MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Marek Bach (UČO 182443) Michaela Jakubcová (UČO 170012) Jiří Hejtmánek (UČO 180355) Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Česká republika a zahraniční mise Bezpečnostní politika ČR (BSS 103) Seminární práce V Brně 24. 4. 2006
Obsah 1 Úvod...3 2 Mezinárodně-právní aspekty...4 2.1 Kdo nás může požádat o účast?...4 2.2 Schvalovací proces...4 3 Jednotky AČR účastnící se zahraničních misí...5 3.1 Vojenská policie...5 3.2 Polní nemocnice...6 3.3 9. rota radiační, chemické a biologické ochrany...6 3.4 102. průzkumný prapor...6 3.5 601. skupina speciálních sil...7 3.6 13. dělostřelecká brigáda...7 4 Zahraniční mise na Balkáně...8 4.1 UNPROFOR...8 4.2 UNCRO a UNTAES...8 4.3 IFOR...9 4.4 SFOR...9 4.5 UNMIBH, UNMOP a UNPREDEP...9 4.6 UNMIK a KFOR...10 4.7 Essential Harvest...10 4.8 EUFOR Concordia a Althea...10 5 Ostatné zahraničné misie...11 5.1 Púštna búrka...12 5.2 UNGCI...13 5.3 AFOR...13 5.4 Trvalá sloboda...14 5.5 ISAF...15 5.6 IZ SFOR...16 5.7 Winter Race...16 5.8 Pozorovatelia...16 6 Závěr...17 Literatura...18 2
1 Úvod Česká republika je významným členem několik mezinárodních organizací, v jejichž rámci se podílí na zahraničních vojenských operacích. Jedná se především o mise humanitární a mise pro prosazení a udržení míru. V této seminární práci a připojené prezentaci jsou popsány mezinárodně-právní aspekty zahraničních misí, dále vojenské jednotky nejčastěji vysílané Armádou České republiky na tyto mise a konečně výčet a stručný popis zahraničních misí, na nichž se naše armáda podílela nebo stále podílí. 3
4 Zahraniční mise na Balkáně (Lukáš Visingr) 4.1 UNPROFOR První vojenská mise na Balkánském poloostrově, které se zúčastnili čeští vojáci, byla mise OSN UNPROFOR (United Nations Protection Force). Byla to vůbec největší balkánská mise OSN, protože pokrývala území čtyř zemí bývalé Jugoslávie: Federativní republiku Jugoslávie (tj. Srbska a Černé Hory), Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko a Makedonii. Jednotky OSN byly v rámci této mise rozmístěny od února 1992 do března 1995. Jejich úkoly zahrnovaly dohled na dodržování příměří, kontrolu bezpečných oblastí pro bosenské Muslimy, dopravu humanitární pomoci atd. Celková síla jednotek UNPROFOR dosahovala 40 000 mužů. Od samého počátku působil v sestavě UNPROFOR československý prapor o síle 500 mužů, ale později se česká účast zvýšila na 990 mužů. Operací UNPROFOR prošlo celkem 2250 vojáků Armády České republiky. 1 4.2 UNCRO a UNTAES Po odchodu sil UNPROFOR působila na území Chorvatska jednotka UNCRO (United Nations Confidence Restoration Operation). Fungovala od března 1995 do ledna 1996 a jejím hlavním úkolem bylo dohlížet na příměří mezi Chorvaty a chorvatskými Srby. Její celková síla byla 7000 mužů, mezi nimiž byl i český polní chirurgický tým s 21 vojáky. 2 Na UNCRO pak přímo navázala operace UNTAES (United Nations Transition Administration in Eastern Slavonia), která zajišťovala opětovnou integraci srbského regionu Východní Slavonie do Chorvatska. Český zdravotní tým zůstal na místě a jeho velikost se rozrostla na 31 a poté na 40 mužů. Jednotky UNTAES působily v Chorvatsku do ledna 1998. 3 1 UNPROFOR, on-line text (http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=3690). 2 UNCRO, on-line text (http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=3689). 3 UNTAES, on-line text (http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=3689). 4
4.3 IFOR Hlavní tíhu operace UNPROFOR však převzaly síly pod velením NATO, které dohlížely zejména na dění v Bosně a Hercegovině po občanské válce mezi Srby, Chorvaty a Muslimy. Jako první to byla operace Joint Endeavour, v jejímž rámci přišly do země jednotky IFOR (Implementation Force) v síle asi 60 000 mužů. Na IFOR se významně podílela i Armáda ČR, která vyslala kompletní 6. mechanizovaný prapor s 800 vojáky a další pomocné a podpůrné síly s cca 50 muži. Síly IFOR působily od prosince 1995 do prosince 1996. 4 4.4 SFOR Na jejich činnost přímo navázaly síly SFOR (Stabilization Force), které fungovaly v rámci operací Joint Guard a Joint Forge. Hlavním úkolem SFOR bylo dohlížet na vývoj v Bosně a Hercegovině po prvních demokratických volbách. Síly SFOR fungovaly od prosince 1996 do prosince 2004 a jejich početní stav postupně klesal z 35 000 na 7000 mužů. Česká armáda se na SFOR podílela v letech 1996-2001, a to opět svým 6. mechanizovaným praporem a dalšími pomocnými jednotkami v celkové síle 650 mužů. 5 4.5 UNMIBH, UNMOP a UNPREDEP Čeští vojenští pozorovatelé se účastnili také tří balkánských pozorovatelských misí OSN. První z nich byla UNMIBH (United Nations Mission in Bosnia and Herzegovina), jejímž posláním byl dohled nad vývojem v Bosně a Hercegovině od prosince 1995 do prosince 2002. Celkem měla 2000 mužů, mezi nimiž bylo pět českých vojáků. Druhou misí byla UNMOP (United Nations Mission in Prevlaka), která od února 1996 do února 2002 dohlížela zejména na demilitarizaci chorvatského poloostrova Prevlaka. Jednotka UNMOP čítala 37 mužů, mezi nimiž byl jeden pozorovatel z AČR. Třetí podobnou misí byla UNPREDEP (United Nations Preventive Deployment Force), jež nahradila síly UNPROFOR v Makedonii a dohlížela na stabilitu země od března 1995 do února 1999. Měla 1300 mužů včetně jednoho Čecha. 6 4 IFOR, on-line text (http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=3708). 5 SFOR, on-line text (http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=3707). 6 Visingr, L.: Výbušný Balkán (3.): Rozpad Jugoslávie, ATM, roč. XXXVII, č. 4, 2005, s. 36-41. 5
4.6 UNMIK a KFOR Velmi významná je účast České republiky na misích v srbské provincii Kosovo. V červnu 1999 ji opustily srbské vládní síly a na jejich místo nastoupila mise OSN UNMIK (United Nations Interim Administration Mission in Kosovo) a její silová podpora v podobě jednotek KFOR (Kosovo Force) pod vedením NATO (operace Joint Guardian a Joint Enterprise). UNMIK se účastní pouze jeden Čech, ale o to významnější je účast v silách KFOR. 7 Ty mají celkem 46 000 mužů, mezi nimiž působí kontingent Armády ČR v proměnlivé síle od 500 do 600 mužů. Od 1. srpna 2005 Česko převzalo velení mezinárodní brigády Střed v Kosovu. 8 4.7 Essential Harvest Od srpna do září 2001 probíhala další operace NATO v Makedonii. Jednalo se o operaci Essential Harvest zaměřenou především na odzbrojení albánských povstalců a opětovnou stabilizaci země. Zúčastnilo se jí celkem 3500 vojáků NATO a Česko se na ní podílelo svou 43. výsadkovou rotou v síle 120 mužů. 9 4.8 EUFOR Concordia a Althea Kromě misí OSN a NATO vysílá Česko vojáky i do misí Evropské unie, tzv. sil EUFOR, protože Evropská unie přebírá některé mise NATO. Od dubna do prosince 2003 probíhala v Makedonii operace Concordia, která navázala na operace NATO a dohlížela na stabilizaci Makedonie. Měla celkem 400 mužů včetně dvou vojáků české armády. 10 Ještě významnější je ovšem operace Althea, která v prosinci 2004 nahradila síly SFOR v Bosně a Hercegovině. Účastní se jí celkem 7000 vojáků a Armáda ČR do ní vyslala 65 mužů. 11 7 Visingr, L.: Výbušný Balkán (3.): Rozpad Jugoslávie, ATM, roč. XXXVII, č. 4, 2005, s. 36-41. 8 KFOR, on-line text (http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=7090). 9 Essential Harvest, on-line text (http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=3705). 10 Concordia, on-line text (http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=3714). 11 Althea, on-line text (http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=6391). 6
6 Závěr Předcházející text ukázal, že Armáda České republiky se podílela a stále podílí na mnoha významných mezinárodních vojenských operacích. Na světě existuje jen málo zemí naší velikosti, které se mohou pochlubit tak výkonnými a respektovanými vojenskými jednotkami jako Česká republika. Právě vysoká prestiž našich speciálních a podpůrných vojenských jednotek přispívá k pozitivnímu vnímání České republiky, která je v zahraničí pokládána za sice malého, ale o to efektivnějšího a spolehlivějšího spojence. 7
Literatura 601. skupina speciálních sil generála Moravce, WWW stránky (http://www.601skss.cz/). Ministerstvo obrany ČR, WWW stránky (http://www.army.cz/). NATOaktual.cz, WWW stránky (http://www.natoaktual.cz/). Parlament České republiky Poslanecká sněmovna, WWW stránky (http://www.psp.cz). Visingr, L.: Výbušný Balkán (2.): Rozpad Jugoslávie, Armádní technický magazín, roč. XXXVII, č. 4, 2005, s. 36-41. 8