Komunikační strategie Městského úřadu Moravská Třebová



Podobné dokumenty
Akční plán komunikace Městského úřadu Moravská Třebová

Kritéria MA21 pro města a obce

Kritéria MA21 pro místní akční skupiny /MAS/

Kritéria MA21 pro města a obce

METODIKA ZLEPŠOVÁNÍ SE SYSTÉMEM ZAVÁDĚNÍ INOVACÍ

PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ V ROCE 2018

Participace v rámci MA21 Kontext udržitelného rozvoje měst

Politika interní komunikace ČSÚ

KOMUNIKAČNÍ PLÁN OBCE. Obrnice

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA-LIBUŠ Libušská PRAHA 4 - LIBUŠ

KONCEPCE SPORTU VE MĚSTĚ ORLOVÁ NÁVRHOVÁ A IMPLEMENTAČNÍ ČÁST

AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ 2014 POJEKTU ZDRAVÉ MĚSTO A PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 v HODONÍNĚ

KOMUNIKAČNÍ PLÁN PROJEKTU. Místní akční plán rozvoje vzdělávání v ORP Valašské Meziříčí II

Management kvality a jeho využití v praxi MěÚ Benešov

Kritéria místní agendy

Návrhy na zlepšování procesu MA 21 v roce 2014:

ZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 CHRUDIM AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21. Vyhodnocení návrhů na zlepšování procesu MA 21 v roce 2014:

PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ ZDRAVÉHO MĚSTA TÁBORA A MÍSTNÍ AGENDY 21. Zpracovala: Ing. Jana Lorencová koordinátorka Zdravého města a MA21

METODICKÁ PŘÍRUČKA JAK NA TO ZAVÁDÍME METODU MÍSTNÍ AGENDY 21 URČENO (NE)JEN PRO MĚSTA A MĚSTSKÉ ČÁSTI/OBVODY NAD 70 TISÍC OBYVATEL

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část

Implementační pravidla Strategického plánu rozvoje Městské části Praha 7 pro období

MÍSTNÍ KOMUNIKAČNÍ PLÁN VELKÉ HAMRY

Marketingový plán komunikace při přípravě strategického plánu rozvoje obce Bystřice

Vyhodnocení procesu komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku z hlediska kritérií kvality plánování sociálních služeb

Priorita IV. - Udržení transparentního systému financování sociálních služeb z rozpočtu MB a udržení metody KPSS

pracovní skupina Veřejná správa občanská společnost a rozvoj území

Statut. Rady kvality ČR

AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ projektu ZDRAVÉ MĚSTO a procesu MÍSTNÍ AGENDY 21 v LITOMĚŘICÍCH

Projekt: Místní implementace strategického řízení v Litoměřicích (CZ.1.04/4.1.01/ ) Inovovaná metodika ke Strategickému týmu

Posudek střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb hlavního města Prahy na rok 2008 (přípravná fáze)

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel

PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ V ROCE 2017

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel

MĚSTO KROMĚŘÍŽ. Akční plán zlepšování. Projektu Zdravé město a místní Agendy 21. pro rok 2017

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:

Principy MAP Komunikační strategie MAP v ORP Tábor

TVORBA A REALIZACE VEŘEJNÉ POLITIKY KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ PROCESY

IMPLEMENTAČNÍ PLÁN MAP

komplexní podpora zvyšování výkonnosti strana 1 Využití Referenčního modelu integrovaného systému řízení veřejnoprávní korporace Město Hořovice

Management kvality a jeho využití v praxi MěÚ Benešov

KOMPETENČNÍ MODEL NÁZEV PROJEKTU: ZVÝŠENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB MĚSTEM KRÁLÍKY A ŘÍZENÍ MĚÚ PRO KLIENTA

Projekt Zdravé město Valašské Meziříčí a místní Agenda 21. Plán zlepšování v roce 2016

Metodický pokyn pro řízení kvality ve služebních úřadech: Kritéria zlepšování

Příloha č. 2. Komunikační strategie

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

MěÚ Benešov. Integrovaný systém managementu

Tento projekt je financován z ESF ( prostřednictvím OP VVV (

PRO ROK 2019 ( )

AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MA21 pro rok 2014 MAS ROZKVĚT

1 PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ ZDRAVÉHO MĚSTA ZNOJMA PRO ROK 2017

Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:

Statutární město Liberec Zdravé město

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Konference Moderní veřejná správa Integrace metod kvality, možnosti využití ve veřejné správě

Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Charta služeb. Marketingová strategie a propagace charty. Jak užívat chartu ke zlepšení služeb

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ ZDRAVÉHO MĚSTA ZNOJMA PRO ROK 2016

AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MA21 pro rok 2017 MAS ROZKVĚT

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

21. Konference Národní sítě Zdravých měst ČR 25. listopadu 2014, Praha

Strategický plán. Radim Perlín Útvar rozvoje hlavního města. Konference: O územním rozvoji Praha 2013,

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA MAP

IMPLEMENTAČNÍ PLÁN AKTIVIT

Opatření E1 - Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční. Vize

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra

Implementační plán aktivit

Příloha č. 4 - Popis realizace a specifikace předmětu plnění veřejné zakázky plnění A a B.

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

Národní síť Místních akčních skupin České republiky, z.s.

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

MATERIÁL PRO RADU MĚSTA č. 8 Materiál bez osobních údajů

WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ ZDRAVÉHO MĚSTA ZNOJMA PRO ROK 2018

Projekt Koordinace opatření na podporu sladění pracovního a rodinného života na úrovni krajů, registrační číslo CZ /0.0/0.

STRATEGIE ROZVOJE KANCELÁŘE VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV NA ROKY

Přeji nám všem hodně zdaru. prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng., rektor ČVUT v Praze

Projekt Zdravé město a místní Agenda 21 Havlíčkův Brod

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2016:

Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje

Zavádění modelu CAF v příspěvkových organizacích JMK 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno

Metodický pokyn č. 4

Referenční model a jeho využití v praxi MěÚ Benešov

KONCEPCE KLIENTSKY ORIENTOVANÁ VEŘEJNÁ SPRÁVA Ing. Mgr. David SLÁMA 50. ŠKOLA ZDRAVÝCH MĚST, TÁBOR 5. června 2019

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Část III. MÍSTNÍ AGENDA 21 a kvalita veřejné správy

Koncepce prorodinné politiky města Hradce Králové na období

Komunikační plán MAP ORP SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU

Organizační struktura

Protikorupční politika Jihomoravského kraje

Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit

Rada statutárního města Chomutova

Principy komunitního plánování vzdělávání v ORP Rožnov pod Radhoštěm

AKTUALIZACE Dlouhodobého záměru

PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ V ROCE 2015

Statutární město Liberec Zdravé město

Organizační řád Moravské zemské knihovny v Brně

Transkript:

Příjemce dotace: Město Moravská Třebová Název projektu: Zvýšení kvality řízení a poskytovaných služeb MÚ Moravská Třebová Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.01/89.00116 Komunikační strategie Městského úřadu Moravská Třebová Název projektu: Zvýšení kvality řízení a poskytovaných služeb MÚ Moravská Třebová Aktivita: Tvorba a zavedení systémových změn vedoucích k vyšší transparentnosti a otevřenosti úřadu samosprávy (good governance) Zpracovatel: M.C.TRITON, spol. s r.o. Verze: 6 v úpravě pro RM 26.01.2015 Datum: 21.01.2015 CZ.1.04/4.1.01/89.00116 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A ROZPOČTEM MĚSTA MORAVSKÉ TŘEBOVÉ

Obsah 1. Úvod... 3 2. Cíle Komunikační strategie... 7 2.1. Předpoklady úspěšné realizace ů... 7 2.2. Cílové skupiny komunikace... 7 2.3. Základní e komunikace... 8 3. Vize komunikace... 9 3.1. Strategické dokumenty, materiály a iniciativy... 9 3.2. Vize komunikace Městského úřadu Moravská Třebová... 11 4. Nástroje komunikace, jejich ení a zpětná vazba... 12 5. Matice komunikace... 18 Stránka 2 z 19

1. Úvod Dokument Komunikační strategie Městského úřadu Moravská Třebová (dále jen Komunikační strategie ) vznikl v rámci projektu Zvýšení kvality řízení a poskytovaných služeb MÚ Moravská Třebová spolufinancovaného z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost a rozpočtu města. Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.01/89.00116. Materiál navazuje na první část projektu, kde byla zpracována Vstupní analýza a průzkum spokojenosti občanů. Cílem této části projektu je na základě získaných údajů a zjištění z první fáze aktivity připravit a popsat strategii další komunikace pro Městský úřad Moravská Třebová. Komunikační strategie byla rovněž definována na základě workshopu, který proběhl 17. 12. 2014 s představiteli města a úřadu v Moravské Třebové. Na samotnou Komunikační strategii navazuje Akční plán komunikace Městského úřadu Moravská Třebová (dále jen Akční plán ), který je třeba vnímat jako nedílnou součást strategie. Akční plán stanovuje časové plnění jednotlivých ů v Komunikační strategii a další související opatření. Pravidla pro práci s Komunikační strategií i Akčním plánem jsou detailněji popsána v samostatné části tohoto dokumentu. Vytvořená Komunikační strategie má za zvýšit transparentnost fungování úřadu a zavést příslušná zlepšení. Napomůže rovněž nastavit procesy pro zisk zpětné vazby pro další zefektivňování činností městského úřadu a samosprávy ve městě. Hlavním smyslem vytvoření nové Komunikační strategie je nastavení čitelného a srozumitelného systému komunikace ze strany úřadu navenek. Z hlediska kritérií, jak dále se strategií pracovat a na základě čeho provádět zpětnou vazbu, byl zvolen přístup, který vychází z komunikačních nástrojů. Na komunikační nástroje jsou poté vázány e, 1 ové skupiny, odpovědné osoby a metody zpětné vazby. Důvodem zvolení tohoto pojetí je skutečnost, že Moravská Třebová má nastavené poměrně velké množství nástrojů, s kterými již dnes většinou kvalitně pracuje. 1 Jednotlivé e se poté rozpadají do konkrétních opatření, které mají sloužit k naplnění samotného e. Stránka 3 z 19

Schéma: Komunikační nástroje Moravskotřebovský zpravodaj Sociální média Mediální prezentace Internetové stránky města Odborně-úřední komunikace Veřejné diskuse / besedy apod. Výlepové plochy Městský rozhlas Celý systém strategie komunikace navíc nelze chápat jako zafixovaný, ale do budoucna s ním může úřad hýbat a upravovat ho, např. přidáním nového nástroje, odebráním stávajícího nástroje, nebo změnou priorit daného nástroje to vše za předpokladu, že budou dodrženy nezbytné postupy, např. u nového nástroje nadefinovat e, ové skupiny atd. Odvozené oblasti z komunikačních nástrojů Primárním kritériem, od kterého se odvíjejí další aspekty, jsou komunikační nástroje (viz schéma výše). Na jednotlivé komunikační nástroje jsou vázány a je nutné vždy definovat: 1. Cíle - Obecně stanovené závazky, kterých chceme dosáhnout. - Cílů může být libovolné množství. - Cíle musí být stanovovány tak, aby bylo reálné je plnit. Musí rovněž akcentovat možnosti úřadu/města (personální a finanční možnosti). - Z ů se poté odvozují konkrétní obsahové náplně/realizace komunikace. Konkrétní obsahy si vytváří úřad průběžně sám. 2. Cílové skupiny - Příjemci komunikovaných ů. - Cílové skupiny se mohou odlišovat podle jednotlivých nástrojů. 3. Odpovědnou osobu/osoby - Osoba odpovědná na straně úřadu za naplňování stanoveného e a obsahů v něm. 4. Zpětnou vazbu - Nastavení nástrojů pro sběr relevantních dat a informací od uživatelů o naplňování stanovených ů. Na základě toho bude možné vyhodnocovat jednotlivé nástroje, jejich váhu a naplňování stanovených ů. Stránka 4 z 19

- Zpětná vazba může poskytnout data/informace, které povedou ke změně priorit nástrojů, případně úpravě nebo změně ů. 5. Četnost - Orientační nastavení, jak často, případně s jakou pravidelností, komunikujeme. Pravidla práce s Komunikační strategií a Akčním plánem Dokumenty Komunikační strategie Městského úřadu Moravská Třebová a Akční plán komunikace Městského úřadu Moravská Třebová podléhají jako celek schválení radou města. Rada města také schvaluje změny v otázce komunikačních nástrojů, ů a termínů ů. Rada města rovněž schvaluje na návrh porady vedení města garanta celé aktivity práce s Komunikační strategií i Akčním plánem. V otázce komunikačních nástrojů a ů (včetně termínů plnění ů) se doporučuje provádět pololetní vyhodnocení na poradě vedení města. Podklady pro jednání na těchto poradách připravují garanti za naplňování jednotlivých ů a současně garant celé aktivity. Garanty jednotlivých stanovených ů navrhuje a schvaluje porada vedení města na základě návrhu garanta celé aktivity. Poznámka: Porada vedení města jakékoli otázky Komunikační strategie a Akčního plánu projednává a následně schvaluje. Při ročním vyhodnocení dává doporučení radě města. Na základě průběžně sbíraných dat a informací se poté doporučuje 1x ročně provést celkovou sumarizaci a vyhodnocení v podobě Hodnotící zprávy, která bude mimo jiné obsahovat i vyhodnocení komunikačních nástrojů a z nich odvozených ů a navrhne případné změny. Hodnotící zprávu vytváří a odpovídá za ni garant celé Komunikační strategie a Akčního plánu, a to v součinnosti s jednotlivými garanty stanovených ů. 2 Hodnotící zprávu projedná a schvaluje porada vedení města. 3 Hodnotící zpráva navrhne případné změny v Komunikační strategii a v navazujícím Akčním plánu. Hodnotící zprávu poté projednává i rada města. V otázce dalších prvků, kterými jsou: konkrétní opatření pro naplňování jednotlivých ů, ové skupiny, systém zpětné vazby, odpovědné osoby a četnost komunikace. Zde se doporučuje společně s vyhodnocováním komunikačních nástrojů a ů provádět pololetní vyhodnocování na poradách vedení města, neboť všechny prvky spolu vzájemně souvisejí. Na rozdíl od změn v otázce komunikačních nástrojů a ů (a případných změn termínů ů) však není nutné zásahy a úpravy v těchto bodech nechat schvalovat radou města, ale změny nebo úpravy stačí schvalovat na poradách vedení města průběžně, neboť tyto prvky jsou podřízené komunikačním nástrojů a ům, jež lze považovat za primární a jejich případné změny již musí schvalovat rada. Tímto bude dosaženo určité míry flexibility, jak reagovat na potřeby k naplnění stanovených ů. Změny a úpravy u těchto prvků se poté doporučuje uvést v Hodnotící zprávě. Komunikační strategie obsahuje 2 Garanti jednotlivých ů poskytují informace a 1x ročně podají ucelené hodnocení za svoji oblast. Toto hodnocení poté projednají s garantem celé aktivity. 3 Poradu vedení města tvoří: starosta města, oba místostarostové, tajemník úřadu, vedoucí Odboru finančního, vedoucí Odboru rozvoje města, vedoucí Odboru Kanceláře starosty a tajemníka. Stránka 5 z 19

- Cíle komunikace městského úřadu - Vizi komunikace městského úřadu - Nástroje komunikace městského úřadu - Příklad matice komunikace 4 Průběh aktivity - Zpracování návrhu Komunikační strategie Městského úřadu Moravská Třebová a na ní navazující Akční plán komunikace Městského úřadu Moravská Třebová. - Schválení Komunikační strategie Městského úřadu Moravská Třebová a Akčního plánu komunikace Městského úřadu Moravská Třebová v orgánech města, jejich následná implementace. - Zpřístupnění informací občanům. - Vyhodnocení spokojenosti občanů se zavedenými opatřeními. - Zapojení občanů. Principy, z kterých strategie vychází Otevřenost Transparentnost Důvěra Čitelnost Nezávislost rozhodování Zodpovědnost Dostupnost Vstřícnost Odbornost Srozumitelnost 4 Matice komunikace je základem Akčního plánu. Stránka 6 z 19

2. Cíle Komunikační strategie Městský úřad Moravská Třebová má ambice zvýšit svoji úroveň jako moderní úřad místní samosprávy s důrazem na efektivitu a transparentnost. Městský úřad Moravská Třebová vnímá svoji činnost zejména jako veřejnou službu občanům a v podobném duchu je nutné chápat i poskytování a předávání informací směrem navenek. Cílovou skupinu komunikace však netvoří pouze občané města, ačkoli se jedná o hlavní příjemce informací, ale i podnikatelské subjekty působící na území města, turisté a další. Předávané informace ze strany úřadu musí být dostupné, transparentní, objektivní a využitelné jak v rozhodování úřadu, tak v rozhodování samotných občanů. S komunikací úřadu souvisí i téma prezentace města směrem navenek. Město Moravská Třebová má dlouhou historii se širokou nabídkou kulturního, společenského nebo sportovního vyžití. Město disponuje označením renesanční perla České republiky. Nastavením ucelené koncepce komunikace pro městský úřad dojde k systémovému a standardizovanému pojetí komunikace vůči vnějšímu prostředí. Zde je třeba podotknout, že úřad v Moravské Třebové již dnes patří mezi úřady s kvalitní a otevřenou komunikací. Komunikační strategie je ze své podstaty živý dokument, který je nezbytné pravidelně aktualizovat a určit k tomu příslušné osoby. Při další práci se strategií si odpovědné osoby za její naplňování musí vždy pokládat základní otázky: - Čeho chceme strategií komunikace dosáhnout? - Jaký je ový stav za definovaný čas (za rok atd.)? - K čemu jsou e důležité? - Jak budeme e dodržovat? - Proč je třeba provádět vyhodnocení a jak nastavíme systém zpětné vazby? - Kdo budou odpovědné osoby? - Atd. 2.1. Předpoklady úspěšné realizace ů Pro úspěšné naplnění stanovených ů z Komunikační strategie se předpokládá především naplnění daných podmínek, mezi které řadíme: - podporu nastavené strategie ze strany zaměstnanců a představitelů úřadu; - podporu nastavené strategie ze strany politických představitelů města; - přesné nadefinování vize, ů a dalších souvisejících atributů; - dodržování nastavených pravidel; - pravidelné vyhodnocování a aktualizaci strategie; - ekonomickou podporu, která má vliv na personální i technické zajištění naplňování strategie; - podporu a zájem ze strany občanů města (zpětná vazba, participace na nových opatřeních atd.). 2.2. Cílové skupiny komunikace Cílové skupiny komunikace lze v základní rovině rozčlenit na hlavní a doplňující. V řadě případů se ovšem obě skupiny prolínají. Stránka 7 z 19

Hlavní ovou skupinou jsou lidé nebo subjekty, které může přímo ovlivnit práce, chod a komunikace úřadu v Moravské Třebové v jejich životě (osobním, pracovním, podnikatelském atd.). Doplňkovou ovou skupinu tvoří lidé nebo subjekty, na které nemá práce, chod a komunikace úřadu přímý dopad v jejich životě (osobním, pracovním atd.), ale může jít buď o potenciální příjemce, kteří se mohou přesunout do hlavní ové skupiny komunikace nebo o příjemce, kteří o tom již konkrétně uvažují. Hlavní ové skupiny komunikace: - občané města Moravská Třebová, - subjekty podnikající na území města Moravská Třebová (případně investoři), - organizace zřizované nebo založené městem a organizační složka města (Centrum volného času), - média. Doplňkové ové skupiny komunikace: - obyvatelé mikroregionu Moravskotřebovska a Jevíčka, které přímo neřadíme do hlavní ové komunikační skupiny, - zaměstnanci města zařazeni do městského úřadu, - obyvatelé/návštěvníci z jiných regionů v rámci České republiky i ze zahraničí (turisté), - podnikatelské subjekty (případně potenciální investoři), které v danou chvíli nepůsobí na území města Moravské Třebové, ale mohou mít potenciál na území města působit, - zahraniční partneři (partnerská města), včetně potenciálních zahraničních partnerů. 2.3. Základní e komunikace A. Maximálně možná informovanost hlavní ové skupiny komunikace v rámci nastavených kanálů komunikace, a to s em udržení a posílení standardů v dostupnosti informací, jejich objektivitě a otevřenosti úřadu. B. Efektivní ení informací na vybrané ové skupiny. C. Posílit zapojení lidí do aktivit pořádaných úřadem a městem. D. Zvýšení pozitivního vnímání úřadu i města. Stránka 8 z 19

3. Vize komunikace Vize komunikace je základním pilířem celého materiálu. Bez jejího nadefinování a dodržování nemůže strategie dlouhodobě kvalitně fungovat. Vize je ze své podstaty stanovována na delší časový horizont a klade obecné e a představy o stavu, kam by měl úřad v dané oblasti směřovat. U Městského úřadu Moravská Třebová vize vychází především ze strategických dokumentů a iniciativ, které úřad/město již v současné době naplňují. Bude tak zajištěna kontinuita a provázanost jednotlivých přístupů. VIZE KOMUNIKACE Město Strategický plán města Město MA21 Městský úřad Vize MÚ 3.1. Strategické dokumenty, materiály a iniciativy Komunikační strategie musí být slučitelná s dalšími strategickými plány, dokumenty a iniciativami. V tomto směru musí být nová Komunikační strategie v souladu se Strategickým plánem rozvoje města Moravská Třebová 2007 2020 (dále jen Strategický plán města ), Vizí Městského úřadu Moravská Třebová a iniciativou Zdravé město a místní Agenda 21, ke kterým se město Moravská Třebová přihlásilo. Strategický plán rozvoje města Moravská Třebová do roku 2020 Prvním důležitým dokumentem, s kterým musí být Komunikační strategie kompatibilní, je Strategický plán města, který je nastaven do roku 2020. Ačkoli je Komunikační strategie prioritně určena na komunikaci úřadu, je nezbytné, aby byly oba dokumenty v souladu, jak z pohledu komunikace, otevřenosti úřadu a principů good governance, tak v obecné rovině vize. Strategický plán města již v samotném úvodu stanovuje Principy partnerství a komunikace s veřejností. Ze Strategického plánu města dále jasně vyplývá následující závazek: Moravská Třebová se zavázala mít v roce 2020 charakter: - hrdé, prosperující město; - město, které naslouchá potřebám a přáním svým občanům a také na ně reaguje; - město, které dokáže maximálně efektivně využít historického bohatství, kulturních tradic i přírodních krás pro rozvoj kulturně společenské dimenze města; Stránka 9 z 19

- město vytvářející příznivé podmínky pro podnikání; - město, které podporuje zdravý životní styl, pečuje o vytváření a zachování kvalitního životního prostředí. Strategický plán města rovněž nastavil 3 základní póly rozvoje města: - I. Pól rozvoje: Moravská Třebová město zdravé a atraktivní pro život v každém věku. o Jedním z dlouhodobých záměrů v tomto pólu je Moderní a otevřená veřejná správa. - II. Pól rozvoje: Moravská Třebová město lákající k návštěvě, sportu i relaxaci. - III. Pól rozvoje: Moravská Třebová město plně rozvíjející svůj ekonomický potenciál. o Jedním z dlouhodobých záměrů v tomto pólu je Vzájemná spolupráce a komunikace města s místními podnikatelskými subjekty. Vize Městského úřadu Moravská Třebová Městský úřad Moravská Třebová má jasně definovanou vizi, která byla odsouhlasena Radou města Moravská Třebová. V návaznosti na vizi samotného úřadu je nutné vázat i vizi komunikace úřadu. Vize Městského úřadu Moravská Třebová zní: Naší vizí je úřad, který: - vyznává základní hodnoty jako jsou profesionalita, nezávislost, nestrannost a otevřenost - připravuje kvalitní a objektivní podklady pro rozhodování volených orgánů města a efektivně a důsledně realizuje úkoly jimi uložené - v souladu s příslušnými právními předpisy a pokyny nadřízených orgánů státní správy rozhoduje objektivně, nestranně a efektivně o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických i právnických osob v rámci výkonu přenesené působnosti - dosahuje vysoké úrovně kvality poskytovaných služeb určených širokému spektru klientů, uznává princip vstřícného a rovného přístupu ke všem klientům, snižuje zatížení klientů, - komunikuje se všemi zainteresovanými stranami - klade důraz na výkonnost a inovace vnitřních procesů - dosahuje vysoké efektivnosti při využívání všech dostupných zdrojů, opírá se o vysoce motivované kvalifikované odborníky, pro které vytváří odpovídající pracovní podmínky - využívá moderní (vyspělé) informační a komunikační technologie - podporuje uplatňování principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni má důvěru a všeobecné uznání veřejnosti Zdravé město a místní Agenda 21 Moravská Třebová se v oblasti místní Agendy 21 (MA21), která je součástí projektu Zdravé město, nachází v současné chvíli na pozici s označením C. 5 (Moravská Třebová tak v tuto chvíli plní všechny ukazatele z kategorií D a C.) 5 Existují 4 úrovně: D, C, B, A. Úroveň D patří k základní, oblast A patří k nejvyšší a nejnáročnější úrovni na splnění požadovaných kritérií. Stránka 10 z 19

Snahou o naplňování principů z Agendy 21 se město a s ním související úřad zavázaly dodržovat celou řadu prvků včetně principů, které můžeme zařadit pod good governance. Přijmutím a naplňováním daných kritérií dochází současně k ovlivňování definování vize a strategie. Plnění ukazatelů kategorie D Ustanovení zodpovědného politika pro MA21 Ustanovení koordinátora MA21 (v rámci úřadu či organizace zřízené městem/obcí) Existence neformální skupiny pro MA21 (může být i oficiální orgán) Plánování s veřejností (akční nebo komunitní plánování) Aktualizace webové stránky s informacemi o MA21 Uveřejňování zpráv o MA21 v místních/regionálních/celostátních médiích Společné zapojení zástupců občanského sektoru a podnikatelského sektoru do aktivit v rámci MA21 Plnění ukazatelů kategorie C Ustanovení/existence orgánu rady nebo zastupitelstva pro sledování postupu MA21 složeného se zástupců veřejné správy, neziskového sektoru a komerčního sektoru Schválení dokumentu k MA21 zastupitelstvem města/obce Pořádání osvětových kampaní k UR (Den Země, Evropský týden mobility apod.) Realizace osvětových akcí k UR, MA21 a souvisejícím tématům pro úřady nebo veřejnost (mimo kampaň) Projednání roční pravidelné zprávy o MA21 nebo akčního plánu zlepšování MA21 radou nebo zastupitelstvem města/obce Schválení finanční podpory aktivit MA21 vyplývajících z komunitního plánování radou nebo zastupitelstvem města/obce (možno jednorázová i systematická podpora) Pořádání veřejného fóra UR/MA21 k celkovému rozvoji města/obce Plnění ukazatelů kategorie B Dílčí koncepce, která naplňuje principy UR, schválená zastupitelstvem města/obce 3.2. Vize komunikace Městského úřadu Moravská Třebová Na základě výše uvedených informací je vize komunikace úřadu v Moravské Třebové nadefinována následovně: Městský úřad Moravská Třebová bude komunikovat na základě principů slučitelných s klíčovými dokumenty a iniciativami závaznými pro úřad a město. Těmito dokumenty jsou Strategický plán rozvoje města Moravská Třebová do roku 2020, Vize Městského úřadu Moravská Třebová, principy místní Agendy 21 a Komunikační strategie Městského úřadu Moravská Třebová. Městský úřad Moravská Třebová bude v souladu s aktuálními trendy dodržovat stanovené zásady komunikace a pravidelně provádět jejich vyhodnocení. Úřad se bude snažit o zvyšování informovanosti občanů o své činnosti a přispívat tak k principům otevřenosti a transparentnosti úřadu. K tomu bude využívat dostupné komunikační nástroje a nastavený systém komunikace, a to v rámci svých personálních i finančních možností. Vize bude komunikována pod zkráceným heslem: Městský úřad Moravská Třebová úřad pro Vás. Stránka 11 z 19

4. Nástroje komunikace, jejich ení a zpětná vazba Klíčové nástroje komunikace byly detekovány již v 1. fázi projektu, kde byla rovněž zkoumána jejich kvalita i kvantitativní zásah a znalost. Na základě těchto zjištění jsou pro účely Komunikační strategie rozčleněny nástroje do dvou skupin: hlavní X podpůrné. Hlavní komunikační nástroje Moravskotřebovský zpravodaj Internetové stránky města Výlepové plochy Městský rozhlas Hlavní komunikační nástroje Hlavní komunikační nástroje patří k primárním nástrojům komunikace úřadu/města směrem k ovým skupinám. Volba právě těchto 4 kanálů je záměrná a vychází z jejich komplexního pokrytí a velkého zásahu směrem k občanům. 6 Ke každému komunikačnímu nástroji je stanovena sada ů, kterých chce úřad dosáhnout. Současně bude stanovena ová skupina přijímaných informací z daného komunikačního nástroje a navržený systém zpětné vazby. Na základě stanovených nástrojů, ů a ových skupin bude v matici komunikace určena odpovědná osoba/osoby. Posléze na základě definovaných prvků bude úřad stanovovat obsah sdělení, a to vždy s přihlédnutím k definovaným ům, s kterými nesmí být obsah v rozporu a musí naopak sloužit k jejich naplňování. 6 Do budoucna se nevylučuje skladbu hlavních komunikačních nástrojů změnit. K případné změně priorit komunikačních nástrojů však musí dojít po vyhodnocení dostupných informací a zpětné vazbě od občanů města. Stránka 12 z 19

Moravskotřebovský zpravodaj Internetové stránky města Výlepové plochy Městský rozhlas Informovat občany více o dění na úřadu a ve městě a zajistit tak jejich vyšší propagaci Informovat občany o dění na úřadu a ve městě Zvýšit využitelnost nástroje k propagaci a informování ze strany města společenské akce atp. Chápat rozhlas primárně jako nástroj varovného informačního systému Zachovat možnost plurality názorů (včetně politických) ve zpravodaji Propojovat s dalšími nástroji komunikace Zvýšit fyzickou kvalitu výlepových ploch Dodržet nekomerční využití hlášení rozhlasu (výjimka Boršov) Zlepšení image úřadu prostřednictvím zvýšení počtu a kvality zpráv z úřadu Využívat potenciál operativnosti, širšího záběru a větší flexibility sdělovaných informací (na rozdíl od Moravskotřebovského zpravodaje) Zachovat stávají rozsah výlepových ploch V běžné komunikaci s občany využívat rozhlas především k pozvání na veřejné akce ve městě Více vysvětlovat běžnou činnost a fungování úřadu a města Zvýšit propagaci města vůči turistům Nastavit pravidla správy a odpovědnosti za výlepové plochy Dojde k postupnému útlumu z hlediska informovanosti prostřednictvím tohoto nástroje Zachovat současný rozsah distribuce zpravodaje do domácností Pracovat s údaji o návštěvnosti - zpětná vazba a určení odpovědné osoby za tuto oblast Provádět pravidelné vyhodnocování technické kvality hlášení a případně na nedostatky reagovat Připravit nový design internetových stránek Stanovit hierarchii odpovědnosti za správu informací na internetových stránkách hlavní ová skupina Občané města Občané města Občané města Občané města hlavní ová skupina hlavní ová skupina doplňková ová skupina Média Turisté Ostatní Ostatní Ostatní Ostatní Stránka 13 z 19

zpětná vazba Prostřednictvím internetové ankety a ankety na Facebooku (minimálně 1x ročně) 1x měsíčně vyhodnocovat návštěvnost internetových stránek a daných rubrik/příspěvků Prostřednictvím internetové ankety a ankety na Facebooku (minimálně 1x ročně) Prostřednictvím internetové ankety a ankety na Facebooku (minimálně 1x ročně) zpětná vazba V rámci vybraných veřejných diskuzí otevřít diskuzi na téma komunikace úřadu (nástroje-e), případně využít možnosti anketních lístků na setkáních Prostřednictvím ankety na internetových stránkách města sbírat zpětnou vazbu o vybraných komunikačních kanálech Zařadit téma jako doplňkovou součást některé z veřejných diskuzí Zařadit téma jako doplňkovou součást některé z veřejných diskuzí zpětná vazba Zařadit téma jako doplňkovou součást některé z veřejných diskuzí Stránka 14 z 19

Podpůrné komunikační nástroje Podpůrné komunikační nástroje lze vnímat v řadě oblastí jako doplňkové, a to především jejich zásahem. Na rozdíl od hlavních komunikačních nástrojů nemají v současné chvíli předpoklad stát se masovým prostředkem sdělování informací směrem k veřejnosti. Z tohoto pohledu je s nimi třeba pracovat. Každý z těchto kanálů má více specifický účel a z něj odvozené e a ové skupiny (plus navržený systém zpětné vazby), na rozdíl od hlavních komunikačních kanálů. Opětovně je nutné uvést, že systém není fixní. Do budoucna může úřad pracovat s tím, že některý z podpůrných nástrojů se stane nástrojem hlavním (a opačně). K tomuto účelu je nezbytná zpětná vazba. Odborněúřední komunikace Sociální média Mediální prezentace a propagace Veřejné diskuse / besedy / akce Podpůrné komunikační nástroje Stránka 15 z 19

Odborně-úřední komunikace Zachovat současný standard kvality a rozsahu komunikace úředníků směrem k veřejnosti Posílit roli Občanského informačního centra ve styku s veřejností Pravidelně kontrolovat kvalitu služeb poskytovaných úředníky Řídit se nastavenými kompetencemi a jejich projevy, které byly definovány v kompetenčním modelu úřadu Vyšší podíl využití moderních nástrojů komunikace a informovanosti občanů - emaily, sms Sociální média Propojit nástroje sociálních médii i s dalšími komunikačními nástroji Klást důraz na rozvoj a komunikaci na Facebooku (nástroj dialogu s věkovou skupinou obyvatel, která je na Facebooku) Využívat nástroje pro více neformální komunikaci Propagovat město jako turistickou a kulturní destinaci Pracovat a vyhodnocovat sebraná data na sociálních sítích Zvážit využití placené propagace na sociálních sítích Dodržovat zásady správy Facebooku Mediální prezentace a propagace Zachovat systém současných tiskových konferencí Rozvíjet spolupráci s lokálními i celorepublikovými novináři - propagace města Udržet spolupráci s Východočeskou televizí Veřejné diskuse / besedy / akce Vést a rozvíjet dialog s občany města prostřednictvím setkávání na odborné úrovni Klást důraz na otevřenost úřadu směrem k občanům a od občanů směrem k úřadu (zpětná vazba) Podporovat formální i neformální druhy setkávání Zlepšit image úřadu a města hlavní ová skupina Občané města Občané města Občané města hlavní ová skupina hlavní ová skupina doplňková ová skupina Subjekty podnikající na území města Turisté Zvýšit povědomí a informovanost občanů Řešit specifická i obecná témata Podporovat kulturně-společenský život ve městě Podnikatelské subjekty na území města Turisté Turisté Média Zahraniční partneři Stránka 16 z 19

doplňková ová skupina zpětná vazba zpětná vazba Ostatní Ostatní Ostatní Forma mystery client 1x ročně Zachovat a vyhodnocovat informace z dosavadního systému zpětné vazby 1x měsíčně sbírat a vyhodnocovat data o návštěvnosti stránek, zásahu příspěvků atd. Využívat systém anket: 1. Ad hoc ankety ke specifickým tématům. 2. Duplicita k internetové anketě. Sbírat data a vyhodnocovat dopad informací z tiskových konferencí navenek Sbírat data a vyhodnocovat dopad tiskových zpráv v médiích (regionálních i celorepublikových) Organizace zřizované nebo založené městem Pokračovat v praxi dlouhodobého sběru dat o návštěvnosti diskuzí, besed apod. s občany tato data poté vyhodnocovat Stránka 17 z 19

5. Matice komunikace Matice komunikace Matice komunikace slouží k jednoduchému znázornění a orientaci v komunikaci. Matice je vytvořena pro Akční plán komunikace Městského úřadu Moravská Třebová, který je formou této matice vytvořen. Některé oblasti matice jsou pevně dané na základě definovaných parametrů Komunikační strategie nástroje komunikace, e komunikace. Matice má zásadní význam jak pro samotnou Komunikační strategii, tak navazující Akční plán. Určitě platí, že s maticí komunikace by měli být seznámeni všichni zainteresovaní pracovníci a odpovědné osoby. Konkrétní opatření neboli obsah naplňování samotných ů si stanovuje a naplňuje úřad. Návrhy na konkrétní opatření může vznášet de facto kdokoli, a to osobě odpovědné za celou Komunikační strategii. Ta musí poté s příslušnými osobami 7 (nebo orgány) projednat, zdali bude konkrétní opatření doplněno a zdali povede opravdu k naplňování a rozvíjení komunikačního e. Zjednodušeně řečeno, jedná se o dílčí aktivity, jak naplnit požadovaný komunikace. K těmto dílčím aktivitám je vždy určena odpovědná osoba/osoby. Jako poslední lze doplnit četnost aktivity. Rozšířenou verzí matice je poté Akční plán. Příklad matice komunikace NÁSTROJ KOMUNIKACE CÍL KOMUNIKACE KONKRÉTNÍ OPATŘENÍ CÍLOVÉ SKUPINY KOMUNIKACE (KOMU KOMUNIKUJEME) ODPOVĚDNÁ OSOBA ČETNOST Moravskotřebovský zpravodaj Informovat občany více o dění na úřadu Zavedení nové rubriky informující o dění na úřadu občané města Redakční rada a tisková mluvčí 1x měsíčně Pravidelná porada s vedoucími úřadu na téma novinky v jejich odborech tajemník úřadu 1x měsíčně Vyhodnocení zájmu o novou rubriku a její dopad tisková mluvčí 1x ročně 7 Záležitost by měla být konzultována i se zvažovanou odpovědnou osobou, která má prakticky největší potenciál zhodnotit, zdali bude opatření účinné. Stránka 18 z 19

Tento dokument projednala a schválila rada města dne 26. 1. 2015 usnesením č. 195/R/260115. Stránka 19 z 19