5IE312 Ekonomie a psychologie I

Transkript

1 5IE312 Ekonomie a psychologie I Přednášející: Petr Houdek KIE NF VŠE 3. Pozitivní psychologie Ne/dosažitelné cíle lidského snažení (sociální komparace, hédonická adaptace). Specializace 5BE Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

2 Kontext a obsah CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 2

3 Kontext a obsah CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 3

4 Kontext a obsah CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 4

5 Jak usilujeme o štěstí? A la Co budete dělat zítra? Gilbert, Wilson 2008 (vrátíme se v mezičasových volbách): Představa alternativních budoucností, jejich předprožití : predikce o blahu, které nám alternativy přinesou. Obsah je však obvykle založen na dostupnosti nikoliv typičnosti (zubař, vlak), tj. na paměti (voda), pravidlo Vrcholu a závěru. Rovněž je agregován, tj. chybí doprovodné události, představujeme si jen esenci (vítězství oblíbeného týmu, bohatství, nudná v. zajímavá, blízká v. vzdálená přednáška). Představy se zaměřují na začátek ( stávat se nikoliv být nemocný, ledová koupel v. masáž) resp. jde o změny od statutu quo. Představy komparují, prožitky méně (brambůrky v. sardinky, čokoláda, očekávání známky v. dobrá, špatná známka). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 5

6 Jak usilujeme o štěstí? Gilbert, Wilson 2008: Důležitost obsahu a kontextu. Predikci v realitě ovlivňuje spíše současný kontext budoucího uspokojení a predikce než budoucí kontext (spokojenost s budoucím jídlem je určována spíše současnou úrovní hladu). Dochází k mispredikcím. Důležité si uvědomit, že prožíváme Systémem 1, predikujeme Systémem 2. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 6

7 Chci užitek prožitý či zapamatovaný? Kahnemanovo dilema Zvolíte si spotřebu, kterou si maximálně užijete, ale poté ji kompletně zapomenete (prožitý užitek) nebo upřednostníte spotřebu, která nebude tak příjemná nebo bude dokonce nepříjemná, ale zapamatujete si ji jako velmi příjemnou (zapamatovaný užitek)? (Pro další implikace) významný rozdíl mezi zapamatovaným a okamžitým prožitým užitkem (celkovým) + rozdíl mezi predikovaným a prožitým, + Obojí v kontrastu s rozhodovacím užitkem užívaným v ekonomii. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 7

8 Jak se (empiricky) měří štěstí? Zjišťování v reálném čase (Ecological Momentary Assessment EMA). Prožívané štěstí. Zpětnodenní vzpomínání (Day Reconstruction Method DRM). (Globální) úroveň subjektivního užitku či blahobytu. Vzato všechno v potaz, jak štastni se cítíte: velice štastní, docela štastní, ne příliš štastní? Další nepřímé ukazatele (bio-feedback, úsměvy, krevní tlak, atd.) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 8

9 Vývoj pociťovaného štěstí u ochrnutých a výherců loterií Brickman et al CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 9

10 Pozor na iluzi zaměření Nic v životě není tak důležité, jak si myslíš, že je, když na to myslíš CC: BY NC SA by Houdek, Vranka Kahneman et al

11 Pozor na iluzi zaměření Větší příjem přinese i více odpovědnosti Kahneman et al CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 11

12 Diskuze Frey, Stutzer 2002 Jaké chyby mohou nastat při měření subjektivního štěstí? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 12

13 Frey, Stutzer 2002 Jaké další chyby mohou nastat při měření subjektivního štěstí? Pořadí otázek, aktuální nálada, způsob položení otázek. Vliv charakteru/osobnosti na volby Otázka jakým způsobem lidé odpovídají na podobné otázky, nikoliv k jakým odpovědím docházejí, atd. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 13

14 Determinanty úrovně štěstí Porovnávání se svým minulým a budoucím já (referenční bod), adaptace. Vliv genetiky/charakteru/výchovy stabilita: setpoint. Porovnávání s ostatními. Tragédie úspěchu: jakmile si někdo polepší, všichni ostatní si pohorší (negativní externalita). Nejasnost preferencí + Odlišnost zisku a ztráty štěstí (= averze ke ztrátě). [více Prospektová teorie příští přednáška] CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 14

15 Hédonická adaptace Lidé směřují k normálnímu emočnímu stavu (set-point theory) po většině zážitků, ať již jsou pozitivní či negativní (emoce směřují pozornost a nemohou být proto stále stejně intenzivní ) otázka: jak kompletní ta adaptace je? Lidé přeceňují dobu, za jakou se k tomuto normálnímu stavu dostanou. Na některé statky se adaptujeme rychle (obvykle materiální) na některé pomalu (obvykle prožitkové). Nerozlišujeme, proto je možné, že příliš velkou váhu přikládáme materiálním statkům (?). Diskuze Easterlin CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 15

16 Sociální komparace Solnick, Hemenway 1998 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 16

17 Sociální komparace Solnick, Hemenway 1998 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 17

18 Sociální komparace Podstatné je relativní postavení (zejména u příjmu) nikoliv jen jeho absolutní výše. Při postupném bohatnutí všech se relativní bohatství nemění (?). Podstatná je i referenční skupina. I když dosáhneme relativního zlepšení, budeme se porovnávat s novou (vyšší) relativní skupinou. Nemusí proto dojít k zvýšení úrovně štěstí. Kdo přiměje ženy jít pracovat? (Frey, Stutzer 2002) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 18

19 Aspirační úroveň Jakmile poznáme vyšší (lepší, dražší, kvalitnější) uspokojení, získáme automaticky širší stupnici pro hodnocení uspokojení. Dosavadní nejlepší se stává jen uspokojivé, uspokojivé pak neuspokojivým. Čím se dostáváme na vyšší úroveň, tím vyšší uspokojení vyžadujeme (hypotéza rozšířeného vnímání). Možnost chyb ze špatného zaměření snahy, jelikož u některých statků (manželství, zdraví, přátelství) se aspirační úroveň téměř nemění, u jiných výrazně. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 19

20 Aspirační úroveň je sama větším štěstím? Frey, Stutzer 2002 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 20

21 Adaptace a aspirace CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 21

22 Další... Vnitřní a vnější motivace. Politické prostředí (politická, ekonomická a osobní svoboda). Rodinný vztah. Zdraví. Vzdělání. Rozdílný stupeň adaptace, intenzity a vzájemných interakcí. Problém korelace v. kauzalita (oboustranná, dvojné-, trojné-efekty). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 22

23 Další (manželství) Easterlin 2003 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 23

24 Další (zdraví) Easterlin 2003 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 24

25 Další (zdraví) Easterlin 2003 I při kontrole na ušlý příjem. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 25

26 Proto: Adaptace i stabilní bod nevysvětlují vše Headey et al CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 26

27 Jaké volby ovlivní úroveň pociťovaného Výběr partnera štěstí? Lidé žijící s emočně nevyrovnanými (neurotickými) osobami jsou systematicky méně šťastní (efekt je silnější u mužů). Není prokázáno, že by shodnost či odlišnost povahových rysů partnera systematicky přinášela vyšší či menší životní (ani manželskou) spokojenost. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 27

28 Jaké volby ovlivní úroveň pociťovaného štěstí? Životní cíle/priority (totéž u partnera) při kontrole k osobnostním charakteristikám. Kariéra a materiální úspěch (možnost kupovat si statky, kariérní úspěch)? Rodina (dobré manželství a vztah k dětem)? Altruistické činy (pomoc lidem, zapojení v politických a společenských aktivitách)? Jaké cíle/priority partnera přináší štěstí? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 28

29 Jaké volby ovlivní úroveň pociťovaného štěstí Životní cíle/priority (totéž u partnera) při kontrole k osobnostním charakteristikám. Kariéra a materiální úspěch: β = 0.21, P < Rodina: β = 0.26, P < Altruistické činy: : β = 0.36, P < Ženy, jejichž partneři měli za svou prioritu rodinu, byly šťastnější: β = 0.24, P < CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 29

30 Jaké volby ovlivní úroveň pociťovaného Návstěva svatostánků štěstí? Pozitivně však koreluje s rodinnými i altruistickými životními cíly, jakož i s dobrovolnictvím. Problém odlišit víru a chování. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 30

31 Jaké volby ovlivní úroveň pociťovaného štěstí? Práce v. odpočinek/volný čas (Kolik hodin celkem týdně odpracujete) - (Kolik hodin byste chtěli odpracovat) Rozdíl za daných tržních omezení a příležitostí ukazuje dosažení optimality. > 3 hodiny přepracovaní. < - 3 hodiny podpracovaní. (-3, 3) splňující své preference (referenční skupina). Nezaměstnaní a neaktivní. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 31

32 Jaké volby ovlivní úroveň pociťovaného štěstí CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 32

33 Nezaměstnanost coby nejvýznamější faktor neštěstí Psychické náklady strach, nejistota, obavy (pokles sebedůvěry). Sociální náklady. Obecná nezaměstnanost zvyšuje sociální rizika (kriminalita, sociální neshody), nároky na fiskální zdroje (zvýšení daní), empatie. Ale opět otázka sociální komparace (výběr referenční skupiny). POZOR na vyšší úroveň otázky jak zajistit nízkou nezaměstnanost? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 33

34 Jaké volby ovlivní úroveň pociťovaného štěstí? Účast na společenských akcích (potkávání se s přáteli, příbuznými a sousedy). Závazek k zdravému životnímu stylu (pravidelné běhání) a BMI. U mužů podvýživa: β = 0.46, P < U žen obezita: β = 0.22, P < (mít jen nadváhu však odpovídá průměrné úrovni životní spokojenosti). Negativní efekt obezity je silnější než efekt nemít partnera. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 34

35 Easterlinův paradox (1974) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 35

36 Easterlinův paradox (1974) Bohatší lidé bývají šťastnější než chudší. Bohatší společnosti však nebývají o mnoho šťastnější než chudé země. Jak země bohatne, nestávají se její občané šťastnějšími. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 36

37 Bohatství a spokojenost Frey, Stutzer 2002 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 37

38 Vývoj bohatství a spokojenosti Frey, Stutzer 2002 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 38

39 Mezinárodní srovnání Frey, Stutzer 2002 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 39

40 Vztah životní spokojenosti a HDP? Richard Layard: if we compare countries, there is no evidence that richer countries are happier than poorer ones so long as we confine ourselves to countries with incomes over $15,000 per head.... At income levels below $15,000 per head things are different. Bruno Frey a Alois Stutzer: income provides happiness at low levels of development but once a threshold (around $10,000) is reached, the average income level in a country has little effect on average subjective well-being. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 40

41 Žádný Easterlinův paradox neexistuje? Stevenson, Wolfers 2008 CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 41

42 Žádný Easterlinův paradox neexistuje? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka Stevenson, Wolfers

43 Žádný Easterlinův paradox neexistuje? Ukázalo se, že závislost úrovně štěstí a ln(příjmu) je téměř lineární. Tj. 5 % zvýšení příjmu v ČR způsobí zhruba stejný nárůst štěstí jako když stejně vzroste příjem v jakékoliv jiné zemi. Easterlin, Angelescu 2009: Šlo o zkoumání jen krátkodobých efektů, v dlouhém období neplatí. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 43

44 Hospodářsko-ekonomické využití ekonomie štěstí Podporovat nezaměstnané prací či penězi? Efektivnost programů, dlouhodobé budování lidského kapitálu? Daňový systém: jde-li o relativní postavení, jak zdanit bohaté? Co dlouhodobý dopad migrace? Sociální, politický a institucionální design Dotační politiky Další? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 44

45 Human development index Doba dožití, úroveň a rozšíření vzdělanosti, HDP na hlavu. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka 45