S Martinem Prokopem před seónou 2009 Autor: Petr Sabotage Medřík, 28. 1. 2009 20:42Jen hodiny nás dělí od ahájení dalšího ročníku světového šampionátu. Do bojů v jeho nižších kategoriích JW a PW - letos novu asáhne v českých barvách Martin Prokop. Najít moment, kdy má profesionální pilot dostatek času na povídání, není úplně jednoduchá věc. Zvláště ne pár dní před ačátkem seóny. Nakonec se díky Martinově ochotě vše podařilo a jihlavského jedce jsme podrobili malému výslechu. Martine, ačněme poněkud eširoka. Jak se dostane kluk Vysočiny k rallye? Samořejmě to není nijak jednoduché, protože na Vysočině není tak velká rally tradice, jako třeba na Boleslavsku, Zlínsku, nebo třeba Pleňsku. Mě k rally přivedl táta, i když vlastně hodně nepřímo, protože sám si nikdy nepřál, abych tento sport dělal a o mé budoucnosti měl úplně jiné představy. Vlastně mě, když jsem byl menší, nechtěl pustit ani do motokáry. Přesto ale byl celoživotním fanouškem rally, a tak vždy, když byla příležitost, jsme na ávody jedili. Tátovým kamarádem a spolužákem vysoké školy byl Venca Araim. A právě Venca mi dal první impuls a současně také možnost ávodit a v ačátcích mi hodně pomohl. Postupem času se podařilo přesvědčit tátu, že rally je správná cesta, že to kusíme a uvidíme, jaký bude výsledek. Zkusili jsme to a nakonec se všechno rorostlo do dnešních roměrů. Takže určitě věc předem neplánovaná, která se postupně vyvíjela vlastně úplně sama.
Abych se přinal, nevybavím si dnes cela přesně Tvé ačátky. Poprvé jsem si Tě všiml v roce 2002 s EVO 6 právě od Václava Araima. Které byly ale Tvé úplně první starty? Poprvé jsem ávodní auto vykoušel v roce 2001 v Okříškách a v Brně na sprintech. To jsem jel s Felicií krátce poté, co jsem dostal řidičák. Byly to první pokusy osahat si ávodní auto, vykoušet vůbec jak to při ávodě chodí a vyknout si na prostředí jiné strany, než poice diváka. Poté už se Venca Araim rohodl jít do toho naplno. Půjčil mi spolujedce, tréninkovou EVO 6, ávodní EVO 6, hlavního mechanika a hlavně mi předal obrovské množství kušeností a rad.
Tvá kariéra poté ačala poměrně rychle stoupat. Přišly první výsledky, ale i první nedary v podobě těžké havárie na Šumavě v roce 2002. Přes EVO 6 a 7 jsi se dostal k Octavii W, vyhrál v absolutním hodnocení Šumavu v roce 2004 a následně jsi vstoupil do světového šampionátu. o Tě přimělo k myšlence kusit ávodění na nejvyšší světové úrovni? Přece jen jsi patřil mei českými a slovenskými jedci mei první, kteří se mimo tovární tým vydali do světa. To je docela obsáhlá otáka. Hlavně k těm ačátkům. Dnes s odstupem času si myslím, že jsem hodně času tratil svou nekušeností. Venca Araim mi hodně pomohl, hodně poradil, ale přece jen je specialista na lokální šampionát a nikdo nevěděl úplně přesně, co se děje a hranicemi. Myslím, že jsem národního šampionátu měl odejít dříve. Asi nebyl úplně nutný ten rok s W a dal se přeskočit. Samořejmě také o rok mne brdila nehoda na Šumavě, kdy až po půl roce jsem ačínal pořádně chodit a až na podim v Sosnové jsem se vrátil v takové pohodě, v jaké jsem byl před nehodou a rychle jsem ačal jedit po rokoukání až ke konci roku. Takže ty dva roky mně v kariéře asi hodně brdily. Už v polovině roku s W jsem cítil, že je potřeba kusit něco jiné. MS byl vždy můj velký sen a na soutěžích MS jsem byl docela pravidelným divákem. Tak jsem ačal počítat a jistil jsem, že investice na účast v JW v porovnání e seónou s W doma vycháí docela přínivě. Samořejmě vstup do světa byla velká nenámá. Nikdo doma neměl s nižšími šampionáty kušenosti. Ve světě ávodil jen oman Kresta, ale ten jedil v nejvyšší kategorii. Nakonec jsme odstartovali společně s Pavlem Valouškem, i když každý jsme šli vlastní cestou. Dnes je příjemné vidět, že máme následovníky a že třeba Jožka Béreš, Štěpán Vojtěch nebo nyní Martin Semerád se tou cestou dali také. Je to příjemné i toho hlediska, že jsme relativně malá emě a přesto dokážeme ve světě dělat výsledky. Výsledky jsou, nicméně ten největší výsledek ti ještě stále chybí. Poslední dvě seóny jsi patřil k velkým favoritům v JW, ale pokaždé to tak trochu nevyšlo. Nepřicháí pak
tráta motivace? Určitě by přicháela, kdybych necítil, že na to pořád máme a že se lepšujeme. Samořejmě udržet se v šampionátu je hodně náročné a člověk si musí mnohé odříct. Doposud jsem však měl vývoje situace stále lepší pocit. Pro mě byl sice letošní rok plný velkých klamání a neúspěchů, ale na druhou stranu se dostavily i velké úspěchy. o však pro mě bylo hlavní a ásadní, bylo jištění, že se stále lepšujeme. Vyhráli jsme na šotolině a naše výkonnost šla novu nahoru. Osobně se tak cítím velmi dobře. V minulé seóně jsme sváděli velké bitvy, kdy jsme jeli třeba většinu ávodu ve vteřině, nebo ve vteřinách. Takové bitvy jsem nikdy předtím neažil. Kdyby se nám titul povedl předloni, možná by to nebylo v pravý moment. Loni si myslím, že bychom si ho a výkony asloužili, ale faktorů, které vše ovlivnily bylo více. Zradila nás technika, první půlrok to místy hodně bolelo, ale takový je sport. Samořejmě myšlenky nebyly vždy příjemné, někdy spíše hodně deprimující, ale i přesto jsme viděli, že jdeme dopředu a že na to máme. To nás drželo a drží nahoře. Jistě, na velký výsledek pořád čekáme a hodně si ho přejeme. Doufám ale, že kdo si počká, ten se dočká. Uplynulý rok se mohl místy podle syrové řeči čísel a tabulek méně informované veřejnosti dát hodně rohoupaný. Přišla výhra, pak se to ase houplo, ase se ačalo vyhrávat. Letos sis ještě navíc přibral k J produkční voy. Není o to složitější přesedání mei dvou a čtyřkolkou? Určitě jsem si touto kombinací na sebe ušil velký bič, protože ta dvě auta jsou naprosto rodílná. Není až takový problém skočit s dvoukolky do enka a jet. Opačně to však problém je a vyžaduje to alespoň půlden, nebo raději den testování, nebo lépe řečeno sveení se a vyknutí si pět na chování S1600. Například v Mexiku, které jsme absolvovali těsně po Švédsku, to první den nebylo vůbec ono. Nemohl jsem se do toho dostat ani na shakedownu, ani v první etapě, pak jsme šli přes střechu,
trápili se a nakonec jsme odstoupili kvůli technice. Exemplární příklad situace, kdy nic nevycháí dle představ. Na druhou stranu to byla další velká kušenost a také impuls abychom další program a přípravy v seóně upůsobili a už s tím dále nebyl problém. Ale je potřeba k takovému programu přistupovat hodně odpovědně, připravovat se speciálně na každý ávod. Takže není to úplně jednoduché, ale poitivní je, že mám e světových tratí kušenosti jak s dvoukolkou, tak e čtyřkolkou. o se týče výsledků a toho, že mohly vypadat růně. Možná je má chyba, že jsem výsledky nedokáal prodat, nebo vysvětlit. Pro nás byl ačátek seóny poitivní. Ve Švédsku jsme byli sice 4., ale současně 1. mei neskandinávskými posádkami. To si myslím, že je velký výsledek, který nás nakopnul a jistili jsme, že jsme schopni bojovat vepředu i mei PV. Myslím si, že když se na naše výsledky někdo podívá pořádně, jistí, že i když jsme odstupovali, bylo to vždy dobrých poic. Neřekl bych tedy, že výsledky byly ve skutečnosti nahoru dolů. Třeba Argentina. Tak jsme věděli, že pokud nemáme na vítěství, kde jel výborně Andreas Aigner, tak na druhé místo by to v pohodě šlo. Řecko odstupovali jsme prvního místa. Turecko, kde také nebyl problém dosáhnout na stříbro Prostě ty výsledky nebyly nereálné. Je to však dlouhý ávod a mnoho faktorů. Myslím ale, že kdybych do takové situace spadl rok předtím, tak bych ji asi psychicky nedal. Naopak vidina, že to může jít, člověka drží nad vodou.
Zkusme nyní odbočit od MS. Asi sám vidíš, jaký je nyní na tom úplném vrcholu stav a situace. Odcháejí tovární týmy, například Subaru, které patřilo k MS takřka neodmyslitelně. Mnoho velmi kvalitních jedců marně shání angažmá a finance a své programy růně lepí Naopak konkurence v podobě šampionátu I vkvétá a roste. Neuvažoval jsi ty sám o přechodu právě do I? Myslíš, že svět bude opravdu stále tím TOP šampionátem? Osobně si myslím, že ten kdo vykoušel MS, nebude, pokud ho nedonutí okolnosti, už nikdy chtít jít jinam. Já jsem si MS hodně amiloval. Jeho formát mi vyhovuje. Ale chtěl bych požádat FIA, ať se vážně amyslí nad vnikající konkurenci i nad novými pravidly. Mám totiž pocit, že koncepce budoucnosti docela upadá. Produkční auta nějakou mají, junioři se budou transformovat do jiné třídy, ale šampionát hlavně ovlivňují voy W. A ve chvíli, kdy je celá jejich budoucnost nejistá, automobilky neví co vlastně vyvíjet a soukromé týmy ase do čeho vlastně investovat Pak není divu, že je de nervoita a nejistota. Za takové situace může dojít k tomu, že světový šampionát postihne úpadek. A to bych nerad ažil. To by mohl být důvod, který by i mne mohl donutit měnit šampionát. Myslím si ale přesto, že továrny jsou navdory situaci, která panuje, připraveny. Ale be vidiny jasných pravidel nikdo nebude bytečně podstupovat riiko. Takže na tahu je nyní federace. Mi se ale osobně líbí formát W více než I. Zdá se mi, že v I je několik nesmyslných a bytečně vdálených soutěží. V MS se dle mého lépe plánuje logistika a vím, co můžu kde čekat. Nechce se mi nyní měnit, pokud se ale pánové v Paříži neamyslí, může být všechno jinak.
Pojďme dál. Otáka, která se docela často objevovala v diskusních fórech. Kdy Martin konečně ve světě osedlá Wéčko? Smích No Dobrá otáka, ale co říct Kdyby ses mě eptal loni, tak bych asi odpovídal jinak. Tehdy jsem měl docela dost chuti do toho jít, připravit si na to projekt, ale Teď je prostě špatná doba pro velké projekty a já budu muset ještě chvíli ůstat v nižších kategoriích a počkat na vhodnější dobu. Myslím si, že Sébastien Ogier byl na delší čas posledním, kterému se podařilo sehnat tovární angažmá be toho, aniž by donesl balík peně. Všichni ostatní budou muset přivést silné sponory, a to nyní nebude vůbec jednoduché. Investovat v tuto chvíli do projektu W je podle mého náoru hloupost. Je to nejlepší sveení na světě, to jsem mohl ponat na testech s Xsarou i s 4, ale všechno má svou cenu Těžko se to říká, ale v tuto chvíli nad tím nechci přemýšlet. Musel by se stát velký árak abych se do nějakého týmu dostal.
Sébastien Ogier. Před seónou 2008 jej málokdo nal. Pak do J vlétl jak velká voda a ačal rodávat karty. Jak jsi tu situaci vnímal? Jak ses díval na tu obrovskou podporu FFSA, když navíc Ogier nebyl daleka první, kdo se jí dočkal? Myslíš, že něčeho podobného bychom se jednou mohli dočkat i doma? To je věc, která si myslím, že se nebude opakovat v žádné jiné emi. Spojení FFSA a itroenu je věc, která obrovsky funguje. Já jsem se ani nedivil té obrovské podpoře federace, jako podpoře itroenu. Možná můj pohled nebude úplně objektivní a může být ovlivněný tím, že jsem v tom všem přímo namočený a pociťoval jsem vše i na sobě. Podpora itroenu Sébastienovi byla prostě masivní. Sébastien jí však dokáal dokonale využít. Poslouchal přesně pokyny, které dostával, a protože je chytrý a uměl si vše spočítat, byla to pak pro něj relativně hračka. Samořejmě můžu posoudit jak k tomu titulu přišel. Nenarail vlastně v žádném těžkém souboji ani například na Michala Kosciuska, ani na mne, ani na nikoho jiného. Takticky jim vše vyšlo a mákli to dokonale. Na druhou stranu, ty velké souboje přijdou a možná je škoda, že je neažil i v nižších kategoriích. Já jsem na ně musel čekat několik let. Je otáka nakolik je vhodné učit se je vládat ve Wéčku. Každopádně až to je věc, která dělá ávodníka ávodníkem. Můžu se mýlit, možná je to jinak V Anglii nastoupil ve velkém stylu, ale já jsem si byl osobně vědom, že to nemůže ustát. Vím jak je W rychlé a co dokáže. Jet s ním rychle je jedna věc, ale ustát tu rychlost je věc druhá. Sébastien je ale chytrý kluk, má a sebou obrovskou podporu, takže budoucnost před sebou má. o se týká podmínek u nás Bylo by krásné, kdyby se třeba spojila Škoda a FAS a podpořili nějakého mladého a nadějného pilota, ale ta síla Č v porovnání s Francií Je to vidět nejen na poli EU Zde je bohužel hodně patrná ta naše malost, která je omeujícím faktorem a asi by se u nás nenašla síla, která by dokáala rojet projekt takového roměru, jako je ten francouský. Myslím si že se a to nemůžeme na FAS lobit, protože prostředky jsou omeené a snaží se pomoci mnoha jedcům alespoň v menších roměrech.
Martine, jak je složité chystat itroen a Mitsubishi v soukromých podmínkách tak, aby byly stále na špičkové úrovni a v perfektní kondici? Je to víc složité, než jsme si představovali. Je potřeba auta nejen udržovat, ale pořád dál vyvíjet. itroen jsme a ten čas dokáali dovést na určitou úroveň, ale Mitsubishi pro nás bylo novinkou. Za uplynulý rok jsme s ním absolvovali mnoho vývojových testů a do vývoje jsme vložili mnoho úsilí i prostředků. Není to jednoduché ani díky ámořským ávodům a náročné logistice. elý můj tým si loni prošel hodně složitým a náročným obdobím. Na druhou stranu velmi přínosná byla spolupráce s omanem Krestou. Příprava a testování s omanem auto hodně rychlily a postup byl test od testu a ávod od ávodu natelný. U itroenu jsme však došli na jistou úroveň a vlastními silami jsme již nebyli schopni jít s vývojem dále. Věděli jsme, že některé komponenty a prvky sice existují a jsou vyvinuty, ať se již jedná o tlumiče, nebo áležitosti týkající se motoru. Ale vlastními silami jsme je již nedokáali vyrobit, protože to jsou již velmi složité áležitosti a nedá se jít a rámec homologace. Změny jsme koušeli na mnoha testech, ale ať jsme s autem dělali vše možné, časy už se nám dále posunout nedařilo. Dá se tedy říci, že s 2 jsme se dostali na hranici a dál to nešlo. V takové situaci nás pak hodně mrelo e strany itroenu, že nás nechtěli podpořit v dalším vývoji. Díly existovaly, my jsme měli plán vývoje, ale tu potřebnou podporu jsme nedostali. To pak bylo trochu demotivující. Možná jsi mi tak trochu nahrál na další otáku. Neuvažoval jsi o přestupu pět k Suuki, která pro rok 2009 chystá ofenivu a chce itroenu vít pátky titul juniorského šampióna? Ne, určitě ne. Jediné úvahy, které jsem měl, byly ve směru roloučení se s JW. Ale tím, že se měnila doba a ekonomický vývoj, musíme pracovat s tím, co máme v současnosti k dispoici. Myslím si, že 2 je stále rychlé auto. Můžeme diskutovat o tom, že na šotolině je Suuki například po podvokové stránce dále, má vynikající trakci, ale co se dá dělat? My máme itroen již nějak nastavený a nechci kvůli tomu přebrojovat kompletně tým, ajišťovat vše cela novu a novu vše dělat od ačátku. V tak oufalé situaci se být necítím.
Občas jsi v minulosti avítal například na Bohemii. A co dále? Nechceš se podívat domů častěji? V loňském roce jsme novu nad ally Bohemia uvažovali. Měl jsem již dokonce reervován Peugeot 207 S2000, nicméně to bylo přesně v té době, kdy se nám úplně optimálně nedařilo. Ještě týden po uávěrce přihlášek jsme s pořadateli komunikovali, ale na poslední chvíli jsem se rohodl nestartovat. Potřeboval jsem pauu, vyčistit si hlavu a nejspíš to byl ten pravý moment a dobré rohodnutí, protože poté se nám podařilo seónu lomit. To byl důvod, proč jsme se loni doma neukáali, přestože jsme původně skutečně startovat chtěli. Vyrostl jsem v česku a rád de jedu, takže se budeme snažit letos doma startovat, pokud to bude možné a situace to dovolí. Nicméně v první polovině roku se ávody kryjí a tak nám výčtu bývá Barumka, nebo Bohemia. Uvidíme. Uvidíme da bychom startovali s 2, velkou 2, nebo S2000. To v tuto chvíli nedokáži říct. Určitě bychom se ale doma rádi ukáali. Tím že sis potřeboval vydechnout mi nahráváš na další otáku. Máš vůbec mei ávody čas sám na sebe? Loni tím, že jsme šli často e ávodu do ávodu, se stalo to, co jsem vždy chtěl. Stal se e mě profesionální jedec. Samořejmě vše má ale svá pro a proti a tak může dojít k situaci, kdy se vše stane trochu stereotypním. Toto se trochu měnilo v létě, kdy jsme měli 3 týdny volna a tady jsem se pokusil opravdu vypnout a na dílně jsem se objevil skutečně až před prvním testem před Finskem. Ale prostoru jinak příliš není. I na stereotyp se však vyknout dá a už alespoň netrpíš nervoitou před každým startem. Odpočinek je ale pochopitelně potřebný.
Při ávodech se dostaneš i do emí, kam běžný člověk hned tak neavítá. Argentina, Mexiko, mnoho jiných exotických emí. Máš čas je ponat i jinak než jen auta? Jediné co jsme loni vládli, tak byla dovolená na Novém Zélandu, kde jsme s Honou Tománkem ůstali ještě 14 dní po ávodech. To mi přišlo hodně líto, abychom jeli přes celou eměkouli a jen odávodit a odjet. Ta pohoda byla navíc umocněna vítěným ávodem, takže jsme si dovolenou vážně užili. Trocha času nám byla i v Mexiku, tam toho času ale bylo více v roce 2007, kdy jsme absolvovali jen senamovací jídy a mohli si pak projet půl Mexika. Loni už jsme stihli projet jen pár námých míst. Jinak ale musíme myslet hlavně na co nejlepší výkon a tak na turistiku je času skutečně minimum. Občas to amrí, ale nedá se nic dělat. Podívejme se ještě naposledy pátky domů. Jak vnímáš povdálí úroveň domácího mistrovství? Já jsem se byl v loňském roce samořejmě na několika ávodech podívat. Můžu říct, že souboje omana, Vaška a Valdy byly někdy skutečně nekompromisní. Jen mi někdy přijde, že kluci, kteří byli v minulosti velmi rychlí, teď už tolik neriskují. Někdy mi přijde trochu líto, že to nasaení vypadá ve srovnání s dobou nedávno minulou o něco nižší. Možná je to obavami havárií Nevím. o mi docela chybí a co bych si přál aby se měnilo, je ávodivost a úroveň nižších tříd. Kdysi se v těchto třídách jedily nádherné ávody a vešlo odtud velké množství skutečně rychlých kluků a byly to krásné bitvy. Samořejmě je asi těžké čekat na to, že se nám bude mei sebou bít pět, nebo snad deset aut S1600, protože to jsou velmi drahé voy, ale snad s příchodem nových kategorií 3, 2, které jsou dostupnější, se ten stav lepší.
Zkusme si ahrát na pohádku. Kdybys chytil latou rybku a mohl mít tři přání, kterými by se dala rally měnit. o by sis přál? To je těžké, hodně těžké Určitě bych si přál, aby v celé rally ačali funkcionáři uvažovat pružněji. Aby dokáali najít koncepty ajímavé jak pro jedce, automobilky, tak i pro diváky. To se musí měnit i be laté rybky, jinak bude ten sport časem mrtvý. Druhým přáním by bylo vrátit úroveň sportu blíže divákům. Ne poue stylem superspeciálek, které sport mnohdy spíše degradují. Není řešením přivét celý ten barevný cirkus do města. To není pro jedce rovna příjemné, když poté stejně odjedou bytek ávodu mimo, někde v lesích. Ta cesta pátky k lidem vede i jinudy. Je potřeba tu krásu lidem podat tak, jak tomu bývalo v minulosti. A třetí? Určitě aby rally byla bepečnější a neděly se tragické věci. Pro nás jedce je to vždy velmi nepříjemné a mnoho médií, která se o náš sport běžně neajímají čeká poue na takovéto okamžiky. o na ávěr? o Tě čeká v nejbližší době? Samořejmě Irská ally. Tady máme mnoho komplikací, protože jsme měli naplánované množství testování a bohužel žádné nich se kvůli počasí neodehrálo. Měl jsem jedit po celé Evropě, ale nikde nebylo počasí přínivé, takže testovat budeme až těsně před ávody v Irsku a proto se necítím úplně optimálně a budeme tomu muset připůsobit i taktiku při samotných ávodech. Je pro mne také velkou nenámou, jak budou připraveni soupeři. Je to ale nová výva a určitě chceme uspět. Martine, děkujeme a čas a přejeme hodně úspěchů a co jak nejméně, nejlépe žádná klamání.