Tunel Blanka 2 problémy

Tunel Blanka 2 problémy Tento dokument je souhrnem problémů tunelu Blanka 2 definovaných na základě podkladů pro dokumentaci EIA, vyhotovený iniciativou Auto*Mat v říjnu 2011. Veškeré vizualizace jsou převzaty z dokumentace pro posuzování vlivu staveb na životní prostředí (EIA) ke stažení zde, zde a zde, autorem jsou Satra a MottMcDonald. Jakkoliv se v případě dokumentace pro EIA jedná pouze o záměr, je obvyklou praxí, že se další projektová dokumentace dopracovává už bez větších koncepčních změn. To, co je vidět na vizualizacích, se od výsledku v terénu zpravidla téměř neliší: kde je navržené přerušení cesty, mimoúrovňový rozplet nebo demolice, tam se s velkou pravděpodobností objeví neozve-li se v dané věci dost lidí na to, aby bylo kladný posudek EIA podmíněn přepracováním daného místa. Problémy návrhu přikládáme k jednotlivým vizualizacím tak, abyste si mohli co nejsnáze představit, co se chystá. Evidujeme problémy pro pěší, cyklisty, blízké obyvatele nebo pracující a dále všechny demolice. Lokality: Most Barikádníků a začátek Povltavské Ulice Povltavská pod Bílou skálou a vyústění Bulovky Ulice Povltavská od Bulovky po Zenklovu Vychovatelna Tunel Libeňské spojky a křižovatka U Kříže Koridor Čuprovy ulice Balabenka Spojovací ulice Českobrodská Malešické náměstí Černokostelecká V Olšinách V Rybníčkách Most Barikádníků a začátek Povltavské Záměr zde navazuje na tunel Blanka a kříží se s Proseckou radiálou (ul. V Holešovičkách). Mimoúrovňová křižovatka bude zachována, budou ale eliminovány veškeré zbývající přechody pro chodce. Problém 1: Západní chodník mostu Barikádníků (mimo obrázek) ponechán napojený dále nevhodně trojitým rondelem a výrazným prodloužením trasy. Podchodem se dnes prakticky nechodí, po dokončení

Blanky bude ale patrně aktuálně používaný praktický průchod zahrazen. Problém 2: Napojení od východního chodníku mostu Barikádníků k areálu MFF UK bude možné po lávce s ještě větší zacházkou než po stávajících přechodech. V návrhu není v tomto místě řešeno vůbec žádné spojení páteřní cyklotrasy A2 s areálem MFF UK nebo vysokoškolských kolejí navrhovaná lávka je jen pro pěší. Ulice Povltavská pod Bílou skálou a vyústění Bulovky Záměr zde probíhá ve dvou variantách. Buď povrchově ve dvou patrech nad sebou (obrázek), nebo jednosměrně tunelem pod Bílou skálou, za železniční tratí. Posudek doporučuje prověřit řešení se silniční galerií nebo mělkým tunelem, na jehož stropě by mohla vést dostatečně dimenzovaná stezka pro pěší i cyklisty, řešící patrně oba následující problémy. Problém 3. Návrh počítá se společnou stezkou pro pěší a cyklisty v šířce 3 metry, což je pro všechny bezmotorové účastníky nedostatečné. Problém 4. Průchod od Vltavy do ulice Bulovka je řešený 40 metrů dlouhým podchodem zakončeným schodištěm (jedná se o páteřní cyklotrasu A27). Ulice Povltavská od Bulovky po Zenklovu V obou variantách zde dochází k přestavbě stávající ulice Povltavské na jeden směr rychlostní komunikace bez povrchových křížení. V závislosti na variantě zde dochází k různě rozsáhlým demolicím severní části průmyslového areálu Na Košince, včetně klubu Abaton. Vjezd do areálu je nově řešen pouze z okruhu. V prodloužení ulice U Meteoru a zhruba v místě budoucí železniční zastávky Zenklova je navržena lávka přes okru i železniční trať, pokračující do parku Na Korábě a nahrazující stávající

podchod. Posudek navrhuje citlivější řešení této lávky s ohledem na blízkou Grabovu vilu, ve které nyní sídlí část úřadu MČ Praha 8. Problém 5. Bez náhrady je zrušen chodník podél Povltavské ulice od ulice Bulovka k ulici Na Košince. Problém 6. Demolice části areálu Na Košince, včetně Abatonu. Dopravní napojení areálu bude možné pouze z městského okruhu a chodníků (tedy nemožné pro cyklisty). Vychovatelna Mimoúrovňová křižovatka zde brutálně zasahuje do plochy náměstí na Stráži, přerušuje a znemožňuje pěší spojení a zavléká dopravu z tunelů do nyní zklidněných ulic Střížkovské a Na Bulovce. Celkově se jedná o místo, které vyžaduje úplné koncepční přehodnocení a to včetně nyní existující severní části křižovatky, jak s ohledem na snížení atraktivity průjezdu ulicí V Holešovičkách, tak pro případné zkvalitnění již nyní značně špatných pěších průchodů od zastávky Bulovka na sever. Problém 7. Křižovatka expanduje do doposud plošně průchodného prostoru náměstí Na Stráži. Řešení zavádí dopravu i do doposud klidných ulic Bulovka a Střížkovská. Problém 8. Řešení odřezává ulici Davídkovu pro pěší od Vychovatelny a tramvajových zastávek Bulovka. Problém 9. Řešení ramp dále zhoršuje průjezd Zenklovou ulicí pro cyklisty, vynucuje obtížné řazení do levého pruhu. Tunel Libeňské spojky a křižovatka U Kříže Tunel Libeňské spojky je v horní části veden blokem mezi ulicí Zenklovou a Vosmíkových, v dolní části pak jako dvoupatrový pod ulicí Zenklovou. V této oblasti jsou demolicemi ohroženy domy Srbova 8, Hejtmánkova 4, Zenklova 162-168 (jen sudá čísla domů). Dolní část Libeňské spojky ústí do mostu přes rozšířenou křižovatku U Kříže a napojuje se na městský okruh ve směru na Balabenku (odbočení směr Pelc-Tyrolka je možné pouze prostřednictvím místních komunikací). U křižovatky by bylo vhodné dílčí přepracování s ohledem na trasování pěších cest a zapojení cyklodopravy.

Problém 10. Demolice zhruba pěti domů v ulicích Zenklově a v okolí křižovatky U Kříže. Problém 11. Není zvoleno nejvhodnější vedení pěší dopravy a není řešena integrace cyklistické dopravy v okružní křižovatce U Kříže. Koridor Čuprovy ulice Od křižovatky U Kříže je okruh vedený v koridoru Čuprovy podobně jako dnes. Rozdílem oproti současnému stavu má být odstranění severozápadního chodníku. Záměr v tomto místě poškodí především cyklistickou dopravu, ponechává totiž vedení již existující páteřní cyklotrasy A26 ve stávajícím nevyhovujícím podchodu (problém 12) a neřeší koridor plánované trasy v severojižním směru (problém 14). V těchto místech se také uvažuje napojení Vysočanské radiály, která by zde patrně ústila z tunelových portálů. Balabenka Na Balabence se počítá se zdvojením mostu přes ulice Na Žertvách a Sokolovskou a vybudováním velkoplošné neměstské okružní křižovatky v místě vyústění ulice Na Žertvách. Řešení křižovatky

potvrzuje již stávající nevhodné řešení celého místa a dále jej zhoršuje. Zásadním problémem je zde likvidace frekventovaného pěšího spojení od metra Palmovka na náměstí Na Balabence. Z urbanistického hlediska je zde naprosto nezbytné radikální přepracování celého uzlu. V místě je navržena demolice budovy Pod Náspem 12, čímž dojde k definitivnímu zániku této ulice. Problém 13. Řešení likviduje východozápadní průchod z ulice Na Žertvách na nám. Na Balabence, čímž likviduje dosavadní nejkratší pěší cestu ze sídliště k metru Palmovka. Spojovací ulice V závislosti na variantě využije městský okruh plně nebo zčásti stávající podjezd Spojovací ulice pod železniční tratí. V závislosti na variantě je také možná demolice některých domů na severní straně ulice Spojovací nad libeňským nádražím (Spojovací 11-17, ul. Nad Libeňským nádražím). Při využití podjezdu pod železniční tratí pro oba směry jsou likvidovány stávající chodníky podél ulice Spojovací a jsou nahrazeny nově raženým pochodem při západní straně okruhu, případně lávkou přes kolejiště Libeňského nádraží; v obou případech není navržené řešení optimální a navíc nebere v potaz cyklisty. Problém 15. Podjezd pod železniční tratí na Kolín má průchod pro pěší jen při západní straně.

Problém 16. Průjezd cyklistů mezi Balabenkou a Vysočanským náměstím je zcela znemožněn. Problém 17. Nebylo prověřeno, zda lze tunely pod Spojovací ulicí řešit nad sebou, aby nebyly třeba demolice. Dále na Balkáně je pak nepříliš vhodně řešeno napojení ulice K Žižkovu, a je zde nelogicky navržena lávka přes zklidněnou ulici Spojovací (problém 18 a 19). V souvislosti s tím není řešena cyklistická doprava na zklidněných komunikacích, například na Jarově (Problém 20.). Českobrodská K realizaci doporučená varianta ražených tunelů sice opouští myšlenku rozsáhlé mimoúrovňové křižovatky těsně pod tramvajovou smyčkou na Jarově, i tak ale zůstává nevhodným řešením. Spojení Českobrodské a plánované Jarovské spojky formou extravilánové křižovatky s rozsáhlou umrtvenou plochou narušuje přímé propojení Hrdlořez a Jarova (problém 21). Samotná Jarovská spojka má potenciál se stát významnou městskou osou, přitom zde není řešeno napojení cyklistické dopravy (problém 22). Malešické náměstí Černokostelecká Dlouhodobé trasování okruhu přes Malešické náměstí nemá v daném koridoru variantu, jakkoliv se od doby ZÁKOSu řešení postupně změnilo z estakády v návrh raženého tunelu. I tak je ale k demolici určen dům Malešické náměstí 52/2. Tunel vychází na jih v místě ulice Dřevčické a v její ose pokračuje k Černokostelecké ulici, kterou podchází a napojuje se na ní dvěma rozmáchlými přivaděči (podobnými například pankráckému napojení ulice Na Strži na magistrálu), nevhodnými do urbanizované krajiny. Přitom jsou odstraněna místní dopravní propojení v ose Dřevčické, které pro bezmotorovou dopravu jen nedostatečně nahrazuje trasa vedená ulicí Podle Trati. Samotná plocha křižovatky je z velké části využitelná podstatně lépe, proto by bylo vhodné křížení okruhu a ulice Černokostelecké navrhnout prostorově výrazně úsporněji. Problém 23. Dojde k demolici domu ležícím v doposud jen částečně poškozeném vesnickém jádře starých Malešic. Prostor Malešického náměstí je vhodné řešit urbanisticky i s ohledem na významná cyklistická propojení. Problém 24. Bezmotorové spojení mezi Malešickým náměstím a Černokosteleckou by mělo mít charakter chráněného koridoru, nemůže vést ulicí Podle Trati. Problém 25. Mizí dopravní vazby likvidované Dřevčické ulice a propojení na Černokosteleckou (Limuzská ulice zde rozhodně není plnohodnotnou náhradou). Bez náhrady mizí také existující pěší průchod od Černokostelecké na jih.

V Olšinách Městský okruh zde vede po povrchu v dlouhodobě rezervovaném koridoru. Na úrovni ulice V Olšinách se nachází mimoúrovňová křižovatka, která je předběžně navržena velmi nevhodně. Přes šest kilometrů dlouhá městská třída (Výtoň Vršovická V Olšinách) je zde napojena na okruh stavbou pouze pro automobilovou dopravu, která zcela ignoruje logickou vazbu k plánovanému terminálu veřejné dopravy na Depu Hostivař, kde má v budoucnu vzniknout železniční zastávka a významný přestupní uzel. Logické přímé bezmotorové propojení v ose ulice V Olšinách je zde odsazeno dokonce o dva bloky. Kvůli jednomu řadícímu pruhu je pak navržena demolice dvou vil na stávajícím zaústění ulice V Olšinách do Úvalské (vizualizace nesprávně ukazuje jejich zachování). Ignorováno je i možné využití ploch k propojení individuální a veřejné dopravy, například zřízením záchytného parkoviště. návrh současně předpokládá prostorově nereálná řešení na křižovatce V Olšinách a Úvalské. Problém 26. Na křižovatce Úvalská x V Olšinách prostorově nemožné vedení cyklodopravy přesmykem z ulice Ondřejovské do V Olšinách.

Problém 27. Demolice dvou domů v ul. V Olšinách kvůli jednomu řadícímu pruhu. Problém 28. Městská osa ulice V Olšinách zakončena stavbou pouze pro automobilovou dopravu. V Rybníčkách Okruh je dále trasován přes těleso železniční trati a lesoparkem k Jižní Spojce, na kterou se napojuje rozsáhlou mimoúrovňovou křižovatkou, která navíc propojuje ulici Rabakovskou. Jižní Spojka byla v tomto místě nedávno částečně rozšířena a to způsobem, který přesně ukazuje, jak může být v horším případě realizován celý záměr. V rámci přestavby zbořený most pro pěší a cyklisty přes železniční trať byl nahrazen lávkou při tělese okruhu, s dlouhými závleky a určenou pouze pro pěší, za ignorace plánované cyklotrasy celoměstského významu. Problém 29. Pro bezmotorovou dopravu je třeba řešit i obě přemostění na MO jižně od MÚK v Olšinách. Problém 30. Cyklotrasa A43 mezi MÚK V Olšinách a MÚK V Rybníčkách má mít charakter chráněného koridoru a propojovat osídlení, dopravní terminál a plochy zeleně co nejvíce přímo. Problém 31. již bylo zanedbáno bezmotorové přemostění železniční trati na jižní straně MÚK V Rybníčkách.