Historie Číny II Čínská (lidová) republika Lecture 6 Renata Mudrová 瑞娜达
Pád dynastie Qing Railway Protection Movement Nespokojenost s tím, že nové železnice jsou stavěny cizinci mínění veřejnosti se přiklánělo k tomu, aby toto bylo pod kontrolou Číňanů, nikoliv cizinců Největší nepokoje v Sečuánu k potlačení vojsko s Wuchang (Wuhan) Povstání ve Wuchang Revolucionáři ve Wuhan koordinovaní Sun Yatsenem plánování povstání 10.10.1911 Dvojitá desítka Revolucionáři s využitím nespokojeností kvůli stavění železnic kontrují Wuhan a následně celou Čínu 2 měsíce později se v Nanjingu schází představitelé 17 provincií a zakládají Provizorní vládu Čínské republiky KONEC ČÍNSKÝCH DYNASTIÍ
Čínská revoluce 10.10.1911 čínská revoluce v Wuhang okamžité rozšíření do okolních měst 10.10.1911 ustanovena Sun Yatsenem (který nebyl v Číně) a Li Yuanhongem provizorní vláda Do 15.11.1911 vyhlásilo 25 provincií nezávislost Nedostatek síly přinutit dynastii Qing k abdikaci snaha spojit se s Yuan Shikaiem (generálem císařské armády, který měl potlačit povstání) za abdikaci Manchuů přislíben post prezidenta 1.1.1912 Sun Yatsen po návratu z USA prohlášen v Nanjingu provizorním prezidentem Kvůli zabránění občanské válce Yatsen souhlasí, že nově vzniklá Čínská republika bude sjednocena vládou v Pekingu v čele s prezidentem Yuan Shikaiem 12.2.1912 abdikace malého císaře 10.3.1912 Yuan Shikai prohlášen provizorním prezidentem
Sun Yat-sen 孫逸仙 12.11..11.18661866 12.3..3.1925 Čínský revoluční a politický představitel, který hrál významnou roli v přemožení dynastie Qing. Zakladatel Kuomingtangu. První dočasný prezident Čínské republiky založené roku 1912.Vyvinul politickou filozofii známou jako Three Principles of the People, která do teď velmi silně ovlivňuje i současnou čínskou vládu: Princip Mínzu 民族主義 = Lidské spojení/vztah, nebo Vláda lidu, nacionalismus, svoboda od imperialistické dominance Princip Mínquán 民權主義 = Moc v rukou lidu nebo Vláda lidí, demokracie Politická moc moc lidí k vyjádření svých politických přání a názorů, podobnost k parlamentu či národnímu shromáždění Vládní moc administrativní moc, vláda pěti orgánů (Výkonný, Legislativní, Soudní, Zkušební a Kontrolní) Princip Mínshéng 民生主義 = Lidský blahobyt nebo Vláda pro lidi, sociální blahobyt Uctíván jak na Taiwanu, tak v kontinentální Číně. Velkou část života prožil v exilu.
Revoluční Čína Yuan mění ústavu a stává se diktátorem Srpen 1912 je založena Songem Jiaorenem nová strana Kuomintang, která následně vyhrává v roce 1913 volby Yuan nechává Songa zavraždit a Sun Yatsen prchá do Japonska Yuan, formálně zvolený prezidentem nechává rozpustit Kuomintang 1915 vyhlašuje monarchii rebelie 1916 umírá přirozeným způsobem
Nacionalismus versus Komunismus První světová válka hrozba z japonské strany Peking a sever ovládán vojenskými diktátory 1919 znovuzaložen Kuomintang (KMT) Sun Yatsenem bezpečná základna v Guangzhou 1921 založena čínskými marxisty Komunistická strana (CCP) Po neúspěšné snaze hledat pomoc na západě se Sun Yatsen obrací na Sovětský svaz duální politika pro Kuomintang a nově založenou Komunistickou stranu, doporučení Sovětů, aby CCP spolupracovala s KMT 1925 Sun Yatsen umírá na rakovinu, za něj nastupuje Chian Kaishek Boj o moc mezi Kuomintangem a Komunistickou stranou Chian Kaishek se snaží utlumit komunistický vliv během tzv. Severní expedice v roce 1926, která byla namířena proti vojenským diktátorům na severu Masakr v Šanghaji, kde zemřelo 5000 komunistů Chian Kaishekových odpůrců (budoucí premiér Chou Enlai utekl)
Duben 1927 založena v Nanjingu protikomunistická vláda 3 vlády: Mezinárodně rozpoznávaná vláda warlords v Pekingu Komunisté a levé křídlo KMT ve Wuhan Pravé křídlo KMT v Nanjingu 1928 vládě v Nanjingu se dostává mezinárodního uznání jako jediné legitimní vládě Číny
Upevnění pod Kuomintangem 1928 1937 upevnění pod Kuomintangem Modernizace právního systému Stabilizace cen Bankovní reforma a reforma měnového systému Rozvoj infrastruktury Legislativa proti narkotikům Vzdělání, snaha spojit národ zpopulárnit národní jazyk a obejít problémy s dialekty
Vzestup komunistů Postupný vzestup síly komunistů Rozděleni na dva tábory velká městská centra a venkov Mao Zedong Bezmezná důvěra v rolnickou revoluci Hájil zaměření na rolnictvo,než na proletariát podle marxisticko-leninské teorie Základna na hranici provincií Jiangxi a Hunan Postupně přeměnil rolníky v partyzány a mezi lety 1927 a 1928 měl armádů 10 000 partizánů 1931 vyhlašuje Čínsko-sovětskou sovětskou republiku v provincii Ruijin Jiangxi 1933 je autorita Maa podkopána ostatními členy komunistické strany, kteří chtějí otevřeně bojovat s Chian Kaishekem velké ztráty 1934 tzv. DLOUHÝ POCHOD V říjnu 1934 se komunističtí vojáci, vedoucí strany a funkcionáři vydávají na 12 500 km dlouhý pochod přes 11 provincií jihozápadě a severozápadě směrem do Shaanxi, kam přicházejí v říjnu 1935 Z 90 000 lidí došlo kolem 20 000 lidí Upevnění pozice Mao Zedonga
Japonská invaze 1931 Japonci využívají zmatku v Číně a okupují Manchurii,, kde ustanovují malého čínského císaře symbolickou hlavou státu Chiang Kaishek více posedlý komunistickou hrozbou, než-li japonských nebezpečím 1936 komunisté přesvědčili v Xianu Chiang Kaishekovy generály,kteří ho vzali za rukojmí vytvoření protijaponské aliance 1937 Japonci mají téměř celé východní pobřeží MASAKR V NANJINGU
Masakr v Nanjingu 9.12.1937 útok na Nanjing 12.12. čínská vojska se stahují 13.12. první Japonci pronikají do Nanjingu následuje 6ti týdení masakr 14.12.napochodovalo vojsko vítězně do města, všech obyvatelům nařízeno otevřít dveře a okna, první masakr 16.12. 5000 uprchlíků donuceno k XiaGuan, zmasakrováno a hozeno do řeky 23.12. přes 1000 starých žen a dětí pohřbeno zaživa 24.12. přes 9 000 mladých lidí a starých žen masově upáleno k smrti Přes 300 000 lidí umučeno 28.2. začíná pochovávání mrtvých
Masové popravy Stínání hlavy Upalování za živa Rozříznutí břicha Vyříznutí srdce Přibití ke stromu Pověšení za jazyk Kastrace Ubití k smrti Znásilnění žen každého věku a jejich následná drastická poprava Umrznutí Upečení Vydloubávání očí, usekávání rukou, nosu, noh a následné upálení Polévání kyselinou dusičnou Odstranění živého plodu z matčina těla
Masové popravy Až deset tisíc lidí najednou bylo masově popravováno zastřelením, probodnutím, upálením, pochováním zaživa atd. Mučení Těhotným zaživa odstraněn plod z těla, uříznuta ňadra. Mezi další hrůznosti patřilo usekávání částí těla, vypíchnutí očí, vyříznutí srdce, kastrace, polití kyselinou dusičnou atd. Znásilnění Přes 20 000 žen znásilněno, z nichž většina byla následně brutálně zabita. Donucení otců znásilňovat dcery, synů znásilňovat matky. Ušetřeny nebyly ženy kteréhokoliv věku, od 5 letých po 80leté, jeptišky, těhotné atd. Zabíjení v tzv. Safety zone Oblast v ochraně mezinárodní pomoci.
Dodatek Historie Číny II. Sino-japonské vztahy v současnosti
Úvodem Dlouhá historie vztahů V minulosti Čína sloužila díky své velikosti, úspěchům i kultuře jako model pro svého malého souseda Geografická vzdálenost přispěla k neustálým kontaktům mezi oběma zeměmi Japonsko (kultura, náboženství, písmo a filozofie) bylo v minulosti ovlivněno Čínou
Změna vztahů Vztahy mezi oběma zeměmi se změnily v 19.st, kdy sílící militarismus a imperialismus v Japonsku dosáhl několika vítězství a úspěchů v ekonomickým dohodách s dynastií Qing a následnou Čínskou republikou Obsazení Taiwanu Akvizice Shandongské provincie Okupace Manchurie Invaze na čínské území, Nanjingský masakr Tyto japonské aktivity ovlivnily vzájemné vztahy po celé 21. století
Situace po 1949 V roce 1949 Mao Zedong ustanovuje Čínskou lidovou republiku a vládá Čínské republiky (ROC) prchá na Taiwan, kde zakládá Čínskou republiku na Taiwanu Od této doby se vzájemné vztahy několikrát změnily období plné snah o sblížení a spolupráci, jež se střídají s obdobími napětí, konfrontace a nulového kontaktu mezi těmito státy 50.léta Čína vnímá Japonsko stále jako hrozbu i díky roli USA na japonském území Tlak na Tokio kvůli přerušení vztahů s Taipeií Sino-SovietSoviet Treaty of Friendship, Alliance and Mutual Assistance obsahující klauzuli, že každá ze zemí bude tu druhou ochraňovat od nebezpečí z japonské strany nebo kterýmkoliv jeho spojencem
60. léta Pokles vzájemných vztahů během Kulturní revoluce, který se ještě více prohloubil díky stále rostoucí ekonomické síle a nezávislosti Japonska na Spojených státech 70. léta Sblížení Číny se Spojenými státy za prezidenta Nixona ( pingpongová diplomacie ) znamenala větší flexibilitu i ve vztazích s Japonskem 1972 navázány oficiální diplomatické vztahy (září) Hlavním základem se staly vztahy ekonomického charakteru (Japonsko bylo velkým obchodním partnerem Číny již od 60. let) K další deteorientaci vztahů dochází na konci 70. let, kdy Čína mění své plány na rozsáhlé importy technologií z Japonska
80.léta do současnosti Opět relativně blízké vztahy narušené méně či více pravidelnými incidenty mezi oběma zeměmi Všeobecné zlepšení vztahů za premiéra Abeho od roku 2006 (x Koizumi) Současné nejcitlivější otázky Historie Japonska Japonské učebnice Nanjingský masakr Yasukuni shrine issue Taiwan Diaoyu Spolupráce USA a Japonska Chemické zbraně
Historie Japonska Učebnice dějepisu měnící fakta o historii okupace Číny Japonskem whitewashing odpovědnosti za zvěrstva během druhé světové války, Nanjingský masakr, comfort women, a Unit 731 Velké protesty v Číně 2004-20052005 Yasukuni Shrine Především problém za období vlády premiéra Koizumiho Památník válečným obětem (i některých válečných zločinců) Čína vnímá toto jako uctívání válečných zločinců a zvěrstev páchaných na jejích obyvatelích Koizumi navštívil chrám každý rok během svého úřadu od roku 2001 do roku 2006 Následující premiéři (Abe, Fukuda, Hatoyama) se vzdali návštěvy tohoto chrámu (oficiálně) známka toho, že Japonsko si je vědomo této sensitivní otázky
Taiwan Japonská kolonie do roku 1945 (od 1895) Čína obviňuje Japonsko ze separace Taiwanu od Číny a další podpory identity Taiwanu jako samostatného státu Tzv. Cairo Declaration (Káhirská deklarace) Taiwan a Penghu přiznány ROC Formálně ukončen válečný stav mezi Spojenci a Japonskem tzv. San Francisco Peace Treaty (Treaty of Peace with Japan) v roce 1951 tato dohoda obsahuje prohlášení, že se Japonsko vzdává Taiwanu a Penghu,, ale nezmiňuje se nic o novém suverénním statutu Taiwanu Čína je proti stanovisku dvě Číny či jedna Čína a jeden Taiwan Problém např. v roce 2005, kdy došlo k obnovení závazků mezi USA a Japonskem, jež zahrnovaly potenciální možnou ochranu Taiwanu
Ostrovy Diaoyu Neobydlené ostrovy, v jejichž blízkosti se vyskytují velké zásoby plynu a ropy objevené v roce 1969 Čína se domnívá, že získala ostrovy již v roce 1534 a tudíž patří Číně, Japonsko si je nárokuje na základě akvizice Taiwanu v roce 1895 Okinotori issue
Spolupráce USA a Japonska Bezpečnostní spolupráce mezi oběma zeměmi
Chemické zbraně Pozůstatek 2. světové války Spory o jejich ukrytí na území Číny ohrožení lidí, kontaminace okolí Memorandum o jejich zničení
Děkuji za pozornost 谢谢大家!