Otázka: Hospodářská politika Předmět: Ekonomie Přidal(a): Christines 1. 1. Charakteristika hospodářské politiky Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu zaměřených na kontrolu a ovlivňování ekonomického vývoje. Cíle hospodářské politiky: ekonomický růst, růstu HDP, vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost, stabilita cenové hladiny, vyrovnaná bilance zahraničního obchodu. Nástroje HP: 1. 1. Monetární politika stát reguluje množství peněz v oběhu (nositelem je Česká národní banka - ČNB). 2. 2. Fiskální politika rozpočtová, týká se státního rozpočtu (systém veřejných rozpočtů, státní page 1 / 9
rozpočet navrhuje vláda a schvaluje parlament). 3. 3. Důchodová politika (regulace mezd, regulace cen, nositelem je vláda, zprostředkovaně ČNB - hlídá inflaci; cílem je, aby mzdy a platy nerostly rychleji než výroba - zamezení inflace). 4. 4. Vnější obchodní a měnová politika (celní politika - vláda, kurzová politika - ČNB, stanovení dovozních a vývozních kvót apod.). Rozhodovací procesy - například legislativní proces návrhu zákonů a jeho schválení parlamentem, rozhodovací procesy vlády, jednotlivých ministerstev, úřadu pro hospodářskou soutěž a dalších institucí. Opatření - stát je v moderní společnosti demokratickou institucí, ze svých činů se musí zodpovídat a musí prokazovat, že jedná v souladu s platnou legislativou. Proto veškerá opatření státu mají písemnou podobu a podle významu je můžeme členit na zákony, podzákonná opatření, vyhlášky, metodické pokyny apod. Nositeli (subjekty) HP rozumíme instituce, které ji vytvářejí a uskutečňují. a) stát a jeho orgány parlament poslanecká sněmovna a senát, projednává a schvaluje zákony; vláda nejvyšší výkonný orgán státu, vypracovává návrhy zákonů, v HP hlavní roli, na každý rok předkládá parlamentu návrh státního rozpočtu a po schválení zajišťuje jeho plnění; ČNB úkolem je pečovat o stabilitu měny; Krajské úřady zabývají se řízením vybraných činností v kraji (např. zdravotnictví, kultura, školství, dopravy atd.), hospodaří na základě samostatných rozpočtů, b) mezinárodní organizace (mezinárodní měnový fond, ), c) nadnárodní organizace (MC Donald, obchodní řetězce, Shell, ). 1. 2. Úloha státu v tržní ekonomice probráno viz dříve 1. 3. Cíle hospodářské politiky Čtyři základní cíle (tzv. magický čtyřúhelník): 1. 1. Vysoká úroveň a dynamika produktu tzn. ekonomický růst, ukazatel HDP, ideální nárůst je meziroční 3-5 % (roční tempo růstu HDP). page 2 / 9
2. 2. Vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost, udržet míru nezaměstnanosti na výši alespoň předcházejícího roku, spíše snížit (průměrná roční míra nezaměstnanosti). 3. 3. Stabilita cenové hladiny, udržet měnu na stabilní úrovni, nesmí narůstat inflace, uspokojivý nárůst do 2 % (průměrná roční míra inflace). 4. 4. Vyrovnaná bilance zahraničního obchodu, kladná (aktivní) bilance zahraničního obchodu, je nutné udržovat v rovnováze dovozy i vývozy, (saldo obchodní bilance viz maturitní okruh zahraniční obchod). Magický čtyřúhelník pro snadnější představu o vývoji ekonomiky se údaje základních ukazatelů nanášejí do grafu Þ vzniká čtyřúhelník, o němž můžeme říci, že čím je větší jeho plocha, tím úspěšnější byl vývoj ekonomiky státu, není možné současně dosáhnout pozitivního vývoje všech ukazatelů Þ proto se nazývá magický, graficky zobrazuje úroveň ekonomiky, úspěšnost zásahů státu do ekonomiky (4 cíle), sledujeme: velikost a tempo růstu celkového produktu - ukazatel: hrubý domácí produkt (HDP), stabilita cen - ukazatel: míra inflace, vyrovnanost vývozů a dovozů - ukazatel: bilance zahraničního obchodu, velikost a struktura nezaměstnanosti - ukazatel: míra nezaměstnanosti. 1. 4. Nástroje hospodářské politiky Fiskální politika Cíle fiskální politiky: 1. udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost; 2. napomáhat zachování cenové stability, 3. utlumit výkyvy hospodářského cyklu. Expanzivní fiskální politika: snižování míry zdanění a zvyšování vládních výdajů navrhuje se schodkový státní rozpočet a očekává se růst poptávky. Restriktivní fiskální politika: spočívá ve zvyšování míry zdanění a snižování vládních výdajů vytváří se přebytkový státní rozpočet. Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet (dál SR): page 3 / 9
nejdůležitější centralizovaný peněžní fond, který vytváří stát k plnění svých funkcí, SR má podobu zákona, návrh předkládá Poslanecké sněmovně vláda, návrh rozpočtu je připomínkován, projednán a schválen (nebo také ne) Poslaneckou sněmovnou, rozpočtový rok je u nás kalendářní rok, vyrovnaný rozpočet (příjmy = výdaje), přebytkový rozpočet (příjmy vyšší než výdaje), schodkový (deficitní) rozpočet (příjmy nižší než výdaje = dluh) ke krytí schodku rozpočtu jsou často vydávány státní dluhopisy (státní cenné papíry), dále úvěry ze zahraničí. Schodkovým rozpočtem se vytváří státní dluh. Struktura SR Příjmy státního rozpočtu Zahrnuje tyto části: 1. 1. daně (přímé i nepřímé), 2. 2. pojistné sociálního zabezpečení, 3. 3. cla a ostatní nedaňové příjmy (poplatky, pokuty). Výdaje státního rozpočtu Tvoří je dvě skupiny výdajů: 1. transferové platby - peníze určené jako platby obyvatelstvu formou sociálních dávek, důchodů, podpor v nezaměstnanosti atd. 2. vládní výdaje - peníze na chod státních institucí, veřejného školství, zdravotnictví, obrany státu, vládní investice (např. výstavba dálnic), vládní dotační programy (dotace podnikům a organizacím, dotace krajům, obcím a státním fondům). Nástroje fiskální politiky: vestavěné stabilizátory (prvky, které stabilně napomáhají státnímu rozpočtu), působí v hospodářství dlouhodobě a automaticky jako stabilizující prvky. Patří sem zejména princip pojištění v nezaměstnanosti a sociální transfery, existence subvencí do zemědělství, atd. záměrná opatření - konkrétní jednorázová nebo krátkodobá opatření vyžadující schválení page 4 / 9
parlamentem. Tvoří doplněk k vestavěným stabilizátorům. Patří sem zejména veřejné práce, konkrétní změny míry zdanění fyzických a právnických osob, konkrétní výše sociálních dávek a transferových výdajů, změny ve výši výdajů na státní správu apod. Monetární politika čili peněžní (měnová) a úvěrová politika, je součástí a nástrojem hospodářské politiky, je souhrnem opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů, monetární politika je nástroj v rukou centrální banky a jejím základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz - inflace. Centrální banka se zaměřuje především na: kontrolu množství peněz v ekonomice, regulaci úrokových sazeb prostřednictvím svých úroků ovlivňuje úroky obchodních bank, stanovení podmínek úvěrování. Funkce centrální banky: viz tematický celek bankovnictví Monetární politika může být: Restriktivní - snižování nabídky peněz v ekonomice snížení poptávky, snížení hospodářského růstu, zvýšení nezaměstnanosti, zvýšení úroků, snížení inflace. Restriktivní politika nastupuje, když roste míra inflace. Centrální banka proto usiluje o snížení množství peněz v oběhu. Začne stahovat peníze a omezovat úvěrování. V důsledku toho je méně prostředků na investování nebo se investování méně vyplatí, což vede ke snížení výroby, a tím ke snížení HDP. Pokles HDP vyvolá zvýšení nezaměstnanosti a pravděpodobně také snížení vývozu, což má negativní vliv na saldo obchodní bilance. Expanzivní - zvyšování nabídky peněz v ekonomice opačná reakce u restriktivní. page 5 / 9
Jestliže se zhoršují ukazatele HDP a míry nezaměstnanosti (popř. přímo hrozí či probíhá recese), je třeba opačný přístup. Proto centrální banka zvyšuje množství peněz v oběhu a více zpřístupní úvěry. To mívá za následek růst investování, a tím růst produkce a HDP. V důsledku růstu HDP klesne nezaměstnanost, což může příznivě ovlivnit saldo obchodní bilance. Nástroje centrální banky - dělí se na přímé nástroje a nepřímé nástroje. 1. Přímé nástroje centrální banky jsou většinou administrativními nařízeními omezující volný bankovní trh, jsou méně časté a bývají používány na přechodnou dobu, zařadíme sem především: ~ pravidla likvidity ~ uvěrové regulace (kontingenty) - určení limitů úvěrů, úvěrových stropů. Jeden z nejtvrdších přímých nástrojů. ~ povinné vklady - povinné vedení běžných účtů státních institucí u centrální banky (např. účty celní správy, účty finančních úřadů, atd.). 2. Nepřímé nástroje působí plošně na všech subjekty finančního trhu, zařadíme sem především: 1. 1. Diskontní sazba - využívána jako základní úroková sazba, za kterou si obchodní banky půjčují peníze od centrální banky. Zvýšením diskontu dochází ke zdražení peněz, obchodní banky si půjčují méně, zpomalení oběhu peněz - protiinflační restriktivní monetární politika. Snížením diskontu zlevňují peníze, dochází k nárůstu úvěrů, načerpávání peněz do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz - expanzivní monetární politika. page 6 / 9
1. 2. Operace na volném trhu - Centrální banka nakupuje a prodává na volném peněžním trhu státní cenné papíry (převážně státní pokladniční poukázky, popř. státní dluhopisy). Obchodní banky si také mohou půjčit u centrální banky peníze tím, že jí prodají své cenné papíry a dohodnou se na budoucím zpětném odkupu (repo obchod), nebo může jít o obchod bez budoucích ujednání (promptní obchod). Centrální banka prodává státní cenné papíry, dochází k odčerpávání peněz z obchodních bank, a tím i z ekonomiky, zpomalení oběhu peněz - protiinflační restriktivní monetární politika. Centrální banka nakupuje státní cenné papíry, dochází k načerpání peněz do obchodních bank, a tím i do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz - expanzivní politika. 1. 3. Minimální povinné rezervy obchodních bank centrální banka nařizuje obchodním bankám, že mají povinnost určité procento primárních vkladů uložit u centrální banky jako rezervu. Tím centrální banka omezuje úvěrovou schopnost obchodních bank. Zvýšení PMR dochází ke zdražení peněz, zpomalení oběhu peněz - protiinflační restriktivní monetární politika. Snížení PMR dochází ke zlevnění peněz, zrychlení oběhu peněz - expanzivní monetární politika. 1. 4. Lombardní sazba - obchodní banky si mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů (lombardní úvěr). Lombardní sazba bývá nejvyšší - vyšší než diskontní sazba i repo sazba. Zvýšením lombardní sazby dochází ke zdražení peněz, obchodní banky si půjčují méně, zpomalení oběhu peněz - protiinflační restriktivní monetární politika. page 7 / 9
Snížením lombardní sazby zlevňují peníze, dochází k nárůstu úvěrů, načerpávání peněz do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz - expanzivní monetární politika. Všechny uvedené nástroje působí na obdobném principu 1. zvýšením úrokových sazeb, povinných minimálních rezerv a prodejem cenných papírů či deviz centrální bankou dochází k odčerpávání peněz z ekonomiky, zpomalení oběhu peněz - protiinflační restriktivní monetární politika. 2. snížením úrokových sazeb, povinných minimálních rezerv a nákupem cenných papírů či deviz centrální bankou dochází k načerpávání peněz do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz - expanzivní politika. Důchodová a sociální politika 1. 1. Důchodová politika důchodovou politikou stát působí na ceny VF, zejména na mzdy, má vliv na ceny výrobků a služeb, uskutečňuje se formou mzdové a cenové politiky, své záměry může stát prosazovat administrativní kontrolou mezd (stanovení horní a dolní hranice mezd) a cen některých druhů zboží. využívá se tehdy, jestliže inflace se dostane mimo kontrolu, stát hledá cestu jak stabilizovat ceny. Vláda má v rukou následující nástroje důchodové a cenové politiky: ~ regulace mezd (např. stanovení minimální mzdy 8 000 Kč) ~ regulace cen - administrativním nařízením může stát stanovit u vybraných druhů zboží a služeb cenové stropy (elektřina, plyn, nájemné v bytech, voda, apod.) 2. Sociální politika patří sem celá široká škála opatření, od poskytování nemocenských dávek, pomoci v nezaměstnanosti, starobních důchodů až po pomoc v tísnivých životních situacích Þ dávky sociálního zabezpečení (část se poskytuje všem a část dle výše příjmů). page 8 / 9
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Studijni-svet.cz Hospodářská politika - otázka z ekonomie Vnější obchodní a měnová politika 1. 1. Vnější obchodní politika stát reguluje dovozy výrobků a služeb a podporuje vývozy, k regulaci používá tyto nástroje: kvóty (určují maximální objem zboží, které lze za určitý časový úsek dovézt do země), clo, stanovení kurzů, zvýhodněné úvěrování vývozců. 1. 2. Vnější měnová politika stát reguluje měnové kurzy a tak působí na toky výrobků a služeb i na příliv a odliv kapitálu. Vnější obchodní a měnová politika je zaměřena především na dlouhodobou rovnováhu ve vztahu k zahraničí. page 9 / 9