Bdocnost společné zemědělské politiky EU a rozvoje venkova Jan Březina
Bdocnost SZP úvod V sočasnosti běží naplno diskse o bdocnosti SZP důležitost lobbying v institcích EU prezident Sarkozy (2010): vyvolám v EU krizi, pokd by hrozila zásadní přestavba SZP
Silné stránky ČR v rámci SZP vysoká koncentrace zemědělské výroby a výhody z ní plynocí kvalifikovaná pracovní síla a tradice Konkrenceschopné tradiční výrobky: ČR má nejvyšší počet registrovaných označení původ a zeměpisných označení v rámci EU 10
Slabé stránky sočasné SZP z pohled ČR nerovné podmínky v rámci EU a rozdílná úroveň podpor složitá byrokracie při administraci přímých plateb a program rozvoje venkova málo půdy a dalšího majetk ve vlastnictví samotných zemědělců, což vede k horší motivaci k hospodaření chování nadnárodních obchodních řetězců
Aktální výzvy pro rozvoj venkova Nízká a nestabilní úroveň příjmů zemědělců Řešením diverzifikace činností (prodkce energie - elektrický prod, teplo), soběžný výkon jiných, nezemědělských činností, např. v oblasti cestovního rch) klíčová role program Rozvoje venkova Řešením i pojištění zemědělských rizik
Aktální výzvy pro rozvoj venkova pokrač. zvyšování kvality života na venkově stabilizace obyvatelstva na venkově ntnost změny hospodářské strktry venkova vytvoření aktivního prostředí pro bydlení a podnikání
Bdocnost SZP a rozpočet EU klimatická změna klimatická změna jako průřezový cíl politik EU stavěná do popřední v neoficiálním dokment EK Revize rozpočt (2009) prodkce a vyžívání biomasy, bioplyn aféra s tajeno dopadovo stdií EK o biopalivech závazek EU snížit podíl skleníkových plynů do rok 2020 o 20 % povede k tom, že úloha zemědělství v ochraně klimat bde nabývat na význam stpňjící se tlak na omezení množství skleníkových plynů, které vznikají přímo v sektor zemědělství a dnes tvoří 9,2 % všech emisí skleníkových plynů prodkovaných v EU zemědělská půda jako úložiště hlík
Bdocnost SZP - I. pilíř Odvozování výše přímých plateb od historické úrovně prodkce znamená diskriminaci pro ČR SVK a PL mají nyní nižší úroveň přímých plateb než ČR, takže narovnání, resp. zprůměrování výše přímých plateb v rámci celé EU by mohlo snížit naši konkrenceschopnost Možný scénář po r. 2013 krok 1: nastavení srovnatelné úrovně základní plošné platby v rámci celé EU, a to na bázi nikoli historických, ale socio- ekonomických kritérií (náklady na hospodaření, zaměstnanost v sektor). Z hlediska ČR z bláta do lože. Možný scénář po r. 2013 krok 2: zavedení povinného/dobrovolného spolfinancování ze strany členských států - renacionalizace SZP. Noční můra pro rozpočet ČR. Možný scénář po r. 2013 krok 3: hledání klíče pro zbývající balík I. Pilíře: targetting prodkčního typ vs. poskytování veřejných slžeb (environmentální fnkce, rozvoj venkova, bezpečnost potravin, cestovní rch). Jak finančně ocenit práci zemědělců při rezignaci na kritérim prodkce? EU 12: přerozdělování bez přívlastků vs. EU 15: přechodné období bí pro dosažení srovnatelné úrovně přímých plateb a zachování stávajících ch národních obálek z důvod ntnosti financovat restrktralizaci sektor během tohoto přechodného období.
II. pilíř SZP rozvoj venkova tvrdá konkrence v podobě zdůrazňování tzv. rbánní dimenze společných politik, nejsilněji v kohezní politice Program rozvoje venkova 2007-2013 2013 (rozdělení prostředků): - Osa Leader: 5% - Osa 1 (konkrenceschopnost): 23% - Osa 2 (životní prostředí a hospodaření s půdo): 55% - Osa 3 (hospodářská diverzifikace a kvalita života): 17%
Program rozvoje venkova 2007-2013 Důležitý aspekt v kontext SZP: ntnost národního kofinancování osa Leader poddimenzovaná osa Leader klíčová v širším kontext hospodářské krize; žadatelé moho být obce a místní akční skpiny 85% HDP venkova je vytvářeno nezemědělsko činností Zaostává čerpání na os 2, na ktero je přitom vyčleněno nejvíc prostředků Možné důvody nízkého čerpání: nastavení dotačních programů ze strany Mze a SZIF? Nepřipravenost českých zemědělců na čerpání na nezemědělské činnosti (zlepšování životního prostředí a krajiny)? Prioritní čerpání z nejdostpnějších programů?
Rozvoj venkova po r. 2013 co se honí hlavo Evropské komisi zachování stávající strktry dvo pilířů SZP a poměr mezi nimi pokd dojde ke snížení prostředků na SZP, sáhne se do II. Pilíře koncept modlace se neosvědčil (negativně poznamenal pohled veřejnosti na I. Pilíř a přinesl politické střety s EP) posílit podmíněnost mezi I. a II. Pilířem: II. Pilíř jen pro zemědělce tlak na omezení financování opatření z rozvoje venkova, která lze financovat ze strktrálních fondů Přesvědčení o nevhodnosti sočasné kategorizace opatření do osové strktry Úvahy o zršení os a posílení podmíněnosti mezi jednotlivými opatřeními programů rozvoje venkova V sovislosti s disksí o nastavení základní plošné platby v I. Pilíři EK zvažje vymezení tzv. méně příznivých oblastí v EU (obdoba tzv. otermost regions ve strktrálních fondech) - hrozba pro ČR
SZP po r. 2013 nový III. pilíř? nově nastolené priority: omezení únik skleníkových plynů, vázání hlík, adaptace zemědělství na klimaticko změn, omezení ztráty biodiverzity: : nerdovská otázka Kam s nimi? Scénář 1: řešení v rámci I. Pilíře (posílení cross- compliance) Scénář 2: řešení v rámci II. Pilíře (namísto rozšiřování zákonných povinností vytvoření pozitivně-motivačního prostředí prostřednictvím podpůrných opatření. Ale bez zárky : dobrovolnost a spolfinancování. Scénář 3: řešení kombinací zapojení I. a II. Pilíře Scénář 4: vytvoření samostatného 3. pilíře zaměřeného výhradně na klimaticko změn.
Bdocnost SZP: pozice členských států skpina některých čistých plátců (Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Nizozemí): postpné ršení přímých plateb, větší tržní orientace SZP a důraz na rozvoj venkova Německo, Francie a někteří čistí příjemci (Řecko, Španělsko, většina EU 10): podporjí zachování přímých plateb a odmítavě se staví k výraznějším krácení rozpočt na SZP skpina států EU 10: : požadavek rovných podmínek pro všechny zemědělce bez ohled na zemi původ
Bdocnost SZP strategie aktérů ČR: pasivní přístp, chybí jasná národní pozice (MF vs. MZE), chybí jednotná linie prosazování zájmů zemědělců (AK, Zemědělský svaz, ASZ) Francie v čele skpiny EU 22, k níž nedávno přibylo Polsko (nedávná strategická schůzka ministrů zemědělství PL a FR); společný jmenovatel: podpora malých farem, pokd krácení dotací, tak velkým farmám. ČR mezi EU 5, která stojí strano (ČR, VB, Švédsko, Dánsko, Nizozemí) EU 22 vyvíjí tlak na EK, ČR mimo hr