5IE412 Behaviorální ekonomie Přednášející: Petr Houdek KIE NF VŠE 3. Zopakování projevů omezené racionality v rozhodování za rizika (prospektové teorie). Alternativní teorie rozhodování za rizika (+teorie handicapu, psychologie stresu). Specializace 5BE Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.
2. minitest (2/4 bodů) 15 minut 2
BTW: Před začátkem Oprostíme-li se od jednoduchých her: Známe alternativní stavy světa (jak vnímáme alternativnost?) Co se nám objeví v mysli, myslíme-li na nejistotu/riziko? Naše možnosti a výsledné akce? *+ identické otázky u vnímání budoucnosti+. 3
Zopakování EUT Nutné si uvědomit, že užitek (kardinální) je arbitrární veličina. Podobně je na tom třeba prožitý (!) čas, ač se tváříme, že čas je absolutní veličina (má však zcela arbitrární začátek i jednotky), dáváme jen metriku na subjektivní pocit běhu času (asi (?) neexistuje i objektivní čas). Některé národy mají stále ještě vnímání času založeno na událostech. Máme-li však nějakou metriku, můžeme komparovat, tj. vyplývá z ní, že 1 hodina strávená na přednášce je obětováním 1 hodiny strávené jinde (s přítelem, sledováním filmu, jezením) a lze tak čas hodnotit mezi různými kontexty. Implicitně by mělo být reference-dependence: Samo o sobě pak nemá cenu se ptát: Jaká byla přednáška? či Jaký byl polibek?, není-li řečeno v porovnávání s čím. Přesto využito spíše k získání arbitrárně stanovených jednotek popisujících podkladovou logiku volby. 4
Zopakování EUT Odvozená od Pascalovy sázky (očekávaná hodnota nemohla vysvětlit Petrohradský paradox). Bernoulli: u klesá s ln celkového bohatství. 5
Zopakování EUT Je-li identické, můžeme ignorovat; princip jisté věci. Jde nám o porovnávání (rozdíl) A a B, v tom případě je lhostejno, v jakých jednotkách měření provádíme, protože jsou vždy stejné (vynásobení konstantou jen změní velikost). Podobně nezáleží na určení výchozího bodu (přičtení konstanty k jednotlivým výsledkům nezmění celkový výsledek). 6
Pro co se rozhodnout (léčit zdravého či neléčit nemocného)? Pravděpodobnost nemoci je vždy 50%. Užitek z neodhalení nemoci je -100, užitek z léčení zdravého je -10. Ač je Test 2 absolutně horší (má o 25% větší počet pozitivních chyb), je vhodnější alternativou při dané užitkové funkci. 7
Ale, kde je fundamentální chyba užití EUT v teorii rizika? Matthew Rabin, Richard Thaler (2001): Mentální účetnictví (uzávorkování - narrow framing) + averze ke ztrátě. Tj. v tom, že neporovnáváme k celkovému bohatství. https://www.youtube.com/watch?v=npjoslcr2he 8
PT: Jde o změny, ne o stavy, tj. reference dependence. 9
Užitková (hodnotová) funkce 10
Vážení pravděpodobností (zopakování prospektové teorie) Není možné, vynásobíme-li hořejší rovnici 0,25, získáme dolejší. Jak je možné, že se tak lidé rozhodují? - EFEKT JISTOTY 11
Alternativně: Proč je PT nutná? Maurice Allais (1953) 12
Alternativně: Proč je PT nutná? Maurice Allais (1953) Porušení axiomu nezávislosti (následuje). 13
Proč je PT nutná? 14
Proč je PT nutná? 15
Proč je PT nutná? (Tversky, Kahneman 1981) Je to ve skutečnosti tatáž hra, leč subjekty zde volí opačně! 16
Vážení pravděpodobností v prospektové teorii (0.001, 5000) > (5) (0.001,-5000) < (-5) Nejmenší citlivost ke změnám. Největší u extrémů, tj. 0 až 0,1 a 0,9 až 1. Lidé přeceňují extrémně ne/pravděpodobné situace. 17
BTW zvážit i marginální změnu Budete si zapínat bezpečnostní pásy, je-li pravděpodobnost nehody 0,0000025 na cestu (10% - ano). Budete si zapínat bezpečnostní pásy, je-li pravděpodobnost nehody 0,1 během života řidiče (39% - ano). Obě pravděpodobnosti jsou totožné (přes průměrný počet cest za život). U vnímání/zhodnocení pravděpodobností je efekt prahu. Co na prospektovou teorii říká empirie: Nicholas Barberis (2013) 18
Investování jako sázky do loterie Většina okolností, za nichž firmy dosahují pozitivního zakřivení očekávaných výnosností, je ve vztahu s nižší výnosností (= cenné papíry podobné loteriím ). Investoři jsou ochotni, kvůli přecenění nízkých pravděpodobností, platit za tyto cenné papíry vyšší ceny, tj. dosahovat nižší výnosnosti. Toto zjištění nabízí vysvětlení řady zdánlivě nesouvisejících fenoménů. Nižší výnosnost konglomerátů versus jedno-segmentových firem (mají více zakřivené výnosnosti). Nižší diverzifikace investovaných prostředků u domácností (sázka na nepravděpodobnou šanci skutečně zbohatnout). Nižší výnosnost firem v nesnázích (totéž). 19
Aplikace na akciovém trhu Green, Hwang (2011): Určení IPO očekávanou šikmost firem dle sektorů. Čím pozitivnější zakřivení (doprava), tím větší výnosnost v prvním dni (1. třetina firem 11,44 % v. 3. třetina firem 25,78 %). Zároveň platí, že čím větší zakřivení, tím větší je poměr malých obchodů (do 10.000 USD). Institucionální investoři dle PT spíše nejednají. V dlouhém období (3. rok) však firmy ve 3. třetině zakřivení vykazují o 17,54 % nižší výnosnost než srovnatelný vzorek firem. 20
Green, Hwang (2011) pokračování 21
Averze ke ztrátě a účast na finančním trhu Nejen vysvětlení hádanky akciové prémie, ale i míry účasti. Dimmock, Kouwenberg (2010): Dotazníkově odvozená míra averze ke ztrátě. Čím vyšší parametr averze ke ztrátě, tím nižší pravděpodobnost participace na akciovém trhu. Rovněž nižší pravděpodobnost vlastnění konkrétních podílů (v porovnání s vlastněním podílů v diverzifikovaných fondech). Nicméně, při kontrole na selekci vzorku se efekt nepotvrdil. 22
Pojištění Sydnor (2010): 50.000 pojistek na dům, náhodně vybraných z velké pojišťovny. Možnosti spoluúčasti: $1.000, $500, $250 a $100. 83% pojištěných platí nižší spoluúčasti (nejčastěji $500) za cenu (o $100 dražší než u $1.000) překračující očekávanou hodnotu dodatečné pojistky. Dataset obsahoval i frekvenci pojistných událostí (5%), vychází že dodatečná pojistná ochrana není vyšší než $25. Pojištění platili čtyřikrát a pětkrát více. Vysvětlitelné, když spoluúčast je vnímána jako ztráta od referenčního bodu. 23
Alternativní teorie Croson, Gneezy (2009). Emoční reakce (hypotéza risk as feelings, Loewenstein et al. 2001) Některé volby vyvolávají představitelnější výsledky než jiné, tato živost zastíní jejich možné pravděpodobnosti. Pravděpodobnost dopravní nehody 0,3 či 0,7 je pociťována podobně, protože v mysli vystupuje spíše možný výsledek. Mění se vážení pravděpodobností již s velikostí částky (Camerer 1992). Dochází pak k intenzivnějšímu přeceňovanání malých a podceňování větších pravděpodobností. Rottenstreich, Hsee (2001) 24
Peníze, polibky a šoky Rottenstreich, Hsee (2001) 25
Peníze, polibky a šoky Výsledky potvrzují, že přestavitelnější výsledky mění (zplošťují) váhové funkce pravděpodobností. Vysvětlení přestřelování malých pravděpodobností (naděje/obavy) je plausibilní, vysvětlení podceňování vysokých pravděpodobností již méně. Rottenstreich, Hsee (2001) 26
Pohlavní diferenciály v rozhodování za rizika v laboratoři Croson, Gneezy (2009): 27
Pohlavní diferenciály v rozhodování za rizika v realitě Bernasek, Shwiff (2001): 28
Pohlavní diferenciály v rozhodování za rizika v realitě Bernasek, Shwiff (2001): 29
Pohlavní diferenciály v rozhodování za rizika v realitě Bernasek, Shwiff (2001): 30
Rachel Croson, Uri Gneezy (2009) Emoce mění vnímání pravděpodobností. Ženy prožívají strach a přeceňují pak rizika ztrát. Muži prožívají zlost a podceňují rizika ztrát (resp. jsou riziko vyhledávající). Berte spíše coby abstraktní entity, u nichž takto lze modelovat vztah k riziku. Míra (nadměrného) optimismu Riziko jako příležitost či hrozba Nicméně otázka selekce, u profesionálů pohlavní rozdíly nejsou tak významné (byť stále existují a jsou vysvětlitelné odlišným finančním vzděláním). Kompetitivnost, muži upřednostňují soutěže, i když mají nižší pravděpodobnost úspěchu, Gneezy, Niederle, Rustichini (2003). Využijeme i v behaviorální teorii organizace (odlišná míra snahy). Vyjednávání (o platu) - $3 - $10? - $3, ozvalo se 2,5% žen a 23% mužů. 31
Soutěživost (odměna za kus vs. soutěžení o nejlepšího) Gneezy et al. (2003) 32
Další teorie rozhodování za rizika Teorie (psychosociálního) stresu Teorie handicapu Osobnostní charakteristiky *dostaneme se v 9. přednášce+ 33
Proč rozdíly nastávají: Kterou loterii Loterie byste preferovali? Výsledek 1 ( orel ) Výsledek 2 ( panna ) Výplata (v Kč) Pravděpodobnost Výplata (v Kč) Pravděpodobnost 1 22 50% 22 2 30 18 3 38 14 4 46 10 5 54 6 6 60 0 50% Z výše uvededených 6 loterií zvolte jednu, vámi nejvíce preferovanou. Všechny loterie nabízí s pravděpodobností 50:50 (tj. hod spravedlivou mincí) výplatu 1, orel, nebo výplatu 2, panna. Po výběru proběhne hod mincí a určeny výhry. 34
O jaký druh zjišťování může jít Lidé s nižším poměrem 2D:4D investují rizikověji (loterie s vyšším číslem). Ženy nacházející se v menstruční fázi cyklu investují méně rizikově než ženy v ovulaci. Garbarino et al. (2011) Pearson, Schipper (2012) 35
Stres (Mather, Lighthall 2012) 36