HSMN / CMT. Stanislav Voháňka Neurologická klinika LF MU a FN Brno. Kurs polyneuropatie, Brno 18. dubna 2008

Podobné dokumenty
Elektromyografie v diagnostice dědičných neuropatií

Akutní axonální motorická neuropatie: kazuistika. Bálintová Z., Voháňka S. Neurologická klinika LF MU a FN Brno

Genetika dědičných neuropatií

MUDr. Jana Haberlová 1, MUDr. Radim Mazanec Ph.D. 2, MUDr. Pavel Seeman Ph.D. 1 1

áštní formy neuropatií, kazuistiky

Hereditární spastická paraparéza. Stanislav Voháňka

lní polyneuropatie Soukopová Jarmila FN Brno, Bohunice, neurologická klinika Santon

PREHĽADNÉ ČLÁNKY. MUDr. Jana Haberlová 1, MUDr. Radim Mazanec Ph.D. 2, MUDr. Pavel Seeman Ph.D. 1 1

Syndrom neklidných nohou. Hana Streitová Eduard Minks,, Martin Bareš I. NK, FN U sv. Anny, Brno

Hereditární neuropatie pokroky a perspektivy. CMT team, 2.LF UK a FN Motol Praha

Eatonův myastenický syndrom. Josef Bednařík II.Neurologická klinika LFMU v Brně

EMG a likvorologické vyšetření u AIDP soubor 16-ti pacientů

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi

HEREDITÁRNÍ NEUROPATIE

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání

EMG parametry rozdíly mezi

EMG U RADIKULOPATIÍHORNÍCH KONČETIN A DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA. Blanka Adamová Neurologická klinika LF MU a FN Brno, CEITEC MU

Polyneuropatie. Stanislav Voháňka NK FN a LF MU Brno. Kurs polyneuropatie, Brno 18. dubna 2008

Bolestivá diabetická neuropatie

AIDP/GBS. Stanislav Voháňka Neurologická klinika LF MU a FN Brno. Kurs polyneuropatie, Brno 18. dubna 2008

GUILLAIN BARÉ SYNDROM Z POHLEDU SESTRY. Autor: Kateřina Havelková Spoluautor: Silvia Pekárová

Návrh směrnic pro správnou laboratorní diagnostiku Friedreichovy ataxie.

DOTAZNÍK MICHIGAN NEUROPATHY SCREENING INSTRUMENT (MNSI) A JEHO VÝZNAM U BOLESTIVÉ NEUROPATIE

Profesionální úžinové syndromy u pracovníků v riziku vibrací v posledních 5 letech v Královéhradeckém kraji

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno

Paliativní péče u nervosvalových onemocnění v dětském věku

NEUROGENETICKÁ DIAGNOSTIKA NERVOSVALOVÝCH ONEMOCNĚNÍ

Evokované potenciály. Principy, možnosti a meze, indikace. Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc.

Nemoci motorického neuronu (amyotrofická laterální skleróza) Klinické a genetické souvislosti

Diagnostika senzitivní neuropatie. Josef Bednařík Neurologická klinika LFMU a FN Brno

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.

BOLESTIVÉ NEUROPATIE. Josef Bednařík Neurologická klinika LFMU a FN Brno. 1. CS neuromuskulárn

Metodickým opatřen. nervu. Ridzoň P., Nakládalová M., Urban P, Ehler E., Machartová V.,Nevšímalová E., Fenclová Z.

Neuromuskulární jitter v diagnostice okulární myastenie gravis

Periodické syndromy asociované s kryopyrinem (CAPS)

Merosin deficitní kongenitální svalová dystrofie.

Profesionální poškození ulnárního nervu v lokti - dynamika EMG parametrů

Asymetrické formy diabetické neuropatie

Stanovení DML n. mediani v souladu s vyhláškou č. 79/2013, zkušenosti z 2,5 leté praxe v EMG laboratoři

Kondukční studie. Z.Kadaňka, LF MU a FN Brno

DMPK (ZNF9) V DIFERENCOVANÝCH. Z, Kroupová I, Falk M* M

KONGENITÁLNÍ SVALOVÉ DYSTROFIE

a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

Symetrická distální diabetická polyneuropatie. Josef Bednařík

Demyelinizační onemocnění CNS. MUDr. Eva Krasulová Neurologická klinika 1.LF UK a VFN, Praha

Léčba Guillain Barré syndromu: co je, co není a co by mohlo být evidence based? ivana zýková

KLINICKÝ PŘÍNOS RADIOLOGICKÝCH PARAMETRŮ U SPONDYLOGENNÍ CERVIKÁLNÍ MYELOPATIE

doc. MUDr. Jan Pokorný, DrSc.

Hereditární ne uropati e

sympatický kožní reflex - lze použít t v praxi? rová,, Martin Bareš Brno

Význam genetického vyšetření u pacientů s mentální retardací

Genetické aspekty vrozených vad metabolismu

GENETIKA. Dědičnost a pohlaví

Seznam příloh Příloha 1 Souhlas Etické komise Příloha 2 Informovaný souhlas Příloha 3 Barthel Index Příloha 4 Autozomálně recesivní LGMD [12] Příloha

Dědičnost vázaná na X chromosom

CMG. Neuropatie u mnohočetn. etného myelomu. MUDr. Jan Straub. Pacientský seminář Karlova Studánka NADAČNÍ FOND M Y E L O M A

rní junkce B. Poruchy neuromuskulárn Myasthenia gravis MYASTHENIA GRAVIS A. Neurogenní atrofie svalu A. Neurogenní atrofie

Poranění periferních nervů

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Základy genetiky - geneticky podmíněné nemoci

104/2012 Sb. VYHLÁŠKA

Spinální svalová atrofie. Vypracovali: Kateřina Teplá Monika Madrová Anna Dobrovolná Mária Čižmárová Dominika Štrbová Juraj Štipka

1. Muž 54 let, zedník. Stěžuje si na bolesti dolní části zad jdoucí do PDK, při chůzi přepadává špička PDK

Akutní polyneuropatie

Profesní postižení periferního nervového systému. Klinika pracovního lékařství FN a LF UP Olomouc

CMG. Neuropatie u mnohočetn. etného myelomu. prim. MUDr. Jan Straub I. Interní klinika hematoonkologie VFN v Praze NADAČNÍ FOND M Y E L O M A GROUP

Posuzování zdravotní způsobilosti u osob s neurologickým onemocněním

GENETIKA A MOLEKULÁRNĚ GENETICKÁ DIAGNOSTIKA DUCHENNEOVY MUSKULÁRNÍ DYSTROFIE

Spinální epidurální lipomatóza tři kazuistiky. T. Andrašinová Neurologická klinika LF MU a FN Brno

Duchenneova/Beckerova svalová dystrofie a Parent Project

Ortopedie. Neuroortopedie. Jiří Jochymek, KDCHOT FN a LF MU Brno

Obsah. Předmluva...13

Rehabilitace svalových onemocnění. Jan Vacek Klinika rehabilitačního lékařství FNKV IPVZ

Klinefelterův syndrom

ZÁNĚTLIVÉ POLYNEUROPATIE M A R T I N F O R G Á Č

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Kožní biopsie v diagnostice senzitivní neuropatie tenkých vláken


Jana Bednářová. Oddělení klinické mikrobiologické FN Brno

Neurologické vyšetření. Martina Hoskovcová, Jiří Klempíř

Karvinská hornická nemocnice. akreditované zdravotnické zařízení. Kriteria pro posuzování ášených

Polohování v anestézii

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

Kořenové syndromy. MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB

Toxické neuropatie. Edvard Ehler P a r d u b i c e

Význam Mobility protokolu na pracovišti intenzivní péče. R.Zoubková I.Chwalková KARIM FNO KF FNO

Glosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21

Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr.

Hereditární neuropatie

Onemocnění kosterních svalů

v oblasti kardiovaskulárn gastrointestináln lní ová Jitka, Dolina Jiří

Nervosvalová onemocnění a neuropatie

PŘÍLOHY. Seznam příloh

Projekt vyhledávání pacientů s Pompeho nemocí v ČR metodou suché kapky krve

INFORMACE PRO PACIENTY LÉČBA PACIENTŮ S AUTOIMUNITNÍMI NERVOSVALOVÝMI ONEMOCNĚNÍMI INTRAVENÓZNÍM LIDSKÝM IMUNOGLOBULINEM A VÝMĚNNOU PLAZMAFERÉZOU

DML n.medianus jako klíčový parametr EMG prohlídek - zkušenosti, úskalí. Petr Klepiš. Den průmyslové neurologie

POMPEHO NEMOC A ENZYMATICKÁ

ŠROTOVÁ I. VLČKOVÁ E. ADAMOVÁ B. KINCOVÁ S. BEDNAŘÍK J.

Neurologické komplikace po očkování

Atypický průběh klíšťové encefalitidy. Bartková D., Petroušová L. Klinika infekčního lékařství FN Ostrava

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Transkript:

HSMN / CMT Stanislav Voháňka Neurologická klinika LF MU a FN Brno Kurs polyneuropatie, Brno 18. dubna 2008

HSMN/CMT 2-44 tis. osob v ČR CMT 1-1 15/100 tis., CMT 1A- 10/100 tis. CMT 2-2 7/ 100 tis.??? Invalidizace délka života není většinou ovlivněna na Dle histologie a EMG dva typy demyelinizační a axonáln lní 2

KLASICKÁ klasifikace Získané Hereditární Axonáln lní Demyelinizační 3

HSMN/CMT Geneticky heterogenní Popsána řada genových defektů Demy Axon Dominantní 12 23 35 Recesivní 25 16 41 X vázané 2 5 7 39 44 83 4

HSMN / CMT 1A Duplikace genu PMP-22 na 17p11.2 p12 Pacienti jsou nositelé 3 alel Homozygoti (4 alely) Těžší průběh Bodové mutace 60% HSMN 1 Myelinový protein PMP-22 exprimován v Schwannových buňkách 5

HSMN/CMT 1A- klinika Familiárn rní zátěž 60% M/Ž 1/1 Začátek 1. dekáda= da= 75%, 2. Dekáda=10% Symptomy- iniciáln lní Areflexie 100%, oslabení chůze po patách 66%, atrofie 50%, pes cavus 33%, zkrácen cení ŠA A 25%. 6

HSMN/CMT 1A- klinika (2) Problémy v oblasti HK 2/3 nemocných Pes cavus a kladívkové postavení prstů 75% Kyfoskolióza Asi v10% Hypertrofické- ztluštělé periferní nervy 25% Lehké známky postižení senzitivních vláken taktilní a vibrační hypestezie 7

HSMN/CMT 1A- klinika (3) Atrofie a slabost v akráln lních částech dolních a později horních končetin Pes cavus,, deformity rukou vznikají na základz kladě asymetrické svalové slabosti 8

HSMN/CMT 1A- pomocná vyšetření Likvor zvýšená bílkovina Nervová biopsie Časné známky remyelinizace (onion bulbs) 9

Elektrofyziologie Demyelinizační neuropatie bez bloků, uniformní RVM Za hranici mezi CMT 1 a 2 se považuje RVM n. med 38 m/s Průměr r 17-20 m/s Hranice 5-5 34 m/s Časový průběh h zpomalení Jasně přítomna ve 2 letech Předchází klinickou manifestaci Časnější začátek tek- výraznější zpomalení Stabilní po 5. roku věku v 10

HNPP Hereditární neuropatie s citlivostí k tlakovým obrnám (HNPP= hereditary neuropathy with liability to pressure palsies ) Varianta CMT1 Místo duplikace genu PMP-22 dochází v 85% k deleci jedné alely Nadměrná citlivost k trakci či kompresi periferních nervů Pacienti mají opakované epizody izolovaných mononeuropatií,, zpravidla typických otlakových paréz z (n. radialis, peroneus). Nebolestivé postižen ení brachiáln lního plexu se vyskytuje aža u 1/3 osob s jednou alelou PMP-22 Otlakové léze nervů se zpravidla upravují ad integrum Méně často dochází k postupnému nárůstu n trvalého deficitu až k přechodnému obrazu klasické CMT1 11

HNPP (2) Elektrofyziologie Zpomalené vedení v místech obvyklé komprese N. medianus v zápěstí,, n. ulnaris v lokti, n. peroneus v oblasti hlavičky fibuly RVM mimo tyto úžiny je jen lehce zpomalena Histologie Fokáln lní ztluštění myelinu Na podéln lném řezu vypadá jako klobása Tomakulózn zní nebo sausage-like neuropatie Terapie Poučen ení o prevence otlakových lézí a rizikových aktivitách. 12

HSMN 1B P0 (MPZ) gen, chromozom 1q22 5 exonů, většinou bodové mutace známo > 95 Některé mutace způsobují axonální typ postižení Fenotyp jako typ 1A často výraznější atrofie Velká variabilita od těžké infantilní (Dejerine-Sottas) až po lehké formy v pozdní dospělosti Začátek v první dekádě 30%- 40% Pozdější začátek Stejná frekvence od 2. do 7. dekády 30% > 30 letech 13

HSMN 1B (2) Elektrofyziologie Obvykle výrazné zpomalení NCV < 20 m/s Výjimečně téměř normální NCV CSF zvýšená CB v 75% Patologie Demyelinizace Liší se podle typu Onionbulbs 14

Další typy HSMN 1 Typ 1C Chromosom 16, LITAF/SIMPLE gen Nízké rychlosti vedení,, distáln lní slabost, atrofie, hypestezie Typ 1D Gen ERG2 (early( growth response protein), Chromosom 10. Většinou inou těžt ěžký průběh char.. DS Menší část lehký průběh h s pozdější ším m začátkem Typ 1F Protein lehkého ho řetězce neurofilament, chromosom 8, malé procento CMT/HSMN 1 15

X vázaná forma MSMN/CMT Xq13.1, semidominantní forma beta 1protein napojený na connexin 32 Druhá nejčast astější forma CMT/HSMN 10-15% 15% všech v případp padů Muži i postiženy více v než ženy přenašečky Dětství až adolescence 16

X vázaná forma MSMN/CMT NCV Zpravidla výrazné zpomalení 22-25 m/s Asymetrie Ženy mírnější zpomalení 30-54 m/s Patologie Axonální ztráta + Demyelinizace Onion bulbs málo 17

CMT 1X tranzitorní encefalopatie Connexin-32 mutace: Arg142Trp; Cys168Tyr Provokace Cvičení Nadmořská výška nad 2500 m Onemocnění Dehydratace Hyperventilace Začátek za 2 3 dny Příznaky Ataxiae Dysartrie Slabost Bulbární, kořenové svalstvo Průběh Úprava během týdnů 18

HSMN 2 Axonální formy Autosomálně dominantní 1/3 všech AD CMT/HSMN, 4-12/100 tis. Široké rozpětí začátku potíží a tíže klinického obrazu Vrchol 2. dekáda, mohou vznikat až do 7. decenia Symetrická distální slabost, porucha čití pro všechny modality Mohou být zachovány reflexy proximálně (RP) RVM n. medianus > 38 m/s 19

HSMN 2 Typ 2A Chromosom 1p36 MFN2 gen. Účastní se fuze mitochondrií Typ 2B Chromosom 3, RAB 7 protein. Čistě senzorická neuropatie, ulcerace Typ 2C Vazba na chromosom 12, velmi vzácná, kromě obvyklých příznaků CMT je přítomno postižení freniků a n. recurens (bránice, hlasivky) Typ 2D Chromosom 7p14, mutace v genu glycyl RNA syntetázy Někteří pacienti mají senzomotorickou neuropatii, někteří čistě motorické postižení Typ 2E Chromosom 8p21, mutace v genu řetězce lehkých neurofilament 20

Dejerine- Sottas Syndrom Zvláš áště těžká varianta, rozvoj těžt ěžké invalidizující neuropatie od raného dětstvd tství Geneticky heterogenní mutace PMP22, P0, EGR2, PRX, GDAP Dejerine- Sottas začátek tek do 3 let, opožděné milníky, těžt ěžké postižen ení motorických, senzitivních nervů a skeletu Kongenitální hypomyelinizace Popisný termín vývojového selhání myelinizace Hypotonický kojenec, vývojové opožď žďování V podstatě synonyma 21

Autosomálně recesivní formy VZÁCNÉ Systémové známky: katarakta, hluchota Typ 4A Chromosom 8 mutace v GDAP 1 proteinu, neznáme funkci. 4 rodiny v Tunisu s konsangvinitou. Demyelinizační typ, od batolivého věku, zpomalený motorický vývoj, parézy hlasivek Typ 4B Chromosome 11, demyelinizační typ, začátek v průměru ve 3 letech Typ 4C Axonální typ, začátek v dětství, skolióza Typ 4D Chromosom 8, Romská populace Distální slabost, atrofie a hypestezie, deformity, areflexie, hluchota RV výrazně zpomalena, CMAP nevýbavné od 15 let Typ 4F PRX gen Chromosom 19 Rozvětvená libanonská rodina Redukce RV 22