1. Zeměpis...3 2. Vesmír a hvězdy...3 3. Sluneční soustava...4 4. Planeta Země...4 5. Zeměpisná síť...4 6. Zeměpisná poloha...5 7. Pohyby Země...5 8. Střídání ročních období...6 9. Čas na Zemi...6 10. Měsíc...7 11. Mapa...7 12. Obsah mapy...8 13. Azimut, orientace mapy...8 14. Stavba Země...9 15. Putující kontinenty...9 16. Vznik pohoří...10 17. Zarovnávání pohoří...10 18. Ostrovy...10 19. Hydrosféra...11 20. Atmosféra...11 21. Podnebné pásy...12 22. Pedosféra...12 23. Přírodní krajiny...13 24. Polární kraje...13 25. Tundra...13 26. Tajga...13 27. Listnaté lesy mírného pásu...14 28. Stepi...14 29. Středomoří...14 30. Pouště a polopouště...15 31. Savany...15 32. Tropický deštný les...15 33. Výškové stupně...16 34. Lidé v ohrožení...16 35. Lidé na Zemi...16 36. Rasy...17 37. Kulturní znaky...17 38. Ekonomické znaky...17 39. Kde lidé žijí...18 40. Život ve městech...18 41. Lesy...18 42. Voda...19 43. Zemědělství...19 44. Rostlinná výroba...19 45. Živočišná výroba...19 46. Průmysl...20 47. Přírodní zdroje...20
48. Průmyslová odvětví...20 49. Doprava...21 50. Služby...21 51. Země podle vyspělosti...21 52. Život v rozvojových zemích...22 53. Život ve vyspělých zemích...22 54. Svět se propojuje...22 55. Mezinárodní spolupráce...22
= geografie Zeměpis - vznikl ve starověkém Řecku - tehdy známý svět: Evropa, Asie, severní Afrika - od konce 15. st. hledají panovníci cestu do Indie 1497 Vasco da Gama obeplul Afriku a dorazil do Indie 1492 Kryštof Kolumbus hledal cestu směrem na západ, objevil Ameriku 1519 Fernao Magalhaes obeplul Jižní Ameriku a přeplul Tichý oceán - Emil Holub: český cestovatel, objevoval Afriku - 1909 Robert Peary stanul na severním pólu - 1911 Roal Amundsen dosáhl jižního pólu Úkoly zeměpisu: poznává a popisuje jednotlivá místa na Zemi snaží se porozumět vztahu mezi přírodou a člověkem Vesmír a hvězdy vesmír: soubor všech kosmických těles skládá se z galaxií je stále v pohybu, rozpíná se galaxie: seskupení velkého počtu hvězd (Mléčná dráha) hvězda: kulovité těleso tvoří ji žhavé plyny vyzařuje teplo a světlo naše nejbližší hvězda Slunce souhvězdí: seskupení hvězd (Orion, Velký vůz )
Sluneční soustava tvoří ji: Slunce, planety, jejich přirozené družice (měsíce), planetky,komety, meteorická tělesa Slunce: vzniklo asi před 4,7 miliardami let, teplota na povrchu 6000 ºC, vyzařuje teplo a světlo planety: pevná tělesa, nevyzařují teplo ani světlo, sluneční záření zčásti pohlcují, zčásti odrážejí zpět do vesmíru vnitřní: Merkur, Venuše, Země, Mars vnější: Jupiter, Saturn, Uran, Neptun planetky: malá tělesa komety: tvořeny ledem a prachem meteroid x meteor x meteorit Planeta Země Země má kulový tvar zploštělý na pólech (geoid) Otáčí se okolo své osy (1 den, 23h 56 min 4s) Obíhá okolo Slunce (1 rok, 365dní 5h 48min) Poloměr Země: 6 371 km Obvod okolo rovníku: asi 40 000 km Povrch: asi 510 mil km 2 Zeměpisná síť Poledníky polokružnice, které spojují oba póly. Základní (nultý, greenwichský) poledník a poledník 180. rozděluje Zemi na západní a východní polokouli. Všechny poledníky jsou stejně dlouhé.
Čáry, které jsou kolmé na poledníky se nazývají rovnoběžky.nejdelší rovnoběžka rovník. Rovník rozděluje Zemi na severní a jižní polokouli. Směrem k pólům se rovnoběžky zkracují. Další důležité rovnoběžky: obratníky, polární kruhy. Poledníky a rovnoběžky vytváří zeměpisnou síť, jsou to čáry pouze myšlené. Zeměpisná poloha Polohu na zemském povrchu určujeme pomocí zeměpisných souřadnic. Zeměpisná délka - čteme ji na polednících, západní a východní. Zeměpisná šířka - čteme ji na rovnoběžkách, severní a jižní. Pohyby Země 1. Otáčení (rotace kolem své osy) Zemská osa - myšlená přímka, prochází středem Země. Místa, kde protíná zemský povrch jsou zemské póly. Země se otáčí kolem osy od západu na východ! Pohyb Slunce po obloze je zdánlivý. Otočení okolo své osy trvá 1 den (24 hodin). 2. Oběh okolo Slunce Trvá 365 dní 5 hodin 48 minut. Jednou za 4 roky je přestupný rok (29. únor) Zemská osa je k rovině oběhu okolo Slunce stále skloněná o 23,5 - střídání ročních období.
Střídání ročních období Je způsobeno oběhem Země kolem Slunce. Zemská osa není kolmá k dráze oběhu okolo Slunce, ale je nakloněná stále stejně (!!!) o 23,5 21.6. den letního slunovratu 21.12. den zimního slunovratu 21.3. den jarní rovnodennosti 23.9. den podzimní rovnodennosti Během roku se mění délka dnů a nocí. Na polárním kruhu je jeden den v roce polární den a polární noc. Směrem k pólům polárních dní a nocí přibývá (na pólech trvá polární den a noc celý půlrok). Čas na Zemi Místa ležící na jednom poledníku mají stejný místní čas. Země je rozdělena na 24 časových pásem.jedno časové pásmo zaujímá 15 zeměpisné délky (Země se otočí za 1 hodinu o 15 ) Všechna místa v jednom časovém pásmu mají stejný čas, který se řídí podle času na středním poledníku. Střední poledníky 0, 15, 30, 45 180 Ve skutečnosti hranice časových pásem nevedou přesně podle poledníků. Jsou přizpůsobeny hranicím států. Světový čas určuje základní poledník (Londýn, Greenwich)
Poledník 180 tvoří datovou hranici. Při překračování datové hranice se mění datum. Měsíc přirozená družice Země od Země vzdálen téměř 400 000 km 4x menší než Země otáčí se okolo své osy a obíhá okolo Země oba pohyby trvají stejně dlouho, proto vidíme stále stejnou stranu Měsíce doba oběhu: 27,3 dne nevydává vlastní světlo a teplo, odráží sluneční záření fáze Měsíce: nov, 1. čtvrť, úplněk, 3. čtvrť zatmění Měsíce a Slunce společně se Sluncem způsobuje příliv a odliv Mapa je to zmenšený obraz povrchu Země zobrazený v rovině každá mapa obsahuje měřítko měřítko: udává zmenšení mapy oproti skutečnosti mapy podle měřítka: mapy velkého měřítka: do 1:75 000, jsou nezkreslené, můžeme na nich měřit mapy středního měřítka: do 1:1 000 000 mapy malého měřítka: nad 1:1 000 000, hodně zkreslené, nelze na nich měřit mapy podle obsahu: obecně zeměpisné mapy
tématické mapy (podnebí, politické, zemědělství, obyvatelstva...) atlas:soubor map Obsah mapy název mapy mapové pole měřítko výškopis - znázorňuje nadmořskou výšku (barvou, vrstevnicemi, kótou) polohopis - pomocí smluvených značek znázorňuje objekty v krajině popis - bez něj bychom se v mapě nevyznali legenda (vysvětlivky) většina map dnes vzniká díky leteckému a družicovému snímkování, jsou využívány počítače obor, který se zabývá tvorbou a zpracováním map, se nazývá KARTOGRAFIE Azimut, orientace mapy Azimut: Je to úhel mezi směrem na sever a směrem, kterým se pohybujeme. (pochodový úhel) Udává se ve stupních. Orientace mapy: 1. Buzolu dáme do rohu mapy. 2. Na otočném kruhu buzoly nastavíme značku severu (N) ke střední směrové čáře buzoly.
3. Otáčíme mapou, až magnetická střelka ukazuje na značku severu (N). Stavba Země 1. zemská kůra - pevninská - silná až 40 km - oceánská - silná asi 6 km 2. zemský plášť (sahá do hloubky asi 2900 km) - svrchní - pevný - spodní - polotekutý 3. zemské jádro (tvořeno převážně kovy) - vnější - polotekuté - vnitřní - pevné Zemská kůra společně se svrchním pláštěm tvoří pevný obal Země - LITOSFÉRU. Litosféra je rozlámaná - litosférické desky (pohybují se) Putující kontinenty Litosférické desky se pohybují po polotekuté části zemského pláště. V místech, kde se od sebe oddalují oceánské desky, se nacházejí středooceánské hřbety. Vzniká zde nová zemská kůra. V místech, kde se oceánská deska podsouvá pod pevninskou desku, vznikají hlubokooceánské příkopy. Zde dochází k zániku zemské kůry.
Vznik pohoří Pohoří vznikají působením vnitřních geologických sil. Vrásová pohoří Vznikají působením bočních tlaků na tvárné horniny, kdy dochází k zprohýbání do vrás. Kerná pohoří Jsou výsledkem působení silných bočních tlaků na křehké horniny, kdy dochází k vzniku zlomů. Rozlámané kry zemské kůry se podél zlomu posunují. Vznikají příkopové propadliny (posun dolů) nebo pohoří (posun nahoru). Sopečná pohoří Zarovnávání pohoří Působením vnějších geologických sil se pohoří zarovnávají zanikají. Dochází ke zvětrávání (rozrušování hornin). Mezi vnější síly patří: střídání teplot působení ledu, vody, větru chemické látky rozpuštěné ve vodě rostliny a živočichové Ostrovy část pevniny obklopená ze všech stran vodou skupina ostrovů - souostroví 1) Pevninské - vznikají oddělením části pevniny od světadílu (Grónsko)
2) Sopečné - vznikají při sopečné činnosti na dně oceánu (Havajské ostrovy) 3) Korálové - vznikají ukládáním schránek korálů (Tahiti) největší ostrovy - Grónsko, Nová Guinea, Borneo, Madagaskar a Baffinův ostrov Hydrosféra = všechna voda na Zemi oceány, části oceánů se nazývají moře voda: 1) slaná 2) sladká (ledovce, podzemní, povrchová) oběh vody velký a malý řeka pramen, přítoky, ústí povodí území, odkud odtéká voda do určité řeky rozvodí hranice mezi povodími úmoří území, ze kterého voda odtéká do určitého moře voda je základní podmínkou života na Zemi Atmosféra = vzdušný obal Zemi složení vzduchu: dusík, kyslík, oxid uhličitý,vodní pára, ozon okamžitý stav atmosféry = počasí (teplota, srážky, směr a rychlost větru, množství oblačnosti, tlak.) meteorologie
Podnebné pásy Podnebí = dlouhodobý režim počasí Podnebí ovlivňuje: 1. zeměpisná šířka 2. vzdálenost od oceánu 3. mořské proudy 4. nadmořská výška Podnebné pásy: - tropický (okolo rovníku) - subtropický (okolo obratníků) - mírný - subpolární - polární Pedosféra = půdní obal Země půda vzniká zvětráváním hornin a působením rostlin a živočichů zvětrávání = rozpádávání hornin vlivem teplot, vody, organismů půda: 1) živá složka 2) neživá složka půdní typy rozlišujeme je podle zbarvení a rozložení půdních horizontů (černozem, hnědozem ) půdní druhy rozlišujeme je podle velikosti částeček, které ji tvoří (jílovité, písčité, hlinité) permafrost = trvale zmrzlá půda
Přírodní krajiny jejich rozložení na Zemi závisí na přírodních podmínkách, podobá se rozložení pdnebných pásů v každé přírodní krajině rostou jiné rosltliny a jiná zvířata ekosystém = společenstvo roslin a živočichů žijící v určitém prostřední, největší ekosystém je celá Země Polární kraje nejsou zde příznivé podmínky pro život, ten je převážně u moří jsou zde rozlehlé ledovce medvěd lední, tuleni, mroži, kosatky, tučňáci zásoby nerostných surovin, vědecké stanice Tundra dlouhé, chladné zimy, krátnká léta, nedostatek srážek půda je zde dlouhodobě zmrzlá (permafrost) krajina lišejníků, nízkých keřů vlci, pižmoni, sobi, losi lidé, kteří zde žijí, bývají lovci a pastevci Tajga V nejsevernější části mírného pásu (severní Evropa, Asie a Severní Amerika). Drsné podnebí (krátké mírné léto, tvrdá a dlouhá zima, dlouhodobě zmrzlá půda permafrost) Živočichové: vlci, losi, medvědi, rysi...
Rostliny: smrky, modříny, borovice, byliny... Význam: těžba dřeva, nerostných surovin Lidé zde žijí málo - drsné podmínky Listnaté lesy mírného pásu je zde již tepleji, daří se zde listnatým stromům jsou zde příznivé podmínky pro život lidí, úrodná půda buky, duby, jeleni, srnci, jezevci, veverky, ptáci tyto lesy byly přeměněny na pole, louky nebo byly nahrazeny novými lesy (převážně jehličnatými) Stepi rozkládají se v mírném pásu ve vnitrozemí (nedostatek srážek) stromy jsou nahrazeny porosty trav jsou zde úrodné půdy obilnice bizoni, sysli, hyeny, ptáci. prérie, pampy Středomoří tato vegetace leží v subtropickém podnebném pásu v létě teplo a méně srážek, zima deštivá původně zde rostli tvrdolisté lesy, tyto zde již však dnes nenajdeme pěstuje se zde ovoce, olivy, dub korkový některé části jsou zarostlé hustými keřy - makchie oblast je vhodná pro rekreaci
Pouště a polopouště v oblastech s nedostatkem srážek, velké rozdíly teplot mezi dnem a nocí pouště: písčité, kamenité oáza = místo v poušti, kde je voda a život palma datlová, velbloudi, hmyz, malé šelmy, plazi a štíři, kaktusy lidé se často živý kočovným životem nomádi Savany Jsou to travnaté oblasti s ojedinělými stromy. Vyskytují se mezi rovníkem a obratníky v Africe, Jižní Americe a Austrálii. Střídá se v nich období sucha s obdobím dešťů. Kolem obratníků jsou savany nejsušší. (trnité) V savanách žije velké množství zvířat zřizují se národní parky ochrana zvířat. Plantáže jsou části savan, na kterých lidé pěstují: kávovník, kakaovník, bavlník.. Období sucha znamenají bídu pro obyvatelstvo. Sahel = oblast hladu a bídy Tropický deštný les kolem rovníku nestřídají se zde roční období celý rok teplo a vlhko velká pestrost rostlin (několik pater) a živočichů na plantážích pěstujeme: batáty, banány, maniok, kakaovník zdroj kyslíku pro celou planetu ohrožen rychlým kácení
Výškové stupně Od rovníku k pólům se mění..., mění se tedy i životní podmínky rostlin a živočichů, a tak se mění i vzhled krajiny -... Klima se mění i s... (změna teploty, srážek, atd.), mění se tedy i vzhled krajiny -... (vegetační) stupně. Hranice lesa je to nadmořská výška, za kterou se už nevyskytuje lesní porost pro růst lesního porostu je zde chladno a nedostatek srážek v ČR je hranice lesa v nadmořské výšce 1250-1350 m n.m. Lidé v ohrožení Některé projevy přírody ohrožují život lidí. Patří mezi ně: bouře, povodně, zemětřesení, výbuchy sopek... Sopky Vznikají v místech, kde roztavené horniny (magma) z nitra Země vystupují na povrch (láva). Magmatický krb, komín, kráter. Zemětřesení Vzniká při prudkém pohybu litosférických desek nebo doprovází sopečnou činnost. Ohnisko, epicentrum, Richterova stupnice. Lidé na Zemi Na Zemi žije více než 6 miliard lidí.
Nejvíce obyvatel mají: Čína, Indie, USA, Indonésie, Brazílie Průměrný počet obyvatel, který žije na 1 km 2 území, udává hustota zalidnění. Obyvatelstvo na Zemi je rozmístěno velmi nerovnoměrně. Většina obyvatel žije v oblastech vhodných pro život - v nížinách, při řekách, na pobřeží... Lidé se od sebe odlišují - biologickými a kulturními znaky. Biologické znaky: pohlaví, věk, rasa. Složení obyvatel podle věku a pohlaví znázorňuje strom života (věková pyramida). Rasy Rasy jsou jedním z biologických znaků obyvatelstva. Vznikly před mnoha desítkami tisíc let vlivem přizpůsobování se životu v různých podmínkách. Rasy - černá, bílá, žlutá Míšenci - mestic, mulat, zambo Všechny rasy jsou si rovné. Jazyk, písmo Národnost Náboženství Kulturní znaky Ekonomické znaky Lidé pracují v zemědělství, průmyslu nebo službách. Někteří jsou nezaměstnaní.
Kde lidé žijí sídlo = každé obydlené místo na Zemi původně žili lidé ve vesnicích (zemědělci, rybáři) od středověku vznikala města (řemeslníci a obchodníci) ve vyspělých státech žije většina obyvatel ve městech, v rozvojových státech převažuje vesnické obyvatelstvo zvyšování počtu obyvatel, kteří žijí ve městech = urbanizace Život ve městech město = sídlo s větším počtem obyvatel velkoměsto = město s více než 1 milionem lidí megaměsto = město nad 8 milionů obyvatel aglomerace = město a jeho široké okolí, které je s ním těsně spojeno slumy = okrajové části velkoměst s velmi špatnými životními podmínkami funkce města: obytná, průmyslová, kulturní, politická.. Lesy - přírodní bohatství Země - jehličnaté lesy (tajga), tropické lesy - krajina byl v minulosti hodně odlesněna - kyslík, dřevo, zadržuje vodu, zpevňuje půdu, domov pro zvířata - dřevo: topení, stavby, nábytek, papír...
Voda - je základní podmínkou života na Zemi - slaná x sladká - nejvíce sladké vody je v ledovcích - spotřeba vody na Zemi vzrůstá - o zdroje vody se starají vodohospodáři - rybolov Zemědělství - zajišťuje obživu lidí - dodává suroviny pro textilní a kožedělný průmysl - rozdělujeme ho na: rostlinnou výrobu živočišnou výrobu - ovlivňují ho přírodní podmínky a vyspělost státu - práci zemědělců usnadňují stroje a chemické prostředky Rostlinná výroba zajišťuje lidem potraviny, krmiva pro zvířata je závislá na podnebí mírný pás: obilniny, brambory, cukrová řepa... subtropický pás: ovoce, vinná réva, obilniny, bavlník... tropického pás: banány, batáty, podzemnice olejná, kakaovník, rýže Živočišná výroba není tolik závislá na přírodních podmínkách
produkuje lidem potraviny, do rostlinné výroby dává hnůj chov: dobytka, prasat, drůbeže, koní, ovcí, koz,... Průmysl vyrátí výrbky, které člověk využívá v práci, domácnosti, ve volném čase průmyslová výroba začíná těžnou nerostných surovin Přírodní zdroje energetické zdroje: neobnovitelné (uhlí černé, hnědé, ropa, uran) obnovitelné (voda, sluneční záření, vítr) výroba elektrické energie je základem fungování veškerého průmyslu další suroviny:rudy železná ruda barevné kovy (měď, zinek, cín) stavební kámen, písek, vápenec pro chemický průmyslu ropa, zemní plyn, uhlí Průmyslová odvětví Těžký průmysl: těžební, energetický, strojírenský, chemický, stavebních hmot Lehký průmysl: strojírenský, chemický, spotřební (textilní, obuvnický, kožedělný, oděvní, polygrafický, potravinářský.)
Doprava je důležitou součástí života lidí podle toho, co přepravuje, ji dělíme na: osobní nákladní podle dopravních cest rozlišujeme: pozemní d. - silniční, železniční vodní d. - říční, námořní vzdušnou d. - letecká zvláštními druhy dopravy jsou: potrubní doprava přeprava energie přenos zpráv a informací Služby pomáhají člověku v práci, při studiu, při trávení volného času, ulehčují mu život čím větší sídlo, tím má více služeb čím vyspělejší stát, tím více lidí pracuje ve službách základní služby: zdravotnictví, obchod, školství, veřejná doprava doplňkové služby: pošty, banky, kultura, sport, lázně Země podle vyspělosti vyspělost země lze stanovit např. podle hrubého domácího produktu (= říká, kolik peněž připadá na 1 obyvatele na rok, udává se v amerických dolarech) čím vyšší je hrubý domácí produkt, tím je země vyspělejší
Život v rozvojových zemích problémy rozvojových zemích: chudoba, hlad, přelidnění, nemoci, negramotnost, nedostatek pitné vody, zaostalé hospodářství Život ve vyspělých zemích přestože mají tyto země malý podíl na počtu obyvatel světa i na rozloze, produkuje se v nich velká část světového bohatství i v těchto oblastech jsou velké rozdíly mezi životem jednotlivých lidí Svět se propojuje život v minulosti byl více uzavřený, lidé tolik necestovali, zprávy se dozvídali se zpožděním dnes díky technickému pokroku je svět propojený velká výměna informací, zboží, možnost cestování propojení světa má i škodlivé dopady šíření škodlivých látek, nemocí, válečných konfliktů Mezinárodní spolupráce země světa musejí navzájem spolupracovat při řešení světových problémů, vznikají mezinárodní organizace Organizace spojených národů Evropská unie NATO