K D E a P R O Č. nám zůstaly P Ř I R O Z E N É L E S Y. N á r o d n í l e s n i c k ý p r o g r a m II

N á r o d n í l e s n i c k ý p r o g r a m II Brandýs nad Labem 2. prosince 2014 K D E a P R O Č nám zůstaly P Ř I R O Z E N É L E S Y - hodnocení přirozenosti - souhrnné výsledky - analýza přirozených lesů - co dál??? TOMÁŠ VRŠKA VÚKOZ, v.v.i., odbor ekologie lesa / MENDELU v Brně, LDF, ÚZPL 1

1. HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR CÍL Aktuální znalost o rozšíření a kvalitě přirozených lesů v ČR v prostoru a čase METODY Hodnocení kvalitativních i kvantitativních parametrů porostů prostřednictvím dotazníkového formuláře VÝSTUPY - Databanka přirozených lesů ČR - mapové podklady - plány péče o ZCHÚ 2

1. HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR Národní lesnický program I. 2002-2006: Priorita E11- Vytvořit databanku přirozených lesů Potřeba koncepčního nástroje pro management lesů v chráněných územích, pro optimalizaci sítě sítě ZCHÚ atd. Zadavatel: MŽP ČR Parametry pro databanku: - co nejvíce objektivní - ale jednoduše a on-line aktualizovatelná odbornými pracovníky OP a LH - nezávislá na subjektivním přístupu hodnotitelů - realizovatelná na celé ploše státu - levná Databanka, resp. hodnocení přirozenosti je kompromis mezi hodnotitelným a realizovatelným!!! 3

1. HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR 2002-2003 - vývoj metodiky, testování 2004-2006 - školení hodnotitelů (50 osob) hodnocení lokalit 10 ha 2007 - souhrnné zpracování dat - tvorba a spuštění www.pralesy.cz 2008 - implementace hodnocení přirozenosti do vyhlášky č. 60/2008 Sb. 2009 - doplnění hodnocení o lokality 5 ha - dokončení hodnocení u VLS, s.p. - start on-line aktualizace 2011 novela vyhláška č. 64/2011 Sb. 4

1. HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR 3 stupně přirozenosti: - původní - přírodní přirozené lesy - přírodě blízký pro hodnocení užito 31 kriterií ve čtyřech skupinách: A - přímý vliv člověka v minulosti a současnosti B - tlející dřevo v minulosti a současnosti C - nepřímý vliv člověka v minulosti a současnosti D - současná dřevinná skladba 5

bez zásahu dočasný management trvalý management nebo již bez zásahu 7

2. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR Databanka přirozených lesů ČR (www.pralesy.cz) - přirozené lesy v ČR 1,2% z celkové plochy lesů (2.600 mil. ha) - 490 lokalit v rozpětí 10-1200 ha na lokalitu - 50% plochy přirozených lesů na území národních parků - 30% plochy přirozených lesů na území CHKO - 530 ha (1,8% jejich plochy) přirozených klesů dosud nechráněno 2 500 ha 7 500 ha 19 500 ha

2. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR vše ponecháno samovolnému vývoji 12 500 ha již ponecháno s.v. Σ ČR: 23 900 ha ponecháno s.v. (0,9% lesů), z toho 22 490 ha jsou přirozené lesy

2. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR 10 Adam D., Vrška T., 2009. Atlas krajiny České republiky

KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ OTÁZKA KDE a PROČ nám zůstaly přirozené lesy, když je jejich aktuální distribuce na první pohled výrazně nevyrovnaná a převažuje shlukovitost METODY - clusterová analýza lokalit přirozených lesů - kruhový cluster ø 20 km, více než 3 lokality, více než 300 ha přirozených lesů - komparace s typy reliéfu krajiny - komparace se sídelními typy 11

3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ X rig. Löw a spol. / geoportál CENIA 12

3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ X rig. Löw a spol. / geoportál CENIA 13

KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ 160000000 140000000 120000000 100000000 80000000 60000000 40000000 kary svahy a hor. hřb. hornatiny vys. ploš. vrch. Herc. ploš. a pahor. sop. poh izol. kužel. kuž. a kupy kras zaříz. údo. široké nivy nevymez 20000000 0 Staré sídelní typy Krajiny vrcholně středověké kolonizace Krajiny pozdní středověké kolonizace Krajiny novověké kolonizace 14

KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ 100% 90% 80% kary svahy a hor. hřb. hornatiny 70% 60% vys. ploš. vrch. Herc. ploš. a pahor. 50% sop. poh 40% 30% izol. kužel. kuž. a kupy kras 20% 10% 0% Staré sídelní typy Hercynica Staré sídelní typy Pannonika Krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynica Krajiny pozdní středověké kolonizace Krajiny novověké kolonizace Hercynica Krajiny novověké kolonizace Carpatica zaříz. údo. široké nivy nevymez 15

KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ 160000000 140000000 120000000 100000000 80000000 60000000 VS_9 VS_8 VS_7 VS_6 VS_5 VS_4 VS_3 VS_2 VS_1 VS_0 40000000 20000000 0 Staré sídelní typy Krajiny vrcholně středověké kolonizace Krajiny pozdní středověké kolonizace Krajiny novověké kolonizace 16

KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% VS_9 VS_8 VS_7 VS_6 VS_5 VS_4 VS_3 VS_2 VS_1 VS_0 20% 10% 0% Staré sídelní typy Hercynica Staré sídelní typy Pannonika Krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynica Krajiny pozdní středověké kolonizace Krajiny novověké kolonizace Hercynica Krajiny novověké kolonizace Carpatica 17

KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ 160000000 E R 140000000 G T Q 120000000 P O V 100000000 U L N 80000000 M I K 60000000 W C S 40000000 F B H D 20000000 A J Y 0 Staré sídelní typy Krajiny vrcholně středověké kolonizace Krajiny pozdní středověké kolonizace Krajiny novověké kolonizace Z 18 X

KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ 100% E 90% R G 80% T Q P 70% O V 60% U L 50% N M I 40% K W 30% C S 20% F B H 10% D A 0% Staré sídelní typy Hercynica Staré sídelní typy Pannonika Krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynica Krajiny pozdní středověké kolonizace Krajiny novověké kolonizace Hercynica Krajiny novověké kolonizace Carpatica J Y Z 19 X

KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ VÝSLEDKY 67% - plochy přirozených lesů se nachází ve 4 z 19 typů krajiny 50% - krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů a krajiny vysoko položených plošin 17% - krajiny zaříznutých údolí a krasové krajiny 20

KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ VÝSLEDKY krajiny zaříznutých údolí a krasové krajiny přechodová pásma mezi nížinami a vrchovinami hranice starověkého a středověkého osídlení lesy se zachovaly na těžko přístupných polohách, které tehdy nebyly technologicky dosažitelné (i když byly dlouhodobě ovlivňovány) v okamžiku technologické dosažitelnosti (středověk) se kolonizace posunula do vyšších poloh (vrchoviny) s lepšími možnostmi využití lesů (vyšší zásoba dřeva atd.) 21

KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ VÝSLEDKY krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů a krajiny vysoko položených plošin nejpozději osídlovaná území, dříve nedostupná novověk lesy se zachovaly v nejodlehlejších místech a v okamžiku jejich využitelnosti (19. stol.) již dochází k vědomé ochraně zbytků přirozených lesů limitem přestává být technologická vyspělost 22

4. CO DÁL??? SOUHRN - PROČ - snad existuje společenská shoda o potřebě nějakých lesů ponechaných samovolnému vývoji - ale neexistuje společenský ani politický konsensus o tom: - KOLIK - KDE - V JAKÉM STAVU JE PŘENECHAT PŘÍRODNÍM SILÁM - neúspěch jednání NLP II (KA7, opatření 4) není důvodem k odsunutí problému - je to trvalá výzva ke společenské diskusi - nalezení konsensu by bylo prospěšné pro celou společnost = vyjasnění v dlouhodobém plánování = plánovatelnost újmy = ukončení vášnivých sporů okolo přípravy plánů péče atd.

Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? Ponechat samovolnému vývoji můžeme jakoukoliv část krajiny (tedy i lesa) Měli bychom si však umět odpovědět na čtyři základní otázky: 1) Proč? Je to společenská objednávka? Jsme schopni akceptovat spontánní procesy v současné krajině? 2) V jakém stavu chceme ponechávat a proč? Je nutné aby spontánní procesy probíhaly pouze v přírodě blízkých ekosystémech? 3) Kolik chceme ponechávat? Kde je míra akceptance společností? 4) Kde je chceme ponechávat? Distribuce v krajině podle nějakého plánu? Je to kulturní akt a rozhodnutí je vždy arbitrární!!! Není a nemůže být zcela objektivní!!!

Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? Proč ponecháváme lesy samovolnému vývoji? 4 motivy (sociologický výzkum): 1) psycho-emocionální motivy (podprahové vnímání cit ; iracionální pohnutky) 2) etické motivy úcta k hodnotám, které jsme nevytvořili (morálka) 3) přírodovědecké motivy exaktní (vědecké) poznání přírodních procesů 4) utilitární motivy užitečnost jejich poznání pro společnost (lesnictví, ochrana přírody atd.)

Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? 1) psycho-emocionální motivy 2) etické motivy J. L. Buquoy (1838) - Při své dnešní pochůzce v polesí lužnickém našel jsem.. prales, vzbuzující obdiv a úctu svým stavem. Vzhledem k tomu, že lesy těchto vlastností budou známy brzy jen z historického líčení, rozhodl jsem se zachovat zmíněnou lesní část jako památník dob dávno minulých názornému požitku pravých přátel přírody. 3) přírodovědné 4) utilitární motivy J. John (1849) - V tomto prostoru leží takřka otevřená kniha přírody, z jejíchž řádků lze vyčíst zákony, jimiž matka příroda, je-li v lesích volná a nerušená, jako právě zde po staletí, vegetaci zachovává, v různé formě dovršuje, ničí a znovu obnovuje.. četné druhy harmonicky rozděluje a sestavuje, jak současně uvnitř lesa může být udržen řád plný života a smrti s hmotovým bohatstvím a individuální nejvyšší silou..

Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? Co chceme v lesích ponechaných s.v. zjistit? Aktuální otázky: - dlouhodobé změny v jednotlivých složkách lesních ekosystémů a jejich příčiny - kompetice dřevin a disturbanční dynamika v měnících se podmínkách prostředí - hledání konceptuálního modelu fungování lesa (patch dynamics, metabolic theory atd.) - předefinování modelů potenciální přirozené vegetace jako základu pro přírodě bližší formy hospodaření - dynamika rozkladu tlejícího dřeva ve vztahu k podmínkám prostředí - změny biodiverzity v různých prostorových a časových úrovních - nové pojetí pedogeneze formované biomechanickými vlastnostmi stromů - vzájemné interakce půdní prostředí-bylinné patro-dřevinné patro - produkční potenciál jednotlivých typů stanovišť Potřebujeme vzorky lesů ponechaných s.v. na všech hlavních typech stanovišť.

Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? Dnešní (pra)lesy jsou v naprosté většině člověkem dříve ovlivněné lesy, sekundárně ponechané samovolnému vývoji Ponechat SAMOVOLNÉMU vývoji = vědomě se zřeknout primárních vlivů a v rámci možností omezit sekundární vlivy V kulturní krajině Evropy nelze sekundární vlivy zcela vyloučit - to neznamená, že bychom kvůli tomu neměli mít lesy ponechané samovolnému vývoji viz vědecké otázky PRIMÁRNÍ vlivy člověka těžba dříví, zalesnění holiny, zpracování tlejícího dřeva SEKUNDÁRNÍ vlivy člověka šíření invazních druhů dřevin, přenos škodlivých látek, nadměrné stavy spárkaté zvěře

Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? V jakém stavu chceme ponechávat a proč? Je nutné aby spontánní procesy probíhaly pouze v přírodě blízkých ekosystémech? Rozhodnutí jde napříč všemi čtyřmi důvody (v první otázce: PROČ?) Pro ponechání s.v. není nutnou podmínkou přirozený les přesah mimo lesnictví viz Německo Strategie ochrany biodiverzity v Německu: 2% divočiny (min. 1000 ha souvislého území i nelesního) 5% lesů ponechaných s.v. (včetně kulturních) do roku 2020 63% občanů Německa podporuje rozšiřování ploch divočiny (Wilderness Acceptance Study, BfN) Z pohledu společnosti (včetně např. lesníků) je zásadním kriteriem disturbanční dynamika - faktor, který společnost rozděluje nerozhodují vědecké důkazy, ale podprahové vnímání Příklady: Boubín / Žofín Podyjí / Šumava

Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? Kolik lesů chceme ponechávat samovolnému vývoji? Aktuální Zásady státní lesnické politiky: cíl 1: Zachování lesa a lesní půdy pro budoucí generace Podporovat zachování podílu lesů ponechaných samovolnému vývoji a zvyšování podílu těchto lesů ve vlastnictví státu. cíl 3: Zvyšovat biodiverzitu v lesních ekosystémech, jejich celistvost a ekologickou stabilitu Podporovat ponechávání přiměřeného podílu tlejícího dřeva v lese ;

Boubín 2014 34

Žofín 2014 35

Žofín 2014 36