Maturitní témata profilová část



Podobné dokumenty
Složení a struktura atomu Charakteristika elementárních částic. Modely atomu. Izotopy a nuklidy. Atomové jádro -

1. ročník Počet hodin

Základní chemické pojmy

MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

MATURITNÍ TÉMATA - CHEMIE. Školní rok 2012 / 2013 Třídy 4. a oktáva

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník. Schéma témat profilové části maturitní zkoušky z předmětu CHEMIE

Maturitní témata z chemie pro školní rok 2017/2018 pro jarní a podzimní termín maturit

Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace

Seminář z chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Pojmy Metody a formy Poznámky

Chemie - Sexta, 2. ročník

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

6.9 Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu

Maturitní okruhy z chemie 2015/2016

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

MATURITNÍ OKRUHY Z CHEMIE PROFILOVÁ ZKOUŠKA 2014/2015

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Repetitorium anorganické a organické chemie Ch51 volitelný předmět pro 4. ročník

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Vyučovací předmět: chemie. Ročník: 1. ročník + kvinta

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Chemie. 8. ročník. Od- do Tématický celek- téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: Průmysl a životní prostředí VLASTNOSTI LÁTEK. Vnímání vlastností látek.

Chemie vyšší gymnázium

Chemie. žák: F látka, těleso; hustota, teplota tání a varu a faktory, které je ovlivňují. Pozorování, pokus, bezpečnost práce

Chemie. žák: F látka, těleso; hustota, teplota tání a varu a faktory, které je ovlivňují. Pozorování, pokus, bezpečnost práce

Chemie - Septima, 3. ročník

Vyučovací předmět Chemie realizuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru chemie podle RVP G v 1. až 3. ročníku.

Chemie - 8. ročník (RvTv)

4. ročník - seminář Vzdělávací obor - Člověk a příroda

Výstupy Učivo Průřezová témata

Školní vzdělávací program

Chemie. Pozemní stavitelství. denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: ročník: 35 týdnů po 1 hodině 2.ročník: 34 týdnů po 2 hodinách

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

Chemie 2018 CAUS strana 1 (celkem 5)

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Předmět: CHEMIE Ročník: 8.

Chemie - 8. ročník (RvMP)

Organická chemie (KATA) rychlý souhrn a opakování

Školní vzdělávací program

PRŮMYSLOVÉ TECHNOLOGIE I - SOUBOR OTÁZEK KE ZKOUŠCE

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Vstupní motivace do studia chemie, proč se učíme chemii. Chemické látky (R, S věty) 2. Skupenství, roztoky. Výstražné symboly, mimořádné události

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od do

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2011

Obecná a anorganická chemie

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010

Obsah. 2. Mechanismus a syntetické využití nejdůležitějších organických reakcí Adiční reakce Elektrofilní adice (A E

Příloha č. 21 CHEMIE

Karboxylové kyseliny a jejich funkční deriváty

5.10. CHEMIE. 3. ročník / septima. 2. ročník / sexta

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

ZS Purkynova Vyskov. Mgr. Jana Vašíèková / vasickova@zspurkynova.vyskov.cz Pøedmìt Chemie Roèník 9. Klíèová slova Uhlovodíky Oèekávaný výstup

Školní výstupy Učivo (pojmy) Poznámka

Vyučovací předmět Chemie realizuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru chemie podle RVP G v 1. až 3. ročníku.

Rozezná a vysvětlí význam označení různých nebezpečných látek. Vybrané dostupné látky pojmenuje a vysvětlí jejich nebezpečnost.

Předmět: Chemie Ročník: 9.

1. Složení a struktura atomu

Doučování SEXTA CHEMIE

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

17. DUSÍKATÉ DERIVÁTY, EL. POSUNY

Učební osnovy předmětu. Chemie

Okruhy pro opravnou zkoušku (zkoušku v náhradním termínu) z chemie 8.ročník: 1. Směs: definice, rozdělení směsí, filtrace, destilace, krystalizace

3. ročník Vzdělávací obor - Člověk a příroda

6. Vyberte látku, která má nepolární charakter: 1b. a) voda b) diethylether c) kyselina bromovodíková d) ethanol e) sulfan

3. Metabolické přeměny sacharidů glykolýza

CHEMIE - Úvod do organické chemie

Vzdělávací obor chemie

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Chemie Ch3 volitelný předmět pro 4. ročník

Školní vzdělávací program

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Předmět: CHEMIE Ročník: 8. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

10 CHEMIE Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah

Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25.

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam

CHEMIE (8. a 9. ročník)

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.7 Učební osnovy: Chemie

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.7 Učební osnovy: Chemie

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

5.5 Vzdělávací oblast - Člověk a příroda Chemie

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

H H C C C C C C H CH 3 H C C H H H H H H

Chemie 2015 CAU strana 1 (celkem 5)

Rozliší látky podle skupenství, rozpustnosti, hustoty, el.vodivosti. Vlastnosti látek-skupenství, rozpustnost, hustota, el.

CHEMIE. Uč se i z chyb druhých. Život je příliš krátký, než abys je stihl všechny spáchat sám.

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Transkript:

SEZNAM TÉMAT: SLOŽENÍ A STRUKTURA ATOMU Vývoj názorů na stavbu atomu, historický a současný model atomu. Atomové jádro, radioaktivita, typy záření, přirozená a umělá radioaktivita, nuklid, izotopy, historie a využití radioaktivity (radiouhlíková metoda, medicína). Elektronový obal atomu, elektron, orbital, kvantová čísla a jejich význam, elektronová konfigurace atomu v základním i excitovaném stavu, valenční vrstva, pravidla a principy pro zaplňování elektronového obalu, ionizační energie, elektronová afinita, elektronegativita. PERIODICKÁ SOUSTAVA PRVKŮ Vznik a vývoj periodického zákona a periodické tabulky. Periodický zákon. Periody, skupiny - hlavní a vedlejší, valenční vrstva, elektronegativita, ionizační energie, elektronová afinita, relativní atomová hmotnost, poloměr atomu, kovový charakter, kovy, nekovy, polokovy, skupenství; přechodné, nepřechodné a vnitřně přechodné prvky, s, p, d, a f-blok. Krátká a dlouhá forma tabulky, periodicita vlastností prvků, trendy v periodické tabulce, vlastnosti prvků a sloučenin na příkladu vybraných hlavních skupin periodické tabulky (např. alkalických kovů, halogenů). CHEMICKÁ VAZBA A VLASTNOSTI LÁTEK Vznik, charakteristika a typy chemické vazby, slabé vazebné interakce. Změny potenciální energie při vzniku vazby, srážková teorie a teorie aktivovaného komplexu, vazba σ a π, jednoduchá, dvojná a trojná vazba, polarita vazby, elektronegativita, vazebná energie, iontová vazba, kovová vazba, elektronový plyn, koordinačně kovalentní vazba, van der Waalsovy vazby, vodíkový můstek, tvary molekul s jedním centrálním atomem. CHEMICKÉ REAKCE, TERMOCHEMIE Skupenské stavy látek (vlastnosti jednotlivých skupenství z hlediska chemického), disperzní soustavy (dělení podle velikosti částic, podle skupenství) a jejich charakteristika. Klasifikace chemických reakcí a dějů, jejich charakteristické znaky (acidobazický, srážecí, redoxní, komplexotvorný), reaktanty a produkty, chemická rovnice. Chemické reakce organických sloučenin, činidla v organické chemii. Termochemie - tepelné zabarvení chemických reakcí, grafické znázornění průběhu termochemických reakcí, reakční teplo a energetická bilance reakce. Tepla spalná a slučovací. Termochemické zákony. CHEMICKÁ KINETIKA, CHEMICKÁ ROVNOVÁHA Chemická kinetika, rychlost chemické reakce, reakční koordináta, aktivovaný komplex, faktory ovlivňující reakční rychlost (c, T, p, katalyzátory). Pojem chemické rovnováhy, rovnovážná konstanta a její odvození, Guldberg-Waageův zákon, Le Chatelier-Brownův princip, faktory ovlivňující chemickou rovnováhu. Typy chemických rovnováh (acidobazické, redoxní ). Rovnováha v protolytických reakcích. Teorie kyselin a zásad, disociační konstanty. Autoprotolýza, iontový součin vody, ph, acidobazické indikátory. Hydrolýza solí. 1

ELEKTROCHEMIE Význam redoxních dějů s uvedením příkladů v anorganické i organické chemii. Redoxní rovnováhy a úpravy redoxních rovnic. Elektrická dvojvrstva, poločlánek, Daniellův článek, standardní vodíková elektroda, řada elektrochemických potenciálů, Beketovova řada, Nernstova rovnice, využití elektrochemie v praxi, chemické výroby (elektrolýza taveniny NaCl), suchý článek, galvanické články, akumulátory. VODÍK, KYSLÍK, VODA Vlastnosti vodíku podle stavby atomu a postavení v periodickém systému. Výskyt, příprava a použití vodíku. Fyzikální a chemické vlastnosti vodíku. Hydridy. Vlastnosti a výskyt kyslíku. Příprava, výroba a použití kyslíku. Oxidy. Ozón vznik, výskyt, vlastnosti a význam. Peroxid vodíku a jeho reakce. Molekula vody, struktura, chemické a fyzikální vlastnosti, tvrdost vody, elektrolýza vody, vodíkové můstky, amfoterní povaha. Voda jako rozpouštědlo, vodné roztoky, vyjadřování složení roztoků (hmotnostní a objemový zlomek, molární koncentrace). S - PRVKY Alkalické kovy a kovy alkalických zemin, elektronová konfigurace, chemické a fyzikální vlastnosti prvků, významné sloučeniny a jejich využití, výroba alkalických kovů a hydroxidů elektrolyticky, výroba a využití páleného vápna. Analytické důkazy s-prvků. Význam Na, K, Ca a Mg pro živé organismy. PRVKY SKUPIN III. A a IV. A (s výjimkou uhlíku) Postavení prvků v periodické soustavě, elektronová konfigurace, chemické a fyzikální vlastnosti. Hliník vlastnosti, výroba (elektrolyticky), reakce, aluminotermie, sloučeniny, jeho použití v metalurgickém průmyslu. Vliv hliníku na živé organismy. Křemík, výroba skla, významné sloučeniny. Užití olova - olověný akumulátor. Slitiny. Bor a jeho sloučeniny. UHLÍK Postavení v periodické soustavě, elektronová konfigurace, vaznost, oxidační čísla uhlíku ve sloučeninách, excitace, hybridizace, typy vazeb, stavba molekul a popis struktury, izomerie, konstituce, konfigurace. Vlastnosti uhlíku - alotropické modifikace, redukční schopnosti. Oxidy a ostatní významné anorganické sloučeniny uhlíku. Uhlík a jeho význam v organické chemii. Výskyt a význam uhlíku. 2

PRVKY V. A SKUPINY - DUSÍK, FOSFOR Postavení v periodické soustavě, elektronová konfigurace, vaznost, oxidační čísla ve sloučeninách, vlastnosti chemické, fyzikální. Dusík vlastnosti, výroba, využití, významné sloučeniny - oxidy, kyseliny a jejich soli se zaměřením na kyselinu dusičnou, amoniak a amonné soli. Fosfor - vlastnosti, modifikace, výroba, použití, sloučeniny - oxidy, kyselina fosforečná, fosforečnany a superfosfát. Význam fosforu a dusíku v živých organismech. CHALKOGENY VI. A SKUPINA Postavení v periodické soustavě prvků, elektronová konfigurace, vaznost, oxidační čísla ve sloučeninách. Kyslík vlastnosti, výskyt a výroba, sloučeniny - oxidy, peroxidy. Oxidace v anorganické i organické chemii. Význam kyslíku pro živé organismy. Síra - alotropické modifikace síry, její výskyt v přírodě, těžba, minerály obsahující síru, vazebné možnosti. Sloučeniny síry - oxidy, kyseliny (výroba kyseliny sírové) a jejich solí, využití kyseliny sírové. HALOGENY, VZÁCNÉ PLYNY VII. A, VIII. A SKUPINA Postavení v periodické soustavě prvků, elektronová konfigurace, oxidační čísla, reaktivita halogenů a vzácných plynů, výskyt, charakteristika. Halogeny - vlastnosti, použití, sloučeniny - halogenidy, kyseliny (výroba HCl a její význam, kyslíkaté kyseliny). Halogenace v organické chemii. Charakteristika vzácných plynů podle stavby atomu, použití, sloučeniny vzácných plynů. D PRVKY Postavení v PSP, elektronová konfigurace, tvorba koordinačních sloučenin. Vlastnosti kovů (kovová vazba), řada elektrochemických potenciálů (Beketovova řada), výskyt (minerály), jejich těžba a principy metalurgických výrob. Železo - vlastnosti, výroba, využití, koroze, slitiny. Další významné kovy, jejich sloučeniny, použití mangan, chrom, rtuť (princip polarografie). Ušlechtilé kovy. NASYCENÉ UHLOVODÍKY Alkany a cykloalkany - obecná charakteristika, charakteristika vazeb C-C, C-H, struktura organických sloučenin - konstituční izomerie, konformace, homologická řada, názvosloví. Výroba a příprava alkanů, typické reakce a reakční mechanismy (S, E, radikály). Získávání uhlovodíků z přírodních zdrojů (zpracování ropy, zemního plynu, uhlí). Nejvýznamnější sloučeniny vlastnosti a využití (methan). NENASYCENÉ UHLOVODÍKY Alkeny a alkyny - obecná charakteristika, vlastnosti, charakteristika násobných vazeb C-C, struktura nenasycených sloučenin, konfigurační izomerie (cis-trans), homologické řady, názvosloví. Typické reakce, mechanismus adice radikálové, nukleofilní, elektrofilní (Markovnikovovo pravidlo). Výroba a 3

příprava ethenu a acetylenu. Užití těchto látek (polymerace PE). Alkadieny- kaučuk a jeho zpracování. ARENY Aromatický charakter sloučenin v organické chemii, struktura, stabilita benzenového jádra, názvosloví, příklady a typické reakce arenů (halogenace, sulfonace, alkylace a acylace benzenu). Oxidace arenů. Mezomerní efekt, substituenty I. a II. řádu. Benzen a další významné sloučeniny obsahující aromatické jádro vlastnosti, reakce, využití. HALOGENDERIVÁTY Obecná charakteristika, struktura, reakční centra, charakteristika vazby C-X, polarita, polarizovatelnost vazby, indukční efekt, názvosloví, příprava halogenace, významné reakce - reakční mechanismus (substituce nukleofilní), reakce s kovy Grignardova činidla. Halogenderiváty a jejich uplatnění jako reagens pro přípravu dalších látek, významné halogenderiváty a jejich využití (PVC, PTFE, halony). KYSLÍKATÉ DERIVÁTY HYDROXYSLOUČENINY, ETHERY Charakteristické skupiny, obecné vzorce, názvosloví, reakční centra, srovnání alkoholů, fenolů (acidita, bazicita), rozdělení, vlastnosti, amfoterita, příprava a výroba ethanolu, typické reakce alkoholů (substituce nukleofilní, esterifikace, oxidace) a fenolu (vliv mezomerního efektu). Přehled důležitých zástupců methanol, ethanol, glycerol, fenol. Význam a vlastnosti etherů. KARBONYLOVÉ SLOUČENINY Aldehydy, ketony, chinony - obecné vzorce a charakteristické skupiny, názvosloví a příklady, reakční centra, důkazové reakce a jejich využití u sacharidů (Fehlingovo činidlo, Tollensovo činidlo, jodoformová reakce, důkaz Schiffovým činidlem). Příprava aldehydů, ketonů. Oxidace a redukce aldehydů a ketonů, aldolová kondenzace, vznik poloacetalu. Přehled důležitých sloučenin, jejich vlastnosti, použití. KARBOXYLOVÉ KYSELINY A JEJICH DERIVÁTY Charakteristika karboxylové skupiny, názvosloví, výskyt a vlastnosti karboxylových kyselin, rozdělení, kyselost a výpočet ph slabých kyselin, příprava kyselin, reakce kyselin neutralizace a vznik solí, esterifikace, dekarboxylace (chování karboxylových kyselin při zahřívání), vznik anhydridů. Přehled nejdůležitějších karboxylových kyselin kyselina mravenčí, octová, benzoová, VMK. Deriváty karboxylových kyselin - funkční (halogenidy, anhydridy, amidy, estery) a substituční (halogen-, hydroxy-, AK). Deriváty kyseliny uhličité. DUSÍKATÉ DERIVÁTY Aminy a nitrosloučeniny, charakteristika funkčních skupin, reakční centra, názvosloví, rozdělení aminů, vlastnosti (bazicita) aminů, reakce anilinu (vliv mezomerního efektu) halogenace, sulfonace, diazotace. Mechanismus nitrace (TNT), reakce nitrobenzenu. Významné dusíkaté deriváty, jejich vlastnosti a použití, azobarviva. 4

SACHARIDY Charakteristika, rozdělení a příklady sacharidů. Odvození Fischerova a Haworthova vzorce. Vlastnosti a reakce sacharidů (oxidace, redukce). Důkazové reakce (Fehling, Tollens), optická izomerie u monosacharidů a disacharidů, chirální uhlík, glykosidická vazba. Monosacharidy (glukoza, fruktoza), disacharidy redukující, neredukující (laktóza, maltóza, sacharóza), polysacharidy stavební, zásobní (celulóza, škrob, glykogen). METABOLISMUS SACHARIDŮ Glykolýza a fotosyntéza. Vznik cukrů fotosyntéza a její fáze (světelná, temnostní; cyklická, necyklická fosforylace, fotolýza vody), význam fotosyntézy. Glykolýza anaerobní, aerobní průběh, mléčné a alkoholové kvašení, pyruvát, Krebsův cyklus. Energetická charakteristika dějů, ATP. LIPIDY A JEJICH METABOLISMUS Chemické složení a struktura, rozdělení, výskyt, vznik (esterifikace), zdroje, fyzikální vlastnosti a biologické funkce lipidů, význam a získávání lipidů. Reakce - zmýdelnění a hydrolýza, ztužování olejů, vysychání olejů, žluknutí tuků. Vosky. Složené lipidy. Lipidy jako zdroj energie, β-oxidace mastných kyselin, tvorba acetylkoenzymu A. Izoprenová jednotka, terpeny, steroidy. BÍLKOVINY, PEPTIDY Aminokyseliny jako základní stavební jednotky, struktura, vlastnosti a dělení, optická aktivita, amfoterita aminokyselin, vnitřně iontová struktura, izoelektrický bod. Peptidická vazba, polypeptidy, primární, sekundární a terciární struktura bílkovin, denaturace, jednoduché (fibrilární, globulární) a složené bílkoviny (dělení podle prostetické skupiny). Funkce bílkovin v živých organismech. NUKLEOVÉ KYSELINY, PROTEOSYNTÉZA Struktura NK a jejich stavba složení nukleotidu (heterocyklické báze purinové A/G, pyrimidinové T/U/C), DNA, RNA a její typy, význam NK pro proteosyntézu. Biochemický základ přenosu dědičných informací - proteosyntéza - replikace, transkripce, translace, antikodon, triplet, komplementarita bází, struktura bílkovin, aminokyseliny, vznik peptidické vazby v závěru translace, role jádra, cytosolu, ribozomu. ENZYMY, VITAMÍNY, HORMONY Energetika biochemických dějů, biokatalyzátory (rozdělení, chemické složení, funkce a mechanismy působení). Enzymy význam a složení, apoenzym, koenzym, názvosloví (kódová čísla), rozdělení do tříd, kinetika enzymové reakce - enzym-substrátový komplex, aktivní centrum, aktivace, inhibice enzymů. Biologický význam vitamínů, rozdělení a rozpustnost, zdroje vitamínů. Hormony - jejich funkce a mechanismus působení v živých organismech. 5