PRAKTIKUM č.2. ÚKIA, LF MU, Mgr. Olga TICHÁ

Podobné dokumenty
B lymfocyty diferenciace B lymfocytů a tvorba protilátek. Současné možnosti využití MP transplantace, alergie, autoimunita, infekční onemocnění

Biologická terapie. Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové

Monoklonální protilátky jako léčiva

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Co přináší biologická léčba nespecifických zánětů střevních. Keil R.

Co je to biologická léčba?

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

Úloha č. 1 Odměřování objemů, ředění roztoků Strana 1. Úkol 1. Ředění roztoků. Teoretický úvod - viz návod

Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová

Přínos farmakokinetického monitorování pro optimalizaci biologické léčby ISZ. T. Vaňásek (Hradec Králové)

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Základy klinické onkologie. 04 Úvod do problematiky cílené léčby v onkologii. Karel Zitterbart Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno

Rozdělení imunologických laboratorních metod

15 hodin praktických cvičení

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Vliv různých léčivých přípravků u pacientů s mnohočetným myelomem na laboratorní vyšetření

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Imunoterapie, imunomodulace

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

Nečekané limitace v preanalytické a analytické fázi

Obsah. Sarkosin Charakterizace slepičích protilátek proti sarkosinu. Dagmar Uhlířová

Imunopatologie. Luděk Bláha

imunitní reakcí antigeny protilátky Imunitní reakce specifická vazba mezi antigenem a protilátkou a je podstatou imunitní reakce

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Možnosti využití hematologické léčby u MG

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu. Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK

IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI

Biosimilars - příležitost pro udržitelný vývoj

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

ZÁKLADNÍ DĚLENÍ IMUNOLOGICKÝCH LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ

CE N TRO V A P E ČE A INOVATIVNÍ LE ČIVE

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

PŘÍPRAVA MONOKLONÁLNÍCH PROTILÁTEK

ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)

Marcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno

B lymfocyty v roztroušené skleróze mozkomíšní a postavení biologika cílícího na B lymfocyty v její léčbě

Imunitní systém.

Využití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě

Identifikace postupu vyšetření Klinická biochemie SOP-OKB-01 SOP-OKB-03 SOP-OKB-04 SOP-OKB-05 SOP-OKB-06 SOP-OKB-07

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

IMUNOENZYMOVÉ METODY EIA

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě


Protilátky struktura a jejich význam

PŘÍPRAVA MONOKLONÁLNÍCH PROTILÁTEK

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE CYTOMEGALOVIROVÉ INFEKCE

Imunita a nádoryn. UK 2. lékal Praha

Test aktivity a cytotoxicity lymfocytů

ELISA ENZYME-LINKED IMMUNOSORBENT ASSAY. Tatiana Košťálová, Tereza Leštinová

Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie

Biologická léčiva. Co jsou to biosimilars a jak se vyrábějí. Michal Hojný

Nativní a rekombinantní Ag

Vybraná biologická léčiva v neonkologických indikacích

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Analýza proteinů. Stanovení bílkovin. Elektroforéza plazmatických bílkovin

Paraneoplastické autoprotilátky, diagnostický a klinický význam

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

Infekční komplikace biologické léčby

Mnohobarevná cytometrie v klinické diagnostice

Nano World Cancer Day 2014

Imunodeficiemtní choroby

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE INFEKČNÍ MONONUKLEÓZY

Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer

EBV VCA EBV EBNA-1 EBV EA-D

Biomarkery a diagnostika roztroušené sklerózy. Pavel Štourač Neurologická klinika FN Brno

HLA - systém. Marcela Vlková

PAROTITIDA VRACEJÍCÍ SE ONEMOCNĚNÍ. Vlasta Štěpánová 1, Miroslav Fajfr 1,2, Lenka Plíšková 3

Mediakit 2017 VYDAVATELSTVÍ AMBIT MEDIA, A. S. AM Review

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Funkce imunitního systému

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Protilátky proti ovariu ELISA

CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace. Ústav imunologie LF UP

Antinukleární protilátky (ANA) Protilátky proti extrahovatelným nukleárním antigenům (ENA)

DEFEKTY NEADAPTIVNÍ (PŘIROZENÉ) ČÁSTI IMUNITNÍHO SYSTÉMU

Přehled novinek v medikamentózní léčbě UC. Dana Ďuricová Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, ISCARE IVF, a.s., Praha

Transfuziologie. medici

BIOCHEMIE IMUNITNÍHO SYSTÉMU

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 146/2017 ze dne:

BIOLOGICKÁ LÉČBA ZÁNĚTLIVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ

J06 Úvod do serologie, precipitace a aglutinace

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Transkript:

PRAKTIKUM č.2 ÚKIA, LF MU, Mgr. Olga TICHÁ

PROTILÁTKY protilátky jako základní reagens při imunologických metodách základní charakteristika reakce Ag Ab

Obecné principy reakce Ag - Ab Antigen látka schopná vyvolat imunitní reakci nativní rekombinantní vazebné místo: EPITOP (antigenní determinanta) Protilátka monoklonální vazebné místo: PARATOP polyklonální AFINITA (epitop s paratopem) a AVIDITA

PROTILÁTKY (Ab) Fab Fc

Rozeznání Fc Ab makrofágem

TŘÍDA PROTILÁTEK dle typu konstantního řetězce

Interakce volného Ag s volnými Ab

AFINITA vazba Ag-Ab zahrnuje vodíkové můstky, iontové vazby, hydrofóbní interakce, van der Waalsovy síly dána velikostí síly mezi jedním vazebným místem Ab a jedním epitopem Ag

AVIDITA dána vícenásobnou interakcí mezi multivalentní Ab a Ag (opakovaný epitop na povrchu)

POZOR! Antigenem může být i protilátka!!!

PŘÍPRAVA MONOKLONÁLNÍCH PROTILÁTEK I.

MAb II. HGPRT = hypoxantin-guanin fosforibozyl transferáza

MAb III. HAT medium HAT obsahuje Hypoxantin, Aminopterin, Tymin

MAb IV.

PEG

MAb POUŽÍVANÉ K TERAPII Myší (celé) -momab Chimérické (myší V H V L ) -ximab Humanizované (myší hypervar.úseky) -zumab Lidské (připravené technikami mol.biol. dle knihoven)

Příklady klinického využití monoklonálních protilátek v léčbě imunopatologických chorob Imunosuprese: - anti-cd3 (OKT3), anti CD25 (basiliximab, daclizumab), anti CD20 (rituximab) Blokáda prozánětlivých cytokinů: Anti TNF-a (infliximab, adalimumab) revmatoidní artritida, Crohnova choroba, Blokáda adhezivních molekul: anti integrin a4b1 (natalizumab) roztroušená mozkomíšní skleróza Anti-CD11a (efalizumab) - psoriáza Protialergická léčba anti-ige (omalizumab): těžké formy astmatu

Monoklonální protilátky v humánní medicíně Transplantologie Muronomab-CD3, Basiliximab (IL2r alfa, chim.), Daclizumab (IL2r alfa, hum.) Kardiologie Abciximab (glykoprotein IIb a IIIa trombocytů, chim.) Revmatologie Infliximab (TNFalfa, chim.) Adalimumab (TNFalfa, lidská) Gastroenterologie Infliximab (TNFalfa, chim.) Infekční lékařství Palivizumab (F-protein RSV, hum.) Neurologie Natalizumab (inhibitor adhesivní molekuly a4 b1) - SM

Monoklonální protilátky v humánní medicíně Onkologie Trastuzumab (HER2 onkoprotein, hum.), ca mammae Cetuximab (epithelial growth factor receptor EGFR1, chim.), Edrecolomab (epithelial cell adhesion molecule, myší) kolorektální ca Hematoonkologie Rituximab (CD20 na B-lymfocytech, chim.) nehodgkinský lymfom, CLL Alemtuzumab (CD52 na B,T,NK,mono, hum.) CLL Alergologie Omalizumab (humanisovaná anti IgE)

Produkce antigenů a protilátek v transgenních rostlinách Rekombinantní protilátky SIgA/G Streptococcus mutans (tabák) IgG HSV2glykoprotein B ( sója) scfv-bryodin 1 imunotoxin CD40 (tabák,bun.susp.) Rekombinantní podjednotkové vakcíny HBsAg (tabák) Glykoprotein viru vztekliny (rajče) Termolabilní enterotoxin E.coli (tabák, brambory) Virus prasečí gastroenteritidy (tabák, kukuřice) (Ma KCJ et al.: Nature Rev Genetics 2003; 4: 794-805)

CVIČENÍ Č.1 Úkol č.1: ředění geometrickou řadou (sloupce 1,2) Úkol č.2: pipetování do mikrotitrační destičky (sloupce 3-11)

sl. 1 sl. 2 A ŘED.R. A ŘED.R. Geometrická řada B ŘED.R. B ŘED.R. destil.voda 600 ml 600 ml 600 ml 600 ml 600 ml 600 ml C 1:2 D 1:4 E 1:8 F 1:16 G 1:32 H H 2 O C 1:2 D 1:4 E 1:8 F 1:16 G 1:32 H H 2 O 600 ml ŘEDÍCÍHO ROZTOKU 600 ml 600 ml 600ml 600 ml 1 2 3 4 5 1:2 1:4 1:8 1:16 1:32 1:1 Do jamky vždy jen 100ul z naředěné geom. řady. Zbytek destičky dopipetovat ředícím roztokem: sl. 3-5 - dopipetovat 8-kanálovou pipetou sl. 6-8 dopipetovat opakovací pipetou (=stepper) sl. 9-11 - dopipetovat 1-kanálovou pipetou

PROTOKOLY v hlavičce: jméno datum úloha č. název úlohy v protokolu samotném: Princip Postup Výsledky Závěr grafy

PROTOKOL Č.1 Princip: Okomentovat význam správného pipetování Postup: pomůcky, schémátko Do výsledků: min. hodnota, max. hodnota, průměr, směrodatnou odchylku jen u absorbancí nenáležejících ke geometrické řadě (sl.3-11)