případě uzavřít se zaměstnancem dohodu o hmotné odpovědnosti? O jakou odpovědnost se v daném případě jedná? 4 Klíč k odpovědím Odpověď k otázce č. 1 Zaměstnanec může uhradit škodu v maximální výši čtyřapulnásobku jeho průměrného měsíčního příjmu. Odpověď k otázce č. 2 Pokladní musí uhradit schodek v plné výši. Odpověď k otázce č. 3 V tomto případě nelze uzavřít dohodou o hmotné odpovědnosti, jelikož se nejedná o hodnoty, které byly zaměstnanci svěřeny a které musí následně vyúčtovat. Zde se bude jednat o obecnou odpovědnost za škodu, jejíž výši může činit maximálně čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního příjmu zaměstnance. 15