RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 12. července 2005 (05.08) (OR. en) 11133/05 FIN 268 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Patricia BUGNOTOVÁ, ředitelka, za generálního tajemníka Evropské komise Datum přijetí: 8. července 2005 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Předmět: Zpráva Komise rozpočtovému orgánu o situaci související se zárukami krytými souhrnným rozpočtem k 31. prosinci 2004 Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2005) 306 v konečném znění. Příloha: KOM(2005) 306 v konečném znění 11133/05 jo 1 DG G III CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 7.7.2005 KOM(2005) 306 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE rozpočtovému orgánu o situaci související se zárukami krytými souhrnným rozpočtem k 31. prosinci 2004 {SEC(2005)915} CS CS
OBSAH Část první: Události od předložení zprávy z 30. června 2004, rizika a aktivace rozpočtových záruk... 3 1. Úvod: typy činností... 3 2. Události od předložení zprávy z 30. června 2004... 3 3. Rizika... 4 3.1. Nesplacený kapitál k 31. prosinci 2004... 4 3.2. Maximální roční riziko kryté rozpočtem Unie: operace vyplacené k 31. prosinci 2004 (viz tabulka A2 v příloze)... 5 3.3. Maximální teoretické roční riziko kryté rozpočtem Unie: operace vyplacené a rozhodnuté k 31. prosinci 2004 (viz tabulka A3 v příloze)... 5 4. Aktivace rozpočtových záruk... 5 4.1. Platby z peněžních zdrojů... 5 4.2. Aktivace Záručního fondu... 5 5. Analýzy teoretické schopnosti Společenství půjčovat a zaručovat se v souvislosti s nečlenskými zeměmi... 6 6. Situace Záručního fondu k 31. prosinci 2004... 6 7. Relativní úvěrová schopnost... 7 Část druhá: Hodnocení možných rizik: Hospodářská a finanční situace nečlenských zemí, které čerpají výhody z nejdůležitějších půjček... 8 1. Úvod... 8 2. Kandidátské země... 8 3. Země západního balkánu... 8 4. Nové nezávislé státy bývalého Sovětského svazu... 9 CS 2 CS
Část první: Události od předložení zprávy z 30. června 2004, rizika a aktivace rozpočtových záruk 1 1. ÚVOD: TYPY ČINNOSTÍ Rizika pokrytá rozpočtem Unie jsou odvozena od různých půjček a záruk, které je možné rozdělit do dvou kategorií: půjčky poskytnuté Evropským společenstvím s makroekonomickými cíli (půjčky na podporu platební bilance členských zemí a půjčky pro makrofinanční pomoc nečlenským zemím) a půjčky s mikroekonomickými cíli (půjčky Euratomu a ES-NNS 2 členským zemím a půjčky Euratomu a Evropské investiční banky 3 poskytnuté mimo Společenství). 2. UDÁLOSTI OD PŘEDLOŽENÍ ZPRÁVY Z 30. ČERVNA 2004 Co se týče makrofinanční pomoci poskytnuté třetím zemím, Rada dne 7. prosince 2004 rozhodla o prodloužení účinnosti svých dřívějších rozhodnutí a poskytnutí další makrofinanční pomoci Srbsku a Černé Hoře (2004/862/ES) a Bosně a Hercegovině (2004/861/ES). S ohledem na nové nezávislé státy Rada nevydala žádné rozhodnutí, zatímco Komise přijala dne 10. prosince 2004 sdělení o provádění makrofinanční pomoci Arménii, Tádžikistánu a Gruzii. 4 Výplaty ve formě dotací dosáhly 22 mil. EUR: z toho 10 mil. EUR bylo určeno pro Srbsko a Černou Horu, 5,5 mil. EUR pro Arménii a 6,5 mil. EUR pro Gruzii. Co se týče Euratomu, na základě stávajícího rozhodnutí byla vyplacena půjčka Bulharsku (Kozloduj, 30 mil. EUR). Bylo přijato nové rozhodnutí Komise, kterým se mění rozhodnutí (K(2000)3812) ze dne 13. prosince 2000 a které snížilo výši půjčky Euroatomu, o níž bylo rozhodnuto ve prospěch Ukrajiny pro závod K2R4. 5 Co se týče mandátů EIB, Rada se dne 22. prosince 2004 6 rozhodla změnit rozhodnutí 2000/24/ES, aby v něm zohlednila rozšíření Evropské unie a Evropskou sousedskou politiku. Ve stejný den 7 se Rada rozhodla poskytnout EIB záruku Společenství za ztráty z půjček na určité typy projektů v Rusku, Ukrajině, Moldávii a Bělorusku; celková maximální částka činí 1 2 3 4 5 6 7 Upozornění: Příloha obsahuje pracovní dokument Komise s řadou podrobných tabulek a vysvětlujících poznámek k této zprávě. Nový nástroj Společenství (New Community Instrument), od roku 1995 neaktivní. Poslední půjčka byla plně umořena do 17.12.2004. Podrobnosti týkající se mandátů Evropské investiční banky jsou uvedeny v tabulce A1 přílohy. KOM(2004)793 v konečném znění. K(2004)2817/3 ze dne 20.7.2004 (EUR ekvivalent 83 000 000 USD). Úř. věst. L 21, 25.1.05, s. 9. Úř. věst. L 21, 25.1.05, s. 11. CS 3 CS
500 mil. EUR. EIB získala mimořádnou záruku Společenství ve výši 100 %. Tato záruka má krýt půjčky podepsané do 31. ledna 2007 (prolongovatelné o šest měsíců). S ohledem na přistoupení deseti nových členských států k 1. květnu 2004 přijala Rada nařízení č. 2273/2004 8, kterým se mění nařízení Rady č. 2728/94, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy. V souladu se sdělením Komise o finančních výhledech na období 2007 2013 9 by v budoucnosti neměla být částka rezervy omezena, protože financování Záručního fondu bude prováděno prostřednictvím rozpočtové linie pod okruhem 4 (Vnější vztahy), a ne jako doposud prostřednictvím přidělené rezervy. 3. RIZIKA Tato analýza rizik sleduje stanovená opatření pro nesplacený kapitál, maximální roční riziko a maximální teoretické roční riziko kryté rozpočtem Společenství (metodika je vysvětlena v pracovním dokumentu Komise). Podrobné číselné údaje jsou uvedeny v příloze v tabulkách A1, A2 a A3. 3.1. Nesplacený kapitál k 31. prosinci 2004 Celkové riziko k 31. prosinci 2004 činilo 15 284 mil. EUR (k 30. červnu 2004 to bylo 15 519 mil. EUR). Tato tabulka zobrazuje operace, které měly vliv na výši nesplaceného kapitálu od doby předložení poslední zprávy. Tabulka 1: Nesplacený kapitál k 31. prosinci 2004* v mil. EUR (zaokrouhleno) Nesplacená částka k 30. červnu 2004 15 519 Splacené půjčky Euratom 0 NNS -18 Makrofinanční pomoc -145 EIB -747 Vyplacené půjčky Euratom 30 Makrofinanční pomoc 0 EIB 1 265 Kurzové rozdíly mezi eurem a jinými měnami -621 Nesplacená částka k 31. prosinci 2004 15 284 * všechny zaručené půjčky (členské státy a nečlenské země), vyjma nevyplacených splatných úroků a pozdních plateb. 8 9 Úř. věst. L 396, 31.12.04, s. 28. KOM(2004) 487 CS 4 CS
Nesplacený kapitál související s operacemi v členských státech činil k 31. prosinci 2004 3 360 mil. EUR, zatímco k 30. červnu 2004 to bylo 3 365 mil. EUR. Nesplacený kapitál související s operacemi v nečlenských zemích činil k 31. prosinci 2004 11 924 mil. EUR, zatímco k 30. červnu 2004 to bylo 11 885 mil. EUR. 3.2. Maximální roční riziko kryté rozpočtem Unie: operace vyplacené k 31. prosinci 2004 (viz tabulka A2 v příloze) Celkové maximální riziko pro rok 2005 představuje částku 1 848 mil. EUR. Riziko související se členskými státy představuje částku 544 mil. EUR. Riziko související s nečlenským zeměmi představuje částku 1 304 mil. EUR. 3.3. Maximální teoretické roční riziko kryté rozpočtem Unie: operace vyplacené a rozhodnuté k 31. prosinci 2004 (viz tabulka A3 v příloze) Maximální teoretické riziko pro rok 2005 představuje částku 1 957 mil. EUR a odhaduje se, že v roce 2013 dosáhne výše 3 546 mil. EUR. Maximální teoretické riziko související s členskými státy je stejné jako maximální roční riziko uvedené v odstavci 3.2. Pro nečlenské země činí tato částka 1 413 mil. EUR. Odhaduje se, že do roku 2013 dosáhne riziko částky 3 324 mil. EUR. 4. AKTIVACE ROZPOČTOVÝCH ZÁRUK 4.1. Platby z peněžních zdrojů Pokud je dlužník v prodlení s platbami Komisi, čerpá Komise ze svých peněžních zdrojů10, aby zabránila zpožděním a souvisejícím nákladům při výpůjčních operacích. 4.2. Aktivace Záručního fondu Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2728/94 ze dne 31. října 1994, ve znění pozdějších předpisů, zřídilo Záruční fond pro vnější vztahy. V případě, že příjemce půjčky, která byla poskytnuta Společenstvím, provede platbu pozdě, je rozdíl pokryt ze Záručního fondu do tří měsíců ode dne splatnosti takovéto platby. 10 Podle článku 12 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, ve znění pozdějších předpisů, kterým se provádí rozhodnutí 94/728/ES, Euratom, o systému vlastních zdrojů Společenství. CS 5 CS
5. ANALÝZY TEORETICKÉ SCHOPNOSTI SPOLEČENSTVÍ PŮJČOVAT A ZARUČOVAT SE V SOUVISLOSTI S NEČLENSKÝMI ZEMĚMI Mechanismus Záručního fondu v praxi omezuje schopnost Společenství půjčovat a zaručovat se za nečlenské země, protože přidělené částky pro tento fond jsou omezeny částkou zadanou pro rezervu na záruky ve stávajících finančních výhledech11. Tabulka A4 zobrazuje odhad schopnosti Společenství půjčovat nečlenským zemím na období od roku 2005 do roku 2006 v souladu s mechanismem Záručního fondu. Metoda výpočtu a odkazy na právní předpisy jsou podrobně uvedeny v příloze. Tabulka 2 ukazuje, že nesplacené úvěrové a záruční operace pro nečlenské země představovaly k 31. prosinci 2004 částku 12 068 mil. EUR. Tabulka 2: Nesplacené úvěrové a záruční operace pro nečlenské země v mil. EUR (zaokrouhleno) 1. Nesplacený kapitál, ES (MFA), Euratom 1 384 2. Nesplacený kapitál, EIB 10 540 3. Pozdní platby 0 4. Úrok z pozdních plateb 1 5. Nezaplacený splatný úrok 1 143 Nesplacená částka k 31. prosinci 2004 12 068 1 Nezaplacený splatný úrok ve smyslu nařízení, kterým se zřizuje Záruční fond Poměr mezi zdroji fondu a nesplacenými kapitálovými závazky ve smyslu nařízení, kterým se zřizuje Záruční fond, činil 10,55 %, což je více než cílový poměr 9 % stanovený v nařízení č. 1149/1999, kterým se mění nařízení 2728/94, kterým se zřizuje Záruční fond. Předpisy stanoví, že na konci roku musí být přebytek převeden zpět do zvláštní položky ve výkazu příjmů v souhrnném rozpočtu Evropské unie. 6. SITUACE ZÁRUČNÍHO FONDU K 31. PROSINCI 2004 K 31. prosinci 2004 Záruční fond obsahoval částku 1 612,09 mil. EUR. Za druhou polovinu roku 2004 byly zaznamenány tyto pohyby: První a druhý převod: 181,875 mil. EUR. Přebytek fondu z roku 2003: 223,16 mil. EUR. Výplata opce dne 27. srpna 2004: 2 687 444,26 USD (ekvivalent 2 230 059,13 EUR). Splacení nedoplatku ze strany Argentinské republiky dne 21. prosince 2004: 10 013 111,37 USD (ekvivalent 7 456 334,33 EUR). 11 Roční částka zadaná do finančních výhledů na období od roku 2000 do roku 2006 činí 200 mil. EUR v cenách roku 1999; v roce 2004 tato částka činila 221 mil. EUR a v roce 2005 je to 223 mil. EUR. CS 6 CS
Celkový nedoplatek Argentinské republiky k 31. prosinci 2004, tj. úrok z prodlení, činí 1 718 492,13 USD (ekvivalent 1 261 649,75 EUR). Čistý příjem ve výši 28,9 mil. EUR z investic majetku fondu k 31. prosinci 2004. 7. RELATIVNÍ ÚVĚROVÁ SCHOPNOST Poměr mezi částkou ve fondu k 31. prosinci 2004 (1 612,09 mil. EUR) sníženou podle nařízení č. 2273/2004 o částku 338 831 402,07 EUR a maximálním teoretickým ročním rizikem ve vztahu k půjčkám poskytnutým nečlenským zemím v roce 2005 (1 413 mil. EUR) se odhaduje na 90 % (viz tabulka A3 v příloze). CS 7 CS
Část druhá: Hodnocení možných rizik: Hospodářská a finanční situace nečlenských zemí, které čerpají výhody z nejdůležitějších půjček 1. ÚVOD Číselné údaje v části první poskytují informace o kvantitativních aspektech rizika, které nese souhrnný rozpočet. Tyto informace by však měly být doprovázeny hodnocením kvality rizika, která závisí na druhu operace a postavení dlužníka. Tabulky obsahující hodnocení rizika odděleně podle zemí jsou uvedeny samostatně v pracovním dokumentu Komise 12. Zde je poskytnut stručný souhrn této analýzy. Analýzu situace ostatních nečlenských zemí najdete v kapitole 3.1 přílohy. 2. KANDIDÁTSKÉ ZEMĚ V Bulharsku pokračoval v prvních třech čtvrtletích roku 2004 výrazný růst HDP (5,6 %). Deficit běžného účtu byl v roce 2004 vysoký, asi 7,5 % HDP, ale nižší než v roce 2003, a z velké části byl pokryt čistým přílivem přímých zahraničích investic. Zahraniční zadlužení bylo ve vztahu k HDP stabilní, pohybovalo se nepatrně nad úrovní 60 % HDP, s klesající tendencí veřejného dluhu a zvyšující se tendencí dluhu soukromého, které mají nyní téměř srovnatelný podíl na celkovém zahraničním zadlužení. V průběhu prvních tří čtvrtletí roku 2004 dosahovalo tempo růstu reálného HDP Rumunska 8,1 %. Růst byl hnán silnou domácí poptávkou, která vedla k výrazně negativním čistým vývozům a zachování výrazného deficitu běžného účtu, který se blížil 6 % HDP. Díky významnému oživení přímých zahraničích investic se podařilo zachovat celkový poměr zahraničního zadlužení k HDP na stabilní úrovni kolem 34 % HDP. Tempo růstu HDP Turecka v prvních třech čtvrtletích roku 2004 dosahovalo 8,7 %; růst byl hnán výrazným růstem soukromé spotřeby a prudkým zvýšením domácích investic. Vysoký růst domácí poptávky a vyšší mezinárodní ceny ropy vedly v roce 2004 k prudkému nárůstu dovozů, který snadno vykompenzoval přínos vyšších vývozů a rekordní turistické sezóny. Následkem toho vzrostl deficit běžného účtu na cca 5,2 % HDP. Úrovně zadlužení výrazně klesaly. Zahraniční zadlužení dosahovalo ke konci roku 2004 úrovně 53 % HDP. 3. ZEMĚ ZÁPADNÍHO BALKÁNU Podle odhadů vzrostl HDP Albánie v roce 2004 o 6,2 %; k tomuto růstu přispěly pokroky v zemědělské výrobě, vzkvétající odvětví služeb a rozmach stavebnictví. Předpokládá se, že deficit běžného účtu za rok 2004 dosáhl 5,8 % HDP a míra vnějšího zadlužení zůstala poměrně nízká s poměrem zadlužení k HDP cca 22,4 %. 12 SEC(2005) CS 8 CS
V Bosně a Hercegovině dosáhlo růst HDP v roce 2004 roční míry 5 %; k tomuto růstu přispěla zejména vzmáhající se průmyslová výroba a domácí poptávka a předpokládá se, že ekonomika poroste stejným tempem i v roce 2005. I přes rekordní příliv přímých zahraničních investic a nárůst vývozů v roce 2004 vedla vysoká úroveň dovozů k tomu, že se deficit běžného účtu udržel nad úrovní 18 % HDP. Vnější zadlužení v posledních letech klesá a v roce 2004 dosáhlo 34 % HDP. V Bývalé jugoslávské republice Makedonie pokleslo tempo růstu HDP v prvních třech čtvrtletích roku 2004 o 0,5 %, a to hlavně kvůli přetrvávajícímu chabému růstu ve výrobě. Za rok 2004 se však počítá s kladným tempem růstu a pro rok 2005 se zrychlením na 2,5 %. Deficit běžného účtu dosáhl v roce 2004 téměř 7 % HDP, a to v důsledku velkého obchodního deficitu a nižším soukromým a veřejným transferům. Devizové rezervy poklesly v první polovině roku 2004 na 3,5 měsíce dovozů (ze 4 měsíců na konci roku 2003). V roce 2004 nepatrně vzrostl poměr vnějšího zadlužení k HDP, z 35,2 % ke konci roku 2003 na 35,7 % ke konci roku 2004. Srbsko a Černá Hora se znovu dalo na cestu růstu HDP, který v roce 2004 dosáhl podle odhadů 7,2 %; v tomto tempu růstu se odrazilo znovuoživení průmyslové výroby a zemědělské produkce. Zůstala zachována velká vnější nerovnováha, k níž přispívají chabé vývozy. Podle odhadů dosáhl deficit běžného účtu v roce 2004 cca 12 % HDP. Poměr zadlužení k HDP nicméně poklesl na 57 %, a to v důsledku dohody Londýnského klubu věřitelů o restrukturalizaci zadlužení. 4. NOVÉ NEZÁVISLÉ STÁTY BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU V Arménii, kde se růst výstupu udržel v roce 2004 nad úrovní 10 %, významné platby a jiné transfery pomohly snížit deficit běžného účtu v roce 2004 pod 5 % HDP. Mezinárodní rezervy centrální banky jsou dostatečně vysoké a pokrývají téměř čtyři měsíce dovozů. Vnější veřejné zadlužení dosahuje cca 1,1 mld. USD, tedy cca 33 % HDP (to znamená pokles z cca 39 % v roce 2003). Deficit běžného účtu Gruzie poněkud vzrostl, neboť vysoká poptávka po dovozech v souvislosti s výstavbou ropovodu BTC převážila nárůst plateb a veřejných transferů. I přesto se národní bance podařilo zvýšit své mezinárodní rezervy na téměř dva měsíce dovozů. Vnější veřejné zadlužení Gruzie zůstalo v nominální hodnotě víceméně beze změny, ale vyjádřeno poměrem k HDP pokleslo z 46 % v roce 2003 na cca 37 %. Ve druhé polovině roku 2004 uzavřela Gruzie v souladu s dohodou z července 2004 bilaterální dohody s většinou svých věřitelů z Pařížského klubu. Na Ukrajině dosáhl růst HDP rekordně vysokého tempa 12 %. Současně 12,3% inflace překonala všechny prognózy. Národní banka Ukrajiny postupně zpřísnila monetární politiku, ale nová vláda bude stejně muset řešit fiskální nerovnováhu (souhrnný vládní deficit v roce 2004 přesáhl 4 % HDP). Běžný účet skončil s přebytkem ve výši více než 10 % HDP. Devizové rezervy vzrostly na ekvivalent více než tří měsíců dovozů. Poměr vnějšího veřejného zadlužení k HDP dále poklesl, v jedné řadě s výrazným růstem HDP, a to na cca 19 %. Ekonomika Běloruska i nadále profitovala z ekonomického růstu v Rusku, které je jeho hlavním obchodním partnerem (v roce 2004 dosáhl růst HDP míry 11 %). Inflace se snížila z 28 % v roce 2003 na 14 % v roce 2004, ale i tak zůstává nejvyšší v celém regionu a odráží nedbalou finanční politiku. Souhrnný vládní účet nicméně skončil poprvé po několika letech CS 9 CS
přebytkem. Vnější zadlužení zůstalo nízké a poměr zadlužení k HDP poklesl na méně než 20 %. I přes zlepšení však běloruské hospodářství zůstává v mnoha ohledech omezeno; zejména devizové rezervy jsou velmi nízké. V Moldávii dosáhl růst HDP v roce 2004 hodnoty vyšší než 7 %, avšak inflace stále zůstala v dvouciferných číslech, odrážejíc silnou domácí poptávku uspokojenou rychlým růstem peněžní zásoby (výsledek nárůstu plateb). Fiskální pozice byla v roce 2004 značně uvolněna. Moldávie dosáhla odpuštění některých svých dluhů od soukromých věřitelů a začala znovu splácet úroky Pařížskému klubu věřitelů. V důsledku toho došlo k poklesu poměru zadlužení k HDP na méně než 40 %. I přesto je moldavská ekonomika i nadále nesmírně křehká. Deficit běžného účtu se blížil 7 % HDP a přímé zahraničí investice brzdí státní zásahy do hospodářství v minulosti. Ekonomika Tádžikistánu i nadále výrazně roste v roce 2004 dosáhla tempa růstu reálného HDP kolem 10,5 %. Deficit běžného účtu se zvýšil z 1,3 % na téměř 2 %, neboť rostoucí příjmy z vývozu a plateb migrantů byly převáženy nárůstem dovozů spojeným s rychlým růstem. Hrubé veřejné rezervy kryly ke konci roku více než 2 měsíce dovozů. Ke konci roku 2003 dosahovalo celkové vnější zadlužení 1 mld. USD (73 % HDP), z čehož 300 mil. USD dlužil Tádžikistán Rusku. V říjnu 2004 byla s Ruskem podepsána dohoda o odpisu 80 % tádžického bilaterálního dluhu a konverzi zbytku na kapitál (do konce roku 2008). CS 10 CS