INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ZNEVÝHODNĚNÝCH ÚZEMÍ JMK. A. Analytická část

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ZNEVÝHODNĚNÝCH ÚZEMÍ JMK A. Analytická část 1. pracovní verze květen 2014 1

ÚVOD Integrovaný plán rozvoje znevýhodněných území JMK (dále IPRZÚ) vznikl v rámci projektu Vytvoření rámce nástrojů vedoucích ke zkvalitnění strategického plánování a k podpoře účasti veřejnosti na rozvoji Jihomoravského kraje, reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00047 v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem IPRZÚ je analyzovat klíčové problémy a procesy, které mají zásadní vliv na zaostávání území, a zaměřením návrhové části napomoci Jihomoravskému kraji v efektivním řízení a strategickému rozhodování o podpoře rozvoje území. Dokument se skládá ze tří částí: Analytická část obsahuje zhodnocení současné situace jednotlivých znevýhodněných regionů, rozbor jejich potřeb a problémů. Jsou v ní uvedeny také návaznosti na strategické dokumenty na úrovni národní, krajské i mikroregionální. V návrhové části je specifikován soubor obsahově a časově provázaných aktivit a projektových záměrů včetně odhadu jejich finanční náročnosti a vazeb na IROP a tematické operační programy. Důraz je kladen na koncentraci a provázanost aktivit a jejich efektivnost. Implementační část se týká mechanismů naplňování IPRZÚ, tedy nastavení způsobu realizace aktivit. Specifikuje konkrétní nástroje pro realizaci, vhodné způsoby spolupráce i mechanismy sledování a hodnocení naplňování IPRZÚ. Výsledky IPRZÚ vycházejí ze Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020. IPRZÚ je zpracován pro devět vymezených znevýhodněných území jedná se o správní obvody ORP Břeclav, Bučovice, Hodonín, Ivančice, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Veselí nad Moravou a Znojmo. Tato území jsou definována na základě Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 (Priority 4). Znevýhodněné části kraje jsou chápány široce jako množina regionů zasažených různými problémy a znevýhodněními. Zahrnují tedy regiony strukturálně postižené, hospodářsky slabé či výrazně periferní. Obr. 1: Znevýhodněná území Jihomoravského kraje Pramen: http://www.kr-jihomoravsky.cz/default.aspx?pubid=226437&typeid=2 2

1. VAZBY KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ 1.1 VAZBY KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ NA IPRZÚ Rozvoj dílčích území ČR, a tedy i znevýhodněných území JMK, je koordinován prostřednictvím strategických dokumentů národní úrovně. Z nich pak vycházejí dokumenty tvořené na nižších prostorových úrovních. Pro zhodnocení směrů rozvoje ve znevýhodněných územích JMK je tedy nutné vzít v úvahu dokumenty centrální, krajské i mikroregionální (svazků obcí a MAS). Národní úroveň Na národní úrovni je klíčovým dokumentem vymezujícím směry finanční podpory z EU pro období 2014 2020 Dohoda o partnerství. Principy regionální politiky a vymezení územní dimenze přebírá ze Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 2020. Jednou z prioritních oblastí je územní soudržnost, zaměřená na snížení disparit v území. Mezi hlavní témata této priority patří infrastruktura veřejných služeb, podpora integrace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených skupin obyvatelstva, částečně pak kultura, cestovní ruch a bydlení a v periferních územích také podpora lokální ekonomiky. Prioritní oblast environmentální udržitelnost představuje v širších souvislostech témata, která mají přispět ke zlepšení životního prostředí a života obyvatel v něm. Soustřeďuje se především na odstraňování ekologických zátěží, omezování vlivu dopravy na krajinu, lepší hospodaření s přírodními zdroji a využívání moderních technologií ve vodním i odpadovém hospodářství. Řeší také bezpečnost, a to v rámci prevence a případné likvidace škod a rizik při živelních pohromách a antropogenních pohromách. Dohoda o partnerství také popisuje možnosti uplatnění integrovaných přístupů. Jejich základním principem bude věcná, územní a časová provázanost intervencí realizovaná na základě kvalitních strategií rozvoje území. Vzhledem k tomu, že znevýhodněná území JMK se řadí mezi venkovská a periferní území, budou pro ně relevantními nástroji pro uplatňování integrovaných přístupů zejména komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) a integrovaný plán rozvoje území. Dohoda také zdůrazňuje úlohu meziobecní a regionální spolupráce, zejména prostřednictvím svazků obcí a MAS (podporovaných v rámci CLLD). Tematické oblasti podporované z prostředků Evropské unie jsou specifikovány v jednotlivých operačních programech 1. V jednotlivých operačních programech (resp. v Národním dokumentu k územní dimenzi 2 ) by měla být specifikována jejich územní dimenze, aktuální verze operačních programů ji však často v potřebné míře ještě neobsahují. Podpora znevýhodněných území JMK může být realizována především prostřednictvím intervencí určených pro MAS. V Integrovaném regionálním operačním programu bude podpora periferních, resp. stabilizovaných území České republiky (realizovaná bude v rámci CLLD) tvořit zhruba čtvrtinu alokace integrovaných nástrojů (ta by měla tvořit cca čtvrtinu celkové alokace IROP). Územní zaměření podpory ve specifických cílech se vždy týká celého území 1 Analyzovány byly verze operačních programů aktuální v době zpracování analytické části IPRZÚ, tedy v dubnu 2014. 2 V době zpracování analytické části IPRZÚ tento dokument ještě nebyl vytvořen. 3

ČR kromě Prahy, výjimkou je investiční priorita 9d prioritní osy 4 Provádění investic v rámci komunitně vedených strategií místního rozvoje určená pro MAS. Hlavními tématy této investiční priority jsou doprava, sociální služby, sociální podnikání, zdravotnictví, vzdělávání a kulturní a přírodní dědictví. Intervence v OP Doprava jsou zaměřeny na dopravní infrastrukturu i obslužnost. Obecně jsou specifické cíle směrovány na celé území ČR, u některých cílů mimo území Prahy. Zásadním podkladem pro rozvržení investic na období 2014 2020 je Dopravní sektorová strategie, 2. fáze, která obsahuje soubor konkrétních projektů. Pro znevýhodněná území vymezuje sektorová strategie v oblasti železniční dopravy rekonstrukci železničního uzlu Břeclav a trať Brno Břeclav (formou námětu); u silniční dopravy obchvat Znojma (z národních prostředků) a přeložku I/50 v Bučovicích (v případě přidělení dalších národních prostředků), bez finanční alokace jsou R52 Pohořelice státní hranice a R55 Olomouc Břeclav. Ze seznamu tzv. velkých silničních a železničních projektů v OP Doprava není žádný situován ve znevýhodněných územích JMK. OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je zaměřen především na rozvojové oblasti, jeho vazby na stabilizovaná a periferní území a hospodářsky problémové regiony jsou poněkud slabší. Prioritní osa 1 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace se týká rozvojových území, prioritní osa 3 Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin nemá územní rozlišení. Pro znevýhodněná území JMK je určena prioritní osa 2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků podpora malého a středního podnikání a začínajících podnikatelů je totiž cílena především do hospodářsky problémových regionů, stabilizovaných a periferních území, strukturálně postižených a dalších zaostávajících regionů. Nepředpokládá se přímé využití nástroje CLLD. OP Výzkum, vývoj a vzdělávání je zaměřen především na rozvojová území. Periferních území a státem podporovaných regionů (i když rozvojových území také) se týkají investiční priorita 1 prioritní osy 3 Boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí a investiční priorita 2 prioritní osy 3 Omezování a prevence předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního rozvoje, k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání a rovněž možnostem formálního a neformálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy. V tomto OP není přímo využit nástroj CLLD. V OP Zaměstnanost jsou prostřednictvím integrovaných strategií MAS částečně realizovány investiční priorita 1 prioritní osy 1 Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a podpory mobility pracovníků a investiční priorita 1 prioritní osy 2 Aktivní začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti. Zcela pro MAS je určena investiční priorita 3 prioritní osy 2 Komunitně vedené strategie místního rozvoje. Obcím ve státem podporovaných hospodářsky problémových regionech a krajům s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti (tedy i Jihomoravskému kraji) by měla být věnována zvýšená pozornost v investiční prioritě 1.1 Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a podpory mobility pracovníků. Ostatní intervence jsou realizovány na celém území ČR. 4

V OP Životní prostředí dosud využití integrovaných nástrojů a územní dimenze nebylo specifikováno. Územní zacílení intervencí se týká nejčastěji celého území ČR, v některých případech je zúženo na území potýkající se s určitým druhem environmentálních problémů. Program rozvoje venkova svá opatření územně nespecifikuje, jsou určena pro celé území ČR nebo pro území ČR mimo Prahu. Jediným omezujícím kritériem pro některá opatření jsou minimální výměry pozemků apod. OP Rybářství s územní dimenzí nepracuje, řešena bude specifickými výzvami pro strukturálně postižené nebo periferní oblasti. Krajská úroveň Klíčovými aktuálními dokumenty regionální politiky na krajské úrovni jsou Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 (SRJMK) a Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 2017 3 (PRJMK). Dokumenty obsahují následující priority, z nichž některé se blíže promítají do území: Strategie rozvoje JMK: Priorita 1: Konkurenceschopná regionální ekonomika v evropském/globálním měřítku Priorita 2: Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb Priorita 3: Rozvoj páteřní infrastruktury a dopravního napojení kraje Priorita 4: Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje Program rozvoje JMK: Priorita 1: Rozvoj znalostní ekonomiky a podpora pólů růstu. Priorita 2: Snižování regionálních disparit Priorita 3: Atraktivní region pro obyvatele, návštěvníky i investory Priorita 4: Rozvoj dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje Konkrétní vazby jejich opatření (u SRJMK) či aktivit (u PRJMK) na znevýhodněná území JMK jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. X: Vazby strategických dokumentů JMK na znevýhodněná území JMK Břeclav ORP Bučovice Strategie rozvoje JMK Program rozvoje JMK Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 4.a.3, 2.a.2, 3.e.6 4.a.7, 2.a.11, 2.2 3.1, 3.4,, 4.b.2, 1.d.1 2.c.7, 3.5, 3.6 3.f.9 4.d.2 2.c.8,, 2.e.1 4 4.e.3 (především) 2.2 3.6 4.1, 4.2, 4.3, 4.4 3 Použita byla pracovní verze Programu aktuální v dubnu 2014. 5

ORP Hodonín Ivančice Kyjov Mikulov Mor. Krumlov Veselí n. M. Znojmo Strategie rozvoje JMK Program rozvoje JMK Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 2.a.2, 3.e.6 4.a.3, 2.a.11, 2.2 3.1, 3.4, 4.1, 4.2,, 4.d.2 1.d.1 2.c.7,, 3.6 4.3 3.f.9 2.c.8, 4.e.3 2.e.1 4 (především) 2.2 2.2 2.2 2.2 2.2 2.2 3.5, 3.6 4.3, 4.4 3.1, 3.4, 3.6 4.1, 4.2, 4.3 3.1, 3.6 4.1, 4.2, 3.1, 3.6 3.1, 3.4, 3.6 3.1, 3.4, 3.5, 3.6 4.1, 4.2, 4.3, 4.1, 4.2, 4.3, 4.4 4.1, 4.2, 4.3 1.d.1 2.a.2, 2.c.8, 2.e.1 4 2.a.2, 2.c.8, 2.e.1 4 2.a.2, 2.a.11, 2.c.7, 2.c.8, 2.e.1 4 3.e.6, 3.f.9 3.e.6, 3.f.9 3.e.6, 3.f.9 4.a.3 4.a.1, 4.a.3, 4.b.2, 4.d.2 4.a.3, 4.d.2 4.b.1, 4.b.2, 4.d.2, 4.e.3 (především) Pramen: vlastní zpracování. Vysvětlivky: SRJMK: opatření 2.2 Zkvalitnění a rozšíření nabídky celoživotního vzdělání a kulturního vyžití, 3.1 Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě a sítě páteřních cyklostezek; 3.4 Zajištění udržitelného zásobování vodou; 3.5 Rozšíření a zkvalitnění systému protipovodňové ochrany; 3.6 Zajištění udržitelného zásobování a využívání energií; 4.1 Zachování dostupnosti veřejných služeb; 4.2 Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ; 4.3 Rozvoj podnikatelských aktivit; 4.4 Modernizace infrastruktury; 4.5 Zemědělství a péče o krajinu PRJMK: aktivita 1.d.1 Rozvoj infrastruktury pro podporu vzniku a rozvoje inovačních firem (inkubátory, VTP); 2.a.2 Zahájení a rozvoj přeshraniční spolupráce při řízení a marketingu destinací na lokální a oblastní úrovni, využití a rozvoj společných témat (sdílené historické dědictví ); 2.a.11 Rozvoj vodní turistiky; 2.c.7 Rozvoj infrastruktury pro podnikání v regionech klastry, inkubátory, VTP. atd. ; 2.c.8 Podpora přeshraniční spolupráce v rozvoji podnikání (např. přeshraniční odvětvově specifické klastry); 2.e.1 Rozvoj společných aktivit samospráv v příhraniční oblasti; 2.e.2 Analýza potenciálů pro společný rozvoj v dané lokalitě; 2.e.3 Sdílení a koordinace rozvojových plánů a projektů, strategií a rozvojových koncepcí (vč. např. spolupráce při zpracování územních plánů sousedících obcí); 2.e.4 Spolupráce při zajišťování občanské vybavenosti a veřejných služeb; 3.e.6 Přeshraniční spolupráce integrovaných záchranných systémů; 3.f.9 Spolupráce s okolními regiony; 4.a.1 Podpora přípravy dostavby dálničního spojení s Vídní; 4.a.3 Podpora přípravy ostatních dálničních komunikací sítě TEN-T; 4.a.7 Dojednání shody o lokalizaci neregionálního veřejného logistického centra v kraji; 4.b.2 Podpora přípravy a zahájení realizace obchvatů silnic I. třídy; 4.b.1 Podpora přípravy a zahájení realizace komunikací vyššího významu zajišťujících spojení se sousedními kraji a vnitrokrajská spojení; 4.d.2 Propojení IDS JMK se systémy v sousedních regionech a státech; 4.e.3 Podpora zlepšení průchodnosti měst pro cyklodopravu a rozvoje služeb pro podporu vyššího využívání cyklodopravy pro pohyb v centrech měst (např. půjčovny kol) Ve Strategii rozvoje JMK je územní dimenze, resp. podpora znevýhodněných regionů, uplatňována především (v souladu s jejím názvem) u priority 4. Všechna opatření této priority 6

jsou směrována do znevýhodněných regionů kraje, u většiny z nich je navíc popsán i typ regionu, který by měl být podporován přednostně (např. oblasti ležící dále od rozvojových center a os, oblasti s vysokou kvalitou zemědělské půdy apod.). Při vymezování disparit v rámci Programu rozvoje JMK byla územně rozřazena také opatření priority 4 Strategie. Podpora z opatření této priority se nejvíce soustřeďuje do ORP Bučovice a Veselí nad Moravou, do nichž se promítají všechna čtyři opatření. Dále se znevýhodněných území týká priorita 2. Je sice určena pro celé území kraje, nicméně s důrazem právě na znevýhodněná území. Z témat priority 3 se znevýhodněných území týkají silnice, cyklostezky, vodovody, energie a protipovodňová ochrana. Priorita 1 se týká celého území JMK. Program rozvoje kraje jde více do detailu, vymezuje konkrétní aktivity. Řada aktivit je určena pro celé území kraje, nebo vzhledem k jejich charakteru nelze jejich územní dopad stanovit. Některé z aktivit jsou zcela zaměřeny na znevýhodněná území (zejména v prioritě 2); jiné jsou sice určeny pro celé území kraje, ale s důrazem na některé typy regionů (znevýhodněné, příhraniční apod.). Celkově nejvíce se územně zaměřená podpora PRJMK soustřeďuje do ORP Břeclav, Znojmo a Hodonín. Ty jednak patří mezi znevýhodněná území, jednak jsou tři příslušná města podporována i jako regionální centra. Pro Bučovicko a Ivančicko nejsou v PRJMK vymezeny žádné specifické aktivity. Lokální úroveň Pro efektivní rozvoj území je důležitá aktivita lokálních iniciativ, zejména dobrovolných svazků obcí (DSO) a místních akčních skupin (MAS), ale i řady dalších aktérů např. velkých měst, významných zaměstnavatelů, neziskových organizací, škol a podobně. Na území jednotlivých znevýhodněných ORP působí řada svazků obcí a místních akčních skupin (viz tabulka), některé obce mohou být členy i více svazků obcí. Tab. X: Rozložení svazků obcí a místních akčních skupin ve znevýhodněných ORP ORP DSO (DSO zasahující jen okrajově) MAS Břeclav Lednicko-valtický areál, Podluží, VITIS Vinařská, Dolní Morava Bučovice Ždánický les a Politaví, Mezihoří, Větrník Za humnama, Společná cesta Hodonín Hodonínsko, Mutěnka, VITIS, Obce pro Baťův kanál, Hovoransko, Nový dvůr Dolní Morava, Strážnicko Ivančice Ivančicko Brána Brněnska Kyjov Hovoransko, Ždánický les a Politaví, Ždánicko, Severovýchod, Babí lom, Mutěnka, Nový dvůr, Kyjovské Slovácko v pohybu Moštěnka, Podchřibí, Bzenecko Mikulov Mikulovsko, Cykl. stezka Brno-Vídeň Mikulovsko Živé pomezí Krumlovsko- Moravský Moravskokrumlovsko, Miroslavsko, Jevišovicko, Znojemské Krumlov Moravia vinařství Veselí n. M. Znojmo Pramen: vlastní zpracování. Strážnicko, Horňácko, Obce pro Baťův kanál, Ostrožsko-Veselsko Vranovsko, Svazek obcí při formanské cestě, Jevišovicko, Sever Znojemska, Moravia, Svazek obcí NP Podyjí, Znojemsko, Hatě, Dyje, Niva, Hrušovansko, Cykl. stezka Brno- Vídeň Strážnicko, Horňácko a Ostrožsko Živé pomezí Krumlovsko- Jevišovicko, Znojemské vinařství, Jemnicko 7

Žádoucí směry rozvoje území ORP bývají dobře charakterizovány ve strategických dokumentech DSO či MAS, případně v obecních dokumentech. Proto byly analyzovány návrhové části všech dostupných strategických dokumentů svazků obcí a místních akčních skupin, a také existující dokumenty obcí. Řada svazků obcí a některé MAS však strategický dokument zpracován nemají. V dalším textu tedy budou brány v úvahu pouze ty svazky obcí a MAS, které strategickým dokumentem disponují. Strategické dokumenty DSO i MAS jsou různého stáří některé dokumenty svazků jsou relativně nové, jiné vznikly i třeba před 10 lety. Dokumenty MAS byly zpracovávány na období let 2007 2013, pro období 2014 2020 v době zpracování analytické části IPRZÚ (jaro 2014) teprve vznikají. I když řada dokumentů DSO nebo MAS již není příliš aktuálních, lze přesto hlavní témata v nich vytyčená rámcově považovat za vhodné směry dalšího rozvoje území. Do následující tabulky byla zařazena pouze témata, která byla vyhodnocena jako významná, tj. jsou zmíněna ve většině strategických dokumentů lokální úrovně. Kompletní přehled rozvojových témat v jednotlivých ORP je uveden v příloze 1. Tab. X: Hlavní směry rozvoje území vytyčené ve strategických dokumentech svazků obcí, místních akčních skupin a obcí Téma ORP Břeclav Bučovice Hodonín Ivančice Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Veselí nad Moravou Znojmo Cestovní ruch xx xx xx x xx xx xx xx x Dopravní infrastruktura x x x x x xx x Krajina, životní prostředí xx x x x x x Občanská vybavenost x x x x xx xx x Podnikání, zaměstnanost a x x xx x xx xx xx xx xx Řízení rozvoje b xx Služby v obcích c x x x x x Spolupráce xx x x x Technická infrastruktura x x xx xx x Vzhled obcí x x xx x Život v obcích x x xx x Pozn.: Počet křížků značí významnost daného tématu (podle četnosti výskytu ve strategických dokumentech) xx = velmi významné, x = významné. a Téma Podnikání, zaměstnanost zahrnuje i specifickou oblast podnikání zemědělství, případně vinařství. b Řízení rozvoje zahrnuje strategické a územní plánování. c Služby v obcích zahrnují služby veřejné i komerční. Pramen: vlastní zpracování. Šíře témat řešených ve strategických dokumentech je velice různá, proto i spektrum témat, která byla za jednotlivá ORP vyhodnocena jako významná, se mezi ORP liší (od 4 do 11 témat). Z analýzy strategických dokumentů lokální úrovně vyplývá, že nejvýznamnějšími tématy ve znevýhodněných ORP jsou podnikání (včetně zaměstnanosti) a cestovní ruch. Tato dvě 8

témata se vyskytovala celkově nejvíce, a také byla velmi často vyhodnocena jako velmi významná (u většiny ORP). Z témat vyhodnocených jako významná se nejčastěji objevovala dopravní infrastruktura, občanská vybavenost, krajina a životní prostředí, služby v obcích. Doprava a krajina a životní prostředí jsou důležitými tématy zejména pro ORP na jihovýchodě kraje (doprava i pro jihozápad), pro ORP na jihozápadě kraje jsou dále významné také občanská vybavenost a technická infrastruktura. Další témata byla zaznamenána pouze u několika málo ORP. 1.2 SROVNÁVACÍ ANALÝZA ZÁVĚRŮ KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ Jak vyplývá z předchozí kapitoly, strategické dokumenty všech prostorových úrovní (národní, krajské i lokální) se v IPRZÚ, resp. v rozvoji znevýhodněných území JMK, odrážejí různým způsobem. Jednotlivá témata se tedy ve znevýhodněných ORP projevují s odlišným důrazem některá jsou zmíněna pouze v dokumentech určité úrovně, jiná se prolínají více nebo všemi úrovněmi. Srovnání tematického zaměření strategických dokumentů bylo provedeno na základě zjištění v předchozí kapitole. K jednotlivým obvodům ORP byla přiřazena témata, která jsou řešena v dokumentech některé ze tří sledovaných prostorových úrovní. Na národní úrovni to byla témata z operačních programů, na úrovni krajské pak témata definovaná specificky pro znevýhodněná území. Z lokální úrovně byla brána v úvahu pouze témata vyhodnocená jako významná. Tab. X: Srovnání tematického zaměření strategických dokumentů různých úrovní Téma ORP Břeclav Bučovice Hodonín Ivančice Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Veselí nad Moravou Znojmo Cestovní ruch N-K-L N-L N-K-L N-L N-L N-K-L N-L N-K-L N-K-L Dopravní infrastruktura N-K-L N-K N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K N-K-L N-K-L Krajina, životní prostředí N-K-L N N-L N-K-L N N-L N-L N-L N-K Občanská vybavenost K-L K-L K K-L K-L K-L K-L K K-L Podnikání, zaměstnanost a N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L Řízení rozvoje b N-K N-K N-K N-K N-K N-K N-K-L N-K N-K Služby v obcích c N-K N-K-L N-K-L N-K-L N-K N-K-L N-K N-K-L N-K Spolupráce N-K L N-K-L L N-K-L N-K N-K Technická infrastruktura N-K N-K-L N-K N-K-L N-K N-K-L N-K-L N-K N-K-L Vzhled obcí N-K N-K N-K-L N-K-L N-K N-K-L N-K N-K-L N-K Život v obcích K-L K K-L K K K-L K K-L K Pozn.: N národní úroveň (operační programy), K krajská úroveň (SRJMK a PRJMK), L lokální úroveň (strategické dokumenty DSO, MAS, obcí). a Téma Podnikání, zaměstnanost zahrnuje i specifickou oblast podnikání zemědělství, případně vinařství. b Řízení rozvoje zahrnuje strategické a územní plánování. c Služby v obcích zahrnují služby veřejné i komerční. Pramen: vlastní zpracování. 9

Z uvedených témat je ve znevýhodněných ORP celkově nejvíce podporován rozvoj podnikání (včetně zemědělství a vinařství) a podpora zaměstnanosti, velký důraz je kladen i na dopravní infrastrukturu. Dalšími významnými tématy jsou také technická infrastruktura, cestovní ruch a služby (zejména veřejné). Relativně málo podporovanou oblastí je vzhled obcí; na národní úrovni je v rámci tohoto tématu podporována pouze obnova kulturních a historických památek. Život v obcích a občanská vybavenost nejsou z národní úrovně tj. z operačních programů podporovány vůbec. Podobně i aktivní život obyvatel v obcích (pořádání různých akcí apod.) je podporován na krajské úrovni, ale v lokálních dokumentech se vyskytuje jako významné téma poměrně málo. Pro lokální úroveň v rámci znevýhodněných ORP jsou nejdůležitějšími tématy podnikání a zaměstnanost a cestovní ruch (jsou významné pro všechna znevýhodněná ORP). Dále jsou relativně často uváděny také dopravní infrastruktura a občanská vybavenost (vždy u 7 ORP). Naproti tomu řízení rozvoje je sice tématem podporovaným na národní i krajské úrovni, ale pro znevýhodněná území kraje je celkově relativně málo důležité (jako významné se vyskytuje v lokálních dokumentech jediného ORP). Na Mikulovsku mají dvě třetiny identifikovaných významných rozvojových témat (v absolutním vyjádření 7) vazbu na dokumenty všech tří úrovni. Jejich realizace je tedy velmi pravděpodobná. Podobně příznivá situace je na Hodonínsku a Ivančicku, kde se tento kompletní průnik objevuje u více než poloviny témat (6). Nejméně příznivá situace panuje na Bučovicku, kde mají tři témata vazbu pouze na jednu z úrovní. 10

2. ANALÝZA ZNEVÝHODNĚNÝCH ÚZEMÍ Pro každý z devíti správních obvodů ORP (SO ORP), které byly definovány jako znevýhodněné, byla zpracována analýza aktuální situace a rozvojových možností a potřeb. V rámci této analýzy byla u každého ORP charakterizována socioekonomická situace a vytvořena SWOT analýza. Dále byly specifikovány skutečnosti, které mohou ovlivnit podpořit či utlumit rozvoj daného území. Tzn. byly vymezeny faktory rozvoje území a jeho hlavní problémy a potřeby. Pro přesnější územní zacílení návrhové části bylo dále provedeno vnitřní členění jednotlivých ORP podle tří hledisek: urbánní a venkovská území, vymezení funkčních regionů (na základě dojížďky), sociálně prostorová diferenciace území (kategorizace obcí na rozvojové, stabilizované a znevýhodněné). Metodika vymezení těchto území a kartografické znázornění výsledků je k dispozici v přílohách 2 a 3. Analýza jednotlivých ORP se tedy vždy skládá z těchto kapitol: Charakteristika území Vnitřní členění ORP Faktory rozvoje Problémová analýza SWOT analýza Analýza potřeb Zdroji informací pro kapitoly byly především územně analytické podklady ORP, statistická data z veřejných zdrojů, strategické dokumenty týkající se předmětných území a odborné studie Jihomoravského kraje zejména Vyhodnocení komplexního dotazníkového šetření v obcích Jihomoravského kraje k 31. 12. 2012 a Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012. 11

C) HODONÍN C.2.1 Charakteristika území Území ORP Hodonín je tvořeno celkem 18 obcemi, z tohoto počtu mají dvě obce statut města (Hodonín, Dubňany). Tyto obce jsou zároveň v ORP největší z hlediska počtu obyvatel. Většina obcí má nad 1 000 obyvatel a pouze 4 obce počtem obyvatel nedosahují 500. Hodonínsko hraničí svou jižní částí se Slovenskem. Počet obyvatel v území celkově klesá. Relativně dobrá je situace ve většině menších obcí, kde počet obyvatel roste. Problém je především v centrálním městě Hodonín, kde počet obyvatel především z důvodů stěhování poklesl. Hlavním problémem většiny obcí je špatná věková struktura a zhoršující se index stáří. Důvodem je úbytek dětí, který způsobuje stárnutí populace. Z pohledu vzdělanosti obyvatel území zaostává za průměrem ČR i JMK. Nadprůměrné množství obyvatel má dosaženo pouze základní vzdělání, nebo středoškolské vzdělání. Naopak vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je méně než je průměr v JMK. Z hlediska bydlení je situace dobrá. Všechny obce mají zpracované územní plány. Pouze 40 % obcí má ale dostatek zastavitelných ploch pro bydlení a ještě méně ploch je volných pro občanskou vybavenost. Z hlediska nové bytové výstavby je situace horší. Prakticky stagnací bytové výstavby se vyznačuje téměř 70 % obcí v ORP. Občanská vybavenost je poměrně dobrá, což je způsobeno výskytem především větších sídel v ORP. Většina obcí má základní školu i zdravotní středisko. Sociální služby jsou zajištěny ve městě Hodonín, kde je domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, domov pro osoby se zdravotním postižením a chráněné bydlení. ORP Hodonín byl dříve průmyslový a těžařský region, velký vliv v něm hraje také zemědělství. Region dlouhodobě postihuje velká nezaměstnanost, a to z důvodu útlumu zmíněných odvětví v oblasti. Velké podniky, které patřily mezi hlavní zaměstnavatele v ORP, se nepodařilo vhodně transformovat, což mělo vliv na zaměstnanost v regionu. Podíl nezaměstnaných přesahuje ve většině obcí 10 %. Nejhorší je situace v obcích Dubňany, Starý Poddvorov a Mutěnice. V současné době je má ORP jeden z nejvyšších podílů nezaměstnaných v Jihomoravském kraji. Dopravní poloha území ORP Hodonín je ovlivněná připravovanou rychlostní silnící R55, která povede v úseku Přerov Uherské Hradiště Břeclav. Současná silnice I/55 je zatížená především ve směru na Břeclav. Rozvoj silniční dopravy je důležitým tématem z důvodu záměru koridoru republikového významu. Území má relativně dobře rozvrstvenou silniční síť, která umožňuje dobrou dostupnost do všech obcí. V území je kvalitně vybudovaná i železniční síť, nejdůležitější je trať č. 330 Přerov Břeclav. Z hlediska technické infrastruktury je ve většině obcí vybudována kanalizace s napojením na ČOV. Obce mají zajištěn přísun pitné vody místním vodovodem a jsou také plynofikovány. Na území ORP Hodonín se vyskytují významná ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území i dobývací prostory, ve kterých se těží především lignit, cihlářské suroviny a také ropa a zemní plyn. Již vytěžená ložiska jsou využívána jako podzemní zásobníky plynu a ropy, což zvyšuje strategický význam území. Rozsáhlá poddolovaná území se nachází především v okolí Dubňan. Do území zasahuje z východní strany malou částí CHKO Bílé Karpaty. Do území zasahují také 3 ptačí oblasti a 12 evropsky významných lokalit. 12

Cestovní ruch má v území nevyužitý potenciál. Životní prostředí je zde relativně kvalitní, nachází se zde také kulturně-historické památky. Z nich nejvýznamnější je národní kulturní památka Mikulčice, která čeká na zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. V území se skrývá další momentálně nevyužitý potenciál v podobě Baťova kanálu, jehož případné rozšíření až do Hodonína i dál po řece Moravě by výrazně zvýšilo atraktivitu území pro návštěvníky. Území je již nyní protkáno sítí turistických tras a cyklotras, které jsou propojeny i se sousedním Slovenskem. Nevyužitý potenciál má i vinařská turistika. Z hlediska spolupráce obcí je území roztříštěno do 9 svazků obcí a 3 MAS. Jedná se o Mikroregion Strážnicko, Mikroregion Hodonínsko, Mikroregion Hovoransko, Dobrovolný svazek obcí Severovýchod, VITIS Mutěnice-Čejkovice-Velké Bílovice, Obce pro Baťův kanál, Region Podluží, Dobrovolný svazek obcí Mutěnka, Mikroregion Nový Dvůr, MAS Dolní Morava, MAS Strážnicko a MAS Kyjovské Slovácko v pohybu. Dílčí SWOT analýzy Ekonomická oblast Sociální oblast Environmentá lní oblast Silné stránky Slabé stránky Dobrá vybavenost jednotlivých obcí Vysoká zaměstnanost v priméru technickou infrastrukturou Dobré pokrytí územními plány Nižší vzdělanostní struktura obyvatel Nízký počet firem Kvalitní dopravní infrastruktura Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Příležitosti Hrozby Rozvoj služeb zaměřených na seniory Odchod strategických zaměstnavatelů Příchod investora díky dostupným z území pozemkům pro výrobu Zvýšené riziko záplav v části území Využití potenciálu pro cestovní ruch Silné stránky Slabé stránky Dobrá občanská vybavenost obcí Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení a občanskou vybavenost Úbytek počtu obyvatel Stárnutí populace Vysoká nezaměstnanost Příležitosti Hrozby Identifikace nových potřeb pro zařízení sociální péče Snižování kvality bydlení z důvodů nedostatku volných ploch pro její rozšiřování Slabé stránky Zhoršená kvalita ovzduší Přítomnost brownfields Hrozby Silné stránky Kvalitní přírodní prostředí v oblasti přírodního parku Příležitosti Zvýšení retenční schopnosti krajiny Znečištění území vlivem špatného uzavření těžebních areálů C.2.2 Vnitřní členění ORP Sociálně prostorová diferenciace území ORP ukázala poměrně velkou homogenitu v rámci hodnocených dlouhotrvajících problémů. V porovnání se zbytkem ORP zaostávají pouze obce 13

Karlín a Josefov. Především je to způsobeno slabou bytovou výstavbou. V obci Karlín je situace nejhorší v celém ORP a nebyl zde za pětileté období postaven žádný byt. Dlouhodobá nezaměstnanost je problémem ve všech obcích; v tomto ohledu je nejhorší situace v Dubňanech, nejlepší je naopak v Terezíně. Nejpříznivější situace je v Mutěnicích, Dolních Bojanovicích a Prušánkách. Velkou část území, které zabírají katastry obcí Hodonín, Dubňany a Ratíškovice, lze hodnotit jako území urbánní. Zbytek území je hodnocen jako venkovské. Území je z hlediska spádovosti homogenní, do zaměstnání se dojíždí především do Hodonína. Situace se mění v severní části ORP, kde obce Čejč, Terezín a Karlín spádují dojížďkou do města Brna. Dojížďkové centrum je jiné ještě pro obec Petrov ve východní části, která spáduje do sousední Strážnice v ORP Veselí nad Moravou. Limity rozvoje oblasti jsou poměrně rozdílných typů. Velkým limitem jsou poddolované oblasti, částečným limitem je také záplavové území v zastavěném území Hodonína a Mikulčic. Dále je problémem území špatné životní prostředí zatížené znečištěním plynoucím z dopravy, a také nízká soudržnost obyvatel. V koncepčních dokumentech bývá ORP Hodonín hodnoceno jako částečně problémové území. V Politice územního rozvoje je díky plánované výstavbě R55 zařazeno do rozvojových os. Některé části ORP jsou ale zařazeny mezi území vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území. Ve Strategii regionálního rozvoje ČR je Hodonínsko zmíněno v kontextu jedné z nejvyšších hodnot míry nezaměstnanosti za ORP v České republice. V Zásadách územního rozvoje kraje je část ORP Hodonín zařazeno do Specifické oblasti nadmístního významu N-SOB4 Hovoransko. Vymezená oblast zasahuje do katastrů obcí Čejč, Čejkovice, Karlín, Mutěnice, Nový Poddvorov, Starý Poddvorov a Terezín. V území je potřeba podporovat socioekonomický rozvoj a rozvoj cestovního ruchu a zlepšovat parametry dopravní infrastruktury. V Programu rozvoje Jihomoravského kraje je Hodonínsko zařazeno mezi oblasti s vyšším sociálním znevýhodněním a potenciálem pro sociální znevýhodnění. C.2.3 Faktory rozvoje Zásadním faktorem ovlivňujícím rozvoj území je odchod či zánik významných zaměstnavatelů. Nepodařená transformace velkých podniků se nejvíce podílí na současné vysoké nezaměstnanosti v území. Obce v ORP Hodonín přitom mají vybudovanou základní infrastrukturu a poměrně dobré je i napojení na dopravní síť. Zásadní bude zamýšlená stavba R55, která ještě více zlepší dopravní dostupnost území. Negativním dopadem pak může být zvýšené znečištění exhalacemi z dopravy, spojenými s hlučností a prašností, kterým část obcí trpí již dnes. Periferní poloha celého území i města Hodonína spolu s blízkostí státní hranice zásadně ovlivňuje jeho dostupnost. Zároveň však poskytuje určitý potenciál, který lze při vhodně nastavené přeshraniční spolupráci využít. Atraktivní je blízkost Slovenska i Rakouska, tedy zemí, kam lze s nízkými náklady vyvážet místní produkci; současně může ORP při rozvoji cestovního ruchu přilákat i zahraniční návštěvníky. Pro rozvoj cestovního ruchu v území by bylo velkým posunem zapsání národní kulturní památky Mikulčice do seznamu světového dědictví UNESCO, případně rozšíření splavení Baťova kanálu. Zemědělská půda tvoří více než 60 % území, z toho je většina území zorněna. Území patří mezi nejteplejší oblasti České republiky. Negativním dopadem intenzivního zemědělství je vysoká prašnost a znečišťování prostředí, a především narušení místních ekosystémů. Velké množství obcí má velmi nízké hodnoty koeficientu ekologické stability, což značí nadprůměrně 14

využívané území se zřetelným narušením přírodních struktur. Základní ekologické funkce zde musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. Limitujícím faktorem je velká rozloha dobývacích prostor a poddolovaných území. Nedostatek volných ploch pro výstavbu a občanskou vybavenost eviduje méně než 40 % obcí. Obě skutečnosti mohou odrazovat případné zájemce o výstavbu, která je v území velmi nízká. Vytěžená ložiska ale skýtají ekonomickou příležitost v podobě využití jako zásobník ropy a zemního plynu. Z hlediska územní spolupráce je ORP Hodonín roztříštěno do poměrně velkého množství dobrovolných svazků obcí a místních akčních skupin. To poměrně komplikuje organizaci spolupráce ORP jako celku. Největším dobrovolným svazkem obcí je Mikroregion Hodonínsko. Celé území ale lépe překrývá svou působností MAS Dolní Morava, která však zasahuje i do sousedního ORP Břeclav. C.2.4 Problémová analýza Území ORP Hodonín se potýká s řadu problémů, které vycházejí z jeho historického vývoje a socioekonomických a přírodních podmínek. Podle výsledků Komplexního dotazníkového šetření je hlavní bariérou rozvoje území nedostatek pracovních příležitostí. Tuto možnost volily všechny obce, které se účastnily šetření, s výjimkou jedné obce. Jako další problémy byla nejčastěji zmiňována špatná finanční situace obcí, nedostatek pozemků pro výstavbu bytů a firem a neprovedené komplexní pozemkové úpravy. Analýzou byly zjištěny ještě další významné problémy. Nezaměstnanost Vysoká dlouhodobá nezaměstnanost je charakteristickým problémem celého ORP. Problém vznikl odchodem významných investorů a podnikatelů v průmyslu. Tím se vyvinul významný deficit pracovních míst v území. Dojížďka za prací do okolí je relativně obtížná, situaci by mohla významně zlepšit výstavba R55, která by území napojila na hlavní dopravní tahy. Stárnutí populace Velkým problémem je nízká porodnost, a také migrace mladých lidí za prací. Oba jevy způsobují stárnutí populace. Migrace mladých lidí je způsobena především nedostatkem pracovních příležitostí. Nízká porodnost je pak způsobená nižším množstvím mladých lidí v území. I když v menších obcích počet obyvatel roste, celkově v ORP obyvatelstvo ubývá. Se stárnutím obyvatel roste i poptávka po sociálních a zdravotních službách. Environmentální problémy Problémy jsou způsobeny lidskou činností v území. Jednak je to nadměrná prašnost, hluk a znečištění plynoucí z dopravy. Dále se jedná o zatížení plynoucí z těžby, poddolovaná území a zatížení z průmyslových podniků. Velký dopad na stabilitu má také intenzivní zemědělství. Důležité je klást vyšší nároky na kvalitu a čistotu produkce a využívat agroenvironmentální opatření a rozšiřovat množství zeleně v krajině. 15

Nedostatek vhodných ploch pro výstavbu Velké množství obcí je paralyzováno ve svém rozvoji nedostatkem vhodných ploch pro zástavbu. Všechny obce mají zpracován územní plán, ale ani v rámci územních plánů se nedaří nalézt vhodné plochy. Důvodem je především přítomnost poddolovaných území a dobývacích prostorů zasahujících do zastavěného nebo zastavitelného území obcí. Částečné východisko by mohla nabídnout realizace komplexních pozemkových úprav, kdy by došlo alespoň ke zpřehlednění vlastnických vztahů v území. C.2.5 SWOT analýza Silné stránky Dobrá vybavenost jednotlivých obcí technickou infrastrukturou Dobré pokrytí územními plány Kvalitní dopravní infrastruktura Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Dobrá občanská vybavenost obcí Kvalitní přírodní prostředí v oblasti přírodního parku Příležitosti Rozvoj služeb zaměřených na seniory Příchod investora díky dostupným pozemkům pro výrobu Využití potenciálu pro cestovní ruch Identifikace nových potřeb pro zařízení sociální péče Zvýšení retenční schopnosti krajiny Slabé stránky Vysoká zaměstnanost v priméru Nižší vzdělanostní struktura obyvatel Nízký počet firem Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení a občanskou vybavenost Úbytek počtu obyvatel Stárnutí populace Vysoká nezaměstnanost Zhoršená kvalita ovzduší Přítomnost brownfields Hrozby Odchod strategických zaměstnavatelů z území Zvýšené riziko záplav v části území Snižování kvality bydlení z důvodů nedostatku volných ploch pro její rozšiřování Znečištění území vlivem špatného uzavření těžebních areálů C.2.6 Analýza potřeb Prioritami rozvoje obcí ORP Hodonín jsou podle výsledků Komplexního dotazníkového šetření zejména rekonstrukce a modernizace místních komunikací, rozvoj podnikání, podpora občanských a volnočasových aktivit a rozvoj cestovního ruchu. Dále jsou prioritami také dostupnost veřejných služeb, bydlení, zemědělství a péče o krajinu. Hlavní potřeby rozvoje území se týkají nejvíce zaměstnanosti obyvatel, zlepšení místní dopravní infrastruktury a zlepšování podmínek pro život obyvatel. Na území ORP Hodonín je v období 2014 2020 nutné řešit především následující témata (s možnými zdroji financování z operačních programů): Téma Zvýšit nabídku pracovních míst Operační program OP Zaměstnanost PO 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly IP 1 PO 1: Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a podpory mobility pracovníků SC: Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob 16

Téma Zvýšit kvalitu dopravní infrastruktury Dobudovat technickou infrastrukturu Operační program IP 3 PO 1: Pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám SC: Zvýšit odbornou úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků a soulad kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky trhu práce PO 2 Sociální začleňování a boj s chudobou IP 3 PO 2: Komunitně vedené strategie místního rozvoje SC 1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti a sociálního začleňování ve venkovských oblastech OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost PO 2: Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků IP 1 PO 2: Podpora podnikání, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových podniků, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů SC 2.1: Zvýšit počet nových podnikatelských záměrů začínajících a rozvojových podniků IP 2 PO 2: Vyvíjení a zavádění nových obchodních modelů pro MSP, zejména pro oblast mezinárodního obchodu SC 2.2: Zvýšit internacionalizaci malých a středních podniků IP 3 PO 2: Podpora budování a rozšiřování vyspělých kapacit pro rozvoj produktů a služeb SC 2.3: Zvýšit využitelnost infrastruktury pro podnikání IROP PO 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů IP 9c PO 2: Poskytování podpory sociálním podnikům SC 2.2: Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání IROP PO 1: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů IP 7b PO 1: Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T, včetně multimodálních uzlů SC 1.1: Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T OP Doprava PO 3: Silniční infrastruktura mimo síť TEN-T IP 1 PO 3: Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T, včetně multimodálních uzlů SC 3.1: Zlepšení dostupnosti regionů, zvýšení bezpečnosti a plynulosti a snížení dopadů dopravy na veřejné zdraví prostřednictvím výstavby, obnovy a zlepšení parametrů dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy mimo síť TEN-T IROP PO 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů IP 4c PO 2: Podpora energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v oblasti bydlení SC 2.1: Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení OP Životní prostředí PO 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní IP 1 PO 1: Investice do vodního hospodářství za účelem plnění požadavků acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešení důležitých potřeb investic členského státu mimo rámec těchto požadavků SC 1: Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod a zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství PO 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika IP 1 PO 3: Investice do odpadového hospodářství za účelem plnění požadavků acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešení důležitých potřeb investic členského státu mimo rámec těchto požadavků SC 1: Předcházet vzniku odpadů SC 2: Zvýšit podíl materiálového využití odpadů, resp. recyklace na celkovém 17

Téma Rozvinout nabídku sociálních služeb Zvýšit kvalitu a efektivitu zemědělského podnikání Posílit soudržnost obyvatel, zamezit sociálnímu vyloučení a chudobě Zlepšit vzdělanost obyvatel a zkvalitnit příslušné zázemí Operační program nakládání s odpady v ČR SC 3: Zvýšit energetické využití odpadů jako zdroje surovin SC 4: Zlepšit úroveň nakládání s nebezpečnými odpady SC 5: Odstranit nepovolené skládky a rekultivovat staré skládky IROP PO 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů IP 9a PO 2: Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k celostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, podporou sociální začlenění díky lepšímu přístupu k sociální, kulturním a rekreačním službám a přechodem od institucionálních ke komunitním službám SC 2.1: Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi OP Zaměstnanost PO 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů IP 2 PO 2: Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu SC 1: Zvýšit kvalitu a udržitelnost systému sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších navazujících služeb podporujících sociální začleňování Opatření 10: Agroenvironmentálně-klimatické opatření Podopatření 10.1.1 Podopatření integrovaná produkce ovoce Podopatření 10.1.2 Podopatření integrovaná produkce révy vinné Podopatření 10.1.3 Podopatření integrovaná produkce zeleniny Podopatření 10.1.4 Podopatření ošetřování travních porostů Podopatření 10.1.5 Podopatření zatravňování orné půdy Podopatření 10.1.6 Podopatření pěstování meziplodin Podopatření 10.1.7 Podopatření biopásy Podopatření 10.1.8 Podopatření ochrana Opatření 11: Ekologické zemědělství čejky chocholaté Podopatření 11.2 Zachování postupů ekologického zemědělství OP Zaměstnanost PO 2 Sociální začleňování a boj s chudobou IP 1 PO 2: Aktivní začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti SC 1: Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti a na trhu práce SC 2: Rozvoj sektoru sociální ekonomiky IP 2 PO 2: Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu SC 1: Zvýšit kvalitu a udržitelnost systému sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších navazujících služeb podporujících sociální začleňování IP 3 PO 2: Komunitně vedené strategie místního rozvoje SC 1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti a sociálního začleňování ve venkovských oblastech PO 3 Sociální inovace a mezinárodní spolupráce SC 1: Zvýšit efektivitu sociálních inovací a mezinárodní spolupráce v tematických oblastech OP Zaměstnanost IROP PO 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů IP 10 PO 2: Investice do vzdělávání, odborného vzdělávání, včetně odborné přípravy pro získání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu SC 2.4: Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení OP Výzkum, vývoj a vzdělávání PO 3: Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání IP 1 PO 3: Boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí SC 1: Rozvoj inkluzívního vzdělávání 18

Téma Rozvinout potenciál cestovního ruchu Zvýšit ekologickou stabilitu krajiny a omezit environmentální rizika Operační program IP 2 PO 3: Omezování a prevence předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního rozvoje, k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání a rovněž možnostem formálního a neformálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy SC 1: Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ SC 2: Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích SC 3: Rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání SC 4: Zkvalitnění přípravy budoucích a začínajících pedagogických pracovníků SC 5: Zvyšování kvality odborného vzdělávání včetně posílení jeho relevance pro trh práce IROP PO 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí IP 6c PO 3: Zachování, ochrana, propagace a rozvoj přírodního a kulturního dědictví SC 2.3: Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví OP Životní prostředí PO 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní IP 1 PO 1: Investice do vodního hospodářství za účelem plnění požadavků acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešení důležitých potřeb investic členského státu mimo rámec těchto požadavků SC 2: Snížit vnos znečišťujících látek z průmyslu a zemědělství do povrchových a podzemních vod IP 2 PO 1: Podpora investic zaměřených na řešení specifických rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů pro zvládání katastrof SC 3: Zajistit povodňovou ochranu v intravilánu a ve volné krajině SC 4: Podpořit preventivní protipovodňová opatření PO 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech IP 1 PO 2: Opatření ke zlepšení životního prostředí ve městech, revitalizace měst, regenerace a dekontaminace starých průmyslových areálů (včetně oblastí s probíhajícími změnami), omezování znečištění ovzduší a podpora protihlukových opatření SC 1: Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek SC 2: Snížit emise stacionárních a mobilních zdrojů podílejících se na expozici obyvatelstva, ekosystémů a vegetace nadlimitním koncentracím znečišťujících látek PO 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika IP 2 PO 3: Podpora investic k řešení specifických rizik, zajištění odolnosti vůči katastrofám a vývoj systémů pro zvládání katastrof SC 6: Odstranit a inventarizovat ekologické zátěže IP 3 PO 3: Podpora investic k řešení specifických rizik, zajištění odolnosti vůči katastrofám a vývoj systémů pro zvládání katastrof SC 7: Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení Vysvětlivky: OP operační program, PO prioritní osa, IP investiční priorita, SC specifický cíl Pozn.: Vymezení intervenční logiky operačních programů je pouze indikativní a může se změnit v závislosti na zaměření konkrétních připravovaných projektů. V území ORP Hodonín hrozí tato implementační rizika a vyskytují se problémové oblasti, které by mohly ohrozit či omezit naplňování integrovaného plánu. Pod pojmem implementační rizika jsou chápány záležitosti procesní, problémové oblasti popisují hrozby věcné. Mezi nejvýznamnější z nich patří: 19

Implementační rizika: Nedostatečná spolupráce partnerů projektů, nedostatečná nebo nevhodná delegace kompetencí Nefunkční struktury pro koordinaci a spolupráci v území Pasivita aktérů, nezájem o roli nositele projetu Nedostatečná kvalifikace osob odpovědných za naplňování integrovaného plánu Nedodržování nastavených mechanismů sledování a hodnocení naplňování integrovaného plánu Nepřijímání opatření na základě hodnocení naplňování integrovaného plánu Střet zájmů u projektů Nízká absorpční kapacita území Nedostatek finančních zdrojů na spolufinancování Nepřipravenost projektů Problémové oblasti: Limity dané územně plánovací dokumentací Riziko živelních pohrom Pokles počtu obyvatel Pokles kupní síly Odložení výstavby klíčových státních investic (zejména do infrastruktury) 20