Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy

Podobné dokumenty
Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (2. část)

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší

Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (1.část)

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Ovzduší a zdraví v Moravskoslezském kraji Konference Buď zdráv, 6. až Hucisko - Polská republika

Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK,

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Moravskoslezském m kraji

Ovzduší na českopolském pohraničí Trajektorie PM10 ve Slezsku

Odhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

Aktivity Krajské hygienické stanice v Ostravě ve vazbě na zdraví dětí v regionu. MUDr. Helena Šebáková a kol. ředitelka KHS Ostrava

Ochrana venkovního ovzduší zapojení Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Vliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR

ZDRAVÍ A OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Úloha KHS v ochraně ovzduší Hotel ATOM,

ZDRAVÍ A OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ODHAD ZDRAVOTNÍHO RIZIKA

Znečištění ovzduší a zdraví

Závažnost chřipky, analýza výskytu úmrtí v interpandemickém a pandemickém období. Jan Kynčl

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, srpna Centrum pro životní prostředí a zdraví

Analýzy zdravotního stavu

Na co Češi nejčastěji umírají

Epidemiologie CHOPN. MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví

Staré a nové výzvy v ochraně veřejného zdraví v MSK

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Personální expozice u dětí v projektu TA ČR : Hodnocení faktorů vnějšího prostředí na zátěž dětské populace alergeny

První výsledky studií sledování vlivu na zdraví v projektu Operačního progamu Cíl 3 Ultrajemné částice a zdraví v Erzgebirgskreis a Ústeckém kraji

Nemocnost dětí v Ostravě

Částice v ovzduší a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav

Ovzduší v budovách Krajský úřad MSK Ostrava,

Znečištění ovzduší důsledky pro zdraví naší populace

Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A

MMO zdravotní ukazatele

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Epidemiologické metody

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

Úloha KHS v ochraně ovzduší konference NCONZO Brno,

Spalničky v Moravskoslezském kraji MUDr. Irena Martinková, MUDr.Šárka Matlerová, MMO,

Výskyt tuberkulózy v ČR v roce 2001

PREVALENČNÍ ŠETŘENÍ ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ v ČR, 2006

LÉKOVÁ POLITIKA OČKOVÁNÍ A SENIOŘI. Jan Švihovec

Rizikové práce a nemoci z povolání v Moravskoslezském kraji

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Vliv automobilových emisí na lidské zdraví

Vliv prachových částic PM 10 na standardizovanou denní úmrtnost ve třech oblastech České Republiky

Posouzení vlivu výstavby a provozu obchvatu na kvalitu ovzduší v obci Návsí u Jablunkova

Charakterizace rizika. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Statistické metody vyhodnocení vlivu škodlivin na denní úmrtnost, hospitalizaci a příznaky kardiovaskulárních a respiračních onemocnění

ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ V ROCE 2016

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Státní zdravotní ústav Praha

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

Problematika onemocnění přenášených klíšťaty v okrese Bruntál (seminář protiepidemického oddělení v Bruntále )

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA

Děti hospitalizované v nemocnicích ČR v letech

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

Problematika provozu chladicích věží poblíž obytné zástavby ( , 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy)

Akutní respirační poruchy spojené s potápěním a dekompresí... Úvod Patofyziologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza postižení Praktické rady

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem ÚSTÍ NAD LABEM, MOSKEVSKÁ 15, P. O. Box 78

Epidemický výskyt spalniček v Moravskoslezském kraji v roce 2017

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Epidemie chřipky v sezoně 2012/2013

DOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička

POZNÁMKY K PŘÍPRAVĚ NA CHŘIPKOVOU SEZÓNU Z POHLEDU OOVZ

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava

Výskyt alergických onemocnění u dětí v Moravskoslezském kraji

Význam včasné léčby nemocných s CHOPN

Aerosol a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Radim J. Šrám. Ústav experimentální mediciny AV ČR Praha. Magistrát hl. m. Prahy, Praha,

Těhotná v průběhu chřipkové epidemie

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města

Očkování chronicky nemocných

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

Transkript:

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy jednání zastupitelstva města Ostravy, 6.4.2011, Ostrava MUDr. Helena Šebáková a kolektiv pracovníků KHS a ZÚ helena.sebakova@khsova.cz 595 138 200 Krajskáhygienickástanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7, 702 00 Ostrava tel: 595 138 111, fax: 595 138 1 www.khsova.cz, podatelna@khsova.cz

Obsah Teoretické odhady vlivu PM10 na zdraví obyvatel Ostravy za období 2001-2010 Praktické výstupy z vybraných zdravotních ukazatelů v letech 20 a 20 pro Ostravu Statistická analýza vztahu konc.pm10 a vybraných zdravotních ukazatelů Souhrnné hodnocení 2

Posouzení vybrané nemocnosti a úmrtnosti Hodnocené období 2001-2010, Posouzení topných, přechodných a netopných sezón Denní koncentrace PM 10 naměřené na stanicích Poruba, Zábřeh, Fifejdy a Bartovice Na základě C-R funkcí získaných z metaanalýz epidemiologických studií (WHO, CAFE) byla vypočtena proporce případů vlivem koncentrace PM 10 pro každou sledovanou oblast a na základě příslušné proporce obyvatel v dané oblasti pro celé město Ostravu Výstupem je teoretické zvýšení zdravotního ukazatele 3

Posouzení vybrané nemocnosti a úmrtnosti Ze sledovaných zdravotních ukazatelů jsou znečištěním ovzduší nejvíce ovlivněny respirační potíže dětí (LRS), kde atributivní proporce případů dosahuje v topných sezónách až 17,8 %, ale i v netopných sezónách se pohybuje na maximální hodnotě AP 7,2 %. Významně jsou ovlivněny i LRS symptomatických dospělých, kde AP v topných sezónách dosahuje maximální hodnoty 8,5 %, ale i v netopné sezóně se dostává na hodnotu 3,0 %. 4

Posouzení vybrané nemocnosti a úmrtnosti Návazně jsou pak ovlivněny i hospitalizace z respiračních příčin, kdy vlivem znečištění ovzduší PM 10 mohlo dojít až k 5,2 % zvýšení hospitalizací v topné sezóně, 3,5 % v přechodnéa 1,8 % v netopnésezóně. Nejméně ze sledovaných zdravotních ukazatelů a téměř stejně je ovlivněna celková úmrtnost a hospitalizace z kardiálních příčin. Vlivem znečištění ovzduší PM 10 mohlo docházet ke zvýšení až o 3,2 % v topné sezóně, 2,2 % v přechodné a 1,1 % v netopné sezóně. 5

Posouzení vybrané nemocnosti a úmrtnosti Na základě teoretických výpočtů můžeme konstatovat, že znečištění ovzduší PM 10 ve městě Ostravě pravděpodobně ovlivňuje zdravotní stav obyvatel města a vede ke zvýšení celkové úmrtnosti i nemocnosti ve srovnání s populací, která není exponována zvýšeným koncentracím PM 10. Na tyto výpočty je nutno se dívat jako na teoretické odhady, jejichž základem nejsou údaje o konkrétní populaci města, ale prokázané vztahy mezi koncentracemi PM 10 a zdravotními ukazateli v metaanalýzách WHO. 6

Posouzení vybrané nemocnosti a úmrtnosti Při hodnocení jednotlivých oblastí došlo k největšímu zhoršení všech zdravotních ukazatelů v oblasti Radvanice a Bartovice a oblasti Fifejdy v roce 2003 a v Zábřehu a oblasti Poruba v roce 2010. V Radvanicích a Bartovicích je možno znečištění ovzduší v topné sezóně 2003 připsat zvýšení LRS u dětí až o 23,5 %, v oblasti Fifejdy až o 22,7 % ve stejném roce. V topné sezóně 2010 mohlo dojít k nárůstu LRS u dětí v oblasti Zábřeh až o 20,4 % a oblasti Poruba až o 10,7 %. 7

Statistická analýza Měsíční hodnoty zdravotních ukazatelů úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a onemocnění dýchací soustavy hospitalizace na onemocnění dýchací soustavy celkem hospitalizace na onemocnění dýchací soustavy ve věkové skupině 0-5 a 60 a více let hospitalizace na onemocnění oběhové soustavy Koncentrace PM 10 měsíční průměry naměřených koncentrací na stanicích Bartovice, Mariánské Hory, Přívoz a Poruba v jednotlivých měsících sledovaných dvou let z nich vypočítaný průměr za celé město 8

Statistická analýza Metodika Pro korelace měsíčních průměrů PM 10 a zdravotních ukazatelů použit Pearsonůvkorelační koeficient (r) Expozice obyvatel zpřesněna užitím metodiky atributivních proporcí (AP) vychází z denních koncentrací PM 10 a počtu obyvatel každé ze sledovaných oblastí Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. 9

Počet úmrtí ve vybraných věkových skupinách v letech 20 a 20 v Ostravě na onemocnění oběhové soustavy, srovnání s PM 10 250 200 70 60 50 PM10 ug.m -3 zemřelí 150 100 40 30 50 20 10 60 - + 25-59 15-24 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 0 6-14 0-5 PM 10/ PM 10/ 10

Počet hospitalizovaných ve vybraných věkových skupinách v letech 20 a 20 v Ostravě na onemocnění oběhové soustavy, srovnání s PM 10 1200 1000 70 60 PM10 ug.m -3 hospitalizovaní 800 600 400 50 40 30 20 60 - + 200 10 25-59 15-24 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 0 6-14 0-5 PM 10/ PM 10/ 11

Počet úmrtí ve vybraných věkových skupinách v letech 20 a 20 v Ostravě na onemocnění dýchací soustavy, srovnání s PM 10 40 35 30 70 60 50 PM10 ug.m -3 zemřelí 25 20 15 40 30 10 5 20 10 60 - + 25-59 15-24 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 0 6-14 0-5 PM 10/ PM 10/ 12

Počet hospitalizovaných ve vybraných věkových skupinách v letech 20 a 20 v Ostravě na onemocnění dýchací soustavy, srovnání s PM 10 600 500 70 60 PM10 ug.m -3 hospitalizovaní 400 300 200 50 40 30 20 60 - + 100 10 25-59 15-24 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 0 6-14 0-5 PM 10/ PM 10/ 13

Korelace zdravotních ukazatelů a koncentrací PM 10 14

Závěr Korelací zdravotních ukazatelů a koncentrací PM10 vyjádřených jako AP byla zjištěna shoda s koncentracemi PM10 - u úmrtí na kardiovaskulární onemocnění - u úmrtí na onemocnění dýchací soustavy - u hospitalizací na onemocnění dýchací soustavy věkových skupin 0-5 let a nad 60 let Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti ve věku 0 5 let a dospělí nad 60 let, na které je třeba se zaměřit v rámci prevence a podpory zdraví. 15

Závěr - Pro mnohé polutanty neexistuje bezpečná koncentrace bez dopadu jejich účinků na zdraví, ale zároveň také neexistuje tak čisté ovzduší, které by vylučovalo expozici cizorodým škodlivým látkám. Proto je nutné hledat míru přijatelného rizika pro člověka a jeho zdraví. 16

Děkuji za pozornost 17

Hodnocené diagnózy J00 J99 Nemoci dýchací soustavy z toho: J03 akutní zánět mandlí J00 J02, J04 J06 jiné akutní infekce horních dýchacích cest J10 J11 chřipka / influenza J12 J18 zánět plic / pneumonia J40 J44 chronická bronchitida, rozedma plic a jiné chronické obstruktivní plicní nemoci J45 J46 astma a astmatický stav z celkového počtu diagnóz tvoříve skupině dětí 0 5 let 3,2 4,6 %, ve skupině 6 14 let 16 % 18