PLASTOMETRICKÉ MODELOVÁNÍ PROVOZNÍCH PODMÍNEK VÁLCOVÁNÍ DLOUHÝCH VÝVALKŮ NA SPOJITÉ TRATI

PLASTOMETRICKÉ MODELOVÁNÍ PROVOZNÍCH PODMÍNEK VÁLCOVÁNÍ DLOUHÝCH VÝVALKŮ NA SPOJITÉ TRATI PLASTOMETRIC SIMULATION THE OPERATIONAL CONDITIONS OF CONTINUOUS ROLLING MILL FOR LONG SHAPES Milan Kotas a, Jiří Kliber b, Karel Milan Čmiel a, Josef Bořuta c, Tomáš Gajdzica a a TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Průmyslová 1000, 73970 Třinec, ČR, milan.kotas@trz.cz, karel.cmiel@trz.cz, tomas.gajdzica2@trz.cz b FMMI, VŠB-TU Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava - Poruba, ČR, jiri.kliber@vsb.cz c VÍTKOVICE Výzkum a vývoj, s.r.o, Pohraniční 693/31, 70602 Ostrava Vítkovice, josef.boruta@vitkovice-vyzkum.cz Abstrakt Simulace je základní metodou pro studium deformačního chování materiálů. Výsledky mohou být použity pro optimalizaci skutečného procesu. Z důvodu vysoké finanční náročnosti pokusného válcování přímo v provozních podmínkách byly provedeny simulace řízeného válcování vybraných značek ocelí na plastometru GLEEBLE 3500 na Politechnice Czenstochowa a na plastometru SETARAM-VÍTKOVICE firmy Vítkovice-Výzkum a vývoj. Byl proveden plastometrický výzkum podmínek řízeného tváření. Vycházelo se z podmínek válcovacích tratí v Třineckých železárnách, a.s.. Metalurgické, materiálové a technologické parametry skutečného procesu mají významný vliv na výsledné materiálové vlastnosti tvářeného produktu. Byly provedeny přerušované zkoušky za definovaných teplot a rychlostí deformace s cílem stanovení charakteristik deformačního chování. Výsledky těchto plastometrických simulací pak bude možné porovnat s výsledky dosaženými v provozních podmínkách a případně použít pro optimalizaci podmínek válcování dlouhých vývalků. Abstract Simulation is a basic method for study of deformation behavior of materials. Results could be use for optimization of real process. The simulations of controlled rolling of representative steel grades on plastometer Gleeble 3500 in Politechnika Czenstochowa and on plastometer SETARAM-VÍTKOVICE in Vítkovice Research and Development were carried out. The reasons of that is obviously total financial severity of experimental rolling in operation. The plastometric research of the controlled rolling conditions was done. It was come out from the condition of rolling mills in Třinecké železárny, a.s. Metallurgical, material and technological parameters of the real processes have an important influence on the final material characteristics of formed products. Discontinuous plastometric tests, with defined temperatures and strane rates, were done to obtain the characteristics of the deformation behavior of the representative steel grade. The results of plastometric simulations than can be compared with operating experiments and eventually use to optimize the conditions of continuous rolling mills for bars and wire. 1. ÚVOD Rozvoj progresivních technologií řízeného válcování a ochlazování nejrůznějších typů ocelí úzce souvisí s pokrokem v poznávání vzájemných souvislostí mezi chemickým složením a mikrostrukturou a komplexem užitných vlastních hutních výrobků, tj. pevnostními vlastnostmi, houževnatostí, tvařitelností, atd. 1

Postupně byly zjišťovány a podle možnosti i kvalifikovány vlivy jak chemického složení (obsahů C, základních legujících prvků, mikrolegur a nečistot), tak i strukturních parametrů (velikosti zrna, typu a homogenity struktury, precipitátů, karbidů, nitridů, vměstků, aj.) na vlastnosti válcovaného materiálu. Ukázalo se, že nejúčinnějším prostředkem zvyšování mechanických vlastností je zjemnění zrna a využití disperzního zpevňování oceli malými přísadami prvků tvořících karbidy, nitridy a boridy, modifikováním procesu válcování za tepla a řízeným ochlazováním z doválcovací teploty. Aplikace výsledků umožňuje výrobu materiálů s vysokou úrovní vlastností při poměrně nízkých nákladech v oblasti materiálové, investiční či energetické. Z jednotlivých druhů hutních výrobků doznaly technologií řízeného válcování a ochlazování největšího rozvoje tlusté plechy a široké pásy, přičemž aplikace této technologie u tyčí, drátů či trubek byla podstatně pomalejší. V souvislosti s rozsáhlými modernizačními akcemi v Třineckých železárnách, a.s. se však i v oblasti dlouhých vývalků, podařilo udělat značný inovační pokrok a postupně vytvářet podmínky pro realizaci technologie normalizačního a termomechanického válcování, jež byla vědecky podložena fyzikálně-metalurgickými výzkumy. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo provést plastometrické experimenty fyzikálních simulací strukturně řízeného procesu válcování dlouhých vývalků na spojité trati, zejména pak termomechanické válcování vybraných ocelí a prověřit fyzikálně-metalurgické parametry limitující jejich možnosti [1]. 2. POPIS EXPERIMENTU Realizace jednotlivých experimentů byla rozdělena dle vstupních podmínek na plastometr GLEEBLE 3500 na Politechnice Czenstochowa a na univerzální plastometr SETARAM - VÍTKOVICE ve Vítkovickém výzkumu a vývoji, spol. s.r.o. Základní výzkum plastometrického zkoušení deformačního chování materiálu byl aplikován na několik různých druhů ocelí, z nichž jsme pro tento článek vybrali konkrétně ocel 23MnB4 - TZ. Chemické složení oceli 23MnB4 je uvedeno v Tab.1. Tab.1 Chemické složení zkoumané oceli 23MnB4 Tab.1 Chemical Composition of Researched Steel 23MnB4 C Si Mn P S Cr Cu B 0,20-0,25 max. 0,30 0,90-1,20 max. 0,025 max. 0,025 max. 0,30 max. 0,25 0,001-0,005 2.1 Simulace řízeného válcování dlouhých vývalků na plastometru GLEEBLE 3500 Plastometr GLEEBLE 3500 Plastometr GLEEBLE 3500 instalovaný na Politechnice Czenstochowa je dynamický zkušební stroj, který má schopnost simulovat termomechanické parametry různých metalurgických pochodů. V principu se jedná o tlakový ( tahový ) plastometr. Přístroj je schopný zajistit ohřev zkušebního vzorku požadovanou rychlostí, udržet v objemu rovnovážnou a přesně zvolenou teplotu. Plastometr je vybaven vysokorychlostním ohřívacím systémem. Systém je schopný zaznamenat a poskytnout všechny naměřené hodnoty nutné pro správný průběh tepelně mechanických zkoušek. Využití naměřených dat je zjednodušeno použitím platformy Windows, což usnadňuje jejich využití pro vytváření simulací a analýzu a vyhodnocení naměřených hodnot v široké oblasti průmyslu [2]. 2

Simulace podmínek termomechanického válcování dlouhých vývalků na plastometru GLEEBLE 3500 byla realizována ve dvou základních směrech a to obecně, simulace procesu tváření v předhotovním pořadí při teplotě 900 C a 1000 C bez předehřevu a pro teplotu předdeformace 900 C s předehřevem na teplotě 1100 C. a) Simulace podmínek řízeného válcování dlouhých vývalků BEZ PŘEDEHŘEVU Simulovaným procesem na plastometrickém zařízení GLEEBLE 3500 bylo vícestupňové tváření v předhotovním a dohotovním bloku na spojité trati pro válcování dlouhých vývalků o průměru 12 mm s následným dvoustupňovým simulovaným řízeným ochlazováním. Plán experimentu obsahoval následující postup: ohřev materiálu rychlostí 3 C/s na teplotu 900 C, resp. 1000 C výdrž, resp. žíhání na dané teplotě po dobu 10s dvě deformace simulující předhotovní pořadí s deformační rychlostí ε& 1s -1 s přerušením mezi jednotlivými deformacemi v délce 3s ochlazení vzorků rychlostí 11 C/s na teploty 760-820 C, resp. 860 C (krok 20 C) po dosažení požadované teploty sekvence 4 deformace s maximální rychlostí deformace a minimální dobou přerušení mezi jednotlivými cykly, při výdrži 10s na teplotě prvé deformace po provedení sekvence deformací řízené ochlazení vzorku na teplotu 300 C s rychlostí ochlazování 0,3 C/s, na teplotu 500 C rychlostí 0,66 C/s (při nižších teplotách již ochlazování nebylo řízeno, tj. volné ochlazování). Z hlediska dynamických možností zařízení GLEEBLE 3500 by měl dosahovat minimální čas jednotlivé deformace 0,18s. Pro dosažení maximálních hodnot deformačních rychlostí pro sekvenci 4 po sobě jdoucích deformací byly stanoveny stejné časy deformace pro každou z nich - hodnota 0,1s a následně i doby přerušení mezi jednotlivými deformacemi - hodnota 0,2s. Při takto stanovených podmínkách bylo dosaženo různých hodnot skutečných rychlostí deformace v závislosti na teplotě a velikosti jednotlivé deformace, viz. Tab.2 [3]. Tab.2 Tabulka mezních hodnot dosažených deformačních rychlostí Tab.2 Limiting Values Table of Attained Strain Rate T d 1000/ 760 o C Č. Č. Č. Č. ε& T def. d ε& T def. d ε& T def. d def. ε& 23MnB4 1 1,00 1 1,02 1 1,09 1 1,11 2 0,87 2 0,7 2 0,96 2 0,85 3 1,37 1000/ 3 2,61 900/ 3 2,09 900/ 3 3,01 4 2,56 860 o C 4 5,13 760 o C 4 3,83 820 o C 4 5,04 5 1,31 5 7,75 5 2,53 5 6,32 6 1,05 6 8,04 6 2,04 6 4,56 POZN. T d. teplota deformace [ C] ε&. rychlost deformace [s -1 ] Na Obr.1 je uveden jako příklad srovnání simulace válcování pro danou ocel ve stejném režimu, ale po různých teplotách v předhotovním pořadí, při teplotě deformace v hotovním bloku 780 C. Simulace při teplotě 900 C v předhotovním pořadí je označena jako 9t780, při teplotě 1000 C jako t780. 3

-350-300 9t780 t780-250 Napětí [MPa] -200-150 -100-50 0 0,2 0,1 0-0,1-0,2-0,3-0,4-0,5-0,6-0,7-0,8-0,9-1 -1,1-1,2-1,3-1,4-1,5 Deformace [-] Obr.1 Porovnání plastometrické simulace doválcování oceli 23MnB4, teplota v hotovním bloku 780 C, v předhotovním pořadí 900 C a 1000 C. Fig.1 Comparison of Plastometric Simulation Into-Rolling of Steel 23MnB4, Temperature in Finisher 780 C, in Forfinish Sequency 900 C and 1000 C. Na základě grafů pro simulaci oceli 23MnB4 při prvých úběrech simulujících válcování v předhotovním pořadí při pokusné teplotě, z hlediska praxe dosud nevyužívané, tj. 900 C a při teplotě 1000 C, která je prakticky na spojité trati běžně dosahována, lze konstatovat, že při předválcování nejspíše u této oceli dochází v praktických podmínkách pravděpodobně k rekrystalizaci, přičemž ve všech případech jsou úrovně deformačního napětí při druhé deformaci nižší, než-li při prvé. Ze srovnání předhotovní simulace při teplotě 900 C a 1000 C je zřejmé, že po předdeformacích při vyšší teplotě je počáteční zpevnění v dohotovním bloku o něco méně strmé. b) Simulace podmínek řízeného válcování dlouhých vývalků S PŘEDEHŘEVEM Tento experiment byl pro teplotu v předhotovním pořadí 900 C modifikován dále na dvě varianty, z nichž první byla provedena přesně dle výše uvedeného postupu při teplotě předdeformace 900 C a druhá také, avšak na počátku experimentu byl zahrnut navíc ještě předehřev na teplotu 1100 C a až poté následovalo zchlazení na teplotu 900 C a uvedené deformace. Předehřev byl aplikován z důvodu ověření možného zhrubnutí výchozí struktury a případného vlivu na deformační odpor. Po provedení plastometrických zkoušek obou variant a jejich vyhodnocení byly sestrojeny grafy závislosti σ/ε a v rámci jednotlivých teplot sekvence 4 deformací bylo provedeno srovnání simulace bez a s předehřevem na teplotu 1100 C. Pro představu je na Obr.2 uvedeno srovnání těchto simulací opět pro teplotu v hotovním bloku 780 C. 4

-350-300 9t780 9t780 předehřev 1100 C -250 Napětí [MPa] -200-150 -100-50 0 0-0,2-0,4-0,6-0,8-1 -1,2-1,4-1,6 Deformace [-] Obr.2 Porovnání plastometrické simulace doválcování z oceli 23MnB4, teplota v hotovním bloku 780 C, v předhotovním pořadí 900 C, s teplotu předehřevu 1100 C a bez předehřevu. Fig.2 Comparison of Plastometric Simulation Into-Rolling of Steel 23MnB4, Temperature in Finisher 780 C, in Forfinish Sequency 900 C, with Forewarming Temperature 1100 C and without Forewarming. Z porovnání grafů je patrný dominantní vliv výchozí teploty ohřevu na deformační odpor. U všech grafů je patrná tendence, že zatímco při deformacích bez předehřevu proběhne zřejmě po první deformaci rekrystalizace a hodnota napětí je v druhé deformaci nižší, při deformaci s předehřevem materiál dále zpevňuje, což je zřejmě v důsledku vysoké teploty ohřevu důsledek precipitace boru. Následně je pak při dalších deformacích při teplotách 760-820 C patrná u všech grafů nižší hodnota napětí pro zkoušky s předehřevem na 1100 C, což je zřejmě způsobeno větší velikostí zrna [4]. 2.2 Studium struktur vzorků z plastometru SETARAM V rámci provedeného výzkumu podmínek termomechanického válcování na vybrané oceli 23MnB4 na univerzálním plastometru SETARAM - VÍTKOVICE ve Vítkovickém výzkumu a vývoji, byla provedena analýza metalografických struktur zkoumaného materiálu. Vzorky oceli 23MnB4 byly deformovány přerušovaným režimem bez předehřevu, Vzorky č.1 a č.2, a s předehřevem, Vzorky č. 3 (režim APZ) a č.4 (režim SIM), čímž se simuloval proces tváření na spojité trati. Ke zhodnocení mikrostruktury bylo použito podélně orientovaných výbrusů přetržených zkoušek, vedených přibližně jejich osovou částí. Zviditelnění stavu matrice bylo provedeno leptáním ve 4% nitalu. Plastometr SETARAM - VÍTKOVICE Plastometr SETARAM - VÍTKOVICE je počítačově řízený, univerzální torzní přístroj, na kterém lze v širokém rozsahu teplot realizovat namáhání čistou torzí (kroucením), torzí s přídavným tahem a také čistým tahem. 5

Tímto lze docílit široké škály stavů napjatosti, ve své podstatě umožňující zobecnění výsledků zkoušení plasticity za tepla, např. ve formě tzv. Kolmogorova diagramu. Klasický program představuje soubor přerušovaných zkoušek krutem prováděných za účelem experimentální analýzy vlivu termomechanických a metalurgických činitelů, zejména teploty, velikosti a rychlosti deformace na přirozené deformační odpory (PDO), resp. tvařitelnost zkoumaných materiálů a matematických popisů kinetiky dynamické rekrystalizace [7]. Příklad plastometrické simulace na plastometru SETARAM - VÍTKOVICE pro ocel 23MnB4 je uveden na Obr.3. Simulace byla provedena na základě těchto parametrů: Velikost vzorku: 6x10 mm Počáteční teplota/výdrž: 900 C/5 min. První 2 deformace - doba trvání 0,56 s při 40 ot/min, pauza 3s Po druhé deformaci vypnut ohřev Třetí deformace - doba trvání 2s při 200ot/min, pauza 15s volné chlazení 220 815 C 200 180 825 C 160 Napětí [MPa] 140 120 100 80 899 C 899 C 60 40 1. úběr 2. úběr 3. úběr 20 0 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2 1,4 1,6 1,8 2 2,2 2,4 2,6 2,8 3 e [ - ] Obr.3 Graf napětí/deformace po plastometrické simulaci na plastometru SETARAM Fig.3 Diagram Stress/Strain after Plastometric Simulation on the Plastometer SETARAM a) Analýza mikrostruktur přerušovaných krutových zkoušek bez předehřevu VZOREK č.1 (φ 6x10 mm) První a druhá deformace provedena při 900 C, rychlost kroucení 40ot/min, třetí deformace při teplotě cca. 815 C a rychlosti 200ot/min., celkový počet otáček 7. Na Obr.4 jsou uvedeny snímky mikrostruktur daného vzorku se zvětšením 200x, snímek (A) na povrchu vzorku a snímek (B) v jeho středu. Struktura zkoumaného vzorku je feriticko - perlitická, jemnozrnného charakteru. V podpovrchové části je velikost zrn menší ve středovém pásmu, kde je možno pozorovat usměrnění bloků perlitu vlivem deformace. 6

(A) (B) Obr.4 Metalografické snímky povrchu (A) a středu (B) vzorku č.1, zvětšení 200x Fig.4 Metallographical Pictures of Surface (A) and Centre (B) Sample No.1, Zoom 200x VZOREK č.2 (φ 6x50 mm) První a druhá deformace provedena při 900 C, rychlost kroucení 200ot/min, třetí deformace při teplotě cca. 772 C a rychlosti 1000ot/min., celkový počet otáček 35. Na Obr.5 jsou uvedeny snímky mikrostruktur daného vzorku se zvětšením 200x, snímek (A) na povrchu vzorku a snímek (B) v jeho středu. Matrice je tvořena směsí feritu a perlitu, osová oblast s postupující vzdáleností obsahuje subjektivně více perlitu, hlavně pak zvyšující se počet hrubých perlitických bloků [4]. (A) (B) Obr.5 Metalografické snímky povrchu (A) a středu (B) vzorku č.2, zvětšení 200x Fig.5 Metallographical Pictures of Surface (A) and Centre (B) Sample No.2, Zoom 200x b) Analýza mikrostruktur přerušovaných krutových zkoušek s předehřevem VZOREK č.3 (φ 6x50 mm) Vzorek č.3 byl proveden v režimu APZ (Anizotropní Přerušovaná Zkouška), tzn. došlo ke změně pouze jednoho parametru - teploty. Na počátku proveden předehřev na teplotu 1200 C s výdrží 5min., poté za dobu 60s ochlazení na teplotu počátku deformace 1000 C s výdrží 1 minuta. Následovala sekvence celkem 12 deformací o velikosti cca. 0,2 s pauzou 10s mezi jednotlivými deformacemi, přičemž se teploty jednotlivých deformací snižovaly po cca. 30 C na konečnou teplota cca. 670 C. 7

Na Obr.6 je patrná jemnozrnná feriticko-perlitická struktura zkoumaného vzorku, perlit je usměrněn v pásech. Středová oblast zkoušky odpovídající neutrální zóně má jen nepatrně výraznější uspořádání obou složek. VZOREK č.4 (φ 6x50 mm) Vzorek č.4 byl proveden v režimu SIM (SIMulace), tzn. došlo ke změně více parametrů dle přesného zadání prováděné simulace. Na počátku proveden předehřev na teplotu 1150 C s výdrží 5min., poté za dobu 10s ochlazení na teplotu počátku deformace 1130 C s výdrži 1 minuta. Následovala sekvence celkem 10 deformací o velikosti cca. 0,2 s proměnlivými pauzami mezi jednotlivými deformacemi, přičemž se teploty jednotlivých deformací snižovaly po cca. 20 C na konečnou teplota cca. 800 C. Na Obr.7 je patrná matrice tvořená feritem a bloky perlitu a bainiticko-perlitické složky. Feritická zrna jsou rovnoosá, rozložení perlitu a bainiticko-perlitické složky je vcelku rovnoměrné. V tomto případě došlo k ochlazování z teploty nad A 3, kdy matrice byla plně austenitická, což odpovídá uvedené konečné teplotě [1]. Obr.6 Metalografické snímky vzorku č.3, zvětšení 500x Fig.6 Metallographical Pictures of the Sample No.3, Zoom 500x Obr.7 Metalografické snímky vzorku č.4, zvětšení 500x Fig.7 Metallographical Pictures of the Sample No.4, Zoom 500x 2.3 Stanovení charakteristik deformačního chování Z hodnot výsledků spojitých zkoušek můžeme také provést matematický popis charakteristik dynamické rekrystalizace podle rovnice (1, 2). Určení počátku dynamické rekrystalizace je definováno napěťovým píkem, který je charakterizován dosažením maxima na křivce napětí - deformace s využitím tzv. Zener - Hollomonova parametru: Q Z = Se&. exp (1) RT kde Z... Zener - Hollomonův parametr Q... aktivační energie [J.mol -1 ] R... konstanta R = 8,314 [J.mol -1.K -1 ] T... teplota [K] S &... intenzita rychlosti deformace [s -1 ] e 8

Kritickou deformaci počátku dynamické rekrystalizace S ep lze matematicky popsat rovnicemi (1, 2), které umožňují extrapolaci plastometricky získaných hodnot i na jiné rychlosti deformace, než-li byly přímo plastometricky prozkoušeny: W S ep = UZ (2) kde U, W... materiálové konstanty získávané vyhodnocením experimentu. Dále zjišťujeme konstanty α, n a C, potřebné pro výpočet maximálního deformačního napětí σ max pomocí vztahu (3), který se obvykle převádí na tvar (4) Q S [ ( )] n e& = C exp sinh α σ max (3) RT 1 Z σ = n max argsinh (4) α C Podrobně je metodika výpočtu a stanovení konstant pro matematický popis charakteristik dynamické rekrystalizace popsána např. v [5-10]. Vyčíslením uvedených rovnic pak byly stanoveny jednotlivé materiálové konstanty a hodnota aktivační energie pro zkoumanou ocel 23MnB4, viz. Tab.3 [3]. Tab.3 Stanovení aktivační energie a jednotlivých materiálových konstant oceli 23MnB4 Tab.3 Determination of Activation Energy and Individuals Materials Constants of Steel 23MnB4 Veličiny 23MnB4 Q [J/mol] 294 290 n 5,28 α [1/MPa] 0,01014 C [1/s] 7,70E+10 U 0,00535 W 0,139 3. ZÁVĚRY Simulace řízeného válcování dlouhých vývalků bez předehřevu _ GLEEBLE 3500 Celkové výsledky těchto simulací pro ocel 23MnB4 ukázaly, že při termomechanickém válcování v dohotovním bloku spojité trati ve spodní oblasti austenitu bude docházet k totální kumulaci zpevnění a této skutečnosti bylo pak možné využít při simulaci termomechanického válcování této oceli na plastometru SETARAM - VÍTKOVICE. Simulace řízeného válcování dlouhých vývalků s předehřevem _ GLEEBLE 3500 Výše uvedené výsledky této simulace potvrzují, že zkoumané deformační charakteristiky nelze zkoumat jen z hlediska dotvářecích podmínek, ale je nutné zohlednit celý průběh tvářecího procesu, neboť výše teploty v předešlém válcovacím pořadí ovlivní dominantním způsobem deformační charakteristiky i v pořadí následujícím. 9

Analýza mikrostruktur přerušovaných krutových zkoušek bez předehřevu _ SETARAM Po plastometrické simulaci přerušovanými krutovými zkouškami bez předehřevu byla provedena metalografická analýza zkoumaného materiálu se zaměřením hlavně na podpovrchovou oblast ve střední části délky zkoušky a její osovou oblast. Jako příklad byly v tomto články uvedeny dva vzorky lišící se svou velikostí a tím i aplikovanou rychlostí smykové deformace, což se pak projevilo na výsledných strukturách. Analýza mikrostruktur přerušovaných krutových zkoušek bez předehřevu _ SETARAM Plastometrická simulace přerušovanými zkouškami s předhřevem byla provedena ve dvou různých režimech. V režimu APZ se měnila pouze teplota, kdežto v režimu SIM bylo variováno více parametrů dle zadané simulace. U obou režimů byla patrná feriticko - perlitická struktura, kde u APZ byl perlit usměrněn do deformačních pásů a u SIM byl spolu s bainitem rovnoměrně rozložen ve výsledné struktuře. Stanovení charakteristik deformačního chování Z hodnot výsledků spojitých zkoušek byl proveden matematický popis charakteristik dynamické rekrystalizace podle příslušných rovnice. Stanovené konstanty lze dále využít k popisu závislosti charakteristik na teplotě a rychlosti deformace a pomocí extrapolace mohou být využity i pro deformační rychlosti, které probíhají při válcování na spojité trati. LITERATURA [1] BOŘUTA, J. a kol.: Plastometrický a metalografický výzkum podmínek normalizačního a termomechanického válcování pro KDT. In Závěrečná zpráva dílčího výzkumného úkolu TTZ-406/A2, VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s.r.o., Ostrava (2007), s.48. [2] FABÍK, R., a kol. Laboratorní simulace vlivu termomechanických podmínek tváření na mechanické vlastnosti kolejnicových ocelí na tlakovém dilatometru DIL805A/D. In Metal 2003, Hradec nad Moravicí, 2003. [3] BOŘUTA, J. a kol.: Provedení plastometrických zkoušek simulujících termomechanické válcování na KDT. In Dílčí zpráva výzkumného úkolu TTZ 406/A2, VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s.r.o., Ostrava (2005), s.20. [4] BOŘUTA, J. a kol.: Plastometrický a metalografický výzkum podmínek normalizačního a termomechanického válcování pro KDT. In Závěrečná zpráva dílčího výzkumného úkolu TTZ-406/A2, VÍTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s.r.o., Ostrava (2006), s.18. [5] SCHINDLER, I.; BOŘUTA, J.: Utilization Potentialities of the Torsion Plastometer. ed. Department of Mechanics and Metal Forming Silesian Technical University, Katowice (1998), s. 106. [6] BOŘUTA, J. a kol.: History and Present Days of Materials Forming Research in VITKOVICE. In HADASIK, E.; SCHINDLER, I. (eds). Plasticity of Metallic Materials, Gliwice, Wydawnictwo Politechniki Ślaskiej (2004), s. 95-142. [7] KLIBER, J. Popis úplné křivky napětí-deformace. Hutnické listy 4/1997, ISSN 0018-8069. s.23-30. [8] KLIBER, J. Torsion Test and its Evaluation. In. Int. Symp. 13 th IFHTSE/ASM Surface Engineering Congress, Columbus, Ohio, October 2002, 290-295. [9] KLIBER, J. Simulation of forming processes by plastometric tests. Transactions of the VSB-Technical University, Metallurgical Series. Vol. 1., 1998, XLIII, paper 1169, pp. 1-53., ISBN-0474-8484. [10] BOŘUTA, J. a kol.: Modelování technologických řetězců tváření za pomocí torzního plastometru. In Forming 2002, Luhačovice, 2002. 10