NEKLINICKÁ DOKUMENTACE (FARMAKO LO GICKÁ A TOX I KO LO GI C KÁ DOKUMENTAC E ) T. ZÍTKOVÁ 2016 1
TATO PREZENTACE JE URČENA POUZE PRO INTRANET VŠCHT. JE CHRÁNĚNA AUTORSKÝMI PRÁVY A JAKÉKOLIV ZVEŘEJNĚNÍ ČI ZNEUŽITÍ BUDE POSUZOVÁNO DLE ZÁKONA Č. 121/2000 SB., O PRÁVU AUTORSKÉM, O PRÁVECH SOUVISEJÍCÍCH S PRÁVEM AUTORSKÝM A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ. 2
LEGISLATIVA The Rules Governing Medicinal Products in the European Union NtA - Volume 2B Presentation and format of the dossier, CTD, Module 4 (July 2004) Vyhláška č. 228/2008 Sb. o registraci léčivých přípravků. Příloha1 - Obsah a členění úplné registrační dokumentace v případě humánního přípravku, Modul 4 3
CÍLE NEKLINICKÉHO ZKOUŠENÍ Stanovit léčebný a toxický potenciál LL/LP, tj. a) určit možnou bezpečnou dobu expozice: identifikovat možnou toxicitu přípravku, tj. jakékoliv nebezpečné nebo nežádoucí toxické účinky, které se mohou objevit při navržených podmínkách použití u lidí; tyto účinky by měly být hodnoceny ve vztahu k příslušnému patologickému stavu, cílové orgány toxicity b) stanovit optimální dávku pro první podání člověku: zjistit farmakologické vlastnosti přípravku kvalitativně i kvantitativně extrapolované k zamýšlenému použití u lidí, lidé by neměli být vytaveni nepřiměřenému riziku 4
TERMINOLOGIE - DÁVKOVÁNÍ LÉČIV (1) Dávka podprahová: nevyvolá žádnou reakci Dávka prahová: vyvolá hodnotitelnou reakci, ale nestačí k léčbě Dávka nadprahová (terapeutická): vyvolá dostatečně silnou reakci, která stačí k léčbě 5
TERMINOLOGIE - DÁVKOVÁNÍ LÉČIV (2) Parametry dávek: ED Efektivita (účinnost) TD Toxicita (jedovatost) LD Letalita (smrtelný účinek) Terapeutická šíře rozpětí mezi dávkou terapeutickou a toxickou Terapeutický index poměr mezi dávkou toxickou a terapeutickou Střední dávka ED 50, TD 50, LD 50 6
TERMINOLOGIE - DÁVKOVÁNÍ LÉČIV (3) Př.: ED 50 = 2 mg, TD 50 =20 mg Terapeutická šíře: 18 mg Terapeutický index: 10 Čím větší je terapeutická šíře, tím je léčivo bezpečnější Dávkovací schéma: 1-1-1 7
TERMINOLOGIE - CESTY PODÁNÍ Místní (lokální) Celkové (systémové) Enterální p.o. - perorální s.l. - sublingvální p.r - rektální Parenterální Injekce i.v., i.m., s.k. Infúze Inhalace TTS - transdermální terapeutický systém 8
TERMINOLOGIE - FARMAKOKINETIKA ADME: absorpce (resorpce, vstřebávání): pronikání léčiva do krevního oběhu, vliv rozpustnosti LL distribuce: rozdělení do různých tkání a tělních tekutin (kompartmentů), především krevní plazma metabolismus (biotransformace): oxidace, redukce, hydrolýza převážně v játrech exkrece (eliminace, vylučování) LL a jejích metabolitů: souhrn procesů vedoucích k odstranění z organismu (převážně ledviny) 9
TERMINOLOGIE PRIMÁRNÍ FARMAKOKINETICKÉ PARAMETRY F - biologická dostupnost (bioavailibilita) podíl LL, který pronikl do krevního oběhu (F = 1 pouze v případě aplikace LL přímo do krve, jinak F 1) V d - distribuční objem poměr celkového množství LL v organismu a koncentrace LL v krevní plazmě CL - clearance objem plazmy nebo krve zbavený LL za jednotku času first-pass-effect LL projde trávicím procesem a primární metabolizací v játrech 10
NEKLINICKÉ ÚDAJE Modul 1 1.3 Product Information - neklinické údaje 1.4 Information about Experts 1.4.2 Non-Clinical Modul 2 2.4 - Nonclinical Overview (neklinický přehled) 2.6 Nonclinical Summaries (neklinické souhrny) Modul 4 Nonclinical Study Reports (neklinické zprávy-výsledky laboratorního testování) 11
PI - SPC NEKLINICKÁ ČÁST (1) 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Mechanismus účinku, farmakodynamické vlastnosti, ATC 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Distribuce Metabolismus Exkrece 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 12
SPC NEKLINICKÁ ČÁST (2) - CITALEC 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu ATC kód: N06AB04 Mechanismus účinku Biochemické a behaviorální studie prokázaly, že citalopram je účinný inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (5-HT). Tolerance na inhibici zpětného vychytávání serotoninu se nevyvíjí ani při dlouhodobé léčbě citalopramem. Citalopram je nejselektivnější z dosud známých selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) s žádným nebo minimálním účinkem na zpětné vychytávání noradrenalinu (NA), dopaminu (DA) a kyseliny γ-aminomáselné (GABA). Na rozdíl od mnoha tricyklických antidepresiv a některých novějších SSRI nemá citalopram žádnou nebo jen nízkou afinitu k receptorům serotoninovým 5-HT1A, 5-HT2, dopaminovým D1, D2, adrenergním α1, α2, β, histaminovým H1, cholinergním muskarinovým, benzodiazepinovým a opioidním. Série funkčních testů in vitro na izolovaných orgánech i funkční testy in vivo prokázaly nepatrnou nebo žádnou afinitu ke zmíněným receptorům. Chybění účinku na tyto receptory vysvětluje, proč se při léčbě citalopramem projevuje méně obvyklých nežádoucích účinků jako je sucho v ústech, poruchy funkce žlučníku a trávení, porucha akomodace zraku, sedace, kardiotoxicita a ortostatická hypotenze. 13
SPC NEKLINICKÁ ČÁST (3) - CITALEC Farmakodynamické účinky Prodloužení doby před nástupem první REM fáze spánku po usnutí se považuje za prediktor antidepresivní aktivity. Podobně jako tricyklická antidepresiva, ostatní SSRI a inhibitory MAO prodlužuje citalopram tuto dobu a zvyšuje podíl hlubokého spánku s pomalými vlnami. Ačkoli se citalopram neváže na opioidní receptory, potencuje antinociceptivní účinek běžných anodyn. Hlavní metabolity citalopramu jsou též SSRI, i když s nižším účinkem a selektivitou než citalopram. Přesto jsou metabolity selektivnější než mnohé novější SSRI. Metabolity citalopramu se nepodílejí na antidepresivním účinku mateřské látky. Citalopram nenarušuje kognitivní funkce ani psychomotoriku člověka, nemá žádné nebo jen minimální sedativní účinky, ať již podán samostatně nebo v kombinaci s alkoholem. Klinická účinnost a bezpečnost Citalopram neovlivňuje vylučování slin při podání jednotlivé dávky zdravým dobrovolníkům. V žádné z klinických studií neovlivnil citalopram statisticky významně kardiovaskulární parametry zdravých dobrovolníků. Citalopram nemá žádný vliv na hladiny růstového hormonu v séru. Citalopram podobně jako ostatní SSRI může zvýšit plazmatickou hladinu prolaktinu jako sekundární důsledek stimulačního působení serotoninu, avšak bez klinického významu. V dvojitě zaslepené placebem kontrolované EKG studii u zdravých dobrovolníků byla změna oproti počáteční hodnotě QTcF (měřena s korekcí dle Fridericia) 7,5 (90% CI 5,9-9,1) msec při dávce 20 mg/den a 16,7 (90% CI 15,0-18,4) ms při dávce 60 mg/den (viz bod 4.3, 4.4, 4.5, 4.8 a 4.9). 14
SPC NEKLINICKÁ ČÁST (4) - CITALEC 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce - Citalopram se vstřebává téměř úplně a nezávisle na příjmu potravy. Po perorálním podání dosahuje citalopram maximální hladiny (Tmax) za přibližně 3 hodiny. Biologická dostupnost po perorálním podání je přibližně 80 %. Distribuce - Zdánlivý distribuční objem citalopramu (Vd) β je přibližně 12-17 l/kg. Citalopram a jeho hlavní metabolity se váží z méně než 80 % na plazmatické bílkoviny. Biotransformace - Citalopram se metabolizuje na účinný demethylcitalopram, didemethylcitalopram, citalopram-n-oxid a neúčinný deaminovaný derivát propionové kyseliny. Všechny účinné metabolity jsou též SSRI, i když slaběji působící ve srovnání s citalopramem. Hlavní podíl v plazmě představuje nezměněný citalopram. Koncentrace demethylcitalopramu dosahuje obvykle 30 50 % a didemethylcitalopramu 5 10 % z koncentrace citalopramu. Biotransformace citalopramu na demethylcitalopram je zprostředkována enzymy CYP2C19 (ze zhruba 60 %), CYP3A4 (asi 30 %) a CYP2D6 (10 %). Eliminace - Eliminační poločas T0.5 β = 1,5 dne, systémová plazmatická clearance Cls leží v rozmezí 0,3-0,4 l/min, perorální plazmatická clearance Cloral = 0,4 l/min. Citalopram se vyloučí z 85 % játry, zbylých 15 % ledvinami. Přibližně 12 až 23 % denní dávky se vyloučí močí jako nezměněný citalopram. Hepatální (reziduální) clearance je přibližně 0,3 l/min, renální clearance v rozmezí 0,05 0,08 l/min. Farmakokinetika je lineární. Ustáleného stavu plazmatické hladiny je dosaženo během 1-2 týdnů. Při podávání denní dávky 40 mg dosahuje plazmatická hladina průměrné hodnoty 300 nmol/l s rozmezím 165-405 nmol/l. Nebyl nalezen jednoznačný vztah mezi plazmatickou hladinou citalopramu a terapeutickým účinkem nebo nežádoucími účinky. 15
SPC NEKLINICKÁ ČÁST (5) -CITALEC Starší pacienti (nad 65 let) - U starších pacientů byl zjištěn delší biologický poločas (1,5-3,75 dne) a nižší hodnoty clearance (0,08-0,3 l/min) vlivem pomalejšího metabolismu. Hodnoty dosažené v ustáleném stavu jsou u starších pacientů zhruba dvojnásobné v porovnání s hodnotami u mladších pacientů léčených stejnou dávkou. Porucha funkce jater - Citalopram se vylučuje pomaleji u pacientů se sníženou funkcí jater. Biologický poločas citalopramu je přibližně dvojnásobný a ustálený stav plazmatické hladiny citalopramu se ustaví na zhruba dvojnásobných hodnotách ve srovnání s pacienty s normální funkcí jater při podání stejné dávky. Porucha funkce ledvin - Citalopram se eliminuje pomaleji u pacientů s mírně až středně sníženou renální funkcí, farmakokinetika není významně ovlivněna. Zatím chybí zkušenosti s léčbou pacientů, kteří mají vážně narušenou funkci ledvin (clearance kreatininu < 20 ml/min). 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Citalopram má nízkou akutní toxicitu. Ve studiích chronické toxicity se nevyskytly žádné nálezy, které by měly vliv na terapeutické užití citalopramu. Při studiích toxicity po opakované dávce u potkanů byla pozorována fosfolipidóza některých orgánů. Tento reverzibilní účinek je známý u některých lipofilních aminů a nebyl spojen s žádnými morfologickými ani funkčními změnami. Klinická závažnost tohoto zjištění není jasná. Studie embryotoxicity u potkanů při vysokých dávkách ukázaly kostní anomálie. Tyto účinky mohou souviset s farmakologickou aktivitou nebo mohou být nepřímým důsledkem toxicity pro březí samici. Potenciální riziko pro člověka není známo. Studie na zvířatech prokázaly, že citalopram způsobuje snížení indexu fertility a těhotenského indexu, snížení počtu implantací a abnormality spermií při hladinách vyšších, než jaké odpovídají expozici u lidí. 16
MODUL 2.4 NONCLINICAL OVERVIEW úplné a kritické hodnocení testování přípravku na zvířatech nebo in vitro rozbor a odůvodnění testovací strategie a jakýchkoliv odchylek hodnocení nečistot a rozkladných produktů spolu s jejich potenciálními farmakologickými a toxikologickými účinky analýza důsledků rozdílů v chiralitě, chemické formě a profilu nečistot mezi sloučeninou použitou v neklinických studiích a přípravkem, který má být uveden na trh u biologických LP se vyhodnotí srovnatelnost materiálu použitého v neklinických studiích, klinických studiích a přípravku, který má být uveden na trh jakákoliv nová pomocná látka podléhá specifickému hodnocení bezpečnosti analýza důsledků nálezů neklinických studií pro bezpečnost přípravku zamýšleném klinickém použití u lidí rozsah textu (Nonclinical Overview) do 30 stran při 17
MODUL 2.6 NONCLINICAL WRITTEN AND TABULATED SUMMARIES Formou věcných písemných a tabulkových souhrnů se předloží výsledky: farmakologických (farmakodynamika) farmakokinetických toxikologických studií provedených na zvířatech nebo in vitro 18
MODUL 4 Základní členění: 4.1 Table of Contents 4.2 Study Reports 4.3 Literature References 19
4.2. STUDY REPORTS (1) 4.2.1 Farmakologické studie: popis léčebných účinků léčivé látky in vitro i in vivo farmakodynamické účinky na fyziologické funkce 4.2.1.1 Primary Pharmacodynamics 4.2.1.2 Secondary Pharmacodynamics 4.2.1.3 Safety Pharmacology 4.2.1.4 Pharmacodynamic Drug Interaction 20
4.2. STUDY REPORTS (2) 4.2.2 Farmakokinetické studie: studie absorpce, distribuce, metabolismu a vylučování léčivé látky a jejích metabolitů 4.2.2.1 Analytical Methods and Validation Reports 4.2.2.2 Absorption 4.2.2.3 Distribution 4.2.2.4 Metabolism 4.2.2.5 Excretion 4.2.2.6 Pharmacokinetic Drug Interactions (nonclinical) 4.2.2.7 Other Pharmacokinetic Studies 21
4.2. STUDY REPORTS (3) 4.2.3 Toxikologie: 4.2.3.1 Single-Dose Toxicity - toxicita po jednorázovém podání 4.2.3.2 Repeat-Dose Toxicity - toxicita po opakovaném podání 4.2.3.3 Genotoxicity - mutagenní změny - in vitro, in vivo (povinné pro všechny látky) 4.2.3.4 Carcinogenicity - povinné u déle nebo opakovaně používaných přípravků 4.2.3.5 Reproductive and Developmental Toxicity - reprodukční a vývojová toxicita 4.2.3.6 Local Tolerance - místní snášenlivost 4.2.3.7 Other Toxicity Studies 22
SLP = GLP SLP - správná laboratorní praxe GLP good laboratory practice výsledky neklinických studií musí být věrohodné obecně použitelné reprodukovatelné Navrhování experimentálních metod a hodnocení výsledků - matematické a statistické postupy 23
MODUL 4 Předkládá se při registraci nové LL Nepředkládá se při registraci generika s doložením BES Předkládá se při registraci homeopatika Nahrazuje se údaji z odborné literatury při registraci LP s WEU 24
TESTY IN VITRO Detekce endotoxinů Endotoxin je pyrogen Gram-negativních bakterií. Má vliv na více než 30 biologických funkcí a může vést až k buněčné smrti. Krevní buňky (amébocyty) z Ostrorepa amerického (Limulus polyphemus) se sráží v přítomnosti endotoxinu a této skutečnosti se využívá ve vývoji endotoxin-detekčních systémů. Limulus Amebocyte Lysate (LAL) test byl poprvé komerčně dostupný v sedmdesátých letech 20. století. Testy pyrogenity jsou nezbytné pro výrobce intravenosních léků, zdravotnických prostředků a některých kosmetických přípravků či při práci s buněčnými kulturami. Způsob detekce dle požadavků na přesnost a validitu stanovení, náročnost provedení a množství stanovovaných vzorků: LAL metody: gelová, turbidimetická, chromogenní metoda Metoda s rekombinantním proteinem: PyroGene Dříve testování na králících 25